Advanced Search

, kterou se provádí zákon o silniční dopravě


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507329/%252c-kterou-se-provd-zkon-o-silnin-doprav.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
478/2000 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva dopravy a spojů



ze dne 14. prosince 2000,



kterou se provádí zákon o silniční dopravě



Změna: 55/2003 Sb.



Změna: 281/2007 Sb.



Změna: 281/2007 Sb. (část)



Změna: 269/2012 Sb.



Změna: 269/2012 Sb. (část)



Změna: 106/2013 Sb.



Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č.

111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb. a

zákona č. 150/2000 Sb., (dále jen "zákon"):



§ 1



Způsob vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách

a době odpočinku u přeprav, na něž se vztahuje mezinárodní smlouva,

která je součástí právního řádu^2)



(K § 3 zákona)



(1) Dopravce zajistí, aby záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních

přestávkách a době odpočinku byl pořízen u vozidel vybavených

záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1)

o záznamovém zařízení v silniční dopravě jako výstup z tohoto zařízení.



(2) Řidič vozidla musí mít s sebou ve vozidle záznamové listy z období

stanoveného v mezinárodní smlouvě, která je součástí právního řádu^2),

a paměťovou kartu řidiče^2a), pokud mu byla vydána.



(3) Dopravce zajistí, aby řidič jím provozovaného vozidla v záznamu o

době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku:



a) v případě vedení záznamu záznamovým zařízením podle přílohy I

nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 (dále jen "analogový tachograf") uvedl:



1. jméno a příjmení řidiče vozidla,



2. místo a datum založení záznamového listu,



3. místo a datum vyjmutí záznamového listu,



4. státní poznávací značku vozidla, popř. vozidel, ke kterým byl řidič

přidělen po dobu používání záznamového listu,



5. stav počítadla kilometrů v době vložení záznamového listu do

analogového tachografu,



6. stav počítadla kilometrů v době vyjmutí záznamového listu z

analogového tachografu,



7. dobu řízení, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, pokud nebyly

zaznamenány automaticky,



8. důvody prodloužené doby řízení,



b) v případě vedení záznamu záznamovým zařízením podle přílohy IB

nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 (dále jen "digitální tachograf")

zaznamenal ručně nebo automaticky, jestliže je digitální tachograf

napojen na satelitní vyhledávací systém, symboly zemí, ve kterých

začíná a končí jejich denní pracovní doba, a údaje podle odstavce 3

písm. a) bodů 1 až 4, 7 a 8, pokud nebyly zaznamenány automaticky.



(4) Údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 1, 2, 4 a 5 musí být v záznamu

vyplněny před zahájením jízdy. Údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 3,

6 až 8 musí být v záznamu vyplněny neodkladně po ukončení jízdy.



§ 1a



Způsob vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách

a době odpočinku u přeprav, na něž se nevztahuje přímo použitelný

předpis Evropské unie^3) ani mezinárodní smlouva, která je součástí

právního řádu^2), a u přeprav uvedených v článku 13 odst. 1 a článku 14

přímo použitelného předpisu Evropské unie^3)



(K § 3 zákona)



(1) Dopravce zajistí, aby záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních

přestávkách a době odpočinku byl pořízen jako výstup z analogového nebo

digitálního tachografu, nebo zajistí, aby jej řidič vedl ručně nebo

formou výstupu ze záznamového zařízení.



(2) Řidič vozidla musí mít s sebou ve vozidle záznam o době řízení

vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě

probíhajícího a z předchozího dne, pokud řídil, a paměťovou kartu

řidiče^2a), pokud mu byla vydána.



(3) Dopravce zajistí, aby řidič jím provozovaného vozidla v záznamu o

době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku:



a) v případě vedení záznamu analogovým tachografem uvedl:



1. jméno a příjmení řidiče vozidla,



2. místo a datum založení záznamového listu,



3. místo a datum vyjmutí záznamového listu,



4. státní poznávací značku vozidla, popř. vozidel, ke kterým byl řidič

přidělen po dobu používání záznamového listu,



5. stav počítadla kilometrů v době vložení záznamového listu do

analogového tachografu,



6. stav počítadla kilometrů v době vyjmutí záznamového listu z

analogového tachografu,



7. dobu řízení, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, pokud nebyly

zaznamenány automaticky,



8. důvody prodloužené doby řízení,



b) v případě vedení záznamu digitálním tachografem zaznamenal ručně

nebo automaticky, jestliže je digitální tachograf napojen na satelitní

vyhledávací systém, symboly zemí, ve kterých začíná a končí jejich

denní pracovní doba, a údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 až 4, 7 a

8, pokud nebyly zaznamenány automaticky,



c) v případě vedení záznamu ručně nebo jiným záznamovým zařízením

uvedl:



1. evidenční číslo záznamu,



2. jméno a příjmení řidiče vozidla,



3. státní poznávací značku vozidla, popř. vozidel, ke kterým byl řidič

přidělen po dobu používání záznamového listu,



4. místo, datum a stav počítadla kilometrů na počátku záznamu,



5. místo, datum a stav počítadla kilometrů na konci záznamu,



6. dobu řízení, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku každého řidiče

zvlášť, pokud nebyly zaznamenány automaticky,



7. důvody prodloužené doby řízení.



(4) Údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 1, 2, 4 a 5 a podle odstavce 3

písm. c) bodů 1 až 4 musí být v záznamu vyplněny před zahájením jízdy.

Údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 3, 6 až 8 a podle odstavce 3 písm.

c) bodů 5 až 7 musí být v záznamu vyplněny neodkladně po skončení

jízdy.



(5) Ve vnitrostátní veřejné linkové osobní dopravě, u které délka

žádného ze spojů nepřesahuje 50 km, může dopravce vést zjednodušený

záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době

odpočinku, ve kterém řidič uvede odchylky skutečného dopravního výkonu

od vzorového záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách

a době odpočinku, zpracovaného ve vnitrostátní veřejné linkové dopravě

v návaznosti na schválený jízdní řád. V případě vedení zjednodušeného

záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době

odpočinku je ve vozidle k dispozici i příslušný vzorový záznam o době

řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, na který

se ve zjednodušeném záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních

přestávkách a době odpočinku řidič odkazuje.



§ 1b



Způsob vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách

a době odpočinku



(K § 3 zákona)



(1) Ve vozidle, pro které je předepsáno vedení záznamu o době řízení

vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, musí mít řidič s

sebou kromě záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a

době odpočinku a paměťové karty řidiče, pokud mu byla vydána, též

potvrzení podle článku 1 Rozhodnutí Komise (ES) ze dne 12. dubna 2007

č. 230/2007 o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se

činností v silniční dopravě, vystavené dopravcem o době, kdy v

kontrolovaném období neřídil vozidlo včetně uvedení důvodů, nebo jiný

doklad prokazující, že vozidlo v tomto období neřídil.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u přeprav, na něž se nevztahuje

přímo použitelný předpis Evropské unie^3) ani mezinárodní smlouva,

která je součástí právního řádu^2), a u přeprav uvedených v článku 13

odst. 1 a článku 14 přímo použitelného předpisu Evropské unie^3) o

harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se

silniční dopravy.



§ 2



Způsob vedení záznamu o době výkonu činností u přeprav, na něž se

vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie^3) nebo mezinárodní

smlouva, která je součástí právního řádu^2)



(K § 9b odst. 4 zákona)



Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly vede záznamy

o době výkonu činností uvedených v § 9b odst. 1 zákona způsobem

stanoveným v § 1 této vyhlášky.



§ 3



[K § 3 odst. 1 písm. b) zákona]



(1) V silniční dopravě prováděné vozidly používanými pro přepravu

cestujících v linkové osobní dopravě, u které délka žádného ze spojů

nepřesahuje 50 km, dopravce zajistí při práci osádek vozidel dodržování

doby řízení stanovené v odstavcích 3 a 4 a dodržování bezpečnostních

přestávek a doby odpočinku stanovené zvláštním právním předpisem^4).



(2) Při provozování silniční dopravy na území České republiky při

přepravách uvedených v článku 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu

a Rady (ES) č. 561/2006 dopravce namísto podmínek uvedených v článcích

5 až 9 uvedeného nařízení zajistí dodržování doby bezpečnostních

přestávek stanovené v odstavci 5.



(3) Denní doba řízení nesmí přesáhnout 10 hodin. Celková doba řízení

nesmí překročit 100 hodin v období 2 po sobě následujících kalendářních

týdnů.



(4) Doby řízení stanovené v odstavci 3 mohou být prodlouženy v

nezbytném rozsahu za účelem dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby

byla zajištěna bezpečnost osob, vozidla nebo jeho nákladu, pokud nebude

ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Důvody

prodloužení stanovené doby řízení řidič uvede v záznamu o době řízení

vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku nejpozději po

dojetí na vhodné místo zastávky.



(5) Doba řízení musí být nejdéle po uplynutí 4,5 hodiny přerušena

bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li

nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami nebo nepřetržitý odpočinek v

týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika přestávek

v trvání nejméně 15 minut zařazených mezi jednotlivé části doby řízení.

Dopravce zajistí, aby během bezpečnostní přestávky, která je určená

výhradně k odpočinku řidiče, řidič nevykonával žádnou činnost

vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a

jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se

mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní

směny.



nadpis vypuštěn



§ 4



zrušen



§ 5



zrušen



§ 6



zrušen



§ 7



Způsob označení vozidel



(K § 9 odst. 1)



(1) Označení silničního motorového vozidla obchodním jménem dopravce

musí být provedeno nesmazatelně přímo na vozidle nebo na štítku nebo

nálepce připevněné k vozidlu. Magnetické, pneumatické nebo jiné rychle

snímatelné uchycení štítků není dovoleno. Nápis musí být zřetelně

viditelný a čitelný o výšce písmen nejméně 30 mm.



(2) Označení musí být umístěno na obou dveřích kabiny řidiče nebo v

přední polovině obou bočních stran karoserie. Pokud velikost písma

nápisu je větší než 300 mm, může být nápis umístěn kdekoli na bočních

stranách karoserie.



Odborná způsobilost



(K § 8a zákona)



§ 8



Postup skládání zkoušky



(1) Termíny konání zkoušek stanoví dopravní úřad.



(2) Zkušební komise rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí je přijato,

hlasuje-li pro něj většina členů zkušební komise.



(3) Před zahájením zkoušky člen zkušební komise ověří totožnost

zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti. Neprokáže-li zkoušený svoji

totožnost, nemůže zkoušku vykonat.



(4) V průběhu zkoušky nelze používat takové věci, jejichž používání

během zkoušky by bylo v rozporu s jejím účelem. Zkoušeného, který

takové věci použil nebo narušoval průběh zkoušky, zkušební komise ze

zkoušky vyloučí a učiní o tom záznam do protokolu o průběhu zkoušky.



(5) Součástí protokolu o průběhu zkoušky jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa

trvalého pobytu, případně obvyklého bydliště každého zkoušeného,



b) čas zahájení a ukončení zkoušky u každého zkoušeného,



c) odevzdané písemné testy a případové studie včetně jejich bodového

ohodnocení,



d) výsledek zkoušky u každého zkoušeného a



e) jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise.



§ 9



Hodnocení zkoušky



(1) Zkouška se skládá ze 2 částí, kterými jsou test a případová studie.



(2) Test je tvořen celkem 60 otázkami tak, aby obsahoval otázky z

každého oboru uvedeného v příloze I bodě I nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se

zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon

povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady

96/26/ES. Z každého z oborů uvedených pod body A, C, F a G přílohy I

bodu I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 musí

test obsahovat 10 otázek, přičemž správná odpověď na každou z těchto

otázek bude hodnocena 2 body. Ze zbývajících oborů musí test obsahovat

celkem 20 otázek, přičemž správná odpověď na každou z těchto otázek

bude hodnocena 1 bodem. Celkem lze u testu dosáhnout nejvýše 100 bodů,

k úspěšnému složení testu je nutné dosáhnout nejméně 50 % z celkového

možného počtu bodů.



(3) U případové studie hodnotí zkušební komise správnost a úplnost

jejího zpracování přidělením bodů v rozmezí 0 až 100 bodů. K úspěšnému

složení této části zkoušky je nutné dosáhnout nejméně 50 % z celkového

možného počtu bodů.



(4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo

„neprospěl“. U zkoušky prospěl zkoušený, který úspěšně složil test a

případovou studii a dosáhl nejméně 60 % z celkového možného počtu bodů

za test a případovou studii. Zkoušený vyloučený ze zkoušky podle § 8

odst. 4 se hodnotí stupněm „neprospěl“.



§ 10



Opakování zkoušky



(1) V případě, že zkoušený u zkoušky neprospěl, může celou zkoušku

opakovat v kterémkoliv termínu.



(2) V případě, že zkoušený u zkoušky neprospěl, avšak u části zkoušky

dosáhl alespoň 50 % z celkového možného počtu bodů, opakuje pouze

zbývající část zkoušky, avšak nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy takto

neúspěšně skládal zkoušku. Po uplynutí této doby lze opakovat pouze

celou zkoušku.



(3) Zkoušený, který dosáhl u obou částí zkoušky alespoň 50 % z

celkového možného počtu bodů, avšak nedosáhl 60 % z celkového možného

počtu bodů za obě části zkoušky, opakuje zkoušku tak, že sám zvolí,

kterou část zkoušky bude opakovat. Takto lze opakovat zkoušku

nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy zkoušený takto neúspěšně skládal

zkoušku. Po uplynutí této doby lze opakovat pouze celou zkoušku.



Taxislužba



(K § 21 odst. 8 a k § 21c odst. 2 zákona)



§ 11



Způsob vedení a náležitosti záznamu o provozu vozidla taxislužby



(1) Dopravce vede záznam o provozu vozidla taxislužby průběžným

zaznamenáváním denních hodnot o provozu vozidla



a) na paměťové jednotce taxametru, pokud je vozidlo taxislužby vybaveno

taxametrem, nebo



b) na jiném záznamovém zařízení nebo ručně, pokud vozidlo taxislužby

není vybaveno taxametrem v souladu s § 21a odst. 2 písm. b) zákona.



(2) Záznam o provozu vozidla taxislužby vedený způsobem podle odstavce

1 písm. a) obsahuje



a) typ a výrobní číslo taxametru,



b) výrobní číslo paměťové jednotky taxametru,



c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo

název, a identifikační číslo osoby dopravce,



d) státní poznávací značku vozidla taxislužby,



e) jméno, popřípadě jména, příjmení a rok narození řidiče vozidla

taxislužby, k němuž se zaznamenané denní hodnoty o provozu vozidla

taxislužby podle písmen f) až k) vztahují,



f) datum, k němuž se zaznamenané denní hodnoty o provozu vozidla

taxislužby vztahují,



g) součet kilometrů ujetých při provozování taxislužby v den podle

písmene f),



h) počet přeprav poskytnutých v den podle písmene f),



i) součet kilometrů ujetých při přepravách podle písmene h),



j) celkovou tržbu za poskytnuté přepravy v den podle písmene f) a



k) součet kilometrů ujetých mimo provozování taxislužby v den podle

písmene f).



(3) Záznam o provozu vozidla taxislužby vedený způsobem podle odstavce

1 písm. b) obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. c) až k).



§ 12



Náležitosti záznamu o přepravě a dokladu o zaplacení jízdného



(1) Záznam o přepravě obsahuje



a) pořadové číslo záznamu o přepravě,



b) typ a výrobní číslo taxametru,



c) výrobní číslo paměťové jednotky taxametru,



d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo

název, a identifikační číslo osoby dopravce,



e) státní poznávací značku vozidla taxislužby,



f) datum přepravy,



g) čas zahájení a čas ukončení přepravy,



h) výchozí a cílové místo přepravy,



i) počet kilometrů ujetých při přepravě,



j) číslo použité sazby včetně všech dílčích položek, z nichž je sazba

složena,



k) cenu za poskytnutou přepravu,



l) jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče a



m) podpis řidiče.



(2) Doklad o zaplacení jízdného obsahuje náležitosti podle odstavce 1.



(3) Údaje podle odstavce 1 písm. h), pokud nebyly vytištěny tiskárnou

taxametru, doplní řidič na záznam o přepravě a doklad o zaplacení

jízdného ručně.



§ 13



Technické požadavky na paměťovou jednotku taxametru a náležitosti knihy

taxametru



(1) Technické požadavky na paměťovou jednotku taxametru jsou splněny,

jestliže



a) je umožněn pouze zápis a čtení údajů se zamezením změny a výmazu

zapsaných údajů,



b) část úložného prostoru paměťové jednotky je vyhrazena pro

jednorázový prvotní zápis údajů podle § 11 odst. 2 písm. a) až c) při

instalaci paměťové jednotky do měřicí sestavy taxametru, které není

možné nahradit jinými údaji,



c) je umožněno zaznamenávání denních hodnot o provozu vozidla

taxislužby podle § 11 odst. 2 písm. d) až k), a to za dobu nejméně 5

let,



d) je zamezeno zaznamenání údajů ze zdroje dat, který není součástí

měřicí sestavy taxametru, s výjimkou jednorázového prvotního záznamu, a



e) zaplnění kapacity paměťové jednotky způsobí zablokování činnosti

taxametru do výměny paměťové jednotky, přičemž nejméně 60 dní před

zaplněním kapacity paměťové jednotky bude mít uživatel k dispozici

informaci o zbývající kapacitě paměťové jednotky.



(2) Kniha taxametru obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo

název, a identifikační číslo osoby dopravce,



b) státní poznávací značku vozidla taxislužby,



c) typ a výrobní číslo taxametru,



d) výrobní číslo paměťové jednotky taxametru,



e) záznamy o nastavených sazbách a konstantách,



f) záznamy o vstupech do taxametru,



g) záznamy o stavech odečtu registru taxametru subjektem registrovaným

podle zvláštního zákona^6), který provedl opravu nebo montáž taxametru,



h) záznamy o ověření taxametru podle zvláštního zákona^6) a



i) záznamy o stavech odečtu registru taxametru při jeho ověření podle

zvláštního zákona^6).



§ 14



Způsob řádné obsluhy taxametru



(1) V době, kdy je vozidlo taxislužby užito k provozování taxislužby,

řidič zajistí, aby taxametr byl zapnutý v pracovní poloze „VOLNÝ“. Při

zahájení přepravy řidič přepne taxametr z pracovní polohy „VOLNÝ“ do

pracovní polohy „OBSAZENO“ a při ukončení přepravy přepne taxametr z

pracovní polohy „OBSAZENO“ do pracovní polohy „JÍZDNÉ“ a neprodleně

vytiskne záznam o přepravě. Po vytištění záznamu o přepravě a dokladu o

zaplacení jízdného, pokud o něj cestující požádal, řidič přepne

taxametr z pracovní polohy „JÍZDNÉ“ do pracovní polohy „VOLNÝ“.



(2) V době, kdy je vozidlo taxislužby užito k jinému účelu než k

provozování taxislužby, dopravce zajistí, aby taxametr nebyl v pracovní

poloze „VOLNÝ“, „OBSAZENO“ ani „JÍZDNÉ“.



§ 15



Průkaz řidiče taxislužby



(1) Průkaz řidiče taxislužby má žlutou barvu, rozměry 68 x 99 mm a je

zataven do průhledné laminační fólie o rozměrech 75 x 105 mm.



(2) V průkazu řidiče taxislužby se údaje vyplňují strojově, tučně

zvýrazněným bezpatkovým písmem (v textovém editoru písmo Arial). Jméno,

popřípadě jména, a příjmení řidiče se vyplňují velkými písmeny

(verzálkami) o výšce 4,5 mm (v textovém editoru velikost písma 18

bodů). Datum konce platnosti oprávnění a název dopravního úřadu se

vyplňují písmeny o výšce 2,5 mm (v textovém editoru velikost písma 10

bodů). Číslo průkazu řidiče taxislužby je šestimístné a je předtištěno

číslicemi o velikosti 5 mm (v textovém editoru velikost písma 20 bodů).

Na průkaz se nalepí ochranný prvek (hologram) přes pravý dolní roh

fotografie řidiče tak, aby nezakrýval část obličeje řidiče nebo část

textu vytištěného na průkazu. Otisk úředního razítka (průměr 25 mm) má

červenou barvu a otiskne se tak, aby část otisku razítka byla otištěna

přes spodní část fotografie řidiče taxislužby; otisk úředního razítka

může být otištěn i přes ochranný prvek.



(3) Vzor průkazu řidiče taxislužby je uveden v příloze k této vyhlášce.



Náležitosti záznamu objednávky



§ 15a



(K § 21e odst. 1 zákona)



Záznam objednávky obsahuje



a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, místo

podnikání, popřípadě sídlo, a identifikační číslo osoby dopravce v

příležitostné osobní silniční dopravě,



b) evidenční číslo objednávky,



c) datum a čas přijetí objednávky,



d) jméno, příjmení a podpis osoby, která objednávku přijala,



e) jméno a příjmení, adresu pobytu a identifikační číslo osoby, pokud

bylo přiděleno, je-li objednatelem fyzická osoba, nebo obchodní firmu,

popřípadě název, sídlo a identifikační číslo osoby, pokud bylo

přiděleno, je-li objednatelem právnická osoba,



f) datum a čas přepravy,



g) výchozí a cílové místo přepravy a



h) jména a příjmení, popřípadě jiné vymezení přepravovaných osob.



Přeprava nebezpečných věcí



(K § 22 odst. 5 zákona)



§ 16



(1) Pověření právnickým nebo fyzickým osobám k činnostem souvisejícím s

prováděním Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných

věcí (ADR)^8) (dále jen "dohoda"), uděluje Ministerstvo dopravy (dále

jen "ministerstvo") na základě žádosti, jejíž součástí je doklad o

splnění podmínek pro danou činnost určených dohodou a též podmínek

určených ministerstvem.



(2) Pověření se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let a

stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti

pověření je lze prodloužit, nejvýše však na dobu 5 let.



(3) Ministerstvo vykonává nad činnostmi, kterými pověřilo osoby,

dohled. Tento dohled vykonává vůči osobám pověřeným stejnou činností

jednotně, a to formou, kterou v pověření určí.



(4) Ministerstvo může pověření odebrat, pokud pověřená osoba nedodržuje

podmínky v pověření nebo dohodě stanovené.



§ 17



Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí



(1) Povinnosti právnických a fyzických osob týkající se bezpečnostních

poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční dopravou (dále jen

"bezpečnostní poradci"), jak jsou uvedeny v dohodě, se nevztahují na

osoby, jejichž činnost se týká přepravovaných množství nebezpečných

věcí, která jsou v každé dopravní jednotce menší než limity uvedené v

dohodě, příloze A, části 1 kapitole 1.1 bodu 1.1.3.6, části 2 kapitole

2.2 bodu 2.2.7.1.2, části 3 kapitole 3.3 a části 3 kapitole 3.4.



(2) Činnost bezpečnostního poradce může v souladu s dohodou vykonávat

pouze fyzická osoba, která má platné osvědčení o odborné způsobilosti

bezpečnostního poradce vydané v České republice nebo některém ze států

Evropských společenství. Podmínkou získání tohoto osvědčení je

absolvování školení a úspěšné složení zkoušky podle § 17b.



§ 17a



Školení bezpečnostních poradců



Školení bezpečnostních poradců musí splňovat obsah daný dohodou. Toto

školení musí zahrnovat všeobecnou část, která obsahuje znalosti nutné

pro všechny bezpečnostní poradce, a jednu nebo více zvláštních částí

podle druhů nebezpečných věcí, pro které bude bezpečnostní poradce

ustanoven. Těmito zvláštními částmi jsou:



a) třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 nebezpečných

věcí,



b) třída 1 nebezpečných věcí,



c) třída 7 nebezpečných věcí.



§ 17b



Zkoušky bezpečnostních poradců



(1) Zkoušky bezpečnostních poradců, a to jak pro získání osvědčení, tak

i pro prodloužení jeho platnosti, organizuje v souladu s částí 1.

kapitolou 1.8 body 1.8.3.10, 1.8.3.11, 1.8.3.12 a 1.8.3.16 dohody

ministerstvo nebo jím pověřená osoba. Ministerstvo jmenuje a odvolává

tříčlennou zkušební komisi, která se usnáší většinou hlasů, dále

ministerstvo schvaluje zkušební řád, který zveřejní ve Věstníku

dopravy. Zkušební řád stanoví zejména případy, kdy písemná zkouška musí

být doplněna ústní zkouškou, a způsob hodnocení celé zkoušky.



(2) Uchazeč podá přihlášku ke zkoušce bezpečnostních poradců osobě

pověřené ministerstvem, jejíž jméno a příjmení, obchodní firmu, nebo

název právnické osoby ministerstvo zveřejní ve Věstníku dopravy.

Ministerstvo zároveň zveřejní též adresu, na které budou přihlášky

přijímány. K přihlášce uchazeč dokládá doklad o absolvování školení

podle § 17a, doklad o bezúhonnosti^8a) a doklad o úspěšně vykonané

maturitní zkoušce.



(3) Po obdržení přihlášky osoba pověřená ministerstvem vyrozumí

uchazeče o termínu a místě konání zkoušky a určí způsob úhrady nákladů

za zkoušky bezpečnostních poradců.



(4) Náklady spojené s organizací zkoušek hradí uchazeč o získání

osvědčení bezpečnostního poradce. Úhrada nákladů za zkoušku

bezpečnostních poradců bude stanovena podle účelně vynaložených nákladů

spojených s organizací těchto zkoušek.



(5) Podmínkou připuštění ke zkoušce bezpečnostních poradců je, kromě

splnění podmínek uvedených v odstavci 2, též prokázání totožnosti

uchazeče a předložení dokladu o úhradě nákladů za zkoušky

bezpečnostních poradců.



(6) V případě, že uchazeč u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo

část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového

školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového

školení. V případě, že uchazeč neuspěl u zkoušky pro prodloužení

platnosti osvědčení, může ji opakovat pouze jednou, nejpozději však do

data skončení platnosti osvědčení.



§ 17c



Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce



(1) Na základě úspěšného složení zkoušky vydá ministerstvo osvědčení o

odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, jehož platnost je 5 let

ode dne vydání. V tomto osvědčení, vydaném podle vzoru určeného

dohodou, se vyznačí druh dopravy a druhy nebezpečných věcí, pro které

je bezpečnostní poradce odborně způsobilý.



(2) Ministerstvo na základě žádosti prodlouží platnost osvědčení o 5

let, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím jeho

platnosti složil zkoušku podle § 17b.



§ 18



Pověření stanic technické kontroly a kontrolních techniků prováděním

technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle

dohody před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a

prováděním pravidelných technických prohlídek těchto vozidel podle

zvláštního právního předpisu^4a) s platností na 1 rok vydá ministerstvo

na základě absolvování zvláštního školení pro tyto činnosti a úspěšného

složení zkoušky před komisí jmenovanou ministerstvem. Prodloužení

platnosti pověření na další rok je prováděno formou přezkoušení na

zdokonalovacím školení.



Podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení



(K § 30 odst. 2 zákona)



§ 19



(1) Zahraniční vstupní povolení předaná hromadně a neadresně pro

dopravce přiděluje ministerstvo nebo jím pověřená právnická osoba (dále

jen "výdejní místo") na základě žádosti dopravce.



(2) Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení musí obsahovat



a) obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, popřípadě též adresu pro

doručování, není-li shodná s adresou sídla, a identifikační číslo

dopravce, pokud bylo přiděleno, je-li dopravcem právnická osoba, nebo

obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující

dodatek, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě též adresu pro

doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu, a adresu místa

podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, a identifikační číslo fyzické

osoby, pokud bylo přiděleno, je-li dopravcem fyzická osoba,



b) druh a počet požadovaných zahraničních vstupních povolení do

jednotlivých států,



c) v případě osobní dopravy též důvod žádosti.



(3) Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení musí být

doložena a) kopií platné koncese k provozování mezinárodní silniční

dopravy nebo povolení podle § 7 zákona, pokud je dopravce jejich

držitelem, b) kopií technického průkazu silničního motorového vozidla

podle zvláštního právního předpisu4a); v případě, že dopravce není

vlastníkem vozidla, též dokladem o tom, že je oprávněn vozidlo užívat.



§ 20



Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení se předkládá

výdejnímu místu v termínu



a) nejpozději 25 dní před prvním dnem čtvrtletí, jedná-li se o žádost o

přidělení jednorázového zahraničního vstupního povolení,



b) do 30. listopadu předchozího kalendářního roku, jedná-li se o žádost

o přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení,



c) vyhlášeném výdejním místem, jedná-li se o přidělení zahraničního

vstupního povolení v průběhu kalendářního roku.



§ 21



(1) Jednorázové zahraniční vstupní povolení se přiděluje dopravci

čtvrtletně. Výdej těchto povolení musí být zahájen nejpozději první

pracovní den příslušného čtvrtletí a ukončen poslední pracovní den

prvního měsíce čtvrtletí.



(2) V případě nedostatečného počtu zahraničních vstupních povolení pro

jednotlivé státy se zahraniční vstupní povolení přednostně přidělí

dopravcům pro přepravy



a) vozidly, která z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti

provozu splňují nejpřísnější požadavky stanovené zvláštními předpisy a

mezinárodními dohodami,



b) prováděné v režimu kombinované dopravy, nebo



c) sloužící k humanitárním účelům.



(3) S ohledem na výsledky mezinárodních jednání a vývoj požadavků

dopravního trhu stanoví ministerstvo podrobné podmínky přidělování

zahraničních vstupních povolení do jednotlivých států. Změny ve

stanovených podmínkách se zveřejňují ve Věstníku dopravy.



(4) Přidělené vstupní povolení dopravce řádně vyplní.



§ 22



(1) Podmínkou přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení je

řádné využití takového povolení přiděleného v minulém období.



(2) Řádným využitím trvalého zahraničního vstupního povolení se rozumí

provedení nejméně 3 jízd měsíčně.



(3) Využití trvalého zahraničního vstupního povolení dopravce dokládá

záznamovým sešitem tak, že doloží kopie vyplněných záznamových stránek

z tohoto sešitu v průběhu 2 týdnů po skončení každého kalendářního

měsíce u ročních povolení nebo v průběhu 2 týdnů po skončení doby

platnosti u měsíčních povolení.



(4) Výdejní místo je oprávněno do nákladů spojených s přidělením

zahraničních vstupních povolení zahrnout



a) přímé náklady spojené s přidělením zahraničních vstupních povolení

včetně nákladů na přípravu a tisk dokumentů a nákladů spojených s

převzetím a předáním zahraničních vstupních povolení mezi Českou

republikou a ostatními státy,



b) nepřímé náklady zahrnující provozní a správní režii a přiměřené

náklady na další rozvoj přidělovacího systému.



(5) Náklady spojené s přidělením zahraničních vstupních povolení

rozpočte výdejní místo na jednotlivé druhy zahraničních vstupních

povolení v závislosti na počtu rozdělovaných povolení. Stanovenou

úhradu nákladů hradí dopravci, kterým byla zahraniční vstupní povolení

přidělena, a to při jejich výdeji.



§ 23



(1) Dopravcům, kteří



a) použili padělané, neoprávněně pozměňované zahraniční vstupní

povolení či jeho kopii, nebo použili bez souhlasu ministerstva nebo

výdejního místa zahraniční vstupní povolení, které jim nebylo

přiděleno,



b) opakovaně porušují mezivládní dohody v oblasti silniční dopravy,



c) poskytli jinému zahraniční vstupní povolení, které jim bylo

přiděleno,



se další zahraniční vstupní povolení opravňující ke vstupu do

příslušného státu v následujícím rozdělovacím období nepřidělí.



(2) Dopravcům, kteří nevrátili na výzvu ministerstva trvalé zahraniční

vstupní povolení nebo trvalé mnohostranné zahraniční vstupní povolení,

se další zahraniční vstupní povolení v následujícím rozdělovacím období

nepřidělí. Shodně se postupuje i v případě, že dopravce nedoloží řádné

využití trvalého zahraničního vstupního povolení.



(3) Ustanovení § 19, § 21 odst. 2 až 4, § 22 odst. 4 a 5 a § 23 se

vztahují rovněž na mezinárodní osobní dopravu.



§ 23a



(K § 34d odst. 6 zákona)



(1) Dopravní úřad zapisuje údaje a jejich změny přímo v Rejstříku

podnikatelů v silniční dopravě formou elektronického zápisu údajů nebo

jejich změn.



(2) Dopravní úřad zapisuje údaje a jejich změny v Rejstříku podnikatelů

v silniční dopravě nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se o

povinnosti zápisu nebo aktualizace údajů dozví.



§ 24



zrušen



§ 24a



Společné ustanovení



Pro účely této vyhlášky se užitečnou hmotností rozumí rozdíl mezi

největší povolenou hmotností a provozní hmotností vozidla.



§ 25



Zrušují se:



1. Vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční

dopravě.



2. Vyhláška č. 48/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o

silniční dopravě.



§ 26



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Ministr:



Ing. Schling v. r.



Příloha



Vzor průkazu řidiče taxislužby







Příloha 2



zrušena



Příloha 3



zrušena



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona 281/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby vydané před nabytím

účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou.

Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby vydané bez uvedení doby

platnosti pozbývají platnosti 31. března 2008.



2. Evidenčními čísly vydanými do dne nabytí účinnosti této vyhlášky

mohou být vozidla taxislužby označena do 31. března 2008. Doklady o

přidělení evidenčního čísla vydané před nabytím účinnosti této vyhlášky

zůstávají v platnosti do doby vydání dokladu o zařazení vozidla do

evidence vozidel taxislužby podle § 11 odst. 2 této vyhlášky za

podmínky, že provozovatel taxislužby o vydání tohoto dokladu požádá

dopravní úřad příslušný k vydání stanoviska ke koncesi do 31. března

2008. Pokud tak provozovatel taxislužby neučiní, pozbude doklad o

přidělení evidenčního čísla dne 1. dubna 2008 platnosti a vozidlo bude

k tomuto dni z evidence vozidel taxislužby vyřazeno, aniž by o tom byl

provozovatel taxislužby vyrozuměn.



Čl. II vyhlášky č. 106/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Do 31. prosince 2015 nemusí záznam o provozu vozidla taxislužby vedený

na paměťové jednotce taxametru obsahovat údaje o typu taxametru a o

jméně, popřípadě jménech, příjmení a roku narození řidiče vozidla

taxislužby, k němuž se zaznamenané denní hodnoty o provozu vozidla

taxislužby vztahují, a záznam o přepravě a doklad o zaplacení jízdného

nemusí obsahovat údaj o typu taxametru.



1) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční

dopravě, ve znění pozdějších předpisů.



2) Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v

mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.



2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění

pozdějších předpisů.



3) Nařízení EP a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů

v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení

Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/1998 a o zrušení nařízení (EHS) č.

3820/1985.



4) § 17 až 19 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví

odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.



4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

za škodu způsobenou provozem vozidla, a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o

technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve

znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.



8) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční

přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, a

aktuální znění příloh uveřejňovaných ve Sbírce mezinárodních smluv.



8a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.