306/2012 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 12. září 2012



o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o

hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů

sociální péče



Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č.

258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č.

222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb., (dále

jen „zákon“) k provedení § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a odst. 5,

§ 18 odst. 1, § 20 písm. a), § 45 odst. 3, § 62 odst. 1, § 62 odst. 4

písm. a) a b), § 70 odst. 1 a § 72 odst. 1 písm. a) zákona:



§ 1



Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou nemocničních

nákaz



(K § 62 odst. 1 zákona)



(1) Infekční onemocnění jsou klasifikována pro potřebu hlášení na



a) možný případ infekčního onemocnění s klinickou symptomatologií

svědčící o onemocnění; nejedná se o potvrzený ani pravděpodobný případ,



b) pravděpodobný případ infekčního onemocnění s jasnou klinickou

symptomatologií nebo klinický případ v epidemiologické souvislosti s

potvrzeným případem infekčního onemocnění, případně laboratorní

kritéria definovaná pro pravděpodobný případ,



c) potvrzený případ infekčního onemocnění splňující klinická a

laboratorní kritéria.



(2) Hlášení



a) nově zjištěných onemocnění, včetně podezření nebo recidiv

tuberkulózy či jiných mykobakterióz, o úmrtí na tuberkulózu u osob

neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy

(dále jen „tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza podléhající hlášení“) a

o zjištění tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy u osob neevidovaných ve

skupině aktivní tuberkulózy, které zemřely z jiné příčiny, se podává na

tiskopise „Povinné hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz“,



b) u osob dispenzarizovaných ve skupině aktivní tuberkulózy se podává

jednou ročně na tiskopise „Kontrolní hlášení tuberkulózy a ostatních

mykobakterióz“; tento tiskopis se použije i při zjištění úmrtí osoby

dispenzarizované ve skupině aktivní tuberkulózy a dále při zjištění, že

fyzická osoba dispenzarizovaná v uvedené skupině aktivní tuberkulózu

nebo mykobakteriózu nemá, a po přeřazení takové osoby do skupiny

inaktivní tuberkulózy,



c) u osob zařazených do skupiny aktivní tuberkulózy a jiných

mykobakterióz podléhajících hlášení o změně příjmení, rodného čísla a

dispenzarizujícího zařízení se podává na tiskopise „Hlášení o změně

údajů u osob v Registru tuberkulózy“,



d) pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření se podává na

tiskopise „Hlášení pozitivního výsledku mykobakteriologického

vyšetření“,



e) o pohlavní nemoci, včetně podezření na takové onemocnění [příjice

(syfilis), kapavka (gonorrhoea), měkký vřed (ulcus molle), čtvrtá

pohlavní nemoc (Lymphogranuloma venereum), Granuloma venereum

(Donovanosis) a pohlavní nemoci vyvolané původci virových akantomů] a o

úmrtí a podezření z úmrtí na ni se podává na tiskopise „Hlášení

pohlavní nemoci“,



f) počtů pozitivních vyšetření z laboratoří provádějících vyšetřování k

průkazu Chlamydia trachomatis sérovar D-K tyto laboratoře předávají

vždy do pátého dne následujícího měsíce po jejich sumarizaci místně

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který je ihned zašle

Národní referenční laboratoři pro chlamydie,



g) o podezření, výskytu nebo úmrtí na ostatní infekční onemocnění, s

výjimkou infekčních onemocnění uvedených v příloze č. 1 k této

vyhlášce, se podává na tiskopise označeném „Hlášení infekční nemoci“.



(3) Hlášení o infekčních onemocněních jsou podávána osobou poskytující

péči orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa výskytu

infekčního onemocnění. Hlášení se podává podle jeho typu na tiskopisech

uvedených v odstavci 2.



(4) Infekční onemocnění, která se hlásí až při jejich hromadném

výskytu, jsou uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. Hlášení jsou

podávána okamžitě telefonicky a následně bez zbytečného prodlení se

potvrdí faxem nebo elektronickou poštou.



(5) Hlášení život ohrožujícího nebo rychle se šířícího infekčního

onemocnění nebo podezření na takové infekční onemocnění nebo epidemický

výskyt podává ihned osoba poskytující péči orgánu ochrany veřejného

zdraví příslušnému podle místa výskytu infekčního onemocnění osobně,

telefonicky, faxem nebo elektronickou poštou. Aktuální seznam osob,

kterým je podáváno hlášení, je pravidelně uveřejňován na webových

stránkách orgánů ochrany veřejného zdraví.



(6) Hlášení infekčních onemocnění musí být v souladu se standardními

definicemi vybraných infekčních onemocnění podle předpisu Evropské

unie^1).



§ 2



Způsob hlášení nemocničních nákaz



[K § 16 odst. 2 písm. b) zákona]



(1) Hlášení hromadného výskytu nemocniční nákazy a nemocniční nákazy,

která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí, se podává

bezodkladně, a to zpravidla telefonicky, faxem nebo elektronickou

poštou místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle místa

hlásícího poskytovatele zdravotních služeb a následně se potvrzuje na

tiskopise označeném „Hlášení infekční nemoci“. Při hlášení nemocničních

nákaz se vychází z evidence výskytu těchto nákaz na jednotlivých

odděleních, která obsahuje identifikaci osoby s nemocniční nákazou

včetně dalších zjištění o diagnóze a průběhu nákaz.



(2) Hlášení nemocničních nákaz podléhá



a) těžké poškození zdraví, došlo-li u fyzické osoby v důsledku

nemocniční nákazy alespoň k jedné z následujících situací, a to k



1. reoperaci,



2. rehospitalizaci,



3. přeložení na jiné pracoviště akutní lůžkové péče intenzivní,



4. zahájení intenzivní volumoterapie, antibiotické terapie nebo oběhové

podpory,



b) hromadný výskyt, a to výskyt více než jedné nemocniční nákazy v

počtu podle závažnosti infekce, které spolu časově a místně při pobytu

ve zdravotnickém zařízení souvisí, a je vyvolán stejným infekčním agens

nebo se vyskytují podobné klinické symptomy,



c) nákaza, která vedla k úmrtí pacienta, a v době úmrtí probíhal

závažný infekční proces, pro který byla zahájena intenzivní

antibiotická terapie, volumoterapie nebo podpora oběhových funkcí.



§ 3



Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve

zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a nemocí, jejichž léčení je

povinné



(K § 45 odst. 3 a § 70 odst. 1 zákona)



Seznam infekčních onemocnění, při jejichž výskytu musí být vždy

nařízena izolace a léčení na infekčním oddělení, popřípadě oddělení

tuberkulózy nebo venerologickém oddělení zdravotnického zařízení

lůžkové péče, a jejichž léčení jsou fyzické osoby povinny se podrobit,

je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.



§ 4



Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti

epidemiologicky závažné



[K § 20 písm. a) zákona]



Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné se podrobí

lékařským prohlídkám a vyšetřením,



a) je-li postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo

jiným infekčním onemocněním a nebo je-li podezřelá z nákazy, nebo



b) pokud byla v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným s

průjmovým onemocněním, virovou hepatitidou nebo jiným závažným

infekčním onemocněním na pracovišti, v domácnosti nebo v místě jejího

pobytu.



§ 5



Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti

žádanky



[K § 62 odst. 4 písm. a) a b) zákona]



(1) Při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření se postupuje

podle těchto hygienických požadavků:



a) odběry biologického materiálu u poskytovatele zdravotních služeb lze

provádět v místnostech nebo prostorech, určených pro manipulaci s

biologickým materiálem, splňujících základní hygienické požadavky pro

odběr biologického materiálu,



b) k odběru biologického materiálu se používají sterilní zdravotnické

prostředky včetně jednorázových rukavic, a to vždy pouze pro jednu

ošetřovanou fyzickou osobu; prostupnost rukavic musí odpovídat jejich

použití a míře rizika biologických činitelů,



c) biologický materiál se odebírá zpravidla před zahájením léčby

chemoterapeutiky nebo antimikrobiálními přípravky,



d) biologický materiál u infekčních onemocnění se odebírá s ohledem na

patogenezi infekčního onemocnění; ke stanovení diagnózy se materiál

odebírá zpravidla v akutním stadiu infekčního onemocnění; v případě

sérologických vyšetření se odebere ještě druhý vzorek za 2 až 3 týdny

po odběru prvního vzorku, jinak podle potřeby,



e) biologický materiál je nutno ukládat do standardizovaných nádob a do

dekontaminovatelných přepravek, s vyloučením rizika kontaminace

žádanek,



f) biologický materiál se transportuje tak, aby nedošlo k jeho

znehodnocení fyzikálními vlivy a k ohrožení fyzických osob.



(2) Žádanka o vyšetření biologického materiálu musí obsahovat jméno,

popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu vyšetřované

osoby v České republice, identifikační číslo poskytovatele zdravotních

služeb a jeho adresu, jmenovku, podpis a telefonní číslo lékaře

žádajícího o vyšetření biologického materiálu, číselný kód zdravotní

pojišťovny, u které je vyšetřovaná fyzická osoba pojištěna, druh

materiálu, datum a hodinu odběru, datum prvních příznaků infekčního

onemocnění, druh antibiotické terapie a její začátek, klinickou

diagnózu a požadovaný druh vyšetření.



(3) Hlášení o laboratorním nálezu se podává okamžitě poskytovateli

zdravotních služeb, který biologický materiál k vyšetření odeslal.

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí

laboratoř místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle

místa, kde se pacient v době odběru biologického materiálu nachází.



(4) V případě reaktivního výsledku vyšetření na syfilis, s výjimkou

pacientů s již léčenou syfilis a nebo bez podezření na relaps či

reinfekci, se biologický materiál zasílá do Národní referenční

laboratoře pro syfilis zřízené Ministerstvem zdravotnictví k zajištění

konfirmačního vyšetření.



§ 6



Požadavky na umístění a přístrojové a materiálové vybavení laboratoře

provádějící laboratorní vyšetření na virus lidského imunodeficitu



[K § 72 odst. 1 písm. a) zákona]



Pro detekci antigenů a protilátek proti viru lidského imunodeficitu při

použití standardních laboratorních metod se laboratoř vybavuje

certifikovanými laboratorními přístroji a pomůckami.



§ 7



Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických zařízeních a

ústavech sociální péče



(K § 17 odst. 1 zákona)



(1) Hygienické požadavky na příjem a ošetřování fyzických osob v péči

poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče, jednodenní péče i

ambulantní péče jsou stanoveny v provozním řádu každého poskytovatele

zdravotních služeb vždy s přihlédnutím k charakteru a rozsahu činnosti

a formě poskytované zdravotní péče.



(2) Přijímající lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče,

jednodenní péče nebo lékař ústavů sociální péče zaznamenává

anamnestické údaje důležité pro možný vznik nemocniční nákazy, včetně

zjištění cestovní a epidemiologické anamnézy, popřípadě provádí

příslušná vyšetření s ohledem na celkový zdravotní stav fyzické osoby.

U dětí se dále zjišťuje, která infekční onemocnění prodělaly a zda jsou

řádně očkovány.



(3) Lékař provádí klinické a sérologické vyšetření na syfilis s

použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce u



a) všech těhotných žen ve třetím a sedmém měsíci těhotenství,



b) pupečníkové krve každého novorozence,



c) každé ženy před provedením interrupce,



d) všech osob ve věku 15 až 65 let přijímaných k první hospitalizaci na

oddělení venerologické,



e) osob ve věku 15 až 65 let přijímaných na jiná než venerologická

oddělení, pokud to lékař považuje za odůvodněné.



(4) Při příjmu drogově závislých osob do péče poskytovatele zdravotních

služeb lůžkové péče k detoxikaci se provede vyšetření základních

markerů virových hepatitid.



(5) Pokud je s ohledem na zdravotní stav fyzické osoby přijetí nezbytné

i při podezření na počínající infekční onemocnění, je třeba provést

izolační a bariérová opatření, popřípadě přijímající lékař zajistí

přeložení na příslušné oddělení. Obdobná povinnost platí i pro

praktického lékaře, odborného lékaře a lékaře v poradně ambulantního

zařízení.



(6) Fyzické osoby se umisťují do péče poskytovatele zdravotních služeb

lůžkové péče především podle zdravotního stavu a způsobu nebo rozsahu

zdravotní péče při zvážení a realizaci epidemiologických hledisek,

zejména při riziku přenosu infekce, kolonizaci multirezistentními

mikroorganismy, nosičství patogenních mikroorganizmů nebo pobytu v

ohnisku nákazy.



(7) Při příjmu fyzických osob do zdravotnických zařízení a ústavů

sociální péče a jejich ošetřování musí být dodrženy hygienické

požadavky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce; v ústavech sociální

péče se postupuje podle charakteru a druhu poskytovaných služeb jako

při příjmu a ošetřování fyzických osob obdobně.



§ 8



Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce



(K § 17 odst. 1 a 5 zákona)



Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, metody dezinfekce, způsoby a

postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly jsou uvedeny v

příloze č. 4 k této vyhlášce.



§ 9



Manipulace s prádlem



(K § 18 odst. 1 zákona)



(1) Výměna osobního prádla a lůžkovin pacienta ve zdravotnických

zařízeních se provádí podle potřeby, nejméně však jednou týdně, vždy po

kontaminaci a po operačním výkonu, popřípadě převazu a vždy po

propuštění nebo přeložení pacienta.



(2) V ústavech sociální péče se výměna lůžkovin provádí podle potřeby,

ale vždy po kontaminaci biologickým materiálem; frekvence obměny je

stanovena v provozním řádu zařízení.



(3) Při výměně lůžkovin se po propuštění nebo úmrtí pacienta

dezinfikuje lůžko a matrace. Nevypratelné, hrubě znečistěné a poškozené

matrace a lůžkoviny se vyřadí z používání.



(4) Použité prádlo se třídí, pokud je to nutné, bezprostředně pouze v

místnosti k tomu určené s přirozeným nebo nuceným větráním, odkládá se

přímo do vyčleněných obalů. Při třídění prádla jsou používány osobní

ochranné pracovní prostředky.



(5) Lůžko se po provedené dezinfekci a kompletaci lůžkovin přikryje

čistým prostěradlem nebo obalem do příchodu dalšího pacienta.



(6) Praní osobních ochranných prostředků je zajišťováno s přihlédnutím

k charakteru provozu zdravotnických zařízení a s přihlédnutím k

možnosti rizika přenosu infekčního onemocnění.



(7) Ve zdravotnických zařízeních se na pokrytí vyšetřovacích stolů a

lehátek, kde dochází ke styku s obnaženou částí těla pacienta, používá

jednorázový materiál, který je měněn po každém pacientovi.



(8) Způsob ukládání prádla z provozu zdravotnických zařízení, ústavů

sociální péče nebo provozoven pro příjem prádla, jeho převážení, praní

a zacházení s ním, jakož i vybavení prádelny stanoví příloha č. 5 k

této vyhlášce.



§ 10



Hygienické požadavky na úklid



(K § 17 odst. 1 zákona)



(1) Úklid všech prostor zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

se provádí denně navlhko, v případě potřeby i častěji. Tomuto způsobu

úklidu musí odpovídat podle charakteru provozu podlahová krytina. Na

operačních a zákrokových sálech, kde jsou prováděny invazivní výkony,

se úklid provádí vždy před začátkem operačního programu a vždy po

každém pacientovi. Na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a v

místnostech, kde je prováděn odběr biologického materiálu, se úklid

provádí třikrát denně. Frekvence úklidu na ostatních pracovištích je

přizpůsobena charakteru provozu. V případě úklidu prováděného subjektem

odlišným od poskytovatele zdravotních služeb nebo ústavu sociální péče

postupuje pověřený odpovědný pracovník podle smlouvy a dezinfekčního

nebo úklidového řádu.



(2) Na pracovištích s akutní lůžkovou péčí standardní lze při úklidu

používat běžné čisticí prostředky. Na pracovištích akutní lůžkové péče

intenzivní, na operačních a zákrokových sálech, na chirurgických a

infekčních pracovištích, v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr

biologického materiálu a invazivní výkony, na záchodech a v koupelnách

a na dalších pracovištích stanovených provozním řádem se používají

běžné čisticí prostředky a dezinfekční přípravky s virucidním účinkem.



(3) Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové

prostředky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní

ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a charakteru skladby

fyzických osob.



(4) Při kontaminaci ploch biologickým materiálem se provede okamžitá

dekontaminace potřísněného místa zejména překrytím buničitou vatou,

papírovou jednorázovou utěrkou navlhčenou virucidním dezinfekčním

roztokem nebo zasypáním absorpčními granulemi s dezinfekčním účinkem.

Kontaminované místo se očistí obvyklým způsobem. Použitá lůžka a

matrace jsou dezinfikovány buď v pokoji omytím dezinfekčním prostředkem

nebo v centrální úpravně lůžek po každém propuštění pacienta.



(5) Odpad se třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do

označených, oddělených, krytých, uzaviratelných, nepropustných a

mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti

další manipulace s odpadem. Ostrý odpad se ukládá do označených,

spalitelných, pevnostěnných, nepropichnutelných a nepropustných obalů.

Nebezpečné odpady, zejména ostré předměty, se neukládají do papírových

obalů. Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se odstraňuje

bezprostředně, z pracoviště se odstraňuje průběžně, nejméně jednou za

24 hodin. Shromažďování tohoto odpadu se provádí podle provozního řádu

zařízení ve shromažďovacích nádobách, které musí odpovídat jiným

právním předpisům^2). Shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním

ve vyhrazeném uzavřeném prostoru je možné nejdéle 3 dny. Skladování

nebezpečného odpadu (anatomického a infekčního) je možné po dobu 1

měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 °C.

Vysoce infekční odpad^3) musí být bezprostředně v přímé návaznosti na

jeho vznik upraven dekontaminací certifikovaným technologickým

zařízením. Při odstraňování části těla a orgánů se postupuje podle

jiného právního předpisu^4). Evidence odpadu, jeho přeprava a předání

oprávněné osobě za účelem jeho odstranění upravují jiné právní

předpisy^5). Obdobným způsobem je postupováno při manipulaci s odpadem

i v dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné

služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů

neodkladné péče a poskytovatele zdravotní péče, který poskytuje

zdravotní péči při návštěvní službě.



(6) Malování místností zdravotnických zařízení se provádí podle

charakteru činnosti; zákrokové a operační sály, pracoviště akutní

lůžkové péče intenzivní, odběrové místnosti, laboratoře, infekční

oddělení, dětská a novorozenecká oddělení se malují jedenkrát ročně,

ostatní s výjimkou prostor zdravotnických zařízení nesloužících k

poskytování zdravotních služeb jednou za 2 roky. Malování místností

zdravotnických zařízení se provádí vždy, dojde-li ke kontaminaci stěn a

stropů biologickým materiálem. V případě aplikace antibakteriálních

nátěrových hmot se postupuje podle návodu výrobce.



(7) V dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné

služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů

neodkladné péče se provádí úklid a dezinfekce před zařazením do služby,

jedenkrát denně v kabině řidiče a v prostoru pro pacienta. V případě

kontaminace dopravního prostředku biologickým materiálem se provede

vždy dezinfekce a mechanická očista před dalším převozem. V případě

převozu fyzických osob s podezřením na infekční onemocnění nebo s

infekčním onemocněním se provede dezinfekce prostoru pro pacienta po

každém převozu dezinfekčním přípravkem minimálně s virucidním účinkem.

S ohledem na možné šíření infekčních nemocí provádějí poskytovatelé

zdravotních služeb běžnou ochrannou dezinsekci a deratizaci, jejíž

frekvence je stanovena v provozním řádu.



§ 11



Zrušovací ustanovení



Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení

vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz

zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, se zrušuje.



§ 12



Přechodné ustanovení



Podle přílohy č. 4 části III bodu 2 písm. a) se postupuje do doby

vybavení pracoviště v oboru péče gastroenterologie podle přílohy č. 2

části II písm. B bodu 1.10. písm. i) vyhlášky č. 92/2012 Sb., o

požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických

zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve lhůtách stanovených v

§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 92/2012 Sb.



§ 13



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012.



Ministr:



doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.



Příloha 1



Seznam infekčních onemocnění, které se hlásí orgánu ochrany veřejného

zdraví až při hromadném výskytu



1. Akutní respirační onemocnění včetně chřipky a chřipce podobným

(například dg. J00, J03, J04-J06, J10-J18, J20-J22),



2. Konjunktivitida (například dg. H10, B30)



3. Mastitida (například dg. 091)



4. Kožní zánětlivá infekční a mykotická onemocnění (například dg. L00 -

L08, B00, B07, B08, B09, B35 - B37),



a to podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených

zdravotních problémů, ve znění 10. Decenální revize.



Příloha 2



Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na

lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů, a nemocí, jejichž

léčení je povinné



1. Akutní virové záněty jater



2. Antrax



3. Dengue



4. Hemoragické horečky



5. Cholera



6. Infekce CNS mezilidsky přenosné



7. Mor



8. Paratyfus



9. Syfilis v I. a II. stadiu



10. Přenosná dětská obrna



11. Pertuse v akutním stadiu



12. Ricketsiózy



13. SARS a febrilní stavy nezjištěné etiologie s pozitivní cestovní

anamnézou



14. Spalničky



15. Trachom



16. Tuberkulóza



17. Tyfus břišní



18. Úplavice amébová



19. Úplavice bacilární v akutním, stadiu onemocnění (v případě

bezpříznakového nosičství původce onemocnění je možné propustit

pacienta do domácího prostředí pouze se souhlasem orgánu ochrany

veřejného zdraví).



20. Záškrt



21. Další infekce podléhající hlášení Světové zdravotnické organizaci



22. Projevy nemocí nebo událost, která představuje možnost propuknutí

nemoci podle článku 1 Mezinárodního zdravotního řádu (IHR 2005), která

je podle přílohy rozhodnutí č. 2119/98/ES nemocí přenosnou.



Příloha 3



Hygienické požadavky na příjem a ošetřování pacientů do zdravotnického

zařízení a ústavu sociální péče



a) oděv a obuv fyzických osob umístěných do péče poskytovatele

zdravotních služeb lůžkové péče a ústavech sociální péče s výjimkou

pracovišť akutní lůžkové péče intenzivní se ukládají v centrální šatně,

do skříní v pokojích nebo do skříní v prostorách k tomu určených;



b) zdravotničtí pracovníci poskytovatelů zdravotních služeb jednodenní

nebo lůžkové péče včetně pracovníků laboratoří musí nosit čisté osobní

ochranné pracovní prostředky vyčleněné pouze pro vlastní oddělení.

Vyčleněnou pracovní obuv lze použít i pro další pracoviště obdobného

charakteru. Při práci na jiném pracovišti používají jen osobní ochranné

pracovní prostředky tohoto pracoviště. Zdravotnický pracovník nesmí v

osobních ochranných pracovních prostředcích opustit areál poskytovatele

zdravotních služeb. Zdravotničtí pracovníci u poskytovatelů zdravotních

služeb ambulantní péče používají vhodné osobní ochranné pracovní

prostředky, a to s přihlédnutím k charakteru jejich činnosti;



c) na pracovištích, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická

dezinfekce rukou, nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou žádné

šperky. Zdravotničtí pracovníci v operačních provozech nesmí nosit na

rukou hodinky. Úprava nehtů nesmí ohrožovat zdravotní stav pacienta

zejména s ohledem na možné šíření nemocničních nákaz a nesmí bránit

poskytování zdravotní péče v plném rozsahu. Přirozené nehty musí být

upravené, krátké, čisté;



d) pro operační výkony musí zdravotničtí pracovníci používat sterilní

ochranný oděv a sterilní rukavice, masku, čepici (ochranná ústní rouška

a čepice musí být používána tak, aby zakryla vlasy, vousy, bradu, nos a

ústa), obuv vyčleněnou pouze pro dané pracoviště; na operačních sálech

nesmí být používány a volně ukládány šperky, hodinky a jiné osobní

předměty, mobilní telefony lze používat pouze ve vyhrazených prostorech

operačních sálů;



e) u ostatních výkonů, při kterých je porušována nebo již porušena

integrita kůže a sliznic nebo provedena komunikace s tělesnými

dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organizmu, se ochranné

pomůcky volí ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta; ochranné

pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu a je nutno je

odkládat ihned po výkonu;



f) u poskytovatelů zdravotních služeb ambulantní péče je rozsah

opatření stanovený v písmenech b) až d) přizpůsoben charakteru

prováděného výkonu;



g) k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat až

po umytí rukou; hygienickou dezinfekci rukou musí provést vždy po

kontaktu s infekčním materiálem, a to po každém jednotlivém

zdravotnickém výkonu u jednotlivých fyzických osob, vždy před ošetřením

pacienta, vždy po manipulaci s biologickým materiálem a předměty a

pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem včetně použitého

prádla a nebezpečného odpadu, a před každým parenterálním výkonem a

vždy při uplatňování bariérového ošetřovacího režimu k předcházení a

zabránění vzniku nemocničních nákaz; k utírání rukou se musí používat

jednorázový materiál, který je uložen v krytých zásobnících;



h) při ošetřování pacientů musí zdravotničtí pracovníci využívat

bariérové ošetřovací techniky na všech pracovištích, musí být používány

pouze dekontaminované pomůcky; pracovní plochy na všech pracovištích

zdravotnických zařízení musí být vyčleněny podle charakteru vykonávané

činnosti. Bariérová ošetřovací technika musí být používána i při

překladu a převozu pacientů a při výkonech na společných vyšetřovacích

a léčebných pracovištích;



i) při zjištění infekce nebo kolonizace multirezistentními

mikroorganismy se toto zjištění vyznačí ve zdravotnické dokumentaci

pacienta a do propouštěcí zprávy. Kolonizace pacienta

multirezistentními mikroorganismy není důvodem k odmítnutí

hospitalizace pacienta nebo přijetí do ústavu sociální péče;



j) k parenterálním zákrokům včetně drenáže ran a tělních dutin,

zavádění močových katetrů musí zdravotničtí pracovníci používat pouze

sterilní zdravotnické prostředky a dodržovat při každém parenterálním

zákroku zásady asepse; při výměně sběrných vaků musí používat uzavřený

systém odvodu a sběru tekutin se zabezpečením před možným zpětným

tokem;



k) u endoskopů a jiných optických přístrojů zaváděných do sterilních

tělních dutin musí zajistit minimálně vyšší stupeň dezinfekce; pro

digestivní flexibilní a rigidní endoskopy (kromě operačních) a

laryngoskopy musí zajistit dvoustupňovou dezinfekci;



l) pro každého pacienta je nutno používat vždy samostatnou sterilní

jehlu a sterilní stříkačku; u insulinových per se postupuje podle

návodu výrobce;



m) ošetřování stomatologických souprav i další přístrojové techniky se

provádí vždy podle návodu výrobce;



n) při vyšetřování sterilních tělních dutin se musí používat sterilní

tekutiny, pokud je indikováno jejich použití;



o) podávky pro manipulaci se sterilním materiálem se ukládají v

konzervačním nebo dezinfekčním roztoku k tomu účelu určeném a vyměňují

maximálně do 24 hodin;



p) opakovaně používané zdravotnické prostředky se dezinfikují, čistí a

sterilizují podle návodu výrobce. Jednorázové pomůcky se nesmí

opakovaně používat ani po jejich sterilizaci;



q) použité nástroje a pomůcky kontaminované biologickým materiálem

nesmí zdravotničtí pracovníci ručně čistit bez předchozí dekontaminace

dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem;



r) jednorázové stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování; k

oddělení jehly od stříkačky může sloužit pouze speciální pomůcka nebo

přístroj. Vracení krytů na použité jehly je s výjimkou inzulinových per

nepřípustné;



s) u osob v péči poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a

ústavech sociální péče musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad

osobní hygieny; před výkony a operacemi a i po nich musí být zajištěna

řádná hygienická očista;



t) pobyt a pohyb osob ve zdravotnických zařízeních a v ústavech

sociální péče musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to

odděleným umístěním fyzických osob podle rizika vzniku, popřípadě

přenosu infekčního onemocnění;



u) návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na provoz, zaměření

pracoviště a stav pacienta v době, kterou určí lékař. Návštěvy

používají ochranný oděv při vstupu na pracoviště akutní lůžkové péče

intenzivní;



v) na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a operačních oborů se

neumisťují žádné květiny a jiné rostliny;



w) při manipulaci se stravou a při její přípravě se postupuje podle

jiného právního předpisu^6).



Příloha 4



Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, metody dezinfekce, způsoby a

postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly



I. MECHANICKÁ OČISTA



1. Mechanická očista patří mezi dekontaminační postupy, které

odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganizmů. Pokud došlo ke

kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou

očistu proces dezinfekce.



2. Čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se aplikují buď ručně,

nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tlakových pistolí,

ultrazvukových přístrojů apod. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v

čistotě.



3. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce

včetně kontroly čisticího procesu.



II. DEZINFEKCE



Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů

přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory

vnějšího prostředí a odolností mikroorganizmů.



II.I. Způsoby dezinfekce



1. Fyzikální dezinfekce



a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut.



b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut.



c) Dezinfekce v přístrojích při teplotě, která se řídí parametrem A0.

Přístroje musí zaručit při dané teplotě snížení počtu životaschopných

mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem stanovenou úroveň,

která je vhodná pro jeho další použití. Tyto požadavky se považují za

splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem^7).



d) Nízkoteplotní dezinfekce v dezinfekčních zařízeních se provádí podle

návodu výrobce.



e) Ultrafialové záření se používá podle návodu výrobce.



f) Filtrace, žíhání, spalování.



g) Pasterizace (zahřátí na 62,5 °C v délce trvání 30 minut).



2. Chemická dezinfekce



Při ředění a způsobu použití chemických přípravků se postupuje podle

návodu výrobce. K chemické dezinfekci se používají oznámené biocidní

přípravky nebo dezinfekční přípravky deklarované jako zdravotnické

prostředky^8) nebo přípravky registrované jako léčiva pro použití ve

zdravotnictví.



Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto základní zásady:



a) dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného

(odváženého) dezinfekčního přípravku ve vodě. Připravují se pro každou

směnu (8 nebo 12 hodin) čerstvé, podle stupně zatížení biologickým

materiálem i častěji. Vícedenní dezinfekční přípravky lze použít pouze

pro dvoustupňovou dezinfekci a vyšší stupeň dezinfekce podle návodu

výrobce,



b) při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich

názvy jsou slovní známky a přípravky se považují za 100 %,



c) po spotřebování dezinfekčního přípravku v dávkovačích je nutné

dávkovač mechanicky omýt, doplnit dezinfekčním přípravkem a označit

datem doplnění a expirace a názvem dezinfekčního přípravku,



d) předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se

dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních

přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a

dezinfekce,



e) k zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči

přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s

různými aktivními látkami,



f) při práci s dezinfekčními přípravky se dodržují zásady ochrany

zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pracovní

prostředky. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci,



g) předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po

dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou a



h) průběžná kontrola parametrů a ověřování účinnosti mycího a

dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních zařízeních se provádí a

dokladuje průběžně, nejméně jednou za 3 měsíce pomocí záznamu ze

zařízení nebo fyzikálních nebo chemických indikátorů nebo

bioindikátorů. Parametry mycího a dezinfekčního zařízení jsou

rozhodující pro výběr testu; uživatel zajistí, že výběr typu mycího a

dezinfekčního zařízení, provozní cyklus, kvalita provozních médií a

chemikálií bude odpovídat příslušné vsázce. Způsoby kontroly parametrů

a účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních

zařízeních musí dokladovat, že mycí a dezinfekční proces zajistí

snížení počtu životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu

na předem stanovenou úroveň, která je vhodná pro jeho další zpracování

nebo použití. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je

postupováno alespoň podle určených norem^7).



3. Fyzikálně-chemická dezinfekce



a) Paroformaldehydová komora - slouží k dezinfekci textilu, výrobků z

umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C.



b) Prací, mycí a čistící stroje - dezinfekce probíhá při teplotě do 60

°C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků. Časový parametr se

řídí návodem výrobce.



II.II. Kontrola dezinfekce



Při kontrole dezinfekce se používají metody:



a) chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek

a jejich obsahu v dezinfekčních roztocích,



b) mikrobiologické - zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo

mikrobiální kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry, otisky,

oplachy, aj.).



II.III. Dokumentace dezinfekce



a) Dokumentace kontroly procesu přístrojové dezinfekce invazivních a

neinvazivních zdravotnických prostředků je doložena automatickým

výpisem hodnot přístroje nebo fyzikálním nebo chemickým indikátorem

nebo bioindikátorem. Všechny typy těchto přístrojů zařazuje výrobce do

třídy zdravotnických prostředků IIb.



b) Dokumentace procesu pasterizace je doložena výpisem nebo záznamem

fyzikálních parametrů.



c) Písemná, popř. elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních

zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu.



III. VYŠŠÍ STUPEŇ DEZINFEKCE, DVOUSTUPŇOVÁ DEZINFEKCE



1. Vyšší stupeň dezinfekce je určen pro zdravotnické prostředky, které

nemohou být dostupnými metodami sterilizovány a používají se k výkonům

a vyšetřování mikrobiálně fyziologicky neosídlených tělních dutin

(např. operační a vyšetřovací endoskopy jiné než digestivní). Před

vyšším stupněm dezinfekce se předměty očistí (strojně nebo ručně) a

osuší. Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se před

etapu čištění dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem. Metoda otření

endoskopu se nepovažuje za první stupeň dezinfekce. Do dezinfekčních

roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce (dezinfekční přípravek s

širokým spektrem účinnosti, vždy se sporicidní a tuberkulocidní

účinností) se ponoří suché zdravotnické prostředky tak, aby byly

naplněny všechny duté části. Při ředění a způsobu použití dezinfekčních

přípravků se postupuje podle návodu výrobce. Po vyšším stupni

dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí

chemických látek.



2. Pro zdravotnické prostředky, které se používají k výkonům ve

fyziologicky mikrobiálně osídlených částech těla (digestivní flexibilní

a rigidní endoskopy) a které nelze sterilizovat, je určena dvoustupňová

dezinfekce, která se provádí podle postupu uvedeného v bodě 1 s

použitím dezinfekčních přípravků se širším spektrem dezinfekční

účinnosti (alespoň baktericidní, virucidní a na mikroskopické vláknité

houby) s následným oplachem



a) pitnou vodou, jejíž kvalita bude doložena minimálně dvakrát ročně na

výstupu u poskytovatele zdravotní péče podle jiného právního předpisu

pro pitnou vodu^9), nebo



b) vodou čištěnou (Aqua purificata^10)).



3. Pracovní dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených a

označených nádob s uvedením data použitelnosti roztoku. Frekvence

výměny vícedenních dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití

jednotlivých přípravků.



4. Zdravotnické prostředky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou

určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté

sterilní rouškou, v uzavřených a označených kazetách nebo ve

speciálních skříních. Zdravotnické prostředky podrobené dvoustupňové

dezinfekci jsou uloženy shodným způsobem. Po expiraci se provede

poslední stupeň dezinfekce.



5. Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího

stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být

klasickou metodou sterilizován. V deníku vyššího stupně dezinfekce je

uvedeno datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno, příjmení pacienta,

název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, jméno a

podpis provádějícího zdravotnického pracovníka, identifikační číslo

použitého zdravotnického prostředku. O dezinfekčních přípravcích

používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem

přípravy pracovního roztoku, jménem pracovníka, koncentrací a expozicí,

identifikačním číslem použitého zdravotnického prostředku. Písemná nebo

elektronická dokumentace se archivuje minimálně 5 let od provedení

vyššího stupně dezinfekce.



IV. STERILIZACE



IV.I. Všeobecné postupy:



1. Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci a k

předsterilizační přípravě se používají v souladu s návodem výrobce.



2. Pro sterilizování zdravotnických prostředků poskytovatel zdravotních

služeb vytvoří, dokumentuje, zavede a udržuje certifikovaný systém

zabezpečení kvality sterilizace včetně systému řízeného uvolňování

zdravotnických prostředků.



3. Nedílnou součástí sterilizace jsou předsterilizační příprava

předmětů, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu,

monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními

přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti

sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý

sterilizační cyklus se dokumentuje.



4. Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opravy a

periodický servis provádějí pouze pověření servisní pracovníci.

Technická kontrola sterilizačních přístrojů se provádí v rozsahu

stanoveném výrobcem, u přístrojů bez technické dokumentace jednou

ročně. Poskytovatel zdravotních služeb zodpovídá za kvalitu

sterilizačních médií požadovaných výrobcem přístrojů, správnost

sterilizačního procesu a jeho monitorování, proškolení zdravotnických

pracovníků vykonávajících sterilizaci, kontrolu sterilizace proškoleným

zaměstnancem, kontrolu účinnosti sterilizátorů.



5. Sterilizaci provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Na

centrální sterilizaci zodpovídá za provoz a kvalitu zdravotnický

pracovník, který absolvoval specializační studium nebo certifikační

kurz^11), případně jiný zaškolený zdravotnický pracovník lékařského

oboru.



6. Při sterilizaci léčiv a pomocných látek se postupuje podle Českého

lékopisu.



IV.II. Předsterilizační příprava:



1. Předsterilizační příprava je soubor činností, který se skládá z

dezinfekce, mechanické očisty, sušení, setování a balení, předcházející

vlastní sterilizaci, jehož výsledkem je čistý, suchý, funkční a

zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci. Shodný postup

je platný pro flash sterilizaci s výjimkou požadavku na zabalení

zdravotnického prostředku.



2. Přípravky a postupy pro dezinfekci a mytí se volí tak, aby

nepoškozovaly ošetřovaný materiál.



3. Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované, a

jsou-li určeny k opakovanému použití, dekontaminují se ihned po

použití.



4. Způsoby dekontaminace:



a) dekontaminace v mycím a dezinfekčním zařízení probíhá způsobem

termickým nebo termochemickým při teplotě, která zaručuje snížení počtu

životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem

stanovenou úroveň, která je rozhodující pro jeho další použití. Tyto

požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle

určených norem^7),



b) průběžná kontrola parametrů mycího a dezinfekčního procesu v mycích

zařízeních se provádí pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických

testů nebo bioindikátorů, minimálně jedenkrát týdně, v centrálních

sterilizacích, sterilizačních centrech a při přípravě zdravotnických

prostředků pro sterilizační centra jednou denně. Obsluha mycích

zařízení na ukazatelích kontroluje, zda mycí a dezinfekční cyklus

probíhá podle zvoleného programu,



c) kontrola dezinfekčního a mycího procesu se dokládá výpisem teplot

nebo chemickým testem nebo biologickým indikátorem. Parametry mycího a

dezinfekčního zařízení jsou rozhodující pro výběr testu. Při ručních

postupech vyššího stupně dezinfekce a dvoustupňové dezinfekce se

účinnost dezinfekčního roztoku kontroluje metodou, která garantuje

minimální hladinu účinné látky pro účinnou dezinfekci zdravotnického

prostředku,



d) písemná nebo elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních

zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu,



e) všechny typy mycích a dezinfekčních zařízení patří do třídy

zdravotnických prostředků IIb, dokládá se certifikátem. Validace

dezinfekčního procesu se provádí v centrálních sterilizacích minimálně

jednou ročně,



f) po ručním mytí nástrojů a pomůcek po jejich dezinfekci v prostředku

s virucidní účinností je nutný následný oplach vodou k odstranění

případných reziduí použitých látek.



5. Čištění ultrazvukem se používá k doplnění očisty po předchozím

ručním nebo strojovém mytí a dezinfekci.



6. Po provedené dekontaminaci se zdravotnické prostředky před zabalením

důkladně osuší, prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je

důležitým předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního

způsobu.



7. Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů určených

ke sterilizaci do vhodných obalů (s výjimkou flash sterilizace), které

je chrání před mikrobiální kontaminací po sterilizaci. Materiál se do

sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání

sterilizačního média. Při sterilizaci se komora zaplňuje pouze do 3/4

objemu a materiál se ukládá tak, aby se nedotýkal stěn. Plnění je

shodné pro všechny typy sterilizace.



8. Pro dekontaminaci použitých nástrojů a pomůcek u operačních sálů

musí být k dispozici stavebně oddělený prostor.



IV.III. Sterilizace



1. Ke sterilizaci zdravotnických prostředků se smí používat pouze

sterilizační přístroje za podmínek stanovených pro zdravotnické

prostředky. Sterilizace se provádí fyzikálními nebo chemickými metodami

nebo jejich kombinací.



2. Sterilizační jednotka (STJ) je kvádr o obsahu 54 litrů.



3. Tlakem (kPa, bar) se rozumí tlak absolutní, vztažený k vakuu

(normální atmosférický tlak činí 100 kPa, 1 bar).



4. Sytá pára je vodní pára, jejíž teplota a tlak přesně odpovídají

křivce sytosti páry.



5. Úroveň bezpečné sterility-SAL /Sterility Assurance Level/ SAL