222/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. září 1999
o zajišťování obrany České republiky
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 112/2006 Sb., 186/2006 Sb.
Změna: 306/2008 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních
samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany
České republiky (dále jen "obrana státu") před vnějším napadením a
odpovědnost za porušení těchto povinností.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní
celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života
obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje
výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití
odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.
(2) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po
nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování
obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které
jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb
zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v
pracovněprávních předpisech.
(3) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové
a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení
státu nebo za válečného stavu.
(4) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví
státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo
jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany
státu.
(5) Poskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a
fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních
samosprávných celků údaje a informace o věcných prostředcích, které
vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci
svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných
k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při
přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém
vzdělání a o svém zdravotním stavu.
(6) Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského,
ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v
míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit
na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a
zabezpečení potřeb obyvatelstva.
(7) Subjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se
zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat
výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a
ozbrojených sborů a byl jím jmenován.
(8) Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření,
vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní
celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života
obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech
požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních
smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na
činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru, účasti na
mírových operacích a podílu při záchranných pracích a při plnění
humanitárních úkolů. Plán obrany státu tvoří obranné plánování,
operační plánování, mobilizační plánování, plánování připravenosti
obranného systému státu a plánování příprav k záchranným pracím a k
plnění humanitárních úkolů.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU
Obecná ustanovení
§ 3
Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení
ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany
státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného
života v zájmu zajišťování obrany státu.
§ 4
Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.
§ 5
Vláda
(1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru
a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou
ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě
vyloučení těchto rizik,
b) schvaluje strategickou koncepci obrany státu,
c) řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých
plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování,
d) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím
organizování,
e) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití
ozbrojených sil a o zajištění obrany státu,
f) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil,
g) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle §
41 odst. 2,
h) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu,
i) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu
úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a obcím při výkonu
jejich přenesené působnosti,
j) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k
zajišťování obrany státu.
(2) Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu
a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a
rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného
konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu,
b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu,
c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním
obrany státu,
d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války,
e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový
štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.
§ 6
Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka
(1) Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo") k zajišťování obrany
státu
a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany
státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na
zabezpečení obrany státu,
b) odpovídá za proces plánování obrany státu a koordinuje jeho
přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných
správních úřadů a obcí podkladové materiály; ministerstva, jiné správní
úřady a obce jsou povinny požadavkům vyhovět,
c) odpovídá za zabezpečení mobilizace ozbrojených sil; k tomu může
vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a obcí
součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a obce jsou povinny
požadavkům vyhovět,
d) vede soubornou evidenci věcných prostředků určených k zabezpečení
ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou územními vojenskými
správami,
e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace
ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo,
oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů,
f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném
vládou podle § 41 odst. 2,
g) řídí přípravu občanů k obraně státu; rozsah přípravy občanů k obraně
státu je součástí plánů obranného plánování,
h) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací
dokumentaci z hlediska zájmů obrany České republiky.
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany
státu v oboru své působnosti
a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná
opatření k zajišťování obrany státu,
b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu
včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,
c) odpovídají za výstavbu, provoz a údržbu objektů důležitých pro
obranu státu,
d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády.
(3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje
opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně.
§ 7
Krajské úřady
Krajské úřady k zajišťování obrany státu
a) vyhodnocují objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob
jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti
Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního
úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky,
ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb
České republiky, České národní banky a na objekty, které střeží
ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,
b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných
podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní
správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu,
c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených
sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k
obraně státu,
d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní
potřeby,
e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany
státu podle rozhodnutí ministerstva,
f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich
vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za
válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu.
§ 7a
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu
a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování
objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou
být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,
b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření
nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování
státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za
stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro
potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich
vlastnících,
d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které
lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu
nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci;
zvlášť vedou evidenci osobních údajů zdravotnických pracovnic, v
rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,^1) pro doplnění
ozbrojených sil za válečného stavu,
e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených
věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním
plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných
správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné
prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné
moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných
správních úřadů,
f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany
státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze
schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných
prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu
stanoveném zvláštním právním předpisem^2) (dále jen "obvod"),
g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v
jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů
obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro
potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného
stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, Úřadem
práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města
Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady,
h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných
životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany
státu podle rozhodnutí ministerstva,
j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,
k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu
podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů,
l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti,
m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,
n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu
nebo za válečného stavu.
§ 8
Obce v přenesené působnosti
Obce v přenesené působnosti k zajišťování obrany státu
a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle
požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského
úřadu,
b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím
nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle
rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro
potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s
rozšířenou působností,
d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany
státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil
mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a
fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v
přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření
pro zabezpečení obrany státu,
f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského
úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují
jejich přípravu,
g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského
úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují
potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.
§ 9
Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných
celků
(1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků
(dále jen "pověření pracovníci") jsou oprávněni v nezbytně nutném
rozsahu
a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany
státu,
b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích
objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany
státu.
(2) Pověření pracovníci jsou povinni
a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v
souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,
b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo
provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.
(3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních
činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se
nemůže zprostit.
§ 9a
Vztah ke krizovému řízení
(1) Ústřední správní úřady, správní úřady, orgány krajů a orgány obcí
jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně
spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z
informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany
státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních
orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů.^2a) Vzájemnou
spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.
(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním
obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu
mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního
právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem.
(3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za
stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany
České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří
samostatnou část plánu obrany státu.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
§ 10
Povinnosti právnických osob
Právnické osoby jsou povinny
a) poskytovat podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností nebo na výzvu územní vojenské správy určené věcné prostředky
pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní,
b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením a dodáváním
věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich
kontrolou, včetně vstupu pověřených zaměstnanců obce s rozšířenou
působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných
správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádaly, do objektů,
c) bezodkladně oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají
význam pro jejich využitelnost,
d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření
pro zabezpečení obrany státu,
e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů údaje a informace v
nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v
zájmu zajišťování obrany státu.
§ 11
Povinnosti fyzických osob
Fyzické osoby, pokud jde o věcné prostředky, mají stejné povinnosti,
jaké mají podle § 10 právnické osoby. Nevyužívá-li fyzická osoba své
obydlí pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou
pověření pracovníci uvedení v § 10 písm. b) vstupovat do jejího obydlí
jen s jejím souhlasem, a to za účelem výběru, evidence, určení a dodání
věcných prostředků nebo jejich kontroly.
§ 12
Právnické a fyzické osoby, které mají zaměstnance, jsou povinny
poskytovat pracovní volno těmto zaměstnancům, kteří budou povoláni k
pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu
zajišťování obrany státu.
ČÁST ČTVRTÁ
VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC
HLAVA I
VĚCNÉ PROSTŘEDKY
Obecná ustanovení
§ 13
(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát zajišťuje
obranu především vlastními věcnými prostředky.
(2) Věcné prostředky státu se k zajišťování obrany státu použijí v
souladu se schválenými plány obranného plánování. Ostatní věcné
prostředky se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se
schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních
předpisů.
§ 14
(1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může obecní úřad obce s
rozšířenou působností právnické nebo fyzické osobě, která má věcné
prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen "vlastník")
uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout.
(2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými prostředky
rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(3) Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným pro vydání
rozhodnutí
a) o nemovitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází,
b) o movitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého
pobytu nebo právnická osoba sídlo,
c) o požadované službě je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v
jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo.
(4) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o
určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na rozhodování o
určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád.
§ 15
Na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou
působností je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky
odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným
způsobem.
Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků
§ 16
O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany
státu rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
dodávacím příkazem. O povinnosti poskytnout věcné prostředky pro
potřeby ozbrojených sil rozhoduje příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností v souladu s návrhem příslušné územní vojenské
správy.
§ 17
(1) Dodávací příkaz má tři části:
a) část "A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku" obsahuje zejména
název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje o vlastníkovi
věcného prostředku, osobní údaje o osobě odpovědné za dodání věcného
prostředku, kterou vlastník určí, poučení a označení správního úřadu,
který je vydal,
b) část "B. Výzva k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména způsob,
místo a dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního
úřadu, který výzvu učinil,
c) část "C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného prostředku"
obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, na
který byl dodávací příkaz vydán, údaje o vlastníkovi věcného
prostředku, údaje o doručení dodávacího příkazu potvrzené podpisem
vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy.
(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou
postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků,
náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor.
§ 18
(1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné prostředky ve
prospěch zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle §
17 odst. 1 písm. b) příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou
působností a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil
na výzvu příslušné územní vojenské správy ve stanovené době, na určeném
místě, v použitelném stavu a s potřebným příslušenstvím. Věcné
prostředky převezme obecní úřad obce s rozšířenou působností. Věcné
prostředky pro potřeby ozbrojených sil převezmou příslušné územní
vojenské správy.
(2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o
převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku
obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje
o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej
předává, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství,
údaje o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku
v době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické
osoby orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která
věcný prostředek předává.
(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou
postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí
věcného prostředku a jeho vzor.
§ 19
Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky
(1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny obce,
subjekty hospodářské mobilizace a poskytovatelé zdravotnické záchranné
služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů
neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby, a to jen
v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu
zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky
jsou osvobozeny fyzické osoby se zdravotním postižením^3) v takovém
rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich
zdraví.
(2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a
zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají
imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána,^4) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců^5)
lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, jinak.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může zprostit fyzické
osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena
výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění
vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.^6)
§ 20
Vrácení věcných prostředků
(1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro
které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka věcného
prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí
věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené
na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby, jejich právní
nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací příslušný okresní úřad, a
byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je
příslušná územní vojenská správa. Nemůže-li příslušná územní vojenská
správa vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej okresnímu úřadu.
(2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat doklad o
vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku
obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o
vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej
přebírá, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a
údaje o jejich stavu v době předání. Fyzická osoba, která věcný
prostředek přebírá, má právo v dokladu o vrácení věcného prostředku
písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí
věcného prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo v dohodě s
Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o
vrácení věcného prostředku.
(3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení obecní úřad
obce s rozšířenou působností písemně vyzve vlastníka věcného
prostředku. Nelze-li písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3
měsíců, obecní úřad obce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou
vyhláškou.^7)
(4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců
ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, prodá se věcný prostředek
ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu organizuje obecní úřad obce s
rozšířenou působností, který také jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby
se použije k úhradě nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku;
zbytek výtěžku náleží vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí
věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen.
(5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce 4, o
jehož vydání se vlastník nepřihlásil do 3 let od ukončení stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu.
HLAVA II
PRACOVNÍ POVINNOST
§ 21
Rozsah pracovní povinnosti
(1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu
může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo
nebyly-li povolány k mimořádné službě.^8) Pracovní povinnost se
vykonává zejména v těch oborech práce, které jsou nevyhnutelné k
zajišťování životně důležitých funkcí státu nebo k zabezpečení
ozbrojených sil.
(2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny
podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu práce u určeného
zaměstnavatele (dále jen "zaměstnávající") ve stanoveném čase a do
určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené
práce i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech,
včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních
svátků.
Rozhodování o pracovní povinnosti
§ 22
Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní
povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po stanovenou
týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru ke
Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři Senátu, k Nejvyššímu
kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta republiky, k Úřadu vlády
České republiky, ke správním úřadům, k obcím, k Policii České
republiky, ke zpravodajským službám České republiky, k poskytovatelům
zdravotnické záchranné služby, k České národní bance, k Vězeňské službě
České republiky, k České poště, k subjektům hospodářské mobilizace a k
jiným právnickým a fyzickým osobám, které převzaly závazek k
zajišťování obrany státu, ke státním podnikům a k rozpočtovým a
příspěvkovým organizacím, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je
ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra, soudci, státní zástupci a
příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud tyto
fyzické osoby nebyly povolány k mimořádné službě,^8) aniž by k ní byly
povolány rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
nestanoví-li vláda jinak.
§ 23
(1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. Povolávací
příkaz obsahuje zejména osobní údaje povolávané fyzické osoby, základní
údaje o zaměstnávajícím, den a místo nástupu pracovní povinnosti,
odvětví, ve kterém bude pracovní povinnost konána, druh práce,
předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti, adresu určeného
poskytovatele zdravotních služeb, který provede lékařskou prohlídku
povolávané fyzické osoby za účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro
určený druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal.
(2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba
povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce k určenému
poskytovateli zdravotních služeb. Tento poskytovatel zdravotních služeb
je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické
osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle
výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr o zdravotní
způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k
navrhované práci do povolávacího příkazu.
(3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit zaměstnávající
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým
pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví.
(5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený
druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou
působností podle výsledku posudkového závěru určí povolávané fyzické
osobě druh práce, pro který je zdravotně způsobilá, nebo takovou
fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 4.
(6) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o
povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému posudku není
přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se
nevztahuje správní řád.
(7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem stanovení
zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušná obec.
HLAVA III
PRACOVNÍ VÝPOMOC
§ 24
Rozsah pracovní výpomoci
(1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu
jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo
nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k
mimořádné službě.^8)
(2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce
nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v
noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.
§ 25
Rozhodování o pracovní výpomoci
(1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce
s rozšířenou působností povolávacím příkazem.
(2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch
ozbrojených sil zabezpečuje příslušný okresní úřad podle požadavku
územní vojenské správy. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve
prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských
útvarů a zařízení ozbrojených sil, ke kterým byly přiděleny, a plní
úkoly podle jejich pokynů.
(3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně použije
ustanovení § 23.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI
§ 26
(1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní
výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány
zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.
(2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny
fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce,
osoby invalidní ve třetím stupni, fyzické osoby mladší 18 let a starší
62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže
se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy
a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let.
(3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od
poslanců a senátorů Parlamentu a členů vlády.
(4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od
fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána.^4) Pracovní povinnost nebo
pracovní výpomoc od ostatních cizinců^5) lze požadovat jen v případě,
nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní
úřad obce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po
povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích
1 až 3.
(6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní
výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně.
§ 27
(1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení
zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající,
u kterého se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je
povinen zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu.
(2) Nemůže-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o
propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodnout
bezodkladně po zániku jejich potřeby, o propuštění rozhodne
zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto
skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností.
(3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami a
zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti nebo
pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy.
§ 28
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a
sociálních věcí stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na
určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor.
ČÁST PÁTÁ
OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU
§ 29
(1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve
vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického,
vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany
státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení
ozbrojených sil.
(2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále
a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných
majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím
zřízená nebo založená,
b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,
c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí
vláda,
d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.
(3) Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu
nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem
nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro
obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán.
ČÁST ŠESTÁ
VOJENSKÉ ÚJEZDY
§ 30
(1) Vojenský újezd (dále jen "újezd") je vymezená část území státu
určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd
tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování nemovitostí na území
újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis.
(2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem.
nadpis neplatil
§ 31
(1) Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen
ve vlastnictví státu.
(2) Z důvodů veřejného zájmu a hospodářského využití území újezdu
rozhodne ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy a jinými
ústředními správními úřady, jaké právnické osoby budou založeny k
provozování podnikatelské činnosti na území újezdů.
§ 32
(1) Fyzické osoby, které ke dni zřízení nebo změny újezdu mají na jeho
území pobyt a neobdrží povolení újezdního úřadu k pobytu na jeho území
nebo kterým se takové povolení dodatečně odejme z důvodu veřejného
zájmu, jsou povinny se z území újezdu vystěhovat.
(2) Fyzické osoby uvedené v odstavci 1 mají nárok na náhradní byt a
náhradu stěhovacích nákladů. Nároky uplatňují prostřednictvím újezdního
úřadu u ministerstva. Pro poskytnutí bytu a náhrady stěhovacích nákladů
se použije zvláštní právní předpis.^9)
§ 33
nadpis neplatil
(1) Fyzické osoby, které v důsledku zřízení, změny újezdu nebo z důvodu
odejmutí povolení k pobytu ne vlastní vinou ztratily na jeho území
zaměstnání nebo možnost podnikat, mají nárok na náhradu ušlé mzdy nebo
ušlého příjmu do té doby, než si opatří nové zaměstnání nebo nové
možnosti pro podnikání, nejvýše však po dobu 3 měsíců.
(2) Náhrada ušlé mzdy se poskytuje ve výši podle zvláštního právního
předpisu.^10)
(3) Náhrada ušlého příjmu fyzické osoby, která je samostatně výdělečně
činná, činí za každý den,
a) nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,
b) vyživuje-li jednu osobu, 75 %,
c) vyživuje-li dvě osoby, 90 %,
d) vyživuje-li tři a více osob, 95 %
z částky denního vyměřovacího základu.^11) U fyzických osob samostatně
výdělečně činných, které nejsou plátci záloh na pojistné na nemocenské
pojištění,^12) je denním vyměřovacím základem jedna třicetina z částky,
která se stanoví z částky osobního vyměřovacího základu pro stanovení
výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,^11)
která je platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada
náleží, snížená o jednu čtvrtinu vynásobená třemi.
(4) O nároku na náhradu ušlé mzdy a ušlého příjmu rozhoduje újezdní
úřad a zajišťuje jejich výplatu.
nadpis neplatil
§ 34
Nároky, které vyplývají z jiných zvláštních právních předpisů,^13)
zůstávají ustanovením § 33 nedotčeny.
Správa újezdu
§ 35
(1) Státní správu na území újezdu vykonává v rozsahu úkolů, které
stanoví tento zákon nebo jiné zvláštní právní předpisy,^14) správní
úřad s názvem újezdní úřad.
(2) Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při
zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu.
(3) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu ministerstva.
nadpis neplatil
§ 36
V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho
služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
Úkoly újezdního úřadu
§ 37
(1) Újezdní úřad, jako správní úřad podle § 35 odst. 1, plní k
zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil, vojenského a
hospodářského využití území újezdu zejména tyto úkoly:
a) zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje
koordinaci vojenského a hospodářského využití spravovaného území,
b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních
podmínkách,
c) rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu.
(2) Pro zajišťování práv a povinností fyzických osob, kterým byl
povolen pobyt na území újezdu podle § 40, (dále jen "obyvatel újezdu")
újezdní úřad zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj území
újezdu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojuje
potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle
zvláštních právních předpisů,^15) zejména
a) plněním úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a
kultury, s výjimkou výkonu státní správy; k tomuto účelu zřizuje a
spravuje předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící a
podílí se na zabezpečování zdravotních služeb a sociální péče a pomoci
v hmotné nouzi,
b) výstavbou a správou účelových komunikací a zabezpečováním dopravní
obslužnosti,
c) výstavbou a správou veřejného osvětlení,
d) plněním úkolů požární ochrany,
e) zabezpečováním čistoty na území újezdu, odvozem domovních odpadů a
jejich nezávadnou likvidací,
f) zásobováním vodou, odváděním a čištěním odpadních vod,
g) zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku.
(3) Újezdní úřad při výkonu státní správy plní další úkoly pro
zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec
podle zvláštního právního předpisu.
(4) Pro zabezpečení úkolů podle odstavců 2 a 3 vytváří újezdní úřad
podmínky pro podnikání zejména obyvatelům újezdu a právnickým osobám,
které mají sídlo na území újezdu.
§ 38
K zabezpečení úkolů podle § 37 odst. 2 a 3 může újezdní úřad podle
místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní orgány; své
zástupce do občanských aktivů navrhuje shromáždění obyvatel újezdu.
Újezdní úřad je povinen aktiv zřídit, požádá-li o jeho zřízení nejméně
polovina obyvatel újezdu.
§ 39
Povolení ke vstupu na území újezdu
(1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní
úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení
fyzických osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými
režimovými a bezpečnostními opatřeními. Fyzické osoby, kterým byl
povolen vstup na území újezdu, jsou povinny dodržovat režimová a
bezpečnostní opatření, dbát zásad ochrany přírody a veřejného pořádku.
(2) Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní úřad
odejmout kdykoli, a to bez udání důvodů.
(3) Na rozhodování o povolení ke vstupu a jeho odejmutí se nevztahuje
správní řád.
§ 40
Pobyt na území újezdu
(1) Újezdní úřad vydává povolení k pobytu na území újezdu.
(2) Újezdní úřad může odejmout povolení k pobytu fyzickým osobám, které
mají na území újezdu bydliště, z důvodu veřejného zájmu, nebo
vyžaduje-li to bezpečnost a ochrana zdraví obyvatel újezdu. Rozhodnutí
o odejmutí povolení k pobytu se musí odůvodnit.
(3) Na rozhodování o odejmutí povolení k pobytu se použije správní řád.
ČÁST SEDMÁ
DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU
§ 41
Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu
(1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí
praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům
podle tohoto zákona (dále jen "prověření"). Prověření uskutečňuje
ministerstvo.
(2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva, kterou
stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží vláda
usnesením provést prověření většího rozsahu a oznámí to předem
Parlamentu a prezidentovi republiky.
(3) Prověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické ověření,
kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci mimo činnou
službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a
fyzických osob.
§ 42
Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů
(1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady,
orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému
výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k
demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom
jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní
komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením
hradí stát.
(2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech může z
důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na návrh
ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do určených
prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich.
§ 43
Zvláštní stavby
Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby,
které slouží k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického
práva státu přísluší ministerstvu, se nevztahují zvláštní právní
předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou
právních předpisů o územním řízení. Právní předpisy pro výstavbu staveb
a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby
určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby
obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení
přísluší ministerstvu vykonávat dozor, který by jinak vykonávaly
příslušné správní úřady.
§ 44
Bezpečnostní a ochranná pásma
(1) Bezpečnostní nebo ochranná pásma lze zřídit z důvodů zabezpečování
objektů důležitých pro obranu státu před účinky nepředvídatelných
stavů, havárií nebo poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo
majetku osob.
(2) Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor uvnitř objektu důležitého
pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnitřních vlivů nebo
nepředvídatelných stavů, pro zabezpečení spolehlivého provozu a k
ochraně života, zdraví nebo majetku osob. O bezpečnostních pásmech
rozhoduje ministerstvo a v terénu se vyznačují výstražnými tabulemi.
(3) Ochranným pásmem se rozumí prostor kolem objektu důležitého pro
obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro
zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo
majetku osob.
(4) O hranici ochranného pásma rozhoduje ministerstvo po dohodě s
příslušným správním úřadem a po projednání s vlastníkem přilehlého
pozemku. Zřízení ochranného pásma se oznámí veřejnou vyhláškou. Veřejná
vyhláška musí být vystavena na místě tomu obvyklém po dobu 30 dnů k
veřejnému nahlédnutí. Hranice ochranných pásem se v terénu vyznačují
tabulemi.
Vyvlastnění ve zkráceném řízení
§ 45
(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně
vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva
k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak.
(2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu.
§ 46
(1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen správní
úřad (dále jen "navrhovatel").
(2) Navrhovatel v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení označí
nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje, důvody
vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž
se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou
náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k
účelům zajišťování obrany státu.
§ 47
Příslušným k vyvlastnění nemovitosti ve zkráceném řízení je obecní úřad
obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází.
Nachází-li se nemovitost v obvodu několika obecních úřadů obcí s
rozšířenou působností, podá se návrh Ministerstvu vnitra, které určí,
který obecní úřad obce s rozšířenou působností vyvlastnění uskuteční.
§ 48
Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad
obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci
místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo.
§ 49
(1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností o zahájení řízení
bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření.
Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností před uplynutím lhůty,
kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní
šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem
vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v
době zahájení řízení.
(4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.
(5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za
vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované
informace a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných
informací. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke
kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání
nemá odkladný účinek.
§ 50
(1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve
lhůtě 15 dnů od jeho doručení.
(2) Při řízení o odvolání se použije správní řád.
§ 51
(1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který jej podá
do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu
se nepromlčuje.
(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, obecní úřad obce s
rozšířenou působností podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u
příslušného katastrálního úřadu.
§ 52
Příprava občanů k obraně státu
(1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon
nebo zvláštní právní předpis^16) nestanoví jinak.
(2) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména zdravotnickou
přípravu, přípravu k civilní ochraně, zájmovou činnost s technickým a
sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné
pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy
k obraně státu.
(3) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se
v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané
vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy,
školská zařízení a další vzdělávací zařízení.
(4) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská
sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle
svého účelu a poslání v součinnosti s příslušnými obecními úřady obcí s
rozšířenou působností, krajskými úřady a obcemi.
(5) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle
zvláštních právních předpisů^17) odpovídají ministerstva, jiné správní
úřady a obce. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání
ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně
státu.
§ 53
Omezení základních lidských práv a svobod
(1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo
pokojně se shromažďovat.
(2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout
a) zákaz vstupu do vyznačených prostor,
b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném
místě,
c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.
(3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá v povinnosti
uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném prostranství
včetně pouličních průvodů a manifestací.
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící
záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci v případě
bezprostředního ohrožení zdraví nebo života.
(5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení
lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje
vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako právní předpis a
zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích. Omezení lidských
práv a základních svobod nabývají účinnosti okamžikem, který se v
nařízení stanoví.
(6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva České
republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o
lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika
vázána.
ČÁST OSMÁ
VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM
§ 54
Použití zákona k plnění mezinárodních závazků
Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se
mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to
třeba ke splnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o
společné obraně proti napadení.
ČÁST DEVÁTÁ
FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU
§ 55
Výdaje na obranu státu
Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu
ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.
Obecná ustanovení o náhradách
§ 56
(1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo
věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu
způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní
výpomoc.
(2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích.
Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného
věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty.
§ 57
(1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obce s
rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní
výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.
(2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců
od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu
se nepromlčuje.
§ 58
Náhrada za poskytnutí věcných prostředků
(1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením
podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny
zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^18) Rada kraje nařízením
může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za
poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v
souvislosti s prověřením podle věty první.
(2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu
nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě
reprodukční pořizovací ceny^19) věcného prostředku s přihlédnutím k
době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a
s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za
podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního
právního předpisu.
§ 59
Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích
(1) Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození
nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke
kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a
vracením.
(2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do
původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové
újmy.
(3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného
poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho
vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho
vrácení, zaniká.
Náhrada za pracovní výpomoc a za výkon pracovní povinnosti
§ 60
(1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti
přidělené práce.
(2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží
náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových a platových
předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc
vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího
v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání
se poskytuje podle pracovněprávních předpisů.
§ 61
(1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch
ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v
mimořádné službě^8) zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou
hodnostního příplatku.
(2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k
pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných
podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.^8) Pozůstalým po fyzických
osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako
pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.^8)
§ 62
Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada
ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech
platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za
stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z
povolání.
§ 63
(1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke
kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní
povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.
(2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1
odškodňují obecní úřady obcí s rozšířenou působností příslušné podle
místa trvalého pobytu oprávněné osoby.
ČÁST DESÁTÁ
SANKCE A VÝKON ROZHODNUTÍ
HLAVA I
POKUTY
§ 64
(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 10 až 12, § 15, 18, 21 až
24 a § 53 lze uložit pokutu
a) právnické osobě až do výše 5 000 000 Kč,
b) fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč.
(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání nápravy;
nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu.
Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout dvojnásobek
částek uvedených v odstavci 1.
§ 65
(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 64 odst. 1 lze za stavu
ohrožení státu nebo za válečného stavu uložit pokutu až do výše
pětinásobku částek uvedených v § 64 odst. 1.
(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání nápravy;
nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu.
Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout šestinásobek
částek uvedených v § 64 odst. 1.
§ 66
Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se o nesplnění povinnosti
dověděl orgán, který je oprávněn uložit pokutu, nejpozději však do 3
let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Doba stavu ohrožení
státu a válečného stavu se do běhu lhůt nezapočítává.
§ 67
(1) Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož
obvodu působnosti k nesplnění povinnosti došlo. Pokuty jsou příjmem
rozpočtu obce.
(2) Právnická nebo fyzická osoba, které byla pokuta uložena, je povinna
ji zaplatit do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím uložení. Za
prodlení s úhradou pravomocně uložené pokuty zaplatí příslušná osoba
úrok z prodlení ve výši 0,25 % z neuhrazené částky za každý den
prodlení s úhradou, nejméně však 200 Kč za každý i započatý měsíc
prodlení.
§ 68
Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na
řízení o pokutách správní řád.
HLAVA II
VÝKON ROZHODNUTÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU
§ 69
(1) Nesplní-li vlastník povinnost, která mu byla uložena dodávacím
příkazem za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, popřípadě ve
lhůtě stanovené ke zjednání nápravy podle § 65 odst. 2, provede se
výkon rozhodnutí.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze výkon rozhodnutí provést
okamžitě po nesplnění povinnosti uložené dodávacím příkazem. V
ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést nejpozději do 7 dnů po
uplynutí lhůty stanovené ke zjednání nápravy.
§ 70
Výkon rozhodnutí nařídí a provede příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností. Byly-li věcné prostředky určeny pro potřeby
ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede územní vojenská správa.
§ 71
Námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem
rozhodnutí nemají odkladný účinek.
§ 72
Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, použije se na
výkon rozhodnutí správní řád.
ČÁST JEDENÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 73
(1) Újezdy, újezdní úřady a sídla újezdních úřadů, uvedené v příloze č.
1 tohoto zákona, které byly zřízeny podle dosavadních právních
předpisů, jsou újezdy, újezdními úřady a sídly újezdních úřadů podle
tohoto zákona. Příslušnost území újezdu k okresu, uvedená v příloze č.
1 tohoto zákona, stanovená podle dosavadních předpisů, je příslušností
území újezdu k okresu podle tohoto zákona. Hranice jednotlivých
existujících újezdů, vyznačené v příloze č. 2 až č. 6 tohoto zákona,
stanovené podle dosavadních právních předpisů, jsou zobrazením hranic
újezdů podle tohoto zákona, evidovaných ke dni jeho účinnosti v
katastru nemovitostí. Do dokumentace o podrobném průběhu hranic
jednotlivých újezdů lze nahlédnout u příslušného katastrálního úřadu
nebo u ministerstva.
(2) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k
nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na
území újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni
účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od
účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru
nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny
tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní.
(3) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa,
rozumí se jím ministerstvo.
(4) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona
Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve
vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den účinnosti zákona
objekty důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm.
a) a Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů
od doručení žádosti ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou
ministerstvo založilo nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická
osoba začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem
následujícím po jejich převedení. Návrh na zápis do katastru
nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady
spojené s převedením nemovitosti a se zápisem do katastru nemovitostí
hradí stát.
§ 73a
Příslušnost území újezdu ke kraji
Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto:
a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje,
b) Území Vojenského újezdu Brdy náleží do Středočeského kraje,
c) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje,
d) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje,
e) Území Vojenského újezdu Libavá náleží do Olomouckého kraje.
§ 73b
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem
přenesené působnosti.
§ 74
Zrušují se
1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické
republiky.
3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé
socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a
zákon o branné výchově.
§ 75
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Seznam vojenských újezdů a újezdních úřadů, sídla újezdních úřadů a
příslušnost území újezdu k okresu
1. Vojenský újezd Boletice; Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice;
sídlem újezdního úřadu jsou Boletice; území újezdu náleží do okresu
Český Krumlov.
2. Vojenský újezd Brdy; Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy; sídlem
újezdního úřadu je obec Jince; území újezdu náleží do okresu Příbram.
3. Vojenský újezd Březina; Újezdní úřad vojenského újezdu Březina;
sídlem újezdního úřadu je město Vyškov; území újezdu náleží do okresu
Vyškov.
4. Vojenský újezd Hradiště; Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště;
sídlem újezdního úřadu je město Karlovy Vary; území újezdu náleží do
okresu Karlovy Vary.
5. Vojenský újezd Libavá; Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá; sídlem
újezdního úřadu je Město Libavá; území újezdu náleží do okresu Olomouc.
Příl.2
Hranice vojenského újezdu Boletice
Příl.3
Hranice vojenského újezdu Brdy
Příl.4
Hranice vojenského újezdu Březina
Příl.5
Hranice vojenského újezdu Hradiště
Příl.6
Hranice vojenského újezdu Libavá
1) § 7 odst. 1 zákona č.218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o
vojenských správních úřadech (branný zákon).
2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a
stanovení obcí s rozšířenou působností.
2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon).
3) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé
republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů
schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února
1946, vyhláška č. 157/ /1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických
stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách
mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské
úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o
zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách
tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a
spolupráci v Evropě.
5) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České
a Slovenské Federativní Republiky.
6) § 85 až 94 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.
7) § 26 správního řádu.
8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o
vojenských správních úřadech (branný zákon).
9) § 710 až 712 občanského zákoníku.
10) § 125 odst. 3 zákoníku práce.
§ 20 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a
některé další zákony.
11) § 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 160/1995 Sb.
12) § 145b zákona č. 100/1988 Sb.
13) Například zákon č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Například § 13 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, § 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a
evidenci pobytu občanů, zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění
pozdějších předpisů, 1 odst. 2 nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se
stanoví na rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí
zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a
programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, vyhláška č. 51/1998
Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících
zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a obecních úřadech
(vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č.
121/1999 Sb.
15) Například § 13, 14, 16 a 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 29 odst. 1 zákona č.
133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.
16) Například branný zákon.
17) Například zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve
školství, ve znění pozdějších přepisů, branný zákon.
18) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).
19) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
