7/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 2001
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Změna: 151/2002 Sb.
Změna: 192/2003 Sb.
Změna: 314/2008 Sb.
Změna: 286/2009 Sb.
Změna: 396/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SOUD PRO ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ A STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A ŘÍZENÍ VE VĚCECH
SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon upravuje příslušnost soudu pro řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen "kárný soud"), složení
senátů kárného soudu, postup kárného soudu a účastníků v řízení o kárné
odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních
zástupců a soudních exekutorů a v řízení o způsobilosti soudce a
státního zástupce vykonávat svou funkci.
§ 2
Předmět řízení
V řízení podle tohoto zákona se posuzuje
a) kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo
předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
kárná odpovědnost státního zástupce a kárná odpovědnost soudního
exekutora za kárné provinění^1), případně kárný delikt nebo závažný
kárný delikt^9) (dále jen "kárné provinění")
b) způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou
funkci^2).
HLAVA II
KÁRNÝ SOUD
§ 3
V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným
soudem je Nejvyšší správní soud.
§ 4
(1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v
senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3
přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu,
jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad
soudců je soudcem vrchního, krajského nebo okresního soudu. Jde-li o
řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je
předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce
Nejvyššího správního soudu. Mezi přísedícími musí být vždy nejméně
jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné
právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve
věcech soudců.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního
soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního,
krajského a okresního soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu
soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce
po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího
soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou
Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu
na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího
soudu. Do seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu zařadí
předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních, krajských a
okresních soudů. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů
navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření
soudcovské rady příslušného soudu. Předsedové vrchních soudů navrhují
každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 5 soudců, předsedové krajských
soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 3 soudce a předsedové
okresních soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše jednoho soudce.
(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve
věcech soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo
Nejvyššího správního soudu, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka
ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a
dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka ze seznamu
soudců vrchního, krajského a okresního soudu.
(4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech
soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou
kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, mohou nejvyšší státní
zástupce ze státních zástupců, předseda České advokátní komory z členů
komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České
republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve
věcech soudců každý 10 přísedících. Do seznamu přísedících lze
navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda
kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty
druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro
řízení ve věcech soudců nemůže být soudce.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4
přísedící kárného senátu a 6 jejich náhradníků ve stanoveném pořadí.
Předseda kárného soudu losuje přísedící a náhradníky postupně tak, aby
členem kárného senátu byl vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden
advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li
zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech
členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce,
předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu
nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát
zprošťující rozhodnutí.
§ 4a
(1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a
rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4
přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a
jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou
státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí.
Mezi přísedícími, kteří nejsou státními zástupci, musí být vždy nejméně
jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li
zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního
soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních
zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda
kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do
seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce
navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu
navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření
soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve
věcech státních zástupců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího
správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu
soudců Nejvyššího soudu.
(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve
věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců
zařadí předseda kárného soudu 20 státních zástupců navržených na výzvu
předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní
přísedící platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně; navržené
osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících.
Přísedícím podle věty třetí nemůže být soudce ani státní zástupce.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4
přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad státních zástupců a 4
náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda
kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních
přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z
řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba
vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu
přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je
pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou
hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda
se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující
rozhodnutí.
§ 4b
(1) Jde-li o řízení ve věcech soudních exekutorů, kárný soud jedná a
rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4
přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a
jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou
soudní exekutoři, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí a
čtvrté. Mezi přísedícími, kteří nejsou soudními exekutory, musí být
vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem
práv.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního
soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech soudních
exekutorů. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda
kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do
seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce
navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu
navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření
soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve
věcech soudních exekutorů a jeho náhradníka ze seznamu soudců
Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka
ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.
(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve
věcech soudních exekutorů. Do seznamu přísedících ze soudních exekutorů
zařadí předseda kárného soudu 10 soudních exekutorů navržených na výzvu
předsedy kárného soudu prezidentem Exekutorské komory České republiky.
Pro přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až
čtvrtá přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené
předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může
Veřejný ochránce práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro
řízení ve věcech soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící
platí § 4 odst. 4 věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a
osoby navržené Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do
seznamu ostatních přísedících.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4
přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad soudních exekutorů a 4
náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda
kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních
přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z
řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba
navržená Veřejným ochráncem práv.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů je
pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech soudních exekutorů rozhoduje většinou
hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda
se soudní exekutor dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující
rozhodnutí.
§ 5
(1) Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu, do seznamu soudců
Nejvyššího soudu a do seznamu soudců vrchních, krajských a okresních
soudů může být navržen pouze soudce, který vykonává funkci soudce po
dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce soudce kárného soudu je
neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu.
(2) Přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců,
přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců,
nejde-li o státního zástupce, a přísedící senátu kárného soudu pro
řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora,
může být jen státní občan České republiky, který
a) v době složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,
b) má způsobilost k právním úkonům,
c) má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru
práva,
d) je bezúhonný,
e) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou
funkci řádně zastávat,
f) splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu^4).
(3) Na práva a povinnosti přísedícího senátu kárného soudu se přiměřeně
použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle
zvláštního právního předpisu^4a).
(4) Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech
soudců, přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců,
nejde-li o státního zástupce, a přísedícího senátu kárného soudu pro
řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, je
překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu^4b) a
přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož
je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s
touto funkcí. Přísedícímu senátu kárného soudu podle věty prvé náleží
za každý den, v němž se zúčastnil jednání senátu kárného soudu, jehož
je přísedícím, odměna ve výši jedné jednadvacetiny platu soudce
Nejvyššího správního soudu. Přísedící senátu kárného soudu podle věty
prvé má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v
souvislosti s výkonem této funkce. Odměnu a náhradu hotových výdajů
vyplácí přísedícímu kárný soud.
(5) Přísedící senátu kárného soudu po vylosování podle § 4, 4a nebo 4b
skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou
čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej
budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s
ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“ Odmítnutí
složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na
přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
(6) Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech státních
zástupců, je-li jím státní zástupce, může být navržen pouze státní
zástupce, který vykonává funkci státního zástupce po dobu nejméně 3 let
a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s
funkcí vedoucího státního zástupce a náměstka vedoucího státního
zástupce. Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li
přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního
zástupce. Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech
soudních exekutorů, je-li jím soudní exekutor, může být navržen pouze
soudní exekutor, který vykonává exekutorský úřad po dobu nejméně 3 let
a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s
funkcí člena Prezidia, předsedy kontrolní komise a předsedy revizní
komise Exekutorské komory České republiky.
(7) Za bezúhonného podle odstavců 1, 2 a 6 není považován ten, komu
bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, pokud nebylo
zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, nehledí-li
se na něj, jako by nebyl odsouzen.
(8) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců,
přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let,
nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6.
§ 6
(1) Funkce soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího zaniká
a) uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen,
b) přestane-li splňovat podmínky jmenování podle § 5,
c) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po
dobu delší 1 roku,
d) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno
předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce,
e) jestliže je soudce nebo státní zástupce přeložen k výkonu funkce k
jinému soudu nebo státnímu zastupitelství.
(2) Zánik funkce soudce kárného soudu nemá za následek ztrátu funkce
soudce.
(3) Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího,
který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.
(4) Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle
odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového
člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí.
§ 7
Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho
funkčního období, řízení dokončí.
HLAVA III
ŘÍZENÍ O KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH
EXEKUTORŮ
§ 8
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou
oprávněni podat
a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a
dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících
do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto
soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech
patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud
vrcholným soudním orgánem,
e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného
vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného
krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a
proti soudci jiného okresního soudu.
(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo
místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího
soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského
soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo
místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo
místopředsedovi soudu,
d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo
místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu
a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn
podat
a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia
Nejvyššího správního soudu.
(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního
zástupce je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv
státnímu zástupci,
b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního
státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního
zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v
jeho obvodu,
c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného
krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního
státního zastupitelství v jeho obvodu,
d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného
okresního státního zastupitelství.
§ 9
(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6
měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících
se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději
však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.
(2) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, předsedy soudu,
místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu nebo státního zástupce, proti němuž návrh směřuje,
popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení
důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného
opatření, o které se návrh opírá. K návrhu se připojí důkazy, které má
navrhovatel k dispozici. Senát kárného soudu není návrhem na uložení
kárného opatření vázán.
(3) Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, předseda soudu,
místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor, proti němuž
návrh směřuje (dále jen „kárně obviněný“).
§ 10
Na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se
přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu^4c). Pro
nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.
§ 11
zrušen
§ 12
(1) Návrh na zahájení řízení doručí předseda senátu kárně obviněnému do
vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce
z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o
právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o
soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních
exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech
podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu;
zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů senátu,
vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům
o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout
o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu zašle též ministru
spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal.
(3) Předseda senátu vyrozumí o zahájení kárného řízení ministra
spravedlnosti a předsedu soudu nebo vedoucího státního zástupce
státního zastupitelství, k němuž je soudce, předseda soudu,
místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu nebo státní zástupce přidělen k výkonu funkce, a jde-li
o státního zástupce, vyrozumí též nejvyššího státního zástupce, pokud
nepodali návrh na zahájení řízení. Jde-li o soudního exekutora,
vyrozumí předseda senátu o zahájení kárného řízení ministra
spravedlnosti, pokud nepodal návrh na zahájení řízení, a Exekutorskou
komoru České republiky, pokud její orgán nepodal návrh na zahájení
řízení.
§ 13
Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění
některých skutečností, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu
provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně
obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v
návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k
provedení důkazu.
§ 13a
Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl
soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o
dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,^5)
rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů
bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné
zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v
souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně
zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném
zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.^6)
§ 14
Senát bez ústního jednání řízení zastaví,
a) byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat
zpět,
b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu,
předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu
soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo
Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno
prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího
soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též
tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru
spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon
exekutorského úřadu,
c) zanikla-li odpovědnost soudce, státního zástupce nebo soudního
exekutora za kárné provinění.
§ 15
(1) Má-li senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou
za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného
správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému
orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je
vedeno proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu,
předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
nebo státnímu zástupci trestní stíhání nebo správní řízení.
(2) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu,
jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto
rozhodnutí senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním
nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví.
(3) Senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy,
bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném
řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté
tohoto zákona, pokud soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu,
předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
nebo státnímu zástupci, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce
nebo státního zástupce nezanikla.
§ 16
(1) Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření
třeba, určí předseda senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm
navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také
jeho obhájce.
(2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda senátu k
ústnímu jednání.
(3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho
obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu
obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli.
(4) O termínu ústního jednání se vyrozumí též ministr spravedlnosti a
předseda soudu nebo vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, k
němuž je soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia
Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státní zástupce,
proti kterému se vede kárné řízení, přidělen k výkonu funkce, nejsou-li
navrhovatelem; jde-li o státního zástupce, vyrozumí se též nejvyšší
státní zástupce. Jde-li o řízení ve věcech soudních exekutorů, vyrozumí
se o termínu ústního jednání ministr spravedlnosti, není-li
navrhovatelem, a Exekutorská komora České republiky, není-li její orgán
navrhovatelem.
§ 17
(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně
obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze
tehdy, odmítne-li se před senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy
nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo
zúčastnit se ústního jednání.
(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení
kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese
návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu nebo jím určený člen
senátu.
(3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda senátu nebo jím
určený člen senátu seznámí senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
(4) Předseda senátu vyslechne kárně obviněného, a provede další
potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
(5) Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce
a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
(6) Ústní jednání je veřejné.
§ 18
O ústním jednání před senátem a o jeho poradě se pořizuje protokol.
Protokol o ústním jednání podepisuje předseda senátu a zapisovatel,
protokol o poradě předseda a členové senátu a zapisovatel.
§ 19
(1) Dojde-li senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného
provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo
rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených
zvláštními právními předpisy.^7)
(2) Senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně
obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo
nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo
tento skutek není kárným proviněním.
(3) Jestliže senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně
obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v
souvislosti s kárným řízením. Senát rozhodne o tomto nároku ve svém
rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření,
rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným
rozhodnutím.
(4) Senát zastaví kárné řízení, jestliže při ústním jednání vyjde
najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 14.
(5) Předseda senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí
je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též
jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání.
§ 20
Písemné vyhotovení rozhodnutí senátu se doručí kárně obviněnému, do
vlastních rukou. Dále se písemné vyhotovení rozhodnutí doručí obhájci,
jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a
předsedovi soudu nebo vedoucímu státnímu zástupci státního
zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce,
nejsou-li navrhovateli; jde-li o státního zástupce, doručí se též
nejvyššímu státnímu zástupci, a jde-li o soudního exekutora, doručí se
též Exekutorské komoře České republiky, není-li její orgán
navrhovatelem.
§ 21
Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
§ 22
(1) Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1
může soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia
Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo
soudní exekutor podat návrh na obnovu kárného řízení.
(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí v kárném
řízení není přípustný.
§ 23
(1) Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního
spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia
Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního
zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost vydat
tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu,
předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
nebo státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení
pracovního poměru.^8)
(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede,
jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia
Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán
státní správy soudu, k němuž je soudce předseda soudu, místopředseda
soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního
soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce,
provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný
orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce
přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního
exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti.
§ 24
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření
se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního
zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon
kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje
vykonáním kárného opatření.
§ 25
Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco
jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O ZPŮSOBILOSTI SOUDCE A STÁTNÍHO ZÁSTUPCE VYKONÁVAT SVOU FUNKCI
§ 26
V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou
funkci se přiměřeně použijí ustanovení hlavy třetí.
HLAVA V
zrušena
§ 27
zrušen
§ 28
zrušen
§ 29
zrušen
§ 30
zrušen
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
(1) Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních předpisů.
(2) Za kárné provinění nebo přestupek spáchané přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit
přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních
předpisů.
§ 32
Zrušují se:
1. Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
2. Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991
Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
3. Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991
Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. VI zákona č. 314/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, o kárné odpovědnosti předsedy soudu,
místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího
správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla
spáchána ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nejvyšší státní zástupce, předseda České advokátní komory a děkani
právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou
navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Nejvyšší státní zástupce navrhne
přísedící ze státních zástupců podle § 4a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu a
předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce podle
§ 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se
ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí
kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů.
4. Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na rozhodnutí o uložení
kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
5. Požádá-li soudce přede dnem účinnosti tohoto zákona orgán příslušný
k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení, projedná
se tento přestupek podle dosavadních právních předpisů v řízení o
odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o
odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
předpisů.
Čl. XI zákona č. 286/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult
veřejných vysokých škol v České republice navrhnou přísedící podle § 4b
odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Prezident Exekutorské komory České republiky navrhne přísedící z řad
soudních exekutorů podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu navrhne
soudce podle § 4b odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Senát kárného soudu podle tohoto zákona se
ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XXIII zákona č. 396/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Veřejný ochránce práv může navrhnout přísedící podle § 4b odst. 4
zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a
soudcích), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 91 zákona č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) § 88 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 79 a 80 zákona č. 6/2002 Sb.
4b) § 203 odst. 1 zákoníku práce.
4c) § 8 soudního řádu správního.
5) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
6) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
6) § 22 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
7) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady
pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a
Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
8) § 60 odst. 2 zákoníku práce.
9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
