280/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 28. dubna 1992
o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Změna: 10/1993 Sb., 15/1993 Sb.
Změna: 60/1995 Sb.
Změna: 149/1996 Sb.
Změna: 48/1997 Sb.
Změna: 48/1997 Sb. (část)
Změna: 93/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb.
Změna: 225/1999 Sb.
Změna: 220/2000 Sb.
Změna: 49/2002 Sb.
Změna: 420/2003 Sb.
Změna: 438/2004 Sb.
Změna: 117/2006 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 351/2009 Sb.
Změna: 362/2009 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 298/2011 Sb.
Změna: 369/2011 Sb.
Změna: 458/2011 Sb. (část)
Změna: 60/2014 Sb.
Změna: 109/2014 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 256/2014 Sb.
Změna: 200/2015 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Tento zákon upravuje vznik, činnost a zánik resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťoven ^1) (dále jen
"zaměstnanecká pojišťovna") a jejich vztah k Všeobecné zdravotní
pojišťovně České republiky.^2)
§ 2
Druhy zaměstnaneckých pojišťoven
(1) Resortní zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí
veřejné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance všech organizací
založených nebo zřízených jedním ministerstvem České republiky anebo
podléhající ucelené části tohoto ministerstva.
(2) Oborovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí
veřejné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho oboru.
(3) Podnikovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí
veřejné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho nebo více
podniků.
(4) Další zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna s meziresortní a
mezioborovou působností.
§ 3
nadpis vypuštěn
(1) K provádění veřejného zdravotního pojištění je třeba povolení. O
udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření
Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné předpisy o
správním řízení,^9) není-li dále stanoveno jinak.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje po posouzení
a) údajů uvedených v žádosti o povolení (§ 4 odst. 2),
b) věcných, finančních a organizačních předpokladů pro činnost
zaměstnanecké pojišťovny,
c) reálnosti předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny.
§ 4
Žádost o povolení
(1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být a provádět veřejné
zdravotní pojištění může právnická osoba se sídlem na území České
republiky, která není
a) osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o
zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),
b) zřizovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem poskytovatele,
c) vlastněna právnickou osobou, která je zřizovatelem, vlastníkem nebo
spoluvlastníkem poskytovatele.
(2) V žádosti o povolení žadatel uvede
a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí
být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu,
b) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny,
c) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením
zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto
závazku,
d) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké
pojišťovny,
e) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční
prostředky,
f) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od
založení počtu nejméně 100 000 pojištěnců,
g) způsob zrušení zaměstnanecké pojišťovny v případě nesplnění závazků
podle písmen c), d) nebo f).
(3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu
zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu.
(4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření
Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí
povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké
pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje
Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí.
(5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není
převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm.
a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají
schválení Ministerstvem zdravotnictví.
§ 4a
Kauce
(1) Před podáním žádosti o povolení k provádění veřejného zdravotního
pojištění je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný
účet v tuzemské bance peněžní prostředky (dále jen "kauce") ve výši 100
000 000 Kč.
(2) Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku
přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká
pojišťovna převede kauci do rezervního fondu.
(3) Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se
zamítá žádost o povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění,
se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.
§ 4b
Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti
zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady
hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké
pojišťovny.
§ 5
Postavení zaměstnanecké pojišťovny
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích
vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese
odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna je nositelem veřejného zdravotního
pojištění pro pojištěnce,^3) kteří jsou u ní zaregistrováni.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna se zapisuje do obchodního rejstříku.
(4) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí nesmí provádět nábor pojištěnců
prostřednictvím třetí osoby a při náboru pojištěnců poskytovat nebo
nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k této
zaměstnanecké pojišťovně nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v
souvislosti s náborem pojištěnců žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani
jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z
veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění
nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z
veřejného zdravotního pojištění.
§ 6
Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny
(1) Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního
rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo
likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez
likvidace nebo s likvidací.
(2) Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje
a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo
b) sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou.
(3) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí
zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna neprodleně Ministerstvu
zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven schvaluje vláda na
základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Se
žádostí o povolení předkládají zaměstnanecké pojišťovny nový zdravotně
pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou
splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného
zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a.
(4) Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na
Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou
pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke
Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo k zaměstnanecké
pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje,
přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké
pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo
zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna
slučuje, může být poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního
rozpočtu maximálně do výše převzatých závazků. Žádost o návratnou
finanční výpomoc předkládá Všeobecná zdravotní pojišťovna České
republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. O
poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na
návrh předložený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem
financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije k úhradě
závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči poskytovatelům,
pojištěncům, nebo státu.
(5) Zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě,
pokud jedna z pojišťoven, dlouhodobě minimálně 6 měsíců neplní své
závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům, zejména v rozsahu uvedené ve
schváleném Zdravotně pojistném plánu na daný rok. O neplnění závazků
vůči pojištěncům a poskytovatelům rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.
(6) Oznámení o sloučení jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny
neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou
zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou
povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle
odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení třeba.
(7) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže:
a) jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění
všeobecného zdravotního pojištění, nebo
b) o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví požádá.
(8) Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6
písm. a), jestliže:
a) opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v
hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké
pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani
zavedením nucené správy, nebo
b) nucená správa nesplnila svůj účel, nebo
c) vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně
neschválila výroční zprávu zaměstnanecké pojišťovny, nebo
d) pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní
předpisy, nebo
e) zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2
písm. c), d) a f).
§ 6a
Likvidace zaměstnanecké pojišťovny
(1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh
Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace
se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem "v likvidaci".
(2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké
pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje
Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději
následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do
likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni
vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor
je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do
likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké
pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví.
(3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci
zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména
úhrady poskytovatelům, popřípadě dalším subjektům, které poskytly
pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny zdravotní služby hrazené z
veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním
pojištění (dále jen „hrazené služby“). K úhradě poskytnutých hrazených
služeb je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního
fondu, popřípadě dalších fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou.
(4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny,
podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.
(5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a
předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou
zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících
prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení.
Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud
z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3,
který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny,
nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze
do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké
pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní
nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý
majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo
zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné
zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení
účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků
Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede.
(6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá
likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny
z obchodního rejstříku.
(7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.
§ 7
Nucená správa
(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo
zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecká
pojišťovna je k tomu účelu povinna vždy do 60 dnů po skončení
kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu
financí zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a
jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s
Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. Ministerstvo
zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých
pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zjistí-li
Ministerstvo zdravotnictví závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké
pojišťovny, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala
nápravu, nebo
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna má závažné nedostatky v činnosti podle
odstavce 1 zejména, jestliže
a) zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků^4), nebo
b) je v prodlení s plněním svých závazků po lhůtě splatnosti po dobu
delší než 3 měsíce^4), nebo
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých
pohledávek vůči zaměstnanecké pojišťovně výkonem rozhodnutí nebo
exekucí^4), nebo
d) nedodržuje schválený zdravotně pojistný plán.
(3) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní jednání
ředitele zaměstnanecké pojišťovny a dalších orgánů zaměstnanecké
pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený
správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní jednání, které jinak
přísluší řediteli zaměstnanecké pojišťovny nebo jinému orgánu
zaměstnanecké pojišťovny.
(4) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o
správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení
je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení
nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená
správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(5) Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo
Ministerstva financí. Nejpozději následující pracovní den po zavedení
nucené správy správce oznámí tuto skutečnost Centrálnímu registru
pojištěnců a informuje veřejnost o dni, k němuž byla zavedena nucená
správa, prostřednictvím sdělovacích prostředků. Správce je oprávněn
přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k
výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi
skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň
povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost
platí i po skončení nucené správy.
(6) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví
na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení
v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké
pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
(7) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně podle §
6 odst. 7 tohoto zákona.
§ 8
Rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny
(1) Zaměstnanecká pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění.
(2) Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotních
služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního
předpisu.^5b)
§ 8a
Příslušná zaměstnanecká pojišťovna je povinna vydat na žádost
uchazeče,^5a) s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento
uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.
ČÁST DRUHÁ
Organizační struktura a orgány zaměstnanecké pojišťovny
§ 9
Organizační strukturu, postavení správní a dozorčí rady a ostatních
orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut, který schvaluje
Ministerstvo zdravotnictví.
§ 9a
(1) Statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny je ředitel. Ředitele
zaměstnanecké pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada zaměstnanecké
pojišťovny.
(2) Ředitel zaměstnanecké pojišťovny je jmenován na dobu 4 let.
Ředitele zaměstnanecké pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období,
na které byl jmenován.
(3) Ředitelem zaměstnanecké pojišťovny může být jmenována osoba, která
a) je plně svéprávná,
b) je bezúhonná a
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro
úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí
být starší než 3 měsíce.
(5) Ředitelem zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která
a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní
pojišťovny,
b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických
prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických
prostředků,
d) je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu
o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb
je převažující činností této osoby,
e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách,
s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě
hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující
činností této osoby,
f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně,
nebo
g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby
zaměstnanecké pojišťovně.
(6) Funkci ředitele zaměstnanecké pojišťovny nemůže vykonávat osoba,
která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní
rady nebo člena Dozorčí rady jiné zaměstnanecké pojišťovny, která byla
zrušena s likvidací podle § 6 odst. 6.
(7) Neexistenci překážek podle odstavců 5 a 6 osvědčuje osoba čestným
prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé
údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným
elektronickým podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v
den předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele zaměstnanecké
pojišťovny, jinak osobě funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny
zaniká.
(8) Výkon funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem
učinění oznámení podle odstavce 10, že přestal splňovat podmínky pro
výkon funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, Správní radě,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 22d
odst. 1 písm. a) nebo b),
f) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný
čin uvedený v odstavci 4, nebo
g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.
(9) Uvolní-li se funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny před
uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele
zaměstnanecké pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby
jmenování nového ředitele zaměstnanecké pojišťovny vykonává tuto funkci
vedoucí zaměstnanec zdravotní pojišťovny, kterého výkonem této funkce
pověří Správní rada.
(10) Ředitel zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu
oznámit Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených
v odstavci 5, které brání výkonu funkce ředitele zaměstnanecké
pojišťovny.
§ 10
(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou ředitel zaměstnanecké
pojišťovny, Správní rada a Dozorčí rada.
(2) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o
a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu
výroční zprávy,
b) schválení zásad smluvní politiky,
c) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr,
d) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
e) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2
000 000 Kč,
f) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na
služby podle zákona o veřejných zakázkách^24),
g) převzetí ručitelského závazku,
h) použití prostředků rezervního fondu,
i) o návrhu na podání žádosti o povolení sloučení zaměstnaneckých
pojišťoven,
j) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké
pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.
(3) Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných
vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké
pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to
tím způsobem, že 5 členů je voleno z kandidátů předložených
reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 5 členů je voleno z
kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Členy
Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh
ministra zdravotnictví. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou.
(4) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje hlasováním. K
přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. a), c), g) až h)
je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady
zaměstnanecké pojišťovny. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle
odstavce 2 písm. i) je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech členů
Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K ostatním rozhodnutím Správní
rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných
členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna
nadpoloviční většina všech jejích členů.
(5) Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří
a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a
sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b) 6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny
zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím
způsobem, že 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených
reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 3 členové jsou voleni z
kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi.
Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví
vyhláškou.
(6) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí
rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(7) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak.
Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém
funkčním období následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě;
to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní
radě. Členem Správní rady nebo Dozorčí rady se dále nemůže stát osoba,
která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní
rady nebo člena Dozorčí rady jiné zaměstnanecké pojišťovny, která byla
zrušena s likvidací podle § 6 odst. 6.
(8) Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky.
Členy orgánu lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.
(9) Člen Správní rady a Dozorčí rady nevykonává svou funkci v
pracovněprávním vztahu k zaměstnanecké pojišťovně; má nárok na náhradu
výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout
odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(10) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů zaměstnanecké
pojišťovny upraví statut zaměstnanecké pojišťovny.
(11) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která
a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní
pojišťovny; členství v orgánu jiné zdravotní pojišťovny není překážkou,
je-li člen jmenován vládou,
b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických
prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických
prostředků,
d) je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu
o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb
je převažující činností této osoby,
e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách,
s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě
hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující
činností této osoby,
f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické
osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně,
nebo
g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby
zaměstnanecké pojišťovně.
(12) Neexistenci překážek podle odstavců 7 a 11 osvědčuje osoba čestným
prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé
údaje, opatřit jej vlastnoručním podpisem nebo jejím uznávaným
elektronickým podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v
den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena
orgánu zaměstnanecké pojišťovny zaniká.
(13) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může
být jen bezúhonná osoba, která dosáhla věku nejméně 25 let.
(14) Volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez
zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně, že u něj nastala
některá ze skutečností uvedených v odstavci 11, která brání výkonu
funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Jde-li o člena orgánu,
který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
oznámit zaměstnanecké pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho
jmenování.
(15) Výkon funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem
učinění oznámení podle odstavce 14 zaměstnanecké pojišťovně,
d) dnem, kdy se stal člen, který je do orgánu volen zaměstnavateli a
pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, pojištěncem jiné zdravotní
pojišťovny,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
f) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný
čin uvedený v § 9a odst. 4,
g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného,
nebo
h) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 22d
odst. 1 písm. a) nebo c).
ČÁST TŘETÍ
Hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven
§ 11
Majetek zaměstnanecké pojišťovny
Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí
svěřeným.
§ 12
Příjmy zaměstnanecké pojišťovny
(1) Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od
pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu.
(2) Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být
a) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny,
b) příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním
zákonem,^6)
c) dary a ostatní příjmy.
§ 13
Výdaje zaměstnanecké pojišťovny
Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou
a) platby za hrazené služby podle smluv uzavřených s poskytovateli,
b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě
smluv o finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté
pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny,
c) náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v
cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v
jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném
zdravotním pojištění^23),
d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8, kromě nákladů
uvedených v písmenech a), b) a c),
e) úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky
a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného
zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě
změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem^1b),
f) úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem
na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie,
Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle
přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci
systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti
sociálního zabezpečení,
g) úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném
zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.
§ 14
Zaměstnanecká pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační
systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a
respektovat požadavky průkaznosti.
§ 14a
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu
zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému
podle § 21, které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k
výkonu své působnosti při
a) tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního
pojištění,
b) sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,
c) udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo
d) sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu
financí na základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a
d), které si Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své
působnosti.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému
statistickému úřadu na základě jeho žádosti informace z informačního
systému podle § 21, které si Český statistický úřad vyžádá jako
nezbytné k výkonu své působnosti^25), zejména pro sestavování
Zdravotnického účtu České republiky.
(4) Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena
ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních
údajů.
§ 15
nadpis vypuštěn
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím
auditora^11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu
auditorů^11), (dále jen "auditor")
a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,
b) ověření návrhu výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný
rok.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny
stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního
rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu
zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu
na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za
minulý kalendářní rok a zprávu auditora.
(3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké
pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj
struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu
hrazených služeb poskytovaných zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob
zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou
včetně předpokládané soustavy poskytovatelů, se kterými zaměstnanecká
pojišťovna uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb.
(4) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí
předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s
právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem.
(5) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po
posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy
a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s
těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu
vládě.
(6) V případě, pokud zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu
odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu, vrátí zaměstnanecké
pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování.
(7) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční
zprávy za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády
Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání
návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválený
zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní
závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen
před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost
zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu
provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s
Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh
zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
§ 16
Fondy zaměstnanecké pojišťovny
(1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje
a) základní fond zdravotního pojištění,
b) rezervní fond,
c) provozní fond,
d) sociální fond,
e) fond investičního majetku,
f) fond reprodukce investičního majetku.
(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů
uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotních služeb
hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.^16a)
(3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu
preventivní péče poskytované nad rámec hrazených služeb pro vojáky v
činné službě a žáky vojenských škol.
(4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu
prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby, u
nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a
které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím
nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k
realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování
závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit
vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále
na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotních služeb,
zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční
prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění
stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností,
které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká
pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké
pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.
(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci
fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků.
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní
účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá
Ministerstvo financí.
(6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví
stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a
výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití,
přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s
nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou
nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to
z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po
přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad
škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního
fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu.
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s
Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití
finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.
(7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v
rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální
výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku^18)
čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců
zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný
příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v
rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do
následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se
převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud
má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky
účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků
účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami
uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových
můstků nové účtové osnovy.
(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního
předpisu je zaměstnanecká pojišťovna povinna hradit z prostředků
provozního fondu.
§ 17
Základní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny
(1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě poskytnutých
hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na
činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším
platbám v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění
nebo prováděcím právním předpisem a k úhradám částek, přesahujících
limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny
pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního
pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny
zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem^1b). Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného
na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem.
(2) Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty
finančními prostředky rezervního fondu.
§ 18
Rezervní fond zaměstnanecké pojišťovny
(1) Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů
základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za
bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří
příděly převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká
pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního
fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní
zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných
dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na
regulovaném trhu^22), veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů
přijatých k obchodování na regulovaném trhu^22) a pokladničních
poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky
České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond
slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v
případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše
rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši.
Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká
pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši.
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let
ode dne získání povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění.
(2) V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká
pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření.
(3) Je-li vyčerpání fondu uvedené v odstavci 2 způsobeno nedostatky v
hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, rozhodne Ministerstvo
zdravotnictví o dohledu nad dalším hospodařením zaměstnanecké
pojišťovny, případně o dalších opatřeních k řešení vzniklých
nedostatků.
§ 19
Nakládání s finančními prostředky
(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu
zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k
pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného
zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj
fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří
vyrovnaně.
(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v
bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat
poskytovatele^13) a podnikat^14) s prostředky plynoucími z veřejného
zdravotního pojištění.
§ 20
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Informační systém zaměstnanecké pojišťovny
§ 21
(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační
systém zaměstnanecké pojišťovny.
(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro
vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z
informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen
způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním
předpisem.^20)
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému
podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele
ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru
praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách,
které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového
poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu
léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace
zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezplatně.
§ 22
nadpis vypuštěn
(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její
zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního
systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo
zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě
smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po
skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního
vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být
tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v
jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití
vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s
ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností
nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.
Takovým jednáním není postup zaměstnanecké pojišťovny při uplatňování
nároků zaměstnanecké pojišťovny vyplývajících ze zákona.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování
mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění
přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí
informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro
zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.
ČÁST PÁTÁ
Zajišťovací fond
§ 22a
(1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond (dále jen "Fond"), který
je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond
není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.
(2) Fond slouží k úhradě hrazených služeb poskytnutých poskytovateli
pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny likvidované podle § 6 odst. 6
písm. a) v případech, kdy nebyly ke dni skončení likvidace
zaměstnanecké pojišťovny uspokojeny všechny splatné pohledávky
poskytovatelů, a v případech, kdy zaměstnanecká pojišťovna má více
věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nebo
je-li předlužena.
(3) Fond může investovat peněžní prostředky do státních cenných papírů,
cenných papírů se státní zárukou nebo poukázek České národní banky.
(4) Fond je řízen pětičlennou správní radou. Členy správní rady jmenuje
ministr zdravotnictví. Členové správní rady jsou jmenováni na období
pěti let, a to i opakovaně. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží
odměna.
(5) Podrobnosti o činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá
Ministerstvo zdravotnictví.
(6) Fond se zrušuje bez likvidace k 31. prosinci 2015.
(7) Finanční prostředky Fondu představující zejména příspěvky
jednotlivých zdravotních pojišťoven a jejich výnosy Fond rozdělí na
jednotlivé částky tak, že každé zdravotní pojišťovně, která do Fondu
přispívala, nebo právnímu nástupci takové zdravotní pojišťovny přiřadí
částku, jejíž výše se stanoví jako součin celkové výše finančních
prostředků Fondu a koeficientu stanoveného jako podíl souhrnné výše
všech ročních příspěvků zdravotní pojišťovny do Fondu a souhrnné výše
všech ročních příspěvků všech zdravotních pojišťoven do Fondu. Fond
převede jednotlivé částky stanovené postupem podle věty první na účty
zdravotních pojišťoven nebo jejich právních nástupců nejpozději ke dni
předcházejícímu dni zrušení Fondu.
(8) Nejpozději ke dni předcházejícímu dni zrušení Fondu sestaví Fond
účetní závěrku a všechny účetní záznamy a ostatní dokumentaci předá
Ministerstvu zdravotnictví.
(9) Ministerstvo zdravotnictví podá návrh na výmaz Fondu z obchodního
rejstříku do 15 dnů ode dne jeho zrušení. Funkční období správní rady
Fondu končí dnem zrušení Fondu.
§ 22b
(1) Fond poskytne úhradu poskytovateli na základě jeho žádosti, jsou-li
splněny podmínky podle § 22a odst. 2. Fond má právo přezkoumat
oprávněnost poskytnutí hrazených služeb, které má uhradit; ustanovení
tohoto zákona a ostatních zákonů o povinné mlčenlivosti zaměstnanců
zaměstnanecké pojišťovny se nepoužijí.
(2) Úhrada se poskytne takto:
a) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí hrazených služeb
registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo
praktické lékařství pro děti a dorost, ve výši 80 % dlužné částky,
nejvýše však 200 Kč na jednoho pojištěnce,
b) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí hrazených služeb
poskytovatelem v jiném oboru, než je uvedeno v písmenu a), ve výši 80 %
dlužné částky, nejvýše však 900 Kč na jednoho pojištěnce,
c) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí lůžkové zdravotní
péče, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 1200 Kč na jednoho
pojištěnce,
d) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu výdeje léčiv na základě
lékařského předpisu, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 700 Kč na
jednoho pojištěnce.
(3) Právo poskytovatele na úhradu z Fondu se promlčí uplynutím pěti let
ode dne stanoveného podle odstavce 1.
§ 22c
Fond se stává věřitelem zdravotní pojišťovny ve výši práv poskytovatelů
na plnění z Fondu.
ČÁST ŠESTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 22d
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s
1. § 9a odst. 7, nebo
2. § 10 odst. 12,
b) jako ředitel zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 9a odst. 10
neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která
brání výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, nebo
c) jako volený nebo jmenovaný člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny v
rozporu s § 10 odst. 14 neoznámí zaměstnanecké pojišťovně nebo tomu,
kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze
skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké
pojišťovny.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo
podle odstavce 1 písm. c),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo
podle odstavce 1 písm. b).
§ 22e
Správní delikty právnických osob
(1) Zaměstnanecká pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že
a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 5 odst. 4,
b) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o
svém hospodaření podle § 7 odst. 1,
c) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo
Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního
systému zaměstnanecké pojišťovny podle § 14a,
d) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí
návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy
za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 15 odst. 2, nebo
e) v rozporu s § 19 odst. 3 zřídí nebo provozuje poskytovatele nebo
podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo
e),
c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
§ 22f
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Zaměstnanecká pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby
porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty zaměstnanecké pojišťovně se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost zaměstnanecké pojišťovny za správní delikt zaniká,
jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se
o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo
zdravotnictví.
(5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
ČÁST SEDMÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 23
(1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká
pojišťovna je povinna v případě, že se u ní přihlásí k veřejnému
zdravotnímu pojištění jako její pojištěnec fyzická osoba, které jsou
poskytovány hrazené služby, oznámit do 8 dnů ode dne přijetí přihlášky,
na jejímž základě dojde v termínu stanoveném zákonem o veřejném
zdravotním pojištění ke změně zdravotní pojišťovny, tuto skutečnost
zdravotní pojišťovně, u níž je tato fyzická osoba pojištěna v den
podání přihlášky.
(2) Vznikne-li nesplněním povinnosti podle odstavce 1 škoda, je
zdravotní pojišťovna, která ji způsobila, povinna ji nahradit. Způsob
náhrady této škody se řídí obecně závaznými právními předpisy.
§ 23a
zrušen
§ 24
(1) Základní a rezervní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké
pojišťovny se nevytváří příděly ze státního rozpočtu České republiky.
(2) V roce 1992 musí žadatel pokrýt náklady na zřízení zaměstnanecké
pojišťovny ze svého disponibilního zisku.
§ 25
V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou
zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikne,
přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské
zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany
a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou
zdravotní pojišťovnu.
§ 26
(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne
jejího zřízení.
(2) Pro podrobnou úpravu ustavení orgánů zaměstnanecké pojišťovny ve
statutu, úpravu jejich postavení, činnosti a stanovení délky jejich
funkčního období se použijí přiměřeně ustanovení zákona o Všeobecné
zdravotní pojišťovně České republiky.^2)
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992, s výjimkou § 12
odst. 1 a § 17 odst. 1, ve věcech týkajících se placení pojistného a
přirážek k pojistnému, které nabývají účinnosti dnem 1.ledna 1993.
Vybraná ustanovení novel
Čl.IV zákona č. 438/2004 Sb.
Přechodné ustanovení
Finanční prostředky rezervního fondu podle § 18 zákona č. 280/1992 Sb.,
o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách, ve znění zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb.,
které přesahují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona výši rezervního
fondu stanovenou tímto zákonem, převede zaměstnanecká pojišťovna do
základního fondu do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.VII zákona č. 117/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud zdravotní pojišťovna zaplatila do Zajišťovacího fondu podle § 22a
zákona č. 280/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, příspěvek za rok 2005 přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, je Zajišťovací fond povinen tento příspěvek zdravotní
pojišťovně vrátit do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 351/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené
nebo založené podle dosavadních právních předpisů jsou povinny splňovat
podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění
tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
2. Resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna, která
nedosáhne do 1 roku od založení počtu nejméně 100 000 pojištěnců, je
povinna dosáhnout tohoto počtu pojištěnců nejpozději do 2 let od nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Pro žádosti o povolení podané před účinností tohoto zákona, jakož i
pro kauce složené v souvislosti s těmito žádostmi, se použijí dosavadní
právní předpisy.
Čl. VIII zákona č. 298/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky a Vojenská
zdravotní pojišťovna jsou povinny uvést své statuty do souladu se
zákonem č. 280/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a předložit je ke schválení Ministerstvu zdravotnictví
do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. K zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému
zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému
veřejného zdravotního pojištění převedou k 1. lednu 2012 na zvláštní
účet všeobecného zdravotního pojištění zřízený podle zákona č. 592/1992
Sb.
a) resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny ze
základního fondu zdravotního pojištění částku ve výši jedné třetiny
částky, kterou evidovala příslušná zdravotní pojišťovna na tomto účtu k
31. prosinci 2010,
b) Zajišťovací fond částku ve výši 95 % finančních prostředků, které
tento fond evidoval k 31. prosinci 2010.
3. Finanční prostředky podle bodu 2 se stanou součástí prvního
přerozdělování v roce 2012. Pokud příslušná zdravotní pojišťovna
nesplní povinnost stanovenou v bodu 2 písm. a) nejdéle do 5. ledna
2012, bude Ministerstvo zdravotnictví postupovat na podnět dozorčího
orgánu podle § 21 odst. 4 věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 369/2011 Sb.
Zůstatky fondů pro úhradu závodní preventivní péče a specifické
zdravotní péče zdravotní pojišťovny převedou do 30 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona jako mimořádný příděl základního fondu
zdravotního pojištění.
Čl. VI zákona č. 256/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Zaměstnanecké pojišťovny při plnění povinnosti uhradit pojištěnci
částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za
předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro
zvláštní lékařské účely podle § 16b odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, postupují podle § 13 písm. e) a § 17 odst. 1 zákona č.
280/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. VI zákona č. 200/2015 Sb.
Přechodné ustanovení
Neprokáží-li osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
vykonávají funkci ředitele nebo člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny,
že splňují požadavky stanovené pro její výkon zákonem č. 280/1992 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výkon jejich
funkce končí uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) § 12 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném
zdravotním pojištění.
1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007
Sb.
2) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky.
3) § 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
4) § 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení
(insolvenční zákon).
5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
5a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
5b) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.
225/1999 Sb.
6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České
republiky.
12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.
16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999
Sb.
18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše
nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a
nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.
20) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
21) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
22) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
23) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů.
25) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.
