480/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 29. července 2004



o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů



(zákon o některých službách informační společnosti)



Změna: 444/2005 Sb.



Změna: 214/2006 Sb.



Změna: 160/2007 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 468/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 89/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



O NĚKTERÝCH SLUŽBÁCH INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství^1)

odpovědnost a práva a povinnosti osob, které poskytují služby

informační společnosti a šíří obchodní sdělení.



§ 2



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) službou informační společnosti jakákoliv služba poskytovaná

elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou

elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je

poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím

sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického

zařízení pro ukládání dat,



b) elektronickou poštou textová, hlasová, zvuková nebo obrazová zpráva

poslaná prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, která

může být uložena v síti nebo v koncovém zařízení uživatele, dokud ji

uživatel nevyzvedne,



c) elektronickými prostředky zejména síť elektronických komunikací,

elektronická komunikační zařízení, koncová zařízení, automatické volací

a komunikační systémy, telekomunikační a elektronická pošta,



d) poskytovatelem služby každá fyzická nebo právnická osoba, která

poskytuje některou ze služeb informační společnosti,



e) uživatelem každá fyzická nebo právnická osoba, která využívá službu

informační společnosti, zejména za účelem vyhledávání či zpřístupňování

informací,



f) obchodním sdělením všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení

k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře

zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem^3) nebo

vykonává regulovanou činnost^2).



g) automatickým krátkodobě dočasným ukládáním ukládání informací

poskytnutých uživatelem, ke kterému dochází výhradně za účelem

uskutečnění přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací,

přičemž doba uložení informace nepřesahuje dobu, která je pro zajištění

přenosu obvyklá,



h) automatickým dočasným meziukládáním ukládání informací poskytnutých

uživatelem, které slouží výhradně pro co možná nejúčinnější následný

přenos těchto informací na žádost jiných uživatelů.



Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb



§ 3



Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací



(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých

uživatelem prostřednictvím sítí elektronických komunikací nebo ve

zprostředkování přístupu k sítím elektronických komunikací za účelem

přenosu informací, odpovídá za obsah přenášených informací, jen pokud



a) přenos sám iniciuje,



b) zvolí uživatele přenášené informace, nebo



c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace.



(2) Přenos informací a zprostředkování přístupu podle odstavce 1

zahrnuje také automatické krátkodobě dočasné ukládání přenášených

informací.



§ 4



Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně

meziukládaných informací



Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých

uživatelem, odpovídá za obsah informací automaticky dočasně

meziukládaných, jen pokud



a) změní obsah informace,



b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci,



c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně

uznávána a používána v příslušném odvětví,



d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané

v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo



e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace

nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na

výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn

přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této

informaci.



§ 5



Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací

poskytovaných uživatelem



(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých

uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele,

jen



a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze

případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele

jsou protiprávní, nebo



b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných

informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil

veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo

znepřístupnění takovýchto informací.



(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah

uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo

rozhodující vliv na činnost uživatele.



§ 6



Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni



a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací,



b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na

protiprávní obsah informace.



Šíření obchodních sdělení



§ 7



(1) Obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za

podmínek stanovených tímto zákonem.



(2) Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních

sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům,

kteří k tomu dali předchozí souhlas.



(3) Nehledě na odstavec 2, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od

svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro

elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle

požadavků ochrany osobních údajů upravených zvláštním právním

předpisem^5), může tato fyzická či právnická osoba využít tyto

podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních

sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za

předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým

způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby

odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i

při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití

neodmítl.



(4) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je

zakázáno, pokud



a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,



b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se

komunikace uskutečňuje, nebo



c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a

účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní

informace odesílatelem nadále zasílány.



Regulované činnosti



§ 8



(1) Osoby vykonávající regulované činnosti mohou za použití

elektronických prostředků v rámci činností, které jsou obsahem

regulované činnosti, šířit obchodní sdělení, a to v souladu s § 7 a v

souladu s příslušnými pravidly vydávanými obchodními, profesními a

spotřebitelskými sdruženími, která upravují zejména nezávislost,

důstojnost, čest povolání a poctivý přístup k zákazníkům.



(2) Osoby vykonávající regulované činnosti, jež nejsou členy profesních

samosprávných komor zřízených zákonem, při šíření obchodních sdělení za

použití elektronických prostředků v rámci činností, které jsou obsahem

regulované činnosti, postupují v souladu s § 7.



(3) Obchodní sdělení osob vykonávajících regulované činnosti musí

obsahovat název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je

osoba vykonávající regulovanou činnost zapsána, odkaz na profesní

pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je osoba

vykonávající regulovanou činnost usazena, a způsob trvalého veřejného

přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené

zákonem, jejímž je osoba vykonávající regulovanou činnost členem.



Vnitřní trh



§ 9



(1) Na poskytovatele služby, který poskytuje služby prostřednictvím

podniku nebo organizační složky umístěné na území České republiky, se

použijí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů

upravujících podmínky zahájení a výkonu činnosti, která je předmětem

poskytované služby, zejména právních předpisů upravujících vznik

podnikatelského oprávnění, požadavky na odbornou způsobilost, požadavky

na obsah a kvalitu poskytované služby a odpovědnost poskytovatele

služby za porušení těchto povinností.



(2) Na poskytovatele služby, který je usazen v jiném členském státě

Evropské unie a poskytujícího tuto službu na území České republiky, se

nevztahují právní předpisy uvedené v odstavci 1, pokud tento zákon nebo

zvláštní právní předpis nestanoví jinak.



(3) Ustanovením odstavce 2 nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele

služby vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného

pořádku, veřejného zdraví, bezpečnosti státu a ochranu spotřebitele.



(4) Dříve, než soud nebo jiný orgán příslušný k zajištění plnění nebo

vynucení povinností poskytovatele služby vyplývající ze zvláštních

právních předpisů na ochranu veřejného pořádku, veřejného zdraví,

bezpečnosti státu a ochranu spotřebitele učiní nezbytná opatření,

informuje o tom Komisi Evropských společenství (dále jen "Komise") a

požádá členský stát Evropské unie, v němž je poskytovatel služby

usazen, o přijetí takových opatření, která budou mít za následek, že

soud již nebude muset činit opatření podle tohoto odstavce.



(5) Jestliže se v naléhavých případech soud odchýlí od odstavce 4, podá

o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informaci s odůvodněním

Komisi a členskému státu Evropské unie, v němž je poskytovatel služby

usazen.



Dozor nad dodržováním zákona



§ 10



(1) Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona

(dále jen "orgán dozoru") je



a) pro šíření obchodních sdělení podle § 7 Úřad pro ochranu osobních

údajů,



b) pro povinnosti vyplývající z § 8 odst. 3 příslušná profesní

samosprávná komora zřízená zákonem.



(2) Orgán dozoru působí jako kontaktní místo pro členské státy Evropské

unie a Komisi.



(3) Kontaktní místo pro členské státy Evropské unie a Komisi



a) podává obecné informace o smluvních právech a povinnostech, jakož i

o postupech pro podávání stížností a pro opravné prostředky v případě

sporů včetně praktických aspektů využívání těchto postupů,



b) poskytuje údaje o orgánech, sdruženích nebo subjektech, od nichž lze

získat další informace či praktickou pomoc.



(4) V případě přeshraniční spolupráce orgán dozoru uvedený v odstavci 1

písm. a) postupuje podle předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti

ochrany spotřebitele^6a).



(5) Při výkonu dozoru postupují orgány dozoru uvedené v odstavci 1

písm. b) podle zvláštních právních předpisů.^7)



§ 10a



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že bez souhlasu adresáta

hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní

sdělení.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.



Správní delikty



§ 11



(1) Právnické osobě, která hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými

prostředky obchodní sdělení



a) bez souhlasu adresáta,



b) neoznačené jasně a zřetelně jako obchodní sdělení,



c) skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, jehož jménem se

komunikace uskutečnila,



d) neobsahující platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o

ukončení takové komunikace, nebo



e) bez toho, že by zákazníkovi poskytla možnost jasně, zřetelně,

jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout

souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé

jednotlivé zprávy,



se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.



(2) Právnické osobě, která



a) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje

název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je zapsána,



b) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje

odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie,

v němž je usazena, nebo



c) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje

způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní

samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je členem,

se uloží pokuta do výše 1 000 000 Kč.



§ 11a



Poskytovatel služby informační společnosti, jehož obchodní zájmy jsou

poškozovány porušováním povinností podle § 7, je oprávněn domáhat se

jménem svých zákazníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena,

soudní ochrany. Tím není dotčeno oprávnění zákazníka domáhat se svých

nároků u soudu sám.



§ 12



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

orgán dozoru o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl,

nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(5) Pokuty ukládá a vybírá orgán dozoru. Příjem z pokut, a to i

vymožených, je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu

dozoru, který pokutu uložil. Na příjmy z pokut uložených orgánem

příslušným k výkonu dozoru podle § 10 odst. 1 písm. b) se pro účely

správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu^9).



Společná ustanovení



§ 13



Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení ve věcech

upravených tímto zákonem správní řád.^10)



ČÁST DRUHÁ



zrušena



§ 14



zrušen



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o regulaci reklamy



§ 15



Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č.

468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve

znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb. a zákona

č. 326/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:



"e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud

adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými prostředky a jeho

omezení se vztahuje zvláštní právní předpis,^5a) za reklamu, která

obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za

podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si

nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena.



5a) § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační

společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách

informační společnosti).".



2. V § 7 písm. d) se za slova "v ostatních případech" vkládají slova "

, s výjimkou nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky^32a)

podle zvláštního právního předpisu^5a)".



Poznámka pod čarou č. 32a) zní:



"32a) § 2 písm. c) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách

informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých

službách informační společnosti).".



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů



§ 16



V § 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "a další

kompetence stanovené zvláštním právním předpisem.^1)".



Poznámka pod čarou č. 1) zní:



"1) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách

informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých

službách informační společnosti).".



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 17



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



ÚČINNOST



§ 18



Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Gross v. r.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června

2000 o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména

elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu. Směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o

zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických

komunikací.



2) § 3 písm. f) a g) zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné

kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států

Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné

kvalifikace).



3) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



4) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona

č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve

znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



6a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o

spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání

dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci

v oblasti ochrany spotřebitele).



7) Například zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře

daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a

České lékárnické komoře, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění

pozdějších předpisů.



8) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



9) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.



10) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.