591/2006 Sb.



NAŘÍZENÍ VLÁDY



ze dne 12. prosince 2006



o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při

práci na staveništích



Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) k provedení § 3 odst. 3, § 15, § 18

odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 2 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým

se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v

pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví

při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon

o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci):



§ 1



(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských

společenství^1) a upravuje



a) bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci

na staveništích,



b) náležitosti oznámení o zahájení prací,



c) práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení

života nebo poškození zdraví a



d) další činnosti, které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci na staveništi (dále jen "koordinátor") povinen provádět při

přípravě a realizaci stavby.



(2) Nařízení se nevztahuje na práce na staveništi prováděné při

hornické činnosti v podzemí a činnosti prováděné hornickým způsobem v

podzemí^2) a na zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin,

pokud se na jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3 horniny, s

výjimkou zakládání staveb.



§ 2



(1) Zhotovitel při uspořádání staveniště dbá, aby byly dodrženy

požadavky na pracoviště stanovené zvláštním právním předpisem^3) a aby

staveniště vyhovovalo obecným požadavkům na výstavbu podle zvláštního

právního předpisu^4) a dalším požadavkům na staveniště stanoveným v

příloze č. 1 k tomuto nařízení; je-li pro staveniště zpracován plán

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán"),

uspořádá zhotovitel staveniště v souladu s plánem a ve lhůtách v něm

uvedených.



(2) Zhotovitel vymezí pracoviště pro výkon jednotlivých prací a

činností; přitom postupuje podle zvláštních právních předpisů

upravujících podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci^5).



(3) Za uspořádání staveniště, popřípadě vymezeného pracoviště, podle

odstavců 1 a 2 odpovídá zhotovitel, kterému bylo toto staveniště,

popřípadě pracoviště, předáno a který je převzal. V zápise o předání a

převzetí se uvedou všechny známé skutečnosti, jež jsou významné z

hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví fyzických osob

zdržujících se na staveništi, popřípadě pracovišti.



§ 3



Zhotovitel zajistí, aby



a) při provozu a používání strojů a technických zařízení (dále jen

"stroje"), nářadí a dopravních prostředků na staveništi byly kromě

požadavků zvláštních právních předpisů^6) dodržovány bližší minimální

požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanovené v příloze

č. 2 k tomuto nařízení,



b) byly splněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, jestliže se na staveništi

plánují nebo provádějí



1. práce spojené s rozpojováním a přemisťováním zeminy, včetně jejího

zhutňování nebo jiného zpevňování, nebo spojené s jinými úpravami

souvisejícími s těmito pracemi, které jsou prováděny při zakládání

staveb nebo terénních úpravách za podmínek stanovených zvláštním

právním předpisem^7) a které zahrnují vytýčení tras technické

infrastruktury^8) (dále jen "zemní práce"),



2. práce spojené s prováděním a demontáží bednění a jeho podpěrných

konstrukcí, výrobou, přepravou a ukládáním ocelové výztuže a betonové

směsi, včetně jejího zhutňování (dále jen "betonářské práce"),



3. práce spojené se zděním a úpravami konstrukcí ze zdicího materiálu,

jakými jsou cihly, tvárnice, bloky, tvarovky nebo kámen, včetně

osazování prefabrikátů ve zděných konstrukcích, omítání stěn a stropů,

spárování zdiva, zhotovování podlah, mazanin nebo dlažeb, úpravy

povrchu stěn například sekáním nebo dlabáním (dále jen "zednické

práce"),



4. práce spojené s montáží a spojováním, jakož i demontáží a

rozebíráním ocelových, dřevěných, betonových, železobetonových,

popřípadě jiných prvků různého tvaru a funkce, například tyčových,

plošných nebo prostorových, do stavebních objektů nebo technologických

konstrukcí o požadovaném tvaru a provedení (dále jen "montážní práce"),



5. práce spojené s rozrušením, rozpojením, popřípadě demontáží

konstrukce stavby nebo její části, které jsou prováděny při

odstraňování, popřípadě změně stavby za podmínek stanovených zvláštním

právním předpisem^9) (dále jen "bourací práce"),



6. svařování a nahřívání živic v tavných nádobách podle zvláštního

právního předpisu^10),



7. lepení krytin na podlahy, stěny, stropy nebo jiné konstrukce,



8. práce při údržbě stavby^11) a jejího technického vybavení a

zařízení, jakými jsou například malířské a natěračské práce, mytí a

čištění oken, fasád nebo okapů, dále prohlídky, zkoušky, kontroly,

revize a opravy technického vybavení a zařízení, jakož i montáž a

demontáž jejich částí v rozsahu potřebném pro provedení těchto

prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav (dále jen "udržovací

práce"),



9. sklenářské práce,



10. práce spojené se skladováním a manipulací s materiálem, popřípadě

výrobky,



11. potápěčské práce a práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu,



12. práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s nebezpečím

utonutí,



13. práce spojené s využitím letadla podle zvláštního právního

předpisu^12).



§ 4



Jestliže po omezenou dobu, zejména v závislosti na postupu stavebních a

montážních prací nebo při udržovacích pracích, není možno zajistit, aby

práce byly prováděny na pracovištích, která splňují požadavky

zvláštního právního předpisu^3), a jestliže při jejich provádění nebo

během přístupu na pracoviště hrozí nebezpečí pádu fyzických osob nebo

předmětů z výšky nebo do hloubky, zajistí zhotovitel bezpečné provádění

těchto prací, jakož i bezpečný přístup na pracoviště v souladu s

požadavky zvláštního právního předpisu^13).



§ 5



Náležitosti oznámení o zahájení prací při realizaci stavby, které je

zadavatel stavby povinen doručit oblastnímu inspektorátu práce, stanoví

příloha č. 4 k tomuto nařízení.



§ 6



Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života

nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat

plán, stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení.



§ 7



Koordinátor během přípravy stavby



a) dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační

opatření, která jsou z hlediska zajištění bezpečného a zdraví

neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro

plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují

současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky

realizovatelné a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby bylo, s přihlédnutím k

účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené,



b) poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na

zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, odhadu délky času

potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností se zřetelem na

specifická opatření, pracovní nebo technologické postupy a procesy a

potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby,



c) zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a

místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy

zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví

neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli,

pokud jsou v době zpracování plánu známi,



d) zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při

práci při udržovacích pracích.



§ 8



(1) Koordinátor během realizace stavby



a) koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při

přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a

činnosti prováděné na staveništi současně popřípadě v těsné návaznosti,

s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a

předcházet vzniku nemocí z povolání,



b) dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení

nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro

stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování

bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby

při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou

bezprostředně navazovat,



c) spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění

jednotlivých prací nebo činností,



d) sleduje provádění prací na staveništi se zaměřením na zjišťování,

zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

upozorňuje na zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu

zjednání nápravy,



e) kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na

staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám,



f) spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci a s příslušnými odborovými organizacemi^14),

popřípadě s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka^7),



g) zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván

stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu^7).



(2) Koordinátor během realizace stavby



a) navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti

zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání,



b) sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí

opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků,



c) provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně

zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil

zhotovitele, a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly

tyto nedostatky odstraněny.



§ 9



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.



Předseda vlády:



Ing. Topolánek v. r.



Místopředseda vlády



a ministr práce a sociálních věcí:



RNDr. Nečas v. r.



Příl.1



Další požadavky na staveniště



Obecné požadavky



I. Požadavky na zajištění staveniště



1. Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo

jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při

dodržení následujících zásad:



a) staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle

oploceno do výšky nejméně 1,8 m. Při vymezení staveniště se bere ohled

na související přilehlé prostory a pozemní komunikace s cílem tyto

komunikace, prostory a provoz na nich co nejméně narušit. Náhradní

komunikace je nutno řádně vyznačit a osvětlit,



b) u liniových staveb nebo u stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých

se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím

skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na

stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče; s ohledem na

místní a provozní podmínky může toto ohrazení být nahrazeno zábranou

podle přílohy č. 3 části III., bodu 2. k tomuto nařízení,



c) nelze-li u prací prováděných na pozemních komunikacích z provozních

nebo technologických důvodů ohrazení ani zábrany provést, musí být

bezpečnost provozu a osob zajištěna jiným způsobem, například řízením

provozu nebo střežením,



d) nepoužívané otvory, prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde

hrozí nebezpečí pádu fyzických osob, musí být zakryty, ohrazeny podle

přílohy č. 3 části III. bodu 2. k tomuto nařízení nebo zasypány.



2. Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu

nepovolaných fyzických osob, zajistí označení hranic staveniště tak,

aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a stanoví

lhůty kontrol tohoto zabezpečení. Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým

osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou^15) na všech vstupech, a

na přístupových komunikacích, které k nim vedou.



3. Nejsou-li požadavky na zabezpečení staveniště pro zrakově a pohybově

postižené obsaženy v projektové dokumentaci, zajistí zhotovitel, aby

náhradní komunikace a oplocení, popřípadě ohrazení staveniště na

veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo

bezpečný pohyb fyzických osob s pohybovým postižením, jakož i se

zrakovým postižením.



4. Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními

značkami,^16) provádějícími místní úpravu provozu vozidel na

staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen

bezpečnostní značkou^15) na všech vjezdech, a na přístupových

komunikacích, které k nim vedou.



5. Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo

zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření

ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb

nebo zařízení,^17) a během provádění prací je dodržuje.



6. Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn

bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací; požadavky na osvětlení

stanoví zvláštní právní předpis.^5)



7. Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je

povolen pouze, pokud je vhodným technickým zařízením nebo jinými

prostředky zajištěno bezpečné provedení práce, popřípadě umožněn

bezpečný pohyb po této ploše.



8. Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a

manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických

osob zdržujících se na staveništi, popřípadě jeho bezprostřední

blízkosti.



II. Zařízení pro rozvod energie



1. Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena,

provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí

vzniku požáru nebo výbuchu; fyzické osoby musí být dostatečně chráněny

před nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Návrh, provedení a volba

dočasného zařízení pro rozvod energie a ochranných zařízení musí

odpovídat druhu a výkonu rozváděné energie, podmínkám vnějších vlivů a

odborné způsobilosti fyzických osob, které mají přístup k součástem

zařízení. Rozvody energie, existující před zřízením staveniště, musí

být identifikovány, zkontrolovány a viditelně označeny.



2. Dočasná elektrická zařízení na staveništi musí splňovat normové

požadavky a musí být podrobována pravidelným kontrolám a revizím ve

stanovených intervalech. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být

umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí být označen a zabezpečen

proti neoprávněné manipulaci a s jeho umístěním musí být seznámeny

všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi. Pokud se na

staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat

z provozních důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné

manipulaci.



3. Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště

nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu

dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma. Nelze-li

provoz dopravních prostředků a pojízdných strojů pod vedením vyloučit,

je nutno umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění.



III. Požadavky na venkovní pracoviště na staveništi



1. Pohyblivá nebo pevná pracoviště nacházející se ve výšce nebo hloubce

musí být pevná a stabilní s ohledem na



a) počet fyzických osob, které se na nich současně zdržují,



b) maximální zatížení, které se může vyskytnout, a jeho rozložení,



c) povětrnostní vlivy, kterým by mohla být vystavena.



2. Nejsou-li podpěry nebo jiné součásti pracovišť dostatečně stabilní

samy o sobě, je třeba stabilitu zajistit vhodným a bezpečným ukotvením,

aby se vyloučil nežádoucí nebo samovolný pohyb celého pracoviště nebo

jeho části.



3. Zhotovitel zajišťuje provádění odborných prohlídek pracoviště

způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci, vždy však

po změně polohy a po mimořádných událostech, které mohly ovlivnit jeho

stabilitu a pevnost.



4. Zhotovitel skladuje materiál, nářadí a stroje podle přílohy č. 3

části I k tomuto nařízení a podle pokynů výrobce a v souladu s

požadavky zvláštních právních předpisů^18) a požadavky na organizaci

práce a pracovních postupů stanovenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení

tak, aby nevzniklo nebezpečí ohrožení fyzických osob, majetku nebo

životního prostředí.



5. Zhotovitel přeruší práci, jakmile by její další pokračování vedlo k

ohrožení životů nebo zdraví fyzických osob na staveništi nebo v jeho

okolí, popřípadě k ohrožení majetku nebo životního prostředí vlivem

nepříznivých povětrnostních vlivů, nevyhovujícího technického stavu

konstrukce nebo stroje, živelné události, popřípadě vlivem jiných

nepředvídatelných okolností. Důvody pro přerušení práce posoudí a o

přerušení práce rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem.



6. Při přerušení práce zajistí zhotovitel provedení nezbytných opatření

k ochraně bezpečnosti a zdraví fyzických osob a vyhotovení zápisu o

provedených opatřeních.



7. Dojde-li v průběhu prací ke změně povětrnostní situace nebo

geologických, hydrogeologických, popřípadě provozních podmínek, které

by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost práce zejména při používání a

provozu strojů, zajistí zhotovitel bez zbytečného odkladu provedení

nezbytné změny technologických postupů tak, aby byla zajištěna

bezpečnost práce a ochrana zdraví fyzických osob. Se změnou

technologických postupů zhotovitel neprodleně seznámí příslušné fyzické

osoby.



8. V místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z

výšky nebo do hloubky zajišťuje zhotovitel, aby fyzické osoby pracující

na takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání

pro případ nehody a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného

poskytnutí první pomoci.



Příl.2



Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a

používání strojů a nářadí na staveništi



I. Obecné požadavky na obsluhu strojů



1. Před použitím stroje zhotovitel seznámí obsluhu s místními

provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce,

jimiž jsou zejména únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové

roviny, uložení podzemních vedení technického vybavení, popřípadě

jiných podzemních překážek, umístění nadzemních vedení a překážek.



2. Při provozu stroje obsluha zajišťuje stabilitu stroje v průběhu

všech pracovních činností stroje. Je-li stroj vybaven stabilizátory,

táhly nebo závěsy, jsou v pracovní poloze nastaveny v souladu s návodem

k používání a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění.



3. Pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační

zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně

světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha

stroj do chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily

ohrožený prostor; není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno

jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem

jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích

smí být stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k

opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami.



4. Pokud je stroj používán na pozemní komunikaci a je vybaven zvláštním

výstražným světlem oranžové barvy, řídí se jeho činnost zvláštními

právními předpisy.^19)



5. Při použití stroje za provozu na pozemních komunikacích zhotovitel

postupuje v souladu s podmínkami stanovenými podle zvláštních právních

předpisů;^20) dohled a podle okolností též bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích zajišťuje dostatečným počtem způsobilých

fyzických osob, které při této činnosti užívají jako osobní ochranný

pracovní prostředek výstražný oděv s vysokou viditelností. Při označení

překážky provozu na pozemních komunikacích se řídí ustanoveními

zvláštních právních předpisů.^16)



6. Stroje, při jejichž činnosti vznikají vibrace, lze používat jen

takovým způsobem a na takových staveništích, kde nehrozí nebezpečné

přenášení vibrací působících škody na blízkých stavbách, výkopech,

podzemním vedení, zařízení, a podobně.



II. Stroje pro zemní práce



1. Stroj pojíždí nebo vykonává pracovní činnost v takové vzdálenosti od

okraje svahů a výkopů, aby s ohledem na únosnost půdy nedošlo k jeho

zřícení. Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu,

stanoví ji zhotovitelem pověřená fyzická osoba před zahájením prací.



2. Pod stěnou nebo svahem stroj pojíždí nebo vykonává pracovní činnost

v takové vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání.



3. Při použití více strojů na jednom pracovišti je mezi nimi zachována

taková vzdálenost, aby nedošlo ke vzájemnému ohrožení provozu strojů.



4. Při jízdě ze svahu a při práci na svahu obsluha stroje používá

bezpečnou techniku jízdy tak, aby nedošlo k nebezpečnému posunutí

těžiště stroje a ztrátě jeho stability.



5. Při nakládání materiálu na dopravní prostředek lze manipulovat s

pracovním zařízením stroje pouze nad ložnou plochou a tak, aby do

dopravního prostředku nenaráželo. Nelze-li se při nakládání vyhnout

manipulaci pracovním zařízením stroje nad kabinou dopravního

prostředku, je nutno zajistit, aby se během nakládání v kabině

nezdržovaly žádné fyzické osoby. Ložnou plochu je nutno nakládat

rovnoměrně.



6. Při jízdě stroje s naloženým materiálem je pracovní zařízení

ustaveno, případně zajištěno v přepravní poloze tak, aby nedošlo k

nebezpečné ztrátě stability stroje a omezení výhledu obsluhy.



7. Obsluha stroje neopouští své místo, aniž by bylo pracovní zařízení

stroje spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v

předepsané přepravní poloze a zajištěno v souladu s návodem k

používání.



8. Při hrnutí horniny dozerem nepřesahuje břit jeho radlice nebo lopaty

okraj svahu nebo výkopu; to neplatí při zahrnování výkopu.



9. Výložník lanových rypadel je přestavován jen s nezatíženým pracovním

zařízením, nestanoví-li výrobce v návodu k používání jinak.



10. Převisy, které při rýpání případně vzniknou, je nutno neprodleně

odstranit.



11. Není-li v návodu k používání stanoveno jinak, není při provozu

strojů dovoleno



a) roztloukat horninu dnem lopaty,



b) urovnávat terén otáčením lopaty,



c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje.



12. Lopata stroje smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na

místě, kde nehrozí sesuv zeminy.



13. Při použití přídavného zdvihacího zařízení dodaného ke stroji

výrobcem platí vedle podmínek stanovených výrobcem přiměřeně i

požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a

přemisťování zavěšených břemen.^6)



14. Před zahájením zemních prací se skrejprem jsou provedena

zhotovitelem nebo jinou fyzickou osobou nezbytná opatření k tomu, aby

stroj nenarazil radlicí na vyčnívající pevné překážky, jako jsou

kameny, pařezy nebo silné kořeny, které je nutno předem odstranit,

narušit, popřípadě viditelně označit. Zařízení technického vybavení,

například požární hydranty, uzávěry vody a plynu nebo kanalizační

poklopy, je nutno zabezpečit tak, aby nedošlo k jejich poškození.



15. Je-li skrejpr v pohybu, nesmí se v jeho nebezpečném pracovním

prostoru před strojem ve směru jeho jízdy zdržovat žádné fyzické osoby.



16. Není dovoleno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a

přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru.



17. Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru musí být korba vždy

zvednuta a uzavřena.



III. Míchačky



1. Před uvedením do provozu musí být míchačka řádně ustavena a

zajištěna v horizontální poloze.



2. Míchačka smí být plněna pouze při rotujícím bubnu.



3. Při ručním vhazování složek směsi do míchačky lopatou je zakázáno

zasahovat do rotujícího bubnu.



4. Buben míchačky není dovoleno čistit za chodu nářadím nebo předměty

drženými v ruce. Konce ručního nářadí nesmí být vkládány do rotujícího

bubnu.



5. Obsluha nevstupuje do prostoru ohroženého pohybem násypného koše.

Při opravách, údržbě a čištění míchaček vybavených násypným košem je

dovoleno vstoupit pod koš jen tehdy, je-li koš bezpečně mechanicky

zajištěn v horní poloze řetězem, hákem, vzpěrou nebo jiným ochranným

prostředkem.



6. Vstupovat na konstrukci míchačky se smí jen tehdy, je-li stroj

odpojen od přívodu elektrické energie.



IV. Betonárny



1. Dráha násypného koše musí být zajištěna ohrazením nebo zakrytím.

Prohlídky, údržbu a opravy, popřípadě jiné nezbytné činnosti, lze v

prostoru ohroženém pohybem koše provádět pouze tehdy, je-li násypný koš

spolehlivě zablokován proti pohybu.



2. Násypný koš nesmí být používán pro dopravu fyzických osob.



3. Zařízení na dopravu a skladování volně loženého cementu od plnícího

potrubí, zásobníků až po místo odběru včetně míchačky je nutno používat

a udržovat v souladu s průvodní dokumentací tak, aby bylo zabráněno

nežádoucímu usazování a víření prachu.



4. Zavážení i vyprazdňování jednotlivých sektorů hvězdicové skládky

kameniva se provádí rovnoměrně, aby nedocházelo k jednostrannému

zatížení přepážek. Vstup fyzických osob na skládku kameniva a do

prostoru ohroženého pohybem přihrnovače kameniva není dovolen; místa

přístupu ke skládce se označí bezpečnostními značkami.^15)



V. Dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí



1. Před jízdou, zejména po ukončení plnění nebo vyprazdňování

přepravního zařízení, zkontroluje řidič dopravního prostředku, dále jen

vozidla, zajištění výsypného zařízení v přepravní poloze, popřípadě je

v této poloze v souladu s návodem k používání zajistí.



2. Při přejímce a při ukládání směsi musí být vozidlo umístěno na

přehledném a dostatečně únosném místě bez překážek ztěžujících

manipulaci a potřebnou vizuální kontrolu.



VI. Čerpadla směsi a strojní omítačky



1. Potrubí, hadice, dopravníky, skluzné a vibrační žlaby a jiná

zařízení pro dopravu betonové směsi musí být vedeny a zajištěny tak,

aby nezpůsobily přetížení nebo nadměrné namáhání, například lešení,

bednění, stěny výkopu nebo konstrukčních částí stavby.



2. Víko tlakové nádoby nelze otvírat, pokud nebyl přetlak uvnitř nádoby

zrušen podle návodu k používání, například odvzdušňovacím ventilem.



3. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být spolehlivě zajištěno tak,

aby riziko zranění fyzických osob následkem jeho nenadálého pohybu

vlivem dynamických účinků dopravované směsi bylo minimalizováno.



4. Při používání stříkací pistole strojní omítačky má obsluha stabilní

postavení. Při strojním čerpání malty musí být zajištěn vhodný způsob

dorozumívání mezi fyzickými osobami provádějícími nanášení malty a

obsluhou čerpadla.



5. Strojní zařízení pro povrchové úpravy není dovoleno čistit a

rozebírat pod tlakem.



6. Pro dopravu směsí k čerpadlu musí být zajištěn bezpečný příjezd

nevyžadující složité a opakované couvání vozidel.



7. Při provozu čerpadel není dovoleno



a) přehýbat hadice,



b) manipulovat se spojkami a ručně přemisťovat hadice a potrubí,

nejsou-li pro to konstruovány,



c) vstupovat na konstrukci čerpadla a do nebezpečného prostoru u

koncovky hadice.



8. Pojízdné čerpadlo (dále jen "autočerpadlo") musí být umístěno tak,

aby obslužné místo bylo přehledné a v prostoru manipulace s výložníkem

a potrubím se nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci.



9. Při použití děleného výložníku musí být autočerpadlo umístěno tak,

aby je nebylo nutno zbytečně přemísťovat a aby byla dodržena bezpečná

vzdálenost od okrajů výkopů, podpěr lešení a jiných překážek.



10. V pracovním prostoru výložníku autočerpadla se nikdo nezdržuje.



11. Výložník autočerpadla nelze používat ke zdvihání a přemísťování

břemen.



12. Manipulace s rozvinutým výložníkem (výložníková ramena s potrubím a

hadicemi) smí být prováděna jen při zajištění stability autočerpadla

sklápěcími a výsuvnými opěrami (stabilizátory) v souladu s návodem k

používání.



13. Přemisťovat autočerpadlo lze jen s výložníkem složeným v přepravní

poloze.



VII. Přepravníky a stabilní skladovací zařízení sypkých hmot



1. Před připojením dopravních hadic nebo potrubí k potrubnímu řadu pro

tlakové zásobníky, jako volně loženého cementu a podobných sypkých hmot

(dále jen "volně ložený cement"), se obsluha přesvědčí, zda řad není

pod tlakem.



2. Dopravní hadice a potrubí je nutno před přečerpáváním volně loženého

cementu prohlédnout. Funkčně poškozené zařízení není dovoleno používat.



3. Spojovat hadice mezi sebou navzájem a s pevným potrubím lze jen

nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami.



4. V průběhu přečerpávání obsluha sleduje stavoznak zásobníku, aby

nedošlo k jeho přeplnění.



5. Při provozu a údržbě přepravníků volně loženého cementu se postupuje

podle návodu k používání, popřípadě podle místního provozního

bezpečnostního předpisu; přiměřeně se přitom uplatní požadavky

zvláštního právního předpisu^6) vztahující se na stabilní skladovací

zařízení sypkých hmot.



VIII. Mechanické lopaty



1. Povrch terénu, popřípadě konstrukce, po kterém jsou sypké hmoty

přihrnovány mechanickou lopatou, musí být upraven tak, aby nemohlo

dojít k zachycení lopaty o nerovnosti, pevné překážky nebo větší

předměty.



2. Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být zajištěno

pojistkou proti přetížení.



3. Přemisťování prázdné lopaty do záběru provádí obsluha jen jejím

tažením, nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou.



4. Při provozu stroje se nikdo nezdržuje v prostoru mezi navijákem a

lopatou. Obsluha dbá, aby se na tažném laně nevytvořila smyčka, a

lopatu v záběru přidržuje oběma rukama. Při odebírání sypkých hmot musí

být provedeno opatření k zabránění zasypání obsluhy lopaty.



5. Spojování tažného lana uzly není dovoleno. Spojení lana v místě

uchycení lopaty musí být provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými

spojkami.



IX. Vibrátory



1. Délka pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru,

která je držena v ruce nebo je ručně provozována, musí být nejméně 10

m. Totéž platí o délce pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a

motorovou jednotkou, jestliže motorová jednotka je mezi napájecí

jednotkou a částí vibrátoru drženou v ruce.



2. Ponoření vibrační hlavice ponorného vibrátoru a její vytažení ze

zhutňovaného betonu se provádí jen za chodu vibrátoru. Ohebný hřídel

vibrátoru nesmí být ohýbán v oblouku o menším poloměru, než je

stanoveno v návodu k používání.



X. Beranidla a vibrační beranidla - strojní



1. Při beranění prvků, jako jsou štětovnice nebo piloty, nesmějí být v

okruhu odpovídajícím 1,5 násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu (dále

jen "nosič") prováděny jiné práce.



2. Příprava prvků pro beranění musí být prováděna v bezpečné

vzdálenosti od místa beranění.



3. Pro nosič musí být zajištěna zpevněná a vyrovnaná pracovní plocha o

dostatečné velikosti odpovídající rozměrům a typu beranidla.



4. Nosič musí být zajištěn proti převržení.



5. Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k tomu

určeným zařízením.



6. Zarážený prvek musí být při zarážení spolehlivě stabilizován tak,

aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení.



7. K navádění prvků musí být používány jen bezpečné a spolehlivé

přípravky. Ruční navádění je dovoleno pouze u zdvihacího zařízení

vybaveného mikrozdvihem.



8. Při beranění se nevstupuje pod zavěšené prvky. U zavěšeného prvku se

může po dobu nezbytně nutnou zdržovat pouze fyzická osoba určená k jeho

navádění a stabilizování jeho polohy.



9. Pro použití volně zavěšeného beranidla, například pneumatického nebo

vibračního, zpracuje zhotovitel podrobný technologický postup

zahrnující požadavky k zajištění bezpečnosti práce.



10. Pokud není fyzická osoba vystupující na nosič jištěna proti pádu

technickou konstrukcí, musí být zajištěna osobními ochrannými

pracovními prostředky pro zachycení pádu.



XI. Stavební elektrické vrátky



1. Stanoviště obsluhy musí být umístěno tak, aby nebylo ohroženo

břemenem nebo nosným lanem a aby z něho bylo vidět na všechna nakládací

a vykládací místa, není-li vzájemné dorozumívání mezi obsluhou a

fyzickou osobou na nakládacím, popřípadě vykládacím místě zajištěno

signalizačním zařízením.



2. Vrátek musí být umístěn v bezpečné vzdálenosti od svislé dráhy

přepravovaného břemene, chráněn před ostatním provozem na staveništi a

řádně ukotven, popřípadě stabilizován. Nestanoví-li výrobce v návodu k

používání jinak, nesmí být hmotnost zátěže použité pro stabilizaci

vrátku menší než dvojnásobek jeho nosnosti.



3. Kladku je nutno osadit tak, aby její osa byla kolmá na směr navíjení

lana, a nejvýše do takové polohy, aby při nejnižší poloze břemene

zůstaly na bubnu vrátku ještě nejméně 3 závity lana.



4. Vrátek nelze používat, není-li zajištěno že se jeho chod samočinně

zastaví, jakmile se závěsný hák svou nejvyšší částí přiblíží na

stanovenou bezpečnou vzdálenost k pevné překážce, například kladce nebo

tělesu vrátku. Nestanoví-li výrobce jinak, nastaví se tato bezpečná

vzdálenost na 0,3 m.



5. V místě odebírání nebo nakládání materiálu ve výšce je zajištěna

ochrana fyzických osob proti pádu z výšky.^13) Pokud by střední tyč

zábradlí nebo zarážka u podlahy znemožňovaly bezpečnou manipulaci s

přepravovaným břemenem, lze je v nezbytném rozsahu vynechat, popřípadě

odstranit. Postup podle zvláštního právního předpisu tím není

dotčen.^21)



6. Vrátek nelze uvést do provozu, dokud nebyl po dokončení jeho

montáže, včetně závěsné konstrukce kladky, předán a zhotovitelem

převzat do provozu a dokud o tomto předání a převzetí nebyl učiněn

zápis.



7. Před uvedením vrátku do chodu se obsluha přesvědčí, zda se nikdo

nezdržuje v prostoru ohroženém pádem břemene.



8. Při provozu vrátku není dovoleno



a) zatěžovat vrátek nad jeho nosnost,



b) přepravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolí, pokud

nejsou provedena náležitá bezpečnostní opatření,



c) zdvihat břemena šikmým tahem,



d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li břemeno zavěšeno na háku,



e) zavěšovat břemeno na špičku háku,



f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti,



g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku,



h) pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel

a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky,



i) dopravovat břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo

vázacích prostředků,



j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene,



k) zdvihat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá,



l) provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost

fyzických osob,



m) používat elektrický vrátek pro zdvihání výtahové plošiny ve

vodítkách, pokud nejsou splněny technické požadavky platné pro uvedení

stavebních plošinových výtahů do provozu.



9. Vrátek smí být použit pro vlečení, jen pokud je k tomu upraven a

pokud je



a) tomu přizpůsoben kryt navíjecího bubnu,



b) instalováno zařízení pro správné ukládání lana při navíjení na

buben,



c) ovládání vrátku zařízeno tak, že při uvolnění tlačítka určeného pro

uvedení vrátku do chodu se chod vrátku zastaví.



10. Ve zhotovitelem určených intervalech provede obsluha vrátku nebo

fyzická osoba určená zhotovitelem prohlídku vrátku, lana a úvazku podle

návodu k používání nebo pokynů pro obsluhu.



XII. Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen



1. Nosné textilní lano musí mít průměr nejméně 10 mm. Poškozené lano je

vyloučeno z používání.



2. Provedení nosné konstrukce kladky je před prvním použitím

prokazatelně schváleno fyzickou osobou určenou zhotovitelem.



XIII. Stavební výtahy



Stavební plošinové výtahy musí být v průběhu provozu ve stanovených

intervalech kontrolovány s cílem zajistit jejich bezpečný provoz.



XIV. Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení

práce



1. Obsluha stroje zaznamenává závady stroje nebo provozní odchylky

zjištěné v průběhu předchozího provozu nebo používání stroje a s

případnými závadami je řádně seznámena i střídající obsluha.



2. Proti samovolnému pohybu musí být stroj po ukončení práce zajištěn v

souladu s návodem k používání, například zakládacími klíny, pracovním

zařízením spuštěným na zem nebo zařazením nejnižšího rychlostního

stupně a zabrzděním parkovací brzdy. Rovněž při přerušení práce musí

být stroj zajištěn proti samovolnému pohybu alespoň zabrzděním

parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem.



3. Po ukončení práce a při jejím přerušení musí být proti samovolnému

pohybu zajištěno i pracovní zařízení stroje jeho spuštěním na zem nebo

umístěním do přepravní polohy, ve které se zajistí v souladu s návodem

k používání.



4. Obsluha stroje, která se hodlá vzdálit od stroje tak, že nemůže v

případě potřeby okamžitě zasáhnout, učiní v souladu s návodem k

používání opatření, která zabrání samovolnému spuštění stroje a jeho

neoprávněnému užití jinou fyzickou osobou, jako jsou uzamknutí kabiny a

vyjmutí klíče ze spínací skříňky nebo uzamknutí ovládání stroje.



5. Stroj musí být odstaven na vhodné stanoviště, kde nezasahuje do

komunikací, kde není ohrožena stabilita stroje a kde stroj není ohrožen

padajícími předměty ani činností prováděnou v jeho okolí.



XV. Přeprava strojů



1. Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho

pracovního zařízení se provádí podle pokynů a postupů uvedených v

návodu k používání. Není-li postup při přepravě stroje a jeho

pracovního zařízení uveden v návodu k používání, stanoví jej zhotovitel

v místním provozním bezpečnostním předpise.



2. Při nakládání, skládání a přepravě stroje na ložné ploše dopravního

prostředku, jakož i při vlečení stroje a jeho připojování a odpojování

od tažného vozidla musí být dodrženy požadavky zvláštního právního

předpisu^22) a dále uvedené bližší požadavky.



3. Při přepravě stroje na ložné ploše dopravního prostředku se v kabině

přepravovaného stroje, na stroji ani na ložné ploše dopravního

prostředku nezdržují fyzické osoby, pokud není v návodech k používání

stanoveno jinak.



4. Při přepravě stroje na ložné ploše dopravního prostředku jsou

pracovní zařízení, popřípadě jiná pohyblivá zařízení zajištěna v

přepravní poloze podle návodu k používání a spolu se strojem upevněna a

mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti

převržení, popřípadě na ložné ploše dopravního prostředku uložena a

upevněna samostatně.



5. Dopravní prostředek musí být při nakládání a skládání stroje

postaven na pevném podkladu, bezpečně zabržděn a mechanicky zajištěn

proti nežádoucímu pohybu.



6. Při najíždění stroje na ložnou plochu dopravního prostředku a

sjíždění z ní se všechny fyzické osoby s výjimkou obsluhy stroje vzdálí

z prostoru, v němž by mohly být ohroženy při pádu nebo převržení

stroje, přetržení tažného lana nebo jiné nehodě.



7. Fyzická osoba, navádějící stroj na dopravní prostředek, stojí vždy

mimo stroj i mimo dopravní prostředek a v zorném poli obsluhy stroje po

celou dobu najíždění a sjíždění stroje.



8. Při přepravě stroje po vlastní ose musí být jeho pracovní zařízení,

popřípadě jiná pohyblivá zařízení, zajištěna v přepravní poloze podle

návodu k používání.



9. Přípojný stroj musí být při připojování k tažnému vozidlu bezpečně

zabržděn a mechanicky zajištěn proti nežádoucímu pohybu. Při

připojování přípojného stroje, jehož maximální přípustná hmotnost

nepřevyšuje 750 kg, se smí najíždět přípojným strojem na tažné vozidlo,

pokud jsou provedena opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s

břemeny.^5)



10. Řidič tažného vozidla zacouvá na doraz závěsného zařízení a umožní

fyzické osobě, která připojování provádí, provést všechny nezbytné

manipulace se závěsným zařízením stroje teprve na pokyn náležitě

poučené navádějící fyzické osoby. Po dorazu je tažné vozidlo zabržděno.



Příl.3



Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy



I. Skladování a manipulace s materiálem



1. Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s

postupem prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených

výrobcem, přednostně v takové poloze, ve které bude zabudován do

stavby.



2. Zařízení pro vybavení skládek, jakými jsou opěrné nebo stabilizační

konstrukce, musí být řešena tak, aby umožňovala skladování, odebírání

nebo doplňování prvků a dílců v souladu s průvodní dokumentací bez

nebezpečí jejich poškození. Místa určená k vázání, odvěšování a

manipulaci s materiálem musí být bezpečně přístupná.



3. Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a zpevněné. Rozmístění

skladovaných materiálů, rozměry a únosnost skladovacích ploch včetně

dopravních komunikací musí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného

materiálu a použitých strojů.



4. Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla

zajištěna jeho stabilita a nedocházelo k jeho poškození. Podložkami,

zarážkami, opěrami, stojany, klíny nebo provázáním musí být zajištěny

všechny prvky, dílce nebo sestavy, které by jinak byly nestabilní a

mohly se například převrátit, sklopit, posunout nebo kutálet.



5. Prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a nejsou vybaveny

pro bezpečné uchopení například oky, háky nebo držadly, musí být vždy

vzájemně proloženy podklady. Jako podkladů není dovoleno používat

kulatinu ani vrstvené podklady tvořené dvěma nebo více prvky volně

položenými na sebe.



6. Sypké hmoty mohou být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a

odběru skladovány do jakékoli výšky. Při odebírání hmot je nutno

zabránit vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, upraví se odběr tak,

aby výška stěny nepřesáhla 9/10 maximálního dosahu použitého

nakládacího stroje.



7. Při ručním ukládání a odebírání smějí být sypké hmoty navršeny do

výšky nejvýše 2 m. Pokud je nezbytné odebírat je ručně, popřípadě

mechanickou lopatou z hromad vyšších než 2 metry, upraví se místo

odběru tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.



8. Skládka sypkých hmot se spodním odběrem musí být označena

bezpečnostní značkou se zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob.15)

Fyzické osoby, které zabezpečují provádění odběru, se nesmějí zdržovat

v ohroženém prostoru místa odběru.



9. Sypké hmoty v pytlích se ručně ukládají do výšky nejvýše 1,5 m a při

mechanizovaném skladování, jsou-li na paletách, do výšky nejvýše 3 m.

Nejsou-li okraje hromad zajištěny například opěrami nebo stěnami, musí

být pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě tak, aby nemohlo dojít k

jejich sesuvu.



10. Tekutý materiál musí být skladován v uzavřených nádobách tak, aby

otvor pro plnění, popřípadě vyprazdňování byl nahoře. Otevřené nádrže

musí být zajištěny proti pádu fyzických osob do nich. Sudy, barely a

podobné nádoby, jsou-li skladovány naležato, musí být zajištěny proti

rozvalení. Při skladování ve více vrstvách musí být jednotlivé vrstvy

mezi sebou proloženy podklady, pokud sudy, barely a podobné nádoby

nejsou uloženy v konstrukcích zajišťujících jejich stabilitu.



11. Tabulové sklo musí být skladováno nastojato v rámech s měkkými

podložkami a zajištěno proti sklopení.



12. Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky musí být skladovány

v obalech s označením druhu a způsobu skladování, který určuje výrobce,

a označeny v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.^23)



13. Plechovky a jiné oblé předměty smějí být při ručním ukládání

stavěny nejvýše do výšky 2 m při zajištění jejich stability. Trubky,

kulatina a předměty podobného tvaru musí být zajištěny proti rozvalení.



14. Prvky a dílce pravidelných tvarů mohou být při mechanizovaném

ukládání a odběru ukládány nejvýše však do výšky 4 m, pokud výrobce

nestanoví jinak a za podmínky, že není překročena únosnost podloží a že

je zajištěna bezpečná manipulace s nimi.



15. Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav musí být prováděno ze

země nebo z bezpečných podlah tak, že nejsou upínány nebo odepínány ve

větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínání a odepínání prvků, dílců a

sestav ze žebříků lze provádět pouze podle stanoveného technologického

postupu.



16. S odpady je nutno nakládat v souladu s požadavky stanovenými

zvláštním právním předpisem.^24)



II. Příprava před zahájením zemních prací



1. Na základě údajů uvedených v projektové dokumentaci musí být

vytýčeny trasy technické infrastruktury,^25) zejména energetických a

komunikačních vedení, vodovodní a stokové sítě, v místě jejich střetu

se stavbou, popřípadě jiné podzemní a nadzemní překážky nacházející se

na staveništi. Pokud se projektová dokumentace nezpracovává, zajistí

zadavatel stavby vytýčení a vyznačení tras a jiných podzemních a

nadzemních překážek jiným vhodným způsobem.



2. Před zahájením zemních prací musí být určeno rozmístění stavebních

výkopů a jam a jejich rozměry a určeny způsoby těžení zeminy, zajištění

stěn výkopů proti sesutí, zejména druh pažení a sklony svahů výkopů,

zabezpečení okolních staveb ohrožených prováděním zemních prací

odpovídající třídám hornin ve výkopech a stanoven způsob a rozsah

opatření k zabránění přítoku vody na staveniště.



3. Jestliže podle projektové dokumentace zasahují zemní práce pod

hladinu povrchové nebo podzemní vody, musí být předem určen rozsah a

způsob snížení hladiny vody, za podmínek stanovených zvláštním právním

předpisem,^26) zejména jejím odvedením nebo odčerpáním, ledaže použité

technologie umožňují provedení plánovaných prací pod hladinou vody a

současně jsou přijata opatření proti pádům fyzických osob do vody.



4. Před zahájením zemních prací musí být na terénu vyznačeny polohově,

popřípadě též výškově trasy technické infrastruktury, zejména

podzemních vedení technického vybavení, podle zvláštního právního

předpisu^27) a jiných podzemních překážek.



5. S druhy vedení technického vybavení, jejich trasami, popřípadě

hloubkou uložení v obvodu staveniště, s jejich ochrannými pásmy a

podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musí být před

zahájením prací prokazatelně seznámeny obsluhy strojů a ostatní fyzické

osoby, které budou zemní práce provádět.



6. Při odstraňování poruch při haváriích, při jednoduchých ručních

pracích určí fyzická osoba pověřená zhotovitelem před zahájením prací

způsob zajištění technické infrastruktury a opatření k zajištění

bezpečnosti práce.



III. Zajištění výkopových prací



1. Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby

ohrožené výkopem.



2. Výkopy v zastavěném území, na veřejných prostranstvích a v

uzavřených objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být

zakryty, nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do

výkopu, zajištěny zábradlím podle zvláštního právního předpisu,^28)

přičemž prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy je nutno zajistit

proti propadnutí osob způsobem odpovídajícím místním a provozním

podmínkám bez ohledu na hloubku výkopu. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m

od hrany výkopu lze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující

přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky. Za vhodnou

zábranu se považuje zábradlí, u něhož nemusí být dodrženy požadavky na

pevnost ani na zajištění prostoru pod horní tyčí proti propadnutí,

přenosné dílcové zábradlí, bezpečnostní značení označující riziko pádu

osob upevněné ve výšce horní tyče zábradlí, překážka nejméně 0,6 m

vysoká nebo zemina z výkopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9

m. Zábradlí a zábrany smí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo

přejezdů. Pokud výkop tvoří překážku na veřejně přístupné komunikaci

pro pěší, musí být zajištěn vždy zábradlím podle věty první, přičemž

zarážka u podlahy slouží zároveň jako zarážka pro slepeckou hůl.



3. Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí

být přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající

danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce nejméně

1,5 m musí být opatřeny zábradlím podle bodu 2. včetně zarážky pro

slepeckou hůl na obou stranách.



4. Na staveništi, kde je zamezen vstup nepovolaným osobám, musí být

proti pádu fyzických osob do hloubky^13) zajištěny okraje výkopů v těch

místech, kde se vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji

výkopu na vzdálenost menší než 1,5 m. Přechod o šířce nejméně 0,75 m

musí být zřízen přes výkop hlubší než 0,5 m; nepřesahuje-li hloubka

výkopu 1,5 m, musí být přechod opatřen zábradlím alespoň po jedné

straně, v ostatních případech po obou stranách.



5. Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany

výkopu. Povrch terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici

smykového klínu stanovenou v projektové dokumentaci, ohrožený

usmýknutím, nesmí být zatěžován zejména stavebním provozem, stavbami

zařízení staveniště, stroji nebo materiálem, s výjimkou případů, kdy

stabilita stěny výkopu je zabezpečena způsobem stanoveným v projektové

dokumentaci.



6. Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný

sestup a výstup pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch

šikmých ramp o sklonu větším než 1:5 musí být upraven proti uklouznutí

náležitě upevněnými příčnými lištami nebo zarážkami.



IV. Provádění výkopových prací



1. Prováděním výkopových prací nesmí být ohrožena stabilita jiných

staveb a jejich částí. Jestliže při provádění zemních prací dojde k

nepředvídanému ohrožení stability okolních staveb anebo k porušení

některých jejich částí, musí být zhotovitelem neprodleně přijata

opatření k zajištění jejich stability.



2. Před prvním vstupem fyzických osob do výkopu nebo po přerušení práce

delším než 24 hodin prohlédne zhotovitel nebo osoba jím pověřená stav

stěn výkopu, pažení a přístupů; hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu

nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace.



3. V ochranných pásmech vedení, popřípadě staveb nebo zařízení

technického vybavení, lze provádět výkopové práce pouze při dodržení

podmínek stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli podle

zvláštního právního předpisu.^17) Zhotovitel přijme, v souladu s těmito

podmínkami, nezbytná opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení

fyzických osob nebo strojů k těmto vedením, popřípadě stavbám nebo

zařízením.



4. Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti

podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení,

projedná zhotovitel s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení,

pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nejsou obsaženy v

podmínkách podle bodu 3.



5. Zhotovitel při provádění výkopových prací, při nichž jsou dotčena

podzemní vedení technického vybavení, dodržuje zejména tato opatření:



a) vedení, která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou

náležitě zajištěna,



b) obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti

průhybu, vybočení nebo rozpojení.



6. Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém

prostoru, zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových

prací, při ručním začišťování výkopu nebo při přepravě materiálu do

výkopu a z výkopu. Není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno

jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem

jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m.



7. Nemá-li obsluha stroje při souběžném strojním a ručním provádění

výkopových prací na jednom pracovním záběru dostatečný výhled na

všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v práci se strojem.



8. Při ručním provádění výkopových prací musí být fyzické osoby při

práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly.



9. Větší balvany, zbytky stavebních konstrukcí nebo nesoudržné

materiály ve stěnách výkopů, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu,

musí být neprodleně zajištěny proti uvolnění nebo odstraněny.

Nahromaděná zemina, spadlý materiál a nežádoucí překážky musí být z

výkopu odstraňovány bez zbytečného odkladu.



10. Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být

práce ve výkopu přerušena až do doby odstranění nebo zajištění těchto

předmětů.



11. Po dobu přerušení výkopových prací zhotovitel zajišťuje pravidelnou

odbornou kontrolu a nezbytnou údržbu zábran, popřípadě zábradlí,

pažení, lávek, přechodů, přejezdů, bezpečnostních značek, značení a

signálů, popřípadě dalších zařízení zajišťujících bezpečnost fyzických

osob u výkopů.



12. Mechanické zhutňování zeminy pomocí válců, pěchů nebo jiných

zhutňovacích prostředků musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení

stability stěn výkopů ani sousedních staveb.



13. Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být

výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.



V. Zajištění stability stěn výkopů



1. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí.



2. Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením

při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v

nezastavěném území. V zeminách nesoudržných, podmáčených nebo jinak

náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými

otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny podle stanoveného

technologického postupu i při hloubkách menších, než je stanoveno ve

větě první.



3. Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě

zachytilo tlak zeminy a zajišťovalo tak bezpečnost fyzických osob ve

výkopech, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu,

popřípadě vyloučilo nebezpečí ohrožení stability staveb v sousedství

výkopu.



4. Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů se nesmí vstupovat,

pokud jejich stěny nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem,

bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou

konstrukcí. Strojně hloubené příkopy a jámy se svislými nezajištěnými

stěnami, do kterých nebudou v souladu s technologickým postupem

vstupovat fyzické osoby, lze ponechat nezapažené po dobu stanovenou

technologickým postupem.



5. Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých

vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak,

aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací

spojených zejména s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur,

napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.



6. Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat

zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla

zajištěna bezpečnost práce.



7. Hrozí-li při přepažování nebo odstraňování pažení nebezpečí sesutí

stěn výkopu nebo poškození staveb v jeho blízkosti, musí být pažení

ponecháno v potřebné výšce ve výkopu.



VI. Svahování výkopů



1. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na

geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly

fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem zeminy.

Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení

stavebních prací zasypány, a podmínky, které přitom mají být dodrženy,

jsou pro některé druhy zemin stanoveny normovými požadavky.



2. Fyzická osoba určená zhotovitelem k řízení provádění výkopových

prací



a) při změně geologických a hydrogeologických podmínek oproti

projektové dokumentaci upřesní určený sklon stěn svahovaných výkopů,



b) vzniknou-li pochybnosti o stabilitě svahu, určí a zajistí provedení

opatření k zamezení sesuvu svahu a k zajištění bezpečnosti fyzických

osob.



3. Podkopávání svahů je nepřípustné.



4. Za nepříznivé povětrnostní situace, při které může být ohrožena

stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.



5. Při práci na svazích se sklonem strmějším než 1:1 a ve výšce větší

než 3 m je nutno provést opatření proti sklouznutí fyzických osob nebo

sesunutí materiálu.



6. Pracovat současně na více stupních ve svahu nad sebou lze tehdy,

jestliže jsou realizací opatření stanovených v technologickém postupu

vytvořeny podmínky pro zajištění bezpečnosti fyzických osob zdržujících

se na nižších stupních.



VII. Zvláštní požadavky na zemní práce ovlivněné zmrzlou zeminou



1. Způsob těžby, dopravy a případného rozmrazování zmrzlé zeminy

stanoví zhotovitel v technologickém postupu tak, aby byla zajištěna

bezpečnost fyzických osob a ochrana dotčených podzemních sítí

technického vybavení území.



2. Prostor, v němž se provádí rozmrazování a kde by mohlo v jeho

důsledku vzniknout nebezpečí popálení nebo propadnutí fyzických osob,

musí být zřetelně vymezen.



VIII. Ruční přeprava zemin



1. Konstrukce pracovní plošiny pro dočasné uložení vykopané zeminy musí

být upevněna tak, aby neohrožovala bezpečnost fyzických osob a

stabilitu pažení nebo stěny výkopu. Na části pažení lze uvedenou

plošinu připevňovat pouze tehdy, je-li pažení k tomuto účelu

přizpůsobeno.



2. Pro přepravu zeminy kolečkem musí být zřízena dostatečně široká a

únosná komunikace ve sklonu nejvýše 1:5, bez prudkých přechodů; její

povrch nesmí být kluzký a podle okolností musí být zpevněn.



3. Přepravuje-li se zemina pro zásyp výkopu hlubšího než 1,5 m

kolečkem, musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující

sjetí kolečka do výkopu. Vyžaduje-li manipulace s kolečkem odstranění

části zábradlí, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.^26)



IX. Betonářské práce a práce související



IX.1 Bednění



1. Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Bednění musí být v

každém stadiu montáže i demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a

částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se postupuje v souladu s

průvodní dokumentací výrobce a s ohledem na bezpečný přístup a

zajištění proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění, jako

jsou stojky a rámové podpěry, musí mít dostatečnou únosnost a být

úhlopříčně ztuženy v podélné, příčné i vodorovné rovině.



2. Podpěrné konstrukce musí být navrženy a montovány tak, aby je bylo

možno při odbedňování postupně odstraňovat a uvolňovat bez nebezpečí.



3. Únosnost podpěrných konstrukcí a bednění musí být doložena statickým

výpočtem s výjimkou prvků bez konstrukčního rizika.



4. Před zahájením betonářských prací musí být bednění jako celek a jeho

části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a zjištěné závady odstraněny.

O předání a převzetí hotové konstrukce bednění a její kontrole provede

fyzická osoba pověřená zhotovitelem k řízení betonářských prací písemný

záznam.



IX.2 Přeprava a ukládání betonové směsi



1. Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při

jejím ukládání do konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních

podlah, popřípadě plošin, aby byla zajištěna ochrana fyzických osob

zejména proti pádu z výšky nebo do hloubky, proti zavalení a zalití

betonovou směsí. Nelze-li taková místa zřídit, zajistí zhotovitel

ochranu fyzických osob jinými prostředky stanovenými v technologickém

postupu, jako jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu nebo

ochranný koš.



2. Pro přístup a pro ruční přepravu betonové směsi musí být vybudovány

bezpečné přístupové komunikace,^13) například pracovní nebo přístupová

lešení, popřípadě podlahy tak, aby byla vyloučena chůze fyzických osob

bezprostředně po uložené výztuži.



3. Zhotovitel zajistí provádění kontroly stavu podpěrné konstrukce

bednění v průběhu betonáže. Zjištěné závady musí být bezodkladně

odstraňovány.



4. Dopravuje-li se betonová směs do místa ukládání čerpadlem,

zhotovitel stanoví a zajistí způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou

provádějící ukládání a obsluhou čerpadla.



IX.3 Odbedňování



1. Odbedňování nosných prvků konstrukcí nebo jejich částí, u nichž při

předčasném odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození konstrukce,

smí být zahájeno jen na pokyn fyzické osoby určené zhotovitelem.



2. Hrozí-li při odbedňování konstrukcí nebezpečí pádu z výšky nebo do

hloubky, dodržuje zhotovitel bližší požadavky zvláštního právního

předpisu.^13) Žebřík lze při odbedňovacích pracích používat pouze do

výšky 3 m odbedňované konstrukce nad pracovní podlahou a za

předpokladu, že se neuvolňují ani neodstraňují nosné části bednění a

stabilita žebříku není závislá na demontovaných částech bednění a

podpěr.



3. Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu

nepovolaných fyzických osob.



4. Součásti bednění se bezprostředně po odbednění ukládají na určená

místa tak, aby nebyly zdrojem nebezpečí úrazu a nepřetěžovaly

konstrukci.



IX.4 Předpínání výztuže



1. Pracovní prostor předpínacího zařízení musí být vyznačen. Vstup do

tohoto prostoru je povolen pouze fyzickým osobám vykonávajícím

předpínací práce nebo dohled.



2. Stanoviště obsluhy musí být umístěno vedle předpínacího zařízení,

mimo směr tahu napínacího drátu a s možností bezpečně ustoupit v

případě jeho vychýlení.



3. Obsluha vrátku, kterým se provádí vytahování trubek nebo zatahování

kabelů, musí být chráněna zástěnou pro případ poškození tažného lana,

závěsu kabelu nebo trubky.



4. Čerpadla, hadice, trysky, spoje a manometry musí být vždy před

zahájením pracovní směny kontrolovány zhotovitelem pověřenou fyzickou

osobou.



5. Prasklé nebo vytržené dráty nebo pruty, pruty s důlkovou korozí a

prvky mechanicky poškozené nesmí být napínány. Při odvíjení

předpínacího drátu, dodávaného ve svazcích nebo kotoučích, musí být

používáno zařízení vylučující vylétnutí konce odvíjeného drátu.



6. Po ukončení napínání a po odstranění napínací pistole musí být

odstraněny přečnívající konce předpínané výztuže.



7. Při ovíjení výztuže nesmí být současně prováděna ochrana ovíjení,

například torkretováním.



IX.5 Práce železářské



1. Prostory, stroje, přípravky a jiná zařízení pro výrobu armatury musí

být uspořádány tak, aby fyzické osoby nebyly ohroženy pohybem materiálu

a jeho ukládáním.



2. Při stříhání několika prutů současně musí být pruty zajištěny v

pevné poloze konstrukcí stroje nebo vhodnými přípravky.



3. Při stříhání a ohýbání prutů nesmí být stroj přetěžován. Pruty musí

být upevněny nebo zajištěny tak, aby nemohlo dojít k ohrožení fyzických

osob.



X. Zednické práce



1. Stroje pro výrobu, zpracování a přepravu malty se na staveništi

umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.



2. Při strojním čerpání malty musí být zabezpečen účinný způsob

dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící nanášení (ukládání) malty

a obsluhou čerpadla.



3. Při činnostech spojených s nebezpečím odstříknutí vápenné malty nebo

mléka je nutno používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky.

Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách.



4. Materiál připravený pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci

zůstal volný pracovní prostor široký nejméně 0,6 m.



5. K dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové žlaby, pokud jsou

umístěny a zabezpečeny tak, aby přepravou materiálu nemohlo dojít k

ohrožení fyzických osob.



6. Na právě vyzdívanou stěnu se nesmí vstupovat nebo ji jinak

zatěžovat, a to ani při provádění kontroly svislosti zdiva a vázání

rohů.



7. Osazování konstrukcí, předmětů a technologických zařízení do zdiva

musí být z hlediska stability zdiva řešeno v projektové dokumentaci,

nejedná-li se o předměty malé hmotnosti, které stabilitu zdiva zjevně

nemohou narušit. Osazené předměty musí být připevněny nebo ukotveny

tak, aby se nemohly uvolnit ani posunout.



8. Na pracovištích a přístupových komunikacích, na nichž jsou fyzické

osoby vykonávající zednické práce vystaveny nebezpečí pádu z výšky nebo

do hloubky, popřípadě nebezpečí propadnutí nedostatečně únosnou

konstrukcí, zajistí zhotovitel dodržení bližších požadavků stanovených

zvláštním právním předpisem.^13)



9. Vstupovat na osazené prefabrikované vodorovné nosné konstrukce se

smí jen tehdy, jsou-li zabezpečeny proti uvolnění a sesunutí.



XI. Montážní práce



1. Montážní práce smí být zahájeny pouze po náležitém převzetí

montážního pracoviště fyzickou osobou určenou k řízení montážních prací

a odpovědnou za jejich provádění. O předání montážního pracoviště se

vyhotoví písemný záznam. Zhotovitel montážních prací zajistí, aby

montážní pracoviště umožňovalo bezpečné provádění montážních prací bez

ohrožení fyzických osob a konstrukcí a splňovalo požadavky stanovené v

příloze č. 1 k tomuto nařízení.



2. Fyzické osoby provádějící montáž při ní používají montážní a

bezpečnostní pomůcky a přípravky stanovené v technologickém postupu.



3. Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti

fyzických osob při montáži, zejména při práci ve výšce, je nutno

upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li

to technologický postup montáže.



4. Zvolené vázací prostředky musí umožnit zavěšení dílce podle průvodní

dokumentace výrobce.



5. Způsob a místo upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků

musí být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo

být provedeno bezpečně.



6. Pro přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní

podlahy se využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem

montáže do stavby zabudovávány, jako jsou schodiště nebo stropní

panely. Podmínky stanoví technologický postup montáže.



7. Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje

výtahem nebo závěsným košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup

práce nevylučuje.



8. Dopravovat fyzické osoby pomocí závěsného koše lze pouze podle

zpracovaného technologického postupu a v souladu s bližšími požadavky

zvláštního právního předpisu,^11) jestliže k tomu dala prokazatelně

souhlas odborně způsobilá fyzická osoba pověřená zhotovitelem.



9. Při odebírání dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí být

zajištěno bezpečné skladování zbývajících dílců podle části I. této

přílohy.



10. Zdvihání a přemisťování zavěšených břemen nebo přemísťování pomocí

pojízdných zařízení se provádí v souladu s bližšími požadavky

zvláštního právního předpisu.^6) Je zakázáno zdvihat nebo přemísťovat

břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá, přilnutá nebo jiným způsobem

znemožňující stanovení síly potřebné k jejich zdvihnutí, pokud není

zajištěno, že nebude překročena nosnost použitého zařízení.



11. Během zdvihání a přemisťování dílce se fyzické osoby zdržují v

bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou

z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět jeho osazení a zajištění proti

vychýlení. Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po

tomto zajištění.



12. Svislé dílce se po osazení musí zajistit proti překlopení šrouby,

montážními stolicemi, vzpěrami, zaklínováním v základové patce nebo

jiným vhodným způsobem. Způsob uvolňování vázacích prostředků z

osazovaných dílců, zejména svislých, stanoví technologický postup

montáže tak, aby bezpečnost osob nebyla podmíněna stabilitou

osazovaných dílců a aby stabilita dílců nebyla touto činností ohrožena.



13. Následující dílec se smí osazovat teprve tehdy, až je předcházející

dílec bezpečně uložen a upevněn podle technologického postupu.



14. Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány

až po upevnění dílců a prostorovém ztužení konstrukce stanoveném v

projektové dokumentaci.



15. Technologický postup stanoví způsob vyztužení těch dílců, při

jejichž osazení je bezpečnost fyzických osob ohrožena v důsledku

rozkmitání těchto dílců působením větru.



16. Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny.



XII. Bourací práce



1. Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební

konstrukce, se smí provádět pouze podle technologického postupu

stanoveného v dokumentaci bouracích prací.^12) Při bouracích pracích,

pro něž se dokumentace bouracích prací podle zvláštního právního

předpisu nezpracovává, zajistí zhotovitel zpracování technologického

postupu na základě provedeného průzkumu stávajícího stavu bourané

stavby, jejího statického posouzení a zjištění vedení, popřípadě staveb

a zařízení technického vybavení a stavu dotčených sousedních staveb. K

průzkumu se využijí stávající dostupné dokumentace o stavbě samé a o

stavbách sousedních, vyjádření vlastníků, popřípadě správců technické

infrastruktury a vlastní ohledání staveniště. Na základě statického

posouzení se zajišťuje, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému

porušení stability stavby nebo její části. O provedeném průzkumu

vyhotoví zhotovitel zápis.



2. Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo

jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány

nebo jiným způsobem zajištěny.



3. Bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání

svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí,

rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně konstrukční

bezpečnosti stavby, strojní bourání, bourání specifickými metodami,

jako je řezání kyslíkem, a bourací práce podle bodu 26., smějí být

prováděny pouze fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud

je zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem

pověřenou; fyzická osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu

stálého dozoru sleduje určené pracoviště, provádění prací a pohyb

fyzických osob na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává

jinou činnost než dozor.



4. Stálý dozor podle předchozího bodu je dále nutno zajistit, jestliže

bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané

stavby současně.



5. Jsou-li v průběhu bouracích prací zjištěny skutečnosti, které nebyly

průzkumem podle bodu 1 odhaleny, zajistí zhotovitel bez zbytečného

odkladu přizpůsobení technologického postupu těmto skutečnostem tak,

aby vždy byla zajištěna bezpečnost prováděných prací.



6. Před zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a

zajistit jej proti vstupu nepovolaných fyzických osob, dále je nutno

bezpečně zajistit vstupy do bourané stavby, jakož i na jednotlivá

pracoviště a přijmout nezbytná opatření k ochraně veřejného zájmu, jenž

by mohl být těmito pracemi ohrožen.



7. Ohrožený prostor musí být v zastavěném území vymezen oplocením o

výšce nejméně 1,8 m, pokud tomu použitá technologie bourání nebrání.

Není-li možno prostor oplotit, musí být zajištěn jiným vhodným

způsobem, například střežením nebo vyloučením provozu.



8. Vnitřní rozvody a instalace zabudované v bourané stavbě musí být

před zahájením prací odpojeny a zajištěny proti použití. Podle

okolností se proti poškození zajistí i vedení technického vybavení, do

nichž je stavba prostřednictvím přípojek napojena. Pokud u

rekonstruované stavby nelze z provozních důvodů vnitřní rozvody a

instalace odpojit, stanoví zhotovitel opatření k zajištění jejího

bezpečného provozu během provádění bouracích prací.



9. K zajištění dodávky elektrické energie pro provádění bouracích prací

je nutno zřídit dočasné elektrické zařízení splňující normové

požadavky. Toto zařízení, stejně jako dočasný přívod vody pro kropení k

omezení prašnosti, je nutno v průběhu bouracích prací zabezpečit proti

poškození.



10. Bourací práce nesmí být zahájeny, pokud k tomu nebyl osobou určenou

zhotovitelem vydán písemný příkaz a pokud nebylo pracoviště vybaveno

pomocnými konstrukcemi, materiálem a pomůckami stanovenými v

technologickém postupu.



11. Před zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v

naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem

k řízení bouracích prací pokyn k neprodlenému opuštění pracoviště.

Zhotovitel zajistí, aby všechny fyzické osoby zdržující se na tomto

pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny.



12. Zhotovitel zajistí, aby při provádění bouracích prací bylo

provedeno statické zajištění sousedních staveb způsobem stanoveným v

dokumentaci bouracích prací, popřípadě v technologickém postupu tak,

aby nebyla ohrožena jejich stabilita.



13. Dočasné stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na

jejích vnějších stranách nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem

ani nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou

k tomu účelu navrženy.



14. Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby

nedošlo k přetížení podlah nebo stropních konstrukcí následkem jeho

nahromadění.



15. Bourací práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita

těch částí bourané konstrukce, které nebyly dosud strženy. Tento

požadavek platí i v případě neplánovaného přerušení bouracích prací,

například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace.



16. Jestliže v průběhu bouracích nebo rekonstrukčních prací je část

stavby nadále užívána, musí být v technologických postupech stanoveno

bezpečnostní zajištění a kontroly pracovišť se zřetelem na zajištění

ochrany života a zdraví fyzických osob, které stavbu užívají.



17. Bourání střešní konstrukce nebo krovů strháváním pomocí lan a

tažných strojů smí být prováděny pouze tehdy, jestliže byla učiněna

opatření k zajištění stability zbývajících konstrukcí a částí stavby.



18. Není-li zajištěna dostatečná únosnost konstrukcí bourané stavby,

provádějí se bourací práce ze samostatné pomocné konstrukce.



19. Při ručním bourání smějí být konstrukční prvky odstraněny pouze

tehdy, nejsou-li zatíženy.



20. Při bourání zdí, které stabilizují vystupující konstrukce,

například balkony nebo arkýře, je nutno zajistit tyto konstrukce tak,

aby nedošlo k nežádoucí ztrátě jejich stability.



21. Při ručním bourání nosných konstrukcí se musí postupovat zásadně

vertikálním směrem shora dolů.



22. Postupné bourání staveb postavených panelovou technologií se smí

provádět až po rozpojení jednotlivých panelů a po předchozím zajištění

jejich stability.



23. Ruční bourání stropů s dřevěnou nosnou konstrukcí se smí provádět

tehdy, jsou-li zdi nad ní odstraněny, nosné prvky jsou odkryty a ze

stropů je odklizen vybouraný materiál.



24. Stropní prvky je nutno před uvázáním na zdvihací zařízení uvolnit

od ostatních konstrukcí.



25. Bourání klenby uvolněním části konstrukce, která ji zajišťuje, lze

provádět pouze strojním způsobem a je-li zajištěno, že zřícením klenby

nedojde k ohrožení fyzických osob.



26. Bourací práce na pracovištích uspořádaných tak, že fyzické osoby

provádějící tyto práce mohou být ohroženy padajícími předměty nebo

materiálem z pracoviště nad nimi, se smí provádět pouze tehdy, jsou-li

provedena opatření stanovená v technologickém postupu k zajištění

bezpečnosti fyzických osob při takovém způsobu práce.



XIII. Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách



1. Při svařování, včetně natavování izolačních materiálů, a při

nahřívání živic v tavných nádobách zhotovitel zajistí dodržení podmínek

požární bezpečnosti stanovených zvláštním právním předpisem.^10)



2. Svářečské pracoviště, včetně ochranného pásma pod pracovištěm ve

výšce stanoveného podle zvláštního právního předpisu,^29) je nutno

zabezpečit proti vstupu nepovolaných fyzických osob a označit

bezpečnostními značkami; při svařování elektrickým obloukem na

přechodném pracovišti je nutno přijmout opatření k ochraně fyzických

osob v jeho okolí před účinky záření oblouku.



3. Nelze-li při pracích ve výšce zajistit svářeči stabilní a bezpečnou

polohu jiným způsobem než osobními ochrannými pracovními prostředky

proti pádu, musí tyto prostředky být chráněny proti propálení.



4. Zhotovitel zajistí, aby pracovní postup, při němž fyzická osoba

provádějící natavování izolačních materiálů postupuje směrem vzad,

nebyl použit ve vzdálenosti menší než 1,5 m od volného okraje

pracoviště ve výšce.^30)



5. Opatření k ochraně proti popálení při práci se živicemi stanoví

zhotovitel v technologickém postupu.



6. Zhotovitel zajistí, aby svařování neprováděly fyzické osoby, které

nejsou odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu,^31) a aby

práce spojené s rozehříváním živic neprováděly fyzické osoby, které

nejsou seznámeny s technologickým postupem a s návodem na používání

příslušného zařízení.



XIV. Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce



Za splnění požadavků bezpečnosti práce při lepení krytin z plastových,

pryžových, korkových a obdobných materiálů se považuje:



1. dodržování stanoveného technologického postupu a návodů k používání

lepidel, vyrovnávacích hmot a krytin, popřípadě dalšího použitého

materiálu,



2. při lepení v uzavřených prostorách zajištění účinného větrání, které

zabrání překročení nejvyšších přípustných limitů chemických látek v

pracovním ovzduší,^5)



3. v případě použití lepidel, které uvolňují hořlavé páry, zajištění

ochrany před výbuchem podle zvláštního právního předpisu,^32) zejména



a) vymezení pracoviště včetně ohroženého prostoru a jejich označení

bezpečnostními značkami,



b) zamezení vstupu nepovolaných fyzických osob do takto vymezeného a

označeného prostoru; ohrožený prostor zahrnuje v tomto případě

zpravidla podlaží, kde se lepení provádí, podlaží pod ním a nad ním,

popřípadě další přilehlé prostory, do nichž by mohly hořlavé páry

pronikat,



c) zajištění intenzivního nepřerušovaného větrání k předcházení vzniku

výbušné atmosféry, a to po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po jeho

ukončení,



d) vyloučení manipulace s otevřeným ohněm, například kouření, svařování

nebo topení lokálními topidly, a podle okolností uzavření přívodu plynu

a odpojení elektrického zařízení po celou tuto dobu,



4. seznámení všech fyzických osob, které se zdržují ve stavbách, kde se

budou tyto práce provádět, s dobou konání prací a se způsobem jejich

bezpečného chování během nich,



5. bezpečné shromažďování zbytků hořlavin a použitých materiálů a

zajištění jejich odstraňování předem stanoveným postupem v souladu s

ustanoveními zvláštních právních předpisů.^24)



XV. Malířské a natěračské práce



Za splnění požadavků bezpečnosti práce při malířských a natěračských

pracích se považuje:



1. při provádění úprav povrchů stavebních a jiných konstrukcí nátěrem

nebo nástřikem dodržení stanovených technologických postupů s

přihlédnutím k návodům k používání a k určenému způsobu ochrany osob

před škodlivinami vznikajícími při provádění těchto prací,



2. používání žebříků v souladu s požadavky zvláštního právního

předpisu,^13)



3. provádění těchto prací ve schodišťových prostorách z pracovních

podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.



XVI. Sklenářské práce



Za splnění požadavků bezpečnosti práce a ochrany zdraví při

sklenářských pracích se považuje:



1. stav, kdy je při ruční manipulaci se sklem pracovní plocha rovná,

upravená a zpevněná,



2. při odebírání skla z přepravníků je zajištěno, že nedojde k jejich

převržení a nežádoucímu pohybu,



3. dodržení zákazu manipulovat na venkovních prostranstvích s tabulemi

skla, jejichž plocha je větší než 1 m2, při silném větru a při teplotě

během směny nižší než -5 st. C,



4. zasklívání oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce

jen z pevných a bezpečných pracovních podlah nebo pohyblivých

pracovních plošin,



5. zasklívání a manipulace s tabulemi skla o ploše přesahující 3 m2

nejméně třemi fyzickými osobami,



6. přenášení tabulí skla delších než 2 m pomocí přípravků,



7. dodržení požadavků na skladování podle části I. této přílohy,



8. shromažďování skleněného odpadu do nádob výhradně k tomu určených.



XVII. Práce na údržbě a opravách staveb a jejich technického vybavení



Za splnění požadavků bezpečnosti práce a ochrany zdraví při pracích na

údržbě a opravách staveb a jejich vybavení se považuje:



1. provádění prací podle stanovených pracovních a technologických

postupů fyzickými osobami odborně způsobilými pro výkon určité činnosti

a určenými k jejich obsluze,



2. provádění prací a činností vystavující fyzickou osobu zvýšenému

ohrožení života nebo poškození zdraví uvedených v příloze č. 5 k tomuto

nařízení osobami k tomu určenými zhotovitelem a za podmínek jí

stanovených.



XVIII. Potápěčské práce



1. Pracoviště pro provádění potápěčských prací musí být předáno ve

stavu dohodnutém mezi zadavatelem a zhotovitelem a o předání pracoviště

se vyhotoví písemný záznam.



2. Potápěčské práce lze provádět pouze podle předem stanoveného

technologického a pracovního postupu a tyto práce smí vykonávat jen

zdravotně a odborně způsobilá fyzická osoba (dále jen "potápěč"),

určená odborně způsobilou fyzickou osobou odpovědnou za řízení

potápěčských prací (dále jen "vedoucí potápěč").



3. V závislosti na složitosti vykonávaných prací stanoví vedoucí

potápěč konkrétní postup a způsob provádění těchto prací, a to na

základě průzkumu stavu pracoviště, klimatických podmínek, teploty a

složení vody.



4. Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při potápěčských

pracích se považuje



a) stanovení podmínek pro potápění a určení potápěčské výstroje,

přístrojů a osobních ochranných pracovních prostředků podle povahy

vykonávané práce a podmínek pro potápění vedoucím potápěčem; mokré

potápěčské obleky se nepoužijí pro práce ve vodě, jejíž teplota anebo

složení ohrožuje zdraví potápěče,



b) stanovení a zajištění způsobu dorozumívání a spojení s potápěčem při

pobytu pod hladinou technickými prostředky, zejména potápěčským

kabelovým telefonem s minimální pevností lana 3000 N, nebo jiným

hlasovým zařízením tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě orientace potápěče

nebo ke ztrátě jeho spojení,



c) zákaz výkonu jiných činností v ohroženém prostoru potápěčských

prací,



d) před zahájením prací pod hladinou stanovení maximální délky doby

ponoru potápěče a celkové doby jeho pobytu pod hladinou během směny s

ohledem na dekompresi, povahu vykonávané práce a podmínky sestupu,



e) stanovení dekompresních časů na dekompresních zastávkách včetně

zabezpečení těchto zastávek náhradním zdrojem dýchacího média,



f) zákaz opakovaných sestupů potápěče do hloubek větších než 9 m během

směny s výjimkou záchranných zásahů,



g) provádění prací pod ledem pouze z otvoru v pevném ledu o dostatečné

velikosti a s okraji zabezpečenými proti prolomení ledu; po celou dobu

provádění potápěčských prací je potápěč ve spojení s pracovištěm nad

hladinou potápěčským kabelovým telefonem s minimální pevností lana 3000

N,



h) trvalé zajištění potápěče, který sestupuje pod hladinu sám lanem s

minimální pevností 3000 N a dále podle písmene b); v případě sestupu

dvou a více potápěčů stanovení a zajištění způsobu dorozumívání při

pobytu pod hladinou mezi nimi navzájem,



i) zajištění každého sestupu potápěče jistícím potápěčem nad hladinou;

stupeň pohotovosti k zásahu určí vedoucí potápěč s ohledem na podmínky,

za kterých jsou práce prováděny,



j) pro případ zdolávání mimořádných událostí vybavení pracoviště

prostředky první pomoci včetně oživovacího přístroje s dostatečnou

zásobou kyslíku, a záložním dýchacím přístrojem a technickými

prostředky na přivolání zdravotnické záchranné služby, a to v

bezprostřední blízkosti pracoviště,



k) pro práce v hloubce větší než 13 m a při sestupech, které jsou

spojeny s více než jednou dekompresní zastávkou, nebo sestupech

spojených s vysokou fyzickou námahou zajištění vybavení pracoviště

vícemístnou dekompresní komorou v pohotovostním stavu umístěnou v

bezprostřední blízkosti místa sestupu, jejíž obsluha je vyškolena pro

její používání; pro tyto práce je nutné zajistit dodávku dýchacích

plynů hadicovým systémem vedeným z místa nad hladinou s výjimkou

průzkumných činností,



l) vybavení pracoviště vytápěným uzavřeným prostorem pro odpočinek od

nepříznivých vlivů práce (ohřívárnou) podle zvláštního právního

předpisu,^5)



m) stanovení doby provádění potápěčských prací s použitím pneumatického

nářadí s ohledem na dodržování nejvyšších přípustných expozičních

limitů vibrací podle zvláštního právního předpisu,^33)



n) provádění potápěčských prací, jako jsou svařování, řezání nebo

trhací práce, jen potápěčem odborně způsobilým pro danou činnost podle

zvláštních právních předpisů,



o) při provádění potápěčských prací za použití zdvihacího zařízení

zahájit sestup potápěče až poté, kdy nebude zdvihacím zařízením nebo

břemenem ohrožen; jakákoliv manipulace se zdvihacím zařízením může být

zahájena až na potápěčův pokyn. Po celou dobu manipulace zdvihacího

zařízení s břemenem nebo bez něj pod hladinou musí být potápěč ve

spojení potápěčským telefonem s fyzickou osobou řídící práce se

zdvihacím řízením nad hladinou,



p) použití plavidel nebo plovoucích těles^34) vhodných pro provádění

prací a umožňujících potápěči bezpečný vstup do vody a výstup z ní, v

případě potřeby vybavených záchranným člunem.



XIX. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti



1. Zhotovitel zajišťuje ochranu proti pádu do vody podle zvláštního

právního předpisu.^13)



2. Nelze-li výjimečně ochranu proti pádu do vody podle bodu 1.

spolehlivě zajistit prostředky kolektivní ochrany, musí být fyzické

osoby, které jsou vystaveny nebezpečí pádu do vody, vybaveny vhodným

osobním ochranným pracovním prostředkem určeným pro ochranu před

utonutím; s ohledem na místní podmínky, zejména hloubku vody, rychlost

proudu a výšku nad hladinou, musí tento osobní ochranný pracovní

prostředek umožnit zachycení, popřípadě vyzdvižení jeho uživatele z

vody.



3. Během provádění prací za podmínek podle předchozího bodu musí být na

pracovišti zajištěny prostředky pro poskytnutí první pomoci při utonutí

a zajištěna trvalá přítomnost fyzické osoby, která je v poskytování

této pomoci prokazatelně vyškolena.



4. Není-li pracoviště nad vodou dosažitelné ze břehu, zajistí

zhotovitel bezpečnou přepravu zaměstnanců na pracoviště a z něho

vhodným plavidlem v souladu s požadavky zvláštního právního

předpisu.^34)



XX. Letecké práce ve stavebnictví



1. Práce s použitím letadla^35) lze provádět podle předem zpracovaného

technologického postupu a za podmínek stanovených zvláštními právními

předpisy.^36)



2. Práce podle bodu 1. nelze zahájit, pokud není zajištěno dorozumívání

mezi posádkou letadla a fyzickými osobami zapojenými do leteckých prací

na zemi.



3. Bližší požadavky na zavěšování, zdvihání, přemísťování, osazování a

odvěšování břemen, stanovené v části XI. této přílohy, se uplatní

přiměřeně, s přihlédnutím k působení povětrnostních a provozních

podmínek.



Příl.4



Náležitosti oznámení o zahájení prací



1. Datum odeslání oznámení.



2. Název/jméno a příjmení, případně identifikační číslo, sídlo/adresa

místa bydliště, případně místo podnikání zadavatele stavby

(stavebníka).



3. Přesná adresa, popřípadě popis umístění staveniště.



4. Druh stavby, její stručný popis včetně uvedení prací a činností

podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, pokud mají být na stavbě

prováděny.



5. Název/jméno a příjmení, případně identifikační číslo, sídlo/adresa

místa bydliště, případně místo podnikání zhotovitele stavby a fyzické

osoby zabezpečující odborné vedení provádění stavby, popřípadě

vykonávající stavební dozor.



6. Jméno a příjmení/název, případně identifikační číslo a sídlo/adresa

místa bydliště, případně místo podnikání koordinátora při přípravě

stavby.



7. Jméno a příjmení/název, případně identifikační číslo a sídlo/adresa

místa bydliště, případně místo podnikání koordinátora při realizaci

stavby.



8. Datum předání staveniště zhotoviteli a datum plánovaného ukončení

prací.



9. Odhadovaný maximální počet fyzických osob na staveništi.



10. Plánovaný počet zhotovitelů na staveništi.



11. Identifikační údaje o zhotovitelích na staveništi.



12. Jméno, příjmení a podpis zadavatele stavby, popřípadě fyzické osoby

oprávněné jednat jeho jménem.



Příl.5



Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života

nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat

plán



1. Práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti

sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.



2. Práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických

chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů

podle zvláštních právních předpisů.



3. Práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují

zvláštní právní předpisy.^37)



4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním

nebezpečím utonutí.



5. Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než

10 m.



6. Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení,

popřípadě zařízení technického vybavení.



7. Studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo

mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud

nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.^7)



8. Potápěčské práce.



9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).



10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.^2)



11. Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních

stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé

zabudování do staveb.



1) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních

požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo

přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16

odst. 1 směrnice 89/391/EHS).



2) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb.,

zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.,

zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb.,

zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb.,

zákona č. 3/2005 Sb. a zákona č. 386/2005 Sb.



3) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na

pracoviště a pracovní prostředí.



4) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na

výstavbu.



5) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a

nařízení vlády č. 441/2004 Sb.



6) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky

na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů

a nářadí.



7) Stavební zákon.



8) § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 a § 153 odst. 1 stavebního zákona.



9) § 128 a 130 stavebního zákona.



10) Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární

bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.



11) § 3 odst. 4 stavebního zákona.



12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se

provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění pozdějších předpisů.



13) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na

bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu

z výšky nebo do hloubky.



14) § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.



15) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění

bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.

405/2004 Sb.



16) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na

pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních

komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb., vyhlášky č. 176/2004

Sb. a vyhlášky č. 193/2006 Sb.



17) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění zákona č. 262/2002 Sb., zákona č.

151/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č.

670/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona

č. 186/2006 Sb., zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a

o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických

komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,

zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.



18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona

č. 274/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona

č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona

č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona

č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona

č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona

č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona

č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona

č. 342/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.



Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a

o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č.

125/2005 Sb., zákona č. 345/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb.



Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na

pracoviště a pracovní prostředí.



Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na

bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a

nářadí.



Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah

bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému

přípravku, ve znění vyhlášky č. 460/2005 Sb.



19) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona

č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona

č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona

č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona

č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona

č. 342/2006 Sb.



20) Například stavební zákon, zákon č. 361/2000 Sb., o silničním

provozu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o

pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.



21) Část I. bod 5 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.



22) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

provozování dopravy dopravními prostředky.



23) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických

přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004

Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 345/2005 Sb. a zákona č.

222/2006 Sb.



24) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona

č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona

č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona

č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona

č. 222/2006 Sb. a zákona č. 314/2006 Sb.



25) § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. a § 153 odst. 1 stavebního zákona.



26) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona

č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona

č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a

zákona č. 342/2006 Sb.



27) § 153 odst. 1 stavebního zákona.



28) Část I body 2. a 4. přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.



29) § 5 odst. 8 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky

požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.



30) § 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.



31) § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb.



32) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím

výbuchu.



33) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací.



34) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti

na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní

Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb.



35) § 2 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a

doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.

225/2006 Sb.



36) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a

doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.

108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním

letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška

č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.



37) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona

č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona

č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona

č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.