2/1991 Sb.



ZÁKON



ze dne 4. prosince 1990



o kolektivním vyjednávání



Změna: 519/1991 Sb.



Změna: 118/1995 Sb.



Změna: 155/1995 Sb.



Změna: 220/2000 Sb.



Změna: 151/2002 Sb.



Změna: 199/2003 Sb.



Změna: 255/2005 Sb.



Změna: 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.



Změna: 189/2006 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



§ 1



Úvodní ustanovení



Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a

zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu,

jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy.



nadpis vypuštěn



§ 2



zrušen



§ 3



zrušen



Platnost a účinnost kolektivních smluv



§ 4



zrušen



§ 5



zrušen



§ 6



zrušen



§ 7



(1) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně

navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení^4a) Ministerstva

práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je

závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví

označeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností^4b) (dále

jen "odvětví").



(2) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí podle odstavce 1 se

vyhlásí ve Sbírce zákonů, pokud je kolektivní smlouva vyššího stupně

uzavřena



a) organizací zaměstnavatelů, kteří v odvětví, v němž se navrhuje

rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, zaměstnávají

největší počet zaměstnanců, nebo



b) příslušným vyšším odborovým orgánem, který v odvětví, v němž se

navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, jedná za

největší počet zaměstnanců.



(3) Splnění podmínek stanovených v odstavci 2 se posuzuje k poslednímu

dni čtvrtletí, za které jsou k dispozici statistické informace podle

odstavce 6.



(4) Návrh na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně

(dále jen "návrh") musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na

téže listině a musí obsahovat označení kolektivní smlouvy vyššího

stupně a odvětví, v němž má být její závaznost rozšířena na další

zaměstnavatele. Dále musí obsahovat



a) seznamy zaměstnavatelů, pro které je kolektivní smlouva vyššího

stupně závazná, a celkový počet jejich zaměstnanců, seznamy

zaměstnavatelů, kteří jsou členy ostatních organizací zaměstnavatelů v

tomtéž odvětví, celkové počty jejich zaměstnanců a kódy Odvětvové

klasifikace ekonomických činností^4b), nebo



b) celkový počet zaměstnanců, za které jedná příslušný vyšší odborový

orgán uvedený v odstavci 2 písm. b), to je seznam zaměstnavatelů, u

kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového

orgánu, a celkový počet jejich zaměstnanců, a počet zaměstnanců, za

které jedná jiný příslušný vyšší odborový orgán, který působí v tomtéž

odvětví, to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí

prostřednictvím příslušného odborového orgánu, počet jejich zaměstnanců

a jejich kód Odvětvové klasifikace ekonomických činností^4b).



Smluvní strany připojí k návrhu znění kolektivní smlouvy vyššího stupně

v písemné a elektronické podobě.



(5) Organizace zaměstnavatelů je povinna pro tyto účely písemně sdělit

Ministerstvu práce a sociálních věcí a organizaci zaměstnavatelů, která

působí v tomtéž odvětví, na žádost seznam zaměstnavatelů, kteří jsou

jejími členy, a celkový počet jejich zaměstnanců. Vyšší odborový orgán

je povinen pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a

sociálních věcí a vyššímu odborovému orgánu, který působí v tomtéž

odvětví, na žádost celkový počet zaměstnanců, za které jedná, a seznam

zaměstnavatelů, u kterých působí příslušná odborová organizace.



(6) Skutečnosti stanovené v odstavci 4 prokazují smluvní strany

statistickými informacemi Českého statistického úřadu o celkovém počtu

zaměstnanců a písemnými sděleními podle odstavce 5.



(7) Pokud návrh nesplňuje náležitosti stanovené v odstavci 4, vyzve

Ministerstvo práce a sociálních věcí smluvní strany k odstranění

nedostatků, popřípadě k doplnění návrhu a stanoví jim k tomu přiměřenou

lhůtu. Zároveň je poučí, že pokud nedostatky neodstraní, popřípadě

návrh nedoplní, nebude možné vyhlásit sdělení podle odstavce 1.



(8) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou vzít návrh

zpět do 15 dnů od jeho doručení. Na náležitosti zpětvzetí návrhu se

vztahuje odstavec 4 věta první obdobně.



(9) Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a návrh obsahuje

náležitosti stanovené v odstavci 4, zašle Ministerstvo práce a

sociálních věcí bez zbytečného odkladu, nejdříve však po uplynutí lhůty

stanovené v odstavci 8, sdělení uvedené v odstavci 1 k vyhlášení do

Sbírky zákonů. Ve sdělení uvede též místo, kde se lze seznámit s

obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost se rozšiřuje

na další zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň

zašle kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě Úřadu

práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město

Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)^4c) a zveřejní ji

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Krajská pobočka Úřadu práce

umožňuje každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy

vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele.



(10) Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo návrh

neobsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, popřípadě jestliže

smluvní strany neodstranily ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu, nebo

jej nedoplnily, Ministerstvo práce a sociálních věcí písemně vyrozumí

smluvní strany, že jejich návrhu nevyhovuje.



§ 7a



Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce

následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů

pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou

zaměstnavatele,



a) na kterého byl nejpozději k tomuto dni prohlášen konkurs^4d),



b) který k tomuto dni zaměstnává více než 50 % fyzických osob se

zdravotním postižením^4e),



c) který k tomuto dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců,



d) u kterého došlo k mimořádné události^4f), jejíž následky k tomuto

dni trvají, nebo



e) pro kterého je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně.



§ 8



Postup při uzavírání kolektivních smluv



(1) Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na

uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní

straně.



(2) Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného

odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná

doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.



(3) Smluvní strany jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si

další požadovanou součinnost, pokud nebude v rozporu s jejich

oprávněnými zájmy.



(4) Byla-li kolektivní smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo byla-li

uzavřena na dobu neurčitou a účastníci si dohodli možnost její změny k

určitému datu, nebo došlo-li k její výpovědi, jsou účastníci kolektivní

smlouvy povinni nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní

kolektivní smlouvy, popřípadě před datem, ke kterému si účastníci

dohodli možnost její změny, zahájit jednání o uzavření nové kolektivní

smlouvy.



(5) Smluvní strany mohou v kolektivní smlouvě dohodnout možnost změny

kolektivní smlouvy a její rozsah; při této změně se postupuje jako při

uzavírání kolektivní smlouvy.



§ 9



Uložení kolektivních smluv a seznámení s jejich obsahem



(1) Kolektivní smlouvu vyššího stupně a rozhodnutí rozhodce (§ 13),

která se jí týkají, je povinna smluvní strana na straně zaměstnavatelů

odevzdat k uložení Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen

"ministerstvo").



(2) Uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně se oznamuje ve Sbírce

zákonů. O oznámení o uložení požádá ministerstvo. Ministerstvo tyto

smlouvy bez odkladu po oznámení uložení ve Sbírce zákonů zpřístupní na

svých internetových stránkách.



(3) Ministerstvo je povinno na žádost a za stanovený poplatek

poskytnout žadateli stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně.



(4) Smluvní strany jsou povinny uschovávat kolektivní smlouvy a

rozhodnutí rozhodců, která se jich týkají, po dobu nejméně pěti let od

skončení doby jejich účinnosti.



§ 10



Kolektivní spory



Kolektivní spory podle tohoto zákona jsou spory o uzavření kolektivní

smlouvy a spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých

nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců.



Řízení před zprostředkovatelem



§ 11



(1) Smluvní strany si po dohodě mohou ve sporu zvolit

zprostředkovatele. Přijetím žádosti zprostředkovatelem je řízení před

zprostředkovatelem zahájeno. Smluvní strany a zprostředkovatel jsou

povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost.



(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli, určí

zprostředkovatele ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného

ministerstvem na návrh kterékoliv ze smluvních stran příslušné

ministerstvo. Doručením rozhodnutí o určení zprostředkovatele je řízení

před zprostředkovatelem zahájeno. Ve sporu o uzavření kolektivní

smlouvy může být takový návrh podán nejdříve po uplynutí 60 dnů od

předložení písemného návrhu na uzavření této smlouvy.



(3) Zprostředkovatelem může být fyzická osoba způsobilá k právním

úkonům podle práva České republiky nebo právnická osoba, pokud souhlasí

s výkonem této funkce. Jde-li o případy uvedené v předchozím odstavci,

musí jít o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů a

rozhodců vedeném ministerstvem.



§ 12



(1) Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení

sporu do 15 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode

dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se

smluvní strany se zprostředkovatelem jinak.



(2) Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže

spor není vyřešen do 20 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem,

nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele,

nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na jiné době.



(3) Je-li řízení před zprostředkovatelem prohlášeno za neúspěšné, mohou

smluvní strany společně požádat ministerstvo o určení zprostředkovatele

nového.



(4) Náklady řízení před zprostředkovatelem hradí každá ze smluvních

stran jednou polovinou. Součástí nákladů zprostředkovatele je zejména

jeho odměna. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem o

odměně, náleží mu odměna podle prováděcího předpisu.



Řízení před rozhodcem



§ 13



(1) Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem smluvní strany

mohou po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu.

Přijetím žádosti rozhodcem je řízení před rozhodcem zahájeno. Smluvní

strany a rozhodce jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou

součinnost.



(2) Nedohodnou-li se smluvní strany podle odstavce 1 a jde-li o spor o

uzavření kolektivní smlouvy vzniklý na pracovišti, kde je zakázáno

stávkovat, nebo o spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy, určí

rozhodce ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem

na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo; doručením

rozhodnutí rozhodci je řízení před rozhodcem zahájeno.



(3) Rozhodcem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle

práva České republiky, pokud je zapsána v seznamu zprostředkovatelů a

rozhodců vedeném ministerstvem.



(4) Stejná osoba nesmí být zprostředkovatelem a rozhodcem v témže

kolektivním sporu.



(5) Rozhodce písemně sdělí smluvním stranám rozhodnutí do patnácti dnů

od zahájení řízení. Rozhodce spor rozhodne v mezích návrhů smluvních

stran.



(6) Doručením rozhodnutí rozhodce smluvním stranám ve sporu o uzavření

kolektivní smlouvy je tato smlouva uzavřena.



(7) Náklady řízení před rozhodci včetně jejich odměny hradí

ministerstvo.



§ 14



(1) Krajský soud zruší nebo změní na návrh smluvní strany rozhodnutí

rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, jestliže je v rozporu s

právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5). Rozhodce písemně

sdělí smluvním stranám rozhodnutí do 15 dnů ode dne, kdy se seznámil s

předmětem sporu.



(2) Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce může smluvní strana

podat do patnácti dnů od jeho doručení. Příslušným je krajský soud, v

jehož obvodu má sídlo smluvní strana, proti níž tento návrh směřuje.

Při rozhodování postupuje krajský soud podle ustanovení občanského

soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni; rozhodne však vždy

usnesením, proti němuž není přípustné odvolání ani obnova řízení.



(3) Bylo-li rozhodnutí rozhodce zrušeno, rozhodne o sporu týž rozhodce;

nesouhlasí-li s tím alespoň jedna ze smluvních stran, nebo není-li to z

jiných důvodů možné, postupuje se podle § 13, odst. 2. Při novém

rozhodování je rozhodce vázán právním názorem soudu.



(4) Nebyl-li podán ve lhůtě uvedené v odst. 2 návrh na zrušení nebo

změnu rozhodnutí rozhodce u soudu, nebo byl-li tento návrh soudem

zamítnut, nebo řízení zastaveno, je doručené rozhodnutí rozhodce v

právní moci.



(5) Pravomocné rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní

smlouvy je soudně vykonatelné^5).



§ 15



(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškami postup při



a) ukládání kolektivních smluv vyššího stupně,



b) výběru zprostředkovatelů a způsob jejich zápisu do seznamu

zprostředkovatelů, jakož i další řízení před zprostředkovatelem,



c) výběru rozhodců, způsob ověřování jejich odborných znalostí, jejich

zápisu do seznamu rozhodců, jakož i další úpravu řízení před rozhodcem.



(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem

financí stanoví vyhláškou



a) výši odměny zprostředkovateli a rozhodci,



b) výši poplatku za poskytnutí stejnopisu kolektivní smlouvy vyššího

stupně,



c) výši a způsob úhrady nákladů řízení před rozhodcem.



Stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy



§ 16



(1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před

zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce,

může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy

vyhlášena stávka.



(2) Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci.



(3) Solidární stávkou se rozumí stávka na podporu požadavků zaměstnanců

stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy.



(4) Za účastníka stávky se po celou dobu jejího trvání považuje

zaměstnanec, který s ní souhlasil; zaměstnanec, který se ke stávce

připojil, se za jejího účastníka považuje ode dne připojení se ke

stávce.



§ 17



(1) Stávku ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy vyhlašuje a

o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkou

souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na

hlasování o stávce, jichž se má tato smlouva týkat, za předpokladu, že

se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců

zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat.



(2) Stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně

vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se

stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele

zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má kolektivní smlouva

vyššího stupně týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila

alespoň polovina všech zaměstnanců, jichž se má kolektivní smlouva

vyššího stupně týkat.



(3) Při vyhlášení a zahájení solidární stávky se postupuje obdobně

podle předchozích odstavců.



(4) Odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň tři

pracovní dny předem



a) kdy bude stávka zahájena,



b) důvody a cíle stávky,



c) počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznamy pracovišť,

která nebudou v době stávky v provozu.



(5) Zaměstnanci uvedení v § 20 písm. g), h), i), j), k) se pro účely

zjištění celkového počtu zaměstnanců nezahrnují, ani se neúčastní

hlasování o stávce. O výsledku hlasování musí příslušný odborová

organizace pořídit zápis.



§ 18



(1) Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávky, ani nesmí být

donucován k účasti na stávce.



(2) Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávky,

musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracovišti

zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v

přístupu na toto pracoviště o odchodu z něho nebo jim vyhrožovat

jakoukoli újmou; o přerušení práce s nimi mohou pouze jednat.



§ 19



(1) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, je povinna

poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání

stávky při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u nichž to

vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu

zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních.



(2) Zaměstnanci, kteří vykonávají práce při zabezpečování činností

uvedených v odstavci 1, se řídí pokyny zaměstnavatele.



§ 20



Nezákonná podle tohoto zákona je stávka



a) které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12); to

neplatí v případě solidární stávky (§ 16 odst. 3),



b) která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před

rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy,



c) která nebyla vyhlášena nebo zahájena za podmínek stanovených v § 17,



d) vyhlášená nebo zahájená z jiných důvodů než jsou uvedeny v 16,



e) solidární, pokud zaměstnavatel účastníků této stávky zejména s

ohledem na hospodářskou vázanost nemůže ovlivnit průběh nebo výsledek

stávky zaměstnanců, na podporu jejichž požadavků je solidární stávka

vyhlášena,



f) v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření,^6)



g) zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče,

pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů,



h) zaměstnanců při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se

štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů,



i) soudců, prokurátorů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů

a zaměstnanců při řízení a zabezpečování letového provozu,



j) příslušníků sborů požární ochrany, zaměstnanců závodních jednotek

požární ochrany a členů záchranných sborů zřízených podle zvláštních

předpisů pro příslušná pracoviště^7) a zaměstnanců zabezpečujících

telekomunikační provoz , pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo

zdraví občanů, popřípadě majetku,



k) zaměstnanců, kteří pracují v oblastech postižených živelními

událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena

mimořádná opatření.



§ 21



Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor

mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v

jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh

směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při

rozhodování podle stanovení občanského soudního řádu, upravující řízení

v prvním stupni.



§ 22



Pracovněprávní nároky



(1) V době účasti na stávce nepřísluší účastníku stávky mzda ani

náhrada mzdy.



(2) Účast na stávce v době před právní mocí rozhodnutí soudu o

nezákonnosti stávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v

zaměstnání.



(3) Účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti

stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání.



(4) Zaměstnanci, který není účastníkem stávky, umožní zaměstnavatel

výkon práce. Pokud tento zaměstnanec nemůže v důsledku stávky konat

práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku; koná-li

práci podle § 19, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, poskytne mu

zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku^8).



§ 23



Odpovědnosti za škodu



(1) Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu stávky, odpovídá

účastník stávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníku stávky

podle občanského zákoníku. Jde-li však o škodu, k níž došlo při

zabezpečování činnosti podle § 19, odpovídají podle zákoníku práce.^10)



(2) Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkou účastník

stávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníku stávky neodpovídají.



(3) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, odpovídá

podle občanského zákoníku^11) zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z

důvodů neposkytnutí nezbytné součinnosti podle § 19 odst. 1.



(4) Jestliže soud rozhodl, že stávka je nezákonná, odborová organizace,

která stávku vyhlásila, odpovídá podle občanského zákoníku^11)

zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkou vznikla.



§ 24



Nároky ze sociálního zabezpečení



Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné

nouzi^34) a sociálních služeb^34a) se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu

příjmu z důvodu účasti na stávce.



§ 25



V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky

stávky na jejich pracovní místa jiné občany.



§ 26



Stávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla odborová organizace, která

stávku vyhlásila nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávky musí

odborová organizace bez zbytečného odkladu písemně oznámit

zaměstnavateli.



Výluka



§ 27



(1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před

zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce,

může být jako krajní prostředek řešení sporu o uzavření kolektivní

smlouvy vyhlášena výluka.



(2) Výlukou se rozumí částečné nebo úplné zastavení práce

zaměstnavatelem.



(3) Zahájení výluky, její rozsah, důvody, cíle a jmenný seznam

zaměstnanců, vůči nimž je výluka uplatněna, musí zaměstnavatel oznámit

odborové organizaci alespoň tři pracovní dni předem. Ve stejné lhůtě je

zaměstnavatel povinen oznámit výluku zaměstnancům, vůči nimž je

uplatněna.



§ 28



Nezákonná podle tohoto zákona je výluka



a) které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12),



b) která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před

rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy s výjimkou

výluky při solidární stávce,



c) která nebyla vyhlášena zaměstnavatelem z důvodů a za podmínek

stanovených v § 27,



d) v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření,



e) vztahující se na zaměstnance zdravotnických zařízení nebo zařízení

sociální péče, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů,



f) vztahující se na zaměstnance při obsluze zařízení jaderných

elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízením ropovodů nebo

plynovodů,



g) vztahující se na soudce, prokurátory, příslušníky ozbrojených sil a

ozbrojených sborů při řízení a zabezpečování letového provozu,



h) vztahující se na příslušníky sborů požární ochrany, zaměstnance

závodních jednotek požární ochrany a členy záchranných sborů řízených

podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště a zaměstnance

zabezpečující telekomunikační provoz, pokud by výlukou došlo k ohrožení

života nebo zdraví občanů, popřípadě majetku,



i) vztahující se na zaměstnance, kteří pracují v oblastech postižených

živelnými událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány

vyhlášena mimořádná opatření.



§ 29



Odborová organizace nebo prokurátor mohou podat návrh na určení

nezákonnosti výluky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo

příslušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje; podání tohoto

návrhu nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování

podle ustanovení občanského soudního řádu, upravující řízení v prvním

stupni.



§ 30



(1) Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna

výluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.^16) Nejde-li o

nezákonnou výluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši

poloviny průměrného výdělku.



(2) Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu výluky, odpovídá

zaměstnanec, vůči němuž byla uplatněna výluka, zaměstnavateli a

zaměstnavatel zaměstnanci, vůči němuž byla uplatněna výluka, podle

občanského zákoníku.^9) Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce

výlukou zaměstnanec, vůči němuž byla uplatněna výluka, zaměstnavateli a

zaměstnavatel zaměstnanci, vůči němuž byla uplatněna výluka,

neodpovídají.



(3) Nároky z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení

zaměstnance, vůči němuž byla uplatněna výluka, se posuzují tak, jako by

k výluce nedošlo. Pro účely důchodového pojištění se při stanovení

osobního vyměřovacího základu^17) doba výluky nezahrnuje do rozhodného

období. Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v

hmotné nouzi^34) a sociálních služeb^34a) se přihlíží k poklesu příjmů

z důvodů výluky.



§ 31



Výluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl zaměstnavatel, který výluku

vyhlásil; ukončení výluky bez zbytečného odkladu písemně oznámí

odborové organizaci. Ukončení výluky oznámí zaměstnavatel též

zaměstnancům, vůči nimž byla výluka uplatněna.



§ 32



Společné a přechodné ustanovení



(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy

podle tohoto zákona zákoníkem práce.



(2) Na kolektivní smlouvy uzavřené před účinností tohoto zákona se

vztahují ustanovení tohoto zákona; platnosti těchto kolektivních smluv

končí nejpozději 30. června 1991 pokud se smluvní strany nedohodnou

jinak.



§ 33



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnost dnem 1. února 1991.



Vybraná ustanovení novel



Čl.LIX zákona č. 264/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení před zprostředkovatelem nebo rozhodcem, řízení o zrušení

rozhodnutí rozhodce, řízení o zrušení stávky nebo výluky, vyhlášených

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a řízení o nezákonnosti

stávky, zahájená u krajského soudu přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, se řídí dosavadní právní úpravou.



1) § 20 zákoníku práce.



4a) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o

Sbírce mezinárodních smluv.



4b) § 18 odst. 1 a § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické

službě, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.



4c) § 8 odst. 1 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



4d) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších

předpisů.



4e) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.



4f) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



5) § 274 písm. h) občanského soudního řádu.



6) § 46 až 48 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon (úplné znění č.

309/1990 Sb.).



7) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb., o báňské

záchranné službě, a vyhláška Slovenského báňského úřadu č. 69/1988 Sb.,

o báňské záchranné službě.



8)§ 40 a 208 zákoníku práce.



9) § 420 a násl. občanského zákoníku.



10) § 170 a násl. zákoníku práce.



11) § 145 a násl. hospodářského zákoníku.



12) § 15 odst. 1, § 16 a § 25 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o

nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů. Nařízení 3 vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování

zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového

zabezpečení.



16) § 130 odst. 1 zákoníku práce.



17) § 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

pozdějších předpisů.



34) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.



34a) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.