159/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. března 2006
o střetu zájmů
Změna: 216/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 350/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 503/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STŘET ZÁJMŮ A NESLUČITELNOST NĚKTERÝCH FUNKCÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby
nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou
povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,
b) povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které
umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce
veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu
výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných
za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný
funkcionář má,
c) omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost
výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi,
d) odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených
tímto zákonem, včetně sankcí, které lze veřejnému funkcionáři za
porušení těchto povinností uložit.
§ 2
Veřejný funkcionář
(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí
a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen
"poslanec"),
b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),
c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v
jehož čele není člen vlády^1),
d) předseda a inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,
e) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví,
f) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
g) předseda Energetického regulačního úřadu,
h) člen bankovní rady České národní banky,
i) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
j) veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
k) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
l) člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města
Prahy^2) (dále jen "kraj"), který je pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněn, a člen zastupitelstva kraje, který před svým zvolením do
funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává
funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva kraje, který je pro
výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
m) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně
členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy^3)
(dále jen "obec"), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, a člen
zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena
zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném
rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce
dlouhodobě uvolněn,
n) starosta obce, místostarosta obce a členové rady obce a kraje, kteří
nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.
(2) Pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro
účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také
a) ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního
sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu^3a) v
bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb^3b),
b) člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního
orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace,
příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů
správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů
statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu
samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,
c) vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního
předpisu^3c) právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové
organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s
výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského
zařízení,
d) vedoucí organizační složky státu, která je správním úřadem, a
vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního
předpisu^3c) v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajských
služeb^3b),
e) vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu
správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do
magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného
statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části
územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu
hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy.
(3) Povinnosti podle tohoto zákona se na osobu uvedenou v odstavci 2,
která podává oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 evidenčnímu orgánu
(§ 14 odst. 1), vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své
činnosti
a) nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce
operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční
operace přesáhne 250 000 Kč,
b) bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky
nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při
realizaci zadávané veřejné zakázky,
c) rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo
d) se podílí na vedení trestního stíhání.
HLAVA II
STŘET ZÁJMŮ
§ 3
(1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný
funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako
veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro
účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému
funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení
majetkového nebo jiného prospěchu.
(2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že
a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při
výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo
výhody pro sebe nebo jinou osobu,
b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s
jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo
podnikáním, nebo
c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení
k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému
vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.
HLAVA III
OMEZENÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A NESLUČITELNOST
VÝKONU FUNKCE VEŘEJNÉHO FUNKCIONÁŘE S JINÝMI FUNKCEMI
§ 4
(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až i) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem
řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické
osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru,
nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku
a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární,
uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto
oborech.
(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam
uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou
funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.
Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného
funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný
funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční
orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení
činnosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou
dotčena^4).
§ 5
(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících,
dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud
v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo
všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za
tuto činnost odměna.
(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. l) a m), který
zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních
orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má
podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.
(3) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce vykonávané
v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k České republice,
pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu
státní správy rozhoduje,
a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,
b) na státním zastupitelství nebo soudu,
c) v bezpečnostních sborech^5), ozbrojených silách České republiky,
Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři
Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, státních fondech a v Kanceláři
Veřejného ochránce práv.
§ 6
Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až m) a odst. 2 písm.
b) až e) se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát
společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo
uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím
podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel
v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře
uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou
osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním
samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a
pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář
působil, o takové smlouvě rozhodoval.
HLAVA IV
PODÁVÁNÍ OZNÁMENÍ O OSOBNÍM ZÁJMU, O ČINNOSTECH, MAJETKU, PŘÍJMECH,
DARECH A ZÁVAZCÍCH
§ 7
Čestné prohlášení
Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o
a) osobním zájmu (dále jen "oznámení o osobním zájmu"),
b) jiných vykonávaných činnostech (dále jen "oznámení o činnostech"),
c) majetku nabytém v průběhu výkonu funkce (dále jen "oznámení o
majetku"),
d) příjmech, darech a závazcích (dále jen "oznámení o příjmech, darech
a závazcích").
§ 8
Oznámení o osobním zájmu
(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného
státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu
právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě,
předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k
projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by
mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný
osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně
zřejmý.
(2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář ústně
v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k
hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.
§ 9
Oznámení o činnostech
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, že
a) podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a
předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti,
b) je společníkem nebo členem právnické osoby, provozující
podnikatelskou činnost (dále jen "podnikající právnická osoba"), a o
jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a
sídlo),
c) je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem
řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické
osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo
název a sídlo),
d) vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve
služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako
veřejný funkcionář.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit
nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
§ 10
Oznámení o majetku
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl
a) vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem, včetně ceny
nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za niž nemovitost nebo
právo nabyl, a způsobu jejich nabytí,
b) vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva nebo jiné majetkové
hodnoty, včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,
pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, nabytých
v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč; do tohoto
souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,
jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,
c) cenné papíry nebo práva s nimi spojená podle zvláštního právního
předpisu^6), pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho
emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50
000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů,
d) jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v písmenu c), pokud
hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000
Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit
nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
§ 11
Oznámení o příjmech, darech a závazcích
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, že
a) během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné
majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o
majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v
podnikajících právnických osobách (dále jen "příjmy nebo jiné majetkové
výhody"), pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod
přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou
majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další
náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s
výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů^7); do tohoto souhrnu
se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
b) má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné,
závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud
souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za
nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
(2) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj
každého příjmu podle odstavce 1 písm. a) a výši a druh závazku podle
odstavce 1 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má. Oznámení
činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího
kalendářního roku.
§ 12
(1) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 je veřejný funkcionář
povinen činit ve lhůtách stanovených tímto zákonem po celou dobu výkonu
funkce. V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je
povinen učinit oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 nejpozději
do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení
výkonu funkce.
(2) Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které
jsou uvedeny v § 9 až 11, je veřejný funkcionář povinen učinit o tom
oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
(3) Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané v elektronické
podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, podepsané uznávaným
elektronickým podpisem^8).
(4) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 podává veřejný
funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 14 odst. 1).
(5) Oznámení se podává na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví
Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
HLAVA V
EVIDENCE OZNÁMENÍ O ČINNOSTECH, OZNÁMENÍ O MAJETKU A OZNÁMENÍ O
PŘÍJMECH, DARECH A ZÁVAZCÍCH A JEJÍ VEDENÍ
§ 13
Registr oznámení
(1) Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o
příjmech, darech a závazcích (dále jen "registr“) je soubor dokladů
podávaných veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 4; v oznámení veřejný
funkcionář uvede své jméno, příjmení, datum narození, označení orgánu,
ve kterém působí, s uvedením funkce, kterou v tomto orgánu zastává, a
údaje požadované podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2. Registr vede příslušný
evidenční orgán (§ 14 odst. 1) i v elektronické podobě, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do
registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Do registru je možné
nahlížet osobně u evidenčního orgánu nebo v elektronické podobě
prostřednictvím veřejné datové sítě. Výpisy a opisy evidenční orgán
neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.
(3) Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození,
trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a údaj o tom, zda žadatel
bude do registru nahlížet osobně nebo v elektronické podobě
prostřednictvím veřejné datové sítě. Žádost lze podat
a) osobně u evidenčního orgánu,
b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo
c) elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny
evidenčního orgánu.
(4) Po ověření žádosti pro umožnění přístupu k registru v elektronické
podobě prostřednictvím veřejné datové sítě udělí evidenční orgán
žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru, které bez
zbytečného odkladu doručí prostřednictvím provozovatele poštovních
služeb do vlastních rukou žadatele s výjimkou žádosti podané podle
odstavce 3 písm. a). Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové
heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě prostřednictvím
veřejné datové sítě je zakázáno.
(5) Dále zveřejnit lze pouze údaje uvedené v registru, které se týkají
poslance, senátora, člena vlády a veřejného funkcionáře uvedeného v § 2
odst. 1 písm. k) až m).
(6) Každý má právo písemně sdělit evidenčnímu orgánu, který registr
vede (§ 14 odst. 1), skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo
neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru; sdělení
lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové
sítě. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení písemně oznámí
tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo; bylo-li
sdělení učiněno v elektronické podobě, lze odpovědět též tímto
způsobem.
(7) Evidenční orgán (§ 14), který se z dostupných informací dozví, že
se veřejný funkcionář dopustil jednání, které má znaky přestupku (§ 23
odst. 1), oznámí takovou skutečnost bezodkladně příslušnému orgánu
státní správy podle zvláštního právního předpisu^8a).
(8) Každý má právo oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy
svoje podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti podle tohoto
zákona^8b).
(9) Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále
zpracovávány, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, pouze za účelem
zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného
funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena
ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů^9).
§ 14
Vedení registru
(1) Vedení registru zabezpečují
evidenční orgány
, kterými jsou
a)
mandátový a imunitní výbor
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká
sněmovna") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a c)
až j), pokud nejsou senátory,
b) mandátový a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky (dále
jen "Senát") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b),
c) ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele
není člen vlády, a v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný
funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až d),
d) Česká národní banka pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2
písm. c), jsou-li jejími zaměstnanci,
e) ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst.
1 písm. l) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva
jejich kraje nebo vedoucí úředníky v krajském úřadu,
f) ředitel Magistrátu hlavního města Prahy pro veřejné funkcionáře
uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy
zastupitelstva hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky v magistrátu
hlavního města Prahy,
g) tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo
magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu
nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, pro
veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a n) a odst. 2 písm.
e), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo vedoucí úředníky v
jejich úřadu nebo magistrátu,
h) tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního
úřadu, starosta, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m)
a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo
o vedoucí úředníky v jejich obecního úřadu.
(2) Vedením registru se rozumí
a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst.
2,
b) uschovávání žádostí podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle §
13 odst. 3, a to po dobu 5 let ode dne podání žádosti,
c) uchovávání oznámení podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle §
9 až 11 a § 12 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne skončení výkonu
funkce veřejného funkcionáře,
d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9
až 11 a § 12 odst. 2 a vyžadování doplnění těchto údajů,
e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 6,
f) poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 orgánu příslušnému o věci
jednat,
g) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména přístupového hesla
k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese
prostřednictvím veřejné datové sítě.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou členové evidenčního orgánu a
další osoby, které přicházejí s evidovanými údaji do styku, povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se z těchto údajů
dozvěděli; povinnosti mlčenlivosti podléhají též údaje o osobách, které
evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo
neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru.
HLAVA VI
zrušena
§ 15
zrušen
§ 16
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 17
zrušen
§ 18
zrušen
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 23
(1) Přestupku se dopustí veřejný funkcionář, který
a) nepodal oznámení o osobním zájmu podle § 8,
b) nedodržel lhůtu k podání prohlášení podle § 9 až 12 a nepodal jej
ani v dodatečné lhůtě,
c) uvedl zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení
podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,
d) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako
neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře.
(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která
a) používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu
než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného
funkcionáře podle § 13 odst. 7,
b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 3 o skutečnostech, o
nichž se dozvěděla z údajů evidovaných v registru, nebo o osobách,
které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti
nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru,
c) neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k
nahlížení do registru v elektronické podobě podle § 13 odst. 4.
§ 24
Za přestupek podle § 23 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
§ 25
(1) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti přestupku,
zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho
následků, době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda se
odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých
následků.
(2) Přestupky podle § 23 odst. 1 projednává v přenesené působnosti
obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má
veřejný funkcionář trvalý pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2
projednává Úřad pro ochranu osobních údajů. V řízení se postupuje podle
zákona o přestupcích^10) s výjimkou § 84 až 87, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
(3) Pokuty uložené za přestupky podle § 23 odst. 1 vybírá a vymáhá
orgán, který je uložil; příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce, jejíž
orgán pokutu uložil. Příjem z pokut uložených za přestupky podle § 23
odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.
HLAVA VIII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 26
(1) Pokud veřejný funkcionář, který ke dni účinnosti tohoto zákona
vykonává funkce nebo činnosti, které jsou podle tohoto zákona
neslučitelné s výkonem činnosti takového veřejného funkcionáře, je
povinen ukončit výkon takových funkcí nebo činností nejpozději do 3
měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona a podat o tom zprávu příslušnému
evidenčnímu orgánu. Při posuzování neslučitelnosti funkcí již zvolených
poslanců, senátorů a členů zastupitelstev územních samosprávných celků
se však do skončení jejich funkčního období postupuje podle dosavadních
předpisů.
(2) Oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 podá veřejný funkcionář
poprvé do 30. června 2008.
§ 26a
(1) Evidenci čestných prohlášení veřejných funkcionářů podaných do 31.
prosince 2006 podle zákona č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních
souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých
funkcí (zákon o střetu zájmů), vede a jejich úschovu zajišťuje
mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, pokud jde o senátory, a
mandátový a imunitní výbor Senátu, pokud jde o poslance, členy vlády a
vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády.
(2) Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do
evidence vedené podle odstavce 1. Toto právo v sobě zahrnuje právo
nahlížet do všech uložených listin a právo pořizovat si z nich výpisy a
opisy.
(3) Písemná žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno, příjmení,
datum a místo narození a trvalý pobyt žadatele. Podává se mandátovému a
imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu České republiky.
(4) Mandátový a imunitní výbor ověří totožnost žadatele, pokud jde o
jeho jméno, příjmení, datum a místo narození a trvalý pobyt. Bez tohoto
ověření nelze umožnit žadateli nahlédnutí do evidence podle odstavce 2.
(5) Výpisy a opisy podle odstavce 2 mandátový a imunitní výbor ani jiné
orgány neověřují a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.
(6) Údaje obsažené v čestných prohlášeních veřejných funkcionářů podle
odstavce 1 s výjimkou vedoucích ústředních správních úřadů, v jejichž
čele není člen vlády, lze zveřejnit.
HLAVA IX
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 27
Zrušuje se:
1. Zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s
ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o
střetu zájmů).
2. Zákon č. 287/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou
veřejného zájmu.
3. Zákon č. 228/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady
č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou
veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna soudního řádu správního
§ 28
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005
Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:
"e) ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle
zvláštního právního předpisu^1c).
1c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".
2. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů je k řízení
příslušný krajský soud, v jehož obvodu má veřejný funkcionář bydliště,
popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.".
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
§ 29
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,
zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,
zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,
zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,
zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 38 odst. 3 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:
"k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných
funkcionářů podle zvláštního právního předpisu^9c).
9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".
2. V § 38 odst. 5 se slova "odstavce 3 písm. a) a h)" nahrazují slovy
"odstavce 3 písm. a), h) a k)".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
§ 30
V § 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 635/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1a
zní:
"k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných
funkcionářů podle zvláštního právního předpisu^1a).
1a) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 15/2002 Sb.
§ 31
V zákoně č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o
některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o
neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
§ 32
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.
271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.
209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.
451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona
č. 357/2005 Sb., se mění takto:
1. V 11 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno s), které zní:
"s) navrhovatel v řízení ve věcech porušení povinnosti veřejných
funkcionářů, jde-li o evidenční orgán.".
2. V příloze Sazebník poplatků se v položce 14a bod 2 za písmeno c)
vkládá nové písmeno d), které zní:
"d) o porušení povinnosti
veřejných funkcionářů Kč 5 000,-".
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 216/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
1. Přestupkem je též zaviněné porušení povinností veřejného
funkcionáře, pro které mu před účinností tohoto zákona bylo možno
uložit pokutu soudem ve správním soudnictví a které je zároveň
přestupkem podle tohoto zákona.
2. Soudní řízení o porušení povinnosti veřejných funkcionářů zahájená
před účinností tohoto zákona, v nichž nebylo do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona rozhodnuto, se zastavuje dnem účinnosti tohoto zákona.
Navrhovatel je oprávněn postupovat podle § 13 odst. 7 nebo 8.
3. Doba, po kterou bylo vedeno řízení před soudem podle odstavce 2 se
nezapočítává do běhu lhůty, po jejímž uplynutí nelze podle zvláštního
zákona přestupek projednat.
1) § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve
znění pozdějších předpisů.
§ 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů.
3) § 51 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3a § 118 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů.
3b) § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České
republiky.
3c) § 124 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
4) Například § 45 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 95
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o
státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
soudců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.
8a) § 58 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
8b) § 67 zákona o přestupcích.
9) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
