246/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 29. června 2001
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního
dozoru
(vyhláška o požární prevenci)
Změna: 221/2014 Sb.
Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podle § 101 písm. a)
stanoví k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, §
17 odst. 5 a § 31a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb.,
zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.
(dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) požární bezpečností - souhrn organizačních, územně technických,
stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo
výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě
vzniku požáru a k zamezení jeho šíření,
b) požární technikou - zásahové požární automobily, požární přívěsy,
návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla,
c) věcnými prostředky požární ochrany - prostředky používané k ochraně,
záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při
činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních
pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany,
popřípadě při činnosti požární hlídky,
d) požárně bezpečnostním zařízením - systémy, technická zařízení a
výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného
zařízení,
e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární
ochrany a požárně bezpečnostních zařízení - požární technika, pro
kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním
předpisem,^1) věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu
a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky,
f) normativním požadavkem - konkrétní technický požadavek obsažený v
české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek
příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje-li pro
příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za
normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve
veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu,^2)
g) hořlavou látkou - látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která
je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo
fázové změně vytvářet produkty schopné hořet,
h) požárním nebezpečím - pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s
následným požárem,
i) požárně technickou charakteristikou - vlastnost látky vyjádřená
měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více
dílčích vlastností anebo jev vystihující chování látky při procesu
hoření nebo s ním související,
j) technicko bezpečnostním parametrem - požárně technická
charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje
vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných
podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo
výbuchu s následným požárem za bezpečnou,
k) průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky pro
projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly,
údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku
nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.,
l) veřejností - osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při
provozovaných činnostech a nejsou v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu^3) k jejím provozovatelům, nejsou vlastníky objektů, v
nichž jsou činnosti provozovány ani provozovateli těchto činností,
m) požárem - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo
zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo
životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata,
materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy,
n) ohlašovnou požárů - místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými
komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku
požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu,
jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární
ochrany.
ČÁST DRUHÁ
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH
OSOB
ODDÍL PRVNÍ
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
[K § 6b písm. c) a d) zákona]
§ 2
Základní požadavky
(1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických
osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle
zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými
prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá
z požárně bezpečnostního řešení stavby,^4) nebo z obdobné dokumentace,
která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle
zvláštního právního předpisu^5) nebo je stanoveno v jiném právním
předpisu.^6)
(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických
osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být
rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí
nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).
(3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) osobní ochranné prostředky,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace,
plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení,
pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve
vodě a pod hladinou,
e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci,
analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních
středisek,
h) hasiva a příměsi do hasiv,
i) požární příslušenství,
j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory,
ventilátory).
(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení^7) se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární
signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých
plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové
zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo
polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení,
samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro
odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka
včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného
odvětrání kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační
výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení
dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod
včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních
výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů,
hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární
dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení,
systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony,
požární přepážky a ucpávky),
g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti
požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u
zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování
požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
h) zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.
(5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících
fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob
vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními
zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat,
se zabezpečují a instalují alespoň
a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí
schopností^8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména
organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B
(pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do
kapalného stavu), nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty
jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých
započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité
množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z
těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg
halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5
kg oxidu uhličitého (CO2).
(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá
požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro
celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více
dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh
hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý
takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s
potřebným druhem hasiva.
§ 3
Umístění hasicích přístrojů
(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé
použití.
(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně
přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí
přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena
nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů
(např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k
označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární
značka^9) umístěná na viditelném místě.
(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší
pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů
přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru
předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo
provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě
potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.
(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci
a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné
stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé
stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí
přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební
konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.
(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí
přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.
§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a
požárně bezpečnostních zařízení
(1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární
automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích
automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových
jeřábů a vyprošťovacích automobilů^1) a kontejnerů.
(2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) dýchací přístroje,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace,
plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení,
pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
e) ochranné oděvy pro práci ve vodě,
f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,
g) požární hadice, proudnice a armatury,
h) motorové stříkačky.
(3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen
"vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení") se považují
a) elektrická požární signalizace,
b) zařízení dálkového přenosu,
c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e) automatické protivýbuchové zařízení,
f) zařízení pro odvod kouře a tepla,
g) požární klapky,
h) požární a evakuační výtahy.
§ 5
Projektování požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle
normativních požadavků.^10) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou
nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.
(2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně
bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní
funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých
prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel
požárně bezpečnostního řešení stavby.
(3) U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování
není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních
předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen "výrobce") těchto zařízení.
(4) Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními
funkčními komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých výrobců, považuje
se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění
požadované požárně bezpečnostní funkce.
(5) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení podle
odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto
činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního
právního předpisu.^11) V případě, že je projektován konkrétní typ
vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, musí být splněny i
požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(6) Je-li podmínkami územního rozhodnutí stanoveno předložení prováděcí
dokumentace pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu^12)
(dále jen „prováděcí dokumentace“), musí být splněny požadavky uvedené
v § 10 odst. 2.
(7) V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících požárně
bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel požárně
bezpečnostního řešení stavby i při zpracování prováděcí dokumentace
podle odstavce 6.
§ 6
Montáž požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy
podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě
prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci
výrobce.
(2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení,
potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně.
§ 7
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení
(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě
ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a
prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí
nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek,
zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek, a
v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně
bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při
funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního
zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně
bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje,
zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním
a technickým požadavkům.
(2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle
normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle
ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace.
(3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se
prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační
funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách
provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace
výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se
provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní
dokumentaci (např. provozní kniha).
(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se
provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními
požadavky^13) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za
rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí
dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně
bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace
nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a
podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného
druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
(6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit
svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je
zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě
provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a
prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany
zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická
opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení
zařízení do provozu.
(7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze
náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí
systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými
podle zvláštního právního předpisu^14) (hlavních funkčních komponentů)
a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního
zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly
ovlivnit požární bezpečnost stavby.^15)
(8) Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení
vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u
osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto
zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno,
příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně
bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla
provozovatele podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné
k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,
d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu
a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
f) písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně
bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která
kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu
nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby
zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto
zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
§ 8
Elektrická požární signalizace
(1) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních
kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární
signalizace při provozu, a to
a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které
elektrická požární signalizace ovládá,
pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci,
popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního
nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí,
určena lhůta kratší.
(2) Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se
provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.
Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace
při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly
provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti
nahrazuje.
(3) Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se
provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.
§ 9
Hasicí přístroje
(1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho
kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou,
kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném
právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací
výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho
provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za
rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace
nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např.
v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola
provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden
rok před jeho instalací.
(3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a
plnění.
(4) Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno
nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např.
typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty
odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka,
kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti
nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška
pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.
(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí
přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním
štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí
přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje.
Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní
číslo hasicího přístroje.
(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle
odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a
údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6
provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a
identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné
evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající
se jeho zaměstnavatele.
(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích
přístrojů vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka
(uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané
v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li
vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno,
příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li
shodná s adresou podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo
nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě
nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího
přístroje,
e) písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum,
jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti
provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo
místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním
rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z
používání hasicí přístroj
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje
z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku
nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
§ 10
Společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních
zařízení a hasicích přístrojů
(1) Při projektování, popřípadě zpracování prováděcí dokumentace a
montáži vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při údržbě
a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích přístrojů
musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky
stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní
dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení
nebo hasicího přístroje.
(2) Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá
za kvalitu provedené činnosti a splnění podmínek stanovených v odstavci
1 písemně potvrdí.
(3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického
vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce 1 mohou být
stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních
zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených
podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním
požadavkům.
(4) Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních
zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro jejich projektování
a montáž požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání
oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu^16)
nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
[K § 6b písm. e) zákona]
§ 11
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce
(1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se
rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření
umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně
technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob,
zvířat a materiálu a záchranných prací.
(2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1 zajišťují
právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny požárů),
popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech
objektech, kde provozují činnosti; právnické osoby a podnikající
fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním
nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice,
b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich
provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového volání,
c) byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací
nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke
zdrojům vody určeným k hašení požárů,
d) bylo provedeno označení^17) a umožněno použití nástupních ploch pro
požární techniku a požárních výtahů,
e) byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových
cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k
zařízení pro zásobování požární vodou,
f) byla označena^9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní
vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů,
uzávěry rozvodů ústředního topení.
(3) K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení
záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a
podnikající fyzické osoby, aby
a) byly označeny^9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry
úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může
vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s
východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z
každého místa,
b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště
apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena
nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c) chráněné únikové cesty^18) a všechny jejich součásti nebyly
využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.^19)
ODDÍL TŘETÍ
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O
POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 6b písm. f) zákona]
§ 12
Způsob provádění pravidelných kontrol
(1) Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5
odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou preventivních požárních
prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených
předpisy o požární ochraně (dále jen "preventivní požární prohlídky").
(2) Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování
stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících
fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a
prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární
ochraně.
(3) Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných
závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen "požární závady"). Lhůty
k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící
preventivní požární prohlídku.
(4) Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a
zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují
činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.
(5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se
preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na
pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním
poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost,
popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí
provozovatelé těchto činností.
(6) Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do
požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o
preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím
provedení.
(7) Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení,
označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření,
stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která
záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného
pracoviště nebo jiné určené osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených
opatření.
(8) Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení
záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit schváleným posouzením
požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na
základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).
§ 13
Lhůty preventivních požárních prohlídek
(1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí v
následujících lhůtách:
a) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým
požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 zákona),
b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným
požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně jednou za 6 měsíců,
c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez
zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně jednou za
rok.
(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným posouzením
požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na
základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).
ODDÍL ČTVRTÝ
POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ
EXPERTIZY
[K § 6b písm. g) zákona]
§ 14
Postup při poskytování určených výrobků
(1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby
poskytují orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky k
provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru
(§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.
(2) Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek podle
odstavce 1 vyhotovuje orgán státního požárního dozoru potvrzení
("Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku"), jehož stejnopis
předávající osoba obdrží.
(3) Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje označení
události, místa, objektu, datum a čas odebrání výrobku nebo vzorku,
jeho popis, jakož i údaje o předávající osobě včetně jejího vyjádření,
údaje o přebírající osobě a podpisy těchto osob.
ODDÍL PÁTÝ
ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO
NEBEZPEČÍ
[K § 6b písm. a), b), h) a i) zákona]
§ 15
Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným
požárním nebezpečím
(1) Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a
k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení
jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám,
objektům a pracovištím (dále jen "místa"), kde právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky,
podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
(§ 4 odst. 2 zákona).
(2) V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce
1, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním
nebezpečím prokazatelně vyhodnotí
a) vyskytující se možné zdroje zapálení,
b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní
parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních
opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,
c) základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií
(výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní
vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh
provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření
případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných
skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou
uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3) Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví podmínky požární
bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se
vždy
a) vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti
pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti,
b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet
zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek,
c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a
značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy),
d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku
výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem,
například
1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického
procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících
látek, přípravků nebo materiálů (dále jen "množství látek"),
3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par
hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,
f) stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo
přechodného zastavení provozu (dále jen "doba sníženého provozu") a v
mimopracovní době,
g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební
látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených touto
vyhláškou,
h) určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu
provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro
mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj.
na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud
schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní
porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.
(4) Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se
zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů
dokumentace požární ochrany uvedených v § 27.
(5) Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá
zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany),
přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v
době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení
podmínek stanovených normativními požadavky.^20)
(6) V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním
nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1
až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto
činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.
§ 16
Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním
nebezpečím
(1) Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním
nebezpečím (dále jen "posouzení požárního nebezpečí") se postupuje
obdobně podle § 15 odst. 1 až 3, přičemž se klade zvláštní důraz na
případné kumulativní účinky požárního nebezpečí.
(2) Způsob posuzování požárního nebezpečí stanovený touto vyhláškou se
přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového
posouzení požárního nebezpečí, popřípadě na odstraňování nedostatků
zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 zákona). Podmínky a
způsob předkládání této dokumentace ke schválení orgánu státního
požárního dozoru jsou upraveny v § 40 odst. 7 a 8.
(3) Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti
vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů rizik ohrožení
osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací
a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků vždy
obsahuje
a) popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a
technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek a jejich
druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a
signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se
stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické
předpisy, ověřená projektová dokumentace, normativní požadavky, návody
výrobců) a vyhodnocení rozdílů,
b) zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení,
uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko
bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke
stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a
majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických
charakteristik určených jako rozhodné a potřebné pro stanovení
preventivních opatření,
c) vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob
nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu
osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují, se postupuje
obdobně podle § 17 odst. 4 a 6,
d) zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících posuzovanou
činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována, a
rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných
zařízení (zdrojů energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin,
chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.),
e) zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného
požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací
vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti,
popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec; při tom se
postupuje následujícím způsobem:
1. stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho šíření, a
vyhodnocení těchto míst z hlediska určení nejsložitější varianty
požáru,
2. posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných požárně
bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění
požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,
3. určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se skutečným
stavem,
4. stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější varianty
požáru, potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro
nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich
připravenost k zásahu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální
hasební látky a postupy,
f) popis možných následků požáru, kde se uvedou rozumně předvídatelné
následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich
částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek,
výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací,
sdělovacích a jiných technických zařízení.
(4) Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují
organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na
snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob,
zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení závažných havárií a
systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální
a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.).
Systémová řešení se specifikují v návrzích na opatření.
(5) Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění vycházejí
z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 3 a 4. Opatření jsou
a) organizačního charakteru - například stanovení organizační struktury
pro plnění povinností na úseku požární ochrany, zvláštní požadavky na
provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu zaměstnanců
zařazených do preventivních požárních hlídek, preventistů požární
ochrany a jednotek požární ochrany, způsobilost zaměstnanců určených k
obsluze, údržbě, opravě a kontrolám technických a požárně
bezpečnostních zařízení, není-li tato stanovena výrobcem, zpracování a
kontrola dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny
provádění preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany
v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
b) technického charakteru - například zvláštní požadavky na provádění
údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů, technických a
technologických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze
překročit (teplota, tlak apod.), zajištění spojovacích prostředků,
vybavení ohlašoven požárů, označení ochranných nebo nebezpečných pásem,
způsob vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany,
popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných
únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární
techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického proudu, uzávěrům
vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě dalších produktovodů,
označení všech určených míst požárními, výstražnými a bezpečnostními
značkami^9) nebo tabulkami, způsob manipulace s hořlavými nebo
nebezpečnými látkami,
c) jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení
závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení jeho
organizační struktury, specifikace materiálního a technického vybavení,
vícestupňové systémy požárně bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky
požární ochrany (druh jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení
apod.).
(6) Skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. e) k účinné likvidaci požáru
mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů (§ 34). V takovém
případě dokumentace zdolávání požárů tvoří nedílnou součást posouzení
požárního nebezpečí.
§ 17
Způsob určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím
(1) Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnosti a posouzení
požárního nebezpečí se při určování množství látek vyskytujících se v
jednom prostoru nebo požárním úseku,^21) které je rozhodující pro
zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona,
postupuje následujícím způsobem:
a) množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom
prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo
manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky
a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá a
které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí, (dále jen
"jeden prostor"), se sčítají,
b) v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který
není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se tento objekt za
jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých
jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení,
které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena,
potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s
množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně
nesčítají,
c) do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření
podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se
vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo
nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru,
d) v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy a
množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v písmenech a),
b) a c), sčítají,
e) provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí silničních a
kolejových vozidel, se do množství látek nezapočítávají; množství látek
vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel
(nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek
započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází
k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej). Pro
přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.^22)
(2) Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se vychází z
kapacity, která je uvedena v ověřené projektové dokumentaci stavby nebo
průvodní dokumentaci zařízení. Pokud v ověřené projektové dokumentaci
nebo v průvodní dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází se z
maximálního množství látek, které se v místě provozování činností
vyskytují nebo se mohou vyskytovat.
(3) Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se
vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou
pro výbuch s následným požárem (dále jen "nebezpečná koncentrace"),
přesahuje-li technicko bezpečnostní parametry stanovené v průvodní
dokumentaci. Nejsou-li technicko bezpečnostní parametry stanoveny nebo
doloženy průvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci
dosažení hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti^23) pro
hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.
(4) Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení
činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d)
zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z
ověřené projektové dokumentace stavby (např. trvalá pracovní
místa).^19) Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno,
vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob
současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v
pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Za pracoviště se
přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené
technologické zařízení.
(5) Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží v nadzemní
části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části,
kde se předpokládá vedení požárního zásahu.
(6) Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se
postupuje obdobně podle odstavce 4. Za podzemní prostory se přitom
považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je
využívaný k činnostem uvedeným v zákoně a jehož stropní konstrukce a
začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného
prostoru nebo pod úrovní okolního terénu.
(7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle
míry požárního nebezpečí se rozumí
a) stavbou pro shromažďování většího počtu osob - stavba s prostorem
určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá
půdorysná plocha menší než 4 m2,
b) stavbou pro obchod - stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu
větší než 2 000 m2,
c) stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - stavba
nebo její část určená k užívání
1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým
sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo
hlubokou mentální retardací,
2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku,
nebo
3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v
souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
d) stavbou ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je
fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou
více než 20 lůžek.
§ 18
Složité podmínky pro zásah
Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního
nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité podmínky pro zásah
považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za
okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány
a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí,
zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob
(např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní
systémy hromadné dopravy osob),
b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky
požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení
znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo
prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření
podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky
nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a
mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice
osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a
vyšším),
c) za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické
látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství
uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu,^24)
d) v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze
č. 2 této vyhlášky,
e) v objektech a zařízeních administrativních, školských a
zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky o 7 a
více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud
tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
f) ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve
stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4
a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné
únikové cesty,
g) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro
obchod.
§ 19
Hodnoty nahodilého požárního zatížení
(1) Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a
výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu nebo
užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např.
hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části,
technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované
hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních
prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost
a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.
(2) Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností
podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.
Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro některé provozované
činnosti v příloze č. 2 uvedena jako samostatná položka, použije se
hodnota nahodilého požárního zatížení provozně a funkčně srovnatelného
druhu provozu.
ODDÍL ŠESTÝ
OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ
O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 11 odst. 8 a § 16 odst. 4 zákona]
§ 20
Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení
(1) Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen
"komise") se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České
republiky (dále jen "příslušník"), popřípadě z dalších odborníků z
oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, nejméně 3,
přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo, vykonává funkci
předsedy.
(2) Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11 odst. 1 a 2
zákona (dále jen "zkouška") podává uchazeč komisi. Komise při jednání
rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky komise vyhotoví písemný
protokol podepsaný předsedou a členy komise.
(3) Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu tematických okruhů
uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této vyhlášky, která obsahuje
zkušební témata.
(4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu
zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně
narušuje.
(5) Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný test a ústní
přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými okruhy podle
odstavce 3.
(6) Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než 60 minut.
Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení písemného testu je
předpokladem pro konání ústního přezkoušení. Při ústním přezkoušení
uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických okruhů uvedených v příloze
č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou přípravu odpovědí činí nejvýše
15 minut. Ústní přezkoušení netrvá déle než 30 minut, přičemž komise
může klást doplňující otázky, na které uchazeč odpovídá bez přípravy.
(7) Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně alespoň na 90 %
v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl" a
postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném případě je hodnocen
klasifikačním stupněm "neprospěl".
(8) Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné znalosti včetně
jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví správně na zkušební
otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl".
(9) Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl" z písemného
testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška hodnocena klasifikačním
stupněm "prospěl". V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm
"neprospěl" a v případě opakování zkoušky opakuje jak písemný test, tak
ústní přezkoušení. Totéž platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky
vyloučen.
(10) Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně bezprostředně po
vyhodnocení výsledků.
(11) Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované zkoušce,
která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze konat nejvýše
třikrát v kalendářním roce.
(12) Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona), se může
podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
§ 21
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti
(1) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ministerstvo
osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Osvědčení
obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné číslo uchazeče, katalogové
číslo osvědčení, označení odborné způsobilosti, datum vydání osvědčení,
úřední razítko ministerstva a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance
ministerstva. Vzory osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této
vyhlášky.
(2) Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům vysokoškolského
studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává ministerstvo osvědčení na
základě jejich žádosti doplněné prokazatelným dokladem o ukončení
studia.
(3) Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.
(4) Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu státního
požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu trvalého
pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně způsobilé
osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu, jakož i další
podklady, jejichž součástí je popis závažných nedostatků, pro které
orgán státního požárního dozoru návrh na odejmutí osvědčení předkládá.
§ 22
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně způsobilých osob a techniků
požární ochrany
(1) Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti je
stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby a zvlášť pro techniky
požární ochrany. Způsob zajištění odborné přípravy k ověření odborné
způsobilosti není předepsán, přičemž se připouští i individuální
příprava.
(2) Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její rozsah je
stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky.
(3) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti
osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří
a) předpisy o požární ochraně,
b) požární bezpečnost staveb a technologií,
c) posuzování požárního nebezpečí,
d) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení a toxických
účinků zplodin hoření,
f) základy taktiky hašení požárů.
(4) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti
techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona tvoří
a) předpisy o požární ochraně,
b) dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení do
požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),
c) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d) základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu,
hašení a toxických účinků zplodin hoření.
§ 23
Školení zaměstnanců o požární ochraně
(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení
zaměstnanců") obsahuje seznámení
a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními
povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce
zaměstnance,
c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s
požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení
podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,
d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných
technických zařízení v případě požáru,
e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v
mimopracovní době,
f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární
ochrany na pracovišti,
g) s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení
na pracovišti.
(2) Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při
každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se
tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být
zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.
(3) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje
skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených
zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje
nejméně jednou za 3 roky.
(4) Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených
zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v
mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti a opakuje
se nejméně jednou za rok.
(5) Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3
zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických
osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu,
se školení o požární ochraně zabezpečuje v rozsahu školení zaměstnanců.
(6) Školení o požární ochraně pro osoby, které se příležitostně zdržují
na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob
provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s
těmito činnostmi přicházejí do styku, se zabezpečuje v nezbytném
rozsahu a způsobem stanoveným provozovatelem těchto činností v
dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
§ 24
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek
(1) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek (dále jen "odborná příprava preventivních požárních hlídek") se
provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním
nebezpečím.
(2) U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním
nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí
nejméně jednou za rok.
(3) Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek
obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se
způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární
ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru.
(4) Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek
obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární
ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a
možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.
(5) Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních
požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu
zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
§ 25
Odborná příprava preventistů požární ochrany
(1) Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před
zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(2) Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje seznámení se
skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech místech a pracovištích,
kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se
způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy
nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních
požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).
§ 26
Stanovení rozsahu a obsahu školení zaměstnanců, odborné přípravy
preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1) Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních
požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a
časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí
odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
(2) Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě
preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární
ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární
ochrany (např. § 36).
ODDÍL SEDMÝ
DRUHY, OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
[K § 15 odst. 2 zákona]
§ 27
Druhy dokumentace požární ochrany
(1) Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární
bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých
povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární
ochrany tvoří
a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním
nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b) posouzení požárního nebezpečí,
c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,
d) požární řád,
e) požární poplachové směrnice,
f) požární evakuační plán,
g) dokumentace zdolávání požárů,
h) řád ohlašovny požárů,
i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné
přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě
preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
k) požární kniha,
l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany,
popřípadě požární hlídky.^29)
(2) Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace
obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná,
popřípadě vedená podle zvláštních předpisů, například požárně
bezpečnostní řešení,^4) bezpečnostní dokumentace,^24) bezpečnostní
listy,^30) jakož i doklady prokazující dodržování technických podmínek
a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti
při provozovaných činnostech.
§ 28
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární
nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním
nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (dále jen "začlenění")
obsahuje
a) označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato
činnost provozována,
b) uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení
charakteristik potřebných pro začlenění,
c) přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst.
2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a),
d) prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o
začlenění.
§ 29
Posouzení požárního nebezpečí
(1) Součástí posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob,
zvířat a majetku je
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečím a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též
údaj o tomto zápisu; u právnické osoby její statutární orgán (jméno,
funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u
podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,
b) určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými
jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3
zákona), identifikace místa, kde právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby tyto činnosti provozují, s uvedením názvu a přesné
adresy, předpokládaný termín zahájení činnosti s vysokým požárním
nebezpečím, resp., kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak
stalo před nabytím účinnosti této právní úpravy,
c) jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí, je-li
zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle
nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v
obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;
prohlášení zpracovatele o jeho odborné způsobilosti s uvedením čísla,
popřípadě jiné identifikace dokladu, kterým se tato způsobilost
prokazuje; v případě, že se na zpracování posouzení požárního nebezpečí
podílí 2 a více zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o
zpracovatelích jeho jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné
a funkční sestavení dokumentu jako celku,
d) rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle
postupu uvedeného v § 16 této vyhlášky,
e) přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje a
obsah dokumentu.
(2) V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě
provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím současně jiným
právním předpisem^24) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů a tyto
obsahují i hodnocení požárního nebezpečí včetně stanovení příslušných
opatření odpovídající způsobem zpracování požadavkům § 6a zákona a
rozsahem této vyhlášce, považuje se toto hodnocení včetně navržených
opatření za posouzení požárního nebezpečí podle zákona.
§ 30
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
(1) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření
vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností
vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z
kategorií a rozsahu provozovaných činností.
(2) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje
přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením
požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například
a) příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,
b) stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob
pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a
technologických zařízení, pokud tato není stanovena zvláštním právním
předpisem^16) a osob pověřených prováděním prací, které by mohly vést
ke vzniku požáru,^31)
c) vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických a
technologických zařízení,
d) určení systému provádění preventivních požárních prohlídek, jejich
rozsahu, popřípadě lhůt a způsobu vedení záznamů o provedených
preventivních požárních prohlídkách,
e) stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu a s
ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také požadavky na
zpracování požárního evakuačního plánu nebo dokumentace zdolávání
požárů, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak,
f) zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní
době,
g) určení ohlašoven požárů,
h) doklady o dodavatelském způsobu zabezpečování některých povinností
na úseku požární ochrany.
§ 31
Požární řád
(1) Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany
na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým
požárním nebezpečím.
(2) Požární řád obsahuje
a) stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního
nebezpečí provozované činnosti,
b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní
parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření,
c) nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které se
mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,
d) stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření
požáru nebo výbuchu s následným požárem,
e) vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených
podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a
ukončení činnosti,
f) stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob
zabezpečení volných únikových cest,
g) jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.
(3) Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární
hlídky a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek,
věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(4) Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy obsahují určení
prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena,
jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do
preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního
zásahu, popřípadě další skutečnosti podle zvláštního právního
předpisu.^31)
(5) Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale
přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované
činnosti.
(6) V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí být
některé údaje podle odstavce 1 v požárním řádu uvedeny. V takovém
případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh dokumentace požární
ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.
§ 32
Požární poplachové směrnice
(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců,
popřípadě dalších osob při vzniku požáru.
(2) Požární poplachové směrnice obsahují
a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru,
b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě
jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru
dobrovolných hasičů podniku,
c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při
zdolávání požáru),
d) telefonní číslo ohlašovny požárů,
e) telefonní čísla tísňového volání,
f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů
elektrické energie, plynu a vody.
(3) Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře
viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě
provozované činnosti.
(4) Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo
dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek
požární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost opatření
uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok
formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního
poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského
záchranného sboru kraje.
(5) Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v
pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli
činnosti.
§ 33
Požární evakuační plán
(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a
materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.
(2) Požární evakuační plán obsahuje
a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého
bude evakuace řízena,
b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,
c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby,
popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který
provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
d) způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,
e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a
určení způsobu jeho střežení,
f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.
(3) Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve
kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví
dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek
požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím.
(4) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje formou
cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených v § 32 odst. 4 a 5.
(5) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného
sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán
uložen na trvale dosažitelném místě. Grafické znázornění směru
únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném
místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení podle odstavce 3. Ve
stavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění směru únikových
cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do
únikových cest.
§ 34
Dokumentace zdolávání požárů
(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů
(dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požáru (dále
jen "operativní karta"), které upravují zásady rychlého a účinného
zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech
právnických osob a podnikajících fyzických osob.
(2) Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory,
ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví
dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek
požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti ze
zvýšeným požárním nebezpečím.
(3) Operativní plán tvoří
a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení
nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků
jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na
speciální hasební látky a postupy,
b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při
zdolávání požáru, která obsahuje
1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např.
základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií,
technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení,
přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů
vody pro hašení požárů, popřípadě speciálních hasebních látek a
doporučení pro postup jednotek požární ochrany,
2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů,
zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních
ploch pro požární techniku.
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
(4) Operativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a
zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah
vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartu tvoří
a) textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární
bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu,
popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou,
umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení,
míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě
také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
b) grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také
umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové
komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.
(5) Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní karta je
uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje předurčené
požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu a u jednotky hasičského
záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného
sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požárů uložena u
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na jiném trvale
přístupném místě.
(6) Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárů je
požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu státního
požárního dozoru.
(7) Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli dokumentace
zdolávání požárů k nahlédnutí dokumentaci podle odstavce 6 a v případě
potřeby také další odbornou pomoc.
§ 35
Řád ohlašovny požárů
(1) V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba na
základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace
zpracované na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. §
30) zřizuje ohlašovnu požárů, vydává k zajištění jejího provozu řád
ohlašovny požárů.
(2) Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku
požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby
zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické
osoby, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného
sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje
a) povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně
bezpečnostních zařízení apod.),
b) seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska hasičského
záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců
apod.),
c) způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky
požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného sboru
kraje,
d) způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci a
vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,
e) náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo
požárně bezpečnostních zařízení.
(3) Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho obsah je
součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.
§ 36
Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních
požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a osob
uvedených v § 23 odst. 4 a 5 tvoří tematický plán a časový rozvrh
školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob
ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu
trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a
podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti
k provedení školení podle § 16a zákona.
(2) Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních hlídek a
preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový rozvrh
odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje
název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň
odborné přípravy, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o
tomto ověření, dobu trvání odborné přípravy, seznam zaměstnanců
zařazených do preventivních požárních hlídek a seznam preventistů
požární ochrany s podpisy těch, kteří se odborné přípravy zúčastnili,
jména a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly, včetně
prohlášení o oprávněnosti k provedení odborné přípravy podle § 16a
zákona.
§ 37
Požární kniha
(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech
týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních
požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob uvedených v § 23
odst. 4 a 5, odborné přípravě preventivních požárních hlídek,
preventistů požární ochrany, o vzniklých požárech, uskutečnění cvičného
požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Počet
požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (např. § 30).
(2) Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě
požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární knize o kontrole a
údržbě požárně bezpečnostních zařízení je platným dokladem podle § 7
odst. 3, není-li touto vyhláškou nebo průvodní dokumentací výrobce
stanoveno jinak.
§ 38
Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů
vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností
(1) Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a
technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách,
údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců.
(2) Za doklady podle odstavce 1 se považují
a) zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném
termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna^16) činnosti uvedené v
odstavci 1 provádět,
b) záznamy o provedené údržbě nebo opravách,
c) návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností,
d) doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení
nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí,
sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.),
e) doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti
stanovených zvláštními právními předpisy,^31)
f) požárně technické charakteristiky látek podle § 39, popřípadě
technicko bezpečnostní parametry.
§ 39
Požárně technické charakteristiky
(1) Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo
skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou
potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví
osob a majetku při provozovaných činnostech je rozhodující
a) jejich množství,
b) způsob uložení a manipulace,
c) fyzikální stav a jeho případné změny,
d) tepelný režim,
e) reaktivita,
f) způsob balení,
g) objemy obalů a podobně.
(2) Podle druhu a stavu látek určených podle odstavce 1 se ke stanovení
preventivních opatření použijí potřebné požárně technické
charakteristiky včetně technicko bezpečnostních parametrů. Jedná se
například o hořlavost, oxidační vlastnosti, bod vzplanutí, bod hoření,
teplotu vznícení, koncentrační meze výbušnosti, index šíření plamene po
povrchu, výhřevnost, vlastnosti produktů hoření.
(3) Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se používají
hodnoty požárně technických charakteristik včetně technicko
bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní dokumentaci
výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato dokumentace, lze vycházet
z jiného uznávaného zdroje (např. normativní požadavky).
§ 40
Způsob vedení dokumentace požární ochrany
(1) Není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, zpracovává,
popřípadě vede dokumentaci požární ochrany podle § 27 odst. 1 odborně
způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.
(2) Součástí dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 je také
uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování nebo provedení
záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele, popřípadě osoby,
která dokumentaci vede.
(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 odst. 1 písm. a) až i)
schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí
zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce
před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje.
(4) Kontrola dokumentace požární ochrany uvedené v § 27 odst. 1 písm.
a) až i), včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci
preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za rok nebo po
každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její
obsah.
(5) Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární
ochrany podle § 27 odst. 1 mohou být zapracovány do jiné organizační
nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající
fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické
postupy). Jsou-li v takovém případě splněny podmínky uvedené v
odstavcích 1 až 3, považují se tyto části jiné organizační nebo
provozní dokumentace za příslušné druhy dokumentace požární ochrany.
(6) Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají mimořádně a jednorázově
a podmínky požární bezpečnosti nejsou stanoveny jiným právním
předpisem,^31) určí se druhy a způsob zpracování a vedení nezbytné
dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí na základě
stanovení podmínek požární bezpečnosti podle § 15 (např. pokyny pro
činnost preventivní požární hlídky).
(7) Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se zpracovává,
vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního dozoru ke
schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.
(8) Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního požárního dozoru
schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které je součástí posuzované
dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona), se předkládají ve 2 vyhotoveních.
(9) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla
dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního
požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena,
popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem,
aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených
zákonem.
(10) Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být
zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na
základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán
státního požárního dozoru.
ODDÍL OSMÝ
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ
[K § 31a písm. c) zákona]
§ 41
Požárně bezpečnostní řešení
(1) Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se vychází z požadavků
zvláštních právních předpisů,^32) normativních požadavků a z podmínek
vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární
bezpečnosti obsahují
a) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného
stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky
stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska
předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností,
údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo
skladovaných látkách,
b) řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro
požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě
jiné hasební látky,
c) předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně
bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění
jejich provozuschopnosti,
d) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření
potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,
e) grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných
odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové
komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení k sítím
technického vybavení apod.
(2) Požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, který je
nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace podle
zvláštního předpisu, obsahuje
a) seznam použitých podkladů pro zpracování,
b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby,
účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu,
umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
c) rozdělení stavby do požárních úseků,
d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení
stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z
hlediska jejich požární odolnosti,
f) zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání
v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita
zplodin hoření apod.),
g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob,
zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich
kapacity, provedení a vybavení,
h) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a
vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových,
popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě,
sousedním pozemkům a volným skladům,
i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění
vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení
jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako
hasební látku,
j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k
zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné
práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch
pro požární techniku,
k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů,
popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární
techniky,
l) zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby
(rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z
hlediska požadavků požární bezpečnosti,
m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti
stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními
zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění
a instalace do stavby (dále jen "návrh"); návrh vždy obsahuje
1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními
zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,
2. vymezení chráněných prostor,
3. určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění
jejich provozuschopnosti,
4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů,
umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích
prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších
vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.,
5. výpočtovou část,
6. stanovení požadavků na obsah prováděcí dokumentace,
o) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a
tabulek,^9) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se
nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení.
(3) Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu
státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního
řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních
požadavků.^33) Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární
bezpečnosti,
b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru,
celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými
směry,
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů,
umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek
a tabulek,^9)
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů,
přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a
zásahových cest.
(4) Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v
jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby,
přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným
podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V
odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení
expertní zpráva nebo expertní posudek.
ODDÍL DEVÁTÝ
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB
[K § 17 odst. 5 zákona]
§ 42
Tepelné spotřebiče
(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných
spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod
výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle
dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost
spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a
zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou nebo
předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné vzdálenosti
podle normativních požadavků.^34)
(3) Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel ukládá do
nehořlavých uzavíratelných nádob.
§ 43
Komíny a kouřovody
(1) Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu,
aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných
spotřebičů. Čištění a kontrola komínů se zabezpečuje ve lhůtách a
způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.^35)
(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za
bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od
vnějšího povrchu komínového tělesa.
§ 44
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky
(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo
hořlavých anebo hoření podporujících látek.
(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a
způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení.
(3) Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze
obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny,
hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách,
které jsou k tomuto účelu určeny.^5)
(4) Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve sklepních
prostorách bytových domů^36) nebo ubytovacích zařízení s výjimkou
hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním
množství 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný
spotřebič.
(5) V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů
pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro
nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20
litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani
oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva,
které jsou součástí vozidel.
(6) Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve,
sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a
dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto
nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve
světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní, ve
společných prostorách bytových domů^36) a ubytovacích zařízení.
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
ODDÍL PRVNÍ
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
[K § 31a písm. a) zákona]
§ 45
Požární kontroly
(1) Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) zákona
jsou
a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního
zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární
bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární
ochrany ve vymezených oblastech,
c) kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.
(2) Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy zjišťuje
a) správnost začlenění (§ 28), stav a úroveň zabezpečení požární
ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická zařízení,
jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a
stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,
b) vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda
jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným
požadavkům,
c) odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností
vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
d) zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a
plnění podmínek požární bezpečnosti a opatření v ní stanovených,
e) způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární
ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů požární
ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku zaměstnanců
zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek,
f) zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek,
jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich
zařazených zaměstnanců,
g) zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v
mimopracovní době.
§ 46
Stavební prevence
(1) S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31
odst. 1 písm. b) zákona (dále jen "podklady nebo dokumentace") se
zjišťuje
a) možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo
požárem ohrožené stavby nebo její části, do volného prostoru nebo do
jiné požárem neohrožené části stavby,
b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu,
c) rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti,
zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými
požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru na
sousední objekty,
d) zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň
hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po
povrchu apod.),
e) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými
hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostními zařízeními,
f) vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě
nástupních ploch pro požární techniku,
g) opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a
záchranné práce,
h) navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby
(rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.) z
hlediska požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovení zvláštních
požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo
snížení hořlavosti stavebních hmot,
i) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a
tabulek.^9)
(2) V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z
hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního
požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného
stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením důvodů,
pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno.
(3) Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí
posuzovaných podkladů nebo dokumentace, si orgán státního požárního
dozoru ponechává ve své dokumentaci.
(4) Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnosti
staveb, prováděném zpravidla při ústním jednání spojeném s místním
šetřením,^37) se zjišťuje, zda skutečné provedení stavby odpovídá
požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení,^4) podmínkám
vyplývajícím ze stavebního povolení a vydaných stanovisek z hlediska
požární bezpečnosti. Zjistí-li při tom nedostatky, platí pro vydávání
stanovisek obdobně odstavec 2.
(5) Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k
bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování
požadovaných vlastností výrobků se vychází z
a) dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách
provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (např. § 6 a 7),
včetně provozní dokumentace,
b) dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně
bezpečnostních zařízení, jejich potvrzení o provedení montáže těchto
zařízení podle projektových požadavků a dokladů o provedení funkčních
zkoušek podle § 7 odst. 1,
c) dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických,
popřípadě technologických zařízení (doklady o výchozích revizích,
provozních zkouškách apod.),
d) dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými
vlastnostmi z hlediska jejich požární bezpečnosti podle zvláštních
právních předpisů.^38)
§ 47
Posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti
(1) Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se na
základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární
ochrany bezpečné^39) a zda jsou podle míry požárního rizika vybaveny
potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou
a) technická dokumentace výrobku včetně popisu jeho konstrukce a
funkce,
b) technické podmínky pro užívání, provoz, opravy a údržbu,
c) odborné posudky specializovaných pracovišť,
d) vlastnosti, požárně technické charakteristiky, složení a balení
výrobku,
e) průvodní dokumentace výrobce.
(2) Pro posouzení souladu výrobků s předepsanými požadavky se použijí
především výsledky zkoušek provedených příslušnou osobou,^40) pro
výrobek jako typ, jedná-li se o jednotlivý výrobek, použijí se výsledky
zkoušek pro tento jednotlivý výrobek. Pokud technické řešení není
obsaženo v dokladech uvedených v odstavci 1, využijí se pro posouzení
normativní požadavky nebo jiné dokumenty vydané podle zvláštních
právních předpisů.^41)
§ 48
Posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních
zařízení
Při posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních
zařízení se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z
hlediska požární ochrany bezpečná,^14) provozuschopná, funkční a zda
jsou podle míry požárního rizika vybavena potřebnými údaji k bezpečnému
používání, kterými jsou
a) průvodní dokumentace výrobce, technická a provozní dokumentace,
včetně popisu konstrukce a funkce systému,
b) doklady o uvedení na trh v České republice,^40) popřípadě posudky
specializovaných pracovišť (např. dokumentace o provedeném posouzení
shody nebo typovém schválení systému),
c) doklady o dokončené montáži podle ověřené projektové a technické
dokumentace včetně dokladů o kompletnosti systému a doklady o splnění
předepsaných nebo projektovaných vlastností a parametrů systému,
d) doklady o uvedení systému do provozu, doklady o ověření jeho funkce
nebo funkce jeho hlavních komponentů, v těch případech, kdy lze toto
ověření provést na základě průvodní dokumentace výrobce,
e) doklady o výchozích a pravidelných provozních kontrolách, údržbě a
opravách.
§ 49
Schvalování posouzení požárního nebezpečí
(1) Při schvalování posouzení požárního nebezpečí se zjišťuje, zda toto
splňuje požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a
touto vyhláškou.
(2) Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si orgán
státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci. V případě, že
předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje nedostatky (§ 6a
odst. 4 zákona), může si orgán státního požárního dozoru jeden výtisk
ponechat pro potřebu dalšího jednání až do konce řízení.
(3) Při schvalování doplněných nebo přepracovaných posouzení požárního
nebezpečí podle § 6a odst. 5 zákona se zjišťuje, zda výsledný dokument
splňuje požadavky podle odstavce 1. Při tom se sleduje, zda doplněné
nebo přepracované posouzení požárního nebezpečí obsahuje zejména
a) název dokumentace, která se mění nebo doplňuje, včetně uvedení
rozhodnutí o schválení původní dokumentace orgánem státního požárního
dozoru,
b) specifikaci měněných, přepracovaných nebo doplněných částí,
c) údaje o zpracovateli doplňku nebo přepracovaného posouzení požárního
nebezpečí.
(4) Jsou-li součástí schváleného doplnění nebo přepracovaného posouzení
požárního nebezpečí návrhy na opatření a lhůty k jejich plnění,
postupuje se podle § 6a odst. 6 zákona.
§ 50
Zjišťování příčin vzniku požárů
(1) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje
a) místo a doba vzniku požáru,
b) osoba, u které požár vznikl,
c) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
d) okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek
požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové
dokumentace,
e) následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a
usmrcené osoby,
f) výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
g) porušení předpisů o požární ochraně,
h) jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.
(2) V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požáru
provádí odebírání výrobků nebo vzorků (§ 14).
(3) Při zjišťování příčin vzniku požárů orgány státního požárního
dozoru zpravidla spolupracují s orgány činnými v trestním řízení,
orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru.
(4) Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do
odborných vyjádření, popřípadě znaleckých posudků, které slouží k
dalšímu řízení.
(5) Pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu státního
požárního dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany a zaměření
preventivně výchovné činnosti se provádějí rozbory požárů a technických
zásahů, které obsahují
a) počet požárů ve sledovaném období,
b) výši přímých a následných škod způsobených požáry,
c) výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích,
d) příčiny vzniku požárů a zdroje zapálení,
e) charakteristiky prostorů, kde k požárům došlo,
f) způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob
evakuace majetku, počet zachráněných a evakuovaných osob,
g) počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení,
h) zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se
vznikem a šířením požárů,
i) činnost jednotek požární ochrany při hašení požárů a technických
zásazích,
j) další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárů a technických
zásahů.
(6) Rozbory požárů a technických zásahů vycházejí z údajů obsažených v
dokumentaci o požárech a technických zásazích (např. odborná vyjádření,
znalecké posudky, spisy o požárech, statistika událostí) a provádějí se
nejméně jednou za rok.
§ 51
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru
O výkonu státního požárního dozoru se vede dokumentace, kterou tvoří
a) roční plány požárních kontrol,
b) dokumentace zpracovaná v souvislosti s kontrolou,
c) posouzení požárního nebezpečí,
d) vydaná stanoviska, včetně podkladů k jejich vydání,
e) odborná vyjádření, spisy o požárech, popřípadě znalecké posudky,
statistika událostí a další dokumentace o zjišťování příčin vzniku
požárů,
f) dokumentace o správním a přestupkovém řízení,
g) dokumentace o preventivně výchovné činnosti,
h) písemné záznamy, protokoly a další dokumentace o jednáních
uskutečněných při výkonu státního požárního dozoru,
i) rozbory požárů a technických zásahů a statistika událostí,
j) přehledy o výkonu státního požárního dozoru, popřípadě další
dokumentace stanovená ministerstvem podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona.
ODDÍL DRUHÝ
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 31a písm. b) zákona]
§ 52
Obsah a rozsah požárně technických expertiz
(1) Požárně technická expertiza se zpracovává na základě zadání orgánu
státního požárního dozoru, popřípadě dalších orgánů uvedených v § 50
odst. 2 nebo právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických
osob (dále jen "zadavatel"). Výsledkem požárně technické expertizy je
odborné vyjádření nebo znalecký posudek.
(2) Požárně technická expertiza obsahuje
a) základní údaje o požáru,
b) popis zkoumaného výrobku nebo vzorku,
c) výsledky zkoumání a laboratorních zkoušek,
d) odpovědi na otázky zadavatele,
e) závěry.
(3) Požárně technická expertiza se provádí v potřebném rozsahu,
zpravidla ke zjištění nebo potvrzení skutečností uvedených v § 50 odst.
1. Součástí požárně technických expertiz je také zkoumání
a) vlivu stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení a
činnosti zasahujících jednotek požární ochrany na průběh a šíření
požáru,
b) příčiny případné nefunkčnosti požární techniky, požárně
bezpečnostních zařízení nebo věcných prostředků požární ochrany při
požáru,
c) toxických zplodin hoření.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 53
(1) Dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle dosavadních
právních předpisů, s výjimkou posouzení požárního nebezpečí (§ 98 odst.
4 zákona), jejíž obsah nebo způsob vedení neodpovídá podmínkám
stanoveným touto vyhláškou, musí být uvedena do souladu s touto
vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti.
(2) Do doby uvedení dokumentace požární ochrany zpracované podle
dosavadních předpisů do souladu s požadavky stanovenými touto vyhláškou
právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona plní podmínky požární bezpečnosti v ní
stanovené a udržují ji v souladu se skutečným stavem (§ 15 odst. 1
zákona).
§ 54
Zrušuje se vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o požární ochraně.
§ 55
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příl.1
Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy^1) od vybraných
druhů objektů, lesů a komunikací
Pol. Objekty nebo prostory Vzdálenost volného
skladu sena/slámy^1)
v metrech
1. závody (sklady), v nichž se vyrábějí,
zpracovávají nebo uskladňují výbušné
či lehce vznětlivé látky (např. celuloid,
nitrocelulóza), nebo na volném prostranství
se uskladňují snadno hořlavé kapaliny
(např. benzin, sirouhlík, aceton) 300
2. ostatní průmyslové závody, zemědělské
závody a střediska, les 100
3. okrajové budovy souvislé zástavby obcí 50
4. veřejné komunikace 60
5. krajní koleje železničních tratí^2) 100
6. elektrické vedení o vysokém napětí 30
7. tuhé domovní odpady^3) 50
8. volný sklad sena a slámy^4) 50
------------------------------------------------------------------
1) Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a
slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN
73 0804.
2) Je-li kolej železniční trati na náspu, zvětšuje se vzdálenost
od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li
volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí
se vzdálenost zmenšit až na 60 m.
3) Od činné hranice skládky.
4) Volný sklad sena a slámy může mít objem nejvýše 4000 m3. Jako
jeden volný sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů,
jejíchž celkový objem je nejvýše 4000 m3.
Příl.2
Hodnoty nahodilého požárního pn pro účely členění činností podle
požárního nebezpečí
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pn (v kg/m2) uvedené v
následující tabulce jsou vztaženy na 1 m2 podlahové plochy a lze je
použít bez dalšího průkazu o skutečném stavu nahodilého požárního
zatížení pn. Hodnoty mají charakter průměrného (reprezentativního)
zatížení.
Položka Druh provozu pn
kg/m2
1. Administrativa
1.1 Prostory kancelářského charakteru, pisárny,
kreslírny, studovny, čítárny včetně
kancelářských prostorů vybavených výpočetní
technikou (osobními počítači) 40
1.2 Kancelářské prostory s příručními knihovnami 60
1.3 Laboratoře a zkušebny:
a) chemické a jiné, kde se pracuje s hořlavými
kapalinami, popř. s hořlavými plyny 60
b) ostatní 30
1.4 Prostory určené k reprodukci, např.
rozmnožovny, planografie, tiskárny (jako
součást administrativních provozů) 75
1.5 Spisovny, kartotéky apod. 80
1.6 Archivy 120
1.7 Kancelářské sklady
a) sklady vybavení kanceláří (nábytek apod.) 75
b) sklady kancelářských potřeb 90
1.8 Zasedací, přednáškové a konferenční síně,
hovorny, bankovní a jiné haly s přepážkami 20
1.9 Předsálí, čekárny, kuřárny 10
1.10 Vstupní prostory, haly, dvorany, chodby
apod. (pokud se v těchto prostorech
vyskytuje sedací nábytek, stolky, skříně,
výstavní skříňky apod., postupuje se podle
položky 1.9 nebo 1.8) 5
1.11 Společně šatny u shromažďovacích prostorů 75
1.12 Prostory určené k občerstvení (např.
čajovny) 15
1.13 Výpočetní střediska
1.13.1 sál počítače 30
1.13.2 přípravna dat, pracovna vstupní a výstupní
kontroly 90
1.13.3 sklad médií, dokumentace, papíru apod.
a) skladování ve skříních z nehořlavých
hmot 75
b) skladování volně 90
2. Školství
2.1 Kmenové učebny, posluchárny 25
2.2 Odborné učebny 35
2.3 Školní laboratoře, dílny a podobné prostory
určené pro výuku 45
2.4 Kabinety středních, odborných a vysokých škol
včetně prostorů pro pedagogické pracovníky 50
2.5 Archivy 120
2.6 Sklady vybavení škol 75
2.7 Společné šatny 75
2.8 Vstupní prostory, haly, dvorany 5
2.9 Chodby 5
3. Osvěta, kultura
3.1 Hlediště (v divadlech, kinech, kulturních
domech, koncertních síních apod.) 25
3.2 Jeviště, sklady rekvizit a dekorací:
3.2.1 jeviště bez provaziště 75
3.2.2 jeviště s provazištěm 150
3.2.3 odkládací plocha, pomocná jeviště 75
3.2.4 sklady rekvizit a dekorací 150
3.3 Taneční sály 15
3.4 Čítárny, studovny 40
3.5 Knihovny, půjčovny knih 120
3.6 Klubovny 30
3.7 Výstavní síně, obrazárny galerie 15
3.8 Výstavní síně muzeí a výstaviště (bez
ohledu na druh vystavovaných předmětů) 60
3.9 Předsálí, kuřárny 10
3.10 Vstupní prostory, chodby 5
3.11 Společné šatny 75
3.12 Šatny účinkujících 40
3.13 Prostory s historickou instalací ( v zámcích
hradech, měšťanských domech, radnicích a
jiných památkových objektech), kromě komunikací 45
3.14 Depozitáře nábytku, obrazů a jiného zařízení 90
3.15 Vstupní prostory a chodby s funkcí
výstavních síní 15
3.16 Rozhlasová studia 25
3.17 Televizní studia, filmové ateliéry 45
3.18 Kostely, modlitebny apod. 15
4. Zdravotnictví
4.1 Prostory zdravotnických zařízení, ve kterých
se poskytuje zdravotnická péče (vyšetřovny,
přípravny, terapeutické pokoje, speciální
vyšetřovny, operační a zákrokové sály apod.),
kromě prostorů dále uvedených 20
4.2 Prostory pro rehabilitaci, elektroléčbu,
léčebný tělocvik, argoterapii, masáže 10
4.3 Komunikační prostory, chodby, koupelny,
umývárny, WC, čisticí místnosti, vodoléčebné
sály, místnosti pro aplikaci mastí, sanitární
filtry, baryové kuchyňky, místnosti pro
zemřelé, pitevny, otevřené lékárny, sklady
sádry a sejmutých sádrových obvazů 5
4.4 Lůžkové pokoje v nemocnicích, sanatoriích,
léčebnách, kromě pol. 4.5 20
4.5 Lůžkové pokoje v lázeňských léčebnách 30
4.6 Herny a ložnice v dětských zdravotnických
zařízeních (jesle, kojenecké ústavy,
dětské domovy) 25
4.7 Čekárny, hovorny, kuřárny 10
4.8 Lékárny 60
4.9 Laboratoře 45
4.10 Lékařské soukromé ordinace 25
4.11 Příruční sklady (sklady a sběrny lůžkovin
apod.) 75
4.12 Archivy, sklady rentgenu apod. 150
5. Tělesná výchova a sport
5.1 Hlediště sportovních zařízení 15
5.2 Tělocvičny, sportovní haly:
a) pouze pro tělovýchovu a sport 10
b) víceúčelové 20
5.3 Šatny cvičících:
a) skříňky kovové 15
b) skříňky dřevěné 40
c) bez skříněk 20
5.4 Šatny diváků 75
5.5 Sklady tělovýchovného zařízení 100
5.6 Vstupní prostory, předsálí, chodby 5
5.7 Vstupní prostory a předsálí využité částečně
pro obchod 30
6. Obchody
6.1 Maloobchodní prodejny:
6.1.1 nehořlavých výrobků (železářského zboží,
klenotů, hodin, nehořlavých stavebních hmot
a výrobků apod.) a prodejny květin, ovoce,
zeleniny, nealkoholických nápojů a piva 10
6.1.2 osobních automobilů a jednostopých vozidel
(autosalony), bez prodeje auto-moto výzbroje 20
6.1.3 domácích potřeb, elektrospotřebičů, skla,
porcelánu, keramiky, zbraní, prodejní galerie 25
6.1.4 auto-moto výzbroje (kromě prodejen pneumatik,
olejů a sportovních potřeb pro automobilisty),
informační techniky, hudebních nástrojů 35
6.1.5 masa, uzenin, novin a tabáku, pekařského
a cukrářského zboží 40
6.1.6 dárkového zboží, lahůdek, lihovin, módních
doplňků, bižuterie 50
6.1.7 košíkářského provaznického a pryžového zboží 55
6.1.8 zboží z plastických hmot, parfumerie, koloniál,
prodej bylin 60
6.1.9 obuvi, koženého zboží 65
6.1.10 hraček, galanterie, sportovních potřeb,
fotokino, řemeslnických potřeb, nábytku a
doplňků 70
6.1.11 potravin 75
6.1.12 textilu (metrového a kusového), kancelářských
potřeb, gramofonových desek, butiky,
starožitnosti 80
6.1.13 oděvů a kožešin, tapet, vetešnictví 85
6.1.14 drogistického zboží, kromě barev a laků,
podlahových krytin a koberců 90
6.1.15 knih a hudebnin 110
6.1.16 barev a laků, pneumatik, motorových olejů 120
6.2 Prodejny se širším sortimentem zboží:
6.2.1 prodejní zařízení dočasného nebo trvalého
charakteru s různým sortimentem zboží kromě
případů podle položek 6.1.16 a 6.2.2 až 6.2.5
a) jednotlivé prodejní stánky nebo stánky
na otevřených tržištích 40
b) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro
maloobchod, umístěné ve stavebních
objektech 60
c) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro
velkoobchod umístěné ve stavebním objektu
nebo prodej z kontejnerů 80
6.2.2 prodejny s průmyslovým zbožím širšího
sortimentu (včetně prodeje širšího sortimentu
stavebnin, potřeb pro kutily apod.,
zahrnující hořlavé hmoty)
a) skladovací výška zboží (např. v regálech)
do 2,5 m 55
b) skladovací výška zboží (např. v regálech)
přes 2,5 m 75
6.2.3 velkoprodejny potravin apod. (potraviny, maso,
uzeniny, pečivo, nápoje, zelenina, ovoce,
hygienické zboží, prací prostředky atd.)
a) skladovací výška zboží (např. v regálech)
do 2,5 m 70
b) skladovací výška zboží (např. v regálech)
přes 2,5 m 90
6.2.4 obchodní domy textilního zboží (metrový i
kusový textil, konfekce) a obuvnické zboží
(včetně koženého zboží) 80
6.2.5 obchodní domy bez ohledu na sortiment
(včetně hypermarketů):
a) kromě prodeje hořlavých kapalin v množství
přes 200 kg nebo hořlavých plynů v množství
přes 100 kg na prodejní plochu jednoho
podlaží požárního úseku 90
b) včetně prodeje hořlavých kapalin a plynů
(barev, laků, ředidel, čistících prostředků
apod.) přesahující specifikaci podle bodu
a) 110
6.3 Vzorkovny zboží a výrobků:
a) převážně z nehořlavých hmot 25
b) z hořlavých hmot 55
6.4 Příruční sklady:
6.4.1 knih, hudebnin 150
6.4.2 barev, laků, pneumatik, motorových olejů,
zboží z plastických hmot 180
6.4.3 příruční sklady ostatních prodejen (kromě
položky 6.4.1 a 6.4.2):
nahodilé požární zatížení se oproti prodejnám
zvyšuje o 30
6.5 Pasáže
6.5.1 pasáže (průchody) pouze s funkcí komunikačního
prostoru 5
6.5.2 pasáže (atria, mall) s výskytem výstavních
skříněk, informačních a reklamních panelů,
odpočinkových laviček apod. 10
6.5.3 pasáže (atria, mall) s výskytem sedacího
nábytku a stolků pro odpočinek i občerstvení,
s výskytem příležitostného stánkového prodeje,
výstavních skříněk, regálů a s výskytem
informačních a reklamních panelů apod. 15
Poznámka Podle položky 6.5.2 či 6.5.3 se
zařazují pasáže (popř. ochozy v pasážích) u
hypermarketů resp. u obchodních center, v
případě výskytu stánků trvalého charakteru viz
položka 6.2.1.
7. Veřejné stravování a ubytování
7.1 Veřejné stravování:
7.1.1 prostory ke stravování s místy k stání (bufety,
výčepy apod.) 10
7.1.2 prostory ke stravování se stolovým zařízením
se sedadly (jídelny, restaurace, menzy, hospody) 20
7.1.3 prostory pro pobyt hostů (kavárny, vinárny,
noční kluby apod.) 30
7.1.4 přípravny a výrobny pokrmů (kuchyně hromadného
stravování včetně pomocných provozů) 30
7.1.5 příruční sklady výroben pokrmů (bez ohledu
na sortiment; oddělené sklady lze posoudit
jako sklady prodejen příslušného druhu zboží) 60
7.2 Veřejné ubytování:
7.2.1 pokoje hotelů, motelů, hromadné ubytovny a
noclehárny, internáty, studentské koleje,
dětské domovy (v částech určených pro spaní
včetně sociálního vybavení), jakož i přidružené
prostory pro personál 30
7.2.2 příruční sklady a sběrny lůžkovin apod. 60
7.2.3 hotelové haly, recepce:
a) vybavené pouze sedacím nábytkem 10
b) vybavené různými službami pro hosty (např.
prodejnou upomínkových předmětů,
kadeřnictvím) 20
7.2.4 chodby 5
8. Byty
8.1 Bytové domy, rodinné domky, domovy důchodců
včetně příslušenství 40
9. Služby a provozovny
9.1 Prostory pro příjem, výdej a zkoušení výrobků
určených pro opravu čištění apod.:
9.1.1 výrobky převážně z nehořlavých hmot (klenoty,
hodiny, optické přístroje apod.) 10
9.1.2 výrobky částečně obsahující hořlavé hmoty
(mechanické průmyslové zboží, elektrospotřebiče,
informační technika, měřicí přístroje, zbraně,
bižutérie, deštníky a slunečníky) 25
9.1.3 výrobky převážně z hořlavých hmot:
a) prádlo, obuv, kožené zboží, módní doplňky,
hudební nástroje, sběrny fotoprací 35
b) sportovní potřeby, hračky, košíkářské a
provaznické zboží, oděvy, kožené a kožešnické
zboží, peří a sedlářské výrobky 45
c) koberce a jiné podlahové krytiny, pneumatiky,
zboží z pryže a plastických hmot, sběrny
reprodukčních a knihařských prací, oprav
nábytku apod. 60
9.2 U prostorů pro dopravu, výrobu, popř. čištění
výrobků uvedených v položce 9.1 včetně
příručních skladů se nahodilé požární zatížení
zvyšuje o 15
9.3 U samostatných skladových a expedičních
prostorů pro výrobky uvedené v položce 9.1 se
nahodilé požární zatížení zvyšuje o 30
9.4 Dílny (údržbářské, opravárenské, výrobní),
popř. samostatné provozovny:
a) zámečnická dílna, instalatérská dílna,
zlatnická dílna, kovodílna uměleckých
řemesel apod. 30
b) dílny jemné mechaniky, elektrotechnická
dílna, auto-moto dílny, dílny jízdních kol
a kočárků, sklenářská dílna včetně rámování
obrazů apod. 40
c) krejčovská dílna, obuvnická dílna,
fotolaboratoře apod. 50
d) čalounická dílna, aranžovna, dílna dekorací,
lakýrnická dílna, dílna autobaterií apod. 60
e) truhlářská a tesařská dílna, dílna pro tkaní
koberců, tiskařská dílna a knihařská dílna
apod. 75
9.5 Provozovny:
9.5.1 obstaravatelské služby, prostory pro styk se
zákazníkem včetně zázemí (cestovní kanceláře,
sázkové kanceláře, reklamní a inzertní
kanceláře apod.) 30
9.5.2 půjčovny:
a) průmyslového zboží 30
b) sportovního zboží 50
c) videozáznamů a videotechniky 60
d) oděvů a úschovny kožešin 90
9.5.3 kosmetické salóny, kadeřnictví, vlásenkářství
apod. 30
9.5.4 drobné provozovny zahrnující prodej, výrobu,
příruční sklady se posuzují podle položky
6.1.5 maso, uzeniny)
9.6 Čekárny u služeb a provozoven, popř. včetně
hygienického zázemí 10
10. Garáže a servisy motorových vozidel
10.1 Osobní automobily, dodávkové automobily,
jednostopá vozidla (skupina 1 podle ČSN
73 6059):
a) garáže a prostory pro čištění 15
b) prostory pro údržbu a opravu (bez skladu
náhradních dílů a materiálů) 15
10.2 Nákladní automobily, autobusy, speciální
automobily, traktory a samojízdné pracovní
stroje (skupina 2 a 3 podle ČSN 73 6059):
a) garáže a prostory pro čištění 40
b) prostory pro údržbu a opravy (bez skladů
náhradních dílů a materiálů) 45
10.3 Prostory pro nanášení hořlavých nátěrových
hmot 25
10.4 Sklad náhradních dílů, např. demontovaných
dílů, sklad autopříslušenství apod. kromě
položky 10.5 55
10.5 Sklad nátěrových hmot, olejů a mazadel,
čalounění, pneumatik 150
10.6 Sklad tlakových nádob s hořlavými plyny 180
10.7 Čerpací stanice pohonných hmot a olejů uvnitř
i vně stavebního objektu (mimo prostor
nádrží) 30
10.8 Příjem a čekárny u garáží, servisů a opraven:
a) vybavené pouze sedacím nábytkem 10
b) vybavené různými službami pro zákazníky
(např. bufety) 20
c) vybavené současně prodejnou autopotřeb 50
11. Doprava
11.1 Vstupní haly, průchody, chodby 5
11.2 Čekárny (u nádražních stanic, letišť) včetně
prostorů pro odbavení cestujících (např. u
letišť):
a) vybavení pouze sedacím nábytkem 10
b) vybavení také prodejními stánky apod. 20
11.3 Úschovny zavazadel:
a) společné 150
b) v kovových skříňkách 50
12. Spoje
12.1 Telekomunikační a radiokomunikační provozy:
12.1.1 pracoviště informačního centra:
a) automatické 45
b) manuální 70
12.1.2 kontrolní pracoviště frekvenční modulace 15
12.1.3 nahrávání magnetofonových pásků 45
12.1.4 ústředna rozhlasu a rozhlasu po drátě 50
12.1.5 telefonní ústředna:
a) pobočka do 100 přípojek 30
b) veřejná a pobočková nad 100 přípojek 65
12.1.6 faxová (příp. dálnopisná) ústředna:
a) automatická 65
b) manuální 20
12.1.7 sál televizních vysílačů 35
12.1.8 sál radioreléových zařízení 35
12.1.9 sál zesilovací stanice dálkových kabelů 55
12.1.10 sál tónové telegrafie 55
12.1.11 sál zesilovaní stanice 25
12.1.12 televizní převaděč:
a) do 0,5 W 10
b) od 0,5 W do 1 kW 30
12.1.13 zkušebna technologie spojů (uzlová, tranzitní
apod.) 45
12.2 Poštovní provozy:
12.2.1 přepážková hala a navazující administrativní
prostory kromě dále uvedených provozů 40
12.2.2 výpravna balíkových a listovních závěrů,
výpravna a sklad balíků 120
12.2.3 sklady
a) tisku, obalů a tiskopisů 120
b) prázdných pytlů 75
13. Výrobní provozy
13.1 Průmysl strojírenský a hutnický:
13.1.1 slévárny, kovárny, lisovny, klempírny, brusírny
(bez olejových kalicích lázní) 10
13.1.2 soustružny, frézárny, galvanizovny, svařovny,
válcovny, tažírny (drátů, plechu apod.),
mostárny, kalírny, výrobna jízdních kol,
kuličkových ložisek, kovových nástrojů a nářadí,
trezorů 10
13.1.3 výroba a montáž silničních a kolejových
vozidel (kromě lakoven), motorových letadel,
kočárků, kancelářských strojů, optických
přístrojů, hodin, zbraní, šicích strojů,
tiskařských strojů, balicích a jiných obdobných
strojů 20
13.1.4 výroba izolovaných drátů, kompletizovaných
strojírenských produktů zahrnujících také
hořlavé hmoty, bezmotorových letadel 30
13.1.5 lakovny, stříkací boxy (bez skladu barev) 50
13.2 Průmysl elektrotechnický:
13.2.1 výroba elektrických přístrojů, elektrických
spotřebičů, transformátorů (kromě položky
13.2.2), suchých baterií, žárovek,rozhlasové
a televizní techniky, telefonních přístrojů
a spojové techniky, informační techniky
(počítače) 25
13.2.2 výroba akumulátorů, navíjení motorů,
transformátorů apod. (pokud tvoří
samostatný provoz) 35
13.3 Průmysl chemický:
13.3.1 výroba anorganických kyselin 10
13.3.2 výroba pracích prostředků, mýdla,
parfumeristického a kosmetického zboží,
farmaceutická výroba, výroba organických
kyselin 25
13.3.3 výroba čisticích prostředků (na boty, na
podlahy apod.), výroba umělých hnojiv, výroba
zboží z plastických hmot (bez meziskladů) 45
13.3.4 výroba disperzních a tiskařských barev, tmelů,
lepidel, klihu, voskového zboží 60
13.3.5 výroba bitumenu, dehtu, umělé kůže, pneumatik,
pryžové zboží, podlahových krytin,
vulkanizační procesy, výroba filmů, magnetických
záznamových pásků, výroba zpracování hořlavých
plynů včetně plníren 75
13.3.6 výroba umělé pryskyřice, plastů a pěnových
plastů, zpracování přírodní pryskyřice,
kaučuku, výroba pryže, zpracování základních
produktů z ropy a výroba hořlavých kapalin III.
a IV. třídy nebezpečnosti 120
13.3.7 výroba nitrolakových a lihových nátěrových
hmot, výroba ředidel, výroba a zpracování
hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti 180
13.4 Průmysl textilní, oděvní a kožedělný:
13.4.1 textilní výroba - vyšívání a pletené zboží,
výroba punčoch, hedvábného zboží, apretace
textilií 20
13.4.2 přádelny, tkalcovny, bělírny, žehlírny,
barvírny, výroba tkanin z lýka a jutových
tkanin 30
13.4.3 výroba prádla a oděvů, výroba obuvi, koženého
a kožešnického zboží, výroba plsti a plstěného
zboží, výroba plachet, matrací ze žíní, pytlů,
obvazového materiálu a vaty, výroba vlněných
přikrývek, textilní tiskárny 45
13.4.4 výroba koberců 60
13.5 Průmysl dřevozpracující a papírenský:
13.5.1 provozovny mokrého (vodního) zpracování
dřevní hmoty (např. varna celulózy) 5
13.5.2 zpracování surového dřeva (všeobecně),
výroba papíru (všeobecně) 30
13.5.3 výroba dřevěného zboží (soustružna, modelárna,
pila apod.), výroba tužek, zápalek, dřevěných
lišt a kolíků, lyží, hraček, lisování korku a
výroba z korku, papírových nebo dřevěných
žaluzií 45
13.5.4 apretace a zušlechtění papíru, výroba
papírového zboží a kancelářských potřeb,
výroba kartonů, lepenek a papírových pytlů,
výroba nábytku (včetně čalouněného), výroba
dveří a oken, dřevěných palet, beden a sudů,
výroba dřevité vlny, výroba člunů 60
13.5.5 výroba laťovek, překližek, dřevotřískových,
dřevovláknitých, pilinových a obdobných
desek včetně broušení a dalších povrchových
úprav 150
13.6 Průmysl potravinářský:
13.6.1 výroba nealkoholických nápojů, ovocných šťáv,
pivovary, mlékárny, jatka, výroba kompotů a
jiné mokré provozy 10
13.6.2 výroba bonbónů, cukrářského zboží a čokolády,
masných výrobků, zpracování tabáku 20
13.6.3 pražírna kávy, výroba likérů a lihovin, výroba
oplatek, konzervárny masných výrobků, mražené
zboží 30
13.6.4 výroba kvasnic, zpracování kakaa, výroba
marmelád a džemů 45
13.6.5 pekárny, výroba sušené zeleniny, těstovin,
výroba cukru (kromě položky 13.6.7) 60
13.6.6 výroba a zpracování stolních olejů, jedlých
tuků 75
13.6.7 mlýny na obilí, výroba škrobu (kromě položky
13.6.1), zušlechtění cukru, chladírny a
mrazírny 120
13.7 Průmysl sklářský a stavebních hmot:
13.7.1 výroba žárového skla, keramiky, porcelánu,
cementu, vápna, cihel, betonu, cementářského
zboží, keramického zboží, sádrového zboží,
výztuže 10
13.7.2 výroba a zpracování minerální a skelné vaty
(rohože, desky apod.), výroba skleněného
zboží a zpracování skla (bez expedice a balení),
stavební zámečnictví 10
13.7.3 výroba dřevěného bednění, lešenářských podlážek
apod. 60
13.7.4 výroba hydroizolačních pásů 120
13.8 Jiné průmyslové výroby:
13.8.1 výroba provaznického a kartáčnického zboží,
výroba zboží z rákosu a slámy, výroba
štětců, výroba hudebních nástrojů 45
13.8.2 tiskárny 60
13.8.3 nahodilé požární zatížení oproti položce
13.1 až 13.8 se zvyšuje u: balíren zboží
do hořlavých obalů
a) typu dřevité vlny, zpěněných plastických
hmot o 30
b) typu papírových a kartónových obalů o 15
příručních skladů a expedice zboží-výrobky o
35% hodnoty nahodilého požárního zatížení
dotčeného druhu zboží-výrobků, nejméně však o 30
skladů (trvale vymezený prostor skladu,
samostatná místnost skladu, samostatný požární
úsek apod.), kde skladovaná výška zboží-výrobků
nepřekračuje 3 m, a to o 70% hodnoty nahodilého
požárního zatížení dotčeného druhu zboží-výrobků,
nejméně však o 50
Poznámka-nahodilé požární zatížení skladů, kde
skladová výška zboží-výrobků je vyšší než 3 m,
se stanoví individuálně podle skutečné hmotnosti
hořlavých látek a jejich výhřevností.
13.9 Zemědělská výroba:
13.9.1 volně ložené sklady brambor, zeleniny, okopanin,
ovoce 0
13.9.2 prostory pro pěstování rostlin, popř. hub 0
13.9.3 stáje, kromě stájí pro drůbež 6,5
13.9.4 stáje pro drůbež 9,5
13.9.5 sklady obilí, semena úsušků 15
13.9.6 kolny pro stroje (kromě samohybných) a nářadí 10
13.9.7 sklady suchých krmných směsí 25
13.9.8 míchárny a přípravny krmiva 30
13.9.9 sklady sušené zeleniny 37,5
13.9.10 pásová sušárna chmele, posklizňové úpravy
obilí, semen apod., výrobny krmných směsí 45
13.9.11 sklady kukuřičných úsušků, sušárny obilí a
semen 52,5
13.9.12 sklady sena 60
13.9.13 sušárna píce 90
13.9.14 sklady slámy a jiných stébelnatých rostlin 150
13.9.15 jsou-li produkty u položek 13.9.1., 13.9.5,
13.9.7, 13.9.9 a 13.9.11 skladovány na paletách,
v žocích apod., připočítává se 0,8 násobek
hmotnosti hořlavých látek obalů, palet, přenosek
apod.
14. Hygienické prostory
14.1 Šatny zaměstnanců:
a) s kovovými skříňkami 15
b) s dřevěnými skříňkami 50
c) bez skříněk 20
14.2 Umývárny, WC, úpravny zaměstnanců 5
15. Jiné provozy
15.1 Strojovna vzduchotechniky, strojovna výtahů 15
15.2 Energocentra, rozvodny:
a) bez olejových vypínačů 25
b) s olejovými vypínači 35
15.3 Prostory měničů a usměrňovačů 55
15.4 Prostory pro transformátory:
a) olejové 160
b) vzduchem chlazené a regulační 10
15.5 Přívodní kobky VN 25
15.6 Prostory náhradních zdrojů elektrické
energie:
a) akumulátory 10
b) dieselagregáty apod.
1) s provozní nádrží do 100 l 15
2) s provozní nádrží od 100 l do 500 l 40
3) s provozní nádrží od 500 l do 1000 l 65
4) s provozní nádrží nad 1000 l 120
15.7 Kompresorové stanice pro nehořlavé plyny 10
15.8 Čerpací stanice pro nehořlavé kapaliny 10
15.9 Výměníkové stanice tepla (voda, pára) 5
15.10 Kotelny na palivo:
a) tuhé (bez uhelny) 15
b) kapalné
1) bez provozní nádrže 15
2) s provozní nádrží 75
c) plynové 10
15.11 Velíny, dozorny, obsluhovny, ohlašovny požárů
a) s elektrickým zařízením regulace umístěným
v těchto prostorech 65
b) pouze s ovládacími řídícími prvky 15
15.12 Silniční a dálniční tunely 35
------------------------------------------------------------------
Pozn. Příloha č. 2 vychází z ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb
- Nevýrobní provozy, přičemž některé hodnoty nahodilého
požárního zatížení byly přizpůsobeny podmínkám vyhlášky.
Příl.3
Základní tematické okruhy k ověřování odborné způsobilosti fyzických
osob
Poř. tematický okruh technik odborně
číslo PO způsobilá
osoba
1. Současná právní úprava požární ochrany ano ano
(dále jen "PO")
2. Povinnosti právnických osob a
podnikajících fyzických osob na úseku PO ano ano
3. Členění provozovaných činností podle
požárního nebezpečí ano ano
4. Způsob stanovení podmínek požární
bezpečnosti při činnostech se zvýšeným
požárním nebezpečím ano ano
5. Základní povinnosti fyzických osob ano ano
6. Přehled dokumentace PO a způsob jejího
vedení ano ano
7. Dokumentace PO-dokumentace zdolávání
požárů ano ano
8. Dokumentace PO-posouzení požárního jen
nebezpečí seznámení ano
9. Dokumentace PO-stanovení organizace
zabezpečení PO, řád ohlašovny požárů,
požární kniha ano ano
10. Dokumentace PO-požární řád, požární
poplachové směrnice, požární evakuační
plán ano ano
11. Dokumentace PO-bezpečnostní dokumentace
doklady prokazující dodržování
technických podmínek a návodů vztahující
se k požární bezpečnosti výrobků nebo
činností ano ano
12. Organizace a provádění školení o PO a
organizace a provádění odborné
přípravy ano ano
13. Kontrola podle zákona o požární ochraně
a kontrolního řádu, kontrola dodržování
povinností stanovených předpisy o
požární ochraně ano ano
14. Postavení a působnost orgánů státní
správy a samosprávy na úseku PO ano ano
15. Výkon státního požárního dozoru ano ano
16. Vyloučení věcí z užívání, zákaz
činnosti a zastavení provozu ano ano
17. Odborně způsobilé osoby na úseku PO,
technici a preventisté požární
ochrany, osoby zařazené v preventivních
požárních hlídkách ano ano
18. Pokuty právnickým osobám a podnikajícím
fyzickým osobám, správní řád ano ano
19. Jednotky PO ano ano
20. Zásady přestupkového řízení a přestupky
na úseku PO ano ano
21. Podmínky pro hašení požárů a pro
záchranné práce ano ano
22. Podmínky požární bezpečnosti při
používání tepelných spotřebičů,
základní požadavky na komíny ano ano
23. Požární bezpečnost technických a
technologických zařízení ano ano
24. Požárně bezpečnostní zařízení ano ano
25. Elektrická požární signalizace ano ano
26. Stabilní a polostabilní hasicí
zařízení ano ano
27. Zařízení pro odvod kouře a tepla ano ano
28. Obsah a rozsah požárně bezpečnostního
řešení stavby ano ano
29. Zásady požární bezpečnosti nevýrobních
objektů, specifika dle účelu a druhů jen
provozů seznámení ano
30. Zásady požární bezpečnosti výrobních jen
objektů seznámení ano
31. Požární riziko a způsoby jeho vyjádření, jen
požární úseky seznámení ano
32. Evakuace osob, únikové cesty ano ano
33. Požárně nebezpečný prostor a jen
odstupové vzdálenosti seznámení ano
34. Podmínky požární bezpečnosti při
svařování ano ano
35. Elektrická zařízení jako možný
iniciační zdroj ano ano
36. Ochrana před účinky statické
elektřiny ano ano
37. Zásady PO při manipulaci, ukládání
a skladování plynů, zejména hořlavých
plynů ano ano
38. Osobní a věcná pomoc při zdolávání
požárů ano ano
39. Posuzování shody výrobků, prohlášení
o shodě, certifikace, autorizace, jen
akreditace seznámení ano
40. Technické požadavky na výrobky a
povinnosti výrobců, dovozců a
distributorů ano ano
41. Hasicí přístroje ano ano
42. Zásobování požární vodou ano ano
43. Věcné prostředky PO, požární technika ano ano
44. Problematika přepravy nebezpečných
látek ano ano
45. Klasifikace, značení, balení látek dle
mezinárodních předpisů. Hořlavé
kapaliny-provozovny a sklady, plnění a
stáčení, výdejní čerpací stanice ano ano
46. Požární tabulky, bezpečnostní barvy,
značky ano ano
47. Požárně technické charakteristiky
vyráběných, používaných, zpracovávaných
nebo skladovaných látek a materiálů,
potřebných ke stanovení preventivních
opatření k ochraně života a zdraví osob
a majetku ano ano
48. Výměna plynů při požáru, neutrální
rovina a její ovlivnění ano ano
49. Proces hoření, zplodiny hoření ano ano
50. Základní hasební látky a jejich
hasební účinky ano ano
51. Sdílení tepla, základní poznatky o
přenosu tepelné energie vedením,
prouděním, zářením ano ano
52. Parametry požáru, podmínky, které
ovlivňují šíření požáru ano ano
53. Posuzování požárního nebezpečí ano ano
54. Prevence závažných havárií způsobených
vybranými chemickými látkami a
chemickými přípravky, bezpečnostní
program a bezpečnostní zpráva,
havarijní plány, orgány státní správy jen
a provádění kontroly seznámení ano
55. Chemické látky a chemické přípravky,
klasifikace, nebezpečné látky výbušné,
oxidující, extrémně hořlavé, vysoce
hořlavé a hořlavé, balení a označování, jen
bezpečnostní list seznámení ano
56. Stanovení podmínek požární bezpečnosti
při činnostech se zvýšeným požárním
nebezpečím ano ano
57. Zpracování posouzení požárního
nebezpečí činností s vysokým jen
požárním nebezpečím seznámení ano
58. Určování požadavků na stavební
konstrukce, průkaz jejich ověření a jen
vlastnosti stavebních konstrukcí seznámení ano
59. Výkresy požární bezpečnosti staveb jen ano
seznámení
60. Požadavky na požární odolnost jen
stavebních konstrukcí seznámení ano
61. Stupeň požární bezpečnosti a z něho
vyplývající požadavky na stavební jen
konstrukce seznámení ano
62. Dodatečné zateplovací systémy jen
seznámení ano
63. Změny staveb z hlediska požární jen
bezpečnosti seznámení ano
64. Požární bezpečnost budov pro jen
bydlení a ubytování seznámení ano
65. Požární bezpečnost shromažďovacích jen
prostorů seznámení ano
66. Požární bezpečnost zdravotnických jen
zařízení seznámení ano
67. Požární bezpečnost zemědělských jen
objektů seznámení ano
68. Požární bezpečnost skladů jen
seznámení ano
69. Ochrana staveb proti šíření požárů jen
vzduchotechnickým zařízením seznámení ano
70. Technická normalizace ve vztahu PO jen
seznámení ano
------------------------------------------------------------------
Pozn. Seznámením se rozumí znalost obsahu příslušné dokumentace
požární ochrany a jejího začlenění do systému požární
ochrany; v oblasti požární bezpečnosti staveb se seznámením
rozumí orientace v pojmech.
Příl.4
Vzor osvědčení o odborné způsobilosti odborně způsobilé osoby
Ministerstvo vnitra
Číslo v katalogu .........................
Osvědčení
o odborné způsobilosti
Jméno, příjmení: .................................................
Rodné číslo: .....................................................
je odborně způsobilou osobou
podle § 11 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů
V XXX dne ....................................
.......................................
(pověřený vedoucí zaměstnanec
ministerstva)
------------------------------------------------------------------
Pozn. Text je umístěn na ochranném podtisku se symbolem malého
státního znaku v šedozelené barvě.
Příl.5
Vzor osvědčení o odborné způsobilosti technika požární ochrany
Ministerstvo vnitra
Číslo v katalogu: ..........................
Osvědčení
o odborné způsobilosti
Jméno, příjmení: .................................................
Rodné číslo: .....................................................
je technikem požární ochrany
podle § 11 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů
V XXX dne ............................
..................................
(pověřený vedoucí zaměstnanec
ministerstva)
------------------------------------------------------------------
Pozn. Text je umístěn na ochranném podtisku se symbolem malého
státního znaku v šedozelené barvě.
1) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky,
ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
2) ČSN EN 45 020 Normalizace a souvisící činnosti - Všeobecný slovník.
3) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení stavebního zákona.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění vyhlášeno pod č.
109/2001 Sb.).
6) Například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické
způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.
187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů.
7) ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8) ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně,
minimální požadavky na hasicí schopnost.
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, ČSN
01 8013 Požární tabulky.
10) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty, ČSN
73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou, ČSN 73
0875 Požární bezpečnost staveb - Navrhování elektrické požární
signalizace.
11) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a
zákona č. 276/1994 Sb.
12) § 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
13) Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
požární vodou.
14) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
15) § 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v
elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na
pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních
komunikacích (dopravní značka B 29 s dodatkovou tabulkou "Nástupní
plocha pro požární techniku").
18) § 19 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
20) Například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla,
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.
21) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
22) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční
přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení č. 157/1997 Sb.,
sdělení č. 54/1999 Sb. a sdělení č. 93/2000 Sb. m. s., a sdělení č.
60/1999 Sb., o přijetí změn a doplňků Přílohy I - Řád pro mezinárodní
železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné
právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží
(CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9.
května 1980.
23) Čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421 - Požární ochrana. Slovník - Část 1: Obecné
termíny a jevy požáru.
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o
změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve
znění pozdějších předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
29) § 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů.
30) § 14 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a o chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.
352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
32) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
33) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární bezpečnosti
staveb.
34) Například ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
35) Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.
36) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
37) § 31 odst. 1 písm. b) a f) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
38) § 47 zákona č. 50/1976 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb.
39) § 8 zákona č. 22/1997 Sb.
40) Například zákon č. 22/1997 Sb.
41) Například zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
