186/2013 Sb.



ZÁKON



ze dne 11. června 2013



o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o

státním občanství České republiky)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



STÁTNÍ OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Tento zákon upravuje způsoby nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, prokazování a zjišťování státního občanství České

republiky, vydávání osvědčení o státním občanství České republiky (dále

jen „osvědčení“), vedení evidence fyzických osob, které nabyly nebo

pozbyly státní občanství České republiky, a přestupky na úseku státního

občanství.



§ 2



V tomto zákoně se dítětem rozumí fyzická osoba mladší 18 let, pokud

nenabyla plné svéprávnosti.



HLAVA II



NABÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY



Díl 1



Způsoby nabývání státního občanství České republiky



§ 3



Státní občanství České republiky se nabývá



a) narozením,



b) určením otcovství,



c) osvojením,



d) nalezením na území České republiky,



e) udělením,



f) prohlášením, nebo



g) v souvislosti se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy

náhradní péče (dále jen „náhradní péče“).



Díl 2



Nabývání státního občanství České republiky narozením



§ 4



Dítě nabývá státní občanství České republiky narozením, je-li v den

jeho narození alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky.



§ 5



Státní občanství České republiky nabývá narozením i dítě, které se

narodí na jejím území a které by se jinak stalo osobou bez státního

občanství (dále jen „bezdomovec“), pokud jsou oba rodiče dítěte

bezdomovci a alespoň jeden z nich má na území České republiky ke dni

narození dítěte povolen pobyt^1) na dobu delší než 90 dnů.



Díl 3



Nabývání státního občanství České republiky určením otcovství



§ 6



Dítě, jehož matka není státní občankou České republiky, nabývá státní

občanství České republiky dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o

určení otcovství státního občana České republiky.



§ 7



(1) Dítě, jehož matka není státní občankou České republiky, avšak je

občankou jiného členského státu Evropské unie, Švýcarské konfederace

nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském

prostoru^2) (dále jen „stát Evropské unie“), anebo má trvalý pobyt^1)

na území České republiky, anebo je bezdomovkyní, nabývá státní

občanství České republiky dnem, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení

rodičů o určení otcovství státního občana České republiky.



(2) Dítě, jehož matka není státní občankou České republiky, státu

Evropské unie ani nemá trvalý pobyt^1) na území České republiky, ani

není bezdomovkyní, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy

bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství státního

občana České republiky, pokud rodiče prokázali otcovství matričnímu

úřadu genetickou zkouškou formou znaleckého posudku podle zákona o

znalcích a tlumočnících.



Díl 4



Nabývání státního občanství České republiky osvojením



§ 8



Dítě nabývá státní občanství České republiky osvojením, k němuž došlo

rozhodnutím orgánu České republiky, je-li alespoň jeden z osvojitelů

státním občanem České republiky, a to dnem nabytí právní moci

rozhodnutí o osvojení.



§ 9



Dítě, které bylo osvojeno rozhodnutím orgánu cizího státu a alespoň

jedním z osvojitelů je státní občan České republiky, nabývá státní

občanství České republiky dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uznání

osvojení, pokud bylo osvojení v České republice podle zákona o

mezinárodním právu soukromém uznáno^3).



Díl 5



Nabývání státního občanství České republiky nalezením na území České

republiky



§ 10



Dítě mladší 3 let nalezené na území České republiky, jehož totožnost se

nepodaří zjistit, nabývá státní občanství České republiky dnem nalezení

na území České republiky, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení nevyjde

najevo, že nabylo státní občanství jiného státu. V případě pochybností

o dni nalezení rozhodne o dni nabytí státního občanství České republiky

v řízení zahájeném z moci úřední anebo na návrh, který za dítě podá

zákonný zástupce dítěte nebo opatrovník, Ministerstvo vnitra (dále jen

„ministerstvo“).



Díl 6



Nabývání státního občanství České republiky udělením



§ 11



O udělení státního občanství České republiky rozhoduje ministerstvo.



§ 12



Na udělení státního občanství České republiky není právní nárok.



Podmínky udělení státního občanství České republiky



§ 13



(1) Státní občanství České republiky lze udělit, pokud je žadatel

integrován do společnosti v České republice, zejména pokud jde o

integraci z hlediska rodinného, pracovního, nebo sociálního, a splňuje

ostatní podmínky stanovené v § 14.



(2) Státní občanství České republiky nelze udělit žadateli, který

ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost,

demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty.



§ 14



(1) Státní občanství České republiky lze udělit, pokud má žadatel na

území České republiky povolen trvalý pobyt^1) ke dni podání žádosti

nepřetržitě



a) po dobu alespoň 5 let,



b) po dobu alespoň 3 let, jde-li o žadatele, který je občanem státu

Evropské unie, nebo



c) po dobu, která společně s bezprostředně předcházejícím oprávněným

pobytem na území České republiky dosahuje alespoň 10 let.



Do doby pobytu požadované v písmenech a) a b) se započítává doba

jakéhokoli oprávněného pobytu na území České republiky před dosažením

18 let věku.



(2) Státní občanství České republiky lze udělit, pokud žadatel prokáže,

že se na území České republiky skutečně zdržuje alespoň v rozsahu jedné

poloviny doby pobytu, jak je stanovena v odstavci 1 písm. a) až c). Do

této doby se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území České

republiky, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 2 po sobě

jdoucí měsíce, nebo ze závažného důvodu 6 po sobě jdoucích měsíců;

závažným důvodem je zejména těhotenství a narození dítěte, vážné

onemocnění, studium, odborné školení nebo pracovní cesta.



(3) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli staršímu 15

let, který



a) nebyl pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k

nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo pro úmyslný trestný čin,



b) pokud se v České republice zdržuje po dobu kratší 10 let, ve státě,

jehož je státním občanem, nejde-li o žadatele, kterému byla na území

České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové

ochrany^4), nebo ve státech, ve kterých v posledních 10 letech přede

dnem podání žádosti pobýval nepřetržitě více než 6 měsíců po dosažení

věku 15 let, nebyl pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k

nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro úmyslný trestný čin.



Podmínka podle písmen a) a b) je splněna, pokud se na žadatele hledí,

jako by nebyl odsouzen, nebo pokud byl v cizím státě odsouzen za čin,

který není trestný podle práva České republiky.



(4) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli, který prokáže

znalost českého jazyka. Tuto podmínku nemusí splnit žadatel, který

doloží, že v minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let

základní, střední, nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím

jazykem český jazyk, žadatel, který je ke dni podání žádosti mladší 15

nebo starší 65 let, nebo žadatel s tělesným nebo mentálním postižením,

které mu znemožňuje osvojit si znalost českého jazyka.



(5) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli, který prokáže

základní znalost ústavního systému České republiky a základní orientaci

v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České

republiky. Tuto podmínku nemusí splnit žadatel, který doloží, že v

minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední,

nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk,

žadatel, který je ke dni podání žádosti mladší 15 nebo starší 65 let,

nebo žadatel s tělesným nebo mentálním postižením, které mu znemožňuje

osvojit si znalost ústavního systému České republiky a základní

orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích

České republiky.



(6) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli, který v

posledních 3 letech předcházejících dni podání žádosti neporušil

závažným způsobem povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů

upravujících vstup a pobyt cizinců na území České republiky^1), veřejné

zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění,

zaměstnanost, daně, cla, odvody a poplatky, vyživovací povinnost vůči

dítěti, které má trvalý pobyt na území České republiky, nebo

veřejnoprávní povinnosti k obci, ve které je žadatel přihlášen k

pobytu, jde-li o povinnosti uložené obcí v samostatné působnosti.



(7) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli, který prokáže

výši a zdroje svých příjmů, popřípadě splnění oznamovací povinnosti při

přeshraničním převozu^5) nebo bezhotovostní převod finančních

prostředků z ciziny a že ze svých příjmů v deklarované výši odvádí daň,

pokud podle jiného právního předpisu^6) tuto povinnost neplní jiná

osoba. Skutečnosti dle předchozí věty je žadatel povinen prokázat za

období posledních 3 let předcházejících dni podání žádosti. Tuto

podmínku nemusí splnit žadatel, který je ke dni podání žádosti mladší

18 let.



(8) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli, který

prokáže, že jeho pobyt na území České republiky v posledních 3 letech

předcházejících dni podání žádosti výrazně a bez vážných důvodů

nezatěžoval systém státní sociální podpory nebo systém pomoci v hmotné

nouzi. Výrazným zatížením systému státní sociální podpory nebo systému

pomoci v hmotné nouzi se rozumí, že žadatel je převážně závislý na

dávkách poskytovaných ze systému státní sociální podpory nebo systému

pomoci v hmotné nouzi, pokud se nejedná o osobu, která je vyloučena z

výkonu výdělečné činnosti z důvodu svého zdravotního stavu, připravuje

se na budoucí povolání^7), nebo čerpá mateřskou či rodičovskou

dovolenou, nebo soustavně pečuje o jinou osobu, která je na takovou

péči odkázána.



§ 15



Prominutí splnění některých podmínek stanovených pro udělení státního

občanství České republiky



(1) Splnění podmínky stanovené v § 14 odst. 1 může být prominuto

žadateli, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt a



a) narodil se na území České republiky,



b) je nebo byl státním občanem České republiky nebo České socialistické

republiky (dále jen „český státní občan“), popřípadě do roku 1968

státním občanem Československé republiky nebo Československé

socialistické republiky (dále jen „československý státní občan“),



c) alespoň jeden z jeho rodičů je státním občanem České republiky,



d) byl po dosažení věku 18 let osvojen státním občanem České republiky,



e) jeho manžel nebo registrovaný partner^8) (dále jen „partner“), se

kterým žije ve společné domácnosti, je státním občanem České republiky,



f) má povolen trvalý pobyt na území České republiky z důvodů

humanitárních, jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo pokud je

jeho pobyt na území v zájmu České republiky^1),



g) je ke dni podání žádosti mladší 18 let, nebo



h) je bezdomovcem nebo mu byla na území České republiky udělena

mezinárodní ochrana formou azylu^4), pokud platnost rozhodnutí o

udělení této formy mezinárodní ochrany trvá.



(2) Splnění podmínky stanovené v § 14 odst. 2 může být prominuto

žadateli, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt a



a) jeho manžel nebo partner^8), se kterým žije ve společné domácnosti,

je státním občanem České republiky, nebo



b) je ke dni podání žádosti mladší 18 let.



(3) Splnění podmínek stanovených v § 14 odst. 4 a 5 může být prominuto

z důvodů hodných zvláštního zřetele.



(4) Splnění podmínky stanovené v § 14 odst. 6 může být prominuto, pokud

žadatel odstranil způsobený škodlivý následek nebo učinil účinná

opatření k jeho odstranění.



(5) Splnění podmínky stanovené v § 14 odst. 8 může být prominuto z

důvodů hodných zvláštního zřetele, jimiž je zejména skutečnost, že

žadatel je bezdomovcem nebo mu byla udělena mezinárodní ochrana na

území České republiky formou azylu nebo doplňkové ochrany^4).



§ 16



Udělení státního občanství České republiky z důvodu významného přínosu

pro Českou republiku



(1) Ministerstvo může udělit státní občanství České republiky žadateli,

který má na území České republiky povolen trvalý pobyt^1) a udělení

státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro

Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního,

sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo

účelům humanitárním, nebo je v jiném státním zájmu. Žadatel nemusí

splňovat podmínky stanovené v § 14, s výjimkou podmínky stanovené v §

14 odst. 3.



(2) Žadatel předloží doklad, který mu byl vystaven některým z

ministerstev či jiným ústředním správním úřadem^9), Kanceláří

prezidenta republiky, veřejnou nebo státní vysokou školou, nebo

veřejnou výzkumnou institucí^10), a který osvědčuje důvod pro udělení

státního občanství České republiky podle odstavce 1; žadatel

nepředkládá doklad uvedený v § 19 písm. g) ani doklady podle § 20.



Řízení ve věci udělení státního občanství České republiky



§ 17



Žádost o udělení státního občanství České republiky se podává osobně u

krajského úřadu, v hlavním městě Praze u úřadu městské části stanovené

v příloze č. 1 k tomuto zákonu (dále jen „krajský úřad“) příslušného

podle místa trvalého pobytu žadatele.



§ 18



(1) Manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství

České republiky, do níž mohou zahrnout své děti.



(2) Pokud žádost o udělení státního občanství České republiky podává

jen jeden z rodičů dítěte, může do žádosti dítě zahrnout pouze se

souhlasem druhého rodiče s jeho úředně ověřeným podpisem. Úředně

ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže druhý rodič vyjádří svůj souhlas

a žádost podepíše před správním orgánem, u něhož je žádost podána.

Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské odpovědnosti

zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen

nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo území České

republiky, znám nebo zemřel.



(3) Rodiče, popřípadě jeden z rodičů, mohou podat samostatnou žádost o

udělení státního občanství České republiky pro dítě. Pokud žádost

podává jeden z rodičů, může tak učinit pouze se souhlasem druhého

rodiče s jeho úředně ověřeným podpisem. Souhlas druhého rodiče,

případně úřední ověření podpisu, se nevyžaduje za podmínek uvedených v

odstavci 2. Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské

odpovědnosti, výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti

omezen nebo pozastaven nebo není-li jejich pobyt, pokud žijí mimo území

České republiky, znám, může podat samostatnou žádost o udělení státního

občanství České republiky pro dítě jeho zákonný zástupce nebo

opatrovník. Opatrovník k žádosti připojí pravomocné rozhodnutí soudu o

svém ustanovení.



(4) Společnou žádost manželů ani žádost, do které jsou zahrnuty děti,

není možné podat, pokud žadatel žádá o udělení státního občanství České

republiky podle § 16.



(5) K žádosti o udělení státního občanství České republiky dítěti

staršímu 15 let je třeba jeho souhlas s úředně ověřeným podpisem.

Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže dítě vyjádří svůj souhlas

a žádost podepíše před správním orgánem, u něhož je žádost podána.



§ 19



Kromě náležitostí stanovených správním řádem musí být z žádosti o

udělení státního občanství České republiky patrné, zda a z jakých

důvodů se žádá o prominutí splnění podmínek pro udělení státního

občanství České republiky. K žádosti o udělení státního občanství České

republiky žadatel připojí



a) rodný list,



b) oddací list nebo doklad o vzniku registrovaného partnerství^8) (dále

jen „partnerství“), pokud uzavřel manželství nebo vstoupil do

partnerství,



c) doklad o rozvodu manželství nebo rozhodnutí o zrušení partnerství,

pokud bylo manželství rozvedeno nebo partnerství zrušeno,



d) úmrtní list zemřelého manžela nebo partnera^8),



e) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným

soudem nebo správním orgánem cizího státu nebo jiný doklad prokazující

bezúhonnost žadatele podle § 14 odst. 3 písm. b), nebo čestné

prohlášení o bezúhonnosti, jde-li o cizí stát, kde žadatel v posledních

10 letech pobýval po kratší dobu nebo cizí stát výpis z evidence trestů

nebo rovnocenný doklad nevydává či jej odmítá žadateli vydat, (dále jen

„doklad o bezúhonnosti“); tyto doklady nesmí být starší než 6 měsíců,



f) životopis, zpracovaný volnou formou v českém jazyce, ve kterém uvede

zejména údaje o pobytu na území České republiky, včetně délky

zahraničních pobytů během této doby, pracovní nebo jiné výdělečné

činnosti a studiu v České republice a rodinném a společenském životě,



g) doklad o absolvování zkoušky znalosti z českého jazyka, základní

znalosti ústavního systému České republiky a základní orientace v

kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České

republiky pro účely udělování státního občanství (dále jen „zkouška z

jazyka a reálií“) nebo doklady, které prokáží, že v minulosti

absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední nebo

vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk, nebo že

jde o žadatele s tělesným nebo mentálním postižením, které mu

znemožňuje osvojit si znalost českého jazyka nebo znalost ústavního

systému České republiky a základní orientaci v kulturně-společenských,

zeměpisných a historických reáliích České republiky, nejedná-li se o

žadatele mladšího 15 nebo staršího 65 let.



§ 20



(1) Žadatel k žádosti o udělení státního občanství České republiky dále

připojí



a) doklady, které prokazují pobyt žadatele na území České republiky a

jeho pobyty v zahraničí,



b) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u

orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České

republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je

povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.



(2) Žadatel dále k žádosti připojí doklady prokazující zdroje jeho

finančních prostředků sloužících k zajištění jeho životních potřeb v

České republice, zejména



a) potvrzení o tom, že je příjemcem starobního, invalidního nebo jiného

důchodu,



b) doklady, které prokazují příjmy manžela nebo partnera^8), pokud je

na jeho příjmy žadatel odkázán,



c) doklady, že disponuje příjmy ze zahraničí.



(3) Žadatel, který v České republice vykonává nebo vykonával závislou

práci, k žádosti dále připojí



a) potvrzení o svém zaměstnání včetně informace o výši příjmu,



b) pracovní smlouvy nebo potvrzení o zaměstnání, případně další

podklady prokazující pracovní aktivity žadatele, kterým se v České

republice v minulosti věnoval.



(4) Žadatel, který studuje nebo v minulosti na území České republiky

studoval, k žádosti dále připojí



a) potvrzení o studiu,



b) poslední školní vysvědčení nebo jiné doklady prokazující studium.



§ 21



(1) Krajský úřad pouze vyplní se žadatelem dotazník k žádosti a spolu s

předloženými doklady a svým stanoviskem a stanoviskem obecního úřadu

obce, ve které je žadatel přihlášen k pobytu, jej zašle do 30 dnů ode

dne jejího podání ministerstvu; dotazník je uveden v příloze č. 2 k

tomuto zákonu.



(2) Stanoviska obecního úřadu a krajského úřadu obsahují vyjádření ke

splnění podmínek pro udělení státního občanství České republiky, které

může obecní úřad nebo krajský úřad na základě informací, jež má k

dispozici, posoudit.



§ 22



(1) Pokud má ministerstvo pochybnosti o správnosti údajů uvedených v

předložených dokladech, nebo je jako podklad pro posouzení žádosti

považuje za nedostatečné, je oprávněno dále požádat o informaci jiný

státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo zdravotní

pojišťovnu, které jsou povinny požadovanou informaci poskytnout, pokud

ji mají k dispozici.



(2) Za účelem prokázání podmínky uvedené v § 14 odst. 3 písm. a) si

ministerstvo vyžádá podle jiného právního předpisu^11) výpis z evidence

Rejstříku trestů, jde-li o žadatele staršího 15 let. Žádost o vydání

výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů

se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(3) K žádosti o udělení státního občanství České republiky, kterou

podal žadatel starší 15 let, si ministerstvo vyžádá stanoviska Policie

České republiky a zpravodajských služeb České republiky; tato

stanoviska se nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované

informace. V případě, že v řízení vyjde na základě stanoviska Policie

České republiky nebo zpravodajské služby, které obsahuje utajované

informace, najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho

svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví,

nebo majetkové hodnoty, v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k

zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.



§ 23



(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení státního občanství České

republiky do 180 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena.



(2) Rozhodnutí v řízení o rozkladu proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti

o udělení státního občanství České republiky vydá ministr ve lhůtě 120

dnů ode dne podání rozkladu.



§ 24



(1) Vyhovuje-li se žádosti o udělení státního občanství České

republiky, vydá ministerstvo žadateli listinu o udělení státního

občanství České republiky namísto stejnopisu písemného vyhotovení

rozhodnutí. V takovém případě nabývá rozhodnutí o udělení státního

občanství České republiky právní moci dnem uvedeným v § 27 odst. 1.



(2) Ministerstvo o udělení státního občanství České republiky

bezodkladně informuje krajský úřad.



§ 25



Pokud ministerstvo žádost o udělení státního občanství České republiky

zamítne, může žadatel podat novou žádost nejdříve po uplynutí 2 let od

dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti. To neplatí,

byl-li žadatel v době zamítnutí žádosti dítětem nebo splnil-li žadatel

v mezidobí v důsledku uplynutí času podmínku podle § 14, jejíž

nesplnění bylo důvodem zamítnutí žádosti.



§ 26



Soudní přezkum



Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České

republiky podle § 22 odst. 3 je vyloučeno z přezkoumání soudem.



§ 27



Státoobčanský slib



(1) Státní občanství České republiky se nabývá dnem složení

státoobčanského slibu, popřípadě dnem nabytí právní moci rozhodnutí o

prominutí složení státoobčanského slibu, nebo dnem převzetí listiny o

udělení státního občanství České republiky dítěti mladšímu 15 let jeho

zákonným zástupcem.



(2) Státoobčanský slib zní: „Slibuji na svou čest věrnost České

republice. Slibuji, že budu dodržovat její Ústavu a ostatní zákony

České republiky.“



(3) Státoobčanský slib skládá žadatel, který dosáhl věku 15 let.



(4) Státoobčanský slib se skládá veřejně a slavnostním způsobem před

ředitelem krajského úřadu, v hlavním městě Praze před tajemníkem úřadu

městské části hlavního města Prahy stanovené v příloze č. 1 k tomuto

zákonu, nebo před jím pověřenou osobou. Státoobčanský slib lze v

případě důvodů hodných zvláštního zřetele složit i v cizině před

vedoucím zastupitelského úřadu nebo konzulárního úřadu České republiky,

s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem

(dále jen „zastupitelský úřad“) nebo před jím pověřenou osobou.



(5) Žadatel může složit státoobčanský slib nejpozději do 12 měsíců ode

dne, kdy mu byla výzva ke složení státoobčanského slibu doručena. Pokud

státoobčanský slib v této lhůtě nesloží, ministerstvo usnesením řízení

zastaví a rozhodnutí o udělení státního občanství České republiky

zruší.



(6) Ministerstvo může složení státoobčanského slibu z důvodů hodných

zvláštního zřetele prominout.



Zvláštní úprava udělení státního občanství České republiky



§ 28



(1) Ministerstvo udělí státní občanství České republiky dítěti, jehož

matka není státní občankou České republiky, státu Evropské unie ani

bezdomovkyní, na základě souhlasného prohlášení rodičů o určení

otcovství státního občana České republiky, pokud určení otcovství

státním občanem České republiky nemělo pouze účelový charakter, jehož

cílem bylo zejména získání oprávnění k pobytu dítěte a jeho matky na

území České republiky nebo zneužití systému státní sociální podpory v

České republice. Při posouzení, zda určení otcovství státního občana

České republiky k dítěti cizí státní občanky nemělo pouze účelový

charakter, ministerstvo zohlední zejména to, zda otec dítěte, ke

kterému určil otcovství,



a) žije s dítětem ve společné domácnosti, nebo je s dítětem v

pravidelném kontaktu,



b) podílí se na výchově dítěte a



c) plní vyživovací povinnost vůči dítěti.



(2) Žádost o udělení státního občanství České republiky podle odstavce

1 mohou podat ministerstvu zákonní zástupci dítěte nebo opatrovník ve

lhůtě 1 roku ode dne, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o

určení otcovství, v případě, že bylo otcovství určeno ještě před

narozením dítěte, ve lhůtě 1 roku ode dne jeho narození. Žadatel nemusí

splňovat podmínky stanovené v § 14. Ustanovení § 19 a 20 se nepoužijí.



(3) Pokud žádost podává jen jeden z rodičů dítěte, může tak učinit

pouze se souhlasem druhého rodiče s jeho úředně ověřeným podpisem.

Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže druhý rodič vyjádří svůj

souhlas a žádost podepíše před správním orgánem, u něhož je žádost

podána. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské

odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této

oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo

území České republiky, znám nebo zemřel.



(4) Žádost se podává ministerstvu. Žádost lze rovněž podat u

kteréhokoliv krajského úřadu. Krajský úřad zašle žádost ve lhůtě 30 dnů

ode dne jejího podání ministerstvu. V cizině lze podat žádost u

zastupitelského úřadu, který ji ve lhůtě 30 dnů zašle spolu se svým

stanoviskem ministerstvu; na obsah stanoviska se použije obdobně

ustanovení § 21 odst. 2. K žádosti přiloží zákonný zástupce nebo

opatrovník rodný list dítěte a zároveň vyplní dotazník, ve kterém se

uvedou identifikační údaje dítěte a rodičů, údaje o určení otcovství a

další skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti; dotazník je uveden v

příloze č. 2 k tomuto zákonu. Opatrovník připojí k žádosti pravomocné

rozhodnutí soudu o svém ustanovení.



(5) Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů ode dne, kdy byla žádost

doručena ministerstvu.



(6) K žádosti si ministerstvo vyžádá stanovisko obecního úřadu z místa

pobytu dítěte a jeho rodičů, Policie České republiky a orgánu

sociálně-právní ochrany dětí. Na obsah stanoviska se použije obdobně

ustanovení § 21 odst. 2.



(7) Po dobu řízení a za předpokladu, že otcovství státního občana České

republiky bylo určeno, se považuje pobyt dítěte na území České

republiky za trvalý pobyt^1).



(8) K nabytí státního občanství České republiky dojde dnem převzetí

listiny o udělení státního občanství České republiky zákonným zástupcem

dítěte nebo opatrovníkem.



§ 29



(1) Ministerstvo udělí státní občanství České republiky dítěti, které

se narodí na území České republiky a nenabude narozením státní

občanství ani jednoho z rodičů a alespoň jeden z rodičů má na území

České republiky ke dni narození dítěte povolen pobyt^1) na dobu delší

než 90 dnů.



(2) Žádost o udělení státního občanství České republiky podle odstavce

1 mohou podat ministerstvu zákonní zástupci dítěte nebo opatrovník.

Žadatel nemusí splňovat podmínky stanovené v § 14. Ustanovení § 19 a 20

se nepoužijí.



(3) Pokud žádost podává jen jeden z rodičů dítěte, může tak učinit

pouze se souhlasem druhého rodiče s jeho úředně ověřeným podpisem.

Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže druhý rodič vyjádří svůj

souhlas a žádost podepíše před správním orgánem, u něhož je žádost

podána. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské

odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této

oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo

území České republiky, znám nebo zemřel.



(4) Státní občanství České republiky podle odstavce 1 ministerstvo

neudělí dítěti, které by se stalo bezdomovcem pouze v důsledku toho, že

jeho rodič neučiní ve vztahu k příslušným orgánům státu, jehož je

státním občanem, bez závažných důvodů úkon, na základě kterého by dítě

nabylo státní občanství daného státu narozením. Pokud byla rodiči

dítěte v době, kdy bylo možné učinit příslušný úkon, udělena v České

republice mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany^4),

považuje se to bez dalšího za závažný důvod podle věty první.



(5) K nabytí státního občanství České republiky dojde dnem převzetí

listiny o udělení státního občanství České republiky zákonným zástupcem

dítěte nebo opatrovníkem.



§ 30



(1) Ministerstvo udělí státní občanství České republiky fyzické osobě

starší 3 let nalezené na území České republiky, u níž se pro stupeň

rozumové vyspělosti nebo pro zdravotní postižení nepodaří zjistit její

totožnost, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení nevyjde najevo, že nabylo

státní občanství jiného státu. Fyzická osoba nemusí splňovat podmínky

stanovené v § 14. Ustanovení § 19 a 20 se nepoužijí.



(2) Žádost o nabytí státního občanství České republiky nalezením na

jejím území podává ministerstvu opatrovník fyzické osoby, o jejíž

nabytí státního občanství se jedná, který k žádosti připojí pravomocné

rozhodnutí soudu o svém ustanovení. Žádost lze rovněž podat u

kteréhokoliv krajského úřadu. Krajský úřad zašle žádost ve lhůtě 30 dnů

ode dne jejího podání ministerstvu. Ministerstvo může řízení zahájit

rovněž z moci úřední, dozví-li se o fyzické osobě, u které lze důvodně

předpokládat, že by mohla nabýt státní občanství České republiky

nalezením na jejím území podle odstavce 1.



(3) K žádosti si ministerstvo vyžádá stanovisko obecního úřadu z místa

bydliště fyzické osoby, o jejíž státní občanství se jedná, a Policie

České republiky. Na obsah stanoviska se použije obdobně ustanovení § 21

odst. 2.



(4) K nabytí státního občanství České republiky dojde dnem převzetí

listiny o udělení státního občanství České republiky opatrovníkem.



Díl 7



Nabývání státního občanství České republiky prohlášením



§ 31



(1) Prohlášením o nabytí státního občanství České republiky (dále jen

„prohlášení“) může nabýt státní občanství České republiky fyzická

osoba, která pozbyla české nebo československé státní občanství přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejednalo-li se o pozbytí

československého státního občanství podle ústavního dekretu prezidenta

republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti

německé a maďarské nebo podle smlouvy mezi Československou republikou a

Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině^12),

nebo nejedná-li se o československého státního občana, který se ke dni

1. ledna 1969 stal, nebo by se k tomuto dni stal státním občanem

Slovenské socialistické republiky, anebo po 1. lednu 1969 nabyl státní

občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a

je dosud jejím občanem.



(2) Prohlášení může dále učinit bývalý československý státní občan,

který měl před odchodem do ciziny trvalý pobyt na území České republiky

nebo České socialistické republiky, pokud není ke dni učinění

prohlášení státním občanem Slovenské republiky.



(3) Prohlašovatel k prohlášení připojí



a) rodný list,



b) oddací list, doklad o vzniku partnerství, případně doklad o rozvodu

manželství, doklad o zrušení partnerství, úmrtní list zemřelého manžela

nebo partnera^8),



c) rodné listy rodičů, jejich oddací list, popřípadě doklad o rozvodu

manželství nebo úmrtní listy, pokud jsou tyto doklady nezbytné pro

učinění prohlášení,



d) rodné listy prarodičů, jejich oddací list, popřípadě doklad o

rozvodu manželství, nebo jejich úmrtní listy, pokud jsou tyto doklady

nezbytné pro učinění prohlášení,



e) doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého či

československého státního občanství prohlašovatele.



§ 32



(1) Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky fyzická

osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské

Federativní Republiky a nebyla českým státním občanem ani státním

občanem Slovenské republiky. Nabytí státního občanství České republiky

tímto způsobem není umožněno fyzické osobě, která je ke dni učinění

prohlášení státním občanem Slovenské republiky.



(2) Fyzická osoba, jež je v přímé linii potomkem bývalého občana podle

odstavce 1, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením,

pokud nebyla českým státním občanem ani státním občanem Slovenské

republiky.



(3) Do prohlášení lze zahrnout i dítě. Pro dítě lze učinit rovněž

samostatné prohlášení.



(4) Prohlašovatel k prohlášení připojí



a) rodný list,



b) oddací list, doklad o vzniku partnerství, případně doklad o rozvodu

manželství, doklad o zrušení partnerství, úmrtní list zemřelého manžela

nebo partnera^8),



c) doklad o tom, že není státním občanem Slovenské republiky.



(5) Je-li prohlášení podle odstavce 3 činěno pouze jedním z rodičů

dítěte, je nutné předložit souhlas druhého rodiče s jeho úředně

ověřeným podpisem s tím, aby dítě nabylo státní občanství České

republiky. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské

odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této

oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo

území České republiky, znám nebo zemřel.



(6) Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti,

výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo

pozastaven nebo není-li jejich pobyt, pokud žijí mimo území České

republiky, znám, může prohlášení o nabytí státního občanství České

republiky učinit pro dítě zákonný zástupce nebo opatrovník, který k

prohlášení připojí



a) rodný list dítěte,



b) pravomocné rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem.



(7) K nabytí státního občanství České republiky prohlášením podle

odstavce 3 dítětem starším 15 let je třeba jeho souhlas s úředně

ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže dítě

vyjádří svůj souhlas a prohlášení podepíše před správním orgánem, u

něhož se prohlášení činí.



§ 33



(1) Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky fyzická

osoba, která se narodila v době od 1. října 1949 do 7. května 1969 mimo

území Československé republiky a jeden z jejích rodičů byl ke dni

jejího narození československým státním občanem a k 1. lednu 1969 se

stal nebo by se k tomuto dni stal českým státním občanem. Prohlášení

lze podat nejpozději do jednoho roku od data nabytí účinnosti tohoto

zákona.



(2) Prohlašovatel k prohlášení připojí



a) rodný list,



b) oddací list, doklad o vzniku partnerství, případně doklad o rozvodu

manželství, doklad o zrušení partnerství, úmrtní list zemřelého manžela

nebo partnera^8),



c) doklad prokazující československé státní občanství jednoho z rodičů

ke dni narození prohlašovatele.



§ 34



(1) Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky fyzická

osoba, které byl neoprávněně vydán doklad prokazující státní občanství

České republiky, pokud byla v dobré víře o tom, že je státním občanem

České republiky, a za předpokladu, že takový doklad nebyl ve lhůtě 10

let ode dne jeho vydání zrušen.



(2) Prohlašovatel k prohlášení připojí



a) rodný list,



b) oddací list, doklad o vzniku partnerství, případně doklad o rozvodu

manželství, doklad o zrušení partnerství, úmrtní list zemřelého manžela

nebo partnera^8),



c) všechny doklady prokazující existenci státního občanství České

republiky, které mu byly v minulosti vydány a kterými disponuje.



§ 35



(1) Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky fyzická

osoba nejpozději do 3 let od dosažení věku 18 let, pokud



a) má na území České republiky povolen trvalý pobyt^1),



b) nejpozději od věku 10 let se až k datu prohlášení nejméně dvě

třetiny této doby oprávněně zdržuje na území České republiky,



c) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin nebo provinění, pokud se

na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.



(2) Prohlašovatel k prohlášení připojí



a) oddací list, doklad o vzniku partnerství, případně doklad o rozvodu

manželství, doklad o zrušení partnerství, úmrtní list zemřelého manžela

nebo partnera^8),



b) doklad o bezúhonnosti ve státech, ve kterých po dosažení věku 15 let

pobýval nepřetržitě alespoň 6 měsíců.



(3) Za účelem prokázání podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c) si

správní orgán příslušný k přijetí prohlášení vyžádá podle jiného

právního předpisu^11) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Správní orgán příslušný k přijetí prohlášení si dále

vyžádá vyjádření ministerstva, které ověří délku povoleného pobytu^2)

prohlašovatele na území České republiky.



§ 36



(1) Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky dítě, které

se na území České republiky zdržuje v souladu s jinými právními

předpisy^1), pokud bylo svěřeno do náhradní péče.



(2) Je-li prohlášení podle odstavce 1 činěno pouze jedním z rodičů

dítěte, je nutné předložit souhlas druhého rodiče s jeho úředně

ověřeným podpisem s tím, aby dítě nabylo státní občanství České

republiky. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské

odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této

oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo

území České republiky, znám nebo zemřel.



(3) Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti,

výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo

pozastaven nebo není-li jejich pobyt, pokud žijí mimo území České

republiky, znám, může prohlášení o nabytí státního občanství České

republiky učinit pro dítě zákonný zástupce nebo opatrovník, který k

prohlášení připojí



a) rodný list dítěte,



b) pravomocné rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem.



(4) Prohlášení může učinit rovněž osoba, které bylo dítě svěřeno

pravomocným rozhodnutím soudu do péče, nebo ředitel zařízení pro výkon

ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

které pečují o dítě na základě pravomocného soudního rozhodnutí.



(5) K nabytí státního občanství České republiky prohlášením podle

odstavce 1 dítětem starším 15 let je třeba jeho souhlas s úředně

ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže dítě

vyjádří svůj souhlas a prohlášení podepíše před správním orgánem, u

něhož se prohlášení činí.



Společná ustanovení k nabývání státního občanství České republiky

prohlášením



§ 37



(1) K přijetí prohlášení je příslušný krajský úřad, a to podle místa

trvalého, popřípadě posledního trvalého pobytu prohlašovatele na území

České republiky; pokud prohlašovatel trvalý pobyt na území České

republiky nikdy neměl, je k přijetí prohlášení místně příslušný Úřad

městské části Praha 1. K přijetí prohlášení podle § 36 je příslušné

ministerstvo. V cizině lze prohlášení učinit před zastupitelským

úřadem, který je ve lhůtě 30 dnů zašle spolu s předloženými doklady

příslušnému krajskému úřadu nebo ministerstvu.



(2) Krajský úřad nebo ministerstvo ověří, zda jsou splněny podmínky pro

nabytí státního občanství České republiky prohlášením. Nejsou-li

podmínky splněny, krajský úřad nebo ministerstvo rozhodne, že

prohlašovatel státní občanství České republiky nenabyl.



(3) K nabytí státního občanství České republiky dochází dnem převzetí

listiny o nabytí státního občanství České republiky, s výjimkou

prohlášení podle § 34, kdy se za den nabytí státního občanství České

republiky považuje den vydání prvního dokladu prohlašovatele

prokazujícího státní občanství České republiky; tento den krajský úřad

uvede do listiny o nabytí státního občanství České republiky jako den

nabytí státního občanství České republiky.



(4) Ministerstvo o nabytí státního občanství České republiky

prohlášením podle § 36 bezodkladně informuje krajský úřad.



(5) Na postup krajského úřadu a ministerstva při ověřování toho, zda

jsou splněny podmínky pro nabytí státního občanství České republiky

prohlášením, se obdobně použijí ustanovení částí druhé a třetí

správního řádu.



Díl 8



Nabývání státního občanství České republiky v souvislosti se svěřením

do náhradní péče



§ 38



(1) Státní občanství České republiky nabývá rovněž dítě, které se

narodí na jejím území a na tomto území se zdržuje v souladu s jinými

právními předpisy^1) a které v den svého narození bylo a nadále je

bezdomovcem, pokud bylo svěřeno do náhradní péče.



(2) Dítě nabývá státní občanství České republiky dnem nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o svěření do náhradní péče.



Díl 9



Obnova řízení ve věci nabytí státního občanství České republiky



§ 39



Při obnově řízení ve věci nabytí státního občanství České republiky se

postupuje podle správního řádu. V novém řízení se stanoviska podle § 22

odst. 3 nevyžadují. Na postup krajského úřadu a ministerstva při

ověřování toho, zda jsou splněny podmínky pro nabytí státního občanství

České republiky prohlášením, se použijí ustanovení správního řádu o

obnově řízení obdobně; prohlašovateli zanikne státní občanství České

republiky dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že státní občanství

České republiky nenabyl.



HLAVA III



POZBÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY



§ 40



(1) Státní občan České republiky pozbývá státní občanství České

republiky prohlášením o vzdání se státního občanství České republiky,

jestliže splňuje současně tyto podmínky:



a) trvale se zdržuje v cizině,



b) není v České republice přihlášen k trvalému pobytu a



c) je zároveň státním občanem cizího státu, nebo žádá o nabytí cizího

státního občanství a prohlášení o vzdání se státního občanství České

republiky činí v souvislosti s nabytím tohoto státního občanství.



(2) Při podání prohlášení o vzdání se státního občanství České

republiky prohlašovatel prokáže státní občanství České republiky a k

prohlášení připojí



a) doklad prokazující pobyt v cizině,



b) doklad o nabytí cizího státního občanství nebo doklad prokazující

přislíbení nabytí cizího státního občanství.



(3) Prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky se činí

před zastupitelským úřadem České republiky vykonávajícím působnost pro

stát, ve kterém se prohlašovatel trvale zdržuje, nebo pro stát, o jehož

státní občanství prohlašovatel žádá, anebo před krajským úřadem

příslušným podle místa posledního trvalého pobytu na území České

republiky. Pokud prohlašovatel trvalý pobyt na území České republiky

nikdy neměl, je místně příslušným Úřad městské části Praha 1.

Zastupitelský úřad prohlášení spolu s předloženými doklady zašle

příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 15 dnů.



(4) Do prohlášení lze zahrnout i dítě. Je-li prohlášení podle věty

první činěno pouze jedním z rodičů dítěte, je nutné předložit souhlas

druhého rodiče s jeho úředně ověřeným podpisem s tím, aby dítě pozbylo

státní občanství České republiky. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje,

pokud byl rodičovské odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské

odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho

pobyt, pokud žije mimo území České republiky, znám nebo zemřel.



(5) Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti,

výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo

pozastaven, nebo není-li jejich pobyt, pokud žijí mimo území České

republiky, znám, může prohlášení o pozbytí státního občanství České

republiky učinit pro dítě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník;

souhlas rodičů se v takových případech nevyžaduje. Opatrovník k

prohlášení připojí pravomocné rozhodnutí soudu o svém ustanovení.



(6) K pozbytí státního občanství České republiky prohlášením podle

odstavce 4 dítětem starším 15 let je třeba jeho souhlas s úředně

ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže dítě

vyjádří svůj souhlas a prohlášení podepíše před správním orgánem, u

něhož se prohlášení činí.



(7) V případě splnění podmínek pro pozbytí státního občanství České

republiky prohlášením stanovených v odstavci 1 vydá krajský úřad

prohlašovateli



a) doklad o pozbytí státního občanství České republiky prohlášením,

pokud prohlašovatel předložil doklad o nabytí cizího státního

občanství, nebo



b) doklad o tom, že pozbude státní občanství České republiky, pokud

prohlašovatel předložil doklad prokazující přislíbení nabytí cizího

státního občanství; v dokladu o tom, že pozbude státní občanství České

republiky, se uvede, kdy dojde k pozbytí státního občanství České

republiky.



(8) Státní občanství České republiky se pozbývá dnem převzetí dokladu o

pozbytí státního občanství České republiky prohlášením.



(9) V případě, že byl prohlašovateli vydán doklad o tom, že pozbude

státní občanství České republiky, dojde k pozbytí státního občanství

České republiky dnem, kdy prohlašovatel doručí zastupitelskému úřadu

nebo krajskému úřadu doklad o tom, že nabyl státní občanství cizího

státu. Zastupitelský úřad o doručení dokladu o nabytí státního

občanství cizího státu bezodkladně informuje příslušný krajský úřad. Na

žádost vystaví krajský úřad prohlašovateli doklad o pozbytí státního

občanství České republiky prohlášením, ve kterém uvede, ke kterému datu

k pozbytí státního občanství České republiky došlo. K pozbytí státního

občanství České republiky dojde rovněž dnem, kdy je zastupitelskému

úřadu nebo jinému státnímu orgánu České republiky doručeno oznámení

orgánu cizího státu o tom, že státní občan České republiky nabyl cizí

státní občanství bez ohledu na to, že prohlašovatel doklad o nabytí

cizího státního občanství zastupitelskému úřadu nedoručil.



HLAVA IV



PROKAZOVÁNÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY A VYDÁVÁNÍ

OSVĚDČENÍ



Díl 1



Prokazování státního občanství České republiky



§ 41



Státní občanství České republiky se prokazuje



a) občanským průkazem České republiky,



b) cestovním dokladem České republiky^13),



c) osvědčením ne starším 1 roku,



d) listinou o nabytí nebo udělení státního občanství České republiky ne

starší 1 roku.



Díl 2



Vydávání osvědčení



§ 42



(1) Osvědčení se vydává na žádost fyzické osoby, o jejíž státní

občanství se jedná.



(2) Za dítě mladší 15 let mohou podat žádost o vydání osvědčení jeho

zákonní zástupci nebo opatrovník, který k žádosti připojí pravomocné

rozhodnutí soudu o svém ustanovení. Místo zákonného zástupce může podat

žádost rovněž osoba, které bylo dítě svěřeno pravomocným soudním

rozhodnutím do péče, nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy

anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které pečují o dítě

na základě pravomocného soudního rozhodnutí.



(3) Žádost o vydání osvědčení, které se bude týkat zemřelé osoby, může

podat



a) příbuzný této osoby v řadě přímé, sourozenec, vdova nebo vdovec,



b) fyzická osoba, která prokáže právní zájem na vydání osvědčení.



§ 43



V osvědčení se uvádí údaj o tom, že fyzická osoba je k datu jeho vydání

státním občanem České republiky, a na žádost i údaj o tom, kdy, jakým

způsobem a podle jakého právního předpisu fyzická osoba české či

československé státní občanství nabyla nebo pozbyla, nebo také o tom,

že k určitému datu nebo v určitém období byla českým státním občanem či

československým státním občanem, případně o tom, že fyzická osoba je

státním občanem České republiky od určitého data nepřetržitě do doby

vydání osvědčení.



§ 44



(1) Osvědčení vydává krajský úřad příslušný podle místa trvalého,

popřípadě posledního trvalého pobytu fyzické osoby, o jejíž státní

občanství se jedná, na území České republiky. Pokud fyzická osoba

trvalý pobyt na území České republiky nikdy neměla, je místně

příslušným Úřad městské části Praha 1.



(2) Žádost o vydání osvědčení se podává u krajského úřadu podle

odstavce 1. V cizině lze podat žádost u zastupitelského úřadu, který ji

bezodkladně zašle příslušnému krajskému úřadu v České republice.



§ 45



(1) Kromě vyplněného dotazníku, který je uveden v příloze č. 2 k tomuto

zákonu, je třeba k žádosti o osvědčení připojit doklady týkající se

státního občanství fyzické osoby, o jejíž státní občanství se jedná, a

to



a) rodný list, oddací list, pokud uzavřela manželství, doklad o vzniku

partnerství, pokud vstoupila do partnerství, popřípadě doklad o rozvodu

manželství, doklad o zrušení partnerství, úmrtní list zemřelého manžela

nebo partnera^8),



b) rodné listy rodičů, jejich oddací list, pokud uzavřeli manželství,

popřípadě doklad o rozvodu manželství, jejich úmrtní listy, pokud

zemřeli, má-li tyto doklady žadatel k dispozici,



c) dříve vydané doklady o jejím státním občanství a o státním občanství

rodičů, popřípadě i dalších předků, má-li tyto doklady žadatel k

dispozici,



d) doklad o osvojení, došlo-li k osvojení osoby, o jejíž osvědčení se

jedná, státním občanem České republiky,



e) doklad prokazující datum a způsob nabytí cizího státního občanství.



(2) Žadatel na vyžádání krajského úřadu předloží i jiné doklady, pokud

je jejich předložení podstatné pro zjištění státního občanství dotčené

fyzické osoby.



(3) K dokladu o osvojení, který je vydán orgánem cizího státu a který

by mohl mít vliv na nabytí státního občanství České republiky, se

přihlíží pouze tehdy, pokud lze osvojení v České republice podle zákona

o mezinárodním právu soukromém uznat.



§ 46



Krajský úřad si na základě podané žádosti opatří bez zbytečného odkladu

potřebné podklady a provede potřebná šetření za účelem ověření, zda lze

žadateli osvědčení s požadovanými údaji vydat. Lhůta pro vydání

osvědčení ve složitých případech vyžadujících archivní šetření činí 180

dnů. V ostatních případech vydá krajský úřad osvědčení bezodkladně.



§ 47



Zjistí-li krajský úřad po provedeném šetření, že podmínky pro vydání

osvědčení jsou splněny, osvědčení žadateli vydá; rozhodnutí se v

takovém případě písemně nevyhotovuje. V opačném případě žádost zamítne.



§ 48



Krajský úřad příslušný k vydání osvědčení na žádost osoby, která je

oprávněna podle § 42 požádat o vydání osvědčení, vydá osvědčení o tom,

že fyzická osoba není k datu jeho vydání státním občanem České

republiky; rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje.



§ 49



Krajský úřad příslušný k vydání osvědčení poskytuje státním orgánům a

orgánům územních samosprávných celků pro výkon jejich působnosti

informace o tom, zda fyzická osoba je nebo není státním občanem České

republiky, popřípadě informace o tom, zda a k jakému datu byla českým

státním občanem či československým státním občanem nebo podle jakého

právního předpisu české či československé státní občanství nabyla či

pozbyla, v případě, že tuto skutečnost nemůže prokázat fyzická osoba, o

jejíž státní občanství se jedná, popřípadě osoba, která je podle tohoto

zákona oprávněna požádat o vydání osvědčení, nebo je-li tato skutečnost

sporná. Dotčená fyzická osoba je povinna za účelem zjištění státního

občanství poskytnout potřebnou součinnost.



HLAVA V



EVIDENCE FYZICKÝCH OSOB, KTERÉ NABYLY NEBO POZBYLY STÁTNÍ OBČANSTVÍ

ČESKÉ REPUBLIKY



Díl 1



Ústřední evidence



§ 50



Evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství

České republiky, je vedena v informačním systému Ústřední evidence

fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České

republiky (dále jen „ústřední evidence“). Správcem ústřední evidence je

ministerstvo.



§ 51



V ústřední evidenci nejsou vedeni státní občané České republiky, kteří

nabyli státní občanství České republiky narozením podle § 4.



§ 52



(1) V ústřední evidenci se o fyzických osobách vedou následující údaje:



a) jméno, popřípadě jména,



b) příjmení,



c) rodné příjmení,



d) pohlaví,



e) datum narození, popřípadě rodné číslo,



f) dosavadní státní občanství,



g) okres místa trvalého pobytu, má-li fyzická osoba trvalý pobyt v

cizině, stát místa jejího pobytu,



h) datum a způsob nabytí nebo pozbytí státního občanství České

republiky.



Údaje se vedou podle stavu ke dni pozbytí nebo nabytí státního

občanství, s výjimkou údaje o okresu, který se v případě změny na

základě jiného právního předpisu^14) aktualizuje.



(2) V ústřední evidenci se dále vede záznam o poskytnutí údajů podle §

54 odst. 2.



§ 53



Státní orgány, orgány územních samosprávných celků, právnické osoby a

fyzické osoby jsou povinny pro účely vedení ústřední evidence

poskytnout ministerstvu potřebnou součinnost sdělováním skutečností

souvisejících s nabytím nebo pozbytím státního občanství České

republiky.



§ 54



(1) Ministerstvo poskytuje údaje z ústřední evidence v rozsahu nezbytně

nutném a za podmínek stanovených zákonem.



(2) O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v ústřední evidenci provede

záznam o dni, případně hodině výdeje, je-li údaj poskytován způsobem

umožňujícím dálkový přístup, a komu byly údaje poskytnuty.



(3) V případech, kdy byly podle odstavce 1 na základě jiného právního

předpisu poskytnuty z informačního systému údaje nezbytné pro

zajišťování



a) bezpečnosti státu,



b) obrany státu,



c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,



d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů,



e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo

Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo



f) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, a subjekt,

kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění

záznamu o poskytnutí údajů by mohlo ohrozit zajištění některého účelu

uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení

záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto

záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin

související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor

nad zpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu^15).

Správce informačního systému má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů

přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti

správce podle jiného právního předpisu.



Díl 2



Evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství

České republiky, vedené krajským úřadem



§ 55



(1) Krajský úřad eviduje k fyzickým osobám, které mají nebo měly v jeho

správním obvodu trvalý pobyt, nabytí nebo pozbytí státního občanství

České republiky v rozsahu údajů stanoveném v § 51 a 52. Pokud fyzická

osoba trvalý pobyt na území České republiky nikdy neměla, eviduje údaje

podle věty první Úřad městské části Praha 1.



(2) Krajský úřad využívá údaje evidované podle odstavce 1 pro výkon své

působnosti.



(3) Změny v údajích evidovaných podle odstavce 1 předává krajský úřad

bez zbytečného odkladu ministerstvu pro účely vedení ústřední evidence.



(4) Krajský úřad může údaje evidované podle odstavce 1 poskytnout

dalším subjektům za podmínek stanovených v § 54.



Díl 3



Využívání údajů z jiných státem vedených evidencí



§ 56



Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy, krajský úřad,

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelský úřad využívají ze

základního registru obyvatel tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území

k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

poskytuje se den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den,

který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



§ 57



(1) Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy, krajský úřad,

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelský úřad využívají z

informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle jiného právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum,

místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní

správy, název a adresa sídla,



j) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,



k) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že

jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo,

jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným

zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,



l) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k

uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za

neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci

manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za

mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,

anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,



m) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a

rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,



o) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a

rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné

číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,



p) o osvojenci údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,



q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,



s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného.



(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze

pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.



(3) Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy, krajský úřad,

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelský úřad využívají z

registru rodných čísel tyto údaje:



a) důvod přidělení rodného čísla,



b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,



c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele

rodného čísla,



d) rodné číslo,



e) datum přidělení rodného čísla,



f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se

narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.



§ 58



(1) Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy a krajský úřad

využívají z informačního systému cizinců tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu,



i) omezení svéprávnosti,



j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,



k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum

zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,

který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,



l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné

číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné

číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v

případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů

nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení a datum narození,



o) o osvojenci údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,



p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,



r) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,



s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného.



(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



§ 59



Údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence

obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona

ministerstvo dále předávat, třídit nebo kombinovat. Z poskytovaných

údajů lze však použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke

splnění daného úkolu.



§ 60



Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy, krajský úřad,

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelský úřad využívají z

informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech

a jejich držitelích tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) rodné číslo,



c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,



e) datum vydání občanského průkazu,



f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,



g) doba platnosti občanského průkazu,



h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, poškozených,

zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty,

odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu.



§ 61



Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy, krajský úřad,

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelský úřad využívají z

informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech

a jejich držitelích tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,



b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,



c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,



d) datum vydání cestovního dokladu,



e) datum převzetí cestovního dokladu,



f) doba platnosti cestovního dokladu,



g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,



h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo,

druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo

neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo

odcizení.



§ 62



Ministerstvo, Magistrát hlavního města Prahy, krajský úřad,

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelský úřad využívají z

informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů o

diplomatických a služebních pasech a jejich držitelích tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,



b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,



c) číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu,



d) datum vydání diplomatického nebo služebního pasu,



e) datum převzetí diplomatického nebo služebního pasu,



f) doba platnosti diplomatického nebo služebního pasu,



g) označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal,



h) o ztracených, odcizených nebo neplatných diplomatických nebo

služebních pasech číslo, druh, datum vydání a doba platnosti

ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a

místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.



HLAVA VI



PŘESTUPKY



§ 63



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) jako žadatel o udělení státního občanství České republiky uvede

nepravdivý nebo neúplný údaj o své bezúhonnosti v čestném prohlášení

podle § 19 písm. e),



b) jako prohlašovatel uvede v některém z prohlášení podle § 31 až 36

nepravdivý nebo neúplný údaj, nebo



c) uvede nepravdivý nebo neúplný údaj, který může mít zásadní vliv na

rozhodnutí ve věci, anebo tento údaj zatají, v úmyslu neoprávněně

získat



1. jako účastník řízení o nabytí státního občanství České republiky,

toto občanství,



2. jako zákonný zástupce nebo opatrovník jednající za dítě jeho jménem

v řízení o nabytí státního občanství České republiky tohoto dítěte,

toto občanství pro dítě,



3. jako žadatel o vydání osvědčení, toto osvědčení, nebo



4. jako zákonný zástupce nebo opatrovník žádající o vydání osvědčení

pro dítě, toto osvědčení pro dítě.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000

Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 50 000

Kč.



(3) Přestupky podle odstavce 1 v prvním stupni řízení projednává

správní orgán, který vede řízení o nabytí státního občanství České

republiky, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo b) anebo podle

písmene c) bodu 1 nebo 2, nebo správní orgán, který je příslušný vydat

osvědčení, jde-li o přestupek podle písmene c) bodu 3 nebo 4.



HLAVA VII



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Díl 1



Společná ustanovení



§ 64



Při posuzování, zda fyzická osoba je nebo byla českým státním občanem,

československým státním občanem, státním občanem Československé

federativní republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky, se

postupuje podle právních předpisů účinných v době, kdy mělo dojít k

nabytí nebo pozbytí státního občanství této osoby.



§ 65



Pokud se podle tohoto zákona žadateli ve správním řízení v plném

rozsahu vyhovuje, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.



§ 66



(1) Doklady vystavené orgány cizího státu, jejichž předložení stanovuje

tento zákon, se předkládají s potřebnými ověřeními^16), nestanoví-li

jinak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, a opatřené

úředními překlady do českého jazyka^17), s výjimkou listin vystavených

ve slovenském jazyce.



(2) Příslušný správní orgán promine ověření dokladu^16), pokud by jeho

obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou.



§ 67



(1) Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit, se

nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou příslušný správní orgán

může ověřit ze základního registru obyvatel, z informačního systému

evidence obyvatel, z registru rodných čísel, z informačního systému

cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů, z

informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z informačního

systému evidence diplomatických a služebních pasů.



(2) Doklad, který je třeba podle tohoto zákona předložit, lze nahradit

odpovídajícím dokladem vydaným cizím státem, pokud tento stát

požadovaný doklad nevydává.



(3) Příslušný správní orgán promine předložení dokladu, pokud by jeho

obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou.



§ 68



Orgánem sociálně-právní ochrany dětí příslušným k plnění úkolů podle

tohoto zákona je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož

správním obvodu se nachází bydliště dítěte; pokud se bydliště dítěte

nachází mimo území České republiky, je příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází bydliště

osoby, která podala žádost o nabytí státního občanství České republiky

dítětem.



§ 69



Působnosti stanovené tímto zákonem orgánu územního samosprávného celku

jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 70



Zkoušku z jazyka a reálií je oprávněna uskutečňovat osoba, která jako

plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě

uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako

cizího jazyka. Zkoušku z jazyka a reálií lze uskutečňovat za úplatu.



Díl 2



Přechodná ustanovení



§ 71



Fyzická osoba, jejíž osvojitel byl ke dni osvojení státním občanem

České republiky nebo by se jím stal k 1. lednu 1969, nabývá dnem

účinnosti tohoto zákona státní občanství České republiky, pokud toto

občanství nenabyla jinak a jde-li o osvojení rozhodnutím cizího státu,

lze toto osvojení v České republice uznat.



§ 72



Občan Slovenské republiky může do 1 roku ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona učinit prohlášení o nabytí státního občanství České

republiky podle § 18a, 18b a 18c zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a

pozbývání státního občanství České republiky, ve znění účinném ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona, a nabýt takto státní občanství České

republiky.



§ 73



Fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 35 odst. 1 písm. a)

až c), avšak je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona starší 21 let,

může do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona učinit prohlášení

o nabytí státního občanství České republiky, a nabýt takto státní

občanství České republiky. Ustanovení § 35 odst. 2 a 3 se použijí

obdobně.



§ 74



Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů; pozbytí

dosavadního státního občanství se pro udělení státního občanství České

republiky nevyžaduje.



§ 75



Evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství

České republiky, které jsou do 31. prosince 2013 vedeny u magistrátů

měst Plzně, Brna a Ostravy, převezmou místně příslušné krajské úřady.



§ 76



Souhlas rodiče stanovený v jiných ustanoveních tohoto zákona se

nepožaduje, pokud byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zbaven

způsobilosti k právním úkonům nebo byl omezen ve způsobilosti k právním

úkonům v oblasti rodičovské odpovědnosti a účinky tohoto rozhodnutí

trvají.



§ 77



Do doby nabytí účinnosti právní úpravy zřízení jednoho inkasního místa

žadatel o udělení státního občanství České republiky připojí k žádosti

rovněž potvrzení, že nemá nedoplatek na pojistném na sociální

zabezpečení evidovaný u příslušného orgánu sociálního zabezpečení a

nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění evidovaný u

příslušné zdravotní pojišťovny.



Díl 3



Zmocňovací a závěrečná ustanovení



§ 78



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem

stanoví vyhláškou



a) rozsah znalostí českého jazyka, základní znalosti ústavního systému

České republiky a základní orientace v kulturně-společenských,

zeměpisných a historických reáliích České republiky pro účely zkoušky z

jazyka a reálií,



b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka a reálií, včetně

zkušebního řádu a zveřejňování informace o její organizaci,



c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka a reálií,



d) jazykové zkoušky rovnocenné jazykové části zkoušky z jazyka a

reálií.



§ 79



Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory



a) listin o nabytí a udělení státního občanství České republiky,



b) dokladu o pozbytí státního občanství České republiky,



c) osvědčení.



§ 80



Zrušuje se:



1. Zákon České národní rady č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání

státního občanství České republiky.



2. Zákon č. 272/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České

republiky.



3. Zákon č. 140/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České

republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb.



4. Zákon č. 139/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České

republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb. a zákona č. 140/1995 Sb.



5. Zákon č. 194/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1993 Sb., o

nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



6. Části padesátá první a padesátá pátá zákona č. 320/2002 Sb., o změně

a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních

úřadů.



7. Zákon č. 357/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1993 Sb., o

nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



8. Část dvacátá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s

přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní

způsobilosti.



9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o

Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



10. Části sedmá a jedenáctá zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých

zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů.



11. Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých

československých státních občanů.



12. Zákon č. 46/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 193/1999 Sb., o

státním občanství některých bývalých československých státních občanů,

ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



13. Část čtyřicátá sedmá zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon

č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony.



14. Nařízení vlády č. 337/1993 Sb., kterým se prodlužují lhůty

stanovené pro volbu a udělení státního občanství České republiky

státním občanům Slovenské republiky.



15. Vyhláška č. 137/1993 Sb., kterou se stanoví kritéria pro

prokazování znalosti českého jazyka žadatelů o udělení státního

občanství České republiky.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o zpravodajských službách České republiky



§ 81



V § 11 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České

republiky, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb.,

zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se za slova „agendovém

informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů,“

vkládají slova „evidencích fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly

státní občanství České republiky^8),“.



Poznámka pod čarou č. 8 zní:



„8) § 50 a násl. zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České

republiky.“.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o evidenci obyvatel



§ 82



V § 3a odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných

číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve

znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se slova „ , ve

městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst“ zrušují.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



§ 83



Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č.

217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č.

361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č.

553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.

57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č.

138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č.

186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č.

227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č.

575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.

269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č.

38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č.

182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.

239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č.

297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č.

312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č.

141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č.

227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č.

301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č.

132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č.

160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č.

30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č.

134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č.

245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č.

262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č.

329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č.

350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č.

375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č.

458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č.

37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č.

169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č.

221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č.

350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č.

407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č.

502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č.

69/2013 Sb., se mění takto:



1. V příloze k zákonu části I položce 8 písm. h) a bodu 2 se slova

,,nebo potvrzení“ zrušují.



2. V příloze k zákonu části I položce 8 písm. i) se slova ,,nebo

státním občanství“ zrušují.



3. V příloze k zákonu části I položce 8 písmeno j) zní:



„j) Udělení státního občanství České

republiky zletilé fyzické osobě Kč 2 000“.



4. V příloze k zákonu části I položce 8 se za písmeno j) doplňují

písmena k) až m), která znějí:



„k) Udělení státního občanství České

republiky nezletilé fyzické osobě Kč 500



l) Udělení státního občanství České

republiky azylantovi Kč 500



m) Přijetí prohlášení o nabytí státního

občanství České republiky podle § 31,

32, 35 a 36 zákona o státním občanství

České republiky Kč 500“.



5. V příloze k zákonu části I položce 8 text „Zmocnění“ zní:



„Zmocnění



Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit poplatek

podle písmene j) této položky až na částku 500 Kč, poplatek podle

písmene k) této položky až na částku 100 Kč a poplatek podle písmene l)

této položky až na částku 100 Kč.“.



6. V příloze k zákonu části XII položka 159 zní:



„Položka 159



a) Vydání osvědčení o státním občanství

České republiky Kč 300



b) Přijetí prohlášení o nabytí státního

občanství České republiky podle § 31,

32, 35 a 36 zákona o státním občanství

České republiky Kč 500“.



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 84



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.



Němcová v. r.



Zeman v. r.



Nečas v. r.



Příloha 1



SEZNAM ÚŘADŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY POVĚŘENÝCH VÝKONEM

AGENDY STÁTNÍHO OBČANSTVÍ



Úřad městské části Praha 1



Úřad městské části Praha 2



Úřad městské části Praha 3



Úřad městské části Praha 4



Úřad městské části Praha 5



Úřad městské části Praha 6



Úřad městské části Praha 7



Úřad městské části Praha 8



Úřad městské části Praha 9



Úřad městské části Praha 10



Úřad městské části Praha 11



Úřad městské části Praha 12



Úřad městské části Praha 13



Úřad městské části Praha 14



Úřad městské části Praha 15



Úřad městské části Praha 16



Úřad městské části Praha 17



Úřad městské části Praha 18



Úřad městské části Praha 19



Úřad městské části Praha 20



Úřad městské části Praha 21



Úřad městské části Praha 22



Příloha 2



DOTAZNÍK k žádosti o udělení státního občanství

























1) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



2) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, vyhlášené

pod č. 34/2010 Sb. m. s.



3) § 63 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.



4) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



5) § 41 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci

výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.



6) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších

předpisů.



7) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění

zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 436/2004 Sb.,

zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 113/2006 Sb.



§ 16 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona

č. 379/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.



8) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně

některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění

pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



12) Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě

československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.



Smlouva mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině č186. 186/1946 Sb.



13) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



16) Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.



17) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění

pozdějších předpisů.