593/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. listopadu 1992
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Změna: 157/1993 Sb.
Změna: 323/1993 Sb.
Změna: 244/1994 Sb.
Změna: 132/1995 Sb.
Změna: 211/1997 Sb.
Změna: 333/1998 Sb.
Změna: 363/1999 Sb.
Změna: 492/2000 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 260/2002 Sb.
Změna: 176/2003 Sb.
Změna: 438/2003 Sb.
Změna: 669/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 545/2005 Sb.
Změna: 223/2006 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 126/2008 Sb.
Změna: 2/2009 Sb.
Změna: 216/2009 Sb.
Změna: 278/2009 Sb.
Změna: 346/2010 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 267/2014 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob
tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem)
vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1) u poplatníků
daní z příjmů.
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v
pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební
činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v
tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek
splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního
předpisu^1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3
odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky
rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na
rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty
(oceňovacího rozdílu)^1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3
odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné
položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich
vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle
zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů
nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do
samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní
sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné
položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a
ostatních investičních nástrojů,^1b) úvěrů, zápůjček, ručení, záloh,
plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní
korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení,
penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým
bezúplatně a k souboru pohledávek.
(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit
opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její
pořizovací cenu.
(4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky
k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a
neprovede vzájemný zápočet pohledávek.
(5) V případě zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka se
ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty
pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných,
pokud věřitel postupuje podle § 8a a zápočet provede ke dni
pravomocného ukončení řízení.
(6) Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických
osob také u pohledávek, o kterých
a) bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy
upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý
příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od
daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo
zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně
pro zvláštní sazbu daně, nebo
b) bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy
upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu
daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.
(7) Podle odstavce 6 postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických
osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle
právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 3
(1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným
tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších
ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto
zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období daně z příjmů
právnických osob, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud
je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu
jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace. Zdaňovacím
obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní
rok.
(2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání
prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich
skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle
tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního
právního předpisu.^1d)
(3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) musí být vždy zaúčtována podle
zvláštního právního předpisu^1a) nebo uvedena v daňové evidenci.^20)
Tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů^1d) uplatnit i poplatník, kterému je
zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a
sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem
Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci
pohledávek maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou
evidencí, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související
příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným
od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo
zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně
pro zvláštní sazbu daně, není-li tímto zákonem výslovně stanoveno
jinak. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí
soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto
jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v
rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek zvláštním právním
předpisem^1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených
právem Evropských společenství. Obdobně to platí v případě přeměny
podle zvláštního právního předpisu^1e). Tvorbu rezerv může jako výdaj
(náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) při splnění
podmínek tohoto zákona uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním
právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní
závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských
společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv
a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí; obdobně
to platí i pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku podle § 7 u
poplatníka, který tento majetek odpisuje metodou komponentního
odpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví.
Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis
jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto
zákona, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv
zvláštním právním předpisem^1a) bez vlivu Mezinárodních účetních
standardů. Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního
předpisu^1e).
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné
položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných
položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro
které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni
ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo
pachtu obchodního závodu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu, pokud tato
činnost nebo pacht obchodního závodu nejsou zahájeny do termínu pro
podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo
k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti
smlouvy o pachtu v případě pachtu obchodního závodu, ke dni
předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České
republiky,^22) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke
dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu.
Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv
tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v
bance podle § 10a, a v případě přeměn obchodní korporace.^1e) Opravné
položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně obchodní
korporace. Při přeměně obchodní korporace^1e) může pokračovat
nástupnická obchodní korporace v tvorbě rezerv a opravných položek
započaté zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací, a to za
podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní
korporaci podle tohoto zákona, pokud by se přeměna neuskutečnila, a
pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku, která
přechází na tuto nástupnickou obchodní korporaci, maximálně však do
výše stanovené tímto zákonem. Rezervy a opravné položky nelze vytvářet
v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízení v době trvání
účinků prohlášení konkursu, s výjimkou rezerv uvedených v § 10 odst. 2,
jejichž peněžní prostředky budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v
bance podle § 10a.
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení
hmotného a nehmotného majetku.
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž
jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou
pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení
postupníkovi. Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly
důvody, pro které byly vytvořeny.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za
které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv
nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1)
mohou banky^4) vytvářet ve zdaňovacím období
a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů,
b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami.
(2) Celková výše tvorby za zdaňovací období
a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2
% ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených
pohledávek z úvěrů vzniklých z titulu jistiny a úroku v ocenění
nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu
část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z
úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami nebo pojištěna,
b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 %
průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté
bankami.
Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám,
rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních
zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného
zdaňovacího období.
(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí
pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěru poskytnutého
bankou^4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky,
za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské
unie nebo na území jiného státu, který je vůči České republice vázán
mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a smlouva
byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle
ustanovení občanského zákoníku nebo podle srovnatelného právního
předpisu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči
České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny
informací, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou
případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí
použito právo státu, který není členem Evropské unie ani jiným státem,
který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující
provádění výměny informací, a to i přesto, že použití tohoto práva
umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie nebo jiného
státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou
zajišťující provádění výměny informací.
(4) Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka,
která byla poskytnuta za dluhy subjektu se sídlem nebo bydlištěm na
území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její
sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s
výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito
právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití
tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.
(5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka
prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu
Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva
státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití
tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie,
nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu
ustanovení odstavců 1 a 2.
(6) Pokud banka^4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2
písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit
opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty
pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:
a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího
vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,
b) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12
měsíců a
c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky^4) celková hodnota
pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů
částku 30 000 Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto
ustanovení, je banka^4) povinna vést samostatnou evidenci.
(7) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou
důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena,
byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisu
nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke
krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za
úvěry.
§ 5a
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1)
mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce
vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným
pohledávkám vzniklým z úvěrů, včetně souvisejícího příslušenství,
poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území
členského státu Evropské unie. Úvěrem se pro účely tohoto ustanovení
rozumí úvěr podle zákona upravujícího spořitelní a úvěrní družstva u
spořitelního a úvěrního družstva a spotřebitelský úvěr podle zákona
upravujícího spotřebitelský úvěr u ostatní finanční instituce. Opravné
položky nelze vytvářet u
a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o
daních z příjmů,
b) pohledávek nabytých postoupením,
c) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání.
Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke
vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu
likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků
prohlášení konkursu.
(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona
rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky:
a) poskytují úvěry jako své podnikání na základě živnostenského
oprávnění^6f) k této činnosti,
b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce
1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném
zdaňovacím období,
c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí
alespoň 2 000 000 Kč.
Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se
zvláštním právním předpisem.^1a) Ostatními finančními institucemi pro
účely tohoto ustanovení nejsou banky.^4)
(3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav
rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v
ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu
se nezapočítávají částky:
a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,
b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o
daních z příjmů,
c) pohledávek nabytých postoupením,
d) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání,
e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné
položky podle odstavce 5.
Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci
a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.
(4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací
období nesmí přesáhnout:
a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních
družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše
základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20
000 000 Kč,
b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních
institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni
zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,
c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních
institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni
zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.
(5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z
úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez
příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:
a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího
vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,
b) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12
měsíců.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto
odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné
položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a
udržení příjmů1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud
pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období
zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního
předpisu^1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období
nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v
účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu^1a) vzniklých
vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.
(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu
příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty
pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:
a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné
položky podle tohoto ustanovení,
b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v
předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem
nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od
daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a
c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě
podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami
poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku
30 000 Kč.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto
odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.
(7) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo
postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek
podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení
pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle
tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení,
zajištění a udržení příjmů.^1d)
(8) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční
instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky,
že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál
na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo
která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu
se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného
zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení
základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo
daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených
opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši
základního kapitálu po jeho snížení.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
(1) Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího
pojišťovnictví^7) se pro účely zjištění základu daně zpříjmů v období,
za které se podává daňové přiznání, uznává tvorba rezerv zaúčtovaná
podle tuzemského zákona upravujícího účetnictví^1a), která je výdajem
(nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to
a) z technických rezerv na neživotní pojištění^10) tvorba
1. rezervy na nezasloužené pojistné,
2. rezervy na pojistná plnění,
3. rezervy na prémie a slevy,
4. vyrovnávací rezervy,
5. rezervy pojistného neživotních pojištění a
6. rezervy na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře
pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla,
b) z technických rezerv na životní pojištění^11) tvorba
1. rezervy na nezasloužené pojistné,
2. rezervy na pojistná plnění,
3. rezervy pojistného životních pojištění,
4. rezervy na prémie a slevy,
5. rezervy životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika
pojistník,
6. rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a
ostatních početních parametrů,
7. rezervy pojistného neživotních pojištění.
(2) U poplatníka se sídlem mimo území České republiky je tvorba
technických rezerv výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů maximálně do výše, kterou by mohl uplatnit poplatník se sídlem
na území České republiky.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,^12) která je výdajem (nákladem)
na dosažení, zajištění a udržení příjmů,^1) jehož doba odpisování
stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet
poplatníci daně z příjmů, kteří
a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické, jsou organizační složkou
státu příslušnou hospodařit s majetkem státu^12a), jsou státní
organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu^12a), jsou podílovým
fondem, jehož součástí hmotný majetek je, nebo jsou svěřenským fondem,
jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří pachtýř
podle písmene b),
b) jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu
obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně
písemně zavázáni,
c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního
předpisu^12b) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž
byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani
pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení
podle zvláštního zákona.^13)
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a) který je určen k likvidaci,
b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo
nahodilé události,
c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok,
d) k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají
účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu^12b).
(4) Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v
plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací
období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území
členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v
eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených
podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději
do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky
v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací
období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání
daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se
toto daňové přiznání podává. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou
být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.
(5) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle
jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této
opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu
nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení
tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu
zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se
zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do
tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací
období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva
na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho
výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve
zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na
jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných
výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo
zdaňovacím obdobím.
(6) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období
následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše
rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto
následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i
tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které
následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za
zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém
se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem
opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou,
rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto
ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení
těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.
(7) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu
výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím
obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(8) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena
pouze jedno zdaňovací období.
(9) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u
hmotného majetku zatříděného
a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období
b) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období
c) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
d) v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období
vymezených v zákoně o daních z příjmů a po sobě jdoucích v každé
odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové
přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.
(10) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů,
který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku
uvedeného v odstavci 1 písm. b) a v průběhu tvorby rezervy se stal
vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k
původnímu předmětu tvorby.
(11) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při
stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně
z přidané hodnoty.
(12) V případě přeměn^1e) se za zdaňovací období pro účely tvorby
rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové
přiznání.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení,
které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů^1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou
účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek
přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty
stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle
insolvenčního zákona^12c), spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku
rozhodnutí o povolení oddlužení, a to v období, za které se podává
daňové přiznání a v němž byly přihlášeny. Byla-li povolena
reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník
věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých dluhů podle
zvláštního právního předpisu^12b). K pohledávkám vyloučeným v § 2 odst.
2 nebo k pohledávkám vzniklým mezi spojenými osobami vymezenými v
zákoně o daních z příjmů nelze tvořit opravné položky, které jsou
výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1) podle
tohoto ustanovení.
(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního
řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenční správce,
věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis^12b) těmto osobám právo
popřít pohledávku přiznává.
(3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené
podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné
snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být
vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě
opravné položky podle § 8a.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci
1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je
výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1) a ke
kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období,
za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů,
kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané doby
splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
b) 30 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
(2) U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez
příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se
mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo
ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z
příjmů řádně účastní a které je
a) rozhodčím řízením,
b) soudním řízením, nebo
c) správním řízením.
(3) Opravné položky podle odstavce 1 nelze uplatnit u pohledávek již
odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých
a) za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál,
b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů.
(4) Opravné položky vytvořené podle odstavce 1 se zruší, pokud pominou
důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná
položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se
odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a
udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 8b
Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh
(1) Opravné položky podle § 8 a 8a tohoto zákona mohou vytvářet
poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví a kteří podle celního
zákona ručí za celní dluh, k pohledávkám vzniklým z titulu ručení za
celní dluh (tj. zajištění celního dluhu) podle celního zákona.
(2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet jen do výše hodnoty
pohledávky odpovídající provedené úhradě celního dluhu.
(3) Opravné položky ručitel nemůže vytvářet ze splněné pohledávky z
titulu ručení, pokud dluh za dlužníka nesplní v době splatnosti určené
celními orgány.
§ 8c
Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8,
8a a 8b, může v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit
opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez
příslušenství pouze v případě, že
a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3,
b) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího
vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč,
c) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12
měsíců, a
d) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž
dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení,
nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 000
Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto
ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a
veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku,
ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní
dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v
příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů,^1) mohou v období, za které se
podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou
povinni podle zvláštního zákona^14) provádět obnovu, ochranu a výchovu
lesních porostů.
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu
dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v
rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci
prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v
rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na
odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka
způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je
možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom
pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně
ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.
(2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva
finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na
vypořádání důlních škod^15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že
jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^1)
§ 10a
(1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst.
1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet
v bance se sídlem na území České republiky nebo v případě rezerv
vymezených v § 10 odst. 2 se souhlasem příslušného obvodního báňského
úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního
odpadu také na samostatný účet v bance se sídlem na území jiného
členského státu Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání
prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv
vymezených v § 10 odst. 2 příjmu z prodeje státních dluhopisů
pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků
těchto rezerv (dále jen "zvláštní vázaný účet"). Výnosy z prostředků
rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z peněžních
prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze
státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu.
Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na
účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou uvedenou v odstavci
4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby rezervy vždy pouze jeden
zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech.
(2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové
přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem
(nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud
a) budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny
na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového
přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované
tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději
do termínu pro podání daňového přiznání, a
b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na
úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy
podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do
výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za
které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud
nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud
byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí
uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato
podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví
výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky
ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním
předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003.
(3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním
vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je
oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1
jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle
odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se
podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků
uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních
dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve
Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká
republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede
evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální depozitář")^1b),
zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu^1a) dosáhne
alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v §
10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního
předpisu^1a).
(4) Peněžní prostředky rezerv uvedených v odstavci 1, které jsou
uloženy na zvláštním vázaném účtu, mohou být použity i na pořízení
státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u
a) rezerv na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv na vypořádání
důlních škod^15) pouze na základě souhlasu příslušného obvodního
báňského úřadu,
b) rezerv pro rekultivace a sanace skládek^25) pouze na základě
souhlasu příslušného krajského úřadu,
c) rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště
III. nebo IV. kategorie z provozu^26) pouze na základě souhlasu Správy
úložišť radioaktivních odpadů.
(5) Státní dluhopisy podle odstavce 4 musí být vedeny na samostatném
účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v
centrálním depozitáři a poplatník o nich musí vést samostatnou
evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně
převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto
dluhopisy pořízeny.
(6) Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní
dluhopisy vedené na samostatném účtu podle odstavce 5 nesmějí být
předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty
poplatníka v insolvenčním řízení^12b), nepodléhají výkonu rozhodnutí
ani exekuci.
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona,
zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona
a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem
1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993
se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny.
Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v
příslušném zdaňovacím období.
§ 11a
neplatil
§ 11b
neplatil
§ 11c
neplatil
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v.r.
Klaus v.r.
Příl.
VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ
ČINNOST
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1. Obnova lesa výsevem osiva
a) první výsev osiva
b) opakovaný výsev osiva.
2. Obnova lesa sadbou
a) první sadba
b) opakovaná sadba.
3. Příprava půdy pro obnovu lesa
a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a) proti buření
b) proti hlodavcům
c) proti klikorohu borovému
d) výsek plevelných dřevin.
8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací
linie.
9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy
oplocenek.
10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11. Hnojení lesních porostů.
12. Vyvětvování lesních porostů.
13. Odstraňování klestu.
14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou
skladbou.
Vybraná ustanovení novel
Čl.IV zákona č. 492/2000 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před
1. lednem 2001 a je tvořena i po nabytí účinnosti tohoto zákona, lze
uplatnit pouze za zdaňovací období.^1a)
2. Pro opravné položky vytvořené do 31. prosince 2000 podle § 8 k
pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se použijí
ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.
Čl.VII zákona č. 126/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti za zdaňovací období do 31. 12. 2001 platí
dosavadní právní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se pro tvorbu
opravných položek a rezerv použijí poprvé za zdaňovací období
počínající 1. lednem 2002. Rezervy tvořené do dne účinnosti tohoto
zákona podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů, banky použijí ke krytí ztrát z
odpisů a postoupení pohledávek z úvěrů nepokrytých vytvořenými
opravnými položkami do dne účinnosti tohoto zákona a rezervy podle § 5
odst. 1 písm. c) ke krytí ztrát z poskytnutých záruk, které
neodpovídají vymezení podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona.
Nepoužité rezervy, s výjimkou rezerv odpovídajících vymezení podle
odstavce 1 písm. b) tohoto zákona banky zruší ve prospěch výnosů tak,
aby jejich zůstatek za každé zdaňovací období počínaje rokem 2002
snížily nejméně o 25 % zůstatku k 31. 12. 2001, a tím dosáhly jejich
úplného zrušení nejpozději k 31. 12. 2005.
Čl.VII zákona č. 260/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení článku VI^*) se použijí poprvé pro zdaňovací období roku
2002.
Čl.II zákona č. 176/2003 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 8b zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije poprvé pro zdaňovací období a pro období, za které se podává
daňové přiznání, začínající v roce 2003.
Čl.V zákona č. 438/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. V případě, kdy věřitel nepostupující podle § 5 a 8 zákona č.
593/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb.,
zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb.,
zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002
Sb., bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykazovat podle stavu k
31. prosinci 2003 ve vztahu k dlužníkovi současně splatné závazky, a
nebyl-li proveden vzájemný zápočet těchto pohledávek a závazků, zruší
věřitel již vytvořené opravné položky s výjimkou těch, které byly
vytvořeny k části pohledávky převyšující hodnotu závazku.
2. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání,
počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
Čl.V zákona č. 669/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro pohledávky vzniklé
do 31. prosince 2004.
2. Pro uplatnění § 3 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za počáteční stav v
prokazatelné evidenci považuje u
a) pohledávek rozvahová hodnota pohledávek zaúčtovaná podle zvláštního
právního předpisu,^1a)
b) opravných položek stav opravných položek vytvořených podle zákona č.
593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle
zvláštního právního předpisu,^1a)
c) rezerv stav rezerv vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle zvláštního právního
předpisu,^1a)
a to k poslednímu dni účetního období, za které poplatník sestavil
účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu,^1a) a po jehož
uplynutí je mu poprvé zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít
pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy
upravené právem Evropských společenství.
3. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i za zdaňovací období
nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce, v
němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v
platnost.
§ 56 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací
období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle
ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.
2. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6
zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve
zdaňovacím období, které započalo v roce 2005.
Čl.V zákona č. 545/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Uzavře-li poplatník nejpozději do 31. prosince 2005 smlouvu o nájmu
podniku a součástí tohoto podniku nebo jeho části bude i majetek dosud
užívaný na základě nájemní smlouvy, pak pokud k takto najatému majetku
tvořil rezervy na opravu, může ode dne účinnosti tohoto zákona
pokračovat v tvorbě rezervy z titulu smlouvy o nájmu podniku. Pokud
smlouvu o nájmu podniku neuzavře, rezervy vytvořené do dne účinnosti
tohoto zákona zruší nejpozději ve zdaňovacím období, v němž
předpokládal termín zahájení opravy.
Čl.II zákona č. 223/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
1. Pokud poplatník do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídil
zvláštní vázaný účet podle ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v bance se sídlem
a) mimo území členského státu Evropské unie, převede zůstatek tohoto
účtu nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
ve prospěch účtu zřízeného v souladu s § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) na území členského státu Evropské unie a nezíská od příslušného
obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy
úložišť radioaktivního odpadu souhlas s pokračováním vedení tohoto
účtu, převede zůstatek tohoto účtu nejpozději do termínu pro podání
daňového přiznání za zdaňovací období započaté v roce 2006 ve prospěch
účtu zřízeného v souladu s § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud poplatník do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídil podle
ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, více zvláštních vázaných účtů pro jednotlivý
účet tvorby rezervy, převede zůstatky těchto účtů nejpozději do šesti
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve prospěch jediného účtu
zřízeného v souladu s § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období
počínající v roce 2006.
Čl.VI zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které
se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. Zůstatek vyrovnávací
rezervy a jiných technických rezerv ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona se zruší v období, za které se podává daňové přiznání,
počínajícím v roce 2008.
2. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných
položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a zákona č. 593/1992
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započala
před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XL zákona č. 296/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle
zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, a nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončeno, použije se pro daň z příjmů související s tímto řízením
ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů, ve znění platném do účinnosti tohoto zákona.
Čl. XII zákona č. 126/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které
započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení
zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se použijí poprvé pro zdaňovací období nebo období, za
které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008.
2. Ustanovení § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 zákona č.593/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro
přeměnu, ke které došlo ve zdaňovacím období nebo období, za které se
podává daňové přiznání, započatém v roce 2008.
Čl. V zákona č. 2/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé na tvorbu rezervy,
která započala ve zdaňovacím období, které započalo v roce nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Pro tvorbu rezervy podle § 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která započala před
tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 216/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 8 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro tvorbu opravných položek,
která započala v roce 2009.
Čl. III zákona č. 278/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně zpříjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se použije poprvé za zdaňovací období roku 2010.
Čl. IV zákona č. 346/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací
období, které započalo v roce 2010, a to i pro tvorbu rezervy na opravy
hmotného majetku, která byla zahájena v předcházejících zdaňovacích
obdobích.
2. Ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé na tvorbu
rezervy, která započala ve zdaňovacím období, které započalo v roce
nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pro tvorbu rezervy podle § 7 odst. 4 zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která započala
před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XVI zákona č. 458/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti této části a za zdaňovací období, které započalo přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s
nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky
vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro pohledávky vzniklé
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 8a
zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. IV zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu a za zdaňovací
období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného
opatření Senátu, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se
použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.
2. Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy,
subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních
předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu stejná
ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jako na skutečnosti,
poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva
podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákonného opatření Senátu, které jsou jim svou povahou a účelem
nejbližší.
3. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, se použije poprvé
pro pohledávky vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného
opatření Senátu. Pro pohledávky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákonného opatření Senátu se použije ustanovení § 8a zákona č.
593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákonného opatření Senátu.
Čl. IV zákona č. 267/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u rezerv a opravných položek za zdaňovací
období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období,
které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva
a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ustanovení § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací
období započaté v roce 2014.
3. Pro pohledávky splatné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
použije ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pro pohledávky splatné od 1. ledna 2014 lze použít ustanovení § 8a
zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 221/2015 Sb.
neplatil
*) Podle čl. II odst. 2 zákona č. 132/1995 Sb. rezervy vytvořené do
1.8.1995 podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím
řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke
konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení.
*) Pozn. ASPI: Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů
1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
1e) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a
družstev.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a
některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.
100/2000 Sb.
6f) § 10 živnostenského zákona.
7) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
10) § 51 odst.3 a § 60 až 68 zákona č. 277/2009 Sb.
11) § 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.
11) § 51 odst. 2 a § 60 až 68 zákona č. 277/2009 Sb.
12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
12a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
12b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12c) § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13g) § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon).
15) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.
22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26) § 18 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
