361/2003 Sb.



ZÁKON



ze dne 23. září 2003



o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů



Změna: 186/2004 Sb.



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 586/2004 Sb., 626/2004 Sb.



Změna: 253/2005 Sb.



Změna: 169/2005 Sb., 413/2005 Sb., 530/2005 Sb.



Změna: 531/2006 Sb.



Změna: 261/2007 Sb.



Změna: 189/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 305/2008 Sb.



Změna: 326/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb.



Změna: 341/2011 Sb., 470/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 167/2012 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 399/2012 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy a rozsah působnosti



(1) Tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v

bezpečnostním sboru vykonávají službu (dále jen "příslušník"), jejich

odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci

služby (dále jen "služební vztahy"). Bezpečnostním sborem se rozumí

Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní

správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální

inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad

pro zahraniční styky a informace.



(2) V čele Policie České republiky je policejní prezident, Hasičského

záchranného sboru České republiky je generální ředitel, Celní správy

České republiky je generální ředitel Generálního ředitelství cel,

Vězeňské služby České republiky je generální ředitel, Generální

inspekce bezpečnostních sborů je ředitel, Bezpečnostní informační

služby je ředitel a Úřadu pro zahraniční styky a informace je ředitel

(dále jen "ředitel bezpečnostního sboru"). Funkční období ředitele

bezpečnostního sboru trvá 5 let. Tatáž osoba nemůže být ustanovena na

služební místo ředitele bezpečnostního sboru více než dvakrát za sebou.



(3) Příslušník je ve služebním poměru k České republice. Práva a

povinnosti České republiky vůči příslušníkovi plní příslušný

bezpečnostní sbor.



(4) Výkonem služby se pro účely tohoto zákona rozumí



a) úkony a činnosti realizující oprávnění a povinnosti stanovené

právními předpisy upravujícími působnost bezpečnostních sborů,



b) soustřeďování, vyhodnocování a evidování informací a údajů

potřebných pro výkon služby, včetně činnosti v operačních a

informačních střediscích,



c) řízení výkonu služby,



d) činnost ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních, která

pro výkon služby zabezpečují přípravu příslušníků a výzkumné, technické

a další podmínky, a to v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního

sboru, a



e) plnění úkolů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční

styky a informace (dále jen "zpravodajská služba").



§ 2



Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru



(1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem

státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V

rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části

bezpečnostního sboru^1).



(2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a

rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru

odpovědný za činnost bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle

zvláštního právního předpisu^2), ve věcech služebního poměru ředitele

Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen

vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis^3) jinak, a ve věcech

služebního poměru ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů

jedná a rozhoduje předseda vlády (dále jen "nadřízený ředitele

bezpečnostního sboru").



(3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo

školském zařízení (dále jen "škola"), které nejsou organizační částí

bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje nadřízený ředitele

bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech

služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat

ředitel školy.



(4) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky

povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen

"ministerstvo")^4) a příslušníků zařazených v Policejní akademii České

republiky (dále jen "policejní akademie") jedná a rozhoduje ministr

vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru

příslušníků povolaných k plnění úkolů v ministerstvu jednat a

rozhodovat vedoucí organizační části ministerstva a ve věcech

služebního poměru příslušníků zařazených v policejní akademii rektor

policejní akademie.



(5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na

žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit



a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů

jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru

příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v

této organizační složce státu a



b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém

příspěvku příslušníků.



(6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního

sboru a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle

odstavců 1 a 3 až 5 jsou služebními funkcionáři.



§ 3



Evidence služebních míst



Ministerstvo vede evidenci volných služebních míst v bezpečnostních

sborech, s výjimkou zpravodajských služeb, a evidenci údajů o

příslušnících těchto bezpečnostních sborů, zařazených v záloze,

odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o

převedení na jiné služební místo. Evidenci údajů o příslušnících vede

ministerstvo v rozsahu údaje o čísle služebního průkazu a o dosaženém

vzdělání. Bezpečnostní sbor, s výjimkou zpravodajské služby, je povinen

sdělit tyto údaje ministerstvu bez zbytečného odkladu v písemné nebo

elektronické podobě a průběžně je aktualizovat. Evidenci volných

služebních míst ve zpravodajské službě a evidenci osobních údajů o

příslušnících zpravodajských služeb vede zpravodajská služba.



§ 4



Systemizace



(1) Systemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst včetně počtu

míst příslušníků zařazených v zálohách a objemu prostředků stanovených

státním rozpočtem na příslušný rok na jejich služební příjmy.



(2) Návrh systemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v

součinnosti se svým nadřízeným. Návrh systemizace je zpracováván v

souladu s úkoly, které plní bezpečnostní sbor podle zvláštního právního

předpisu^5).



(3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o

návrh systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v

ministerstvu a o návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní

akademii a ve škole. Návrh systemizace pro příslušníky zařazené v

policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti s

rektorem a ředitelem školy.



(4) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v

předcházejícím roce ke schválení vládě nadřízený ředitele

bezpečnostního sboru.



(5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel

bezpečnostního sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizace

nadřízený ředitele bezpečnostního sboru; v případě zpravodajské služby

schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské služby.



§ 5



Služební předpis



(1) Služební předpis stanoví zejména rozsah oprávnění příslušníků,

kteří řídí výkon služby dalších příslušníků (dále jen "vedoucí

příslušník"), dávat podřízeným příslušníkům rozkazy k výkonu služby.



(2) K vydání služebního předpisu je oprávněn služební funkcionář.

Služební funkcionář je povinen zajistit vedení přehledu platných

služebních předpisů a tento přehled průběžně aktualizovat.



(3) Služební předpis je pro příslušníky závazný.



§ 6



Místo služebního působiště



(1) Příslušník vykonává službu podle potřeb bezpečnostního sboru na

území České republiky nebo v zahraničí.



(2) Místo služebního působiště na území České republiky je určeno

územím obce,^6) v níž příslušník vykonává službu. Za místo služebního

působiště příslušníka provádějícího kontrolu cestovních dokladů^7) nebo

celní kontrolu zboží a osob,^8) které překračují státní hranice, se

považuje území obce v České republice, i když místem výkonu služby je

oblast území sousedního státu vymezená mezinárodní smlouvou^9) (dále

jen "hraniční přechod").



§ 7



Služební hodnost, minimální stupeň vzdělání, minimální doba trvání

služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třída



(1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální

stupně vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební

hodnost a tarifní třídy:

Služební hodnost Minimální stupeň Doba trvání Tarifní

vzdělání služebního třída

poměru



a) referent střední nebo střední

s výučním listem - 1.



b) vrchní referent střední s maturitní zkouškou - 2.





c) asistent střední s maturitní zkouškou - 3.





d) vrchní asistent střední s maturitní zkouškou 2 roky 4.





e) inspektor střední s maturitní zkouškou 3 roky 5.





f) vrchní inspektor střední s maturitní zkouškou/5 let 6.

vyšší odborné





g) komisař vyšší odborné nebo

vysokoškolské 6 let 7.

v bakalářském

studijním programu



h) vrchní komisař vysokoškolské 7 let 8.

v bakalářském

studijním programu



i) rada vysokoškolské 9 let 9.

v magisterském

studijním programu



j) vrchní rada vysokoškolské 10 let 10.

v magisterském

studijním programu



k) vrchní státní vysokoškolské 12 let 11.

rada v magisterském

studijním programu





(2) Dobou trvání služebního poměru pro služební hodnost je doba trvání

služebního poměru podle tohoto zákona a doba započtená podle § 224

odst. 1 až 3 a odst. 5.



(3) Ředitel bezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním

předpisem pro služební místo výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je

stanoven pro služební hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti

vykonávané na služebním místě.



(4) Charakteristiky výkonu služby, které odpovídají služebním

hodnostem, jsou uvedeny v příloze.



(5) Minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost

stanovené v odstavci 1 se nevztahují na příslušníky zpravodajských

služeb a příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů.



§ 8



Hodnostní označení



(1) Příslušníkovi ve služební hodnosti náleží hodnostní označení:

Služební hodnost Hodnostní označení

a) referent rotný,

b) vrchní referent strážmistr,

c) asistent nadstrážmistr,

d) vrchní asistent podpraporčík,

e) inspektor praporčík nebo nadpraporčík,

f) vrchní inspektor nadpraporčík nebo podporučík,

g) komisař poručík nebo nadporučík,

h) vrchní komisař kapitán nebo major,

i) rada podplukovník nebo plukovník,

j) vrchní rada plukovník,

k) vrchní státní rada plukovník.



(2) Jsou-li pro služební hodnost stanovena 2 hodnostní označení, náleží

vyšší hodnostní označení vedoucímu příslušníkovi.



(3) Prezident republiky může jmenovat ředitele bezpečnostního sboru,

jeho náměstka nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sboru na

návrh vlády do hodnosti brigádní generál, generálmajor nebo

generálporučík.



(4) Vláda stanoví nařízením vzory hodnostního označení příslušníků

bezpečnostních sborů.



§ 9



Druhy služebního poměru



Druhy služebního poměru jsou:



a) služební poměr na dobu určitou a



b) služební poměr na dobu neurčitou.



§ 10



Služební poměr na dobu určitou



(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí

příslušník při prvním přijetí do služebního poměru.



(2) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí

příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka

bezpečnostního sboru nebo vojáka z povolání a jenž trval alespoň 3

roky; to neplatí pro příslušníka, který již byl ve služebním poměru na

dobu neurčitou, jestliže od skončení předchozího služebního poměru

uplynulo méně než 5 let.



§ 11



Služební poměr na dobu neurčitou



(1) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem,

který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže

úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení

dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.



(2) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí při přijetí do

služebního poměru též příslušník, který již byl ve služebním poměru

příslušníka bezpečnostního sboru na dobu neurčitou nebo ve služebním

poměru vojáka z povolání po dobu alespoň 3 roky a od jeho skončení

uplynulo méně než 5 let.



(3) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí ředitel

zpravodajské služby nebo ředitel Generální inspekce bezpečnostních

sborů dnem vzniku služebního poměru.



§ 12



Služební zkouška



(1) Příslušník má nárok na vykonání služební zkoušky. Služební zkouška

se vykoná nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím doby, na

kterou je zařazen do služebního poměru na dobu určitou.



(2) Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část

praktická. Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné

pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou.



(3) Služební zkoušku vykonává příslušník před zkušební komisí, která je

nejméně tříčlenná a jíž jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sboru

nebo jím pověřený služební funkcionář. O úspěšném vykonání služební

zkoušky vystaví předseda zkušební komise příslušníkovi písemné

osvědčení.



(4) Brání-li příslušníkovi ve vykonání služební zkoušky závažná

překážka, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu trvání

služebního poměru tak, aby ji mohl příslušník vykonat do 1 měsíce po

odpadnutí této překážky.



(5) Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má právo na

její opakování. Služební zkoušku příslušník opakuje před zkušební

komisí v jiném složení. Tuto zkoušku lze vykonat nejdříve po uplynutí 2

týdnů od neúspěšné zkoušky a nejpozději před uplynutím doby, na kterou

byl příslušník zařazen do služebního poměru na dobu určitou. Služební

zkoušku lze opakovat jen jednou. Ustanovení odstavce 4 o prodloužení

služebního poměru platí obdobně.



(6) Způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její

průběh, hodnocení a ukončení stanoví vláda nařízením.



ČÁST DRUHÁ



VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU



HLAVA I



VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU



§ 13



Předpoklady k přijetí do služebního poměru



(1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky

(dále jen "občan"), který



a) o přijetí písemně požádá,



b) je starší 18 let,



c) je bezúhonný,



d) splňuje stupeň vzdělání stanovený pro služební místo, na které má

být ustanoven,



e) je zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý k výkonu služby,



f) je plně svéprávný,



g) je oprávněný seznamovat se s utajovanými informacemi podle

zvláštního právního předpisu,^11) má-li být ustanoven na služební

místo, pro které se tato způsobilost vyžaduje,



h) není členem politické strany nebo politického hnutí, a jde-li o

služební poměr příslušníka zpravodajské služby, ani odborové

organizace,



i) nevykonává živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost a není členem

řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají

podnikatelskou činnost.



(2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník

zpravodajské služby ve výjimečných případech přijat do služebního

poměru, i když nesplňuje stupeň vzdělání stanovený pro služební

hodnost, do níž má být jmenován.



(3) Předpoklady uvedené v odstavci 1 pod písmeny h) a i) prokazuje

občan čestným prohlášením.



§ 14



Bezúhonnost



(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan, který

byl



a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s

horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,



b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s

horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak

nepřevyšující 5 let,



c) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní

sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo



d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z

nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v

rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.



(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan,



a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě

pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto

rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal

trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,



b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně

podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má

být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 10 let, nebo bylo v

trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném

odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě

neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu

s požadavky kladenými na příslušníka,



c) který byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku

nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, kterým spáchal přestupek

nebo jiný správní delikt, v rozporu s požadavky kladenými na

příslušníka, nebo



d) který vykazuje znaky závislosti na alkoholu či jiných psychotropních

látkách nebo činnostech.



(3) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení

podle zvláštního právního předpisu^12) nebo k rozhodnutí prezidenta

republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí, jako by odsouzen

nebyl.



§ 15



Zdravotní, osobnostní a fyzická způsobilost



(1) Zdravotní způsobilost občana posuzuje poskytovatel

pracovnělékařských služeb^13) na základě výpisu ze zdravotnické

dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v

oboru všeobecné praktické lékařství, výsledku lékařské prohlídky a

dalších potřebných vyšetření. Proti lékařskému posudku o zdravotní

způsobilosti může podat občan návrh na přezkoumání poskytovateli

pracovnělékařských služeb^13), který posudek vydal.



(2) Osobnostní způsobilost občana posuzuje psycholog psychologického

pracoviště bezpečnostního sboru. Proti závěru psychologa o osobnostní

způsobilosti může podat občan návrh na přezkoumání vedoucímu

psychologického pracoviště bezpečnostního sboru.



(3) Za osobnostně způsobilého se považuje občan, u něhož byly podle

závěru psychologa bezpečnostního sboru zjištěny takové osobnostní

charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v

bezpečnostním sboru.



(4) Za fyzicky způsobilého se považuje občan, který vyhovuje požadavkům

na tělesnou zdatnost, jež stanoví ředitel bezpečnostního sboru

služebním předpisem pro výkon služebního místa, na které má být

ustanoven.



(5) Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické

způsobilosti občana hradí bezpečnostní sbor.



(6) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví

stanoví vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo

omezují zdravotní způsobilost občana pro výkon služby, obsah lékařských

vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti.



(7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví vyhláškou osobnostní

charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v

bezpečnostním sboru, důvody zjišťování osobnostní způsobilosti, postup

při zjišťování osobnostní způsobilosti, náležitosti závěru psychologa

bezpečnostního sboru a postup při přezkumném řízení.



§ 16



Přijímací řízení



(1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana o

přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru. V případě, že v

bezpečnostním sboru není volné služební místo, přijímací řízení se

nezahájí.



(2) Bezpečnostní sbor je oprávněn si ověřit, zda občan splňuje podmínky

přijetí do služebního poměru. Za tím účelem zpracovává jeho osobní

údaje a je oprávněn si k osvědčení bezúhonnosti občana



a) vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů,^15)



b) vyžádat výpis z evidencí vedených ministerstvem a dalšími orgány

veřejné správy a



c) provádět šetření o bezúhonnosti občana nebo požádat Policii České

republiky o provedení šetření.



(3) Bezpečnostní sbor písemně seznámí občana před jeho přijetím do

služebního poměru s textem služebního slibu, předpokládaným dnem vzniku

služebního poměru, druhem služebního poměru a dobou jeho trvání,

služebním zařazením, místem služebního působiště, dobou služby, výší

služebního příjmu a výplatním termínem, délkou dovolené, podmínkami

výkonu služby a podmínkami skončení služebního poměru.



(4) Přijetí občana do služebního poměru nelze odepřít z důvodu věku,

rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství,

politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního

původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k

rodině, jakož i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných

sdruženích s výjimkou případů, které stanovuje tento zákon nebo

zvláštní právní předpis. Tyto výjimky se nepovažují za diskriminaci.

Zakazuje se i takové jednání bezpečnostního sboru, které diskriminuje

občana nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se

považuje i navádění k diskriminaci.



(5) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o

výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn. Důvody nepřijetí se

neoznamují.



(6) Bezpečnostní sbor uchovává osobní údaje o občanovi, který nebyl

přijat do služebního poměru, a údaj o důvodu jeho nepřijetí po dobu 3

let. Po uplynutí této doby údaje zničí.



§ 17



Vznik služebního poměru



(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře

příslušného bezpečnostního sboru. Rozhodnutí o přijetí do služebního

poměru obsahuje výrok o



a) dni vzniku služebního poměru,



b) dni nástupu k výkonu služby,



c) druhu služebního poměru,



d) době trvání služebního poměru,



e) jmenování do služební hodnosti,



f) ustanovení na služební místo,



g) místě služebního působiště a



h) složkách služebního příjmu.



(2) Služební poměr ředitele zpravodajské služby nebo ředitele Generální

inspekce bezpečnostních sborů vzniká dnem jeho jmenování do funkce

podle zvláštního právního předpisu.^3)



(3) Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutí o

přijetí do služebního poměru. V den nástupu k výkonu služby skládá

příslušník služební slib, který zní: "Slibuji na svou čest a svědomí,

že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a

služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji

svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým

jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební

povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně

zájmů České republiky nasadit i vlastní život." Služební slib se

považuje za složený, jestliže jeho text stvrdí příslušník svým

podpisem. V případě, že se příslušník ke složení slibu nedostaví nebo

odmítne složit služební slib anebo jej složí s výhradami, služební

poměr mu nevznikne.



(4) Nenastoupí-li příslušník k výkonu služby v den, který je uveden v

rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila

závažná překážka, nebo neuvědomí-li služebního funkcionáře o vzniku

této překážky do týdne, služební funkcionář rozhodnutí o přijetí do

služebního poměru zruší.



§ 18



Ustanovení na služební místo při přijetí do služebního poměru a

jmenování do služební hodnosti



(1) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na

služební místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena služební

hodnost referent nebo vrchní referent.



(2) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na

služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, než je

uvedena v odstavci 1, jestliže je přijat do služebního poměru na

základě výběrového řízení podle § 22 odst. 4.



(3) Příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou,

lze při přijetí do služebního poměru ustanovit na služební místo, pro

které je stanovena služební hodnost, kterou dosáhl již v předchozím

služebním poměru.



(4) Příslušník zpravodajské služby je při přijetí do služebního poměru

jmenován do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na které je

ustanoven.



(5) Služební funkcionář jmenuje při přijetí do služebního poměru

příslušníka do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na něž

byl ustanoven.



HLAVA II



ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU



Díl 1



Obsazování volných služebních míst



§ 19



Služební místo



(1) Služební místo vyjadřuje organizační a právní postavení příslušníka

v bezpečnostním sboru. Je charakterizováno zejména systemizovanou

služební hodností, stupněm vzdělání, oborem nebo zaměřením vzdělání,

dalším odborným požadavkem, základním tarifem, náplní služební

činnosti, rozsahem oprávnění a povinností příslušníka.



(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, musí příslušník pro služební místo,

na které je ustanoven, splňovat vedle stupně vzdělání též požadavek

oboru nebo zaměření vzdělání, jsou-li pro služební místo stanoveny,

další odborný požadavek a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto

místo stanoven. Obor nebo zaměření vzdělání nemusí splňovat občan při

přijetí do služebního poměru, jestliže nejde o přijetí do služebního

poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 4. Další odborný

požadavek, nejde-li o odborný požadavek, bez jehož splnění nelze na

služební místo ustanovit, nemusí občan splňovat při přijetí do

služebního poměru a příslušník při ustanovení na jiné služební místo

podle § 25 odst. 1 až 4, § 26 odst. 1, 2 a 4 a § 27 nebo po vynětí ze

zálohy.



(3) Oborem vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí



a) ucelená část vzdělání, jíž se dosahuje stupně vzdělání a která

poskytuje kvalifikaci pro výkon povolání, nebo



b) studijní obor, který je součástí studijního programu vysoké

školy.^16)



(4) Zaměřením vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí vzdělání

dosažené



a) v odborném studiu určeném k doplnění odborných vědomostí a

dovedností potřebných pro výkon služebních činností, nebo



b) v programech celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon

služby.^17)



(5) Dalším odborným požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí

požadavek na užší vymezení odborné způsobilosti pro služební místo.



(6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí

způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní.



(7) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníkovi uvedenému v odstavci 2

větě třetí, který nesplňuje pro služební místo další odborný požadavek,

umožnit absolvování odborné přípravy směřující ke splnění tohoto

požadavku bez zbytečného odkladu.



§ 20



Ustanovení na volné služební místo



(1) Služební funkcionář ustanoví na volné služební místo v

bezpečnostním sboru příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který



a) dosáhl požadovanou služební hodnost, a



1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25

odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2,



2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1

nebo 3 po dobu nejdéle 1 roku,



3. má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy

neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a),



4. skončilo mu zproštění výkonu služby, nebo



b) dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, a



1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26

odst. 4,



2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1

nebo 3 po dobu delší než 1 rok, anebo je zařazen do této zálohy podle §

32 odst. 2,



3. má být vyňat ze zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33

písm. b), a nelze ho ustanovit na služební místo ve stejné služební

hodnosti.



(2) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1, služební

funkcionář ustanoví na toto místo příslušníka jiného bezpečnostního

sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který



a) dosáhl požadovanou služební hodnost, a



1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25

odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2,



2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1

nebo 3 po dobu nejdéle 1 roku, nebo



b) dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, a



1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26

odst. 4,



2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1

nebo 3 po dobu delší než 1 rok nebo je zařazen do této zálohy podle §

32 odst. 2.



(3) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1 nebo 2,

služební funkcionář může na toto místo ustanovit



a) příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který dosáhl požadovanou

služební hodnost a který byl



1. odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25

odst. 4,



2. při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti

dosažené v předchozím služebním poměru (§ 18 odst. 3),



3. přijat do služebního poměru a jmenován do služební hodnosti referent

nebo vrchní referent, nebo



b) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské

služby, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který



1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25

odst. 4, nebo



2. má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy

neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), nebo



c) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské

služby, který dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost a který byl

odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst.

2, nebo



d) příslušníka téhož nebo jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou

zpravodajské služby, který



1. dosáhl služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební

hodnost vrchní referent, asistent nebo vrchní asistent, a byl odvolán z

dosavadního služebního místa podle § 26 odst. 3,



2. dosáhl požadovanou služební hodnost a skončilo mu zproštění výkonu

služby (§ 215 odst. 6),



3. dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, je zařazen do zálohy

pro přechodně nezařazené po dobu kratší než 1 rok nebo má být vyňat ze

zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl

zařazen podle § 33 písm. a), a o ustanovení na služební místo požádal,

anebo



e) příslušníka zpravodajské služby, který dosáhl požadovanou služební

hodnost a který byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu

uvedeného v § 25 odst. 4.



(4) Při obsazování volného služebního místa využívá služební funkcionář

evidence ministerstva o příslušnících odvolaných ze služebního místa a

o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo.

Ředitel bezpečnostního sboru v odůvodněných případech rozhodne, že se

volné služební místo dočasně neobsadí.



(5) Při obsazování volného služebního místa ve zpravodajské službě a

Generální inspekci bezpečnostních sborů se postup podle odstavců 1 až 4

nepoužije.



§ 20a



(1) Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů ustanoví na volné

služební místo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů,

který



a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25

odst. 1 až 3 nebo § 26 odst. 2,



b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1

anebo 3, nebo



c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy

neplacené.



(2) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může

ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů ustanovit na toto místo



a) příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů, který byl

odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4 nebo § 26

odst. 4,



b) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, jestliže byl odvolán z

dosavadního služebního místa, nebo



c) občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.



(3) Při obsazování volného služebního místa využívá ředitel Generální

inspekce bezpečnostních sborů evidenci ministerstva o příslušnících

zařazených v záloze.



§ 21



(1) Služební funkcionář zpravodajské služby může ustanovit na volné

služební místo příslušníka téže zpravodajské služby, který



a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25

odst. 1 až 3, § 26 odst. 2 a 4 nebo § 27,



b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo



c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy zvláštní

nebo zálohy neplacené.



(2) Jestliže nelze volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může

služební funkcionář zpravodajské služby ustanovit na toto místo



a) příslušníka téže zpravodajské služby, který byl odvolán z

dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, nebo příslušníka

jiného bezpečnostního sboru, který má požadovanou služební hodnost,

jestliže



1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25

odst. 1 písm. a),



2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo



3. byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, anebo



b) občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.



(3) Při obsazování volného služebního místa využívá služební funkcionář

zpravodajské služby evidenci ministerstva o příslušnících zařazených do

zálohy pro přechodně nezařazené.



§ 22



Výběrové řízení na služební místo



(1) Není-li volné služební místo obsazeno způsobem uvedeným v § 20,

vyhlásí ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební

funkcionář výběrové řízení. Výběrové řízení nemusí být vyhlášeno v

případě obsazování volných služebních míst, pro které je stanovena

služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent,

jestliže bude na takové služební místo ustanoven příslušník, který má

služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost

požadovaná pro volné služební místo.



(2) Do výběrového řízení se může přihlásit příslušník, který má

služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost

požadovaná pro volné služební místo, vykonává službu v bezpečnostním

sboru, jehož služební funkcionář výběrové řízení vyhlásil, nebo

vykonává službu v jiném bezpečnostním sboru. Příslušník musí splňovat

stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, jestliže jsou stanoveny

pro služební místo, dobu trvání služebního poměru pro služební hodnost

a podle závěru služebního hodnocení musí dosahovat alespoň velmi

dobrých výsledků ve výkonu služby.



(3) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro

které je stanovena služební hodnost o 2 a více stupňů vyšší, nejvýše

však do služební hodnosti vrchní komisař, se může přihlásit příslušník,

jenž získal vysokoškolské vzdělání, splňuje požadavky stanovené pro

volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního

poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení

dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.



(4) Nepodaří-li se obsadit volné služební místo výběrovým řízením podle

odstavce 2 nebo 3, pro které je v systemizaci služebních míst pro účely

výběrového řízení zvlášť vyznačen obor nebo zaměření vzdělání, může se

do výběrového řízení přihlásit i občan, který splňuje podmínky přijetí

do služebního poměru.



§ 23



Průběh výběrového řízení



(1) Výběrové řízení na volné služební místo se vyhlašuje v publikačním

prostředku bezpečnostního sboru, popřípadě jiným vhodným způsobem.

Je-li více volných služebních míst, pro které jsou stanoveny shodné

požadavky, lze vyhlásit společné výběrové řízení.



(2) Po výběrovém řízení ustanoví služební funkcionář na volné služební

místo příslušníka, který se umístil první v pořadí vhodnosti pro

obsazované služební místo. Není-li možno tohoto příslušníka na volné

služební místo ustanovit, ustanoví na něj příslušníka, který se umístil

jako následující v pořadí vhodnosti.



(3) Jde-li o společné výběrové řízení na více volných služebních míst,

služební funkcionář ustanoví na volná služební místa příslušníky podle

pořadí vhodnosti, v jakém se umístili, a podle počtu obsazovaných

volných služebních míst.



(4) Výběrové řízení může být ukončeno se závěrem, že žádný z účastníků

výběrového řízení není vhodný pro obsazované volné služební místo; v

takovém případě vyhlásí služební funkcionář nové výběrové řízení.



§ 24



Rozsah osobní působnosti výběrového řízení



Ustanovení § 22 a 23 se nepoužijí pro obsazování služebních míst ve

zpravodajské službě nebo Generální inspekci bezpečnostních sborů,

jestliže ředitel zpravodajské služby nebo ředitel Generální inspekce

bezpečnostních sborů nerozhodne jinak.



Díl 2



Převedení na jiné služební místo



§ 25



Převedení na jiné služební místo ve stejné služební hodnosti



(1) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa, jestliže



a) jeho dosavadní služební místo bylo v důsledku organizačních změn

zrušeno,



b) zanikla platnost jeho osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s

utajovanými informacemi^11), nebo



c) pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou

pro toto místo.



(2) Příslušník, který působí jako agent nebo plní úkoly při

předstíraném převodu nebo je specialistou v zásahové jednotce anebo

plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je odvolán z dosavadního

služebního místa, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby.



(3) Z dosavadního služebního místa je odvolána též těhotná příslušnice,

příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která

kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu

služby a nepodaří-li se odstranit rizika spojená s výkonem její služby.



(4) Příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit

na jiné služební místo, jestliže o to požádá.



(5) Příslušník, který je odvolán z dosavadního služebního místa podle

odstavce 1, 2 nebo odstavce 4, je ustanoven na jiné služební místo, pro

které je stanovena stejná služební hodnost, a to i v jiném místě

služebního působiště.



(6) Příslušnice odvolaná ze služebního místa podle odstavce 3 je

ustanovena na jiné pro ni vhodné služební místo, pro které je stanovena

stejná služební hodnost.



§ 26



Převedení na jiné služební místo v jiné služební hodnosti



(1) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na

jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost,

jestliže se umístil ve výběrovém řízení jako první v pořadí vhodnosti

pro obsazované služební místo, popřípadě jako následující v pořadí

vhodnosti, a má být ustanoven na služební místo podle § 23 odst. 2.



(2) Příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit

na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost,

jestliže o to požádá.



(3) Příslušníka lze odvolat na jeho žádost z dosavadního služebního

místa, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní

referent, asistent a vrchní asistent, a ustanovit jej na služební

místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň vyšší,

jestliže splňuje stupeň vzdělání, obor nebo zaměření vzdělání stanovené

pro služební místo.



(4) Příslušníka lze též odvolat z dosavadního služebního místa a

ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena o jeden stupeň

nižší služební hodnost, jestliže podle závěru služebního hodnocení

dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby.



(5) Příslušníka zpravodajské služby lze odvolat z dosavadního

služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je

stanovena vyšší služební hodnost, vyžaduje-li to důležitý zájem služby.



§ 27



Převedení na jiné služební místo ve zvláštních případech



Ředitel bezpečnostního sboru je po uplynutí funkčního období nebo po

odvolání z dosavadního služebního místa ustanoven na jiné služební

místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena stejná služební

hodnost, nebo jestliže o to požádá, o stupeň nižší služební hodnost, a

to ve stejném místě služebního působiště, nebo jestliže o to požádá, i

v jiném místě služebního působiště.



Díl 3



Zálohy



§ 28



Druhy záloh



(1) Příslušník, který nemůže vykonávat službu na služebním místě, musí

být odvolán z dosavadního služebního místa a zařazen do zálohy



a) činné,



b) pro studující,



c) zvláštní,



d) pro přechodně nezařazené, nebo



e) neplacené.



(2) Příslušníkovi zařazenému do zálohy podle odstavce 1 písm. a) až c)

lze stanovit i jiné místo služebního působiště.



§ 29



Záloha činná



(1) Do zálohy činné se zařadí příslušník, který je vyslán k výkonu

služby



a) k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, anebo



b) do zahraničí za účelem plnění úkolů vyplývajících



1. z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly

vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv^18),



2. z předpisů Evropské unie^18a).



(2) Na příslušníky v záloze činné, kteří jsou vysláni k výkonu služby

do zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, jestliže

mezinárodní smlouva nebo právní předpis přijatý na jejím základě

nestanoví jiné podmínky výkonu služby.



§ 30



Záloha pro studující



Do zálohy pro studující se zařadí příslušník, kterému bylo uděleno

služební volno při denním studiu, je-li jeho studium delší než 12

měsíců.



§ 31



Záloha zvláštní



Do zálohy zvláštní se zařadí příslušník zpravodajské služby, jestliže

to vyžaduje důležitý zájem služby. Na příslušníka zpravodajské služby,

který je zařazen do zálohy zvláštní, se vztahují ustanovení tohoto

zákona přiměřeně.



§ 32



Záloha pro přechodně nezařazené



(1) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí příslušník ve

služebním poměru na dobu neurčitou,



a) jehož dosavadní služební místo je v důsledku organizačních změn

zrušeno,



b) jemuž zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s

utajovanými informacemi,^11)



c) který byl vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy

zvláštní nebo zálohy neplacené, nebo



d) který pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost

požadovanou pro dosavadní služební místo,

a nelze jej ustanovit na jiné služební místo.



(2) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též příslušník ve

služebním poměru na dobu neurčitou, odvolaný z dosavadního služebního

místa podle § 26 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na jiné služební

místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost. V této záloze

může být nejdéle po dobu 3 měsíců.



(3) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též těhotná

příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo

příslušnice, která kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana

zdraví při výkonu služby, nepodaří-li se odstranit rizika spojená s

výkonem její služby a nelze ji ustanovit na jiné pro ni vhodné služební

místo.



§ 33



Záloha neplacená



Do zálohy neplacené se zařadí příslušnice nebo příslušník, jimž je



a) udělena rodičovská dovolená, anebo



b) uděleno služební volno bez poskytnutí služebního příjmu na dobu

delší než 1 měsíc.



§ 34



Ustanovení na služební místo po vynětí ze zálohy



(1) Příslušník musí být po vynětí ze zálohy činné, pro studující,

zvláštní nebo neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a),

ustanoven na služební místo, pro které je stanovena stejná služební

hodnost jako pro služební místo, na něž byl ustanoven před zařazením do

této zálohy.



(2) Příslušník musí být po vynětí ze zálohy pro přechodně nezařazené

ustanoven na služební místo, pro které je stanovena stejná služební

hodnost jako pro služební místo, na něž byl ustanoven před zařazením do

zálohy. Nepodaří-li se do 1 roku od zařazení do zálohy ustanovit

příslušníka na služební místo, pro které je stanovena stejná služební

hodnost, lze jej ustanovit na služební místo, pro které je stanovena

služební hodnost o 1 stupeň nižší, než je stanovena pro služební místo,

které zastával před zařazením do zálohy, a to i v jiném místě

služebního působiště.



(3) Příslušník může být po vynětí ze zálohy neplacené, do níž byl

zařazen podle § 33 písm. b), ustanoven na služební místo, pro které je

stanovena i nižší služební hodnost, nelze-li jej ustanovit na služební

místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost jako pro služební

místo, na něž byl ustanoven před zařazením do zálohy, a to i v jiném

místě služebního působiště.



(4) Příslušník může být po vynětí ze zálohy pro přechodně nezařazené,

která trvala po dobu kratší než 1 rok, nebo po vynětí ze zálohy činné,

zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle §

33 písm. a), ustanoven na služební místo, pro které je stanovena nižší

služební hodnost, jestliže o to požádá.



Díl 4



Další změny služebního poměru



§ 35



Jmenování do jiné služební hodnosti



(1) Příslušník je jmenován do vyšší služební hodnosti, jestliže je

ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební

hodnost.



(2) Příslušník je jmenován do nižší služební hodnosti, jestliže je

ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební

hodnost.



§ 36



Převelení



(1) Příslušníka lze převelet z důvodu důležitého zájmu služby k plnění



a) úkolů vyplývajících ze služebního místa, na které je ustanoven, do

dočasně zřízené služební skupiny příslušníků určené k plnění

mimořádného úkolu, nebo



b) jiných úkolů bezpečnostního sboru, jež nevyplývají ze služebního

místa, na které je ustanoven, nejdéle však na dobu 60 dnů, které jsou

jeho obvyklými dny služby v průběhu kalendářního roku, popřípadě na

dobu delší, jde-li o úkoly vyplývající z krizové situace,^19)

a to i v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště.



(2) Služební funkcionář může rozhodnout, že po dobu převelení bude

příslušník podřízen i jinému vedoucímu příslušníkovi.



§ 37



Služební cesta



(1) Příslušníka lze k plnění služebních úkolů, které vyplývají z jím

zastávaného služebního místa, vyslat na služební cestu do jiného místa,

než je jeho místo služebního působiště.



(2) Služební funkcionář může rozhodnout, že po dobu služební cesty bude

příslušník podřízen při plnění služebních úkolů jinému vedoucímu

příslušníkovi.



§ 38



Studijní pobyt



(1) Příslušníka lze za účelem získání znalostí, dovedností a zkušeností

potřebných k výkonu služby vyslat na studijní pobyt, zejména na

školení, do kurzu nebo na odbornou stáž, a to i do jiného místa, než je

jeho místo služebního působiště.



(2) Služební funkcionář může rozhodnout, že po dobu studijního pobytu

bude příslušník podřízen při plnění služebních úkolů jinému vedoucímu

příslušníkovi.



(3) Doba vyslání na studijní pobyt se považuje za výkon služby.



§ 39



Zastupování na jiném služebním místě



(1) Příslušníka lze pověřit zastupováním na jiném služebním místě, pro

které je stanovena vyšší služební hodnost, nejdéle po dobu



a) nepřítomnosti příslušníka, který je na toto služební místo

ustanoven, nebo



b) po kterou probíhá výběrové řízení,

a to i v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště.



(2) Po dobu zastupování na jiném služebním místě příslušník



a) nevykonává dosavadní služební úkoly a



b) má nárok na propůjčení služební hodnosti stanovené pro zastupované

služební místo.



§ 40



Zproštění výkonu služby



(1) Příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je

důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo

jednání, které má znaky přestupku^20) nebo jiného správního

deliktu,^21) jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo

důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání.



(2) Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a

povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů.^5)



(3) Služební funkcionář je oprávněn nařídit příslušníkovi zproštěnému

výkonu služby dosažitelnost v místě trvalého pobytu nebo na jiném

místě, které stanoví na žádost příslušníka, a to v rozsahu, jenž je

nezbytný pro stanovení nástupu k výkonu služby.



(4) Jestliže v souvislosti se spácháním trestného činu, kázeňského

přestupku, s jednáním, které má znaky přestupku nebo jiného správního

deliktu, je dán důvod k propuštění příslušníka ze služebního poměru

podle § 42 odst. 1 písm. a) až d), trvá jeho zproštění výkonu služby až

do skončení služebního poměru.



(5) Pominou-li důvody, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby,

zproštění výkonu služby se ukončí.



HLAVA III



SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU



§ 41



Způsoby skončení služebního poměru



Služební poměr příslušníka skončí



a) uplynutím doby určité,



b) propuštěním,



c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,



d) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku

65 let.



§ 42



Propuštění



(1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže



a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,



b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a

jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými

na příslušníka,



c) bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o

podmíněném zastavení jeho trestního stíhání^22), bylo pravomocně

schváleno narovnání^23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném

odložení návrhu na potrestání^23a) a jednání, kterým trestný čin

spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,



d) porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání,

které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst

bezpečnostního sboru,



e) mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti,



f) porušil omezení stanovená v § 47 nebo § 48,



g) pozbyl státní občanství České republiky,



h) podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb

dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou

zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím,



i) mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné

způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem,^24)



j) podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní

způsobilost k výkonu služby,



k) byla jeho svéprávnost omezena,



l) uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy

pro přechodně nezařazené nepominul, nebo



m) požádal o propuštění.



(2) Příslušník zpravodajské služby musí být též propuštěn, jestliže mu

zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými

informacemi,^11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani

po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené.



(3) Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též

propuštěn, jestliže



a) služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku

organizačních změn a příslušníka nelze ustanovit na jiné služební

místo,



b) mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s

utajovanými informacemi,^11) a nelze jej ustanovit na jiné služební

místo, nebo



c) dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru

služebního hodnocení.



(4) Rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) až

d) a písm. f) a odstavci 3 písm. c) musí být příslušníkovi doručeno do

2 měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil,

nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.



(5) Při propuštění příslušníka podle odstavce 1



a) písm. a) až k) skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o

propuštění,



b) písm. l) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců

následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, nebo



c) písm. m) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců

následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební

funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší.



(6) Při propuštění příslušníka podle odstavců 2 a 3 skončí služební

poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení

rozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na

základě žádosti příslušníka o době kratší.



§ 43



Potvrzení o výkonu služby a služební posudek



(1) Příslušník má při skončení služebního poměru nárok na vydání

potvrzení o výkonu služby a na základě žádosti též na vydání služebního

posudku.



(2) Potvrzení o výkonu služby obsahuje údaje o



a) době trvání služebního poměru,



b) pořadí srážek ze služebního příjmu a o osobě, v jejíž prospěch jsou

prováděny,



c) způsobu skončení služebního poměru a v případě propuštění o jeho

důvodu,



d) skutečnostech rozhodných pro posouzení nároků na dávky nemocenského

pojištění,



e) výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro

posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při

rekvalifikaci^25a) a



f) závazcích k bezpečnostnímu sboru.



(3) Služební posudek obsahuje pouze skutečnosti, které se týkají výkonu

služby. Podkladem pro jeho zpracování je služební hodnocení.



§ 44



Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru



Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru

příslušníka, jeho služební poměr trvá se všemi nároky.



ČÁST TŘETÍ



ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKA A OMEZENÍ JEHO NĚKTERÝCH PRÁV



§ 45



Základní povinnosti příslušníka



(1) Příslušník je povinen



a) dodržovat služební kázeň,



b) zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy

osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, zejména nezneužívat

ve prospěch vlastní nebo v prospěch jiných osob informace nabyté v

souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby

nepřijímat dary nebo jiné výhody,



c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při

výkonu služby; to neplatí, jestliže byl příslušník této povinnosti

zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní

předpis^26) jinak,



d) prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost

potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování

služebním funkcionářem,



e) dodržovat pravidla služební zdvořilosti,



f) poskytovat bezpečnostnímu sboru osobní údaje nezbytné pro

rozhodování ve služebním poměru a pro plnění povinností bezpečnostního

sboru podle zvláštních právních předpisů,



g) vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jeho politickým,

náboženským nebo jiným přesvědčením,



h) ohlašovat vedoucímu příslušníkovi závady a nedostatky, které

ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a skutečnost, že byl pravomocně

odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu,



i) chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním

neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru.



(2) Vedoucí příslušník je též povinen



a) hodnotit výkon služby podřízených příslušníků,



b) zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě

vyškoleni a vycvičeni,



c) oceňovat příkladné plnění služebních povinností,



d) vyvozovat důsledky z porušení služebních povinností a



e) přijímat podněty k odstranění závad a nedostatků, které ohrožují

nebo ztěžují výkon služby.



§ 46



Služební kázeň



(1) Služební kázeň spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění

služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních

předpisů, služebních předpisů a rozkazů.



(2) Je-li rozkaz vedoucího příslušníka ve zřejmém rozporu s právním

předpisem, příslušník je povinen jej na tuto skutečnost upozornit.

Jestliže vedoucí příslušník trvá na splnění rozkazu, příslušník je

oprávněn žádat o jeho písemné vydání. Vedoucí příslušník je povinen

žádosti vyhovět, umožňují-li to okolnosti výkonu služby. V případě, že

to okolnosti výkonu služby neumožňují, učiní tak bez zbytečného odkladu

poté, co tyto okolnosti pominou. Příslušník je povinen rozkaz splnit a

oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu vedoucímu příslušníkovi

toho, kdo takový rozkaz vydal.



(3) Příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by zřejmě spáchal

trestný čin.



Omezení práv příslušníka



§ 47



(1) Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí

ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím

není dotčeno.



(2) Příslušník zpravodajské služby nesmí být členem odborové

organizace.



§ 48



(1) Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů

právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou

případů, kdy je do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem; vyslaný

příslušník jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky, je

povinen prosazovat její zájmy a nesmí od příslušné právnické osoby

pobírat odměnu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Odměna

podle věty první nesmí být příslušníkovi vyplacena ani po skončení

služebního poměru.



(2) Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu

podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v §

29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty

vydanými řediteli bezpečnostních sborů.



ČÁST ČTVRTÁ



KÁZEŇSKÉ ODMĚNY A KÁZEŇSKÉ TRESTY



§ 49



Kázeňské odměny



(1) Příslušníkovi lze za projevení osobní statečnosti nebo za splnění

zvlášť významného služebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného

plnění služebních povinností udělit kázeňskou odměnu. Za příkladné

plnění služebních povinností se považuje též opakované dosahování velmi

dobrých výsledků ve výkonu služby konstatované v závěru služebního

hodnocení.



(2) Kázeňskou odměnou je



a) písemná pochvala,



b) peněžitý nebo věcný dar, anebo



c) udělení služební medaile.



(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví vyhláškou druh a vzor

služebních medailí a důvody pro jejich udělení.



§ 50



Kázeňský přestupek



(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební

povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky

přestupku nebo jiného správního deliktu. Za takové jednání se považuje

i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru

služebního hodnocení.



(2) Kázeňský přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže příslušník



a) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ale bez

přiměřených důvodů spoléhal na to, že služební povinnost neporuší, nebo



b) nevěděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ač to

vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl.



(3) Kázeňský přestupek je spáchán úmyslně, jestliže příslušník



a) chtěl svým jednáním porušit služební povinnost, nebo



b) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, a pro

případ, že ji poruší, byl s tím srozuměn.



(4) Za jednání se považuje i opomenutí konání, k němuž byl příslušník

povinen.



§ 51



Kázeňský trest



(1) Příslušníkovi se ukládá kázeňský trest



a) písemné napomenutí,



b) snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců,



c) odnětí služební medaile,



d) odnětí služební hodnosti,



e) pokuta,



f) propadnutí věci, nebo



g) zákaz činnosti.



(2) Kázeňské tresty uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) lze uložit

pouze za jednání, které má znaky přestupku.^20) Lze je uložit společně,

popřípadě společně s kázeňskými tresty uvedenými v odstavci 1 písm. a)

a c).



(3) Pokuta se ukládá příslušníkovi ve výši, kterou pro přestupek

stanoví zvláštní právní předpis.



ČÁST PÁTÁ



DOBA SLUŽBY, SLUŽEBNÍ POHOTOVOST A DOBA ODPOČINKU



HLAVA I



DOBA SLUŽBY



§ 52



Základní doba služby v týdnu



(1) Základní doba služby příslušníka činí 37,5 hodiny týdně.

Příslušníkovi lze na jeho žádost stanovit kratší dobu služby v týdnu.



(2) Za týden výkonu služby příslušníka se považuje doba, v níž byla

konána služba v rozsahu základní doby služby v týdnu podle předem

stanoveného rozvržení doby služby. Za 1 den výkonu služby se považuje

jedna pětina rozsahu doby uvedené ve větě první.



§ 53



Rozvržení doby služby



(1) Doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na

období 1 měsíce, a to rovnoměrně, nebo nerovnoměrně. Změna rozvržení

doby služby musí být oznámena příslušníkovi zpravidla nejpozději 3 dny

před nástupem do služby. Neumožňuje-li povaha služby stanovit

příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu

služební funkcionář nejpozději 1 den předem počátek směny. Konec směny

určí podle potřeb služby.



(2) Při rovnoměrném rozvržení doby služby se doba služby rozvrhuje

zpravidla na 5 dnů v týdnu tak, aby



a) nepřetržitý odpočinek v týdnu připadl, jestliže je to možné, na

sobotu a neděli,



b) směna v jednotlivých dnech zpravidla nepřesáhla 10 hodin,



c) rozdíl délky doby služby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl 5

hodin,



d) průměrná doba služby v období 2 kalendářních měsíců nepřesahovala

základní dobu služby v týdnu.



(3) Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby

tak, aby



a) doba nepřetržité služby nebyla kratší než 4 hodiny a nepřesáhla 24

hodin a



b) průměrná doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v

odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní

dobu služby v týdnu.



(4) Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby,

v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v

rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se

považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve

směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého

provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo

v takovém režimu vykonávají službu ve 24hodinových směnách a režim

služby podle odstavce 5.



(5) Za směnu v celkovém trvání 16 hodin se u příslušníka Hasičského

záchranného sboru České republiky považuje časový úsek v rozsahu 24

hodin, v němž je mimo výkon služby v trvání 16 hodin stanovena služební

pohotovost v místě, kde jinak příslušník vykonává službu (dále jen

"služebna") v trvání 8 hodin.



§ 54



Služba přesčas



(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby

přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.



(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního

předpisu^29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze

příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu

ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.



(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba

vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U

příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas

nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.



§ 55



Služba v noci



Služba v noci je služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin.



§ 56



Pružná doba služby



(1) Služební funkcionář může při rovnoměrně rozvržené době služby

rozhodnout o uplatňování pružné doby služby, jestliže tomu nebrání

důležitý zájem služby.



(2) Při uplatňování pružné doby služby si příslušník volí začátek,

popřípadě i konec směny v jednotlivých dnech podle zásad stanovených

služebním funkcionářem (dále jen "volitelná doba služby"). Mezi dvě

části volitelné doby služby je vložena doba, v níž je příslušník

povinen být na služebně (dále jen "pevná doba služby").



(3) Začátek a konec pevné doby služby stanoví služební funkcionář tak,

aby při základní době služby v týdnu v rozsahu 37,5 hodiny činila pevná

doba služby v jednotlivých dnech nejméně 5 hodin. Volitelnou dobu

služby rozvrhne služební funkcionář na začátek a konec směny tak, aby

volitelná doba služby na začátku směny činila nejméně hodinu.



§ 57



Formy pružné doby služby



Pružná doba služby může být uplatněna jako



a) pružný den služby, při němž si příslušník volí začátek směny a je

povinen v příslušný den vykonat celou směnu připadající na tento den,



b) pružný týden služby, při němž si příslušník volí začátek a konec

směn a je povinen v příslušném týdnu vykonat službu připadající na

celou dobu služby v týdnu, nebo



c) čtyřtýdenní pružná doba služby, při níž si příslušník volí začátek a

konec směn a je povinen v období kalendářního měsíce vykonat službu

připadající na celou dobu služby v kalendářním měsíci.



§ 58



Překážky ve službě při pružné době služby



(1) Překážka ve službě na straně příslušníka při uplatnění pružné doby

služby se posuzuje jako výkon služby pouze v rozsahu, v němž do pevné

doby služby nezbytně zasáhla. V rozsahu, v němž překážka ve službě

zasáhla do volitelné doby služby, se jako výkon služby neposuzuje a

neposkytuje se za ni služební příjem. Jestliže zákon při překážce ve

službě stanoví přesnou délku doby, po kterou má příslušník při překážce

ve službě nárok na služební volno, posuzuje se jako výkon služby celá

tato doba.



(2) Překážka ve službě na straně bezpečnostního sboru se posuzuje jako

výkon služby, jestliže zasáhla do doby služby příslušníka, a to za

každý jednotlivý den při uplatnění



a) pružného dne služby, nejvýše v rozsahu délky směny připadající na

příslušný den, nebo



b) pružného týdne služby anebo čtyřtýdenní pružné doby služby, nejvýše

v rozsahu průměrné délky služby připadající na týden nebo 4 týdny.



(3) Jestliže příslušník pro překážku ve službě, která zasáhla do

volitelné doby služby, nevykonal celou denní dobu služby při uplatnění

pružného dne služby nebo celou týdenní dobu služby při uplatnění

pružného týdne služby anebo celou čtyřtýdenní dobu služby při uplatnění

čtyřtýdenní pružné doby služby, je povinen chybějící část doby služby

vykonat do konce následujícího kalendářního měsíce, nestanoví-li

služební funkcionář na žádost příslušníka jinou dobu výkonu služby.

Vykonání služby podle věty první je možné pouze ve volitelné době

služby.



§ 59



Služba přesčas při pružné době služby



(1) Za službu přesčas se považuje při



a) pružném dni služby služba, která je konaná nad délku směny

připadající na příslušný den,



b) pružném týdnu služby nebo čtyřtýdenní pružné době služby, která je

konaná nad základní dobu služby stanovenou na příslušný týden, jestliže

ji konal příslušník nad stanovenou dobu služby v týdnu, a při uplatnění

čtyřtýdenní pružné doby služby, jestliže ji konal příslušník nad

stanovenou dobu služby připadající na období čtyř týdnů.



(2) O službu přesčas nejde v případě, že příslušník



a) plnil v rámci téhož týdne povinnost vykonat dobu služby v týdnu nebo

stanovenou dobu služby připadající na čtyřtýdenní období při uplatnění

čtyřtýdenní pružné doby služby v rámci tohoto období, nebo



b) konal nad stanovenou dobu služby v týdnu službu, kterou mu služební

funkcionář nenařídil jako službu přesčas, a bez svého zavinění nemohl

tuto službu v průběhu zbývající části týdne (měsíce) použít ke splnění

povinnosti vykonat stanovenou týdenní (čtyřtýdenní) dobu služby.

Služební funkcionář započte příslušníkovi tuto službu do doby služby v

týdnu (čtyřtýdenním období), který zpravidla bezprostředně následuje.



Přestávky ve službě



§ 60



Přestávka na jídlo a odpočinek



(1) Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek,

nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže

služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při

trvání směny



a) do 9 hodin v rozsahu 30 minut,



b) nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a

ostatní přestávky činily nejméně 15 minut.



(2) Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby

služby.



(3) Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být

příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na

jídlo a odpočinek.



§ 61



Přestávka ke kojení



(1) Příslušnice, která kojí své dítě, má nárok na přestávku ke kojení.



(2) Příslušnici, která vykonává službu po stanovenou dobu služby v

týdnu, se poskytnou na každé dítě do konce 1 roku jeho věku dvě

půlhodinové přestávky ke kojení a dalších 3 měsících jedna půlhodinová

přestávka ke kojení při jednotlivé službě. Vykonává-li službu po dobu

kratší, avšak alespoň po polovinu stanovené doby služby v týdnu,

poskytne se jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do

konce 1 roku jeho věku.



(3) Přestávka ke kojení se započítává do doby služby.



HLAVA II



SLUŽEBNÍ POHOTOVOST



§ 62



(1) Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu

služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas.



(2) Služební pohotovost vykonává příslušník mimo dobu služby na

služebně určené služebním funkcionářem nebo mimo ni v místě trvalého

pobytu (ubytování) nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem

na žádost příslušníka.



HLAVA III



DOBA ODPOČINKU



§ 63



Nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami



(1) Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými

směnami v trvání nejméně 10 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas,

lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin.



(2) Do doby nepřetržitého odpočinku mezi jednotlivými směnami se

příslušníkovi Hasičského záchranného sboru České republiky započítává

doba odpočinku při nařízené služební pohotovosti na služebně stanovená

v časovém úseku 24 hodin podle § 53 odst. 5, jestliže nepřetržitě

trvala alespoň 4 hodiny.



§ 64



Nepřetržitý odpočinek v týdnu



Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání

nejméně 36 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý

odpočinek zkrátit až na 12 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby,

lze příslušníkovi nepřetržitý odpočinek, na který má nárok, poskytnout

v následujícím týdnu spolu s nepřetržitým odpočinkem za tento týden.



Dovolená



§ 65



Délka dovolené



(1) Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce.



(2) Netrvá-li služební poměr příslušníka celý kalendářní rok,

příslušník má nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část dovolené se

určí tak, že příslušník má nárok na jednu dvanáctinu dovolené za každý

kalendářní měsíc. Vznikne-li služební poměr příslušníka nejpozději

patnáctý den v měsíci, má nárok na poměrnou část dovolené i za tento

kalendářní měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž příslušníkovi služební

poměr skončí, má nárok na poměrnou část dovolené jen v případě, že mu v

tomto měsíci trvá služební poměr alespoň 15 dnů.



§ 66



Čerpání dovolené



(1) Nástup dovolené určuje služební funkcionář s přihlédnutím k

důležitým zájmům služby a k oprávněným požadavkům příslušníka tak, aby

ji mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže příslušník nemohl

dovolenou v kalendářním roce vyčerpat pro důležitý zájem služby, určí

její nástup služební funkcionář tak, aby ji mohl příslušník vyčerpat do

konce následujícího kalendářního roku. Služební funkcionář je povinen

příslušníkovi, jehož služební poměr trval celý kalendářní rok, určit

čerpání dovolené nejméně v délce 2 týdnů v kalendářním roce, jestliže

mu na ni vznikl nárok. Den nástupu dovolené oznamuje služební

funkcionář příslušníkovi nejméně 15 dnů předem; tuto dobu lze zkrátit

jen v případě, že příslušník o určení nástupu dovolené požádá.



(2) Služební funkcionář může v důležitém zájmu služby změnit

příslušníkovi určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat.

Vznikne-li příslušníkovi v souvislosti se změnou určeného nástupu

dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené majetková újma, má

nárok na její náhradu.



(3) Služební funkcionář nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je

příslušník uznán neschopným ke službě, ani na dobu, po kterou je

příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo příslušník na

rodičovské dovolené. Na dobu ostatních důležitých osobních překážek ve

službě může služební funkcionář určit příslušníkovi čerpání dovolené

jen na jeho žádost.



(4) Požádá-li příslušnice o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně

navazovala na skončení mateřské dovolené, nebo požádá-li příslušník o

poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na dobu, po

kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební

funkcionář povinen jejich žádosti vyhovět.



(5) Byl-li příslušník během dovolené uznán neschopným ke službě nebo

ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to

neplatí, jestliže služební funkcionář určí čerpání dovolené na dobu

ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o dítě na žádost

příslušníka. Dovolená příslušnice se také přerušuje nástupem mateřské

nebo rodičovské dovolené a u příslušníka nástupem rodičovské dovolené.



(6) Za týden, popřípadě za 1 den čerpání dovolené se u příslušníka

považuje doba uvedená v § 52 odst. 2.



§ 67



Krácení dovolené



Příslušníkovi, který nevykonával službu v kalendářním roce, za který se

mu dovolená poskytuje, se z důvodu



a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy

neplacené,



b) neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku

služebního úrazu nebo nemoci z povolání,



c) rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené poskytnuté

příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská

dovolená,



d) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem,

nebo



e) výkonu vazby

krátí dovolená za první 3 zameškané měsíce o jednu dvanáctinu výměry

dovolené a za každý další zameškaný měsíc o další jednu dvanáctinu

výměry dovolené.



HLAVA IV



SLUŽEBNÍ VOLNO S POSKYTNUTÍM SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU



Služební volno při překážkách ve službě z důvodu obecného zájmu



§ 68



(1) Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má

nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu.



(2) Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejné

funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném

zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu služby.



(3) Za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které

vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního

samosprávného celku a přísedícího.



(4) Za plnění občanské povinnosti se považuje zejména výkon povinnosti

svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo

správního úřadu.



(5) Jiným úkonem v obecném zájmu je:



a) dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů,



b) účast ve státní sportovní reprezentaci,



c) účast na zásahu jednotky Sboru dobrovolných hasičů, záchranné akci

Horské služby, Vodní záchranné služby,



d) činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce,

oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, popřípadě

zdravotnického nebo hospodářského pracovníka v tomto táboře,



e) uvolnění příslušníka k výkonu funkce v odborovém orgánu, nebo



f) činnost příslušníka při přednášce nebo výuce včetně zkušební

činnosti.



§ 69



(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné

funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně

nutnou.



(2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve

poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení

po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24

hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr

dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se

služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.



(3) Služební volno při účasti ve státní sportovní reprezentaci nebo při

účasti na zásahu podle § 68 odst. 5 písm. c) se poskytne v nezbytně

nutném rozsahu.



(4) Služební volno podle § 68 odst. 5 písm. d) se poskytne v nezbytně

nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, jestliže tomu

nebrání důležitý zájem služby, a za podmínky, že příslušník nejméně po

dobu 1 roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a

bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce

podle věty první se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené

děti a mládež, popřípadě o tábory bezpečnostního sboru.



(5) Služební volno k výkonu funkce v odborovém orgánu se poskytne v

nezbytně nutném rozsahu.



(6) Služební volno při přednáškové nebo jiné výukové činnosti včetně

zkušební činnosti se poskytuje v rozsahu nejvýše 10 dnů v kalendářním

roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby.



Služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě



§ 70



(1) Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních

překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím

služebního příjmu.



(2) Důležité osobní překážky ve službě jsou:



a) vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení,



b) doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v

souvislosti s porodem dítěte,



c) doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo

ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav,



d) nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního

prostředku,



e) doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo

do internátní speciální školy,



f) ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, ošetřování jiného

nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné

ošetření jinou osobou, a péče o dítě mladší 10 let z důvodu, že



1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do

které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů,



2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného

zařízení nebo docházet do školy, nebo



3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena

karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat;



souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) více

oprávněným nebo souběžné poskytnutí ošetřovného je vyloučeno,



g) vlastní svatba, svatba dětí nebo rodičů,



h) obstarání pohřbu člena rodiny, účast na něm nebo účast v delegaci na

pohřbu určeném služebním funkcionářem, nebo



i) stěhování příslušníka v důsledku rozhodnutí o ustanovení na jiné

služební místo do jiného místa služebního působiště.



§ 71



(1) Služební volno při vyšetření nebo ošetření příslušníka ve

zdravotnickém zařízení, doprovodu manželky (družky) do zdravotnického

zařízení, a zpět v souvislosti s porodem dítěte, doprovodu člena rodiny

do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to

nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, nepředvídaném přerušení

provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku anebo doprovodu

zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do

internátní speciální školy se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.



(2) Služební volno při ošetřování nemocného člena rodiny nebo při péči

o dítě mladší 10 let se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, v rámci

prvních 9 kalendářních dnů, a jde-li o osamělého příslušníka, v rámci

prvních 16 kalendářních dnů, jestliže doba potřeby ošetřování nebo péče

trvá.



(3) Služební volno při vlastní svatbě nebo při obstarání pohřbu člena

rodiny, včetně účasti na nich, se poskytne na 2 dny. Služební volno při

svatbě dětí a rodičů a při účasti na pohřbu člena rodiny se poskytne na

1 den, při účasti v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem

se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle na 1 den.



(4) Při stěhování příslušníka v důsledku rozhodnutí o ustanovení na

jiné služební místo do jiného místa služebního působiště se poskytne

služební volno nejvýše na 2 dny.



§ 72



Služební volno k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího

odborného požadavku



Příslušník má nárok na udělení služebního volna v nezbytně nutném

rozsahu k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného

požadavku studiem ve škole nebo v kursu, které mu nebylo nařízeno

služebním funkcionářem, nejdéle však na dobu 10 dnů v kalendářním roce.



§ 73



Služební volno při studiu



(1) Příslušníkovi lze na jeho žádost udělit služební volno při denním

studiu na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které

je nezbytné pro výkon služby, a to na dobu trvání studia.



(2) Příslušníkovi lze na jeho žádost udělit služební volno při studiu

při výkonu služby na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké

škole, které je nezbytné pro výkon služby, takto:



a) na střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu



1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních a konzultacích,

které jsou součástí studijního plánu,



2. 8 dnů v každém školním roce,



3. 10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní

zkoušky,^30)



4. 20 dnů na přípravu a vykonání absolutoria^31) a



b) na vysoké škole v bakalářském, magisterském nebo doktorském

studijním programu anebo programu celoživotního vzdělávání v rozsahu



1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních a konzultacích,



2. 14 dnů v každém akademickém roce,



3. 2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,



4. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky^32) v

bakalářském studijním programu,



5. celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky^33) v

magisterském studijním programu nebo celkem 40 dnů, jestliže navazoval

magisterský studijní program na bakalářský studijní program, a



6. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní doktorské zkoušky.^34)



(3) Služební volno při studiu podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 a písm.

b) bodu 2 se čerpá během celého školního nebo akademického roku.

Jestliže jej příslušník nevyčerpá z důvodu překážky na jeho straně,

nárok na studijní volno zanikne. Nemohl-li příslušník služební volno

vyčerpat pro překážky na straně bezpečnostního sboru, může je čerpat v

následujícím školním nebo akademickém roce.



§ 74



Povinnost příslušníka setrvat ve služebním poměru nebo uhradit náklady

spojené se studiem nebo studijním pobytem



(1) Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno podle § 73 odst.

1, je povinen setrvat po ukončení studia^35) ve služebním poměru po

dobu odpovídající trojnásobku doby studia. Příslušník, kterému bylo

poskytnuto služební volno podle § 73 odst. 2, je povinen setrvat po

ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání

studia. Příslušník, který byl vyslán na studijní pobyt, je povinen po

skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu 3 let,

jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100 000 Kč.



(2) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu

uvedenou v odstavci 1, je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru náklady

spojené se studiem nebo studijním pobytem. Povinnost uhradit náklady mu

vznikne i tehdy, jestliže jeho služební poměr skončí v průběhu studia.



(3) Náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem obsahují služební

příjem poskytnutý příslušníkovi po dobu služebního volna při studiu

nebo studijním pobytu, náhrady cestovních výdajů, popřípadě též další

náklady uhrazené bezpečnostním sborem v souvislosti se studiem. Celková

výše nákladů, které je povinen příslušník uhradit, nesmí překročit

částku



a) 200 000 Kč, jde-li o denní studium na střední škole nebo vyšší

odborné škole,



b) 400 000 Kč, jde-li o denní studium na vysoké škole,



c) 100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na střední škole nebo

vyšší odborné škole,



d) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v

bakalářském studijním programu nebo programu celoživotního vzdělávání,



e) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v

magisterském nebo doktorském studijním programu, anebo



f) 500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt.



(4) Splní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru jenom

zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem se poměrně sníží.



(5) Povinnost uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem

zaniká v případech propuštění příslušníka podle § 42 odst. 1 písm. h)

až k), odst. 2 a odst. 3 písm. a) nebo b).



(6) Bezpečnostní sbor vrátí příslušníkovi částku, kterou uhradil na

náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem, jestliže při

opětovném přijetí do služebního poměru dodatečně splnil povinnost

setrvat ve služebním poměru. Splnil-li uvedenou povinnost jen zčásti,

vrátí mu bezpečnostní sbor částku, která odpovídá míře splnění

povinnosti.



§ 75



Společná ustanovení ke služebnímu volnu s poskytnutím služebního příjmu



(1) Služební volno se poskytuje příslušníkovi ve dnech, které jsou

podle předem stanoveného rozvrhu směn jeho dny služby. Čerpá-li

služební volno určené počtem dnů příslušník s dobou služby rozvrženou

nerovnoměrně, považuje se za 1 den čerpání služebního volna doba

uvedená v § 52 odst. 2.



(2) Příslušník je povinen o poskytnutí služebního volna požádat; to

neplatí, jestliže mu není překážka ve službě podle § 68 odst. 5 písm.

c) nebo § 70 odst. 2 písm. a) až f) známa předem.



(3) Příslušník je povinen překážku ve službě prokázat.



HLAVA V



SLUŽEBNÍ VOLNO BEZ POSKYTNUTÍ SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU



§ 76



Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí

služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby.



ČÁST ŠESTÁ



PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY



HLAVA I



PÉČE O PŘÍSLUŠNÍKY



§ 77



Povinnosti v oblasti péče o příslušníky



(1) Bezpečnostní sbor ani příslušník nesmí výkonu práv a povinností

vyplývajících ze služebního poměru zneužívat k újmě jiného účastníka

služebního poměru nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti.



(2) Ve služebním poměru je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z

důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo

víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových

organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti,

národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a

mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině.

Obtěžování a sexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za

diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění

anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.



(3) Za přímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje jednání,

v jehož důsledku bylo, je nebo by mohlo být z důvodu uvedeného v

odstavci 2 s příslušníkem zacházeno nevýhodněji než s jiným

příslušníkem ve srovnatelné situaci.



(4) Za nepřímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje

zdánlivě nediskriminační jednání, které znevýhodňuje příslušníka vůči

jinému na základě důvodů uvedených v odstavci 2.



(5) Obtěžováním se rozumí jednání, které je jiným příslušníkem

oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke

snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo

ponižujícího prostředí.



(6) Sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání sexuální povahy v

jakékoli formě v době služby, které je jiným příslušníkem oprávněně

vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení

důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo

ponižujícího prostředí anebo které může být oprávněně vnímáno jako

podmínka pro rozhodnutí, která ovlivní výkon práv a povinností

vyplývajících ze služebního poměru. Sexuální obtěžování se považuje za

diskriminaci na základě pohlaví.



(7) Za diskriminaci se nepovažuje postup, kdy bezpečnostní sbor prokáže

věcný důvod spočívající v předpokladech nebo požadavcích na výkon

služby, které jsou pro výkon této služby nezbytné, nebo zvláštní povaze

služby, kterou má příslušník vykonávat; účel sledovaný takovou výjimkou

musí být oprávněný a požadavek přiměřený.



(8) Bezpečnostní sbor je při vytváření podmínek výkonu služby povinen

zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o

odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná

peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Za nerovné zacházení se

nepovažuje postup podle odstavce 7.



(9) Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností

vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím

služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby

bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a

aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v

případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s

přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k

porušení práv a povinností došlo.



(10) Bezpečnostní sbor nesmí postihovat příslušníka nebo jej

znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a

nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru. Postihovat či

znevýhodňovat nelze ani osobu, která příslušníka v řízení zastupuje.



(11) Bezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro řádný a pokud

možno bezpečný výkon služby. Za tím účelem zajišťuje pro příslušníky

zejména



a) písemné informování o změnách skutečností, které jsou uvedeny v § 16

odst. 3, a o opatřeních zajišťujících naplnění odstavce 2 a § 16 odst.

4 do 1 měsíce od jejich vzniku,



b) informování o právních předpisech potřebných k výkonu služby,



c) seznamování se služebními předpisy, nahlížení do nich a obstarávání

jejich opisů na svůj náklad podle potřeby, jakož i seznamování s

rozkazy a s informacemi potřebnými k výkonu služby,



d) podmínky pro jejich soustavné vzdělávání a zdokonalování odborné

způsobilosti, pro získávání a zdokonalování znalostí, dovedností a

návyků potřebných pro výkon služby a pro získávání a udržování fyzické

kondice,



e) péči o vzhled, úpravu a sociální vybavení služeben,



f) pomůcky, prostředky a zařízení potřebné k výkonu služby, případně

pro zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví příslušníků i v

době mimo službu a k zajištění připravenosti příslušníků k výkonu

služby,



g) ubytování při výkonu služby v jiném místě, než je místo jejich

trvalého pobytu; ubytování je možno poskytnout společně s členem

rodiny,



h) podmínky pro stravování,



i) bezplatné stravování v potřebném rozsahu, jestliže vykonávají službu

za ztížených podmínek při mimořádných bezpečnostních akcích nebo při

služebních zásazích,



j) bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které obvykle nosí do

služby,



k) zdravotní služby^36),



l) psychologickou péči.



HLAVA II



NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ



§ 78



(1) Nemocenské pojištění příslušníků upravuje zvláštní právní

předpis^37).



(2) U příslušníka je neschopnost ke službě nebo nařízení karantény

omluvenou překážkou ve službě. Neschopností ke službě se pro účely

tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle

zvláštního právního předpisu^37).



HLAVA III



ZDRAVOTNÍ, OSOBNOSTNÍ A FYZICKÁ ZPŮSOBILOST PŘÍSLUŠNÍKA



§ 79



(1) Zdravotní způsobilost příslušníka posuzuje poskytovatel

pracovnělékařských služeb^13) při lékařských prohlídkách. Proti

lékařskému posudku o zdravotní způsobilosti může podat příslušník návrh

na přezkoumání vedoucímu poskytovateli pracovnělékařských služeb, který

posudek vydal.



(2) Osobnostní způsobilost příslušníka posuzuje psycholog

psychologického pracoviště bezpečnostního sboru. Proti závěru

psychologa o osobnostní způsobilosti může podat příslušník návrh na

přezkoumání vedoucímu psychologického pracoviště bezpečnostního sboru.



(3) Za osobnostně způsobilého se považuje příslušník, u něhož byly

podle závěru psychologa bezpečnostního sboru zjištěny takové osobnostní

charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby na místě, na

které má být příslušník ustanoven.



(4) Za fyzicky způsobilého se považuje příslušník, který vyhovuje

požadavkům na tělesnou zdatnost stanoveným ředitelem bezpečnostního

sboru pro výkon služby na služebním místě, na které má být příslušník

ustanoven.



(5) Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické

způsobilosti příslušníka hradí bezpečnostní sbor.



(6) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví

stanoví vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo

omezují zdravotní způsobilost příslušníka pro výkon služby, druhy,

obsah a četnost lékařských prohlídek, obsah lékařských vyšetření,

náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti.



(7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví vyhláškou osobnostní

charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v

bezpečnostním sboru, důvody zjišťování osobnostní způsobilosti, postup

při zjišťování osobnostní způsobilosti, náležitosti závěru psychologa

bezpečnostního sboru a postup při přezkumném řízení.



HLAVA IV



OZDRAVNÝ POBYT



§ 80



(1) Příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, má nárok na

ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů

nepřetržitě v kalendářním roce.



(2) Dobou rozhodnou pro vznik nároku na ozdravný pobyt je doba trvání

služebního poměru a doba trvání služebního poměru vojáka z povolání. Do

doby rozhodné se započítávají též doby započtené podle § 224 odst. 1 až

3 a odst. 5.



(3) Ozdravný pobyt se provádí formou lázeňské léčebně rehabilitační

péče nebo tělesných rehabilitačních aktivit.



(4) Ozdravný pobyt formou lázeňské léčebně rehabilitační péče lze

příslušníkovi poskytnout na základě doporučení lékaře poskytovatele

zdravotních služeb, i když nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1.



(5) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí

bezpečnostní sbor. Účast na ozdravném pobytu se považuje za dobu služby

v rozsahu, který připadá na 2 týdny při rovnoměrném rozvržení doby

služby.



(6) Příslušníkovi, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce

nastoupit pro závažné překážky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt

zanikne. Nemohl-li příslušník nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na

straně bezpečnostního sboru, určí mu služební funkcionář nástup na

ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce.



HLAVA V



MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ



§ 81



Mateřská dovolená



(1) Příslušnice má v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě nárok

na mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů; porodí-li současně 2 nebo více

dětí nebo jde-li o osamělou příslušnici, má nárok na mateřskou

dovolenou po dobu 37 týdnů.



(2) Příslušnice nastupuje mateřskou dovolenou zpravidla od počátku

šestého týdne přede dnem očekávaného porodu, nejdříve však od počátku

osmého týdne před tímto dnem.



(3) Vyčerpá-li příslušnice z mateřské dovolené přede dnem porodu méně

než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží jí

mateřská dovolená až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Jestliže

příslušnice vyčerpá z mateřské dovolené přede dnem porodu méně než 6

týdnů z jiného důvodu, náleží jí mateřská dovolená jen po dobu 22 týdnů

ode dne porodu, popřípadě 31 týdnů, jde-li o příslušnici, která

současně porodila 2 nebo více dětí, nebo o osamělou příslušnici.



(4) Narodí-li se příslušnici mrtvé dítě, náleží jí mateřská dovolená po

dobu 14 týdnů.



(5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší než 14

týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne

porodu.



§ 82



Rodičovská dovolená



Příslušnice a příslušník mají nárok na rodičovskou dovolenou na základě

žádosti. Rodičovská dovolená se příslušnici, která je matkou dítěte,

poskytne po skončení mateřské dovolené a příslušníkovi, který je otcem

dítěte, nejdříve dnem narození dítěte, a to v rozsahu, v jakém o ni

požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.



§ 83



Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte



(1) Nárok na mateřskou dovolenou má příslušnice a nárok na rodičovskou

dovolenou má příslušnice nebo příslušník, který převzal dítě do péče

nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo

dítě, jehož matka zemřela. Za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje

rozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů pro účely

státní sociální podpory.^39)



(2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se příslušnici poskytne ode dne

převzetí dítěte po dobu 22 týdnů; jestliže příslušnice převzala 2 nebo

více dětí nebo jde-li o osamělou příslušnici, poskytne se jí mateřská

dovolená po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 8

měsíců.



(3) Rodičovská dovolená podle odstavce 1 příslušnici a příslušníkovi

náleží ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let;

příslušnici, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, náleží

rodičovská dovolená až po skončení mateřské dovolené. Bylo-li dítě

převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku,

přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před

dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3

let věku, se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne

převzetí dítěte.



§ 84



Společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené



(1) Mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou mohou

čerpat příslušnice a příslušník současně.



(2) Jestliže je dítě převzato do péče kojeneckého nebo jiného zařízení,

v němž se poskytují zdravotní služby, ze zdravotních důvodů a

příslušnice nebo příslušník nastoupí do výkonu služby, přeruší se jim

tímto nástupem mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část

se jim poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své

péče, nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.



(3) Přestala-li se příslušnice nebo přestal-li se příslušník o dítě

starat a z toho důvodu dojde k jeho svěření do rodinné nebo ústavní

péče nahrazující péči rodičů nebo je-li jejich dítě v dočasné péči

kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních

důvodů, nemá příslušnice nárok na mateřskou dovolenou a příslušnice a

příslušník nemají nárok na rodičovskou dovolenou po dobu, po kterou o

dítě nepečují.



(4) Jestliže dítě zemře v době, kdy je příslušnice na mateřské nebo

rodičovské dovolené a příslušník na rodičovské dovolené, poskytne se

jim mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne

úmrtí dítěte, nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku.



HLAVA VI



ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNIC A PŘÍSLUŠNÍKŮ PEČUJÍCÍCH O

DÍTĚ



§ 85



Omezení při výkonu služby



(1) Těhotná příslušnice nesmí při výkonu služby konat činnosti, které

jsou těhotným ženám zakázány, a činnosti, jejichž výkon ohrožuje podle

lékařského posudku její těhotenství; to platí obdobně i pro příslušnici

do konce devátého měsíce po porodu a příslušnici, která kojí.



(2) Příslušnice uvedená v odstavci 1 může být ustanovena na jiné

služební místo v jiném místě služebního působiště, převelena nebo

vyslána na služební cestu jen s předchozím souhlasem. Za stejných

podmínek může vykonávat službu v noci, službu přesčas nebo služební

pohotovost.



(3) Příslušnice a příslušník, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok,

nebo osamělá příslušnice a osamělý příslušník, kteří pečují o dítě

mladší než 3 roky, mohou být ustanoveni na jiné služební místo v jiném

místě služebního působiště, převeleni nebo vysláni na služební cestu

jen po jejich předchozím souhlasu.



(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví

stanoví vyhláškou seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím,

příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které

kojí.



HLAVA VII



BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY



§ 86



Obecná ustanovení



(1) Bezpečnostní sbor je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví

příslušníků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným

ohrožením jejich života a zdraví (dále jen "rizika"); tato povinnost se

vztahuje též na další osoby, které se s jeho vědomím zdržují ve

služebnách.



(2) Za plnění úkolů bezpečnostního sboru v péči o bezpečnost a ochranu

zdraví při výkonu služby odpovídají služební funkcionáři.



(3) Dozor nad bezpečností při výkonu služby příslušníků vykonává u



a) Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České

republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní

informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace

ministerstvo,



b) Celní správy České republiky Ministerstvo financí,



c) Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.



Prevence rizik a další povinnosti bezpečnostního sboru



§ 87



(1) Bezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné,

nezávadné a zdraví neohrožující služební prostředí a přijímat opatření

k prevenci rizik.



(2) Za prevenci rizik se považují všechna opatření, která směřují k

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, a

opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo

minimalizovat jejich působení.



(3) Bezpečnostní sbor je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich

příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění nebo

minimalizaci jejich působení. Za tím účelem je povinen pravidelně

kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby.



(4) Při přijímání a provádění technických, technologických,

organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází bezpečnostní

sbor ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou:



a) omezování vzniku rizik,



b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,



c) přizpůsobování podmínek výkonu služby potřebám příslušníků s cílem

omezit působení negativních vlivů výkonu služby na jejich zdraví a



d) plánování při provádění prevence rizik.



§ 88



Bezpečnostní sbor je dále povinen



a) zajistit příslušníkům školení o právních předpisech, služebních

předpisech a rozkazech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví

příslušníků při výkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost,

vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,



b) zajistit příslušníkům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných

intervalech dostatečné a přiměřené informace a rozkazy o bezpečnosti a

ochraně zdraví příslušníků při výkonu služby; těhotné příslušnice,

příslušnice do konce devátého měsíce po porodu a příslušnice, které

kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem služby a o opatřeních k

ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví,



c) vést evidenci o školeních, informacích a rozkazech k bezpečnosti a

ochraně zdraví příslušníků při výkonu služby,



d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc,



e) nepřipustit, aby příslušník vykonával službu, jejíž výkon by

neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti,



f) zajistit dodržování zákazu kouření na služebnách stanoveného

zvláštními právními předpisy,^41)



g) přizpůsobovat těhotným a kojícím příslušnicím na služebnách prostory

pro jejich odpočinek a



h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné dokumentace o služebních

úrazech a nemocech z povolání.



§ 89



Osobní ochranné prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky



(1) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat příslušníkům



a) osobní ochranné prostředky podle zvláštního právního předpisu,^42)

jestliže nemůže odstranit rizika, a udržovat je v použivatelném stavu,

jakož i provádět kontrolu jejich používání, a



b) mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon

služby.



(2) Poskytování osobních ochranných prostředků nelze nahrazovat

peněžním plněním.



§ 90



Povinnosti bezpečnostního sboru při služebních úrazech a nemocích z

povolání



(1) Bezpečnostní sbor je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku

poškození zdraví nebo smrti příslušníka úrazem při výkonu služby nebo v

přímé souvislosti s ním anebo pro výkon služby (dále jen "služební

úraz") za účasti příslušníka, jestliže to dovoluje jeho zdravotní stav,

a neměnit bez vážných důvodů stav na místě úrazu do doby vyšetření

příčin a okolností vzniku služebního úrazu.



(2) Bezpečnostní sbor pořizuje záznamy a vede dokumentaci o všech

služebních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění příslušníka s

následnou neschopností ke službě, která je delší než 3 kalendářní dny,

nebo k jeho úmrtí.



(3) Bezpečnostní sbor vede evidenci o všech služebních úrazech, i když

jimi nebyla způsobena neschopnost ke službě nebo když neschopnost ke

službě nepřesáhla 3 kalendářní dny, a o nemocích z povolání. Způsob

evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu stanoví zvláštní právní

předpis.^43)



§ 91



Služebny a služební prostředí



Bezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby služebna odpovídala

bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům a byla vybavena tak, aby

podmínky pro výkon služby příslušníků odpovídaly bezpečnosti, hygieně a

ochraně zdraví při výkonu služby, zejména aby



a) místnosti, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené

rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané a dále,

aby byly řádně osvětleny (pokud možno denním světlem), měly stanovené

mikroklimatické podmínky, zejména jde-li o objem vzduchu, větrání,

vlhkost, teplotu a zásobování vodou,



b) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí,

odpočinek a stravování příslušníků měly stanovené rozměry, provedení a

vybavení,



c) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné,



d) prostory uvedené v písmenech a) a b) byly pravidelně udržovány,

uklízeny, čištěny a



e) byly vybaveny prostředky pro poskytnutí první pomoci v rozsahu

stanoveném poskytovatelem zdravotních služeb a pokyny pro zabezpečení

zdravotnické pomoci.



§ 92



Práva a povinnosti příslušníka



(1) Příslušník má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při

výkonu služby, na informace o rizicích výkonu služby a o ochraně před

jejich působením.



(2) Příslušník má právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a

bezpečného služebního prostředí.



(3) Příslušník je povinen dbát, umožňují-li to podmínky výkonu služby,

o vlastní bezpečnost a ochranu zdraví, i o bezpečnost a zdraví osob,

kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání nebo opomenutí konání při

výkonu služby. Příslušník je povinen:



a) dodržovat při výkonu služby právní předpisy a služební předpisy k

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,



b) dodržovat stanovené postupy a používat osobní ochranné prostředky,



c) účastnit se školení zajišťovaných bezpečnostním sborem k bezpečnosti

a ochraně zdraví při výkonu služby a podrobovat se ověřování získaných

znalostí,



d) oznamovat vedoucímu příslušníkovi nedostatky a závady, které mohou

ohrozit bezpečnost nebo zdraví příslušníků při výkonu služby, a podle

možností se účastnit na jejich odstraňování,



e) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému a

psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní

způsobilosti k výkonu služby,



f) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře testům fyzické

způsobilosti k výkonu služby; vyžaduje-li to důležitý zájem služby, též

vyšetření na polygrafu,



g) podrobovat se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetřením a

diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy,^44)



h) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat ani jiné návykové

látky^45) ve služebnách, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod

jejich vlivem do služby a nekouřit ve služebnách, kde vykonávají službu

i nekuřáci,



i) podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných

návykových látek, na rozkaz vedoucího příslušníka a



j) oznámit vedoucímu příslušníkovi svůj úraz bez zbytečného odkladu,

jestliže mu to jeho zdravotní stav dovolí, jakož i spolupracovat při

vyšetřování jeho příčin.



(4) Služební funkcionář může povolit výjimku ze zákazu požívání

alkoholických nápojů, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolu při

použití operativně pátracích prostředků nebo při zpravodajské činnosti.



ČÁST SEDMÁ



NÁHRADA ŠKODY



HLAVA I



PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM



§ 93



Povinnosti a oprávnění bezpečnostního sboru



(1) Bezpečnostní sbor je povinen zajišťovat příslušníkům podmínky k

výkonu služby, při nichž by nedocházelo ke vzniku škod; zjistí-li

závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Dále je povinen

kontrolovat, zda příslušníci plní své služební úkoly tak, aby

nedocházelo ke škodám.



(2) Bezpečnostní sbor je oprávněn kontrolovat v nezbytném rozsahu věci,

které příslušníci vnášejí do míst nebo vynášejí z míst, kde vykonávají

službu, provádět prohlídky příslušníků a jejich věcí. Při kontrole a

prohlídce musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobnosti a nesmí

při ní dojít k ponížení lidské důstojnosti. Osobní prohlídku může

provádět pouze osoba stejného pohlaví.



§ 94



Povinnosti příslušníka



(1) Příslušník je povinen vykonávat službu tak, aby nedocházelo ke

škodám na zdraví, na majetku bezpečnostního sboru a k bezdůvodnému

obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího

příslušníka.



(2) Je-li třeba neodkladného zákroku k odvrácení škody, která hrozí

bezpečnostnímu sboru, je příslušník povinen zakročit; nemusí tak

učinit, jestliže mu v tom brání důležitá překážka.



(3) Zjistí-li příslušník, že nemá vytvořeny podmínky pro výkon služby,

je povinen oznámit tuto skutečnost vedoucímu příslušníkovi.



HLAVA II



ODPOVĚDNOST PŘÍSLUŠNÍKA ZA ŠKODU



Díl 1



Obecná odpovědnost



§ 95



(1) Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu

způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé

souvislosti s ním.



(2) Příslušník je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru skutečnou škodu

v penězích nebo uvedením věci do předešlého stavu, jestliže s tím

služební funkcionář souhlasí. Výše škody na věci se určí podle ceny

věci v době poškození nebo ztráty.



(3) Výše náhrady škody se určí s přihlédnutím k míře zavinění

příslušníka. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout

čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního služebního příjmu (dále jen

"průměrný služební příjem") dosahovaného před porušením povinnosti,

kterým příslušník způsobil škodu. Toto omezení neplatí, jestliže byla

škoda způsobena úmyslně nebo v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných

návykových látek.



(4) Příslušník, který nezakročil proti hrozící škodě, aniž mu v tom

bránila důležitá překážka, nebo neupozornil na hrozící škodu, se podílí

na náhradě škody, která byla způsobena bezpečnostnímu sboru, a to v

rozsahu přiměřeném okolnostem případu; výše náhrady škody nesmí

přesáhnout trojnásobek jeho průměrného služebního příjmu. Zjišťování a

používání průměrného služebního příjmu je upraveno zvláštním právním

předpisem.^47)



(5) Příslušník neodpovídá za škodu,



a) která vyplývá z rizika výkonu služby, nebo



b) kterou způsobil při odvracení škody, jež hrozila bezpečnostnímu

sboru nebo přímo ohrožovala život a zdraví osob, jestliže tento stav

sám úmyslně nevyvolal a počínal si při odvracení škody způsobem

přiměřeným okolnostem.



Díl 2



Zvláštní odpovědnost



§ 96



Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen

příslušník vyúčtovat



(1) Příslušník ustanovený na služebním místě, s nímž je spojena

povinnost převzít hodnoty, které je povinen vyúčtovat (například

hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu), odpovídá za schodek vzniklý

na těchto hodnotách. Za svěřené hodnoty může společně odpovídat více

příslušníků.



(2) Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti,

jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho

zavinění, zejména tím, že bezpečnostní sbor nevytvořil podmínky pro

řádné hospodaření se svěřenými hodnotami.



(3) Příslušník, který odpovídá za schodek, je povinen nahradit schodek

v plné výši.



(4) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým příslušníkům

určí podíl náhrady podle poměru jejich průměrných služebních příjmů,

přičemž služební příjem jejich společně odpovědného vedoucího

příslušníka a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

Příslušník může mít společnou odpovědnost i se zaměstnanci v pracovním

poměru nebo ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu.^48)



(5) Podíl náhrady škody stanovený podle odstavce 4 nesmí u jednotlivých

příslušníků, s výjimkou společně odpovědného vedoucího a jeho zástupce,

přesáhnout částku, která se rovná jejich průměrnému služebnímu příjmu

před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly škoda v celém

rozsahu, je zbytek povinen uhradit odpovědný vedoucí příslušník a jeho

zástupce společně podle podílu jejich průměrných služebních příjmů.



(6) Jestliže schodek (část schodku) byl zaviněn některým ze společně

odpovědných příslušníků, hradí jej tento příslušník podle míry svého

zavinění.



§ 97



Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů



(1) Příslušník odpovídá v plné výši za ztrátu předmětů, které mu svěřil

bezpečnostní sbor a on jejich převzetí písemně potvrdil.



(2) Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti,

jestliže prokáže, že ztráta svěřených předmětů vznikla zcela nebo

zčásti bez jeho zavinění.



HLAVA III



ODPOVĚDNOST BEZPEČNOSTNÍHO SBORU ZA ŠKODU



Díl 1



Obecná a zvláštní odpovědnost



§ 98



Obecná odpovědnost



(1) Bezpečnostní sbor odpovídá za škodu způsobenou příslušníkovi

porušením právní povinnosti při výkonu služby, v přímé souvislosti s

ním nebo pro výkon služby.



(2) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi i za jinou škodu na

zdraví, než je škoda vzniklá služebním úrazem nebo nemocí z povolání,

která mu vznikla za podmínek uvedených v odstavci 1; pro způsob a

rozsah náhrady platí ustanovení o služebním úrazu s tím omezením, že

nevzniká nárok na jednorázové odškodnění a jednorázové odškodnění

pozůstalých.



(3) Bezpečnostní sbor je povinen uhradit příslušníkovi skutečnou škodu

v penězích nebo uvedením do předešlého stavu, jestliže s tím příslušník

souhlasí. Výše škody na věci se určí podle ceny věci v době poškození

nebo ztráty.



(4) Bezpečnostní sbor neodpovídá příslušníkovi za škodu na věci, které

použil při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez

jeho souhlasu.



§ 99



Zvláštní odpovědnost za škodu na věci



(1) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi též za škodu na věci,

kterou nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě

k tomu určeném nebo obvyklém.



(2) Za věc, kterou příslušník nenosí běžně do služby nebo kterou

nepřevzal bezpečnostní sbor do zvláštní úschovy, odpovídá bezpečnostní

sbor do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na věci způsobil

jiný příslušník bezpečnostního sboru nebo že došlo ke škodě na věci,

kterou převzal bezpečnostní sbor do zvláštní úschovy, uhradí

bezpečnostní sbor příslušníkovi škodu bez omezení.



(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik příslušník

neohlásil služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu, nejpozději do

15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.



Díl 2



Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání



§ 100



Obecná ustanovení



(1) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou

služebním úrazem.



(2) Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon,

který je k výkonu služby potřebný nebo který je během služby obvyklý

anebo nutný, je konaný před počátkem služby nebo po jejím skončení a v

době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru.

Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování,

ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k

němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sboru.

Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního

funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět

je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.



(3) Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do

místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na

studijní pobyt nebo při převelení.



(4) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou nemocí

z povolání, jestliže příslušník před jejím zjištěním konal službu v

podmínkách, za nichž nemoc z povolání vzniká. Nemocemi z povolání jsou

nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.^49) Za nemoc z povolání

se považuje i nemoc, která vznikla 3 roky před nabytím účinnosti tohoto

zákona.



§ 101



Druhy náhrad



Příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc

z povolání, má nárok na



a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu,



b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,



c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,



d) jednorázové odškodnění,



e) náhradu věcné škody.



§ 102



Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě



(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu se příslušníkovi poskytuje po

dobu jeho neschopnosti ke službě z důvodu služebního úrazu nebo nemoci

z povolání v takové výši, aby se spolu se služebním příjmem nebo s

nemocenským rovnala jeho průměrnému služebnímu příjmu před vznikem

škody.



(2) Při další neschopnosti ke službě z důvodu téhož služebního úrazu

nebo nemoci z povolání se vychází z průměrného služebního příjmu

příslušníka před vznikem této další neschopnosti ke službě. Jestliže

před vznikem další neschopnosti ke službě náležela příslušníkovi

náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti, náleží

mu náhrada podle odstavce 1 až do částky, do níž by mu náležela náhrada

za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě, kdyby

nebyl neschopen ke službě. Za služební příjem po služebním úrazu nebo

po zjištění nemoci z povolání se považuje i nemocenské.



§ 103



Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke

službě



(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke

službě se poskytuje po dobu trvání služebního poměru nebo v případě, že

služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h) v důsledku

služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Po skončení služebního poměru

však náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke

službě nenáleží, jestliže příslušník není výdělečně činný ani nepobírá

invalidní důchod nebo podporu v nezaměstnanosti anebo podporu při

rekvalifikaci.



(2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke

službě se příslušníkovi poskytuje ve výši, která se spolu se služebním

příjmem nebo jiným výdělkem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci

z povolání, popřípadě invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu

nebo podporou v nezaměstnanosti anebo podporou při rekvalifikaci rovná

průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. Za dosahovaný výdělek

se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním

právním předpisem,50) z minimální mzdy se vychází též v případě, že

skončila výplata podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při

rekvalifikaci z důvodů uplynutí doby, po kterou se podpora v

nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci poskytuje.



(3) Jestliže to tento zákon umožňuje, vychází se u příslušníka, který

vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl

činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke

služebnímu úrazu nebo kdy u něho byla zjištěna nemoc z povolání, z jeho

výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost

trvat.



(4) Příslušníkovi, jemuž je po skončení služebního poměru poskytována

náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke

službě a který je osobou samostatně výdělečně činnou, se provede

výpočet náhrady na základě předložení dokladu o výši příjmu podle

zvláštního právního předpisu.^51) Jestliže je takto zjištěný příjem

nižší než minimální mzda, náhrada za ztrátu na služebním příjmu po

skončení neschopnosti ke službě se poskytne ve výši rozdílu mezi

minimální mzdou a průměrným služebním příjmem před vznikem škody.



(5) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke

službě příslušníkovi náleží i při neschopnosti z jiného důvodu, než je

původní služební úraz nebo nemoc z povolání; přitom se za příjem po

služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje příjem, z

něhož se stanovuje nemocenské.



(6) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu příslušníka, který byl

ustanoven na jiné služební místo z důvodu ohrožení nemocí z povolání

nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, vychází z

výše jeho průměrného služebního příjmu, kterého dosáhl přede dnem

převedení na jiné služební místo, jestliže to je pro něj výhodnější.



(7) Příslušník, jemuž je poskytována náhrada za ztrátu na služebním

příjmu po skončení neschopnosti ke službě a jenž odmítl po skončení

služebního poměru přijmout práci v pracovním poměru odpovídající jeho

zdravotnímu stavu zajištěnou bezpečnostním sborem, se poskytne pouze

náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem

škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout v pracovním poměru.



(8) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně

služebního příjmu, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na

služebním příjmu, která náleží příslušníkovi po skončení neschopnosti

ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.



(9) Příslušníkovi náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu po

skončení neschopnosti ke službě nejdéle do konce kalendářního měsíce,

ve kterém dovršil věk 65 let.



§ 104



Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění



(1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se

poskytne jednorázově.



(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem

spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví vyhláškou postup při

určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.



§ 105



Jednorázové odškodnění



(1) Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne

příslušníkovi, jehož služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h)

v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.



(2) Jednorázové odškodnění se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení

průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře

dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za

předminulý kalendářní rok.



§ 106



Druhy náhrad poskytovaných po úmrtí příslušníka



Zemře-li příslušník následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

mají pozůstalí po příslušníkovi nárok na



a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,



b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,



c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,



d) jednorázové odškodnění pozůstalých,



e) náhradu věcné škody.



§ 107



Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada

přiměřených nákladů spojených s pohřbem



(1) Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada

nákladů spojených s pohřbem se poskytne osobě, která tyto náklady

vynaložila. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte

pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.^52)



(2) Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem obsahuje výdaje

účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, jednu třetinu obvyklých výdajů

na smuteční ošacení člena rodiny, cestovní výlohy, výdaje na úpravu

hrobu a na zřízení pomníku nebo desky; výdaje na zřízení pomníku nebo

desky se hradí až do výše 20 000 Kč.



§ 108



Náhrada nákladů na výživu pozůstalých



Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje členům rodiny,

kterým byl příslušník povinen poskytovat výživu,^53) a to po dobu, po

kterou by tuto povinnost měl, nejdéle do 65 let jeho věku. Při výpočtu

náhrady se vychází z průměrného služebního příjmu příslušníka. Výše

náhrady činí 50 % průměrného služebního příjmu, jestliže měl povinnost

vyživovat 1 osobu, a 80 %, jestliže měl povinnost vyživovat více osob.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje členům rodiny jen v

případě, že není uhrazena vdovským (vdoveckým) a sirotčím důchodem

poskytovaným z téhož důvodu.



§ 109



Jednorázové odškodnění pozůstalých



(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytne pozůstalému

manželovi příslušníka a nezaopatřenému dítěti^54), a to každému ve výši

200 000 Kč, a každému rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v

domácnosti, ve výši 100 000 Kč.



(2) Jednorázové odškodnění pozůstalých se každoročně zvyšuje poměrně k

navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v

nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého

statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.



§ 110



Náhrada věcné škody



Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka.



Díl 3



Společné ustanovení k odpovědnosti za škodu



§ 111



(1) Bezpečnostní sbor se zprostí odpovědnosti za škodu, jestliže

prokáže, že příslušník škodu způsobil



a) porušením právních předpisů, služebních předpisů, rozkazů, nebo



b) v důsledku požití alkoholického nápoje anebo v důsledku zneužití

jiné návykové látky,^55)

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.



(2) Bezpečnostní sbor se zprostí odpovědnosti zčásti, jestliže prokáže,

že skutečnosti uvedené v odstavci 1 byly jednou z příčin škody. Výši

náhrady škody určí služební funkcionář s přihlédnutím k míře zavinění

příslušníka.



(3) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně

služebního příjmu, upravit výši náhrady jednorázového odškodnění,

náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem na zřízení pomníku nebo

desky a jednorázového odškodnění pozůstalých.



ČÁST OSMÁ



SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST



HLAVA I



OBECNÉ USTANOVENÍ



§ 112



(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na

služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za

služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi

bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem

odpovídající této kratší době služby.



(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné

službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním

příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k

veškeré službě přesčas.



(3) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za

stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo

službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné

složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných

nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných

schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo

srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.



(4) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý

den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.



HLAVA II



SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU



§ 113



Služební příjem příslušníka tvoří:



a) základní tarif



b) příplatek za vedení,



c) příplatek za službu v zahraničí,



d) zvláštní příplatek,



e) osobní příplatek a



f) odměna.



§ 114



Základní tarif



(1) Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu,

která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby.

Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní

třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je

jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen.



(2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se

zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném,

třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.



(3) Základní tarif včetně zvýšení se zaokrouhluje na desítky korun

nahoru.



§ 115



Stupnice základních tarifů



(1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti

tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních.

Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu

základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 8,5 %. Základní

tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5násobek základního tarifu v

prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti

nejblíže nižšímu stupni zvyšují o shodný procentní přírůstek.



(2) Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.



§ 115a



Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující

kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může

zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.



§ 116



Tarifní třída



(1) Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle

nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro

služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle

nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky

bezpečnostního sboru.



(2) Není-li dále uvedeno jinak, v souladu s charakteristikami tarifních

tříd uvedenými v příloze tohoto zákona stanoví vláda nařízením katalog

činností v bezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních

tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.



(3) Katalog činností ve zpravodajské službě zařazených do jednotlivých

tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti

stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem v souladu s

charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona a s

přihlédnutím ke srovnatelným činnostem v katalogu činností

bezpečnostních sborů.



(4) Při změně systemizace stanoví ředitel bezpečnostního sboru tarifní

třídu pro nové služební místo příslušníka podle katalogu činností.

Nejsou-li požadované činnosti na nových služebních místech uvedeny v

katalogu činností, stanoví ředitel bezpečnostního sboru po dohodě s

Ministerstvem práce a sociálních věcí tarifní třídu podle srovnatelných

činností v katalogu uvedených s ohledem na složitost, odpovědnost a

psychickou nebo fyzickou náročnost. Při porovnání se vychází z obecné

charakteristiky tarifní třídy; ředitel zpravodajské služby tak stanoví

bez dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí.



§ 117



Tarifní stupeň



(1) Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle

získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12

tarifních stupňů.



(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které

se započítává



a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,



b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu,

který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí

služební funkcionář.



(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i



a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby^57) a civilní

služby^58) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon

vojenské základní (náhradní) služby, jestliže výkon vojenské základní

služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu^59)

nebo v prezenčním studiu^60) a



b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě

nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské

dovolené, jestliže tato péče neprobíhala současně s přípravou na

povolání v denním studiu^59) nebo v prezenčním studiu,^60) nejvýše však

v celkovém rozsahu 3 let.



(4) Příslušník se zařadí do příslušného tarifního stupně v závislosti

na délce doby praxe podle odstavců 2 a 3. Do vyššího tarifního stupně

postupuje příslušník od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém

dosáhl stanovené doby praxe.



(5) Příslušníkovi, který je specialistou v zásahové jednotce, vykonává

službu jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu anebo plní

úkoly při zvláštní ochraně svědka, je příslušníkem zpravodajské služby

nebo je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby v zahraničí

v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních

bezpečnostních sborů, může ředitel bezpečnostního sboru určit základní

tarif v rámci rozpětí základních tarifů stanovených pro nejnižší až

nejvyšší tarifní stupeň příslušné tarifní třídy, a to podle podmínek

výkonu služby, jejího rozsahu a výkonnosti příslušníka. Okruh

příslušníků a kritéria pro určení základního tarifu stanoví ředitel

bezpečnostního sboru služebním předpisem. Základní tarif určený

příslušníkovi podle věty první se vždy od prvního dne následujícího

kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný

nebo nejbližší základní tarif stanovený ve stupnici základních tarifů

pro příslušný kalendářní rok, jestliže se nezmění podmínky, za kterých

byl příslušníkovi základní tarif podle věty první určen.



§ 118



Příplatek za vedení



(1) Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního

příjmu, na niž má nárok vedoucí příslušník.



(2) Výše příplatku za vedení se stanovuje v rámci rozpětí podle řídící

úrovně služebního místa a náročnosti řídící činnosti.



(3) Rozpětí příplatku za vedení činí pro



a) ředitele bezpečnostního sboru

10 000 až 14 000 Kč,



b) vedoucího příslušníka 1. řídící úrovně

4 000 až 10 000 Kč,



c) vedoucího příslušníka 2. řídící úrovně

2 500 až 7 000 Kč,



d) vedoucího příslušníka 3. řídící úrovně

1 500 až 4 000 Kč,



e) vedoucího příslušníka 4. řídící úrovně

1 000 až 2 000 Kč.



(4) Konkrétní rozpětí příplatků za vedení pro služební místa vedoucích

příslušníků jednotlivých řídících úrovní podle toho, zda se jedná o

vedoucího příslušníka na organizační jednotce s působností na celém

území České republiky, nebo na nižším územním celku, stanoví ředitel

bezpečnostního sboru v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 3 služebním

předpisem.



(5) Konkrétní rozpětí příplatků za vedení pro služební místa vedoucích

příslušníků zpravodajské služby jednotlivých řídících úrovní stanoví

ředitel zpravodajské služby v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 3

služebním předpisem.



§ 119



Příplatek za službu v zahraničí



Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu

služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo

mezinárodních bezpečnostních sborů, má nárok po dobu působení v

zahraničí na příplatek ve výši 700 až 4 000 USD měsíčně, popřípadě v

rovnocenné výši EURO. Jeho výši v rámci rozpětí stanoví ředitel

bezpečnostního sboru.Po dobu poskytování tohoto příplatku nemá

příslušník nárok na náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

a na odměnu za služební pohotovost.



§ 120



Zvláštní příplatek



(1) Příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých

pracovních podmínkách, má nárok na zvláštní příplatek. Podmínky pro

poskytování tohoto příplatku a jeho výše se řídí nařízením vlády o

podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání

činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách.^61)



(2) Příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou

ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů,

má nárok na zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně.



(3) Příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu,

při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k

jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží, má

nárok na zvláštní příplatek ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I.

skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině.



(4) Zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši zvláštního

příplatku pro služební místa v bezpečnostním sboru stanoví ředitel

bezpečnostního sboru služebním předpisem.



(5) Jestliže příslušníkovi vznikne nárok na zvláštní příplatek podle

odstavců 1 a 2, náleží mu příplatek, který je vyšší.



§ 121



zrušen



§ 122



Osobní příplatek



(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou

lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o

přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně

odůvodněno.



(2) Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu

příslušníka.



(3) Příslušníka, který je uveden v § 117 odst. 5, a příslušníka ve

služební hodnosti vrchní komisař až vrchní státní rada lze za výkon

služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby,

pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu, ocenit

přiznáním osobního příplatku až do výše 100 % jeho základního tarifu.



§ 123



Odměna



Příslušníkovi lze poskytnout odměnu, kterou je možno jednorázově ocenit



a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu,



b) splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka,

nebo



c) dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku.



HLAVA III



SLUŽEBNÍ PŘÍJEM VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH



§ 124



(1) Příslušník, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě,

má nárok na služební příjem ve výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl na

toto služební místo ustanoven.



(2) Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu

služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě,

má nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu

příjmu, jestliže mu není poskytována odměna za vykonanou práci

uvedenými subjekty. Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle

věty první, má nárok na doplatek služebního příjmu.



(3) Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující nebo zálohy

pro přechodně nezařazené, má nárok na služební příjem ve výši

odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu.



(4) Příslušník zařazený do zálohy zvláštní má nárok na služební příjem

podle činnosti jím vykonávané v této záloze.



(5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem



a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené

karantény, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se služební

příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a při nařízené karanténě

se poskytuje ve výši 60 %, nebo



b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li

o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z

povolání.



(6) Příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na služební

příjem ve výši 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému

služebnímu příjmu; to neplatí, byl-li příslušník vzat do vazby. Tento

příjem náleží příslušníkovi zproštěnému výkonu služby i po dobu

uvedenou v odstavci 5. Jestliže se v řízení o kázeňském přestupku, o

jednání, které má znaky přestupku^20) nebo jiného správního

deliktu,^21) anebo o trestném činu neprokáže vina příslušníka, doplatí

se mu část služebního příjmu, o niž mu byl služební příjem zkrácen.



(7) Příslušník má za dobu čerpání dovolené nebo služebního volna nárok

na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.

Jestliže příslušník nemohl dovolenou vyčerpat do konce následujícího

kalendářního roku, náleží mu za ni náhrada ve výši služebního příjmu,

který odpovídá době nevyčerpané dovolené.



(8) Příslušník, který nemůže po přechodnou dobu vykonávat službu z

provozní příčiny nebo jiné překážky ve službě na straně bezpečnostního

sboru, má nárok na služební příjem. Za překážku ve službě na straně

bezpečnostního sboru se považuje též doba jízdy v dopravním prostředku

na služební cestě, jestliže je konána v době služby, účast na nařízené

mimořádné preventivní prohlídce, očkování nebo diagnostické zkoušce.



(9) Příslušník má po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru za

dobu, po kterou nevykonával službu, nárok na služební příjem ve výši

odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.



(10) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán k výkonu

služby do zahraničí, má nárok na služební příjem podle činnosti

vykonávané po dobu zařazení v této záloze, jestliže mu není poskytována

odměna podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu vydaného na

jejím základě^62a). Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle

věty první, má nárok na doplatek do výše služebního příjmu.



(11) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán jako národní

expert k výkonu služby k orgánům Evropské unie^62b), má nárok na

služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této

záloze.



(12) Nárok na služební příjem nemá příslušník, který si neschopnost ke

službě úmyslně přivodil. Služební příjem ve výši 50 % náleží

příslušníkovi, jestliže si přivodil neschopnost ke službě



a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení

nebo fyzický střet 2 nebo více osob, nebo



b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných

prostředků nebo psychotropních látek.



(13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem

při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce

nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou

předpisy nemocenského pojištění, může mu být se zřetelem na závažnost

porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat. Pokud již byl

vyplacen, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je

příslušník povinen uhradit plátci služebního příjmu.



§ 125



Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas



(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby

přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní

sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po

výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou

část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního

příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby

přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.



(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.



HLAVA IV



ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST



§ 126



(1) Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má

příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního

klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu,

osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v

kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost.



(2) Za hodinu služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo

služební dobu příslušníka má příslušník nárok na odměnu ve výši 10 %, a

jde-li o den pracovního klidu, ve výši 15 % poměrné části přiznaného

základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na 1

hodinu služby v měsíci, na který připadla služební pohotovost; to

neplatí, jde-li o příslušníka, který má nárok na zvláštní požitky podle

§ 135 odst. 1.



(3) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době

služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém

případě nenáleží.



(4) Ustanovení § 112 odst. 3 se vztahuje na odměnu za služební

pohotovost obdobně.



HLAVA V



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O SLUŽEBNÍM PŘÍJMU PŘÍSLUŠNÍKŮ A ODMĚNĚ ZA SLUŽEBNÍ

POHOTOVOST



§ 127



Určení složek služebního příjmu ředitele bezpečnostního sboru



Řediteli bezpečnostního sboru stanoví složky služebního příjmu, které

jsou uvedeny v § 118 odst. 3, § 120, 122 a 123, nadřízený ředitele

bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak.



§ 128



Splatnost služebního příjmu



(1) Služební příjem je splatný zpětně za měsíční období, a to ve

výplatním termínu, který stanoví vedoucí bezpečnostního sboru,

nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním měsíci, ve kterém příslušníkovi nárok na služební příjem

nebo na některou jeho složku vznikl. Připadne-li výplatní termín na

sobotu, neděli nebo svátek, je služební příjem splatný v den výkonu

služby, který předchází výplatnímu termínu.



(2) Služební příjem, který je splatný během dovolené příslušníka,

vyplatí bezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho žádost před nástupem

dovolené.



(3) V den skončení služebního poměru vyplatí bezpečnostní sbor

příslušníkovi na jeho žádost služební příjem, na který mu vznikl nárok,

jinak mu jej vyplatí v nejbližším výplatním termínu, který následuje po

dni skončení služebního poměru.



§ 129



Výplata služebního příjmu



(1) Služební příjem se příslušníkovi vyplácí v zákonných penězích^63) a

zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.



(2) Služební příjem, popřípadě jiné peněžité plnění v příslušníkův

prospěch, vyplácí bezpečnostní sbor na svůj náklad a své nebezpečí

bezhotovostním způsobem ve výplatním termínu, a to na příslušníkem

určený jeden jeho bankovní účet^64).



(3) Při výplatě služebního příjmu vydá bezpečnostní sbor příslušníkovi

doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých složkách služebního příjmu

a o provedených srážkách. Bezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho

žádost předloží k nahlédnutí doklady, které byly podkladem pro

zúčtování jeho služebního příjmu.



(4) Příslušníkovi s místem služebního působiště v zahraničí lze s jeho

souhlasem poskytovat služební příjem nebo jeho část v dohodnuté cizí

měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu

nebo přepočítací poměr. Při zaokrouhlování se použije odstavec 1

přiměřeně.



(5) Pro přepočet služebního příjmu nebo jeho části na cizí měnu se

použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou

národní bankou platný v den výplatního termínu.



§ 130



Srážky ze služebního příjmu



(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě žádosti

příslušníka o provedení srážek ze služebního příjmu. Jinak může

bezpečnostní sbor srazit příslušníkovi ze služebního příjmu jen



a) daň z příjmů fyzických osob nebo pojistné na důchodové spoření,



b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,



c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním

úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,



d) zálohu na služební příjem, kterou je příslušník povinen vrátit

proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání služebního příjmu,



e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,



f) služební příjem za dovolenou, na který příslušník ztratil nárok,

popřípadě na který mu nárok nevznikl,



g) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění,

státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při

rekvalifikaci a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení,

jestliže je příslušník povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky

vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních

předpisů,^66) nebo



h) částku, o kterou mu byl snížen základní tarif v důsledku uložení

kázeňského trestu.



(2) Pořadí srážek ze služebního příjmu příslušníka stanoví vláda

nařízením.



§ 131



Nahlížení do právních předpisů o služebním příjmu



Bezpečnostní sbor příslušníkovi umožní nahlížet do právních předpisů,

které upravují poskytování služebního příjmu.



§ 132



Postup při poskytování některých složek služebního příjmu a odměny za

služební pohotovost



Při poskytování služebního příjmu za službu přesčas a odměny za

služební pohotovost sčítá bezpečnostní sbor celkovou dobu výkonu služby

a dobu služební pohotovosti, kterou příslušník konal v kalendářním

měsíci, a po sečtení poskytne služební příjem nebo odměnu pouze za celé

hodiny.



§ 133



Informační systém o služebním příjmu



(1) Ministerstvo financí vede o služebním příjmu



informační systém

, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o

prostředcích na služební příjmy a na odměny za služební pohotovost, o

průměrných služebních příjmech příslušníků a jejich osobních

údajích,^26) které ovlivňují výši služebního příjmu.



(2) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat do informačního systému o

služebním příjmu údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem, které

stanoví vláda nařízením.



(3) Ministerstvo financí předává údaje z informačního systému

Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu.



ČÁST DEVÁTÁ



NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI A ZVLÁŠTNÍ POŽITKY



Naturální náležitosti



§ 134



Služební stejnokroj nebo jiný oděv



(1) Příslušník má nárok na naturální náležitosti. Naturální náležitosti

jsou:



a) služební stejnokroj nebo jiný oděv a obuv, které používá při výkonu

služby (dále jen "služební výstroj"),



b) součástky určené k obměně nebo doplnění služební výstroje a



c) služby spojené s údržbou služební výstroje.



(2) Při přijetí do služebního poměru má příslušník nárok na služební

výstroj.



(3) Po dobu trvání služebního poměru má příslušník nárok na součástky

určené k obměně a doplnění služební výstroje a na služby spojené s

údržbou služební výstroje s výjimkou doby, po kterou mu nenáleží

služební příjem; příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok

na součástky určené k obměně nebo doplnění služební výstroje a na

služby spojené s údržbou služební výstroje jen v případě, že mu byla

doplacena část služebního příjmu, o kterou mu byl služební příjem po

dobu zproštění výkonu služby zkrácen.



(4) Je-li příslušník ustanoven na jiné služební místo nebo dojde-li u

něj k podstatné změně podmínek výkonu služby, má nárok na poskytnutí

služební výstroje nebo na její doplnění v rozsahu, v jakém to podmínky

výkonu služby vyžadují.



(5) Nelze-li příslušníkovi poskytnout služební výstroj, součástky

určené k její obměně nebo doplnění anebo zajistit služby spojené s

údržbou služební výstroje, má nárok na poskytnutí náhrady v penězích.



(6) Při skončení služebního poměru nemá příslušník nárok na náhradu v

penězích za nevyčerpanou služební výstroj.



Zvláštní požitky



§ 135



Užívání služebních prostředků k jiným účelům



(1) Ředitel bezpečnostního sboru a jeho zástupce mají nárok na užívání

služebních prostředků k jiným účelům, a to



a) služebního vozidla a



b) jedné účastnické telefonní stanice

k výkonu služebního místa nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici

za účelem zajištění okamžité dosažitelnosti.



(2) Služební funkcionář může příslušníkovi povolit použití služebního

vozidla k cestě do služby a zpět v souvislosti s plněním činností v

krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební

pohotovosti, službě přesčas, návratu ze služební cesty mimo dobu služby

a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. Může též

povolit používání účastnické telefonní stanice za účelem okamžitého

vyrozumění o uložení služebního úkolu.



ČÁST DESÁTÁ



NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 136



(1) Příslušník má nárok na náhrady cestovních výdajů při vyslání na

služební cestu ke studiu, ozdravný pobyt, při vzniku nebo změně

služebního poměru, při zařazení do zálohy činné a vyslání k výkonu

služby do zahraničí nebo při stěhování.



(2) Služební funkcionář určuje písemně podmínky pro přiznání cestovních

náhrad, zejména dobu a místo nástupu cesty a ukončení cesty, místo

plnění služebních úkolů, způsob dopravy a způsob ubytování; přitom

přihlíží k oprávněným zájmům příslušníka.



(3) Za služební cestu se považuje doba, která počíná nástupem

příslušníka na cestu za účelem plnění služebních úkolů v jiném místě,

než je jeho místo služebního působiště, včetně plnění služebních úkolů

v tomto místě, a končí návratem z této cesty.



(4) Za zahraniční služební cestu se považuje služební cesta podle

odstavce 3 konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik

nároku příslušníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba

přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu

letadla při letecké přepravě. Za zahraniční služební cestu se

nepovažuje cesta konaná na hraniční přechod.



HLAVA II



NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ PŘI SLUŽEBNÍ CESTĚ



§ 137



Druhy náhrad cestovních výdajů



Příslušník, který je vyslaný na služební cestu, má za podmínek dále

stanovených nárok na náhradu



a) jízdních výdajů,



b) jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny,



c) výdajů za ubytování,



d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen "stravné") a



e) nutných vedlejších výdajů.



§ 138



Náhrada jízdních výdajů



(1) Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů za použití veřejných

dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s podmínkami služební

cesty, a to ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.



(2) Použije-li příslušník se souhlasem služebního funkcionáře při

služební cestě jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu

za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada výdajů za

spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši stanovené zvláštním právním

předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^67)



(3) Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vypočte z ceny

pohonné hmoty a ze spotřeby pohonné hmoty silničního motorového

vozidla.



(4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se

vychází z ceny pohonné hmoty prokázané příslušníkem. Jestliže

příslušník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada

výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním

předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^68)



(5) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte

aritmetickým průměrem z údajů o spotřebě paliva uvedených v technickém

průkazu tohoto vozidla. Jestliže je technický průkaz neobsahuje, náleží

příslušníkovi náhrada výdajů za pohonnou hmotu jen v případě, že

spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem jiného silničního

motorového vozidla shodného typu se shodným objemem válců motoru.



(6) Použije-li příslušník se souhlasem služebního funkcionáře při

služební cestě jiné než služební silniční motorové vozidlo, lze s ním

předem dohodnout též poskytnutí náhrady výdajů za použití silničního

motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného

dopravního prostředku dálkové přepravy.



§ 139



Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny



(1) Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů podle § 138 za cesty

k návštěvě člena rodiny do jeho místa trvalého pobytu nebo jiného

předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny, které služební funkcionář

schválí na základě žádosti příslušníka.



(2) Jestliže místo trvalého pobytu člena rodiny nebo jiné předem

dohodnuté místo pobytu člena rodiny, které schválí služební funkcionář

na základě žádosti příslušníka, je mimo území České republiky, má

příslušník nárok na náhradu jízdních výdajů podle odstavce 1 do místa

překročení státní hranice České republiky. Při letecké přepravě má

příslušník nárok na náhradu jízdních výdajů do místa překročení státní

hranice České republiky ve výši odpovídající ceně jízdenky silničního

nebo železničního dopravního prostředku dálkové přepravy, který stanoví

služební funkcionář.



(3) Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny

příslušníkovi náleží, jestliže doba služební cesty trvá déle než 7

kalendářních dnů, a to za každý kalendářní týden trvání služební cesty,

nestanoví-li služební funkcionář dobu delší, nejméně však jedenkrát za

měsíc.



§ 140



Náhrada výdajů za ubytování



Příslušník má nárok na náhradu výdajů za ubytování, jež vynaložil v

souladu s podmínkami služební cesty, a to ve výši, kterou prokáže

služebnímu funkcionáři.



§ 141



Stravné



(1) Příslušník má nárok na stravné podle délky doby služební cesty v

kalendářním dni ve výši určené ředitelem bezpečnostního sboru v rámci

rozpětí sazeb stravného stanovených zvláštním právním předpisem pro

zaměstnance v pracovním poměru.^69)



(2) Zabezpečí-li služební funkcionář příslušníkovi na služební cestě

plně bezplatné stravování, stravné se mu neposkytne. Zabezpečí-li

služební funkcionář příslušníkovi bezplatné stravování jen částečně,

krátí se náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 %

za večeři. Stravné zkrácené podle věty druhé se zaokrouhluje na celé

koruny směrem nahoru.



(3) Příslušník vyslaný na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a

jejíž doba nástupu je určena po devatenácté hodině kalendářního dne a

doba ukončení před pátou hodinou následujícího kalendářního dne, má

nárok na stravné stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin.



(4) Je-li příslušník vyslán na služební cestu, která trvá déle než 1

kalendářní den, a je ubytován v místě trvalého pobytu nebo v místě

trvalého pobytu člena rodiny anebo se denně vrací k ubytování do místa

svého trvalého pobytu, popřípadě místa trvalého pobytu člena rodiny, má

nárok na stravné pouze za dobu výkonu služby.



(5) Příslušník má nárok na stravné do skončení výkonu služby před

cestou k návštěvě člena rodiny a od počátku výkonu služby po této

cestě. Po dobu návštěvy člena rodiny příslušníkovi stravné nenáleží.



§ 142



Náhrada nutných vedlejších výdajů



(1) Příslušník má nárok na náhradu nutných vedlejších výdajů

vynaložených při služební cestě ve výši, kterou prokáže služebnímu

funkcionáři.



(2) Nemůže-li příslušník prokázat výši náhrady nutných vedlejších

výdajů, má nárok na náhradu výdajů ve výši, kterou určí služební

funkcionář podle ceny věcí a služeb obvyklých v době a v místě konání

služební cesty.



HLAVA III



NÁHRADY VÝDAJŮ PŘI ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTĚ



§ 143



(1) Na poskytování náhrad výdajů při zahraniční služební cestě se

vztahuje ustanovení § 136 až 138 a § 140 až 142, jestliže tento zákon

nestanoví jinak.



(2) Poskytování náhrad výdajů při zahraniční služební cestě konané na

základě dohody o vzájemné výměně příslušníků upravuje zvláštní právní

předpis.^70)



§ 144



Náhrada jízdních výdajů



Použije-li příslušník se souhlasem služebního funkcionáře při

zahraniční služební cestě jiné než služební silniční motorové vozidlo,

má nárok na náhradu jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu v

cizí měně za kilometry ujeté mimo území České republiky.



§ 145



Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny



(1) Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů podle § 138 za cesty

k návštěvě člena rodiny do jeho místa trvalého pobytu a za podmínek,

které stanoví služební funkcionář.



(2) Jestliže je místo trvalého pobytu člena rodiny mimo území České

republiky, má příslušník nárok na náhradu jízdních výdajů podle

odstavce 1, nejvýše však ve výši, která odpovídá jízdním výdajům do

místa posledního služebního působiště na území České republiky.



§ 146



Stravné v cizí měně



(1) Příslušník má za podmínek dále stanovených nárok na stravné v cizí

měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním

poměru.^71) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby

stravného stanovené pro stát, v němž pobývá příslušník v kalendářním

dni nejvíce času.



(2) Příslušník má nárok na stravné v cizí měně ve výši základní sazby

stravného v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená

mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin.

Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, příslušník má nárok na stravné v

cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše

základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční

služební cesty strávených mimo území České republiky.



(3) Příslušníkovi nevznikne nárok na stravné v cizí měně, jestliže doba

zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá méně

než 1 hodinu.



(4) Příslušník má nárok na stravné v české měně podle § 141 za dobu

zahraniční služební cesty strávené na území České republiky; jako doba

na území České republiky se posuzuje i doba strávená mimo její území,

která trvá méně než 1 hodinu.



(5) Příslušníkovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob nebo

celní kontrolu zboží a osob, které překračují státní hranice v

dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby na trase stanovené

mezinárodní smlouvou,^9) náleží stravné v cizí měně podle předchozích

odstavců.



§ 147



Kapesné



(1) Služební funkcionář může příslušníkovi přiznat kapesné v příslušné

cizí měně až do výše 40 % stravného stanoveného podle § 146.



(2) Služební funkcionář může příslušníkovi, který provádí kontrolu

cestovních dokladů osob nebo celní kontrolu zboží a osob překračujících

státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby,

přiznat kapesné v příslušné cizí měně až do výše 20 % stravného

stanoveného podle § 146.



HLAVA IV



NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ V OSTATNÍCH PŘÍPADECH



§ 148



Náhrada cestovních výdajů při studiu a při vyslání na studijní pobyt



(1) Příslušník, kterému je uděleno služební volno při studiu, má nárok

na



a) náhradu jízdních výdajů podle § 138 nebo § 144 za cesty k účasti na

studijních soustředěních (konzultacích), k vykonání zkoušek nebo

absolutoria a zpět,



b) náhradu výdajů za ubytování podle § 140 po dobu účasti na studijních

soustředěních (konzultacích), konání zkoušek nebo absolutoria a



c) stravné podle § 141 nebo § 146 za dobu související s účastí na

studijních soustředěních (konzultacích), s konáním zkoušek nebo

absolutoria; to neplatí pro příslušníka ve služebním poměru na dobu

určitou,

jestliže plní studijní povinnosti v jiném místě, než je jeho místo

služebního působiště.



(2) Příslušník, který je vyslán na studijní pobyt do jiného místa, než

je jeho místo služebního působiště, má nárok na náhradu cestovních

výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě.



§ 149



Náhrada cestovních výdajů při vzniku nebo změně služebního poměru



(1) Příslušník, který je



a) převeden na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až

3 a § 26 odst. 1 a 4,



b) ustanoven na služební místo po vynětí ze zálohy,



c) převelen,



d) pověřen zastupováním na jiném služebním místě,



e) zařazen do zálohy činné k výkonu služby k jiné organizační složce

státu, právnické nebo fyzické osobě, do zálohy pro studující nebo

zálohy zvláštní,

do jiného místa služebního působiště, má nárok na náhrady cestovních

výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě. Náhrady

cestovních výdajů podle písmena a), b) nebo c) se příslušníkovi

poskytují do doby jeho přestěhování do jiného místa služebního

působiště; stravné se poskytuje nejdéle po dobu 6 let.



(2) Příslušníkovi, který žije odloučeně od člena rodiny v místě

služebního působiště z důvodu



a) přijetí do služebního poměru, nebo



b) převedení na jiné služební místo do jiného místa služebního

působiště podle § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 2 a 3,

lze přiznat náhrady cestovních výdajů za podmínek a do výše stanovené

pro služební cestu. Náhrady cestovních výdajů lze příslušníkovi

poskytovat až do doby jeho přestěhování do místa služebního působiště s

výjimkou stravného, které lze poskytovat nejdéle po dobu 3 let.



(3) Příslušník uvedený v odstavci 2, jemuž bylo přiznáno stravné nižší,

než je stravné podle § 141 odst. 1 stanovené pro časové pásmo nad 18

hodin, má nárok na stravné při uskutečnění cesty k návštěvě člena

rodiny do skončení výkonu služby před cestou k návštěvě člena rodiny a

od počátku výkonu služby po této cestě, a to ve výši



a) 41 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin,



b) 64 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin,

nejvýše však 18 hodin, nebo



c) 100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin.



(4) Stravné podle odstavce 3 se zaokrouhluje na celé koruny směrem

nahoru.



(5) Příslušník, který byl po přiznání náhrad cestovních výdajů podle

odstavce 1 nebo 2 opětovně převeden na jiné služební místo v témže

místě služebního působiště, má nárok na náhrady cestovních výdajů v

rozsahu, ve kterém mu byly přiznány.



§ 150



Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v místě služebního

působiště



Příslušník, který je vyslán za účelem plnění služebních úkolů na cestu

v místě služebního působiště, má nárok na náhradu jízdních výdajů za

místní hromadnou dopravu; to neplatí pro cesty konané do služby a zpět.



Náhrada výdajů při zařazení příslušníka do zálohy činné, který je

vyslán k výkonu služby do zahraničí



§ 151



(1) Příslušník, který je zařazený do zálohy činné a je vyslán k výkonu

služby do zahraničí, s výjimkou příslušníka, který vykonává službu v

rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních bezpečnostních

sborů, má nárok na náhradu cestovních výdajů jako při zahraniční

služební cestě za dobu cesty z České republiky do místa výkonu služby v

zahraničí a zpět a za služební cesty v zahraničí.



(2) Příslušník má nárok na náhradu prokázaných jízdních, ubytovacích a

nutných vedlejších výdajů za člena rodiny, který s ním cestuje do

zahraničí na základě rozhodnutí služebního funkcionáře.



(3) Příslušník má nárok na náhradu některých dalších výdajů ve výši a

za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v

pracovním poměru.^72)



(4) Příslušník nemá nárok na stravné za dobu služební cesty strávené na

území České republiky a na území státu, kde má místo služebního

působiště, a na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu a

stravné v místě služebního působiště.



§ 152



Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán k výkonu služby do

zahraničí v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních

bezpečnostních sborů, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek

a ve výši jako při zahraniční služební cestě.



HLAVA V



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K NÁHRADÁM CESTOVNÍCH VÝDAJŮ



§ 153



(1) Náhrady cestovních výdajů lze paušalizovat. Služební funkcionář při

výpočtu paušální částky vychází z průměrných podmínek rozhodných pro

poskytování náhrad výdajů příslušníkovi nebo skupině příslušníků.

Jestliže se změní okolnosti, za nichž byly paušální částky stanoveny,

služební funkcionář paušální částky upraví.



(2) Jestliže zákon požaduje, aby příslušník prokázal cestovní výdaje, a

příslušník je neprokáže, může mu služební funkcionář výjimečně přiznat

náhradu ve výši, která odpovídá podmínkám cesty; to neplatí, jde-li o

náhradu výdajů za ubytování, jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou

hmotu a za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště.

Koná-li příslušník cestu v obci, která je jeho místem služebního

působiště, má nárok na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou

dopravu v prokázané výši. Jestliže příslušník tyto výdaje neprokáže, má

nárok na náhradu jízdních výdajů ve výši, kterou stanoví služební

funkcionář podle ceny jízdného platného v době konání cesty a způsobu

dopravy.



(3) Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne záloha na náhrady

cestovních výdajů.



(4) Příslušník má při zahraniční služební cestě nárok na zálohu v

příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a

podmínkám cesty. Služební funkcionář se může s příslušníkem dohodnout

na poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný

stát, jestliže k této měně Česká národní banka vyhlašuje kurz

devizového trhu. Při určení výše stravného v dohodnuté měně se zjistí

korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na

dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky

stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy devizového trhu vyhlášené

Českou národní bankou a platné v den určení výše zálohy.



(5) Příslušník předkládá doklady potřebné k vyúčtování služební cesty

služebnímu funkcionáři do patnáctého dne v měsíci, který následuje po

dni ukončení služební cesty. Bezpečnostní sbor provede vyúčtování

náhrad cestovních výdajů do dne stanoveného pro výplatu služebního

příjmu za kalendářní měsíc, v němž příslušník doklady potřebné pro

vyúčtování náhrad předložil.



(6) Částku, o kterou záloha poskytnutá příslušníkovi při zahraniční

služební cestě převýší výši jeho nároku na náhrady, vrací příslušník v

měně, v níž mu byla poskytnuta, nebo v měně, na kterou ji směnil v

zahraničí, anebo v české měně. Jestliže byla příslušníkovi poskytnuta

záloha nižší, než činil jeho nárok, doplatí se mu rozdíl v české měně.

Při vyúčtování zálohy příslušníkovi se použije prokázaný kurz, kterým

mu byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, jinak se

použije kurz uvedený v odstavci 4.



(7) Příslušník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit služebnímu

funkcionáři změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady

cestovních výdajů.



(8) Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu

služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě,

má nárok na náhradu cestovních výdajů, jestliže mu ji tyto subjekty

neposkytují.



(9) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo je

vyslán k výkonu služby do zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle

mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů

nebo náhrada obdobných výdajů v nižší výši než podle tohoto zákona, má

nárok na náhradu cestovních výdajů nebo na náhradu některých dalších

výdajů ve výši rozdílu mezi nárokem podle tohoto zákona a náhradou

výdajů poskytovanou podle mezinárodní smlouvy.



(10) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo je

vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle

mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých

dalších výdajů nebo náhrada obdobných výdajů ve stejné nebo vyšší výši

než podle tohoto zákona, nemá nárok na náhradu cestovních výdajů nebo

na náhradu některých výdajů podle tohoto zákona.



(11) Náhrada cestovních výdajů, náhrada některých dalších výdajů nebo

náhrada obdobných výdajů, které jsou poskytovány příslušníkovi podle

mezinárodní smlouvy, se považuje za náhradu cestovních výdajů nebo za

náhradu některých dalších výdajů poskytovaných podle tohoto zákona.



(12) Příslušníkovi, kterému vznikne souběh náhrad cestovních výdajů

podle ustanovení tohoto zákona, náleží náhrada, která je pro něj

výhodnější.



HLAVA VI



NÁHRADA STĚHOVACÍCH VÝDAJŮ



§ 154



(1) Příslušník, který splňuje podmínky nároku na poskytnutí náhrady

cestovních výdajů podle § 149 a přestěhuje se do obce, v níž mu nárok

na poskytování těchto náhrad zanikne, má nárok na náhradu prokázaných



a) výdajů za přepravu bytového zařízení,



b) jízdních výdajů a jízdních výdajů člena rodiny podle § 138 z místa

trvalého pobytu do nového místa trvalého pobytu,



c) nutných vedlejších výdajů souvisejících s přepravou bytového

zařízení a



d) nezbytně nutných výdajů spojených s úpravou bytu, a to až do výše 15

000 Kč.



(2) Příslušník, který se v zájmu služby přestěhuje do jiné obce, má

nárok na náhradu stěhovacích výdajů podle odstavce 1. Služební

funkcionář může příslušníkovi podle závažnosti důvodů pro přestěhování

přiznat další příspěvek, až do výše trojnásobku průměrné nominální

měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle

zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní

rok.



ČÁST JEDENÁCTÁ



VÝSLUHOVÉ NÁROKY



HLAVA I



ODCHODNÉ



§ 155



Podmínky nároku na odchodné



Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník")

a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné;

to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42

odst. 1



a) písm. a),



b) písm. c),



c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho

propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo



d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin

spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen nebo bylo

pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání

^22)nebo bylo pravomocně schváleno narovnání^23) nebo bylo pravomocně

rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání^23a).



§ 156



Výměra odchodného



(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za

každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu

tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního

služebního příjmu.



(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému

příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení

služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla

vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve

stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl

nárok, odchodné se mu nevyplatí. Obdobně se postupuje v případě, kdy

bylo bývalému vojákovi z povolání^72a) při skončení služebního poměru

vojáka vyplaceno odbytné nebo odchodné.



HLAVA II



VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK



§ 157



Podmínky nároku na výsluhový příspěvek



Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má

nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr

skončil propuštěním podle § 42 odst. 1



a) písm. a),



b) písm. c),



c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho

propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo



d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin

spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen nebo bylo

pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání^22)

nebo bylo pravomocně schváleno narovnání^23) nebo bylo pravomocně

rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání^23a).



§ 158



Výměra výsluhového příspěvku



Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 %

měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za

šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního

příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 %

měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený

rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového

příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.



§ 159



Zvyšování výměry výsluhového příspěvku



Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech

jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu,^73)

přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní

výměry důchodů.



§ 160



Souběh výsluhového příspěvku s důchody



Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na

výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo

invalidního důchodu^74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy,

jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu

mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým

příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu ze

základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu anebo ke dni

úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity. Jde-li o souběh

nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního

důchodu ze základního důchodového pojištění, považuje se ode dne

přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění za

výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem

ze základního důchodového pojištění a výsluhovým příspěvkem k tomuto

dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši

důchodu.



§ 161



Souběh nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na výsluhový příspěvek

ze služebního poměru vojáka z povolání



(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na výsluhový

příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání se bývalému

příslušníkovi vyplácí vyšší výsluhový příspěvek.



(2) Zanikne-li příjemci nárok na výsluhový příspěvek ze služebního

poměru vojáka z povolání, vyplácí se mu výsluhový příspěvek ode dne

následujícího po dni zániku tohoto nároku, a to po přičtení všech

zvýšení, která by k němu náležela ode dne skončení služebního poměru.



§ 162



Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku



(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká

příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který

předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.



(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z

povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který

předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.



§ 163



Povinnosti příslušníka, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek



(1) Bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, je

povinen oznámit bezpečnostnímu sboru do 8 dnů vznik invalidity.

Nepožádá-li bývalý příslušník v případě, že se stal invalidním, o

přiznání invalidního důchodu anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku

potřebného pro vznik nároku na starobní důchod ze základního

důchodového pojištění o přiznání starobního důchodu ze základního

důchodového pojištění, výplata výsluhového příspěvku se zastaví.

Požádá-li bývalý příslušník o přiznání invalidního důchodu později, než

je stanoveno ve větě druhé, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným v 160 a

případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.



(2) Bývalý příslušník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit

bezpečnostnímu sboru přijetí do služebního poměru podle tohoto zákona

nebo do služebního poměru vojáka z povolání a změnu místa trvalého

pobytu.



HLAVA III



ÚMRTNÉ A PŘÍSPĚVEK NA POHŘEB PŘÍSLUŠNÍKA



§ 164



(1) Skončí-li služební poměr příslušníka ve služebním poměru jeho

úmrtím, náleží každému pozůstalému úmrtné.



(2) Pro účely úmrtného se za pozůstalého považuje manžel, manželka,

nezaopatřené dítě a za podmínky, že příslušník je povinen poskytovat

výživu,^52) také rodič nebo další osoba.



(3) Výše úmrtného činí trojnásobek měsíčního služebního příjmu

zemřelého příslušníka.



§ 164a



(1) Zemřel-li příslušník mimo válečný stav na území České republiky,

poskytne bezpečnostní sbor na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů

na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného

za převoz do místa pohřbu. V případě úmrtí příslušníka v zahraničí

náleží úhrada podle věty první, pouze pobýval-li příslušník v zahraničí

ze služebních důvodů.



(2) Na přání pozůstalých vypraví bezpečnostní sbor svým nákladem

zemřelému příslušníku jednoduchý pohřeb; do nákladů se zahrnou i výdaje

na kovovou vložku, poplatky a dopravné do místa pohřbu, nevypravuje-li

se pohřeb v místě úmrtí. Plnění podle odstavce 1 v tomto případě

nenáleží.



HLAVA IV



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O VÝSLUHOVÝCH NÁROCÍCH



§ 165



Doba rozhodná pro výsluhové nároky



(1) Dobou rozhodnou pro výsluhové nároky je doba trvání služebního

poměru a doby započtené ke dni účinnosti tohoto zákona nebo při přijetí

do služebního poměru podle § 224.



(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se nezapočítává doba



a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z

důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté

příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská

dovolená, a zvolení do funkce v odborové organizaci,



b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve

zvláštních případech, nebo nemocenské,



c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen

rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, a



d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl

příslušník podle zvláštního právního předpisu^76) nárok na náhradu

škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.



§ 166



Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků



(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových

nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí

kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka.

Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku,

zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto

kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok,

zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání

služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se

průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.



(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební

příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány

dávky nemocenského pojištění, a doba zařazení v záloze neplacené.



(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení

služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení

kázeňského trestu snížení základního tarifu.



(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1

rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon

veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý

služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z

hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu

uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním

do neplacené zálohy.



§ 167



Výplata výsluhových nároků



(1) Odchodné a úmrtné se vyplácí jednorázově do 30 dnů ode dne skončení

služebního poměru.



(2) Bývalému příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním

podle § 42 odst. 1 písm. d) nebo písm. m) a je proti němu vedeno

trestní řízení, se odchodné a výsluhový příspěvek vyplatí až po

pravomocném skončení tohoto řízení, jestliže nebyl odsouzen pro trestný

čin spáchaný úmyslně.



(3) Výsluhový příspěvek se vyplácí měsíčně v termínech stanovených pro

výplatu důchodu^77) ze základního důchodového pojištění.



§ 168



Srážky z výsluhových nároků



Srážky z výsluhových nároků lze provádět ve prospěch bezpečnostního

sboru jen na základě dohody o srážkách z výsluhových nároků nebo na

základě vykonatelného rozhodnutí služebního funkcionáře. Srážka z

úmrtného se neprovádí.



ČÁST DVANÁCTÁ



ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 169



Účastníci řízení



Účastníkem řízení (dále jen "účastník") je příslušník, bývalý

příslušník nebo pozůstalý po příslušníkovi; účastníkem řízení o

jednání, které má znaky přestupku, je též navrhovatel.^77)



Předmět řízení



§ 170



V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o právech nebo

povinnostech účastníků.



§ 171



Řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na



a) přijímací řízení,



b) služební hodnocení,



c) vyslání na služební cestu,



d) vyslání na studijní pobyt,



e) vyslání na ozdravný pobyt,



f) nařízení služební pohotovosti,



g) rozvržení doby služby v týdnu,



h) nařízení služby přesčas,



i) určení nástupu dovolené a odvolání z ní a



j) udělování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu.



Zastoupení



§ 172



(1) Účastník si v řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení

se prokazuje písemnou plnou mocí, v níž musí být uveden rozsah

zmocněncova oprávnění, jinak je neplatná.



(2) Zmocněnec jedná jménem zastoupeného a ze zastoupení vznikají práva

a povinnosti přímo zastoupenému.



(3) Překročí-li zmocněnec rozsah svého oprávnění, je tím zastoupený

vázán pouze v případě, že takový úkon schválí nebo na jeho základě

jedná.



§ 173



Zástupcem účastníka, jehož svéprávnost byla omezena, je soudem

ustanovený opatrovník^78).



§ 174



Práva a povinnosti účastníka v řízení



(1) Účastník má právo



a) nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, navrhovat důkazy a

činit jiné návrhy po celou dobu řízení, na poskytnutí informací o

řízení potřebných k hájení svých práv a oprávněných zájmů, vyjádřit v

řízení své stanovisko, klást otázky svědkům a znalcům, a



b) vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, ke způsobu

jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění.



(2) Účastník je povinen postupovat tak, aby řízení neztěžoval a

nezpůsoboval jeho průtahy.



§ 175



Podání a postoupení podání



(1) Účastník může učinit podání služebnímu funkcionáři, který je

oprávněn ve věci rozhodnout, a to písemně nebo ústně do protokolu anebo

v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.^79)

Za podmínky, že podání je do 3 dnů doplněno způsobem uvedeným ve větě

první, je možno je učinit pomocí technických prostředků, zejména

prostřednictvím dálnopisu nebo telefaxu.



(2) Podání se posuzuje podle svého obsahu. Musí z něj být patrno, kdo

je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Nemá-li podání předepsané

náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vrátí jej služební funkcionář

účastníkovi, vyzve jej k jejich odstranění a poskytne mu k tomu

přiměřenou lhůtu.



(3) Podání je doručeno, jestliže je převzato služebním funkcionářem

uvedeným v odstavci 1. V případě, že jde o podání, pro něž je stanovena

zákonná lhůta, považuje se podání za doručené, jestliže je podáno na

místo, které je k tomu účelu určeno nebo je k tomu účelu obvyklé

(podatelna bezpečnostního sboru nebo organizační části), anebo je

držiteli poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jinému

provozovateli poštovních služeb podáno s označením "doporučeně".



(4) Není-li služební funkcionář příslušný k rozhodnutí ve věci, je

povinen postoupit podání příslušnému služebnímu funkcionáři bezodkladně

a uvědomit o tom účastníka.



(5) Služební funkcionář je povinen rozhodnout o podání do 30 dnů a ve

složitějších případech do 60 dnů od jeho doručení.



§ 176



Doručování



(1) Rozhodnutí doručuje bezpečnostní sbor účastníkovi do vlastních

rukou na služebně, v místě trvalého pobytu (ubytování) nebo kdekoliv,

kde bude zastižen.



(2) Není-li možno rozhodnutí doručit způsobem uvedeným v odstavci 1,

lze jej doručit prostřednictvím držitele poštovní licence, zvláštní

poštovní licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb.^80)

Rozhodnutí se zasílá na poslední známé místo pobytu účastníka jako

zásilka s označením "do vlastních rukou" a se žádostí o písemné

potvrzení o jejím dodání.



(3) Nebyl-li účastník, kterému má být zásilka doručena, zastižen,

ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží zásilku v místně

příslušné provozovně držitele poštovní licence, zvláštní poštovní

licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb nebo u orgánu obce

a účastníka o tom vhodným způsobem uvědomí. Zásilka se uloží po dobu 10

dnů. Počátek doby uložení musí být na zásilce vyznačen. Není-li zásilka

v době uvedené ve větě druhé účastníkem vyzvednuta, vrátí ji držitel

poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiný provozovatel

poštovních služeb odesílajícímu služebnímu funkcionáři jako

nedoručitelnou. Odmítne-li účastník zásilku převzít, držitel poštovní

licence, zvláštní poštovní licence nebo jiný provozovatel poštovních

služeb tuto skutečnost vyznačí na zásilce a odesílajícímu služebnímu

úřadu zásilku vrátí.



(4) Povinnost rozhodnutí doručit je splněna, jestliže účastník

písemnost převezme nebo jestliže byla zásilka držitelem poštovní

licence, zvláštní poštovní licence nebo jiným provozovatelem poštovních

služeb vrácena odesílajícímu služebnímu funkcionáři jako nedoručitelná

a účastník svým jednáním nebo opomenutím doručení zásilky zmařil.

Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže účastník odmítne zásilku

přijmout.



(5) Je-li účastník v řízení zastupován, doručuje se rozhodnutí jeho

zástupci.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použije i při doručování jiných

písemností.



§ 177



Náklady řízení



(1) Náklady řízení, které vznikly bezpečnostnímu sboru, nese tento

sbor. Náklady řízení, které vznikly účastníkovi, nese účastník.



(2) Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném

nebo přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od

bezpečnostního sboru. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen

částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník

uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode

dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká.



(3) Bezpečnostní sbor hradí svědkovi nutné výdaje spojené s podáním

svědecké výpovědi a prokázaný ušlý výdělek. Nárok musí svědek uplatnit

nejpozději do 5 dnů ode dne jejich vzniku, jinak zaniká.



(4) Bezpečnostní sbor hradí osobě, která není účastníkem řízení,

náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním. Nárok musí

osoba uplatnit nejpozději do 5 dnů ode dne jejich vzniku, jinak zaniká.



(5) Při náhradě výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se

postupuje podle zvláštního právního předpisu.^81)



HLAVA II



PRŮBĚH ŘÍZENÍ



§ 178



Zahájení řízení



(1) Řízení se zahajuje na žádost účastníka nebo z podnětu

bezpečnostního sboru.



(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy



a) je žádost účastníka doručena věcně příslušnému služebnímu

funkcionáři, nebo



b) služební funkcionář učiní první úkon vůči účastníku, jestliže se

zahajuje řízení z podnětu bezpečnostního sboru.



(3) Řízení je neveřejné.



§ 179



Zastavení řízení



Služební funkcionář řízení zastaví, jestliže účastník vzal svou žádost

zpět, účastník v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které

brání pokračování v řízení, byla podána žádost zjevně právně

nepřípustná nebo se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Řízení, které

bylo zahájeno z podnětu bezpečnostního sboru, se zastaví, jestliže

odpadl jeho důvod.



§ 180



Podklady rozhodnutí



(1) Služební funkcionář je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou

důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho

rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro

rozhodnutí.



(2) Důkazem je vše, co může přispět k zjištění skutkového stavu věci,

zejména výpovědi a vyjádření účastníka, svědků a jiných osob, doklady a

jiné písemnosti nebo záznamy, odborná vyjádření, znalecké posudky,

potvrzení, listiny, protokoly o ohledání a pořízená dokumentace

skutkového děje.



(3) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo

diskriminován na základě svého pohlaví, národnosti nebo rasy, má

služební funkcionář za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.



(4) Služební funkcionář hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý

důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.



(5) Vyskytne-li se v řízení otázka, o které již bylo pravomocně

rozhodnuto příslušným orgánem, je služební funkcionář rozhodnutím

vázán. Jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, která

nepřísluší služebnímu funkcionáři rozhodnout a která dosud nebyla

pravomocně vyřešena, služební funkcionář může dát příslušnému orgánu

podnět k zahájení řízení o dané otázce nebo si o ní může učinit úsudek.

Služební funkcionář si nemůže učinit úsudek o osobním stavu příslušníka

a o tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo za něj odpovídá. Probíhá-li

před příslušným orgánem řízení o předběžné otázce, vyčká služební

funkcionář jeho výsledku.



§ 181



Rozhodnutí



(1) Rozhodnutím je úkon služebního funkcionáře v určité věci, jímž se

zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určeného

účastníka nebo jímž se prohlašuje, že tento účastník má určitá práva a

povinnosti.



(2) Rozhodnutí musí



a) být v souladu s právními předpisy,



b) být vydáno příslušným služebním funkcionářem,



c) být dostatečně obsahově určité,



d) obsahovat předepsané náležitosti a



e) mít vždy písemnou formu.



(3) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o odvolání

(rozkladu). Dále obsahuje jméno, příjmení, datum narození, případně

evidenční číslo, služební hodnost a hodnostní označení účastníka,

kterého se týká, datum vydání rozhodnutí, jméno, příjmení, služební

hodnost, hodnostní označení nebo hodnost a podpis služebního

funkcionáře, který ve věci rozhodoval, a otisk razítka bezpečnostního

sboru se státním znakem. Osobní údaje příslušníka zpravodajské služby

mohou být uvedeny v rozsahu umožňujícím zakrytí jeho totožnosti.



(4) Výrok obsahuje řešení otázky, která je předmětem rozhodování,

ustanovení právního nebo služebního předpisu, podle něhož bylo

rozhodnuto, popřípadě též rozhodnutí o povinnosti nahradit náklady

řízení. V případě, že je účastníku ukládána povinnost k plnění,

obsahuje rovněž lhůtu pro její splnění.



(5) V odůvodnění služební funkcionář uvede důvody vydání rozhodnutí, z

jakých podkladů vycházel při rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při

jejich hodnocení a při výkladu právních a služebních předpisů, jakož i

způsob, jakým se vypořádal s návrhy a námitkami účastníka a s jeho

vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není třeba,

jestliže služební funkcionář vyhoví žádosti účastníka v plném rozsahu.



(6) V poučení o odvolání (rozkladu) se uvede, zda je rozhodnutí

konečné, nebo zda je možno proti němu podat odvolání (rozklad).

Jestliže je možno podat proti němu odvolání (rozklad), poučení obsahuje

údaje o tom, od kterého dne běží lhůta pro podání odvolání (rozkladu),

v jaké lhůtě je možno je podat a ke kterému služebnímu funkcionáři se

podává.



(7) O konkrétním právu či povinnosti účastníka není možno rozhodnout

opakovaně bez změny skutkového stavu, nejde-li o přezkoumání

rozhodnutí; to neplatí v případě rozhodnutí o náhradě škody, jestliže

po rozhodnutí dojde k podstatné změně podmínek, za nichž bylo o škodě

rozhodnuto.



(8) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném

vyhotovení rozhodnutí opraví služební funkcionář kdykoliv i bez návrhu

a vyrozumí o tom účastníka.



§ 182



Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí



(1) Rozhodnutí, proti kterému již nelze podat odvolání (rozklad), je v

právní moci.



(2) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže

odvolání (rozklad) proti němu nemá odkladný účinek. Je-li v rozhodnutí

uložena povinnost k plnění, pravomocné rozhodnutí je vykonatelné,

uplynula-li lhůta k plnění.



(3) Na žádost účastníka bezpečnostní sbor na písemné vyhotovení

rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, popřípadě

vykonatelnosti.



HLAVA III



ŘÍZENÍ O PROPUŠTĚNÍ PODLE § 42 ODST. 1 PÍSM. D)



§ 183



Při řízení o propuštění podle § 42 odst. 1 písm. d) (dále jen "zvláštní

řízení") je postupováno podle hlav I a II s výjimkou ustanovení § 174

odst. 1 písm. b).



§ 184



Zahájení zvláštního řízení



(1) Zvláštní řízení je zahájeno dnem, kdy ředitel bezpečnostního sboru

nebo vedoucí organizační části bezpečnostního sboru, jenž má pravomoc

jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru, učiní první úkon vůči

účastníkovi.



(2) Prvním úkonem může být doručení rozhodnutí o propuštění, jestliže

služební funkcionář uvedený v odstavci 1 zjistil takový stav věci, o

němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro

jeho rozhodnutí.



§ 185



Odvolání je možno podat do 7 kalendářních dnů ode dne doručení

rozhodnutí o propuštění. Odvolání nemá odkladný účinek.



HLAVA IV



ŘÍZENÍ O KÁZEŇSKÉM PŘESTUPKU A O JEDNÁNÍ, KTERÉ MÁ ZNAKY PŘESTUPKU



§ 186



Ukládání kázeňských trestů



(1) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky

přestupku,^20) vede služební funkcionář ústně. O ústním jednání a o

důležitých úkonech v řízení vyhotovuje písemný záznam.



(2) Příslušníkovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost

vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář

musí vyslechnout také osobu, která podala podnět k zahájení řízení.



(3) Na příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo jednání, které má

znaky přestupku, se vede řízení, se do doby, než je o jeho vině

pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.



(4) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku,

nelze vést společně.



(5) Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti

kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a

rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře

zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění

služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. Jestliže

se ve společném řízení projednává více kázeňských přestupků téhož

příslušníka, přihlédne se při ukládání druhu kázeňského trestu též k

této skutečnosti.



(6) Za více kázeňských přestupků téhož příslušníka projednaných ve

společném řízení uloží služební funkcionář kázeňský trest podle

nejzávažnějšího kázeňského přestupku.



(7) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za kázeňský

přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za porušení povinnosti

vyplývající z omezení práv příslušníka, za jednání, kterým příslušník

porušil služební slib, za opakované spáchání kázeňského přestupku se

škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů

nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za

jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými

na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků

ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.



(8) Od uložení kázeňského trestu lze v rozhodnutí o kázeňském přestupku

upustit, jestliže k nápravě příslušníka postačí samotné projednání

kázeňského přestupku.



(9) Kázeňský trest za kázeňský přestupek lze uložit nejpozději do 2

měsíců ode dne, kdy se služební funkcionář dozvěděl o jednání, které má

znaky kázeňského přestupku, a nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke

spáchání kázeňského přestupku došlo. Kázeňský trest za jednání, které

má znaky přestupku, lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo

ke spáchání přestupku. Do běhu těchto lhůt se nezapočítává doba, po

kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení.



(10) Kázeňský trest nelze uložit příslušníkovi, který již byl za týž

skutek pravomocně odsouzen.



§ 187



Postoupení věci



Služební funkcionář věc bezodkladně postoupí, a to i v průběhu řízení,

nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jde o trestný čin, jehož se

dopustil



a) příslušník Policie České republiky, příslušník Vězeňské služby České

republiky nebo celník, Generální inspekci bezpečnostních sborů,



b) příslušník Bezpečnostní informační služby, příslušník Úřadu pro

zahraniční styky a informace nebo příslušník Generální inspekce

bezpečnostních sborů, pověřeným orgánům příslušného bezpečnostního

sboru^92),



c) příslušník Hasičského záchranného sboru, příslušnému útvaru Policie

České republiky.



§ 188



Zastavení řízení o kázeňském přestupku



Služební funkcionář zastaví řízení o kázeňském přestupku, jestliže

zjistí, že



a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kázeňským

přestupkem,



b) skutek nespáchal příslušník,



c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo příslušníkovi

prokázáno,



d) odpovědnost za kázeňský přestupek zanikla,



e) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním

řízení,



f) příslušník zemřel, nebo



g) věc byla postoupena podle § 187 po zahájení řízení.



§ 189



Zvláštní postup při projednávání jednání, které má znaky přestupku



(1) Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje

podle zvláštního právního předpisu,^20) jde-li o



a) rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k

určení viny,



b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu

jeho zbytku,



c) ukládání ochranného opatření zabrání věci,



d) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,



e) společné řízení,



f) odložení věci, nebo



g) zastavení řízení.



(2) Za jednání, které má znaky přestupku ublížení na cti, ublížení na

zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti

majetku spáchané mezi osobami blízkými, lze uložit kázeňský trest jen

tehdy, jestliže podnět k zahájení řízení podala postižená osoba nebo

její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o jednání, které má

znaky přestupku ublížení na cti, lze uložit kázeňský trest až po

neúspěšném pokusu o smír osoby ublížené na cti a příslušníka. O způsobu

vyřízení tohoto jednání vyrozumí služební funkcionář osobu, která

podala podnět.



(3) Jestliže služební funkcionář příslušníkovi ukládá kázeňský trest

snížení základního platu za jednání, které má znaky přestupku, nesmí

překročit jeho úhrnná výše horní hranici pokuty, která je za toto

jednání stanovena zvláštním právním předpisem.^20)



(4) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže

příslušníkovi, kterému byl uložen, skončil služební poměr.



§ 189a



neplatil



HLAVA V



PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ



§ 190



Odvolání



(1) Účastník může podat odvolání proti rozhodnutí služebního

funkcionáře do 15 dnů ode dne jeho doručení. Účastník podává odvolání u

služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal.



(2) Jestliže účastník v důsledku chybějícího, neúplného nebo

nesprávného poučení podal odvolání po uplynutí stanovené lhůty nebo u

nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že je podal včas a u

příslušného služebního funkcionáře, učiní-li tak nejpozději do 90 dnů

ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.



(3) Účastník může vzít odvolání zpět, dokud mu není doručeno rozhodnutí

o odvolání. Vezme-li účastník odvolání zpět, nemůže je podat znovu.



(4) Odvolání nemá odkladný účinek, s výjimkou odvolání proti rozhodnutí

o uložení kázeňského trestu, o náhradě škody nebo o povinnosti vrátit

bezdůvodné obohacení.



(5) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, může

rozhodnutí zrušit nebo změnit, jestliže odvolání plně vyhoví. Proti

tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Jestliže tak neučiní, je

povinen předložit odvolání spolu se svým stanoviskem do 15 dnů ode dne

jeho podání odvolacímu orgánu.



(6) Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu

funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutí

ředitele školy, je odvolacím orgánem ministerstvo, a jde-li o

rozhodnutí vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora

policejní akademie, je odvolacím orgánem ministr vnitra.



(7) Odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí a řízení, které mu

předcházelo, v rozsahu, jaký je uveden v odvolání. Zákonnost

přezkoumává v celém rozsahu. K vadám řízení přihlíží jen tehdy, pokud

mohly mít vliv na zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutí.



(8) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného

odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. Jsou-li pro to

důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a řízení zastaví;

jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.



(9) Proti rozhodnutí o odvolání není možno podat odvolání.



§ 191



Rozklad



(1) Proti rozhodnutí ministra nebo vládou určeného člena vlády je možno

podat rozklad do 15 dnů ode dne jeho doručení.



(2) O rozkladu rozhoduje služební funkcionář, který napadené rozhodnutí

vydal; v řízení o rozkladu se postupuje podle § 190.



§ 192



Obnova řízení



(1) Řízení, které je ukončeno rozhodnutím, jež nabylo právní moci, se

na žádost účastníka obnoví, jestliže



a) vyšla najevo nová skutečnost, která existovala v době původního

řízení a kterou nemohl účastník, jemuž je ku prospěchu, bez svého

zavinění v tomto řízení uplatnit,



b) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky, o níž bylo

příslušným orgánem rozhodnuto jinak, nebo



c) rozhodnutí se opírá o důkaz, o němž se zjistilo, že je nepravdivý,

a tato skutečnost může mít podstatný vliv na obsah rozhodnutí.



(2) Účastník může podat žádost o obnovu řízení do 90 dnů ode dne, kdy

se o některém důvodu uvedeném v odstavci 1 dozvěděl, nejpozději do 4

let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.



(3) Nové řízení ve věci provede služební funkcionář, který rozhodnutí

vydal.



(4) Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší.



(5) Proti novému rozhodnutí ve věci je možno podat odvolání (rozklad).



§ 193



Přezkumné řízení



(1) Pravomocné rozhodnutí, o němž se účastník nebo služební funkcionář

domnívá, že je v rozporu s právními předpisy, přezkoumá příslušný

ministr, a jde-li o rozhodnutí služebního funkcionáře Bezpečnostní

informační služby, vládou určený člen vlády.



(2) Služební funkcionář, který rozhodnutí vydal, může vyhovět podnětu

účastníka k přezkoumání rozhodnutí v celém rozsahu. Jestliže bylo

vedeno odvolací řízení, může vyhovět podnětu účastníka i odvolací

orgán.



(3) Při přezkoumávání rozhodnutí vychází služební funkcionář z právního

stavu a skutkových okolností existujících v době jeho vydání.



(4) Přezkumné řízení lze zahájit nejdéle do 4 let ode dne nabytí právní

moci přezkoumávaného rozhodnutí a rozhodnutí v přezkumném řízení lze

vydat do 5 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí.



(5) Proti rozhodnutí v přezkumném řízení je možno podat rozklad. Proti

rozhodnutí služebního funkcionáře podle odstavce 2 je možno podat

odvolání.



§ 194



Poradní komise



O odvolání (rozkladu), v obnoveném řízení, v přezkumném řízení a o

námitkách proti služebnímu hodnocení rozhoduje služební funkcionář na

základě návrhu poradní komise. Členy poradní komise jmenuje a pravidla

jejího jednání stanoví služební funkcionář, pro kterého poradní komise

připravuje návrh rozhodnutí.



HLAVA VI



VÝKON ROZHODNUTÍ A PŘEZKOUMÁVÁNÍ PRAVOMOCNÝCH ROZHODNUTÍ SOUDEM



§ 195



Výkon rozhodnutí



(1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému

plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím, rozhodne služební

funkcionář o srážkách z jeho služebního příjmu nebo výsluhových nároků.



(2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1,

ředitel bezpečnostního sboru podá návrh soudu na nařízení výkonu

rozhodnutí.



§ 196



Přezkoumávání pravomocných rozhodnutí soudem



(1) Účastník může podat žalobu u soudu proti rozhodnutí, které bylo

vydáno v řízení podle tohoto zákona, do 60 dnů od právní moci

rozhodnutí.



(2) Byla-li podána žaloba podle odstavce 1 proti pravomocnému

rozhodnutí služebního funkcionáře, kterým se ukládá kázeňský trest,

náhrada škody nebo povinnost vrátit bezdůvodné obohacení, odkládá se

vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu.



ČÁST TŘINÁCTÁ



INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONU

SLUŽBY A VZTAHY BEZPEČNOSTNÍHO SBORU A ODBOROVÉ organizace



§ 197



Právo na informace a projednání záležitostí týkajících se výkonu služby



(1) Příslušníci mají právo na informace a na projednání záležitostí,

které se týkají výkonu služby. Jestliže u bezpečnostního sboru nepůsobí

odborová organizace, je bezpečnostní sbor povinen příslušníky

informovat a jednat s nimi přímo. Za projednání záležitostí týkajících

se výkonu služby se považuje jednání mezi bezpečnostním sborem a

příslušníky nebo jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušným orgánem

odborové organizace za účelem dosažení shody o podmínkách výkonu

služby.



(2) Bezpečnostní sbor je povinen informovat příslušníky o



a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v bezpečnostním sboru,



b) stavu a struktuře příslušníků v bezpečnostním sboru,



c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změnách a



d) stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.



(3) Bezpečnostní sbor je povinen s příslušníky projednat otázky

bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném

zákonem.



§ 198



Působnost odborové organizace a vyššího odborového orgánu



(1) Odborová organizace, která působí v bezpečnostním sboru, má právo

na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu

služby, a dále je oprávněna



a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným pro

systemizaci služebních míst bezpečnostního sboru,



b) projednat a zaujmout stanovisko k systému hodnocení a odměňování

příslušníků a k vývoji služebních příjmů,



c) být informována o příslušníkovi přijatém do služebního poměru,



d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se

skončení služebního poměru,



e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které

se týkají podmínek výkonu služby příslušníků,



f) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na rozvržení doby služby,



g) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek

výkonu služby a tyto návrhy předkládat,



h) být zúčastněna v hodnotících a poradních orgánech služebního

funkcionáře a



i) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při

výkonu služby.



(2) Nevyjádří-li se odborová organizace k návrhu na projednání a

zaujetí stanoviska ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo d) až

g) do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen písemný návrh, nebo v

dohodnuté lhůtě, postupuje služební funkcionář dále bez jejího

stanoviska.



(3) Vyšší odborový orgán při projednávání podle § 197 odst. 1 je

zejména oprávněn



a) projednávat a zaujímat stanoviska v záležitostech uvedených v

odstavci 1 písm. a), b), e) a f),



b) být účasten v hodnotících a poradních orgánech ředitele

bezpečnostního sboru,



c) vykonávat kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů a

nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.



(4) Služební funkcionář je povinen zajistit, aby odborová organizace,

která působí v bezpečnostním sboru, a vyšší odborový orgán mohly

uskutečňovat oprávnění, která jim stanoví tento zákon.



(5) Za odborovou organizaci, která působí v bezpečnostním sboru, jedná

příslušný odborový orgán. Za příslušný odborový orgán nebo vyšší

odborový orgán se pro účely tohoto zákona považuje orgán, který je

oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové

organizace; za vyšší odborový orgán se považuje též ústřední odborový

orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem

příslušného svazu odborových organizací.^82)



§ 199



Kolektivní dohoda



(1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zdravotních,

sociálních a kulturních podmínek může příslušný odborový orgán,

popřípadě vyšší odborový orgán uzavřít jménem příslušníků kolektivní

dohodu s bezpečnostním sborem.



(2) Na postup při uzavírání kolektivní dohody, na její platnost,

účinnost a na řešení kolektivních sporů se vztahují ustanovení

zvláštního právního předpisu^83) přiměřeně, s výjimkou ustanovení o

stávce a o výluce.



§ 200



Ochrana odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových

organizací



(1) Příslušník, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové

organizace, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního

poměru.



(2) Bezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm

působí, poskytnout informace a podklady k výkonu její činnosti a je

povinen přihlížet k jejím stanoviskům. Dále je povinen vytvářet

materiálně technické podmínky pro činnost odborové organizace a umožnit

příslušníkům konání voleb do jejich orgánů.



(3) Okruh funkcí v odborovém orgánu, k jejichž výkonu budou příslušníci

dlouhodobě uvolněni, stanoví ředitel bezpečnostního sboru v dohodě s

příslušným odborovým svazem.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 201



Výklad některých pojmů



(1) Za důležitý zájem služby se považuje zájem bezpečnostního sboru na

včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru.



(2) Za člena rodiny se považuje manžel nebo manželka příslušníka, jeho

děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy na

základě rozhodnutí příslušného orgánu, rodiče, osvojitelé nebo další

osoby, které žijí s příslušníkem v domácnosti.



(3) Domácnost pro účely tohoto zákona tvoří fyzické osoby, které žijí

trvale spolu s příslušníkem a společně uhrazují náklady na své potřeby.



§ 202



Osobní údaje



(1) Bezpečnostní sbor zpracovává osobní údaje příslušníka, které jej

identifikují, údaje o jeho způsobilosti k výkonu služby, dosaženém

vzdělání, osobním stavu a bezúhonnosti, jež jsou potřebné pro

rozhodování ve věcech služebního poměru, zabezpečení řádného výkonu

služby, uplatnění práv a povinností příslušníka ve služebním poměru.

Dále zpracovává osobní údaje, jestliže tak stanoví zvláštní právní

předpis.^85)



(2) Osobní údaje příslušníka a doklady nebo jejich ověřené kopie, které

je osvědčují, vede bezpečnostní sbor v osobním spisu příslušníka. Dále

v něm vede dokumentaci o průběhu služebního poměru příslušníka. Tu

tvoří zejména doklady o způsobilosti příslušníka vykonávat službu,

rozhodnutí ve věcech služebního poměru a služební hodnocení.



(3) Příslušník je povinen oznámit služebnímu funkcionáři změnu v

osobních údajích do 8 dnů ode dne změny.



(4) Příslušník, jehož se spis týká, může nahlížet do osobního spisu,

činit z něj výpisy a na náklady bezpečnostního sboru požadovat

stejnopisy listin.



(5) Za podmínek a v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního sboru

může do osobního spisu nahlížet i



a) služební funkcionář,



b) odvolací orgán,



c) členové poradní komise,



d) vedoucí příslušník,



e) příslušník (zaměstnanec) personálního, kontrolního, právního nebo

bezpečnostního útvaru.



(6) Právo nahlížet do osobního spisu má též zaměstnanec Národního

bezpečnostního úřadu; to neplatí pro nahlížení do osobního spisu

příslušníka zpravodajské služby.



(7) Ochranu osobních údajů v osobním spisu upravuje zvláštní právní

předpis.^26)



(8) Bezpečnostní sbor uchovává osobní spis příslušníka po dobu 50 let.

Po uplynutí této doby se postupuje podle zvláštního právního

předpisu.^86)



§ 203



Služební hodnocení



(1) Služební hodnocení příslušníka obsahuje posouzení jeho odbornosti,

kvality plnění služebních povinností a úrovně teoretických znalostí

včetně jejich aplikace při výkonu služby. Služební hodnocení obsahuje i

úkoly pro další odborný rozvoj příslušníka.



(2) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech

služebního poměru příslušníka. Provádí jej vedoucí příslušník (dále jen

"hodnotitel") nebo jím pověřený příslušník.



(3) Opis služebního hodnocení obdrží hodnocený příslušník. Jestliže s

ním nesouhlasí, má právo podat proti němu písemné námitky vedoucímu

hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení. Vedoucí hodnotitele

námitkám vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a

služební hodnocení potvrdí do 30 dnů ode dne jejich podání.



(4) V závěru služebního hodnocení hodnotitel uvede, zda příslušník ve

výkonu služby dosahuje



a) vynikajících výsledků,



b) velmi dobrých výsledků,



c) dobrých výsledků,



d) dobrých výsledků s výhradami, nebo



e) neuspokojivých výsledků.



(5) Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou

se provádí jednou ročně; provádí se vždy před konáním služební zkoušky.

Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou se

provádí podle potřeby, nejméně jednou za 3 roky. Služební hodnocení se

provádí též na základě žádosti příslušníka, nejdříve však po uplynutí 6

měsíců od posledního služebního hodnocení. Služební hodnocení vychází z

průběžného každoročního hodnocení, které provádí přímý nadřízený

příslušníka v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej hodnotitel.



(6) Služební hodnocení se nezpracovává na příslušníka, který v

hodnoceném období vykonával službu kratší než 6 měsíců.



(7) Ředitel bezpečnostního sboru služebnímu hodnocení nepodléhá.



§ 204



zrušen



§ 205



zrušen



Promlčení



§ 206



(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. K

promlčení práva se přihlédne jen v případě, že bezpečnostní sbor nebo

účastník, vůči němuž se právo uplatňuje, se práva promlčení dovolá.

Promlčené právo nelze v takovém případě přiznat.



(2) Jestliže příslušník uplatní svoje právo a v zahájeném řízení řádně

pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. To platí i o právu,

které bylo pravomocně přiznáno a pro které se vede řízení k nařízení

výkonu rozhodnutí.



§ 207



(1) Lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí 3

roky, není-li stanoveno jinak.



(2) Lhůta pro uplatnění nároku na jednotlivá opětující se plnění činí 3

roky ode dne jejich splatnosti.



(3) Lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody činí 2 roky; začne

běžet dnem, kdy se poškozený dozví, že škoda vznikla a kdo za ni

odpovídá. Nárok na náhradu škody se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve

lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode

dne, kdy došlo k události, ze které škoda vznikla; to neplatí, jde-li o

škodu na zdraví.



§ 208



(1) Právo přiznané pravomocným rozhodnutím se promlčuje ve lhůtě 10 let

ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.



(2) Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 platí i pro jednotlivé

splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí rozloženo; promlčecí lhůta u

jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti.



(3) Právo na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a za ztížení

společenského uplatnění z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z

povolání, právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na výsluhový

příspěvek se nepromlčuje; promlčují se však nároky na jednotlivá

plnění.



(4) Úroky a opětující se plnění přiznaná pravomocným rozhodnutím,

jejichž splatnost nastala po nabytí právní moci rozhodnutí, se

promlčují po 3 letech ode dne jejich splatnosti.



§ 209



Zánik práva



K zániku práva z důvodu, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází

jen v případech uvedených v § 42 odst. 4, § 99 odst. 3, § 186 odst. 9,

§ 190 odst. 1, § 192 odst. 2 a § 193 odst. 4; k zániku práva se

přihlédne, i když není v řízení namítán.



§ 210



Lhůty



(1) Lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.



(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, lhůta jednotlivých splátek

počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Je-li pro nesplnění splátky

splatná celá dlužná částka, lhůta počíná běžet ode dne splatnosti

nesplněné splátky.



§ 211



Počítání času



(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události,

jež je rozhodující pro její počátek.



(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na

den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který

připadá událost, od níž lhůta počíná běžet. Není-li takový den v

měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. Polovinou

měsíce je 15 dnů.



§ 212



Zánik a přechod nároků po smrti příslušníka



(1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění

zaniká smrtí příslušníka. Ostatní peněžité nároky nezanikají.



(2) Nároky ze služebního poměru až do výše trojnásobku průměrného

služebnímu příjmu příslušníka přecházejí na jeho manžela, a není-li

jej, na jeho děti, a není-li manžela ani dětí, na rodiče, jestliže s

ním žili v době smrti v domácnosti. Jestliže není těchto osob, nároky

se stávají předmětem dědictví.



(3) Peněžité nároky bezpečnostního sboru zanikají smrtí příslušníka, s

výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly

příslušníkem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a

nároků na náhradu škody způsobené úmyslně.



§ 213



Bezdůvodné obohacení



(1) Za bezdůvodné obohacení se považuje prospěch získaný plněním bez

právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo z rozhodnutí

služebního funkcionáře, které bylo zrušeno.



(2) Bezpečnostní sbor nebo příslušník, který získá bezdůvodné

obohacení, je povinen je vydat.



§ 214



Mlčenlivost



Povinnost příslušníka zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž

se dozvěděl při výkonu služby, trvá i po skončení služebního poměru; to

neplatí, jestliže je příslušník této povinnosti zproštěn služebním

funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis^26) jinak.



HLAVA II



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



§ 215



(1) Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadních právních

předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje

stanovený stupeň vzdělání, a jmenován do služební hodnosti, která je

stanovena pro toto služební místo. Splnění požadavku oboru nebo

zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku pro služební místo se

nevyžaduje.



(2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních právních

předpisů, který



a) nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na

služební místo podle odstavce 1, nebo



b) dosáhl věku 65 let přede dnem nabytí účinnosti zákona, skončí

služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



(3) Příslušníkovi uvedenému v odstavci 1, který pro služební místo

nesplňuje další odborný požadavek, je bezpečnostní sbor povinen

vytvořit podmínky pro splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu.



(4) Příslušníka je možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit

na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a

jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo,

nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v

magisterském studijním programu, nebo nejdéle na 4 roky, jestliže

nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo

nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní

zkouškou.



(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby a rozhodne-li tak ředitel

zpravodajské služby, lze příslušníka zpravodajské služby ustanoveného

podle dosavadních právních předpisů ustanovit dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň

vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti pro toto služební místo.



(6) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do

zálohy se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí do obdobné zálohy

podle tohoto zákona, jestliže pro toto zařazení splňuje podmínky

stanovené tímto zákonem, a jmenuje se do služební hodnosti, která je

stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník

zastával před zařazením do zálohy, nejvýše však do služební hodnosti,

pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání. Příslušník, který je ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona zproštěn výkonu služby, se jmenuje do

služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající

funkci, již příslušník zastával před zproštěním, nejvýše však do

služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání;

ustanovení na služební místo se provede až po skončení zproštění výkonu

služby.



(7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních

předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.



(8) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních

předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na

dobu zbývající do uplynutí 3 let.



(9) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve služebním

poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže nesplňuje

vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo 4 let,

jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním

programu, nebo 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní

zkouškou. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže

splní stupeň vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je

jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky; vykonání

služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na

dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době

ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání, a jeho

služební poměr trval déle než 3 roky.



(10) Doba uvedená v odstavci 9 větě první se prodlužuje o dobu, po

kterou byl příslušník zařazen do zálohy neplacené.



§ 216



Příslušník Policie České republiky povolaný k plnění úkolů v Úřadu pro

zahraniční styky a informace se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

stává příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace.



§ 217



Ředitel bezpečnostního sboru, který není ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona ve služebním poměru, se stává příslušníkem ve služebním poměru

na dobu neurčitou.



§ 218



(1) Hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních předpisů

zaniká dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona má příslušník nárok na užívání

hodnostního označení podle § 8 odst. 1.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, kterého

prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské hodnosti.



§ 219



Příslušníkovi se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede pro

účely zařazení do tarifního stupně zápočet dob podle § 117.



§ 220



Příslušník, kterému byl podle dosavadních právních předpisů udělen

souhlas k členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických

osob provozujících podnikatelskou činnost, k výkonu podnikatelské nebo

živnostenské činnosti anebo jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo

obdobném poměru, je povinen bez zbytečného odkladu učinit úkon

směřující k ukončení činnosti v souladu s příslušnými zvláštními

právními předpisy,^89) podle nichž je tato činnost vykonávána; to

neplatí v případech, kdy se jedná o činnosti, které může příslušník

vykonávat podle § 48.



§ 221



Složení služební přísahy podle dosavadních právních předpisů se

považuje za složení služebního slibu podle tohoto zákona.



§ 222



Závazky, které vyplývají z dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání

uzavřených podle dosavadních právních předpisů, se nemění. Služební

volno při studiu se poskytuje podle tohoto zákona.



§ 223



Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi podle

dosavadních právních předpisů při vzniku služebního poměru nebo při

přeložení na žádost příslušníka zaniká ke dni 31. prosince 2005.

Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke dni nabytí účinnosti

tohoto zákona žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního

působiště, přiznat náhrady podle § 149 odst. 2.



§ 224



(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede

zápočet dob pro účely výsluhových nároků.



(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které

trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů^90) na území

České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území

československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto

zákona, s výjimkou doby



a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z

důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté

příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská

dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,



b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve

zvláštních případech, nebo nemocenské, a



c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen

rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,



d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl

příslušník podle zvláštního právního předpisu^76) nárok na náhradu

škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.



(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby

pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů^91)

posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby



a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle

zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené

rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,



b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,



c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované

příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a



d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.



(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby



a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní

bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo

ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní

bezpečnost,



b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské

kontrarozvědce,



c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky

Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy

technických zařízení pro vojenský průzkum,



d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné

správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra

České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který

přímo vykonával politickovýchovnou činnost,



e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce

náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,



f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce

náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a



g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické

správě Československé lidové armády, který přímo vykonával

politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce

velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.



(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je

po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru

příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se

nezapočítávají doby podle odstavce 4.



§ 225



Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se

považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v

jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto

zákona.



§ 226



Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti

tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na

výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42

odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na

základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro

trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle

právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich

splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek

za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.



§ 227



(1) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené před nabytím účinnosti

tohoto zákona provedou služební funkcionáři způsobem stanoveným v tomto

zákoně, jestliže je rozhodováno o právu nebo povinnosti v něm

obsaženém. V ostatních případech se řízení zastavuje dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují rozhodnutí a právní

úkony, které směřují ke skončení služebního poměru, i když služební

poměr příslušníka má na jejich základě skončit až po nabytí účinnosti

tohoto zákona; ustanovení § 215 se v tomto případě neužije. Nároky

související se skončením služebního poměru příslušníka uvedeného ve

větě první se posuzují podle dosavadních právních předpisů.



§ 228



(1) Do vydání vyhlášky k provedení § 104 odst. 2 se postupuje podle

vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského

uplatnění.



(2) Do vydání nařízení vlády k provedení § 130 odst. 2 se postupuje

podle § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník

práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.



§ 229



zrušen



HLAVA III



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 230



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České

republiky.



2. Vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti

služebního poměru příslušníků Policie České republiky.



3. Vyhláška č. 472/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 287/2002 Sb.,

kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků

Policie České republiky.



4. Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti

služebního poměru celníků.



5. Vyhláška č. 155/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti

služebního poměru celníků.



6. Vyhláška č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a

zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České

republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup

při udělování ozdravného pobytu.



7. Vyhláška č. 297/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

vnitra č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a

zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České

republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup

při udělování ozdravného pobytu.



8. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla přijímacího

řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků.



§ 231



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Špidla v. r.



Příl.1



Charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů



1. tarifní třída



Služební hodnost referent



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ NEBO STŘEDNÍ S VÝUČNÍM LISTEM



Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně

vymezenými výstupy, s větší možností volby různých postupů a rámcovými

návaznostmi na další procesy, kde jsou předmětem činnosti ucelené

systémy s vnitřním řádem mnoha vzájemně provázaných prvků s případnými

dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů.



Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde

jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího

charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a

předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné

smyslové rozlišování drobných detailů.



2. tarifní třída



Služební hodnost vrchní referent



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU



Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých

postupů, se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další

procesy (dále jen "odborné činnosti"), kde jsou předmětem ucelené

samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami

na další systémy.



Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s

různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a

předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná

smyslová náročnost.



3. tarifní třída



Služební hodnost asistent



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU



Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním

členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s

dalším vnitřním členěním. Vedení jednoduchých agend s jednotlivými

prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další

agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním

(bez analýzy), dokumentováním, šetřením, prošetřováním.



Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou

rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého

charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým

podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost (dále jen "mírně

zvýšená psychická námaha"). Vysoká náročnost na identifikaci velmi

malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a

zvýšené nároky na vestibulární aparát (dále jen "vysoká smyslová a

neuropsychická zátěž").



4. tarifní třída



Služební hodnost vrchní asistent



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU



Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy,

způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou

součástí širších procesů (dále jen "odborné specializované činnosti"),

kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze

samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu

služebních úkolů (dále jen "služební agenda") ve věcně stejně zaměřené

části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen "obor služby") s

vymezenou územní působností nižšího stupně.



S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká

smyslová a neuropsychická zátěž.



5. tarifní třída



Služební hodnost inspektor



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU



Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově

stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a

specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen "systémové

činnosti"), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze

samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a

vnějšími vazbami, například složité služební agendy organizačních

složek bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými

vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy

organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností.



Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy

úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na

poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na

paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání

(dále jen "zvýšená psychická námaha"). Vysoké nároky na vestibulární

aparát a mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen "mimořádná smyslová

a neuropsychická zátěž").



6. tarifní třída



Služební hodnost vrchní inspektor



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU/VYŠŠÍ ODBORNÉ



Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních

sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a

způsobem provádění nebo služební agenda organizačních složek

bezpečnostních sborů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a

vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny

obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a

velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další

procesy (dále jen "systémové specializované činnosti") v oborech služby

organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou

působností.



S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně

mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů.



7. tarifní třída



Služební hodnost komisař



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYŠŠÍ ODBORNÉ NEBO VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM

STUDIJNÍM PROGRAMU



Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních

sborů nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s

celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech

služby organizačních složek s územní působností s rozsáhlým vnitřním

členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do

mnoha věcných a právních oblastí.



S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha

vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně

abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti

rozhodování podle různých kritérií (dále jen "značná psychická

námaha").



8. tarifní třída



Služební hodnost vrchní komisař



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU



Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově

vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy v oborech

služby bezpečnostních sborů s celostátní působností nebo v oborech

služby s územně vymezenou působností s rozsáhlým vnitřním členěním na

specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a

zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými

podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace

a sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s

územně vymezenou působností při výkonu daného oboru služby. Systémové

činnosti ve specializovaných oborech služby nebo ve služebních agendách

bezpečnostních sborů zasahujících do různých věcných a právních oblastí

nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se

zásadními vazbami na další obory služby.



S výkonem služby je spojena značná psychická námaha.



9. tarifní třída



Služební hodnost rada



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU



Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce

specializovaných oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním

členěním a právně a věcně složitou problematikou. Systémové

specializované činnosti ve specializovaných oborech služby při

zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu

služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s

rozsáhlou územní působností nebo výkonu služby specializovaných útvarů

s celostátní působností. Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých

nároků na tvůrčí myšlení. Hledání nových postupů a způsobů řešení

netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných

odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných, spíše

abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů

(dále jen "vysoká psychická námaha").



10. tarifní třída



Služební hodnost vrchní rada



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU



Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním

členěním na specializované obory a s širokými vazbami na jiné

celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších

osob v zásadních oblastech nebo specializovaných služeb při zajišťování

vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při

zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní

působností včetně řízení a koordinace uzavírání dohod s příslušnými

územními celky sousedních států.



S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha.



11. tarifní třída



Služební hodnost vrchní státní rada



PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU



Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a

veřejného pořádku České republiky včetně systémové koordinace s

mezinárodními a nadnárodními systémy.



Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí

myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a

kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního

systémového nazírání v nejširších souvislostech.



Příl.2



zrušena



Vybraná ustanovení novel



Čl.V zákona č. 169/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Došlo-li k převzetí dítěte přede dnem, kdy nabude účinnosti ustanovení

čl. IV tohoto zákona, posuzují se nároky na rodičovskou dovolenou podle

dosavadních právních předpisů.



Čl.XLV zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené

karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou

právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato

neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2008 a

trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2007.



2. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené

karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou

právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato

neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2009 a

trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2008.



§ 92 zákona č. 341/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Funkční období ředitele bezpečnostního sboru ustanoveného na služební

místo podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



1) Například § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném

sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.

362/2003 Sb.



2) Například § 3 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



3) § 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České

republiky.



4) § 3 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.



Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.



6) § 18 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).



7) Například zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České

republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8) § 2 písm. k) zákona č. 13/1993 Sb.



9) Například Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a

Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční,

silniční a vodní dopravě, vyhlášená pod č. 27/1994 Sb.



11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



12) § 69, 70 a 87 trestního zákona.



§ 363 až 365 trestního řádu.



13) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.



15) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.



16) § 44 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).



17) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.



18) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské

republiky o spolupráci v boji proti terorismu, nedovolenému obchodu s

omamnými a psychotropními látkami a organizovanému zločinu, vyhlášená

pod č. 44/2001 Sb. m. s.



18a) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o

pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do

generálního sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí ze dne 25. června

1997 a 22. března 1999, rozhodnutí 2001/41/ES a rozhodnutí

2001/496/SZBP (2003/497/ES), společná akce ze dne 10. března 1995

přijatá na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o protidrogové

jednotce Europolu (95/73/SVV), společná akce Rady ze dne 11. března

2002 o policejní misi Evropské unie (2002/210/SZBP).



19) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



20) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.



21) Například § 27 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti

týrání.



22) § 307 trestního řádu.



23) § 309 trestního řádu.



23a) § 179g trestního řádu.



24) § 72 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č.

203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.



25a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.



26) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



29) Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2000 Sb.



30) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a

zákona č. 138/1995 Sb.



31) § 27b zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.,

zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb.



32) § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.



33) § 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.



34) § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.



35) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a

zákona č. 138/1995 Sb.



§ 55 a 56 zákona č. 111/1998 Sb.



36) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování (zákon o zdravotních službách).



37) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.



38) § 16 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

a zákona č. 238/2000 Sb.



39) § 7 odst. 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve

znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.



41) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a

jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.



42) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší

podmínky poskytování osobních ochranných prostředků a mycích, čisticích

a dezinfekčních prostředků.



43) Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence,

hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů

a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.



44) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.

258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



45) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



47) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a

o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č.

217/2000 Sb.



48) Zákon č. 218/2002 Sb.



49) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z

povolání.



50) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění

pozdějších předpisů.



51) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



52) § 48 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.



53) Občanský zákoník.



54) § 20 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



55) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb.



56) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o

Sbírce mezinárodních smluv.



57) § 17 a 18 zákona č. 218/1999 Sb., ve znění zákona č. 286/2002 Sb.



58) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších

předpisů.



59) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.



60) § 44 zákona č. 111/1998 Sb.



61) § 11 odst. 1 a § 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/1992 Sb., o

platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých

dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a

zákona č. 217/2000 Sb.



Nařízení vlády č. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši

zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví

škodlivých pracovních podmínkách, ve znění nařízení vlády č. 77/1994

Sb.



62a) Například článek 5 odst. 2 a 4 společné akce Rady (2002/210/SZBP)

ze dne 11. března 2002 o Policejní misi Evropské unie.



62b) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o

pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do

generálního sekretariátu Rady.



63) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.



64) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



66) Například § 29 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 37/1993

Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb.



67) § 7 odst. 2 a 3 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních

náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb.



Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních

náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za

používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných

hmot.



68) § 7 odst. 5 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č.

125/1998 Sb.



Vyhláška č. 445/2001 Sb.



69) § 5 odst. 1 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č.

125/1998 Sb.



Vyhláška č. 445/2001 Sb.



70) § 16 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a

zákona č. 309/2002 Sb.



71) § 12 odst. 2, 3 a odst. 5 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona

č. 125/1998 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.



72) § 24 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a

zákona č. 125/1998 Sb.



Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů

zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným

pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů.



72a) Například § 138 až 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z

povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.



73) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb.,

zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb.



74) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu

veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně

zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.



77) § 68 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb.



78) § 192 občanského soudního řádu.



79) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

předpisů.



80) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých

zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb.



81) Zákon č. 36/1967 Sb.



82) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

předpisů.



83) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších

předpisů.



85) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění

sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



86) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování

písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.



Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech.



88) Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců

ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy,

příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších

organizací (služební platový řád), ve znění pozdějších předpisů.



89) Například § 51 zákoníku práce.



90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve

znění pozdějších předpisů.



Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní

bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve

Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného

zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České

republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.



Zákon č. 154/1994 Sb.



Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších

předpisů.



91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon

České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České

národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském

pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957

Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o

dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve

znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb.,

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.



§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.



§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



92) § 12 odst. 2 trestního řádu.