22/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. ledna 1997
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
zákonů
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 102/2001 Sb.
Změna: 205/2002 Sb.
Změna: 226/2003 Sb. (část)
Změna: 205/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb., 277/2003 Sb.
Změna: 229/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 481/2008 Sb.
Změna: 490/2009 Sb.
Změna: 155/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 34/2011 Sb.
Změna: 100/2013 Sb.
Změna: 100/2013 Sb. (část)
Změna: 100/2013 Sb. (část)
Změna: 64/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly
ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo
životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen "oprávněný
zájem"),
b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují,
popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře
ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních
právních předpisů pro provoz výrobků,^1)
c) práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona,
které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo
se státním zkušebnictvím,
d) způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou
technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních
smluv a požadavků práva Evropských společenství.
(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
Evropských společenství^1a) akreditaci subjektů posuzování shody (dále
jen „akreditace“).
(3) Tento zákon též upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
Evropské unie^10) (dále jen „přímo použitelný předpis pro stavební
výrobky“) výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním
stavebních výrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro stavební
výrobky (dále jen „stavební výrobky s označením CE“) na trh, včetně
dozoru nad plněním povinností stanovených přímo použitelným předpisem
pro stavební výrobky a ukládání sankcí za jejich porušení.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak
získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na
trh jako nová nebo použitá,
b) uvedením výrobku na trh první dodání výrobku na trh v rámci obchodní
činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku
nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce,
používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo
dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo
dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před
opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to
stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí
pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis
vztahuje,
c) uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit
uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl
zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobek uveden do
provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut.
Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti,^1b) uživatelem se
rozumí zaměstnavatel,
d) výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, a v
případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí,
zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona
a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou
známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků
nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený
na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými
technickými požadavky,
e) dovozcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede
na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie,
f) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské
unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem
na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona,
g) distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobky na
trh,
h) technickými požadavky na výrobek
1. technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém
dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované
charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti,
bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je
prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních
metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem,
postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými
normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky
výrobků,
2. jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo
ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co
je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání,
recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové
podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho
uvedení na trh, popřípadě do provozu,
i) notifikovanou osobou právnická osoba, která byla členským státem
Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským
státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie
k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky ,
j) hospodářským subjektem výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný
zástupce.
HLAVA II
TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY
§ 3
Technické předpisy a technické dokumenty
(1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis,
obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro
služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě
do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování
služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého
výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.
(2) Technickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností
podle § 7 rozumí dokument, který obsahuje technické požadavky na
výrobek, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani
technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku
obchodu.
§ 4
České technické normy
(1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou
osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto
zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno
ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není
obecně závazná.
(2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být
použity k označení jiných dokumentů.
(3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání
pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků
zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených
souvislostech.
§ 4a
Harmonizované technické normy a určené normy
(1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou
normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo
harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství
jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla
jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem
Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen
"harmonizované evropské normy"). Pro specifikaci technických požadavků
na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného
technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") po dohodě s ministerstvy a
jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná
oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo
technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací,
nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické
požadavky (dále jen "určené normy").
(2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické
normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též
technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.
(3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo
splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech
Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí
se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu
za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se
tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského
společenství u harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených
norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze
nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad
ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo určené
normy, kterých se tato skutečnost týká.
(4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu
uveřejněnou podle práva Evropských společenství^1b) Komisí Evropského
společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje
podmínky této směrnice.
§ 5
Zabezpečení tvorby českých technických norem
(1) Tvorbu a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení
v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") může
pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním českých
technických norem, jejich změn a zrušení (dále jen "pověřená právnická
osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto
pověření platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická
osoba. Na udělení pověření není právní nárok.
(3) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby na základě její
žádosti. Posuzuje přitom zejména, zda žadatel bude schopen plnit
všechny podmínky stanovené tímto zákonem.
(4) Pokud pověřená právnická osoba neplní podmínky stanovené v tomto
zákoně a v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to požádá, Ministerstvo
pověření zruší.
(5) Rozhodnutí o pověření právnické osoby, jakož i zrušení tohoto
rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů
České republiky.
(6) Pokud nejsou tvorba a vydávání českých technických norem, jejich
změny a zrušení zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje
plnění jejích úkolů Úřad. Úřad je v takovém případě oprávněn vybírat za
odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné
distribuce českých technických norem úplatu. Tyto činnosti a výši
úplaty stanoví Ministerstvo vyhláškou.
(7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje
jejich zpracování. Náklady na tvorbu českých technických norem,
především českých technických norem přejímajících evropské normy,
zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních
správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a
evropských normalizačních organizacích hradí stát.
(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči
smějí být, pokud zvláštní zákon^9) nestanoví jinak, rozmnožovány a
rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek
stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.
§ 6
Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem
Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a
zrušení musí být zajištěny podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření,
kterými jsou zejména
a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých
technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu,
b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich
soulad s právními předpisy,
c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,
d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu,
e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je
Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a evropských
normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní
spolupráce,
f) projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s
každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení
zpracování návrhu české technické normy nebo o návrhu na změnu nebo
zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené v tomto
oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému
návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění,
g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene
f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d),
h) řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do
dvou týdnů po doručení objednávky.
§ 7
Informační povinnosti
(1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického
dokumentu, jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační
povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského
společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních
smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká
národní banka, orgány územních samosprávných celků, vláda, pokud se
vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v
případě technických dokumentů též osoby, pokud jsou oprávněny je
vydávat podle zvláštního právního předpisu.
(2) Informační povinnosti týkající se českých technických norem
zajišťuje pověřená právnická osoba (§ 5 odst. 2). Způsob jejich plnění
stanoví vláda nařízením.
(3) Technický předpis nebo technický dokument nesmí být předložen ke
schválení nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek
stanovené vládou s tím, že doba pozastavení prací na přípravě
technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž má dojít k
rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu
Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených
vládou.
(4) Úřad jako informační místo zabezpečuje
a) oznamování technických předpisů nebo technických dokumentů podle
odstavce 1 do zahraničí,
b) informování o zahraničních návrzích technických předpisů a
technických dokumentů a o zahraničních dokumentech souvisejících se
zajišťováním postupů při poskytování informací uveřejněním ve Věstníku
Úřadu,
c) informování orgánů Evropského společenství o vydání technických
předpisů, pokud přejímají směrnice Evropských společenství, a zasílání
textů těchto technických předpisů orgánům Evropského společenství,
d) metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich
rozsahu v souladu s pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s
mezinárodními smlouvami.
(5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze
takovou technickou normu, která byla přijata v souladu s postupy
stanovenými v nařízení vlády.
(6) Vláda může nařízením upravit postup, rozsah a náležitosti
poskytování informací týkajících se technických předpisů, technických
dokumentů a technických norem.
(7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným
orgánům členských států Evropské unie zejména
a) stanoviska ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy
neodpovídá základním požadavkům uvedeným v předpisech Evropských
společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se harmonizovaných
evropských norem nebo jiných dokumentů a opatření souvisejících s
uplatňováním předpisů Evropských společenství,
b) osoby pověřené podle § 11 k činnostem při posuzování shody podle
nařízení vlády přejímajících právo Evropských společenství, změny,
pozastavení a zrušení tohoto pověření,
c) subjekty, u nichž ověřil, že splňují požadavky na oznámený subjekt
stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky,
d) pozastavení nebo zrušení oprávnění provádět stanovené činnosti při
posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků s
označením CE (dále jen „činnosti oznámeného subjektu“),
e) skutečnosti a informace^11), které předpokládá přímo použitelný
předpis pro stavební výrobky, není-li v § 11c a 18c stanoveno jinak.
(8) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě
příslušným orgánům členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů
dozoru o uložení ochranného opatření^1c) u stanovených výrobků (§ 12) s
odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů Evropského
společenství o ochranných opatřeních uplatněných v jiných členských
státech Evropské unie předává ministerstvo orgánům dozoru.
(9) Orgány dozoru oznamují ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení
ochranného opatření u stanovených výrobků; součástí tohoto oznámení
musí být vždy vymezení důvodů ohrožení oprávněného zájmu stanovených
nařízeními vlády vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro které bylo
ochranné opatření uloženo.
§ 8
zrušen
HLAVA III
STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ
§ 9
Státní zkušebnictví
Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a osobami
pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků
stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými
požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen "posouzení shody") a u
stavebních výrobků s označením CE posouzení a ověření stálosti jejich
vlastností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky.
§ 10
Certifikace
(1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost
a) autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým
předpisem, nebo
b) k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce, dovozce nebo
jiné osoby,
při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek nebo činnosti
související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v
souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými.
(2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování
shody podle § 13 odst. 1, certifikáty vydané akreditovanou osobou lze
využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1 jen v případech, kdy je
k posouzení shody oprávněn výrobce, dovozce nebo jiná osoba.
§ 11
Autorizace
(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické
osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování
činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným
použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen "autorizovaná
osoba"). Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve
vymezeném rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být
doložena doklady o plnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem
a nařízeními vlády. V případě žádosti o autorizaci k posuzování shody u
výrobků stanovených nařízením vlády je součástí žádosti popis postupů a
dalších činností při posuzování shody. Úřad zajišťuje dodržování
jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti.
(2) Úřad vydá rozhodnutí o autorizaci, pokud žadatel o autorizaci
splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činnosti při posuzování
shody stanovené nařízením vlády vydaným k provedení zákona. Pokud
nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, Úřad vydá rozhodnutí o
autorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaci nezbytné podmínky, kterými
jsou
a) odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody,
b) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit
výsledky činnosti autorizované osoby,
c) vybavení vlastními zařízeními k technickým a administrativním úkonům
a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování,
d) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,
znalostmi a schopnostmi,
e) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o
nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby.
Při rozhodování o autorizaci lze využít zjištění prokázaných při
akreditaci (§ 14 až 16).
(3) Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o
autorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.
(4) Úřad kontroluje, zda autorizované osoby dodržují ustanovení tohoto
zákona a nařízení vlády. Při vyžadování informací a dokumentace k
provedení kontroly Úřad nebo jím přizvané osoby nemohou požadovat
poskytnutí informací a dokumentů, které již Úřad nebo přizvané osoby
obdržely při provádění předchozích kontrol v souvislosti s provedením
autorizace, nedošlo-li ke změně jejich obsahu.
(5) Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně
nebo na jeho základě, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo
vydáno rozhodnutí o autorizaci, zanikne-li potřeba existence
autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad
rozhodne o
a) pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci,
b) změně rozhodnutí o autorizaci, nebo
c) zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(6) V rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci podle
odstavce 5 písm. a) stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li
autorizovaná osoba nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného
odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší
rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci. Jestliže
autorizovaná osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o
změně či zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(7) V případě zrušení rozhodnutí o autorizaci je autorizovaná osoba
povinna po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předat Úřadu veškeré
dokumenty, týkající se posuzování shody prováděné touto osobou. V
případě změny nebo pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci je
autorizovaná osoba povinna po nabytí právní moci takového rozhodnutí
předat dokumenty podle věty první Úřadu, pokud o to Úřad požádá.
(8) Autorizace, jejich rozsah a změny se zveřejňují oznámením ve
Věstníku Úřadu.
(9) Autorizované osoby se stávají notifikovanými osobami oznámením
podle § 7 odst. 7 písm. b) nebo v případech stanovených nařízením vlády
uplynutím stanovené lhůty od oznámení, pokud Evropská komise nebo
ostatní členské státy Evropské unie v této lhůtě nevznesly námitky
proti tomuto oznámení, a mohou vykonávat činnost notifikované osoby ode
dne doručení sdělení Úřadu, že byly notifikovány.
(10) Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly
autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy,
o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu
jejich činností při posuzování shody výrobků.
§ 11a
Autorizované osoby
(1) Autorizované osoby zajišťují činnosti v rozsahu vymezeném v
rozhodnutí o autorizaci.
(2) Autorizované osoby jsou povinny
a) uzavřít na základě návrhu výrobce nebo dovozce, popřípadě jiné osoby
smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody,
nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů,
b) řídit se při posuzování shody technickými předpisy a provádět
technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni
poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna,
c) v případech a v rozsahu stanoveném nařízením vlády
1. vydat certifikát nebo jiný dokument, jestliže bylo provedením
příslušného postupu posouzení shody prokázáno, že výrobek splňuje
technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12
odst. 1 písm. b); platnost tohoto certifikátu nebo jiného dokumentu
mohou autorizované osoby omezit, popřípadě pozastavit,
2. vyzvat výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, pokud
autorizovaná osoba v průběhu posouzení shody nebo následně zjistí, že
výrobky nesplňují technické požadavky stanovené v příslušném nařízení
vlády podle § 12 odst. 1 písm. b),
3. poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně
souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí, změně nebo
zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu, příslušnému orgánu
dozoru, notifikovaným nebo dalším osobám, jejichž činnosti se uvedené
dokumenty týkají,
4. informovat Úřad o všech žádostech orgánů dozoru týkajících se
činností posuzování shody,
5. informovat Úřad na vyžádání o jimi provedených činnostech posuzování
shody a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně
přeshraničních činností a zadávání subdodávek.
d) oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění
podmínek stanovených pro výkon autorizace,
e) ohlásit neprodleně orgánu dozoru, že výrobek může ohrozit nebo
ohrožuje oprávněný zájem, pokud to zjistí při výkonu své činnosti.
(3) Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný
certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se
změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí,
že výrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně
vztahují, popřípadě prodloužit v rozsahu stanoveném příslušným
technickým předpisem platnost certifikátu, pokud se nezměnily
skutečnosti, za kterých byl vydán.
(4) Pokud autorizovaná osoba obdrží podnět podle § 18 odst. 3, je
povinna přezkoumat certifikát nebo jiný dokument vydaný podle § 11a
odst. 2 písm. c) bodu 1 a o výsledku přezkumu podat orgánu dozoru
zprávu.
§ 11b
Oznámené subjekty
(1) Právnická osoba může provádět činnosti oznámeného subjektu, pokud v
řízení vedeném Úřadem a zahájeném na žádost prokáže, že splňuje
požadavky na oznámený subjekt, které stanoví čl. 43 přímo použitelného
předpisu pro stavební výrobky. Náležitosti žádosti o udělení oprávnění
provádět činnosti oznámeného subjektu (dále jen „oprávnění“) stanoví
čl. 47 přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky.
(2) Pokud žadatel prokázal splnění požadavků podle odstavce 1, Úřad
provede do 90 dnů od zahájení řízení oznámení podle § 7 odst. 7 písm.
c) a vyrozumí o tom žadatele; v opačném případě žádost zamítne. Lhůta
podle věty první může být Úřadem prodloužena o dalších 30 dnů v
případě, že žadatel prokazuje svoji odbornou způsobilost jiným
způsobem, než prostřednictvím osvědčení o akreditaci.
(3) Pokud Evropská komise ani žádný z členských států Evropské unie
nevznese ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební
výrobky^12) proti oznámení podle odstavce 2 námitku, Úřad vydá žadateli
nejpozději do 2 pracovních dnů od uplynutí této lhůty doklad o udělení
oprávnění^13). Úřad následně zveřejní ve Věstníku Úřadu oznámení o
udělení oprávnění, včetně rozsahu oprávnění, data, od kterého může
subjekt provádět činnosti oznámeného subjektu, identifikačního čísla
oznámeného subjektu přiděleného podle přímo použitelného předpisu pro
stavební výrobky a čísla a data vydání dokladu o udělení oprávnění.
(4) Pokud Evropská komise nebo některý členský stát Evropské unie
vznese ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební
výrobky^12) proti oznámení podle odstavce 2 námitku, Úřad vyzve
žadatele, aby přijal vhodná opatření za účelem odstranění nedostatků, a
poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Odstraní-li žadatel nedostatky v
určené lhůtě, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Pokud
Úřad dospěje k závěru, že žadatel nedostatky odstranil, provede znovu
oznámení podle odstavce 2. Jestliže žadatel v určené lhůtě nedostatky
neodstraní, Úřad žádost zamítne.
(5) Úřad kontroluje, zda oznámený subjekt^14) dodržuje povinnosti a
splňuje požadavky na oznámený subjekt stanovené přímo použitelným
předpisem pro stavební výrobky. Nedodržuje-li oznámený subjekt
stanovené povinnosti nebo nesplňuje-li příslušné požadavky, Úřad podle
závažnosti neplnění těchto požadavků oprávnění oznámeného subjektu
částečně anebo úplně
a) pozastaví, nebo
b) zruší.
(6) Odvolání proti rozhodnutí Úřadu o pozastavení nebo zrušení
oprávnění nemá odkladný účinek. Úřad rozhodne o pozastavení nebo
zrušení oprávnění též na žádost oznámeného subjektu. Oznámení o
pozastavení nebo zrušení oprávnění zveřejní Úřad ve Věstníku Úřadu.
(7) V rozhodnutí o pozastavení oprávnění stanoví Úřad lhůtu pro
zjednání nápravy. Zjedná-li oznámený subjekt nápravu, sdělí tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání
nápravy za dostatečné, rozhodnutí o pozastavení oprávnění zruší.
Jestliže oznámený subjekt ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná, rozhodne
Úřad o zrušení oprávnění.
(8) V případě, že bylo oznámenému subjektu pravomocně zrušeno jeho
oprávnění, je tento subjekt povinen odevzdat Úřadu veškeré dokumenty,
týkající se provádění činností oznámeného subjektu. V případě
pravomocného pozastavení oprávnění je oznámený subjekt povinen předat
dokumenty podle věty první Úřadu, pokud je k tomu Úřadem vyzván.
(9) Na oznámené subjekty se nevztahuje § 11 a 11a.
(10) Úřad zajistí, aby byly oznámené subjekty pravidelně informovány o
předmětu a výsledcích jednání skupiny oznámených subjektů, zřízené
podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky, případně aby se
jednání této skupiny mohl účastnit zástupce oznámených subjektů.
§ 11c
Subjekty pro technické posuzování
(1) Ministerstvo může pověřit právnickou osobu na základě její žádosti
výkonem činností subjektu pro technické posuzování^15), pokud splňuje
požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky.
(2) Ministerstvo kontroluje, zda subjekt pro technické posuzování
dodržuje povinnosti a splňuje požadavky stanovené přímo použitelným
předpisem pro stavební výrobky. V případě, že subjekt pro technické
posuzování tyto povinnosti a požadavky neplní, Ministerstvo zruší jeho
pověření k výkonu činností subjektu pro technické posuzování.
(3) Ministerstvo v souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební
výrobky oznamuje Evropské komisi a členským státům Evropské unie název
a sídlo pověřeného subjektu pro technické posuzování a skupiny výrobků,
pro které byl subjekt pro technické posuzování pověřen, každou změnu
těchto údajů, jakož i zrušení pověření. Ministerstvo dále informuje
Evropskou komisi o vnitrostátním postupu pro určení subjektů pro
technické posuzování, o kontrole jejich činnosti a způsobilosti a o
veškerých změnách těchto informací.
Posuzování shody
§ 12
nadpis vypuštěn
(1) Vláda nařízeními stanoví
a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu
a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen "stanovené
výrobky"); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a
ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo
živelních pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu
konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek,
b) technické požadavky na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky
splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny
souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných
ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl
rozpor s nařízeními vlády,
c) které ze stanovených výrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou
být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným
nařízením vlády (dále jen "stanovené označení"),
d) vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo
podílejících se na posouzení shody,
e) důvody ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných
opatření^1a) u stanovených výrobků oznamují podle § 7 odst. 8,
f) přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh, popřípadě do
provozu stanovené výrobky nesplňující technické požadavky stanovené
podle písmena b), pokud odpovídají právním předpisům členského státu
Evropské unie,
g) obsah informací o ochranných opatřeních předávaných orgánům
Evropského společenství, popřípadě jiným osobám v rozsahu vymezeném
právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody,
h) jiné podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů
Evropských společenství týkajících se posuzování shody.
(2) Za stanovené výrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobky,
které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované.
(3) Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků,
v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí
spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh,
popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující
postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen
"postupy posuzování shody"), a to konkretizací nebo kombinací
jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování
shody jsou zejména
a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem,
b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou,
c) posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické
vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených
požadavků u výrobků,
d) posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v
podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným
fungováním,
e) posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v
podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným
fungováním,
f) ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se
stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná
nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném
vzorku,
g) ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky
autorizovanou osobou,
h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou
osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky
technických předpisů v etapě návrhu výrobku,
i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků,
j) jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující
popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.
(4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v
postupech posuzování shody uvedených v odstavci 3 je stanovena účast
autorizované osoby, tuto činnost provádějí notifikované osoby,
popřípadě osoby, jejichž oprávnění k činnostem při posuzování shody
vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(5) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody
nese ten, kdo o tuto činnost požádal. Cena za tyto výkony se sjednává
podle zvláštního předpisu.^2)
(6) Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení stanoveného
výrobku, jeho provedení a umístění na výrobku nebo v průvodní
dokumentaci, pokud není grafická podoba označení stanoveného výrobku
stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství.
§ 13
nadpis vypuštěn
(1) Stanovený výrobek může být uveden na trh nebo, u výrobků
stanovených nařízením vlády, uveden do provozu pouze za předpokladu, že
splňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b), po
posouzení shody postupem stanoveným podle § 12 odst. 3 a jsou-li
splněny podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud se dovozce před uvedením
stanoveného výrobku na trh domnívá nebo má i jen důvod se domnívat, že
tento výrobek nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst.
1 písm. b) a navíc ohrožuje zdraví, informuje o tom u výrobků
stanovených nařízením vlády příslušný orgán dozoru a výrobce.
(2) Stanovený výrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu,
musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády
opatřen stanoveným označením, dalšími označeními, a pokud tak stanoví
nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o
shodě nebo jiný dokument.
(3) Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje
technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na
něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl
při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup.
(4) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u
výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato
značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve
všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení
stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen
stanovený postup.
(5) Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně
označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo
podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným
označením.
(6) Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo
jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě
žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících
dokladů Úřadu nebo autorizovaným osobám, popřípadě stanoveným
zahraničním osobám.
(7) Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je
výrobce nebo dovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu
nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba
může být nařízením vlády určena odchylně.
(8) Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti
stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit
též zplnomocněný zástupce.
(9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci
stanovených výrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména
výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením a dalšími
označeními. U výrobků stanovených nařízením vlády nesmí distributor
dodávat na trh stanovený výrobek, u kterého se domnívá nebo má důvod se
domnívat, že nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1
písm. b). Pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje zdraví, informuje o
tom distributor příslušný orgán dozoru, výrobce a dovozce.
(10) Výrobce nebo dovozce činí u výrobků stanovených nařízením vlády a
s ohledem na jejich povahu a rizika, která tyto výrobky představují,
opatření za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob.
(11) Výrobce, dovozce nebo distributor, který se domnívá nebo má důvod
se domnívat, že stanovený výrobek, který uvedl nebo dodal na trh,
nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo nařízení vlády vydaného k jeho
provedení, je povinen u výrobků stanovených nařízením vlády činit
nezbytná opatření směřující k uvedení výrobku do souladu s těmito
požadavky, stažení výrobku z trhu nebo navrácení stanoveného výrobku,
který již byl dodán uživateli; pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje
zdraví, výrobce, dovozce nebo distributor o tom neprodleně informuje
příslušný orgán dozoru.
(12) Výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce uchovává
u výrobků stanovených nařízením vlády údaje potřebné k identifikaci
všech hospodářských subjektů, které mu předaly stanovený výrobek a
kterým předal stanovený výrobek.
(13) Dovozce nebo distributor zajistí u výrobků stanovených nařízením
vlády skladovací a přepravní podmínky, které neohrožují soulad
stanoveného výrobku, který hodlá uvést nebo dodat na trh, s požadavky
tohoto zákona.
(14) Jestliže výrobek splňuje podmínky stanovené v § 12 a 13, nesmí být
bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných
důvodů ochrany oprávněného zájmu zvláštní právní předpis nestanoví
jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.^2a)
(15) Odstavce 1 až 14 se nepoužijí pro stavební výrobky s označením CE,
jejichž uvádění a dodávání na trh upravuje přímo použitelný předpis pro
stavební výrobky.
13 13a
zrušen
§ 13b
Pokud nařízení vlády stanoví podle § 12 a 13 požadavky, které
nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských
společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly
vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie
nebo v Turecku nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení
volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského
hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá
a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh,
popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států
závazné,
b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány
národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným,
v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní
stranou Evropského hospodářského prostoru,
c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z
těchto států, nebo
d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z
těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje
dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek
může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě
doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe
nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře
této ochrany v České republice.
§ 13c
Je-li stavební výrobek s označením CE uváděn nebo dodáván na trh v
České republice, musí být prohlášení o vlastnostech poskytované k
tomuto výrobku a pokyny a bezpečnostní informace připojované k tomuto
výrobku v českém jazyce.
HLAVA IV
AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY
§ 14
Akreditace
Výkon působnosti, který vyplývá pro Českou republiku z předpisů
Evropských společenství^1a) pro oblast akreditace, zajišťuje a provádí
Ministerstvo.
§ 15
Akreditační orgán
(1) Ministerstvo může rozhodnutím pověřit k výkonu působnosti
akreditačního orgánu^1a) pouze jednu právnickou osobu (dále jen
„akreditační orgán“).
(2) Ministerstvo rozhoduje o pověření k provádění akreditace na základě
žádosti právnické osoby. V rozhodnutí Ministerstvo vymezí rozsah
provádění akreditace. Posuzuje přitom, zda právnická osoba bude schopna
plnit požadavky na akreditační orgán, stanovené přímo použitelným
předpisem Evropských společenství^1a).
(3) Neplní-li akreditační orgán povinnosti nebo přestane-li splňovat
požadavky stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských
společenství^1a) nebo v rozhodnutí o pověření, nebo pokud o to sám
požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření změní nebo zruší.
(4) Rozhodnutí o pověření k provádění akreditace a rozhodnutí o změně
nebo zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení
ve Sbírce zákonů.
§ 16
Udělení akreditace
(1) O udělení akreditace rozhoduje na žádost subjektu posuzování shody
akreditační orgán. Udělení akreditace a existence oprávnění vystupovat
jako akreditovaný subjekt posuzování shody v rozsahu udělené akreditace
se dokládá osvědčením o akreditaci (dále jen „osvědčení“).
(2) Žádost musí, kromě obecných náležitostí podání, obsahovat rozsah
činností posuzování shody, pro které má být akreditace udělena (dále
jen „rozsah akreditace“). Akreditační orgán si může vyžádat další
informace nebo dokumenty, pokud jsou k posouzení požadovaného rozsahu
akreditace nezbytné.
(3) Akreditační orgán udělí akreditaci subjektu posuzování shody, který
prokáže, že splňuje požadavky pro provádění konkrétní činnosti
posuzování shody, které stanoví harmonizované normy, případně jiné
dokumenty platné pro oblast posuzování shody (dále jen „akreditační
požadavky“). Při posuzování žádosti zohlední akreditační orgán i
dřívější akreditace, které byly udělené témuž subjektu posuzování
shody. Pokud subjekt posuzování shody akreditační požadavky nesplňuje,
akreditační orgán rozhodnutím žádost o udělení akreditace zamítne.
Pokud tak nelze učinit bezodkladně, je akreditační orgán povinen o
žádosti rozhodnout nejpozději do 120 dnů od zahájení řízení. Ve zvlášť
složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.
(4) Subjekt posuzování shody je povinen akreditačnímu orgánu uhradit
skutečně vynaložené náklady spojené s akreditací, a to i zálohově.
Pokud subjekt posuzování shody neuhradí zálohu v termínu stanoveném
akreditačním orgánem, akreditační orgán řízení zastaví.
(5) Osvědčení obsahuje označení akreditačního orgánu a subjektu
posuzování shody, vymezení rozsahu udělené akreditace, výčet
harmonizovaných norem nebo jiných dokumentů, použitých při posuzování
žádosti o akreditaci, a dobu platnosti akreditace. Osvědčení musí dále
obsahovat číslo osvědčení, datum vyhotovení, otisk úředního razítka,
jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby. Osvědčení lze
na požádání vydat též v cizím jazyce. Oznámení o udělení akreditace se
zveřejňuje ve Věstníku Úřadu. Akreditační orgán zveřejní informaci o
udělení akreditace též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Akreditační orgán prověřuje následně u subjektu posuzování shody,
na jeho náklady, plnění akreditačních požadavků. Pokud akreditační
orgán zjistí, že subjekt posuzování shody nesplňuje akreditační
požadavky, na jejichž základě mu byla udělena akreditace, rozhodne o
pozastavení akreditace a stanoví lhůtu pro zjednání nápravy. Jestli
subjekt posuzování shody ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu,
akreditační orgán rozhodne o omezení rozsahu akreditace nebo o jejím
zrušení. Rozhodne-li akreditační orgán o omezení rozsahu akreditace,
vydá subjektu posuzování shody tomu odpovídající osvědčení nahrazující
dříve vydané osvědčení. Pro rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení
akreditace platí odstavec 5 věty čtvrtá a pátá obdobně.
(7) Akreditační orgán rozhodne na žádost subjektu posuzování shody o
a) rozšíření rozsahu akreditace,
b) omezení rozsahu akreditace,
c) prodloužení platnosti udělené akreditace,
d) sloučení platných osvědčení vydaných pro týž subjekt posuzování
shody,
e) pozastavení akreditace,
f) zrušení akreditace, nebo
g) zrušení rozhodnutí o pozastavení akreditace.
V řízeních o žádosti podle písmen a) až d) a g) se postupuje podle
odstavců 1 až 5 obdobně; nová osvědčení nahrazují dříve vydaná
osvědčení. Žádost podle písmene c) je třeba podat nejpozději 120 dnů
před skončením platnosti udělené akreditace. V řízeních podle písmene
d) využije akreditační orgán podkladů rozhodnutí z řízení o žádostech o
udělení akreditace. Neurčí-li akreditační orgán, že účinky nového
rozhodnutí, jímž vyhověl žádosti podle písmen a) až f), nastávají
jindy, brání právní moc tohoto rozhodnutí účinkům dosavadních
rozhodnutí. Na požádání subjektu posuzování shody zaznamená akreditační
orgán jiné změny údajů ve spisu a vydá nové osvědčení.
(8) O odvolání proti rozhodnutí akreditačního orgánu o zamítnutí
žádosti o udělení akreditace, o pozastavení akreditace, o zrušení
akreditace, o zamítnutí žádosti o rozšíření rozsahu akreditace, o
zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti udělené akreditace a o
zamítnutí žádosti o zrušení rozhodnutí o pozastavení akreditace
rozhoduje Ministerstvo. O odvolání proti ostatním rozhodnutím a
usnesením akreditačního orgánu rozhoduje statutární orgán akreditačního
orgánu. Odvolání nemá odkladný účinek.
(9) Pokud akreditační orgán obdrží stížnost na činnost subjektu
posuzování shody, kterému vydal osvědčení, je povinen ji prošetřit a do
60 dnů ode dne obdržení stížnosti stěžovateli podat zprávu o výsledku
šetření. Byla-li stížnost shledána důvodnou, je akreditační orgán
povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě podle odstavce
6. V tomto případě nahradí subjekt posuzování shody akreditačnímu
orgánu skutečně vynaložené náklady spojené s prošetřením stížnosti.
§ 17
Veřejnoprávní smlouva o akreditaci
Akreditační orgán může se subjektem posuzování shody uzavřít
veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace, o rozšíření rozsahu
akreditace, o omezení rozsahu akreditace, o prodloužení platnosti
udělené akreditace nebo o sloučení platných osvědčení vydaných pro týž
subjekt posuzování shody. Veřejnoprávní smlouva nahrazuje postup při
vyřizování žádosti podle § 16 odst. 1 nebo § 16 odst. 7 písm. a), b),
c) nebo d). Pro veřejnoprávní smlouvy se § 16 odst. 1 věta druhá, § 16
odst. 3 věta druhá, § 16 odst. 4 věta první a § 16 odst. 5, 6 a 9
použije obdobně. Návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy o prodloužení
platnosti udělené akreditace musí být subjektem podán nejpozději 120
dnů před skončením platnosti udělené akreditace.
HLAVA V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 18
Dozor
(1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh
nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem, zda
jsou stavební výrobky s označením CE uváděny a dodávány na trh v
souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky, zda
hospodářské subjekty plní své povinnosti stanovené tímto zákonem a
přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky, a zda výrobky nejsou
neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu
Evropských společenství^1a), nebo jiným stanoveným označením podle
tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce^4), nebo v rozsahu
stanoveném zvláštními právními předpisy
a) Český báňský úřad^4a),
b) Drážní úřad^4b),
c) popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví
(dále jen „orgány dozoru“).
(2) Orgány dozoru mohou
a) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda
výrobky plní požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu
pro stavební výrobky; provedení těchto rozborů se zajišťuje u
příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek
nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu pro
stavební výrobky, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná
osoba,
b) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily
zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k
jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,
c) uložit kontrolovaným osobám povinnost bezodkladně informovat o
nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z
výrobku.
(3) Orgán dozoru může, má-li důvodné pochybnosti, že stanovený výrobek
nesplňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády
podle § 12 odst. 1 písm. b), požadovat od autorizované osoby informace
a dokumenty, týkající se posuzování shody tohoto výrobku, včetně
certifikátu vydaného podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1, technické
dokumentace a protokolů o zkouškách. Kromě toho může dát orgán dozoru
autorizované osobě podnět, aby přezkoumala certifikát vydaný podle §
11a odst. 2 písm. c) bodu 1. V případě, že se prokáže, že stanovený
výrobek nesplňuje požadavky podle věty první, orgán dozoru oznámí tuto
skutečnost příslušné autorizované osobě. Zároveň jí může uložit, aby
odebrala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1.
(4) Má-li orgán dozoru důvodné pochybnosti, že stavební výrobek s
označením CE nesplňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem
pro stavební výrobky, může požadovat od příslušného oznámeného subjektu
informace a dokumenty, týkající se posouzení a ověření stálosti
vlastností tohoto výrobku, včetně vydaného osvědčení, technické
dokumentace a protokolů o zkouškách. Pokud orgán dozoru zjistí, že
stavební výrobek s označením CE nesplňuje požadavky podle odstavce 1,
informuje o tom oznámený subjekt, který se podílel na posouzení a
ověření stálosti vlastností tohoto výrobku.
(5) Pokud se v přímo použitelném předpisu pro stavební výrobky mluví o
příslušném vnitrostátním orgánu^16), je tímto orgánem v České republice
orgán dozoru.
§ 18a
Ochranná opatření
(1) Pokud orgán dozoru má důvodné podezření, že výrobek nesplňuje
požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu pro stavební
výrobky, zakáže uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci
výrobku nebo série výrobku po dobu potřebnou k provedení kontroly.
(2) Orgán dozoru oznámí uložení opatření podle odstavce 1 ústně
kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam.
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu
podat námitky, které se uvedou v záznamu, nebo je může podat písemně
nejpozději do 3 dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba se záznamem
seznámena. Orgán dozoru rozhodne o podaných námitkách bezodkladně.
Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
Proti rozhodnutí o námitkách není přípustné odvolání.
(3) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto
zákona nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky nebo se
jedná o výrobek, který je neoprávněně opatřen označením CE nebo jiným
stanoveným označením podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu pro stavební výrobky, rozhodne o zákazu uvádění na trh,
uvádění do provozu nebo distribuce takovéhoto výrobku. Pokud pominou
důvody pro uložení zákazu, orgán dozoru rozhodne o jeho změně nebo
zrušení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný
účinek.
(4) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nebo série výrobku
představuje ohrožení oprávněného zájmu, orgán dozoru rozhodne o stažení
výrobku nebo série výrobku z trhu nebo z distribuce. Orgán dozoru může
současně, pokud je to nutné, nařídit zničení výrobku nebo série výrobku
nebo nařídit jinou formu znehodnocení. Odvolání proti rozhodnutí podle
věty první nemá odkladný účinek.
(5) V případě uložení opatření podle odstavce 3 nebo 4 orgán dozoru
uvede v odůvodnění rozhodnutí vždy též konkrétní důvody pro uložení
opatření, které jsou pro stanovený výrobek vymezeny nařízením vlády.
§ 18b
Oznamovací povinnost
(1) Orgány dozoru jsou povinny oznámit Ministerstvu přijetí opatření
týkající se výrobku nebo série výrobku v případech, kdy výrobek
představuje vážné riziko^4e). To platí i v případě opatření, které
přijme kontrolovaná osoba z vlastní iniciativy a orgán dozoru obdrží
informaci o tomto opatření.
(2) Informace poskytované Ministerstvu obsahují veškeré dostupné
podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, jeho
původu, dodavatelského řetězce, ohrožení, které výrobek představuje,
povahu a trvání opatření přijatého orgánem dozoru a popřípadě informace
o dobrovolném opatření přijatým kontrolovanou osobou.
(3) Pokud ohrožení podle odstavce 1 přesáhne území České republiky,
Ministerstvo je povinno neprodleně informovat o výskytu takového
výrobku Komisi Evropských společenství.
(4) Obdrží-li Ministerstvo od Komise Evropských společenství informaci
o přijetí opatření vůči výrobku nebo sérii výrobků představujícím vážné
riziko, předá tyto informace bez zbytečného odkladu orgánům dozoru k
dalšímu postupu.
(5) K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavců 1 až
3 se obdobně použije zvláštní právní předpis upravující postupy, obsah
a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků^4f).
(6) Zaměstnanci příslušných ministerstev a orgánů dozoru jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o informacích týkajících se výrobků a získaných
v rámci jejich působnosti, s výjimkou informací, které musí být
zveřejněny v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a v zájmu
zajištění účinné kontroly trhu a činnosti orgánů dozoru.
(7) Odstavce 1 až 6 se nepoužijí pro stavební výrobky s označením CE.
§ 18c
Poskytování informací o stavebních výrobcích s označením CE
(1) Pokud orgán dozoru zjistí, že stavební výrobek s označením CE
nesplňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební
výrobky, anebo že tento výrobek představuje ohrožení oprávněného zájmu,
a nesoulad může ohrozit také oprávněné zájmy subjektů v členských
státech Evropské unie, informuje o tom Evropskou komisi a příslušné
orgány členských států Evropské unie.
(2) Pokud orgán dozoru přijme vůči stavebnímu výrobku s označením CE
opatření podle § 18 odst. 3 nebo 4, neprodleně o tom informuje
Evropskou komisi a příslušné orgány členských států Evropské unie.
(3) Rozsah informací poskytovaných podle odstavců 1 a 2 stanoví přímo
použitelný předpis pro stavební výrobky.
(4) Obdrží-li orgán dozoru od Evropské komise nebo příslušného orgánu
členského státu Evropské unie oznámení o přijetí opatření vůči
stavebnímu výrobku s označením CE, předá toto oznámení neprodleně
Ministerstvu. Společně s tímto oznámením poskytne orgán dozoru
Ministerstvu všechny informace o nesouladu tohoto výrobku s požadavky,
stanovenými přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky, jež má k
dispozici, a informuje ho o všech opatřeních, která v souvislosti s
tímto výrobkem již přijal. Ministerstvo poskytne tyto informace
společně s případnými námitkami vůči opatřením, která byla přijata
příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie, neprodleně
Evropské komisi a příslušným orgánům členských států Evropské unie.
Správní delikty
§ 19
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo
jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro
stavební výrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto
zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky padělá
nebo pozmění,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označí dokument značkou ČSN, nebo
c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v
rozporu s § 5 odst. 8.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 1 000
000 Kč.
§ 19a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo
jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro
stavební výrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto
zákona nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky padělá
nebo pozmění,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označí dokument značkou ČSN,
c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v
rozporu s § 5 odst. 8,
d) provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto
zákona autorizované osobě, bez autorizace podle § 11 odst. 1,
e) v rozporu s § 16 odst. 1 vystupuje jako akreditovaný subjekt
posuzování shody bez udělené akreditace nebo mimo rozsah udělené
akreditace,
f) nesplní některé z ochranných opatření vydaných podle § 18a odst. 1,
3 nebo 4, nebo
g) nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle § 18
odst. 2 písm. b) nebo c).
(2) Autorizovaná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní
některou z povinností podle § 11 odst. 7 nebo § 11a odst. 2.
(3) Výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí
správního deliktu tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo
distribuuje stanovené výrobky
a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu
stanoveného nařízením vlády, nebo
b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že jako
a) dovozce nesplní povinnost podle § 13 odst. 1 věty druhé,
b) distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9,
c) výrobce nebo dovozce nesplní některou z povinností podle § 13 odst.
10,
d) výrobce, dovozce nebo distributor nesplní některou z povinností
podle § 13 odst. 11,
e) výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce nesplní
povinnost podle § 13 odst. 12, nebo
f) dovozce nebo distributor nesplní povinnost podle § 13 odst. 13.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že jako
a) výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce podle přímo použitelného
předpisu pro stavební výrobky nesplní některou z povinností podle přímo
použitelného předpisu pro stavební výrobky, nebo
b) distributor podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky
nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu pro
stavební výrobky.
(6) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 11b odst. 1 provede činnosti oznámeného subjektu bez
oprávnění,
b) jako oznámený subjekt nesplní některou z informačních povinností
oznámeného subjektu podle přímo použitelného předpisu pro stavební
výrobky,
c) jako oznámený subjekt v rozporu s přímo použitelným předpisem pro
stavební výrobky vydá osvědčení bez splnění podmínek podle přímo
použitelného předpisu pro stavební výrobky, nebo
d) nesplní povinnost omezit, pozastavit platnost nebo odejmout
osvědčení podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky.
(7) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f)
nebo g) nebo odstavce 1 písm. f) nebo g) nebo odstavce 3,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d)
nebo e) nebo odstavce 6 písm. a),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo
c), odstavce 2 nebo odstavce 6 písm. b), c) nebo d),
d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 nebo 5.
§ 19b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za
nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1
písm. b) až e) a § 19a odst. 2 a 6 v prvním stupni projednává Úřad.
Správní delikty podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19a odst. 1 písm. a), f)
a g) a § 19a odst. 3, 4 a 5 projednává orgán dozoru.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 20
Řízení
Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaci nejdéle do 120 dnů od
zahájení řízení. V mimořádných případech může být řízení o autorizaci
prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů.
§ 20a
Osoby, které se podílejí na činnostech podle hlavy III nebo hlavy IV
tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost ve smyslu zvláštních
právních předpisů^8) o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při těchto
činnostech a jejichž zveřejněním by mohly ohrozit zájmy jiných osob.
§ 20b
Ustanovení zákona, která se týkají vztahů k členským státům Evropské
unie, se týkají též vztahů ke státům Evropského sdružení volného
obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského
prostoru.
§ 21
Přechodná ustanovení
(1) Na stanovené výrobky uvedené na trh před nabytím účinnosti nařízení
vlády vydaného podle § 12 odst. 1 se vztahují předpisy platné v době
jejich uvedení na trh, pokud právní předpisy výslovně nestanoví jinak.
(2) Dosavadní technické normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a
správní úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi
ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona
č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost
příslušných ustanovení norem stanovena na základě stanovisek
ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky
ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední
správní úřady.
(4) Řízení zahájená podle § 29 zákona č. 30/1968 Sb., o státním
zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle
dosavadních předpisů.
(5) Autorizace udělené podle dosavadních předpisů o státním
zkušebnictví se považují za autorizaci podle tohoto zákona nejdéle po
dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6) Řízení o schvalování a certifikaci výrobků zahájená před nabytím
účinnosti tohoto zákona se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují,
pokud se výrobce nebo dovozce se státní zkušebnou do té doby nedohodnou
jinak. Pokud nařízení vlády vydané podle tohoto zákona stanoví
posouzení shody za účasti autorizované osoby, posoudí autorizovaná
osoba shodu příslušného výrobku podle postupu posuzování shody
stanoveného příslušným nařízením vlády bez žádosti, s využitím
dosavadních zjištění. V ostatních případech předá státní zkušebna
výsledky dosavadních zjištění přihlašovateli.
(7) Rozhodnutí o schválení výrobků nebo o certifikaci výrobků vydaná
podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se po dobu jejich
platnosti považují za certifikáty prokazující shodu ve smyslu tohoto
zákona a mohou být použity jako podklad pro prohlášení o shodě podle §
13 odst. 2 tohoto zákona. Platnost těchto rozhodnutí zaniká uplynutím
doby v nich uvedené. Pokud v těchto rozhodnutích není uvedena doba
platnosti, zaniká jejich platnost uplynutím pěti let od účinnosti
tohoto zákona.
(8) Osvědčení o akreditaci, která vydal před účinností tohoto zákona
Český institut pro akreditaci, zůstávají v platnosti po dobu v nich
uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona.
§ 22
Zmocnění
Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7,
§ 11 odst. 1, 2 a 9, § 11a odst. 2, § 12, 13 a § 18 odst. 3.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ
HLAVA I
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 64/1986 SB., O ČESKÉ
OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 240/1992 SB.
§ 23
Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve
znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno g), které včetně poznámky č. ^1a) zní:
"g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na
trh, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a
náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného
prohlášení o shodě.^1a)
1a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů.".
2. V poznámce č. ^1) pod čarou se vypouštějí slova:
"Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.".
3. § 4 odst. 1 písm. d) zní:
"d) odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků
nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží.
Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne
náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku
odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí
kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek
nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,".
4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno f), které včetně poznámky č. ^1b) zní:
"f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat
předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací.
Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu
zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu
dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu
přizvat. Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního
předpisu.^1b)
1b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.".
5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
"§ 7a
(1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci,
dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je
a) pozastavení uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh na
určenou dobu v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví
nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí (dále jen
"oprávněný zájem"),
b) zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh nebo
rozhodnutí o stažení těchto výrobků z trhu, popřípadě i z používání v
případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem,
c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto
nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z
výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření
podle písmene a) nebo písmene b).
(2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný
účinek.
(3) Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo
výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh.
(4) Zjistí-li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo
distributorem, hradí náklady spojené s dozorem a s činností
autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.".
6. V § 17 odst. 1 se slova "pokuty nebo pořádkové pokuty" nahrazují
slovy "pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření".
HLAVA II
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 20/1993 SB., O
ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE,
METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ
§ 24
Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní
správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se vypouští písmeno d), v písmenu c) se čárka nahrazuje
tečkou.
2. Část druhá zní:
"ČÁST DRUHÁ
Působnost orgánů státní správy v oblasti technické normalizace,
metrologie a státního zkušebnictví
§ 3
Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví
a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví,
b) řídí Úřad a Český metrologický institut,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.^2)
§ 4
Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví
a) řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zákonem^3)
Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření,
b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a
výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,^3)
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických
orgánů,^7)
d) zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů
Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády,
e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými
je Česká republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev
a jiných ústředních správních úřadů.
§ 5
Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost
státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem Československému
metrologickému ústavu a Státnímu metrologickému inspektorátu.^9)
2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
7) § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb.
9) § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.".
3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí.
4. Poznámka č. ^11) zní: "11) § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21
zákona č. 505/1990 Sb.".
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Zrušují se: 1. Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění
zákona č. 54/1987 Sb., zákona č. 194/1988 Sb., zákona č. 479/1992 Sb. a
zákona č. 539/1992 Sb. 2. Zákon č. 142/1991 Sb., o československých
technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb. 3. Vyhláška Úřadu
pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., o ověřování zbraní a kontrole
střeliva pro civilní potřebu. 4. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a
měření č. 101/1988 Sb., o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č.
233/1993 Sb. 5. Vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření č.
585/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/1968 Sb., o státním
zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb.
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po
dni vyhlášení.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II nařízení vlády 490/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Akreditující osoba pověřená k provádění akreditace subjektů
posuzování shody podle dosavadních právních předpisů se považuje za
akreditační orgán podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do doby vydání nového rozhodnutí o
pověření akreditačního orgánu, nejdéle však po dobu 2 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Akreditující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která je
podnikatelem, a která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádala o
akreditaci a splňuje akreditační pravidla podle dosavadní právní
úpravy, osvědčení o akreditaci podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Osvědčení o akreditaci vydané podle dosavadní právní úpravy se
považuje za osvědčení o akreditaci podle zákona č. 22/1997 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pouze po
dobu, na kterou bylo vydáno, nejdéle však do 31. prosince 2014.
4. Řízení o pokutách, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
Čl. II zákona č. 100/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o autorizaci k činnostem při posuzování shody stavebních
výrobků podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni 1. července 2013
zastavují.
2. Rozhodnutí o autorizaci k činnostem při posuzování shody stavebních
výrobků podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaná podle dosavadních
právních předpisů, pozbývají platnosti dnem 1. července 2013.
3. Řízení o vydání osvědčení o akreditaci, zahájená podle zákona č.
22/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
4. Osvědčení o akreditaci, vydaná podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za
osvědčení o akreditaci podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9.
července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad
trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení
(EHS) č. 339/93.
1b) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné
bezpečnosti výrobků.
1b) § 134a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.
155/2000 Sb.
1c) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České
obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
2a) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o
změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), zákon č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001
Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
4) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších
předpisů.
4a) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
4b) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
4e) Čl. 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008.
4f) Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě
informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.
8) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku.
9) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9.
března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění
stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
11) Například čl. 42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované
podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje
směrnice Rady 89/106/EHS.
12) Čl. 48 odst. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
305/2011.
13) § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
14) Čl. 39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.
15) Čl. 30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.
16) Čl. 11 až 14 a čl. 43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
305/2011.
