139/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. března 2002
o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.
229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 53/2004 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 503/2012 Sb.
Změna: 280/2013 Sb.
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel úpravy
Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního
pozemkového úřadu^1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je
činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí
ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost,
kterou provádí pobočka krajského pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový
úřad“).
§ 2
Pozemkové úpravy
Pozemkovými úpravami^2) se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně
uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi
přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se
vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto
souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky
nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související
věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně se jimi
zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování
konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu
a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství zejména v oblasti
snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v
krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových
úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu^3) a jako neopomenutelný
podklad pro územní plánování.^4)
§ 3
Předmět a obvod pozemkových úprav
(1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu
pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání
a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.
(2) Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami,
které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území.
Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu třeba, lze do obvodu
pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu
ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických
informací.^3) Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do
obvodu pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části
sousedícího katastrálního území. Jde-li o katastrální území v obvodu
působnosti jiného pozemkového úřadu, než který zahájil řízení o
pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil,
předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým
úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. O
takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.
(3) Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného
dobývacího prostoru,^5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky
zastavěné stavbou ve vlastnictví státu, pozemky vodních toků a pozemky
chráněné podle zvláštních předpisů^6) lze řešit v pozemkových úpravách
(§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu.
Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek
funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, zahrady,
pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách^4) a
pozemky, na nichž se nacházejí hřbitovy, lze řešit v pozemkových
úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě
stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v
pozemkových úpravách souhlasí. Pozemky podle tohoto odstavce se pro
účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu
původních pozemků; nelze-li toto zjistit, oceňují se podle druhu
nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u
nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují.
(4) Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly
církve, náboženské řády a kongregace, se do doby vydání rozhodnutí
podle § 11 odst. 4 vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví
státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě
půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat ve
smyslu ustanovení § 2. Na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu
se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního
předpisu^8). Tato skutečnost se za účelem vyznačení v katastru
nemovitostí uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8.
§ 4
Formy pozemkových úprav
(1) Pozemkové úpravy se provádějí zpravidla formou komplexních
pozemkových úprav. Pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské
potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků)
nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální protierozní nebo
protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen
části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových
úprav. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od
zpracování plánu společných zařízení.
(2) Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo
rekonstrukci přídělů půdy (§ 13) přidělené ve smyslu dekretů prezidenta
republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č.
46/1948 Sb., a to v případech, kdy nelze použít jiný postup^53).
§ 5
Účastníci řízení o pozemkových úpravách
(1) Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen "účastníci")
jsou:
a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách
podle § 2 (dále jen "vlastníci pozemků") a fyzické a právnické osoby,
jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením
pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují
vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje
soubor geodetických informací (§ 3 odst. 2),
b) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku
stavební činnosti,
c) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu
pozemkových úprav; účastníky mohou být i obce, s jejichž územním
obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do
30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci
k řízení o pozemkových úpravách, (dále jen "obec").
(2) V řízení o pozemkových úpravách se z důvodu využití výsledků
pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu používá v zájmu
jednoznačné identifikace účastníka jeho jméno, příjmení, adresa místa
trvalého pobytu a rodné číslo u fyzických osob a název, adresa sídla a
identifikační číslo osoby u právnických osob.
(3) Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkové
úpravy stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti
vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být
účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se podle zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a
soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,^10) jsou
účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo
soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá
sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v
řízení o pozemkových úpravách opatrovník, kterým může být i obec.
(5) Vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách si zvolí sbor
zástupců (dále jen "sbor"), který zastupuje vlastníky v rozsahu
činností uvedených v odstavci 8, popřípadě jedná za vlastníky na
základě a v rozsahu jejich zplnomocnění. Sbor se volí po zahájení
řízení o pozemkových úpravách na úvodním jednání. Pro účely volby sboru
připadá spoluvlastníkům jen 1 hlas. Sbor je zvolen nadpoloviční
většinou přítomných vlastníků. O volbě sboru pozemkový úřad učiní
zápis. Při jednoduchých pozemkových úpravách lze od volby sboru
upustit. Nepodaří-li se sbor při komplexních pozemkových úpravách ani
opakovaně zvolit a trvá-li potřeba těchto úprav, lze od volby sboru
upustit. Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11
odst. 8.
(6) Členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky
zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny
pozemkové úpravy, pokud o to požádá nejpozději v den konání volby
sboru. Dalším nevoleným členem sboru je ředitel pozemkového úřadu nebo
jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze
svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich
jednání.
(7) Počet členů sboru, který musí být lichý, stanoví pozemkový úřad v
rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu vlastníků a podle rozsahu
řešeného území. Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na
úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru.
(8) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje
jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu
společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav,
k návrhu pozemkových úprav a uděluje souhlas s ustoupením od požadavku
na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2. Sbor může před vydáním
rozhodnutí podle § 11 odst. 8 stanovit priority realizace společných
zařízení.
§ 5a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
pozemkovým úřadům pro výkon působnosti podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum narození,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
f) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
g) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
narození,
h) rodné číslo dítěte,
i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu,
f) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,
g) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého prohlášen
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH A NÁKLADY NA POZEMKOVÉ ÚPRAVY
§ 6
Zahájení řízení
(1) Pozemkový úřad posuzuje podané požadavky na zahájení pozemkových
úprav. K těmto požadavkům se vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů.
Shledá-li důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za
opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může
v odůvodněných případech zahájit řízení i bez podaných požadavků.
(2) Řízení o pozemkových úpravách se považuje vždy za řízení zahájené z
podnětu pozemkového úřadu.
(3) Pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se
pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v
dotčeném katastrálním území.
(4) Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznámí pozemkový úřad
veřejnou vyhláškou.
(5) Oznámení o zahájení pozemkových úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po
dobu 15 dnů na úřední desce pozemkového úřadu a obcí, v jejichž
územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Poslední
den této lhůty je dnem zahájení pozemkových úprav.
(6) Pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též příslušný
katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán
ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody,
vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů. Dotýká-li se řízení o
pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti
státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy,^11) pozemkový úřad vyrozumí i další dotčené správní
úřady. Tyto úřady stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k
ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů.
(7) Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují
lhůty pro rozhodování podle správního řádu.
(8) Pozemkový úřad zastaví řízení, jestliže se v průběhu pozemkových
úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat.
(9) Osoby písemně pověřené pozemkovým úřadem mohou po předchozím
oznámení na úřední desce příslušné obce vstupovat a vjíždět na pozemky
ve stanovené době a vykonávat činnosti vyplývající z tohoto zákona v
rozsahu nezbytně nutném, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemku újma na
jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají
právo na náhradu této majetkové újmy v penězích. Právo na náhradu
majetkové újmy musí být uplatněno, jde-li o porosty, nejpozději do 30
dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do 1 roku ode dne
jejího vzniku, jinak právo zaniká.
§ 7
Úvodní jednání
Pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na které pozve účastníky (§ 5) a
další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav.
Seznámí je s účelem, formou a předpokládaným obvodem pozemkových úprav.
Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád.
Na tomto jednání pozemkový úřad projedná postup při stanovení nároků
vlastníků (§ 8), popřípadě další otázky významné pro řízení o
pozemkových úpravách.
§ 8
Soupis a ocenění nároků vlastníků
(1) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků
pozemků (dále jen "soupis nároků") podle jejich ceny,^14) výměry,
vzdálenosti a druhu, a to včetně uvedení omezení vyplývajících ze
zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene; u pozemků, které
nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, pozemkový úřad zabezpečí
vypracování soupisu nároků jen podle výměry pozemků. Pozemkový úřad
informuje o průběhu soupisu nároků sbor, umožní mu spoluúčast při
soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru při jednání s
vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových
úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4), která je rozhodující pro
další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí se nároky
vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. Tento soupis
nároků pozemkový úřad vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném
obecním úřadě a zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K
tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené
pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím
z nového zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíží. Námitky
projedná pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s
katastrálním úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně
vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád.
Námitky podané k pozemkům neřešeným v pozemkových úpravách předá
pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí podle zvláštního
právního předpisu.^15)
(2) Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část
se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky^54) a
tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do
obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních
vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem
dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez
svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude
postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování
těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových
pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu.
(3) V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování použije zvláštní
právní předpis^14) platný ke dni vyložení soupisu nároků podle odstavce
1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám nebo tím pověří
zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce. V tomto případě nejde o
postup podle správního řádu.
(4) Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně
ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným
kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční
schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo
zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku
bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a
aktualizaci.
(5) Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení
o pozemkových úpravách použije základní cena podle zvláštního právního
předpisu,^16) která se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických
jednotek evidovaných v celostátní databázi^17) a vztažených k zaměření
skutečného stavu v terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických
jednotkách vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech
pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného
stavu (§ 9 odst. 4).
(6) U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v
nárocích uvede cena pozemku a cena porostu odděleně a s členěním podle
druhu porostu. U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na
žádost vlastníka pozemku.
(7) Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 6, který
se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních
celků, stanoví jako násobek výměry parcely nebo její části a průměrné
ceny porostu za 1 m2 (dále jen "průměrná cena"). Průměrná cena zahrnuje
i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím
pozemku. Pro výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na
půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.^14)
§ 8a
Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům
(1) Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u
některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí
jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále
jen „duplicitní zápis vlastnictví“), navrhne na základě posouzení
listin osvědčujících vlastnictví k pozemku dotčeným osobám způsob
řešení stávajícího duplicitního zápisu vlastnictví dohodou.
(2) V případě, že rozpor vyplývající z duplicitního zápisu vlastnictví
se nevyřeší dohodou podle odstavce 1, rozhodne z moci úřední o
vlastnictví pozemkový úřad. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu mohou
osoby, kterých se rozhodnutí týká, podat žalobu k soudu^31).
(3) Pozemkový úřad před vystavením návrhu podle § 11 odst. 1 prověří,
zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí vydanému
podle odstavce 2. Pokud žaloba podána byla, pozemkový úřad pozemky
dotčené duplicitním zápisem vlastnictví zařadí mezi pozemky neřešené.
§ 9
Návrh pozemkových úprav
(1) Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav
(dále jen "návrh") nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných
případech sám zpracuje.
(2) Pokud návrh nebo jeho část zpracovává za pozemkový úřad jeho
zaměstnanec, musí být fyzickou osobou, která má k této činnosti úřední
oprávnění (§ 18).
(3) Dotčené správní úřady a správci podzemních a nadzemních zařízení
jsou povinni v dohodnutých termínech poskytnout pozemkovému úřadu
bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových
úpravách a pro vypracování návrhu.
(4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je zaměření
předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací
katastru nemovitostí^18) i po ukončení pozemkových úprav a dalších
polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav,
s geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního
předpisu,^19) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově
určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení pozemkovým
úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých
pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit
podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou,
které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního
předpisu.^20)
(5) Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí
komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu,
zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle potřeby i zástupců dalších
úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním
úřadem ředitel pozemkového úřadu.
(6) Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se
upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější
změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud pro to
pozemkový úřad shledá důvody. Ve zpracování návrhu je možné pokračovat
pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí
výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavců 4 a 5.
(7) Pozemkový úřad po stanovení obvodu pozemkové úpravy předloží
katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými
úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v
katastru nemovitostí. Ode dne vyznačení této poznámky v katastru
nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny
změny, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(8) Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování
plánu společných zařízení, kterými jsou zejména
a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní
cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,
b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní
meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy,
zatravnění, zalesnění a podobně,
c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových
vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků,
odvodnění, ochranné hráze, suché poldry a podobně,
d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické
stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění,
popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně.
V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby
nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb stávajících.
(9) Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8
písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto
opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových
úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod
pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž
jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové
úpravy.
(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení
dotčeným orgánům státní správy, které vyzve k uplatnění stanovisek ve
lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům
se nepřihlíží. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření
(rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních
předpisů^21).
(11) Plán společných zařízení schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový
úřad před předložením plánu společných zařízení zastupitelstvu obce
prokazatelně seznámí s tímto plánem sbor zástupců nebo vlastníky,
není-li sbor zvolen. Tento postup platí i v případě změny již
schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných
zařízení i do územního obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)],
je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také
zastupitelstvu této obce.
(12) Pozemky, na nichž jsou návrhem umístěna společná zařízení, mohou
být převedeny do vlastnictví obce. Takové pozemky může vlastnit i jiná
osoba, pokud má společné zařízení sloužit veřejnému zájmu.
(13) Převod pozemků, nabytých podle odstavce 12, na kterých dosud
nebyla realizována společná zařízení nebo nebyla schválena změna účelu
jejich využití, je možný jen se souhlasem pozemkového úřadu. Převod
učiněný bez souhlasu pozemkového úřadu je neplatný. V soupisu nových
pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 uvedena poznámka „pozemek je
určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“.
Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě
rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Pokud pominuly důvody pro vyznačení
poznámky, katastrální úřad zruší poznámku na základě návrhu pozemkového
úřadu.
(14) Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu^22) a poplatky
za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa^23) se v řízení o
pozemkových úpravách nepředepisují.
(15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací
dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných
důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je návrhem na její
aktualizaci nebo změnu. V ostatních případech musí být plán společných
zařízení dohodnut s úřadem územního plánování.
(16) Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle
pozemkových úprav potřebné, v průběhu pozemkových úprav vykupovat se
souhlasem vlastníka ve prospěch státu pozemky nebo spoluvlastnické
podíly k nim v ceně nejvýše podle zvláštního právního předpisu,^14)
popřípadě přijmout dar^24) Rovněž může vypořádat spoluvlastnictví k
pozemku tak, že spoluvlastníkům připočte k jejich nároku (§ 8 odst. 1)
část odpovídající spoluvlastnickému podílu k předmětnému pozemku;
jestliže spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu nevlastní jiný
pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok. Pozemkový
úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně
rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci
nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného
rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů. O pozemky,
jejichž vlastník není znám, nebo o spoluvlastnické podíly k takovým
pozemkům lze zvýšit nárok státu. V případě, kdy k pozemku nelze podle
údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a
bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně
bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník
není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci
rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv
osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného
pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí
poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu^14)
platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto
pozemku na stát.
(17) Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru
půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom
ve vlastnictví obce. Pro společná zařízení nelze použít pozemky ve
vlastnictví státu, které jsou určeny pro těžbu nerostů,^5) pozemky v
zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky, které
jsou určeny k vypořádání náhrad podle zvláštního právního předpisu.^25)
Pokud nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví
státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního
fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry
jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků
vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují.
(18) Zřídil-li pozemkový úřad podle schváleného návrhu věcné břemeno k
pozemku, poskytne vlastníku takto zatíženého pozemku náhradu stanovenou
podle zvláštního právního předpisu,^26) pokud tento vlastník již
neobdržel náhradu v jiném pozemku. Stávající věcná břemena, založená
smluvním vztahem a zapsaná v katastru nemovitostí, se neoceňují. Takto
zatížené pozemky lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků.
(19) V rámci stanovení nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby obnoveného souboru
geodetických informací (§ 11 odst. 8) zajistí pozemkový úřad pro
pozemky v obvodu pozemkových úprav, které nevyžadují řešení ve smyslu
ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního
operátu, které se katastrálnímu úřadu předávají spolu s výsledky
pozemkových úprav.
(20) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání
projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj
souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu
nových pozemků.
(21) V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků
nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak
učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým
úřadem nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.
(22) Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně
jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.
(23) Souhlasy učiněné podle tohoto zákona mohou vlastníci pozemků,
popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového
úřadu; ten může dát souhlas, jestliže to dovolí stav rozpracovanosti
návrhu.
(24) Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 12 měsíců svolá
kontrolní den, na který přizve zástupce obce, sboru a dotčených
správních úřadů, je-li jejich účast potřebná. O konání kontrolního dne
pozemkový úřad sepíše zápis.
§ 10
Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných
pozemků
(1) Vlastníkům pozemků navrhne pozemkový úřad nové pozemky tak, aby
odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou,
vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a
vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí celkem
za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§ 2).
(2) Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší
nebo nižší o více než 4 %. Překročení kritéria ve prospěch vlastníka
lze jen za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny
přesahující toto kritérium. Úhrada se nevztahuje na pozemky ve
vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada
nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně
prospěšné stavby. K přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k
zaplacení je příslušný pozemkový úřad. V případě, že do pozemkových
úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze z
technických důvodů umístit tak, aby nebylo překročeno toto kritérium ve
prospěch vlastníka, může pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li
zvolen, od požadavku na uhrazení rozdílu ceny ustoupit. Od úhrady
částky nepřesahující 100 Kč se upouští vždy.
(3) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl
výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry
původních pozemků.
(4) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl
ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší
než 20 %. Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.
(5) Snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných
pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií
přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka. Za tento souhlas
se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21.
(6) Překročení výměry, ceny a vzdálenosti pozemků nabytých obcí pro
společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2
až 4.
§ 11
Rozhodnutí o pozemkových úpravách
(1) Pozemkový úřad oznámí na své úřední desce a zároveň na úředních
deskách dotčených obcí [§ 5 odst. 1 písm. c)], kde je možno po dobu 30
dnů nahlédnout do zpracovaného návrhu; návrh musí být vystaven též v
dotčené obci. O vystavení návrhu pozemkový úřad vyrozumí známé
účastníky a současně jim sdělí, že v této době mají poslední možnost
uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového úřadu. K
později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží.
(2) Pokud jsou na základě námitek a připomínek podle odstavce 1
provedeny úpravy návrhu, je pozemkový úřad povinen vyžádat si nové
vyjádření od dotčených účastníků.
(3) Po uplynutí doby podle odstavce 1 pozemkový úřad svolá závěrečné
jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky
seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto.
(4) Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy,
pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 3/4 výměry pozemků, které jsou
řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu
podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře
pozemků.
(5) Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznámí doručením
veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí
návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta
písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka
řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá u pozemkového úřadu a u
příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Pozemkový
úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část
návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí o schválení návrhu,
které nabylo právní moci, (dále jen "schválený návrh") pozemkový úřad
předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.^27)
(6) V případě odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových
úprav vyrozumí pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, ostatní
účastníky řízení o obsahu podaných odvolání veřejnou vyhláškou, a to se
současným upozorněním na možnost vyjádřit se k předmětu odvolání do 7
dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou.
(7) Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí
písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním
účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací
orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v
takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se
doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo
vydání nového rozhodnutí ve věci.
(8) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového
úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a
lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného
břemene k dotčeným pozemkům^29) a pro zpracování obnoveného souboru
geodetických informací.^18) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí
o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná
zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě
obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti
rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o
zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného
návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné
užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se
rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Ustanovení
zvláštního právního předpisu^30) se nepoužije. Rozhodnutí o výměně nebo
přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však
do 4 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s
výjimkou postupu podle odstavce 9. Rozhodnutí o určení výše úhrady a
lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však
nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo
přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od
nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a
lhůtě dosud nebylo rozhodnuto.
(9) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad vydá po prověření, zda
nebyla u příslušného soudu podána žaloba^31) proti rozhodnutí vydanému
podle odstavce 4. Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad
řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení
řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou.
(10) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou
vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a
osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou
zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Osobám, kterým se
rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která
se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha
rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla
přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a
pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím.
Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový
úřad katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav
slouží i jako obnovený katastrální operát^3), stává se tento obnovený
katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle
odstavce 8.
(11) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou
dotčeny řešením ve smyslu § 2, do doby rozhodnutí o přechodu
vlastnických práv podle odstavce 8, jsou předmětem dědictví pozemky v
souladu se schváleným návrhem (odstavec 4), namísto původních pozemků
zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle
odstavce 8 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového
předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu^32) o
změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců.
(12) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní
nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí pozemkového úřadu
podle odstavce 8 se ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis
do katastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou
předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou kromě dosavadních
pozemků i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o
nich poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části
nemůže jejich vlastník po schválení návrhu bez souhlasu pozemkového
úřadu zatížit nebo zcizit.
(13) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových
úprav, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do
vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s
věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav,
schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou
osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním
právem k jinému ujednání nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak.
§ 12
Provádění pozemkových úprav
(1) Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad po projednání se
zastupitelstvem obce a se sborem, byl-li zvolen a dosud nezanikl (§ 5
odst. 5), stanoví s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a se zřetelem
na finanční zajištění postup realizace společných zařízení a dalších
opatření vyplývajících ze schváleného návrhu.
(2) Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno
a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí
právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Vytyčení vlastnických hranic
pozemků, jejichž lomové body jsou v katastru nemovitostí v souvislosti
s provedením pozemkových úprav označeny trvalou stabilizací,^3) nelze
opakovaně hradit z prostředků státu.
(3) Pro změny druhů pozemků, výstavbu polních a lesních cest, ochranu a
zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do
schváleného návrhu pozemkových úprav se upouští od vydání územního
rozhodnutí o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území.
(4) Společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu vlastní
obec, v jejímž obvodu se nacházejí, nevyplývá-li něco jiného z
rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Pokud se má stát
vlastníkem společného zařízení jiná osoba než obec, může získat
bezúplatně vlastnictví k takovému zařízení pouze v případě, že společné
zařízení má sloužit veřejnému zájmu.
(5) Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření
podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu
pozemkové úpravy, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území,
pozemkový úřad na základě požadavku obce zahájí řízení o změně plánu
společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný.
Pozemkový úřad zajistí přepracování schváleného návrhu. Přepracovaný
návrh schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad při předložení návrhu
na změnu dotčeným orgánům státní správy postupuje podle § 9 odst. 10.
Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto
rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím
nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům.
§ 13
Upřesnění a rekonstrukce přídělů v rámci pozemkových úprav
(1) Upřesněním přídělu (§ 4 odst. 2) je určení hranic přídělu v
případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice přídělu
nelze jednoznačně určit.
(2) Rekonstrukcí přídělu (§ 4 odst. 2) je určení hranic přídělu v
případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo nečitelné
podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly.
(3) V řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž předmětem je
upřesnění nebo rekonstrukce přídělu, postupuje pozemkový úřad po
projednání s katastrálním úřadem podle tohoto zákona; ustanovení § 3,
5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 se však použijí pouze přiměřeně. V těchto
řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze o určení hranic pozemků.^34)
(4) V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle §
8a.
§ 14
Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením
(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným
scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním
území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných
zvláštních právních předpisů^35) (dále jen "scelování"), bez ohledu na
dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací
vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové
úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným
scelovacím řízením.
(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a
katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem
scelovacího plánu,^35) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle
tohoto návrhu.
(3) Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z
pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu
pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.
(4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků
pozemků (dále jen "soupis nároků") podle jejich výměry a ceny.
Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických
vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se
určuje podle zvláštního právního předpisu^14) platného ke dni vyložení
soupisu nároků podle § 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v
bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle
zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8
odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z
uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.
(5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního
úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své
pozemky pojaté do scelování, může pozemkový úřad po projednání s
katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit
nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li
potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
(6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo
jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více
osob a nejde-li o spoluvlastnictví,^36) potom
a) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce,
která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve
scelování, nebo
b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce,
které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením
scelování.
(7) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a)
nebo b), mají právo na náhradu.
(8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 7, obdrží
a) za pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách
peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný
přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle
zvláštního právního předpisu,^14)
b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném
přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování;
nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek z
majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněžitou náhradu
ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.^14)
(9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do
užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud
vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto
pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu
umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým
porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne
o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele.
Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před
zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout
jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu
pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních
právních předpisů^14).
(10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle
zvláštních právních předpisů^4) a náhrada byla vyplacena jen jedné z
osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec 6) nebo uživateli pozemku,
jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky vlastníků tak, že se
nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která
náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož
druhu.
(11) V případě, že osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 odmítne převzít
peněžitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité
částky do úschovy soudu.^38)
(12) Součástí výroku rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o
poskytnutí peněžité náhrady podle odstavců 8 a 9.
(13) Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za
obvod pozemkových úprav přebytek výměry řešených pozemků, jde o pozemky
ve vlastnictví státu.
(14) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových
úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení
tohoto zákona.
§ 15
Zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem
V území, kde nejsou zahájeny pozemkové úpravy, popřípadě v průběhu již
zahájených pozemkových úprav, může pozemkový úřad vlastníkovi, který
hodlá zajišťovat zemědělskou výrobu a jemuž nelze vyčlenit jeho vlastní
pozemky, poskytnout pomoc při vytvoření ucelených hospodářských
jednotek zabezpečením projektových činností a vyměřením pozemků.
§ 16
zrušen
§ 17
Náklady na pozemkové úpravy
(1) Náklady na pozemkové úpravy (dále jen "náklady") hradí stát. Na
úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav,
popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení
pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle
zvláštních právních předpisů.
(2) V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku
stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu
území dotčeného stavbou.
(3) Pokud se na úhradě nákladů podílejí účastníci pozemkových úprav
podle odstavce 1 nebo stavebníci podle odstavce 2, lze příslušné
finanční prostředky sdružovat.^41)
(4) Do nákladů podle odstavce 1 náleží náklady na přípravu zahájení
pozemkových úprav včetně potřebných vodohospodářských studií,
identifikaci parcel, místní šetření, zaměření skutečného stavu,
vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů,
záznamů podrobného měření změn, popřípadě nového souboru geodetických
informací, peněžité náhrady poskytované pozemkovým úřadem podle tohoto
zákona, zřízení věcných břemen, realizaci společných zařízení a
technickou pomoc při vytváření ucelených hospodářských jednotek.
ČÁST TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV
§ 18
(1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují
fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování
pozemkových úprav (dále jen "úřední oprávnění").
(2) Úřední oprávnění uděluje ústředí na základě písemné žádosti.
(3) Ústředí rozhodnutím udělí úřední oprávnění fyzické osobě, která
a) je způsobilá k právním úkonům,
b) je bezúhonná,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského nebo
bakalářského studijního programu v oblasti zeměměřictví, vodního a
lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb,
zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny, popřípadě
vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném
systému vysokých škol,
d) prokáže jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního
programu, popřípadě absolvent školy uvedeného zaměření v dřívějším nebo
jiném systému vysokých škol nejméně 5 let odborné praxe při
projektování pozemkových úprav, vykonané během posledních 5 let před
podáním žádosti,
e) složila zkoušku odborné způsobilosti.
(4) Ústředí si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 vyžádá podle
zvláštního právního předpisu^41a) výpis z evidence Rejstříku trestů.
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
(6) Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje
prováděcí právní předpis.
(7) K žádosti podle odstavce 6 žadatel připojí tyto doklady:
a) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,
b) potvrzení o vykonání praxe podle odstavce 3 písm. d); potvrzení
vystavuje osoba, které bylo úřední oprávnění již uděleno a pod jejímž
vedením si žadatel prohloubil odborné znalosti při projektování
pozemkových úprav.
(8) Ke zkoušce odborné způsobilosti uchazeč předloží v určeném termínu
návrhy pozemkových úprav, které vypracoval nebo na jejichž vypracování
se podstatným způsobem podílel. K nim si ústředí zajistí posudek
příslušného pozemkového úřadu.
(9) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti, která se skládá v českém
jazyce, je ověření
a) odborných znalostí z projektování pozemkových úprav a souvisejících
oborů, zejména zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního
plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a
tvorby krajiny,
b) znalostí platných právních předpisů upravujících výkon odborných
činností uvedených pod písmenem a).
(10) Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou
opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se
nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani
opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let
od neúspěšného konání opakované zkoušky.
(11) O zkoušce je vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou zkušební
otázky a výsledek zkoušky. Protokol podepisují všichni členové zkušební
komise.
(12) Zkoušky odborné způsobilosti a jejich organizaci zabezpečuje
ústředí. Zkouška je neveřejná.
(13) Členy zkušebních komisí jmenuje a odvolává ústřední ředitel ze
zaměstnanců pozemkových úřadů, jakož i odborníků vysokých škol a praxe.
Zkušební komise mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.
(14) Ústředí vede seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední
oprávnění.
(15) Držitel úředního oprávnění
a) vypracovává návrhy pozemkových úprav v rozsahu a s náležitostmi
stanovenými zvláštním právním předpisem,
b) vydává odborná stanoviska a posudky v oboru pozemkových úprav,
c) ověřuje výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav.
(16) Úřední oprávnění zaniká
a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z
podmínek podle odstavce 3 písm. a) a b),
b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,
c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo jeho prohlášením za mrtvého,
d) rozhodnutím ústředí.
(17) Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo
opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících.
(18) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá
ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své
územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z
vlastního podnětu.
(19) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění, může být znovu
uděleno nejdříve po uplynutí 5 let od jeho odnětí, pokud vyhoví
podmínkám o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.
(20) Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného
po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002
Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších
předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.
(21) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.
(22) Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění vlastnoručním
podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje
a) jméno, příjmení a titul fyzické osoby,
b) číslo rozhodnutí o udělení úředního oprávnění,
c) text: "úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav".
ČÁST ČTVRTÁ
nadpis vypuštěn
§ 19
Působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti pozemkových úprav
Státní pozemkový úřad
a) rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v
případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí,
b) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami
s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,
c) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími
orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní
struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního
prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním
plánům,
d) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž
základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům,
e) zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových
úprav,
f) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových
úprav,
g) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek podle §
8 odst. 4 a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o
bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém
vyjádření,
h) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud
tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,
i) hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním
věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků a náklady spojené s
aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek,
j) přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17,
k) vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním
řízení není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného
návrhu pozemkových úprav,
l) zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na
zásady územního rozvoje,
m) po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do
katastru nemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků
nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do
vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
n) uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k
projektování pozemkových úprav,
o) podílí se na obnově katastrálního operátu,
p) zajišťuje zejména pro potřeby správních úřadů a organizačních složek
státu lustraci nemovitostí v majetku České republiky.
§ 20
nadpis vypuštěn
Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního
rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v
kapitole všeobecná pokladní správa. Veškeré údaje a podklady vyžadované
pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle §
15 a 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní
úřady a jiné osoby bezúplatně.
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 229/1991 Sb.
§ 23
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992
Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezů Ústavního
soudu uveřejněných pod č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb. a č. 29/1996
Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:
1. V § 19 se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zrušují.
2. V § 22 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 23a) a 23b)
zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 24
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení o
pozemkových úpravách podle správního řádu.
(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových
úpravách zahájená před jeho účinností, pokud nebyl zpracovaný návrh
vystaven k veřejnému nahlédnutí.
(3) Pozemkové úřady financují reprodukci majetku související s činností
těchto úřadů z prostředků státního rozpočtu, které nejsou pro tyto
účely omezeny stanovenými závaznými ukazateli financování programů.^49)
§ 25
(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům
České republiky zařazeným v samostatných referátech okresních úřadů -
okresních pozemkových úřadech a jiných referátech okresních úřadů,
jejichž činnost byla nezbytná pro okresní pozemkové úřady, přechází na
ministerstvo.
(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům
hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zařazeným v
samostatných odborech magistrátů - pozemkových úřadech a jiných
odborech magistrátu, jejichž činnost byla nezbytná pro pozemkové úřady,
přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je
pověřeno ministerstvo.
§ 26
(1) Příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, s nímž
hospodařily okresní úřady v rozsahu potřebném pro činnost okresních
pozemkových úřadů, přechází na ministerstvo.
(2) Movitý majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy a měst Brna,
Ostravy a Plzně potřebný pro činnost pozemkových úřadů přechází na
Českou republiku; příslušnost k hospodaření s tímto majetkem přechází
na ministerstvo.
(3) Výkon práv a povinností ze závazků České republiky - okresních
úřadů souvisejících s činností okresních pozemkových úřadů přechází na
ministerstvo.
(4) Práva a povinnosti ze závazků hlavního města Prahy a měst Brna,
Ostravy a Plzně souvisejících s činností pozemkových úřadů přecházejí
na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno
ministerstvo.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vyhláškou stanoví
a) náležitosti návrhu pozemkových úprav,
b) pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,
c) obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k
projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech,
ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.
2. Nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech.
3. Vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav
státem.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příl.
zrušena
Vybraná ustanovení novel
§ 25 zákona č. 503/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zatímní bezúplatné užívání založené zákonem č. 284/1991 Sb., ve
znění zákona č. 38/1993 Sb., se ke dni předcházejícímu dni nabytí
účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně
některých souvisejících zákonů, ruší, pokud se účastníci tohoto vztahu
nedohodnou jinak.
2. V územích, kde byly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 503/2012
Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících
zákonů, zahájeny pozemkové úpravy, zaniká zatímní bezúplatné užívání
rozhodnutím podle § 11 odst. 8.
1) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně
některých souvisejících zákonů.
2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)
5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s
církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon
o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
8a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
8b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. , o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
9) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),
ve znění pozdějších předpisů.
10) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů.
11) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o
lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů.
14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika
bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a
aktualizaci.
18) § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o
zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů,
(katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů.
21) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
22) § 11 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) § 15 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. pozemku.
25) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) § 18 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27) § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30) § 680 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
31) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných
věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.
34) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách
pozemků.
Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a
jiných úpravách pozemkové držby.
36) § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) § 185f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) § 72 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
41a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
43) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) Nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů
souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických
jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a
vyměřením pozemků.
45) § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru
nemovitostí České republiky.
48) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
49) § 50 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
53) § 15 zákona č. 344/1992 Sb.
54) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou
republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce
zákonů pod č. 23/1959 Sb.
