131/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 13. dubna 2000



o hlavním městě Praze



Změna: 145/2001 Sb.



Změna: 273/2001 Sb.



Změna: 450/2001 Sb.



Změna: 320/2001 Sb.



Změna: 320/2002 Sb. (část)



Změna: 311/2002 Sb., 312/2002 Sb., 320/2002 Sb.



Změna: 22/2004 Sb.



Změna: 216/2004 Sb.



Změna: 257/2004 Sb.



Změna: 387/2004 Sb.



Změna: 421/2004 Sb.



Změna: 499/2004 Sb., 626/2004 Sb.



Změna: 501/2004 Sb.



Změna: 234/2006 Sb.



Změna: 109/2006 Sb., 186/2006 Sb.



Změna: 66/2008 Sb.



Změna: 169/2008 Sb.



Změna: 298/2008 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.



Změna: 477/2008 Sb.



Změna: 326/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 199/2010 Sb., 347/2010 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 246/2011 Sb.



Změna: 364/2011 Sb.



Změna: 424/2010 Sb. (část), 142/2012 Sb.



Změna: 239/2012 Sb.



Změna: 457/2011 Sb., 350/2012 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 24/2015 Sb.



Změna: 298/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního

města České republiky, kraje^1) a obce a dále postavení městských

částí.



(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní

majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a

hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle

vlastního rozpočtu.



(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese

odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.



(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem

hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada

hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního

města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a městská policie

hlavního města Prahy.



§ 2



(1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen

"samostatná působnost hlavního města Prahy") plní hlavní město Praha v

rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu

odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do

samosprávy městských částí (dále jen "samostatná působnost městských

částí") plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním

zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen "Statut") a v rozsahu

odpovídajícím potřebám městských částí.



(2) Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého

území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též

veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále

jen "veřejný zájem").



(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy

(dále jen "přenesená působnost hlavního města Prahy"), je území

hlavního města Prahy správním obvodem.



(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle

zvláštního právního předpisu.^1a)



§ 3



(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.



(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v

právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů

vyplývající.



(3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví

tento zákon, zvláštní zákony a Statut.



(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního

právního předpisu.^1a)



§ 4



(1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími

orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části,

úřad městské části a zvláštní orgány městské části.



(2) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo

Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená

působnost městské části").



(3) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto

zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.



§ 5



(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v

přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.



(2) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních

orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu

jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem

Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.



(3) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na

požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti

bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto

povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním

orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů^2)

zůstává nedotčena.



§ 5a



(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a

vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen

stanoví-li tak právní předpis.



(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a

městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje

známy.



HLAVA II



OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ



§ 6



(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním

občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k

trvalému pobytu.



(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v

městské části přihlášen k trvalému pobytu.



§ 7



Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo



a) volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem,^3)



b) hlasovat v místním referendu^4) konaném na celém území hlavního

města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné

působnosti hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,



c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné

působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního

města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města

Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,



d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu

s jednacím řádem svá stanoviska,



e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu

hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z

jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního

města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady

hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,



f) podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty;

podání orgány hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60

dnů,



g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému

účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně

ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního

města Prahy.



§ 8



Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo



a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem,^3)



b) hlasovat v místním referendu,^4) jehož předmětem jsou záležitosti

spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem,



c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné

působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části;

je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být

projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,



d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s

jednacím řádem svá stanoviska,



e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské

části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání

zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů

zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si

s nich výpisy,



f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání

orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,



g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu

městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené

lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.



§ 9



(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku

18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v

hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní

smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.



(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i

fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního

města Prahy nebo městské části nemovitost.



§ 10



(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou

měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství

hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím

řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.



(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou

zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části.

Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské

části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské

části.



(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla

mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.



(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající

vztah k městské části udělovat ceny městské části.



HLAVA III



ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY



§ 11



(1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v

příloze tohoto zákona.



(2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3

až 9 Statut.



(3) Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody

zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním

úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.



(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na

základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města

Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem

zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se

kterou sousedí.



(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části

lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských

částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh

na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je

k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské

části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské

části, ve které byl podán návrh na jeho konání.



(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí

obsahovat



a) den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se

městská část připojuje,



b) název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení

městských částí,



c) popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,



d) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a

závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských

částí nebo městské části, která se připojuje.



(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí

je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při

připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází

majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek

zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských

částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob,

a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část

připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při

připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen

"ministerstvo"), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.



(8) Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku

kalendářního roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením

městské části musí být podána hlavnímu městu Praze nejpozději do 30.

června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské

části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku.



(9) Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské

části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených

městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.



§ 12



(1) Připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze nebo oddělení

městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města

Prahy je možné provést pouze zákonem. Změny hranic hlavního města

Prahy, při nichž nedochází k připojení sousední obce k hlavnímu městu

Praze, nebo k oddělení městské části, která územně sousedí s jinou

obcí, od hlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody

hlavního města Prahy a sousední obce po projednání s příslušnými

katastrálními úřady. Uzavření dohody se oznámí Ministerstvu financí a

příslušným finančním úřadům.



(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a

územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s oddělením

této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního

města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda

podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města

Prahy.



Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a

číslování budov



§ 13



(1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.



(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších

veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na

základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic,

náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou

vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají

podle jmen žijících osobností veřejného života.



(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství

a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého

rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění

tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své

nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení

nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.



(4) K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranství, jejich

přejmenování nebo zániku dochází zápisem do základního registru územní

identifikace, adres a nemovitostí^24).



§ 14



(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.



(2) Evidenčními čísly se označují



a) stavby pro rodinnou rekreaci,



b) stavby dočasné,



c) budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu

úřadu s výjimkou



1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše

do 16 m2 a do 5 m výšky,



2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2

zastavěné plochy a do 5 m výšky,



3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,

a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do

4 m výšky.



(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují

příslušenství budovy^6), která jsou součástí jednoho celku.



(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných

veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem

orientačním.



(5) O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov

popisnými a evidenčními čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální

území. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci

každého katastrálního území jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která

byla přidělena, nelze užít opakovaně, a to ani v případě přečíslování

budov podle odstavce 7. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v

případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.



(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem

určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.



(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné

důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní

město Praha.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví



a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,



b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,



c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.



§ 14a



(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Praha



a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební

povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy

příslušného stavebního úřadu^6a),



b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy,

jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova

byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě

žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru

nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 14 odst. 2 písm. c).



(2) Hlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a)

neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo

evidenčním a jeho příslušnosti k městské části, název ulice, do níž

stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.



(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá

Magistrát hlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.



(4) Při zániku budovy hlavní město Praha přidělená čísla zruší.



(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená

čísla orientační zrušují.



(6) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází

zápisem do základního registru územní identifikace, adres a

nemovitostí^24).



§ 14b



Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky,

veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení,

tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto

prostoru.



Znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí



§ 15



(1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo

zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města

Prahy.



(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené

městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.



(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a

vlajku hlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem

hlavního města Prahy a znak a vlajku městské části jen s předchozím

písemným souhlasem městské části.



(4) Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly

uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá

hlavní město Praha na základě žádosti městské části. Kancelář

Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení znaku nebo vlajky městské

části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.



(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko.

Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po

obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko

může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech,

kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým

státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.



HLAVA IV



SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ



§ 16



(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování

záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů,

pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo

úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon

státní správy.



(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti,

které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které

jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.



(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména

záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné

působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj

sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o

uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a

spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního

rozvoje a ochrany veřejného pořádku.



(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního

města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.



§ 17



(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města

Statutem. Ve Statutu stanoví zejména



a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),



b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti

městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na

němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,



c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských

částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a

výsledků jejich hospodaření,



d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány

městských částí,



e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti

s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,



f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení

hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v

městských částech,



g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy

a strategie rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,



h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a

rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,



i) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.



(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s

městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému

Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány

zastupitelstvem hlavního města Prahy.



(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.



§ 18



(1) Do samostatné působnosti městské části náleží



a) schvalování strategie rozvoje městské části,



b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby

a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování

potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých

komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní

činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu,

základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení

jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich

zakladatele a zřizovatele,



c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,



d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,



e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým

osobám,



f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se

vztahuje k území městské části,



g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,



h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se

vydává územní rozhodnutí nebo dodatečné povolení stavby územní

rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu^6b) v území

městské části.



(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí

zákony a jinými právními předpisy.



(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména

rozhodování o těchto právních jednáních:



a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, návratné finanční

výpomoci, zápůjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí

ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o

společnosti^26), orgány městské části,



b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních

společností a svazků,



c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou

právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,



d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání

nemovitostí podle zvláštních zákonů,



e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,



f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,



g) o vzdání se práva a prominutí dluhu,



h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,



i) o dohodách o splátkách dluhů,



j) o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.



(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování

městských částí podle odstavce 3.



§ 19



(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města

Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů

vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona.

Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout

za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního

předpisu nebo se souhlasem městské části.^7)



(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v

případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje

právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním

městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.



(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje

zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.



(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města

Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být

svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území

hlavního města Prahy.



Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a

obcemi



§ 20



(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti

spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.



(2) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim

zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s

územními samosprávnými celky.



(3) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci

městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými

celky nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku^20) a o

smlouvě o společnosti^26).



§ 21



zrušen



§ 22



zrušen



§ 23



(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění

konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo

základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.



(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být právní jednání, o jejichž

svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle §

18 odst. 3 tohoto zákona.



(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 24, 26 až 27

tohoto zákona.



§ 24



(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření

dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může

též vstupovat do svazků již vytvořených.



(2) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména



a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury,

požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,



b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a

veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich

nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění

a čištění odpadních vod,



c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a

systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného

území,



d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním

přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech

a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných

opatření stavby,



e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě

nerostných surovin,



f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací,

lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a

dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,



g) správa datových fondů a poskytování informací o území.



(3) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí

být uvedeno



a) název a sídlo členů svazku,



b) název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,



c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob

jejich rozhodování,



d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,



e) zdroje příjmů svazku,



f) práva a povinnosti členů svazku,



g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,



h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání

majetkového podílu,



i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které

svazek vytvořily.



(4) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou

oprávněni



a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho

jednání,



b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.



(5) Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí

vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Do rejstříku

svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku, den jeho zrušení s uvedením

právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku, identifikační

číslo osoby svazku poskytnuté správcem základního registru právnických

osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět

činnosti svazku, orgány, kterými svazek jedná, a jméno, příjmení a

adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením

způsobu, jakým tento orgán svazek zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo

zániku jejich funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž

jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření

svazku spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede

rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti. Je-li sídlem svazku hlavní

město Praha, vede rejstřík svazků obcí Magistrát hlavního města Prahy v

přenesené působnosti.



(6) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o

vytvoření svazku spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov

je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh

podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku.



§ 25



zrušen



§ 26



(1) Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý

kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi

nebo auditorské společnosti (dále jen "auditor").



(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek

ze svých rozpočtových prostředků.



(3) Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek

obdobně.



§ 26a



Svazek je oprávněn založit právnickou osobu.



§ 27



Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných

států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků.

Svazky mohou spolupracovat s dobrovolnými svazky obcí jiných států;

obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem

činnosti svazku, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.



§ 28



Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými

osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými

částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích

lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku^20) a o smlouvě o

společnosti^26).



§ 28a



Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního

města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do

jejich samostatné působnosti.



Ukládání pokut



§ 29



(1) Poruší-li podnikatel^9a) při výkonu své podnikatelské činnosti nebo

právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo

nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo

městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.



(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který

užívá nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská

část uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.



(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek

na pozemku, který užívají nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské

části, může městská část uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.



(4) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří při výkonu své

podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věc mimo

vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části, může městská

část uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.



(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky

území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město

Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne,

kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich

bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z

uložené pokuty.



(6) Uložení pokuty podle odstavců 1 až 4 nezbavuje osoby uvedené v

těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě

stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k

okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město

Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit

pokutu opakovaně.



(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v §

13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.



(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v §

14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve

lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu

opakovaně.



§ 30



(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se

hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly,

nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.



(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se

pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.



(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští

uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší

sankci.



(4) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon

jinak (§ 29 odst. 5).



(5) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty

rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního

města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán

nemůže rozhodnutí změnit.



HLAVA V



PŘENESENÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ORGÁNŮ MĚSTSKÝCH

ČÁSTÍ



§ 31



Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy



(1) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která

je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.



(2) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která

je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným

obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále

stanoveno jinak.



(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí



a) při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními

předpisy,



b) v ostatních případech též



1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení

vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního

města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem;

podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich

publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;



2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole

výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.



(4) Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a

obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.



Přenesená působnost orgánů městských částí



§ 32



(1) Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části

v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.



(2) Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem

přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí,

orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou

působností, není-li dále stanoveno jinak.



(3) Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské

části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády

a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády

pro orgány krajů a orgány obcí a dále opatřeními příslušných orgánů

veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.



(4) Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a

obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené

působnosti.



§ 33



(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a

nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost,

platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního

města Prahy.



(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví,

že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde

vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.



HLAVA VI



HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ



§ 34



(1) Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za

podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního

rozpočtu.



(2) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto

zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.



(3) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a

Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části

vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy

práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a

Statutem.



(4) Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního

města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a

nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část

přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.



(5) Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města

Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do

vlastnictví hlavního města Prahy.



§ 35



(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně

v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené

působnosti. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek,

kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona

o účetnictví.



(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením,

poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní

město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními

právními předpisy,^11) pokud tento zákon nestanoví jinak.



(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek

hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo

na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.



(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat,

zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k

promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.



(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení

majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské

části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve

vlastnictví hlavního město Prahy.



(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických

a právnických osob vyjma



a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky

určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního

rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu,



b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky

určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou,



c) těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část nebo

stát,



d) těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí (obcemi),

krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %,



e) bytových družstev,



f) honebních společenstev.



(7) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou

neplatná.



(8) Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, pokud

tento závazek nepřevezme stát smluvně.



§ 36



(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit

nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako

výpůjčku hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně

15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech

městských částí vyvěšením na úřední desce^11a) Magistrátu hlavního

města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim

mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město

Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud

hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní

jednání neplatné.



(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,

která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou

státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.



(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů anebo

pronájem nebo výpůjčku jiného majetku hlavního města Prahy na dobu

kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě,

jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha nebo městská část.



§ 37



(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí,

práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na

pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení

podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.



(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce

1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do

výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos

pokut je příjmem státního rozpočtu.



(3) Učiní-li hlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v

odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit

původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního

rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.



§ 38



(1) Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý

kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi.

Městská část hlavního města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření

Magistrát hlavního města Prahy anebo zadá přezkoumání hospodaření

auditorovi. Magistrát hlavního města Prahy přezkoumává hospodaření

městské části v přenesené působnosti.



(2) Nepožádá-li hlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření

Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je

Ministerstvo financí. Nepožádá-li městská část hlavního města Prahy o

přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního města Prahy, ani

nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města

Prahy.



(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^11a)

Ministerstvo financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání

hospodaření hlavního města Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto

přezkoumáním Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.



(4) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí

kontrolu hospodaření městských částí.



(5) Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu

podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a

vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol hospodaření městské

části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.



(6) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce

4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o

plnění těchto opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání

hospodaření informovat hlavní město Prahu.



(7) Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření

uvedených v odstavci 6.



(8) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního

roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření

podle stejných zásad jako v odstavci 1.



(9) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní

město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.



§ 39



Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření

hlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok

projedná zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části do 30.

června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.



§ 40



Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu

republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí

i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon,

Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.



§ 41



Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a

závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s

prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.



§ 42



zrušen



§ 43



(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města

Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo

souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž

bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto

doložkou hlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za

to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla

splněna.



(2) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7,

§ 36 odst. 1 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.



HLAVA VII



OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY



§ 44



(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné

působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.



(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na

základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu

zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností

nebo kraje.



(3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti

jen obecně závaznou vyhláškou



a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze

stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v

hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z

důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na

místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě

stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě

Praze jsou takové činnosti zakázány,



b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a

kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením

závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,



c) k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných

prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a

ostatní veřejné zeleně^13) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání

zařízení hlavního města Prahy nebo městské části,



d) stanoví-li tak zvláštní zákon.



§ 45



(1) Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a

nařízení hlavního města Prahy (dále jen "právní předpis hlavního města

Prahy") je jejich vyhlášení.



(2) Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že

se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen

"Sbírka").



(3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem

následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce, pokud v něm není stanoven

pozdější počátek účinnosti.



(4) Vyžaduje-li to naléhavý zájem, lze výjimečně stanovit dřívější

počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Skutečnost, že právní

předpis hlavního města Prahy nabývá dřívější účinnosti, musí být v

právním předpisu hlavního města Prahy uvedena. Důvody, v čem spočívá

naléhavý zájem, musí být současně s právním předpisem hlavního města

Prahy zveřejněny na úřední desce^11a). V těchto případech se právní

předpis hlavního města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední

desce Magistrátu hlavního města Prahy, na úředních deskách úřadů

městských částí, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných

informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle odstavce 2 tímto

zůstává nedotčena.



(5) Hlavní město Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku.



(6) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá

obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem

vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy.



(7) Právní předpisy hlavního města Prahy se opatřují pořadovými čísly.

Číselná řada právních předpisů hlavního města Prahy, jakož i číselná

řada jednotlivých částek Sbírky se uzavírá koncem kalendářního roku.



(8) Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy

hlavního města Prahy a nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním

předpisům hlavního města Prahy.



(9) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Právní

předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do

15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města

Prahy.



(10) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním redakčního

sdělení.



(11) Sbírka musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města

Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu.



(12) Hlavní město Praha zašle obecně závaznou vyhlášku hlavního města

Prahy neprodleně po dni jejího vyhlášení ministerstvu. Hlavní město

Praha zašle nařízení hlavního města Prahy neprodleně po dni jeho

vyhlášení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu

správnímu úřadu.



§ 46



(1) Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního

města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi.



(2) Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního

města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta

může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního

města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se

městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem

souhlasí.



(3) Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města

Prahy stanoví Statut.



§ 47



zrušen



HLAVA VIII



ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY



DÍL 1



Zastupitelstvo hlavního města Prahy



§ 48



(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů

zastupitelstva hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva

hlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.



(2) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební

období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů

přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů

zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva

hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci

1.



(3) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy, který má být

zvolen, se oznámí na úřední desce^11a) Magistrátu hlavního města Prahy

nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.



§ 49



Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města

Prahy upravuje zvláštní právní předpis.^3)



§ 50



(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením;

ke zvolení dojde ukončením hlasování.



(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku

prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém

zvolení zúčastní.



(3) Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: "Slibuji

věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji

funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho

občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."



(4) Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou

předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji".

Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy

(§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího

člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen

zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.



§ 51



(1) Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat

svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni

žádnými příkazy.



(2) Výkon funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy se považuje

za výkon veřejné funkce. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí

být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho

pracovního nebo jiného obdobného poměru.



(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce

právo



a) předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání,



b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy a

její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města

Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je

hlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a

organizačních složek, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo;

písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,



c) požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do

Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických

osob, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve

věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon

jinak.



(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat

zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných

orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které

pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu

tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a

vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.



(5) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti

nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité

záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v

orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj

samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu,

kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit

tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy,

který má danou záležitost projednávat.



Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy



§ 52



(1) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon

funkce dlouhodobě uvolněni,^14) a členům, kteří před zvolením do funkce

člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebyli v pracovním poměru,

ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění

členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále jen "uvolnění

členové zastupitelstva hlavního města Prahy") přísluší od hlavního

města Prahy za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního

města Prahy odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z

rozpočtových prostředků hlavního města Prahy.



(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná hlavním městem Prahou

uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich

funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s

výkonem jejich funkce podle zvláštních předpisů, zejména cestovní

náhrady.



(3) Odměnou podle odstavce 1 je



a) měsíční odměna,



b) odměna při skončení funkčního období.



(4) Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou

uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolnění členové zastupitelstva

hlavního města Prahy"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne

zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném hlavním městem

Prahou pracovní volno s náhradou mzdy;^15) rozsah doby potřebné k

výkonu funkce určuje hlavní město Praha. Náhradu mzdy uhradí hlavní

město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního právního

předpisu.^16) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy,

kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje hlavní

město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku

prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální

částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na

příslušný kalendářní rok.



(5) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy může být

poskytnuta měsíční odměna za podmínek stanovených prováděcím právním

předpisem.



§ 53



(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně, podle druhu

vykonávané funkce, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím právním

předpisem. Měsíční odměnu tvoří pevná složka, stanovená podle druhu

vykonávané funkce, a příplatek podle počtu obyvatel hlavního města

Prahy. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel se vychází z

počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku na

území hlavního města Prahy hlášeni k trvalému pobytu. Počet obyvatel se

zaokrouhluje na celé stovky nahoru.



(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy

funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství

nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se

nestanoví jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto

důvodů uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy vykonával

funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.



(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy se měsíční

odměna zvyšuje o částku, která náleží uvolněným členům zastupitelstev

obcí, ve kterých působí pověřený obecní úřad. Její výše je stanovena

prováděcím právním předpisem.



(4) Uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna

za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za

první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý

kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od

čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

do čtrnáctého kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31.

prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní

neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý

kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely

stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna

třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje

denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského

pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se

snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o

nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve

snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý

kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



§ 54



zrušen



§ 55



(1) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž v době

konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy příslušela měsíční

odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do

zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný nárok

na měsíční odměnu.



(2) Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy nebo náměstek

primátora hlavního města Prahy po volbách do zastupitelstva hlavního

města Prahy plní úkoly podle § 75, přísluší mu měsíční odměna v

dosavadní výši, a to až do zvolení nového primátora hlavního města

Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.



(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jejichž

funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do

zastupitelstva hlavního města Prahy a jimž v době skončení jejich

funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna

poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jejich funkčního období.



§ 56



(1) Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního města

Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími

platové poměry zaměstnanců obcí.^17) Pro rozsah a pořadí srážek z

odměny se použije obdobně zákoník práce.



(2) Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva

hlavního města Prahy nabyl práv a povinností člena zastupitelstva

hlavního města Prahy podle tohoto zákona.



(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva

hlavního města Prahy přísluší uvolněnému členovi zastupitelstva

hlavního města Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou lze

poskytnout nejvyšší měsíční odměnu. V případě souběhu výkonu několika

funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy lze poskytnout

neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměnu

podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší měsíční odměna.



(4) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s

výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek

stanovených předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.^18)



§ 57



(1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na

dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období

netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou

část.



(2) Poměrná část dovolené na zotavenou uvolněných členů zastupitelstva

hlavního města Prahy činí, za každý i započatý kalendářní měsíc trvání

výkonu jejich funkce, jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.



(3) Výměra dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města

Prahy činí 5 týdnů.



(4) Po dobu dovolené na zotavenou se uvolněným členům zastupitelstva

hlavního města Prahy měsíční odměna nekrátí.



(5) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena

zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku

práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní se

posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy

jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se

posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního

města Prahy se posuzují jako zaměstnanci.



(6) Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního

města Prahy považuje za funkční požitek.^19)



§ 58



Hlavní město Praha může poskytovat jednorázové odměny občanům hlavního

města Prahy, kteří nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za

jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů.



§ 59



nadpis vypuštěn



(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících

do samostatné působnosti hlavního města Prahy.



(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno



a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,



b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu

soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,



c) vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města

Prahy,



d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat strategii

rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů;

zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány

připomínky městských částí k návrhu strategie rozvoje hlavního města

Prahy, které se dotýkají jejich území,



e) schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města

Prahy, závěrečný účet hlavního města Prahy a účetní závěrku hlavního

města Prahy sestavenou k rozvahovému dni,



f) vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné

působnosti hlavního města Prahy,



g) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního

města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a

odvolávat je z funkce,



h) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,



i) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými

celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat,

zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako

zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské

listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny,

stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy

v již založených nebo zřízených právnických osobách,



j) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního

obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní

obslužnosti území hlavního města Prahy,



k) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje

informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských

částí,



l) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města

Prahy,



m) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního

města Prahy,



n) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,



o) zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit

jejich členy,



p) zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy,



q) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními

samosprávnými celky a o formách této spolupráce,



r) rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož výkon

primátor pozastavil podle § 73,



s) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,



t) delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2

písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní

město Praha majetkovou účast,



u) další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahy svěří

zákon.



(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o

těchto právních jednáních:



a) o vydání komunálních dluhopisů,



b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s

výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem

Prahou o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,



c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o

společnosti^26), jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,



d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí

ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší

než 5 000 000 Kč,



e) o přijetí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li

dále stanoveno jinak,



f) o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci, jde-li o závazek

vyšší než 50 000 000 Kč, a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich

poskytnutí, není-li dále stanoveno jinak,



g) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního

města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo

rozpočtu státního fondu,



h) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč

spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám

působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb,

požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví,

protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního

prostředí a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí,



i) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,



j) o zastavení nemovitých věcí,



k) o nabytí a převodu nemovitých věcí,



l) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností,

nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší

než 5 000 000 Kč,



m) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským

právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na

charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu

rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 2

000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování

jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování

ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,



n) o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 5 000 000 Kč,



o) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000

Kč,



p) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,



q) o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 2 000 000 Kč v

jednotlivých případech.



(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další

pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci

vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.



(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního

města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.



Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy



§ 60



(1) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a se

sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahy, a

to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.



(2) Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň

jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí

konat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost,

která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahy.



(3) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města

Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce^11a) Magistrátu

hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. V době

vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu^25) se

informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní na úřední desce Magistrátu

hlavního města Prahy alespoň po dobu 2 dnů před jeho konáním;

záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být

na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace

zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města

Prahy.



(4) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.



(5) Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo

člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být

uděleno.



(6) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy

není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62),

primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města

Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo

nejpozději do 15 dnů ode dne ukončeného zasedání.



§ 61



(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města

Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy po uplynutí lhůty

pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování

tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže

byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15

dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů,

pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání

předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahy, případně

nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je

zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního

města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města

Prahy se volí primátor hlavního města Prahy, náměstci primátora

hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy.



(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva

hlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po

uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na

neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání

ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní

ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto

ustanovení stanovenou na své úřední desce.



§ 62



K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu

nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^19a)



§ 63



zrušen



§ 64



(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví

a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada

hlavního města Prahy.



(2) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu

zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo

hlavního města Prahy.



§ 65



O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje

zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva

hlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního

města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis

podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora

hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno

pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu

hlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva

hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy.



§ 66



Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví

podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů

podávaných Poslanecké sněmovně.



§ 67



(1) Nastanou-li důvody pro nové volby,^3) do doby, než bude zvoleno

zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly

stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém případě však

nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat působnost

uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a

hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na

činnost Magistrátu hlavního města Prahy. Tuto skutečnost Magistrát

hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.



(2) Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy

postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní

referendum v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahy na

celém území hlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo

hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak

zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a

ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.



(3) Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než

6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo.

Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu.

Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy,

zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada

hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li

zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě

radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi

nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního

města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu

hlavního města Prahy.



DÍL 2



Rada hlavního města Prahy



§ 68



(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy

v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti

zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy

připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a

zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.



(2) Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno



a) zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného

rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,



b) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem

hlavního města Prahy,



c) ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné

působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,



d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy

zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy

nebo městskými částmi,



e) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,



f) na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit

odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád

Magistrátu hlavního města Prahy,



g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným

zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele

podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu

hlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové

organizace zřízené hlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,



h) plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným

akcionářem nebo jediným společníkem,



i) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy,

jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,



j) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem

hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné

působnosti,



k) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,



l) rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí

nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých případech spolkům,

humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím

v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární

ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových

aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí a uzavření

veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí,



m) rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání

jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených

hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,



n) rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření

smlouvy o společnosti^26), nejde-li o závazek vyšší než 10 000 000 Kč,



o) rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí

ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší

než 5 000 000 Kč,



p) rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě

nepřevyšující 10 000 000 Kč,



q) rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních

společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v

hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,



r) rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 5 000

000 Kč,



s) rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě

nepřevyšující 5 000 000 Kč,



t) rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující

18 měsíců,



u) rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy

zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního

města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do

městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,



v) rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu

hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy;

jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu

hlavního města Prahy je neplatné.



(3) Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné

působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny

zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo

hlavního města Prahy nevyhradí.



(4) Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního

města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti

hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.



§ 69



(1) Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města

Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, má 11 členů a

tvoří ji primátor hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora

hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy. Členové

rady hlavního města Prahy musí být občany České republiky.



(2) Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora

hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá,

přestává být i členem rady hlavního města Prahy.



§ 69a



(1) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto

zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města

Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy.



(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je

rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne,

ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva

hlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1,

oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat

rozpočtová opatření^19b).



(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy,

protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku

hlasování, vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po

dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu

o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující

zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoci

podle odstavce 2.



§ 70



(1) Rada hlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby.

Schůze rady hlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahy.

Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahy může k

jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva

hlavního města Prahy nebo jiné osoby.



(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města

Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.



(3) Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který

podepisuje primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora

hlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet

přítomných členů rady hlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního

města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze

schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do 7 dnů od jejího

konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahy proti zápisu

rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze

rady hlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města

Prahy k nahlédnutí.



(4) Rada hlavního města Prahy podává pololetně na zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.



§ 71



Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města

Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6,

vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města

Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v takovém případě

svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního

města Prahy.



DÍL 3



Primátor hlavního města Prahy



§ 72



(1) Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný

zastupitelstvu hlavního města Prahy.



(2) Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek.

Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města

Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po

jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.



(3) Primátor hlavního města Prahy



a) spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní

předpisy hlavního města Prahy,



b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele

Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele

Magistrátu hlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra

vnitra je neplatné,



c) ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,



d) stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu

hlavního města Prahy,



e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města

Prahy,



f) zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními

přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy,



g) vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,



h) vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy,

pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo pokud

tak stanoví zákon.



(4) Primátor hlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy,

podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva hlavního

města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahy.



(5) Primátor hlavního města Prahy je oprávněn požádat Policii České

republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného

pořádku. Policie České republiky je povinna požadovanou spolupráci

poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.



§ 73



Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního

města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k

rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy,

které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v

případě potřeby zjednat nápravu.



§ 74



(1) Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora

hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může zvolit

více náměstků primátora hlavního města Prahy.



(2) Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady

hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit

zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy.



§ 75



Dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do

zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nového primátora

hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy

vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto

období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního

města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahy své

pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora

hlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního

města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo

hlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahy, jinak

ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahy.



§ 76



(1) Primátor hlavního města Prahy má právo užívat při významných

příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má

uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název "Česká

republika".



(2) Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může

tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo

ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.



DÍL 4



Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města

Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy



§ 77



(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány

pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy

předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy, popřípadě radě

hlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.



(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad

členů zastupitelstva hlavního města Prahy, členy výboru z řad členů

zastupitelstva hlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahy a

tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do

Magistrátu hlavního města Prahy.



(3) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města

Prahy. Rada hlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v

rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního

města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního

města Prahy; radě hlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené

působnosti.



(4) Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahy tak,

aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.



(5) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů

výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda

výboru.



§ 78



(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční,

výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou

nejméně pětičlenné.



(2) Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního

sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než

české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro

národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních

menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle zvláštního právního

předpisu;^20) vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit

nejméně polovinu všech členů výboru.



(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního

města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, ředitel

Magistrátu hlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a

účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahy.



(4) Finanční výbor



a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky

hlavního města Prahy,



b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města

Prahy.



(5) Kontrolní výbor



a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města

Prahy,



b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a

Magistrátem hlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,



c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo

hlavního města Prahy.



(6) Výbor pro výchovu a vzdělávání



a) posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a

vzdělávání v hlavním městě Praze,



b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými

zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha

zřizuje,



c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací a návratných finančních

výpomocí v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,



d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol,

školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Praha

zřizuje,



e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří

zastupitelstvo hlavního města Prahy.



(7) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět

kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k

odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec,

jehož činnosti se kontrola týkala.



(8) Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahy; k zápisu

připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se

kontrola týkala.



§ 79



(1) Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní

orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního

města Prahy.



(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.



(3) Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahy.



§ 80



V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního

města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy

zvláštní orgány hlavního města Prahy.



DÍL 5



Magistrát hlavního města Prahy



§ 81



(1) Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "Magistrát") tvoří ředitel

Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto

orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený

všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.



(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly

uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města

Prahy. Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech

stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem^21).



(3) Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy,

není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního

města Prahy. Magistrát



a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním

řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud

není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní

zákon nestanoví jinak,



b) řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu

organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti

úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě

nedostatků přijímá potřebná opatření,



c) ukládá sankce podle tohoto zákona (§ 29),



d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému

Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními

systémy veřejné správy,



e) podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a

úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné

způsobilosti,



f) kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských

částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,



g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.



(4) Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních

jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační

řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále

člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahy jsou

zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro

výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních

jednotek.



(5) Ředitel Magistrátu



a) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou

hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy,



b) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům

hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,



c) jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce,



d) vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační

řád Magistrátu,



e) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních

právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do

Magistrátu,



f) zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady

hlavního města Prahy s hlasem poradním.



(6) Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh

na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve

stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého

opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový návrh se považuje za

předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst. 2.



(7) Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a

přenesené působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu

odpovědný primátorovi hlavního města Prahy.



(8) Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a

v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a

senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a

zastupitelstva městské části.



DÍL 6



§ 82



Označování listin



(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v

záhlaví označují uvedením slov "Hlavní město Praha". Dále se v záhlaví

uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy

"Zastupitelstvo hlavního města Prahy", "Rada hlavního města Prahy",

"Primátor hlavního města Prahy", "Magistrát hlavního města Prahy" s

přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán hlavního města Prahy" s

přesným označením druhu zvláštního orgánu.



(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města

Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s

označením "Hlavní město Praha" s malým znakem hlavního města Prahy,

nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v

přenesené působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního

města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým

státním znakem.



§ 83



zrušen



DÍL 7



Zvláštní odborná způsobilost



§ 84



zrušen



§ 85



zrušen



§ 86



zrušen



HLAVA IX



ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI



DÍL 1



Zastupitelstvo městské části



§ 87



(1) Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva

městské části.



(2) Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a

povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na

postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a na práva a

povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem

stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije

ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města

Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.



(3) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu

zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jemuž v

době konání voleb do zastupitelstva městské části příslušela měsíční

odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb,

pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.



(4) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu

zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jehož

funkční období skončilo před konáním voleb do zastupitelstva městské

části, může být měsíční odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po

skončení jeho funkčního období.



(5) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části, na kterou byla

zákonem nebo Statutem přenesena alespoň část působnosti pověřeného

obecního úřadu, náleží zvýšení měsíční odměny o částku stanovenou

prováděcím právním předpisem.



§ 88



(1) Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období

stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb

do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva

určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části

podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.



(2) Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů

zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a

velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby

zastupitelstvo městské části mělo v městské části

a) do 500 obyvatel 5 až 9 členů,

b) nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů,

c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů,

d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů,

e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů,

f) nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.



(3) Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se

oznámí na úřední desce^11a) úřadu městské části a případně též jiným

způsobem v místě obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.



(4) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části

je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají

volby.



(5) Dojde-li ke sloučení městských částí, stanoví počet členů

zastupitelstva městské části, který má být zvolen, Magistrát v

přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva městské

části se postupuje podle odstavce 2 obdobně.



nadpis vypuštěn



§ 89



(1) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu

svěřených tímto nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské

části vyhrazeno



a) volit starostu městské části, zástupce starosty městské části a

další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,



b) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva městské části,



c) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské části,



d) vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města

Prahy,



e) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy,



f) vyjadřovat se k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahy,



g) schvalovat strategii rozvoje městské části v souladu se strategií

rozvoje hlavního města Prahy,



h) schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,



i) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,



j) zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako

zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské

listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny,

stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti městské části v již

založených nebo zřízených právnických osobách,



k) rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi,

jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,



l) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,



m) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,



n) rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon

starosta městské části pozastavil podle § 102.



(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto

právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem

svěřeny:



a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o

převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k

závazku a smlouvy o společnosti^26) orgány městské části,



b) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí fyzickým nebo

právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,



c) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do

obchodních společností a svazků,



d) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou

právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,



e) o nabytí a převodu nemovitých věcí,



f) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským

právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na

charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu

rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 50

000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování

jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování

ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,



g) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,



h) o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky

vyšší než 100 000 Kč,



i) o zastavení nemovitých věcí,



j) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,



k) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,



l) o věcných a peněžitých darech právnickým a fyzickým osobám v hodnotě

vyšší než 50 000 Kč.



(3) Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné

vyhlášky.



(4) Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené

působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.



§ 90



K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo

volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva

městské části, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^19a)



§ 91



zrušen



§ 92



(1) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva

městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je

Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.



(2) Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva

městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města

Prahy.



(3) Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6

měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo

hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat

žalobu k Městskému soudu v Praze.^22) Do doby, než bude zvoleno nové

zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§

93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada

městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části.

V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi

městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených

zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu

městské části.



(4) Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské

části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit

místní referendum v záležitosti samostatné působnosti městské části

hlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahy, vyzve

primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2

měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části

neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto

rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.^22)



§ 93



(1) Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud



a) se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva

městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské

části^22a),



b) poklesne počet členů zastupitelstva městské části o více než o

polovinu z celkového počtu stanoveného podle § 88, nebo



c) dojde k rozpuštění zastupitelstva městské části z důvodů, které

stanoví tento zákon.



(2) Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné

působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99.

Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria^22b).

Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu

městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově

zvoleného zastupitelstva městské části.



(3) Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní

a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí

hlavní město Praha.



(4) Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově

zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání

zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu

své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.



DÍL 2



Rada městské části



§ 94



(1) Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti

jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a

jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy,

není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se

obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního

města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.



(2) Radě městské části je vyhrazeno



a) zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,



b) na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu

městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,



c) na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu

městské části a stanovit jejich plat podle zvláštních právních

předpisů; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka

úřadu je neplatné,



d) stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu

městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,



e) prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na

uprázdněný mandát,



f) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy

zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,



g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným

zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle

zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu

městské části,



h) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem

městské části.



(3) Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do

samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny

zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské

části nevyhradí.



(4) Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen

stanoví-li tak zvláštní zákon.



§ 95



(1) Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů,

přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva

městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde

zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.



(2) V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její

funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm.

b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.



§ 96



(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské

části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání

zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu

stanoveného počtu, vykonává její funkce až do doplnění počtu

zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v

takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi

městské části.



(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva

městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na

uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské

části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské

části.



(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady

městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části,

aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní

rada městské části nadále své funkce.



DÍL 3



Starosta městské části



§ 97



(1) Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a

povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a

jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li

zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se

obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora

hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.



(2) Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské

části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat

podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena;

jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího

souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.



§ 98



Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních

záležitostí veřejného pořádku městské části požádat o součinnost

Policii České republiky nebo městskou policii hlavního města Prahy.

Policie České republiky nebo městská policie hlavního města Prahy je

povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné

zákony.



§ 99



(1) Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání

zastupitelstva hlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání

zastupitelstva hlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li

se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je

oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahy, jedná-li se o

návrh podaný městskou částí.



(2) Starostu městské části zastupuje zástupce starosty městské části.

Zastupitelstvo městské části může zvolit více zástupců starosty městské

části.



DÍL 4



Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a

zvláštní orgány městské části



§ 100



(1) Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a

zvláštních orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se

obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a práva

a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a zvláštních

orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na

rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí

ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního

města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.



(2) Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor

finanční.



§ 101



(1) Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány

komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.



(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.



(3) Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části.



§ 102



Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části,

má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu

městské části na jeho nejbližším zasedání, které je povinno usnesení

rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.



DÍL 5



Úřad městské části



§ 103



Na postavení a jednání úřadu městské části na práva a povinnosti,

tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části

se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání

Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců

hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno

zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí

ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem

nebo Statutem stanoveno jinak.



§ 104



(1) Úřad městské části tvoří starosta, zástupce (zástupci) starosty,

tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci

městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka

úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské

části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené

působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo obce s rozšířenou

působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V

čele úřadu městské části je starosta.



(2) Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce

tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník

úřadu městské části odpovědný starostovi městské části. Na tajemníka

úřadu městské části se vztahují ustanovení § 84 a 85 tohoto zákona.



(3) Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části,

není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.



DÍL 6



Označování listin



§ 105



(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví

označují uvedením slov "Městská část" a názvem městské části. Dále se v

záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy

"Zastupitelstvo městské části", "Rada městské části", "Starosta městské

části", "Úřad městské části" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní

orgán městské části" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.



(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části

vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská

část" a názvem městské části, s malým znakem městské části,

nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v

přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se

opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části s

malým státním znakem.



HLAVA X



DOZOR



DÍL 1



Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města

Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města

Prahy v samostatné působnosti



§ 106



(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy zákonu,

vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li

hlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne

ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky.

Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena

dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze.

Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze

přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního

města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o

pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy

zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o

zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního

města Prahy, kterou byla zjednána náprava.



(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky hlavního města

Prahy s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo

pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.

Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena

dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze.

Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu

ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy

nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení

účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy zruší neprodleně

poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla

zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve

stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce

1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro

podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné

vyhlášky hlavního města Prahy. Je-li proti rozhodnutí ministerstva

podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh

Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu,

kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne,

zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení

účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy pozbývá

platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu před

rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní

město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a ministerstvu.

Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné

vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o

zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního

města Prahy, kterou byla zjednána náprava.



§ 107



(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města

Prahy v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním

předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy,

vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li

příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení

výzvy, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti.

Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města

Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí

ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně

stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li

příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě,

ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí

nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné

působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města

Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo

jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti,

kterým byla zjednána náprava.



(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti se

zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v

samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon

takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního

města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení

rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí

současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy.

Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené

lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v

samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního

města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné

působnosti, kterým byla zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy ve stanovené lhůtě

nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2

podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání

rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti.

Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad,

podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne

právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut.

Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,

rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti

pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím

soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha

neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své

rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do

15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy,

jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu

hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána

náprava.



(5) Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí

nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné

působnosti, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze

návrh soudu na jeho zrušení.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních

předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy

jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti hlavního města

Prahy upraveny zvláštním právním předpisem^23).



§ 107a



zrušen



DÍL 2



Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení,

rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené

působnosti



§ 108



(1) Odporuje-li nařízení hlavního města Prahy zákonu nebo jinému

právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný

ústřední správní úřad hlavní město Prahu ke zjednání nápravy.

Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od

doručení výzvy, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný

ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení hlavního

města Prahy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem

doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného

ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné

ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně

stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li

příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně

příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o

pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší neprodleně

poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i nařízení hlavního města Prahy, kterým byla zjednána

náprava.



(2) V případě zřejmého rozporu nařízení hlavního města Prahy s lidskými

právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo

jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy

ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je

pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva

nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně

příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí

současně stanoví hlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání

nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve

stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední

správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního

města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města

Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení hlavního města

Prahy, kterým byla zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve

stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední

správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu

soudu návrh na zrušení nařízení hlavního města Prahy. Jestliže Ústavní

soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně

příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o

pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy pozbývá platnosti

dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím

Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město

Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému

ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné

ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení

účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší do 15 dnů od doručení

sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i

nařízení hlavního města Prahy, kterým byla zjednána náprava.



§ 109



(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního

města Prahy v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v

jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu

nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního

správního úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti,

vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad

hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha

nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně příslušné ministerstvo nebo

jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu hlavního města Prahy zruší a o rozhodnutí o zrušení

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v

přenesené působnosti informuje Magistrát.



(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti se

zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní

úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního

města Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.



DÍL 3



Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření

orgánů městských částí hlavního města Prahy



§ 110



(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části

v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním

předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí

nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti je

pozastaven dnem doručení rozhodnutí Magistrátu městské části. Magistrát

v rozhodnutí současně stanoví městské části lhůtu ke zjednání nápravy,

která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské

části nápravu ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší

neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy,

jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu

městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.



(2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě

nápravu, podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v

samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne

nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v

samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude

právní moci.



(3) Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu

nápravu, sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a

Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné

působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o

zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla

zjednána náprava.



(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu městské části v samostatné působnosti nerozhodne,

jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na

jeho zrušení.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních

předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy

jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny

zvláštním právním předpisem^23).



§ 111



Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v

přenesené působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem,

usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením

Magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát

je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření

orgánu městské části v přenesené působnosti informuje úřad městské

části.



DÍL 4



Společná ustanovení k dozoru



§ 112



(1) Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po

dobu nejméně 15 dnů



a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti,



b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o

zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu hlavního města

Prahy,



c) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o

pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy platnosti.



(2) Hlavní město Praha neprodleně oznámí ve Sbírce



a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města

Prahy,



b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu

hlavního města Prahy,



c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis hlavního

města Prahy nebo jeho jednotlivá ustanovení.



(3) Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části

po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné

působnosti.



(4) Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu

usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v

samostatné působnosti. Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně

věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu

usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v

přenesené působnosti.



(5) Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení,

rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v samostatné

působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu

usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené

působnosti.



(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města

Prahy a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu

hlavního města Prahy nebo městské části v přenesené působnosti se

ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních

zásadách činnosti správních orgánů.



(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony

orgánů hlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního

řádu nebo podle daňového řádu.



§ 112a



zrušen



HLAVA XI



KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI



§ 113



nadpis vypuštěn



(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon

samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy ministerstvo

a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy věcně

příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.



(2) Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné a

přenesené působnosti svěřené orgánům městských částí.



(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné

správy uvedených v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány

hlavního města Prahy a městských částí dodržují



a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s

výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního

práva,



b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v

jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů,

jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole

výkonu přenesené působnosti.



§ 114



Kontrola výkonu samostatné působnosti



(1) Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení

opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující

tato doporučení v protokolu o kontrole.



(2) Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce,

nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, na

nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské

části konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo hlavního

města Prahy nebo městské části s výsledky uskutečněné kontroly.



(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup hlavního města

Prahy nebo městské části, předloží primátor hlavního města Prahy,

popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě

jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné

kontroly zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo městské části též

návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení

jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již

stalo. Informaci o jednání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo

městské části v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě

sdělení o způsobu nápravy, hlavní město Praha nebo městská část

neprodleně vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části

po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle hlavní město

Praha ministerstvu, městská část Magistrátu.



(4) Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu

nedostatků zjištěných kontrolou.



§ 115



Kontrola výkonu přenesené působnosti



(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního

města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě

Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu

městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v

případě ostatních orgánů hlavního města Prahy primátor hlavního města

Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské

části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků

zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.



§ 116



zrušen



§ 117



zrušen



HLAVA XII



VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE



§ 118



(1) Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Praze v oblasti přenesené

působnosti hlavního města Prahy



a) koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných

ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti

hlavního města Prahy,



b) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje

provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního

města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na

potřebná opatření,



c) organizuje porady s ředitelem Magistrátu.



(2) Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy je hlavní

město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.



(3) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti

přenesené působnosti hlavního města Prahy,



a) řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy

vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic a

instrukcí,



b) přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve

správním řízení.



(4) Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaných ve

správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.



ČÁST DRUHÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 119



(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování



a) hlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,



b) hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných

zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené

působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské

části, nestanoví-li zákon jinak.



(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy

vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není

podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.



§ 119a



(1) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy

zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním

řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti

nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli

Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje

primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž

se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že

zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní

potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.



(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských

částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů

městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu

městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se

skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.



§ 119b



(1) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo

a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady

využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle

tohoto zákona tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo

a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady

využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti

podle tohoto zákona tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození

a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se

narodil,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(3) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo

a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady

využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle

tohoto zákona tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) omezení svéprávnosti,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního

systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný

stav.



§ 119c



(1) Úkony podle občanského zákoníku^27) spočívající v doporučení k

uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze

státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v

předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí Magistrát nebo

úřad městské části v přenesené působnosti.



(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem^28) primátor

hlavního města Prahy, starosta městské části nebo ten, kdo je podle

tohoto zákona oprávněn primátora hlavního města Prahy nebo starostu

městské části zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí

s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje

úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené

působnosti.



(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku^29)

hlavním městem Prahou nebo městskou částí je výkonem přenesené

působnosti.



§ 120



(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 52 a 53.



(2) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14.



§ 121



(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998

se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona,

jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.



(2) Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající svou funkci

ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahy

podle tohoto zákona.



(3) Primátor hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni

účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahy

podle tohoto zákona.



(4) Náměstci primátora hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke

dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního

města Prahy podle tohoto zákona.



(5) Magistrát hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni

účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona.

Tajemník Magistrátu hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke

dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto

zákona.



(6) Zvláštní orgány hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke

dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního

města Prahy podle tohoto zákona.



§ 122



(1) Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně

jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.



(2) Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo

v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí

podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.



(3) Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti

tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.



(4) Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni

účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle

tohoto zákona.



(5) Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni

účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských

částí podle tohoto zákona.



(6) Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti

tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona.

Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni

účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí

podle tohoto zákona.



(7) Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni

účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto

zákona.



§ 123



Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev

městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do

zastupitelstev v obcích.^3)



§ 124



Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti

tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.



§ 125



U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se

příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.



§ 126



Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se

ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.



§ 127



zrušen



§ 128



Zrušují se:



1. Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.



2. Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990

Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.



ČÁST TŘETÍ



ÚČINNOST



§ 129



Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce

2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Rychetský v. r.



Příl.



Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze

1. Benice

2. Běchovice

3. Bohnice

4. Braník

5. Břevnov

6. Březiněves

7. Bubeneč

8. Čakovice

9. Černý most

10. Čimice

11. Dejvice

12. Dolní Chabry

13. Dolní Měcholupy

14. Dolní Počernice

15. Dubeč

16. Ďáblice

17. Háje

18. Hájek

19. Hloubětín

20. Hlubočepy

21. Hodkovičky

22. Holešovice

23. Holyně

24. Horní Měcholupy

25. Horní Počernice

26. Hostavice

27. Hostivař

28. Hradčany

29. Hrdlořezy

30. Chodov

31. Cholupice

32. Jinonice

33. Josefov

34. Kamýk

35. Karlín

36. Kbely

37. Klánovice

38. Kobylisy

39. Koloděje

40. Kolovraty

41. Komořany

42. Košíře

43. Královice

44. Krč

45. Křeslice

46. Kunratice

47. Kyje

48. Lahovice

49. Letňany

50. Lhotka

51. Libeň

52. Liboc

53. Libuš

54. Lipany

55. Lipence

56. Lochkov

57. Lysolaje

58. Malá Chuchle

59. Malá Strana

60. Malešice

61. Michle

62. Miškovice

63. Modřany

64. Motol

65. Nebušice

66. Nedvězí

67. Nové Město

68. Nusle

69. Petrovice

70. Písnice

71. Pitkovice

72. Podolí

73. Prosek

74. Přední Kopanina

75. Radlice

76. Radotín

77. Ruzyně

78. Řeporyje

79. Řepy

80. Satalice

81. Sedlec

82. Slivenec

83. Smíchov

84. Sobín

85. Staré Město

86. Stodůlky

87. Strašnice

88. Střešovice

89. Střížkov

90. Suchdol

91. Šeberov

92. Štěrboholy

93. Točná

94. Troja

95. Třebonice

96. Třeboradice

97. Uhříněves

98. Újezd

99. Újezd nad Lesy

100. Veleslavín

101. Velká Chuchle

102. Vinohrady

103. Vinoř

104. Vokovice

105. Vršovice

106. Vysočany

107. Vyšehrad

108. Záběhlice

109. Zadní Kopanina

110. Zbraslav

111. Zličín

112. Žižkov



Vybraná ustanovení novel



Čl.VI zákona č. 234/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města

Prahy, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření

orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, zahájená přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



3. Kontrola výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy, zahájená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



4. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení u

soudu věcně příslušného podle tohoto zákona, dokončí se řízení podle

dosavadních právních předpisů.



Čl.LVII zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Byl-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněný

člen zastupitelstva městské části hlavního města Prahy uznán dočasně

práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009,

měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31.

prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle

právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.



Čl. XXIV zákona č. 347/2010 Sb.



zrušen



Čl. XXI zákona č. 364/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla

nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží

uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněnému

členu zastupitelstva městské části hlavního města Prahy měsíční odměna

podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31.

prosince 2013.



Čl. XX zákona č. 239/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Schvalování účetní závěrky podle § 59 odst. 2 písm. e) a § 68 odst. 2

písm. g) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.



Čl. XLIII zákona č. 303/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových

sdružení právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků

obcí, který je veden u krajského úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních

samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava

České republiky.



1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).



2) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů.



3) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o

změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995

Sb.



4) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č.

152/1994 Sb.



6) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



6a) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.



6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.



9a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.



11) Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.



11a) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.



11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

zákona č. 29/2000 Sb.



13) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.

265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k

nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o

katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.



14) § 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.



15) § 124 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.



16) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákon č.

65/1965 Sb.



17) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní

pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a

orgánech, ve znění pozdějších předpisů.



18) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

pozdějších předpisů.



19) § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů.



19a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o

změně některých zákonů.



19b) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů.



20) § 214 a násl. občanského zákoníku.



21) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.



22) § 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů.



22a) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev

obcí a o změně některých zákonů.



22b) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.



23) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č.

413/2005 Sb.



24) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších

předpisů.



25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



26) § 2716 a násl. občanského zákoníku.



27) § 3075 občanského zákoníku.



28) § 1543 občanského zákoníku.



29) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.