133/1985 Sb.



ZÁKON



České národní rady



ze dne 17. prosince 1985



o požární ochraně



Změna: 425/1990 Sb.



Změna: 40/1994 Sb.



Změna: 203/1994 Sb.



Změna: 163/1998 Sb.



Změna: 71/2000 Sb.



Změna: 237/2000 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 341/2011 Sb., 350/2011 Sb.



Změna: 350/2012 Sb.



Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



§ 1



Úvodní ustanovení



(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a

zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při

živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením

povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a

fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a

samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností

jednotek požární ochrany.



(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku

požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání

požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen

poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí

nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá

okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.



ČÁST PRVNÍ



POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A

FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY



ODDÍL PRVNÍ



Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a

fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních

předpisů a fyzických osob



§ 2



Obecná ustanovení



(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i

fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních

předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění

povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na

jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku

požární ochrany (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou

součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a

neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.



(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na

úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování

činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických

osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto

osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách

více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní

povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně,

vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak.

Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností

na úseku požární ochrany.



nadpis vypuštěn



§ 3



Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů



(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti

spolupracují s Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při

zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým

osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené

na základě tohoto zákona.



(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené

jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.



§ 4



Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí



(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do

kategorií



a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,



b) se zvýšeným požárním nebezpečím,



c) s vysokým požárním nebezpečím.



(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují

činnosti



a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku^1a)

látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu

upravujícího oblast chemických látek^1b) jako oxidující, extrémně

hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují

kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až

F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném

předpisu Evropské unie^13), pokud celkové množství těchto látek a směsí

přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu,



b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v

zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se

součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných

v jednom prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné

uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60

kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,



c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo

páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že

nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje

v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,



d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně

třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,



e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120

kg/m2 a vyšší,



f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v

bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo

plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k

vytápění, vaření a ohřevu vody,



g) v budovách^1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce

větší než 22,5 m, kromě bytových domů,^1d)



h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,^1e) ve stavbách

pro obchod,^1f) ve stavbách ubytovacích zařízení^1g) a ve stavbách,

které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se

sníženou schopností pohybu a orientace,^1h)



i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod

s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může

současně vyskytovat sedm a více osob,



j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.



(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují

činnosti



a) při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního

právního předpisu upravujícího oblast chemických látek^1b) jako

oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a

směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a

2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v

přímo použitelném předpisu Evropské unie^13), pokud celkové množství

těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun,



b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob

hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s

roční produkcí 5 000 tun a vyšší,



c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v

potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava

kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního

právního předpisu upravujícího oblast chemických látek^1b) jako

extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných nebo

plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií

nebezpečnosti 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a

2.15 typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské

unie^13),



d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než

45 m,



e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a

vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.



(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se

považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.



(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba

se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím

správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.



§ 5



Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny



a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární

techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní

zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a

udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky,

věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,^1i) lze

instalovat a používat pouze schválené druhy,



b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména

udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární

techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k

rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení

a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu

ovládání požárně bezpečnostních zařízení,



c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární

bezpečnosti výrobků nebo činností,



d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními

značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to

včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a

požárně bezpečnostní zařízení,



e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11

odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty

požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a

neprodleně odstraňovat zjištěné závady,



f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění

povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady,

dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v

souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená

opatření,



g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo

vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění

příčiny vzniku požáru,



h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku

hasičského záchranného sboru kraje^1j) každý požár vzniklý při

činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo

užívají.



(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat

porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou

povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti

vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném

prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit

územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,^1j) který může

stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou

činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto

dotčena.^1k)



§ 6



nadpis vypuštěn



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se

zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále

povinny



a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární

nebezpečí provozované činnosti,



b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární

bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a

zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování

údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,



c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických

zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární

bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,



d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou

kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami

technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno

zvláštními právními předpisy,^1l) a zabezpečit provádění prací, které

by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,



e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,

používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů

potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví

osob a majetku.



(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce

1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků

známých v době jejich stanovení.



§ 6a



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují

činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny

prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1) zabezpečit

posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a

majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.



(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje



a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku

a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a

majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné

likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,



b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení

pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a

majetku,



c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.



(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují

činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního

nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením

jimi provozované činnosti.



(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního

nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je

nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a

současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto

posouzení schválí bez zbytečného odkladu.



(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti

zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo

podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této

skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů

posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke

schválení nové posouzení požárního nebezpečí.



(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního

nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny

plnit.



(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst.

1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.



§ 6b



Prováděcí právní předpis stanoví



a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností

podle požárního nebezpečí,



b) vymezení složitých podmínek pro zásah,



c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a

podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a

požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich

projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,



d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany

a požárně bezpečnostních zařízení,



e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,



f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární

ochraně,



g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního

dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování

příčin vzniku požáru,



h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se

zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,



i) způsob posuzování požárního nebezpečí.



nadpis vypuštěn



§ 7



(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen

tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární

techniky a čerpání vody pro hašení požárů.



(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o

celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době

zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v §

5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření

pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární

ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního

zákona.^1m)



§ 8



zrušen



§ 9



zrušen



§ 10



zrušen



§ 11



Odborná způsobilost



(1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou

zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno

jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v

základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých

ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy

škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož

součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární

ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v

odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné

způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé

osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České

republiky (dále jen "hasičský záchranný sbor")^1j) vykonávající funkce

stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.



(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a

mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k

výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky

odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.



(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo

osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo

může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí

osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo

technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.



(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména



a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,



b) požární bezpečnosti staveb a technologií,



c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,



d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků

požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,



e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických

účinků zplodin hoření.



(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být

vykonávána v pracovněprávním vztahu^1n) anebo na základě zvláštního

zákona.^1o)



(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm.

c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární

ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16

odst. 1).



(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i

k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá

podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle

odstavce 6.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné

způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné

přípravy.



§ 12



zrušen



§ 13



Preventivní požární hlídka



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní

požární hlídky



a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují

činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním

nebezpečím,



b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)]

nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].



(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování

předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná

opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany

a zúčastnit se likvidace požáru.



§ 14



zrušen



§ 15



Dokumentace požární ochrany



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti

uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou

dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní

stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace

požární ochrany.



§ 16



Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti

uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení

zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců

zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů

požární ochrany.



(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na

všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném

poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.^1n) Školení se

provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní

zaměstnance.



(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích

právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o

požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti

uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty

školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy

preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních

požárních hlídek.



§ 16a



(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících

činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí



a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení

vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,



b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou

přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do

preventivních požárních hlídek,



c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany

školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.



(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících

činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí



a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení

vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,



b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární

ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,



c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení

ostatních zaměstnanců o požární ochraně.



nadpis zrušen



§ 17



Základní povinnosti fyzických osob



(1) Fyzická osoba je povinna



a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při

používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a

komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných

látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem

zapálení,



b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k

uzávěrům plynu, vody a topení,



c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na

označených místech,



d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární

ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,



e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným

prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále

udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu;

uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a

věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,



f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro

rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,



g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů

při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu

bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické

expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,



h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému

sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v

prostorách, které vlastní nebo užívá,



i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti

výrobků nebo činností.



(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou

posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů

dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.



(3) Fyzická osoba nesmí



a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít

linku tísňového volání,



b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá

odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními

právními předpisy,^1l)



c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití

hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a

požárně bezpečnostních zařízení,



d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro

požární techniku,



e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární

ochrany,



f) provádět vypalování porostů.



(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru

podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem

státního požárního dozoru.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární

bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).



ODDÍL DRUHÝ



Pomoc při zdolávání požárů



§ 18



Osobní pomoc



Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru



a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,



b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k

zamezení jeho šíření,



c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit

jeho ohlášení,



d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele

zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.



§ 19



Věcná pomoc



Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární

ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová

zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.



§ 20



Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc



(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na



a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a

příslušníky Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních

sborů, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by

poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,



b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné

hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by

poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u

těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný

závažný následek,



c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví

a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně

ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.^1p)



(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19,

jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím

vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.



§ 20a



Náhrada ušlého výdělku



(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně

výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu

velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí

náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.



(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje,

v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří

měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento

nárok zanikne.



§ 21



Náhrada výdajů



(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří

tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může

oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do

dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu

výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož

územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě

výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.



(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly

věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající

fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených.

Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.



(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.



§ 22



Vstup na nemovitosti



(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup

na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k

zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací,

zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět

odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu

těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.



(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany,

vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na

nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje

nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem

uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí

dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno

užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.



(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem

na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje

nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom,

zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí,

jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka

nebo uživatele.



ČÁST DRUHÁ



Státní správa a samospráva na úseku požární ochrany



ODDÍL PRVNÍ



Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost



§ 23



Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský

záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany

stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také

orgány krajů^2a) a orgány obcí.



Ministerstvo



§ 24



(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany



a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,



b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného

sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,



c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky

sborů dobrovolných hasičů obcí,



d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování

finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na

pořízení a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární

ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo

svůj územní obvod (dále jen "vybrané obecní úřady"),



e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro

období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na

činnost v tomto období,^2b)



f) řídí výkon státní správy,



g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na

úseku požární ochrany,



h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským

záchranným sborům krajů,



i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v

jednotkách požární ochrany,



j) zabezpečuje výzkum a vývoj,



k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných

případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory

příčin vzniku požárů,



l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti

na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,



m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,



n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a

metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií

zvláštního významu,



o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek

požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,



p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se

zásahy jednotek požární ochrany,



r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,^*)



s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.^*)



(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem

technické podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární

bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a

technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany

a požárně bezpečnostních zařízení.



(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické

podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb,

a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení

šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě

ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a

bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení

těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou

technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky

požární ochrany staveb.



§ 25



(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární

ochrany.^3) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední

školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v

nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.



(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který



a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává

své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za

odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za

vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných

opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních

pracovníků a studijní výsledky žáků,



b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a

odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném

vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně

studijního oboru a opakování ročníku,



c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli

informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení

žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.



nadpis vypuštěn



§ 26



Hasičský záchranný sbor



(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen

"generální ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární

ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.



(2) Hasičský záchranný sbor kraje



a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,



b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na

úseku požární ochrany,



c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární

ochrany,



d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského

záchranného sboru kraje,



e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského

záchranného sboru,



f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,



g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,



h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních

prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,



i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní

orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon,



j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek

požární ochrany a řízení záchranných prací,



k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se

zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,



l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou

přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů

podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,

velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,



m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,



n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a

předkládá ji krajskému úřadu,



o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na

úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.



§ 27



Kraj



(1) Krajské úřady



a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,



b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského

záchranného sboru,



c) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v

období stavu ohrožení státu a válečného stavu,



d) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární

ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí

spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování

jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,



(2) Rada kraje



a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,



b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení



1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,



2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,



3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,



4. požární ochrany v budovách zvláštního významu,



5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.



(3) Kraj



a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,



b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární

ochrany přispívá



1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,



2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných

hasičů obcí.



§ 28



zrušen



§ 29



Obec a obecní úřad



(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany



a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí

hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního

předpisu^3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných

hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách

a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,



b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,



c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných

hasičů obce,



d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru

dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,



e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,

jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných

sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce

nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci

podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle

trvajícího zásahu na území obce,



f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných

hasičů obce, který se ve své pracovní době^3b) nebo v době, ze které mu

plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo

jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných

mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné

přípravy,



g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů

obce preventivní zdravotní prohlídky,



h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně

bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,



i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,



j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,



k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou

použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky

pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,



l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v

katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a

vybavení těchto jednotek,



m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení

požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční

prostředky,



n) organizuje preventivně výchovnou činnost,



o) obecně závaznou vyhláškou



1. vydává požární řád obce,



2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých

se zúčastní větší počet osob.



(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým

osobám a podnikajícím fyzickým osobám.



(3) Obecní úřad na úseku požární ochrany



a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných

hasičů obce na jejich odborné přípravě,



b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a

válečného stavu.



(4) Vybrané obecní úřady



a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a

záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech

mimo svůj územní obvod,



b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k

zásahům mimo svůj územní obvod,



c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného

pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují

nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně

jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.^3c)



§ 30



Vláda stanoví nařízením



a) druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a

vedení,



b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím

příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům

zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům

jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru

dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské

jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci

podle § 18,



c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru

dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,



d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru

dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení

anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy ze

samostatné činnosti,



e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných

obcí.



ODDÍL DRUHÝ



Státní požární dozor



§ 31



Výkon státního požárního dozoru



(1) Státní požární dozor se vykonává



a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární

ochraně,



b) posuzováním



1. územního a regulačního plánu,



2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a

5,



3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e)

bodech 4 až 9 stavebního zákona,



4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104

odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb

uvedených v § 31 odst. 3,



5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení,

kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu

ohlášení do režimu stavebního povolení,



6. dokumentace ke změně v užívání stavby,



7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o

dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení

nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky;



posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle

zvláštního právního předpisu^13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu,

který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to

pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.



c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb

vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b),

včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,



d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle

zvláštních právních předpisů,^1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti

a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních

zařízení (§ 6a),



e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým

požárním nebezpečím,



f) zjišťováním příčin vzniku požárů,



g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§

65 odst. 1 písm. b) až d)],



h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou

plnění těchto opatření.



(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g)

orgán vykonávající státní požární dozor stanoví lhůtu pro podání

písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní

požární dozor.



(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává



a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení

podle § 103 stavebního zákona, s výjimkou staveb nebo zařízení

uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,



b) u staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d) až

i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104

odst. 1 písm. g) stavebního zákona, majících charakter budov pro

bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro

více než 50 osob, a staveb podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního

zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s

hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,



c) u udržovacích prací, stavebních úprav, nezbytných úprav,

zabezpečovacích prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a b).



(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění

stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné

stanovisko nebo stanovisko vyžadované zvláštním právním předpisem.^3d)



§ 31a



Prováděcí právní předpis stanoví



a) způsob výkonu státního požárního dozoru,



b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,



c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.



Orgány vykonávající státní požární dozor



§ 32



Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b)

a c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů,

nebo u staveb, které si vyhradí.



§ 33



zrušen



§ 34



zrušen



§ 35



Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor



a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících

fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2),

u obcí (§ 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění

povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,



b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých

vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,



c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).



Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu



§ 36



(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají

bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí

nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne

o



a) vyloučení věci z užívání,



b) zákazu činnosti,



c) zastavení provozu.



(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla

znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.



(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v

odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a poznamenat je do protokolu o kontrole;

písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.



(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno

podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto

rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm

rozhodne neodkladně.



§ 37



Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí

být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s

podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.



§ 38



Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)],

obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit

zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)] lze až po odstranění

nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s

písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o

zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.



ODDÍL TŘETÍ



zrušen



§ 39



zrušen



§ 40



zrušen



§ 41



zrušen



§ 42



zrušen



ČÁST TŘETÍ



zrušena



ODDÍL PRVNÍ



zrušen



§ 43



zrušen



§ 44



zrušen



§ 45



zrušen



§ 46



zrušen



ODDÍL DRUHÝ



zrušen



§ 47



zrušen



§ 48



zrušen



§ 49



zrušen



§ 50



zrušen



§ 51



zrušen



§ 52



zrušen



§ 53



zrušen



§ 54



zrušen



nadpis zrušen



§ 55



zrušen



§ 56



zrušen



§ 57



zrušen



§ 57a



zrušen



§ 57b



zrušen



§ 57c



zrušen



nadpis zrušen



§ 58



zrušen



§ 59



zrušen



ODDÍL TŘETÍ



zrušen



§ 60



zrušen



nadpis zrušen



§ 61



zrušen



§ 61a



zrušen



§ 62



zrušen



§ 63



zrušen



§ 64



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



Jednotky požární ochrany



§ 65



Druhy jednotek požární ochrany



(1) Jednotkami požární ochrany jsou



a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z

příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen "příslušník")

určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru

kraje,



b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze

zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří

vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání (dále jen

"zaměstnanec podniku"),



c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z

fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární

ochrany jako své zaměstnání,



d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze

zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří

nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své

zaměstnání.



(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení

požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.^3b)

Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení

nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.^4a)



(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je

vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v

pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.



(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů

obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být

starší 18 let a zdravotně způsobilí.



(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární

ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.



(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně

dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí

být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno

požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby

jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí

uvedené v příloze zákona.



(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení

vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a

letadel jednotek požární ochrany^4b) mohou používat jen jednotky

požární ochrany uvedené v odstavci 1.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví



a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,



b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek

zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a

podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro

které nelze vydat kladný posudkový závěr,



c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,



d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární

ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i

jejich používání.



§ 65a



Vojenská hasičská jednotka



(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se

ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních,

vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo

zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.



(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských

zaměstnanců (dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování,

vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární

technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti

Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu

služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné

přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských

hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením

příslušníků hasičského záchranného sboru.



(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek

požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo

přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku

a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.



(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán

požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.



§ 66



Jednotka hasičského záchranného sboru kraje



(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského

záchranného sboru kraje.



(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského

záchranného sboru kraje i u právnických osob.



§ 67



Jednotka hasičského záchranného sboru podniku



(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění

úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba

provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský

záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby

s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více

krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor

kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo

dokumentace zdolávání požárů.^4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení

této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí

nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.



(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává

velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje

k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.



(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit

jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem

hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající

fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do

dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas

generálního ředitelství.



Jednotky sborů dobrovolných hasičů



§ 68



(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce.

Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje

k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává

starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího

na úseku požární ochrany.



(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti

uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje,

mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit

jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor

kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo

dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření

hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci

velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické

osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů

podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo

dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.



(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru

dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů

podniku (dále jen "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do

těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje

zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo

podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem

kraje.



(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit

dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského

záchranného sboru kraje.



§ 69



(1) Požární hlídku zřizuje



a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti

uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na

základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace

zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67

ani podle § 68,



b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou

určí hasičský záchranný sbor kraje.



(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují

ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.



§ 69a



(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny

zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o

sdružení uzavřené podle zvláštního zákona^4d) vzájemně mezi sebou nebo

s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit

společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany

mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.^4e) Druh

společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku

požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo

obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.



(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných

jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy

požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.

Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární ochrany,

pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním

městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky

požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení^4f) mezi těmito městy a

hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku

ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.



(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1,

jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1

s hasičským záchranným sborem kraje^4d) nebo obcí, jejichž jednotky

požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem kraje k

prvnímu zásahu pro uvedenou obec.



(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany

zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k

zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním

stavu.^3c)



(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského

záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na

společnou jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k

zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu

stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto

stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí

uvedené v příloze zákona.



§ 69b



Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární

ochrany



Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany

jsou povinni



a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek

požární ochrany,



b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní

pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a

pokyny svých nadřízených,



c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě

zásahu,



d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a

udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,



e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.



§ 70



Základní úkoly jednotek požární ochrany



(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly



a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany

nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,



b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných

událostech,



c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému

hasičskému záchrannému sboru kraje.



(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených

v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá

činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování

následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně

zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se

člení na organizační a operační řízení.



(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé

organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární

ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se

rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu

nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a

záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných

událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.



(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s

Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.^5)



(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a

ochrany obyvatel.^5a)



(6) Prováděcí právní předpis stanoví



a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,



b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,



c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku

a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,



d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a

ochrany obyvatel.



§ 71



Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany



(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek

požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni

svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.



(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost

jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.



§ 72



Odborná způsobilost a příprava



(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici

speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce

vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.



(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek

požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů

až po absolvování základní odborné přípravy.



(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany

jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy.

Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární

ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně

zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.^4a)



(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a

tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.



(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením.

Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o

odborné způsobilosti provádí



a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků

speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u

osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí

a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,



b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných

jednotek požární ochrany,



c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců

podniku.



(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení

odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti

závažné nedostatky.



(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy

příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární

ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení,

jakož i organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.



§ 73



Poskytování pomoci při zdolávání požárů



(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si

poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.



(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé

potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární

ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky

požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné

oprávnění má ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany

a věcných prostředků požární ochrany z více krajů, při poskytování

mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.



(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je

povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena

požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a

podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.



(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím^6a) a o

poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.^7)



ČÁST PÁTÁ



Spolupráce na úseku požární ochrany



§ 74



Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i

právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle

tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými

organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární

ochrany.



§ 75



Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a

organizace působící na úseku požární ochrany



(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a

organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů

na úseku požární ochrany zejména tím, že



a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,



b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných

hasičů obcí,



c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav

požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární

ochrany, včetně vodních zdrojů,



d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na

preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,



e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci

historie požární ochrany a hasičstva.



(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům

a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být

poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.^7a)



ČÁST ŠESTÁ



POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB



Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám



§ 76



(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru

může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající

fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí

nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě

provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší

povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že



a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami,

příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na

kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně

bezpečnostní zařízení,



b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně

a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo

neodstraňuje zjištěné závady,



c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a

odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů

požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární

ochrany,



d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,



e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje

v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti

v ní stanovené,



f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné

prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto

neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky,

věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení

používá neschválené druhy,



g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v

souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla

povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,



h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru

kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách,

které vlastní nebo užívá,



i) nepodá písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných při

kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,



j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na

požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární

bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,



k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných

činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje

údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve

lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,



l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1

písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke

vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,



m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel

jednotek požární ochrany.



(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru

může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající

fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o

požární ochraně tím, že



a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je

nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,



b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce,

neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární

techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným

zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a

produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání

požárně bezpečnostních zařízení,



c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu

činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,



d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního

nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní

požární hlídku podle § 13 odst. 1,



e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli

k tomu byla povinna,



f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou,

věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními

anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly

ohrozit její akceschopnost,



g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,



h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění

zjištěných nedostatků,



i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární

ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,



j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v

souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,



k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,

používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných

ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,



l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní

organizace vztahující se k požární bezpečnosti,



m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně

technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,



n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném

prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví

opatření proti vzniku a šíření požáru,



o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje

podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo

rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního

nebezpečí,



p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k

odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,



r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo

umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru,

neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku

požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,



s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem

požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto

neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.



(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru

může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající

fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím,

jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně

uvedené v odstavcích 1 a 2.



(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší

jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru

kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje

uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.



(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně

poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena

pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při

výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše

dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.



(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době

trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.



(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou

osobu povinnosti odstranit nedostatky ve stanovené lhůtě. Uložením

pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické

osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih

jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.



§ 77



(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se

o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor,

a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.



(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty. Pokuta

uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.



Přestupky



§ 78



(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo



a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených

místech,



b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany,

ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru

kraje nebo obce,



c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární

ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),



d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových

a jiných spotřebičů a komínů,



e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky

požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije

nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany

nebo požárně bezpečnostních zařízení,



f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije

linku tísňového volání,



g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti

výrobků nebo činností,



h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě

nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,



i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním

požáru, ačkoli je k tomu povinen,



j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů

ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky

nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,



k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými

nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu

znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům

plynu, vody a topení,



l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně

nebo jiného zdroje zapálení,



m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro

rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní

jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo

provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření

nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,



n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o

zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,



o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá

odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními

právními předpisy,



p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou

posoudit následky svého jednání,



r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,



s) vypaluje porosty,



t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru

kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,



u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární

techniku,



v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel

jednotek požární ochrany,



z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo

umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k

ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti

vlastníka podle § 2 odst. 2.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do

10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20

000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000

Kč.



§ 79



(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a

jejich projednávání obecné předpisy.^8)



(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor

kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.^7b)

Pokuta je příjmem státního rozpočtu.



ČÁST SEDMÁ



Náhrada škody



§ 80



Odškodňování úrazů



(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti



a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v

požární hlídce,



b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při

odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,

(dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle

předpisů o odškodňování pracovních úrazů,^9) pokud mu nevznikl nárok na

náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.



(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu

hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na

zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.



§ 81



Jednorázové mimořádné odškodnění



(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu

náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle

předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné

odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly

na poškozeného odkázány výživou.



(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění

zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů

podniku a pozůstalým po nich.



(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům

jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům

právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich

poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke

škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární

ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V

ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění

ministerstvo.



(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří

let ode dne vzniku škody.



Náhrada škody



§ 82



Fyzická osoba má právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci

poskytnuté při zdolávání požáru.



§ 83



(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také škoda, která jí

vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho

šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu

nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky

požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích

látek v souvislosti se zdoláváním požáru.



(2) Náhrada škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo

fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.



§ 84



(1) Náhradu škody podle § 83 poskytuje a rozhoduje o ní hasičský

záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se

konalo cvičení jednotky požární ochrany, s výjimkou uvedenou v odstavci

2.



(2) Náhradu škody právnické nebo fyzické osobě, která jí vznikla při

pomoci poskytnuté při zdolávání požáru na výzvu obce podle § 19,

poskytuje a rozhoduje o ní obec.



(3) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě škoda v souvislosti s

pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické

osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo

této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo

fyzické osobě poskytl.



(4) Právo na náhradu škody podle 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode

dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku

škody; jinak toto právo zanikne.



(5) Náhrada škody fyzické osobě, která jí vznikla v souvislosti s

pomocí poskytnutou podle § 82, se poskytuje podle občanského zákoníku.



ČÁST OSMÁ



Společná, přechodná a závěrečná ustanovení



§ 85



Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu

státního požárního dozoru se nevztahuje na



a) útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační

služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Vězeňské služby; v

těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly

podle zvláštních předpisů,



b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající

dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu na

tomto úseku,



c) námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se

zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,



d) drážní vozidla a říční plavidla s výjimkou zjišťování příčin vzniku

požárů,



e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území

České republiky.



§ 85a



(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při

výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty,

vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a

právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen

"objekty").



(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor

Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.



§ 86



Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou

dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,

nestanoví jinak.



§ 87



(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných

podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká

republika vázána.



(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají

ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.



§ 88



Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany



(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé

jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných

hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku

požární ochrany oprávněni



a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky

požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž

přítomnost není potřebná, nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k

úspěšnému provedení zásahu,



b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění

nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně

informují orgán vykonávající státní požární dozor.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle

odstavce 1.



§ 89



Povinnost mlčenlivosti



(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v

zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami.

Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po

splnění úkolu.



(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel

hasičského záchranného sboru kraje.



§ 89a



Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu

podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 90



Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací^10) nejsou

ustanovením § 89 dotčeny.



§ 91



Ocenění mimořádné odvahy



(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů

dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a

majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo

medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.



§ 92



Živelní pohromy a jiné mimořádné události



Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto

zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární

ochrany, o právech a povinnostech zaměstnanců podniků a členů

dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění

mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních

pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných

událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí

značná škoda.



§ 93



Stejnokroje a funkční označení



(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a

označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.



(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů

dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a

stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární

ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární

ochrany, kterým náleží stejnokroj.



§ 94



zrušen



§ 95



Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení



Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s výjimkou

rozhodování podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3. Stanoviska uplatněná k

politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou

správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako

podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní

souhlas jsou závazným stanoviskem podle správního řádu^11) a nejsou

samostatným rozhodnutím ve správním řízení.



§ 96



zrušen



§ 97



nadpis vypuštěn



Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby

nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o

práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde

k ohrožení jejich akceschopnosti, nebo o obdobnou činnost podle zákona

o Hasičském záchranném sboru České republiky.



nadpis vypuštěn



§ 98



(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni

účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné

způsobilosti podle dosavadních předpisů.



(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky

požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za

jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.



(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3

písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za

posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle

dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a

nepovažují.



(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti

tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny

posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení

orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle tohoto zákona.



§ 99



Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro

požární bezpečnost staveb^12) (dále jen "autorizovaná osoba"), je při

realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených

prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít

postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo

jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při

použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň

stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího

právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.



§ 100



zrušen



Závěrečná ustanovení



§ 101



Ministerstvo vydá



a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst.

2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm.

a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a §

93 odst. 3,



b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis

k provedení § 65 odst. 7 písm. b),



c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst.

3.



§ 101a



zrušen



§ 102



zrušen



§ 103



(1) Zrušují se:



1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České

národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České

národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České

národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),



2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při

zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty

přestupků proti ochraně před požáry,



3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům

hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními

pohromami,



4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú.l., kterou se upravují

podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými

živelními pohromami,



5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú.l., kterou se vydává

služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních

hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,



6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú.l., o zajištění a organizaci

požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č.

119/1958 Ú.l. a vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické

republiky č. 60/1976 Sb.,



7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú.l., o opatřování,

rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,



8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú.l., o organizaci požární

ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., (pol. 42

přílohy C),



9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti

hasicích zařízení,



10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č.

87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,



11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č.

60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární

ochraně,



12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č.

35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné

nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,



13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj.

PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry,

registrované v částce 14/1972 Sb.



(2) Platnosti pozbývají



1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické

republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování

pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976

Sb.,



2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy

vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).



§ 104



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.



Kempný v. r.



Korčák v. r.



Příl.



KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ



Kategorie jednotek požární ochrany



Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky



a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele



1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností

zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,



2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří

vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní

působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,



3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří

vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní

působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,



b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele



1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,



2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří

vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,



3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.



V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i

mimo svůj územní obvod.

+--------------------------------------------------------+

| Základní tabulka plošného pokrytí |

+----------------+---------------------------------------+

|Stupeň nebezpečí|Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu|

| území obce | na místo zásahu |

+---------+------+---------------------------------------+

| I | A |2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min |

| +------+---------------------------------------+

| | B |1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min |

+---------+------+---------------------------------------+

| II | A |2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min|

| +------+---------------------------------------+

| | B |1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min|

+---------+------+---------------------------------------+

| III | A |2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min|

| +------+---------------------------------------+

| | B |1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min|

+---------+------+---------------------------------------+

| IV | A |1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min|

+---------+------+---------------------------------------+



Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO;

min - minut.



Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou



a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo

zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s

cisternovou automobilovou stříkačkou;



Poznámka:



U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A,

III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která

nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň

přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a

vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je

možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další

jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.



b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na

místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo

družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle

složitosti zdolávání požáru.



Poznámka:



U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně

nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou

požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou

stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární

stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním

automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.



Vybraná ustanovení novel



Čl.VI zákona č. 186/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Výkon státního požárního dozoru podle § 31 odst. 1 písm. b) a c)

zahájený před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



2. Stanoviska vydaná podle § 31 odst. 4 před účinností tohoto zákona

zůstávají pro účely stavebního řízení podle zvláštního právního

předpisu^3f) v platnosti do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se při ověřování dodržení podmínek

podle § 31 odst. 1 písm. c) spojeného zpravidla s místním šetřením

zjišťuje, zda stavba odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně

bezpečnostního řešení, podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a

stanoviskům vydaným k této dokumentaci ještě před účinností tohoto

zákona.



4. Stanovením postupu a lhůt podle bodů 1 až 3 nejsou dotčeny požadavky

na stavební výrobky stanovené zvláštním právním předpisem^13).



5. Jedná-li se o stavby, nad kterými není vykonáván státní požární

dozor podle § 31 odst. 3, postupuje stavební úřad při posuzování

požární bezpečnosti staveb, které bylo zahájeno před nabytím účinnosti

tohoto zákona, podle bodů 1 a 2; pokud si stavební úřad před nabytím

účinnosti tohoto zákona vyžádal k posouzení požární bezpečnosti staveb

odbornou pomoc orgánu vykonávajícího státní požární dozor, postupuje se

podle bodů 1 a 2.



1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických

požadavcích na výstavbu.



1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a

o změně některých zákonů (chemický zákon).



1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné

technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou

schopností pohybu a orientace.



1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.



1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky

a o změně některých zákonů.



1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o

ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.



1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v

elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.



1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.



1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.



1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



1p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších

předpisů.



2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).



2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.



3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních

škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č.

138/1995 Sb.



3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů.



3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí

zákoník práce a některé další zákony.



3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.



3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení stavebního zákona.



3f) § 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



3f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).



3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.



4a) § 124 zákoníku práce.



4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární

techniky.



4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.



4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.



4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).



4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru

České republiky a o změně některých zákonů.



5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie

a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon).



6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.



7) Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou

socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních

vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a

vzájemné pomoci v hraničních otázkách.



7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 250/2000

Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.



7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,

kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.



10) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



11) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



12) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů

a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve

výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.



13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008

ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a

směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně

nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.



13) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).



*) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. q).



*) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. r).