334/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 12. května 1992
o ochraně zemědělského půdního fondu
Změna: 10/1993 Sb.
Změna: 98/1999 Sb.
Změna: 132/2000 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 222/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 167/2008 Sb.
Změna: 9/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 402/2010 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 503/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 41/2015 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST I
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
§ 1
(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země,
nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a
je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského
půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti,
kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.
(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to
je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní
porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována,
ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).
(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb
nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování
zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro
polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze
sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní
opatření apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního
fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního
fondu.
ČÁST II
ZMĚNA VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
§ 2
Změna využití zemědělské půdy
Zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí^18) jako trvalý
travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu uděleným na základě posouzení fyzikálních
nebo biologických vlastností zemědělské půdy, rizik ohrožení zemědělské
půdy erozí, včetně polohy údolnic a provedených opatření ke snížení
těchto rizik, jako jsou například svahové průlehy.
§ 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1) Je zakázáno
a) znečišťovat zemědělskou půdu vnášením látek, přípravků nebo
organismů do zemědělské půdy nebo na ni, jejichž množství překračuje
preventivní hodnoty, které představují horní hranice obsahů rizikových
látek a rizikových prvků stanovené prováděcím právním předpisem; za
znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků
na zemědělské půdě v souladu se zvláštním právním předpisem^28),
b) způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné
míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem;
přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné
dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti
na hloubce půdy,
c) užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s
odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu
není třeba, a
d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské
půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo
narušováním erozí.
(2) Do zemědělské půdy nebo na ni je zakázáno vnášet jiné látky nebo
přípravky, než umožňují zvláštní právní předpisy^28).
(3) Na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní
hodnoty, je zakázáno používání upravených kalů a sedimentů. Na
zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení indikační hodnoty, je
zakázáno používání hnojiv nebo přípravků, které obsahují rizikovou
látku nebo rizikový prvek, u nichž k překročení indikačních hodnot
došlo; indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo
rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k
ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení
zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na
produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním
předpisem.
(4)
neplatil
(5) Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany
zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany“) vymezených
prováděcím právním předpisem. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany
nelze využívat jako plantáž dřevin^18).
(6) Zemědělskou půdu lze jako plantáž dřevin^18) využívat nejdéle po
dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto
zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho
pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let. Vlastník, nebo jiná osoba,
která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od
ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin^18) odstranit
pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému
využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato
zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.
(7) Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu
užívat, jsou povinni oznámit výsadbu dřevin nebo počátek nového
pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako
plantáže dřevin^18) orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému
v § 15 vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu
nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin^18).
Tato povinnost se nevztahuje na osoby, které tyto skutečnosti nahlásí
nebo nahlásily Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu při podání
žádosti o dotace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci
společné zemědělské politiky.
§ 3a
Používání sedimentů na zemědělské půdě
(1) Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je na
zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu^18) nebo
trvalý travní porost^18) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů
stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu
agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout
dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku
po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí,
jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti
stanovené zvláštním právním předpisem^29) a nebudou-li použitím
sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo
chemické vlastnosti půdy.
(2) Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a
vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat
a) identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity,
a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které má na
nich být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o
zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem půdního bloku,
popřípadě dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje
katastrálním územím a parcelním číslem pozemku,
b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty
použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu
užívat, nejedná-li se o žadatele,
c) údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním
předpisem^29), ne starší 3 let,
d) údaj o původu sedimentů,
e) informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém
zpracování sedimentu před použitím,
f) údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v
rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^29),
g) potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy,
na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro
provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment,
h) umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a
i) předpokládané datum zahájení použití sedimentů.
(3) Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu
stanovených zvláštním právním předpisem^29) podezření na výskyt
rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí
zvláštní právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození
příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností
zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli
uložit zpracování ekotoxikologických testů podle zvláštního právního
předpisu^29). Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu,
souhlas nelze udělit.
(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití
sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě
ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o
zemědělství. Obsahem evidence jsou
a) den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě
den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným
podkladem,
b) množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar,
c) údaje o kvalitě sedimentu,
d) údaje o původu sedimentu,
e) údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie,
f) údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a
g) datum zahájení použití sedimentů.
(5) Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce
1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který
souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti,
jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl
právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro
které byl souhlas závazným podkladem.
§ 3b
Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence
odnětí zemědělské půdy
(1) Informace o kvalitě zemědělské půdy obsahují údaje o
a) obsahu rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě,
b) fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech zemědělské půdy
a
c) míře erozního ohrožení zemědělské půdy.
(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace podle
odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence
informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě
zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství,
vedená v její samostatné části. Orgány ochrany zemědělského půdního
fondu mají přístup do částí evidence půdy podle zákona o zemědělství
potřebných pro činnost prováděnou podle tohoto zákona.
(3) Informace obsažené v evidenci informací o kvalitě zemědělské půdy
se využívají k hodnocení kvality zemědělské půdy a jejího vývoje,
prováděného orgány ochrany zemědělského půdního fondu, zejména
nepříznivých změn; za nepříznivé změny zemědělské půdy se považuje
překročení preventivních hodnot v zemědělských půdách nebo stav, kdy v
časovém intervalu dvou zjišťování došlo ke zhoršení sledovaných
vlastností zemědělské půdy uvedených v odstavci 1.
§ 3c
Postupy při znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy
erozí a opatření k nápravě
(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného
stavu opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením
povinností uvedených v § 3 s výjimkou odst. 1 písm. b) a opatření k
nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jimi vydaných
souhlasů. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu.
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného
stavu přecházejí na jeho právního nástupce.
(2) Jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění
zemědělské půdy uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a
meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení
přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek,
popřípadě změnu druhu pozemku. Způsob nápravy při erozním ohrožení volí
původce závadného stavu podle prováděcího právního předpisu.
(3) Zjištěné překročení indikačních hodnot ve vztahu k požadavku na
zdravotní nezávadnost potravin orgán ochrany zemědělského půdního fondu
oznámí Státní zemědělské a potravinářské inspekci a ve vztahu k
požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a
zkušebnímu ústavu zemědělskému.
(4) Překročení indikačních hodnot ve vztahu k veřejnému zdraví orgán
ochrany zemědělského půdního fondu oznámí vlastníkovi pozemku a krajské
hygienické stanici a překročení indikačních hodnot ve vztahu k ohrožení
zdraví zvířat oznámí vlastníkovi pozemku a Státní veterinární správě.
(5) Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy
vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o
předcházení ekologické újmě a o její nápravě^30). Zahájené řízení o
uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu
přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení
nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě.
(6) Vlastníci a jiné osoby, které jsou oprávněny užívat zemědělskou
půdu, k níž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci
závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za
tím účelem jsou povinni umožnit vstup na své pozemky a strpět v
nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání svých pozemků.
ČÁST III
ZÁSADY PLOŠNÉ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 4
(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou
půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území
nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato
území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a
zařízení. Musí-li v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu, je nutno především
a) odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách,
b) odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality
půdy jsou třídy ochrany,
c) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu,
hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových
komunikací,
d) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po
ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití
pozemků,
e) při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně zatěžovat
obhospodařování zemědělského půdního fondu a
f) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést
takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla
způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace.
(2) Za nezbytný případ se považuje zejména neexistence ploch uvedených
v odstavci 1 na území obce, na kterém má být záměr, který se dotýká
zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“), realizován, popřípadě na
území dvou nebo více obcí, jedná-li se o záměr, který přesahuje území
obce, nebo veřejně prospěšnou stavbu anebo veřejně prospěšné opatření.
(3) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v
případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem
ochrany zemědělského půdního fondu.
(4) Odstavec 3 se nepoužije při posuzování těch ploch, které jsou
obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci, pokud při nové územně
plánovací činnosti nemá dojít ke změně jejich určení.
ČÁST IV
OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 5
Při územně plánovací činnosti
(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací
činnosti prováděné podle zvláštních předpisů ^6) zajištěna, jsou
pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4),
navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných
zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve
srovnání s jiným možným řešením.
(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska^6) k
územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z
hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.
(3) Územní rozhodnutí, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, vydává
stavební úřad na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu vydaného podle § 9, který je závazným stanoviskem podle správního
řádu^7).
§ 6
Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se
řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle
zvláštních předpisů ^8) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§
4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných
zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem
rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s
orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny
jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení
podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke
stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona^31), grafické
znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků
geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.
§ 7
Při zpracování dokumentace pro umístění záměru
(1) Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vyžadující souhlas podle
§ 9 musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany
zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo
tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních
zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám
zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby
mimo zastavěné území s výjimkou případů umístění stavby v souladu s
a) platnými zásadami územního rozvoje nebo platným územním plánem, nebo
b) návrhem tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních
komunikací^10), celostátních drah^11) a vodních cest a jejich
součástí^12), k němuž orgány ochrany zemědělského půdního fondu udělily
vyjádření podle odstavce 4.
(3) Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních
komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí je
povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných
zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a
zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.
Vyhodnocení se přikládá k žádosti o vyjádření podle odstavce 4.
(4) K návrhu tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,
celostátních drah a vodních cest a jejich součástí se vždy vyjádří
orgán ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž ve svém vyjádření
navrhne opatření k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu;
vyjádření je předběžnou informací podle správního řádu k podmínkám pro
vydání souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
(5) Vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle odstavce
4 není třeba,
a) má-li se stavba trasy nadzemních a podzemních vedení, pozemních
komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí
uskutečnit na plochách vymezených pro tento účel platnými zásadami
územního rozvoje nebo platným územním plánem nebo jsou-li podmínky pro
umístění tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,
celostátních drah a vodních cest a jejich součástí stanoveny regulačním
plánem,
b) jsou-li součástí řešení obsaženého v dokumentaci jiných staveb, pro
které byl vydán souhlas s odnětím podle § 9, návrhy tras nadzemních a
podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah nebo vodních
cest a jejich součástí,
c) jedná-li se o návrh úpravy tras nadzemních a podzemních vedení,
pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich
součástí, nebo
d) jedná-li se o úpravy nivelety, šířky a parametrů oblouků stávajících
nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah
a vodních cest.
(6) Žádost o vyjádření podle odstavce 4 musí kromě náležitostí podle
správního řádu obsahovat
a) zákres navrhované trasy nadzemních a podzemních vedení, pozemních
komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí do
snímku katastrální mapy se zobrazením jednotlivých dotčených parcel
půdy patřící do zemědělského půdního fondu podle katastrálních území,
b) údaje o hydrologických a odtokových poměrech,
c) údaje o sítích zemědělských účelových komunikací a polních cest,
d) údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách dotčených pozemků
a jejich zatřídění do tříd ochrany v případě, kde je možné alternativní
umístění tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,
celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, a
e) stručné údaje o technickém řešení stavby.
§ 8
Při stavební,těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při
geologickém a hydrogeologickém průzkumu
(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební,
těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách, popřípadě, aby tyto
škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby
tyto činnosti provozující, povinny vyhodnotit předpokládané důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami
ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména
a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji
uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit
jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace
anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy
určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných
případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku
uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
1. pro účely zalesnění, popřípadě prohlášení za pozemky určené k plnění
funkcí lesa,
2. z důvodů zařazení do druhu pozemku ostatní plocha, pokud pozemky
nelze zemědělsky obdělávat,
3. v zájmu ochrany přírody a krajiny,
4. pro ochranu archeologických nalezišť, nebo
5. pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných
pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně
zdrojů přírodních minerálních vod,
b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné
nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách
neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem
odňaty ze zemědělského půdního fondu,
c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem,
uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud
provedení rekultivace přichází v úvahu,
d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby
byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,
e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných
látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.
(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování,
opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním
fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti
uvedené v odstavci 1 a dále
a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po
jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,
b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho
vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,
c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem dotčené
zemědělské půdy, nebo jinou osobou oprávněnou tuto zemědělskou půdu
užívat.
(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a
s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají
odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně
doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou
provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského
půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§
9).
ČÁST V
ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 9
(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro
nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle zvláštních právních
předpisů^32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v
odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního
fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový
záměr.
(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského
půdního fondu odňata zemědělská půda
a) v zastavěném území pro
1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2,
nebo
2. stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v
proluce o velikosti do 0,5 ha,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely,
vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení,
mobilních sítí, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než
30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo
podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde
o plochu větší než 55 m2, nebo
3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku,
c) pro obnovu přirozených koryt vodních toků, nebo
d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby
potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín
zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem
písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v §
15.
(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo
dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu
jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu
rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u
stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek
přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada^18), je plocha
potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky
nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na
veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.
„(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o
záměr
a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury^33)
umísťovaný v koridoru vymezeném v platných zásadách územního rozvoje na
základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry
zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
b) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platných zásadách
územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně
stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do
tříd ochrany,
c) na zastavitelné ploše vymezené v platném územním plánu,
d) těžby ve stanovených dobývacích prostorech, nebo
e) vyhledávání a průzkumu nerostů ve stanovených průzkumných územích.
(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel
zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného
řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení
z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a
ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je
předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho
konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou
půdu. K žádosti připojí
a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením
vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a
dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v
kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel
z dřívější pozemkové evidence,
b) vyjádření vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského
půdního fondu se navrhuje, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto
zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému
odnětí,
c) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně
postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů
použitých pro výpočet, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody
nestanoví,
d) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do
zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením
vodní plochy,
e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu
jejich hospodárného využití,
f) vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
g) výsledky pedologického průzkumu,
h) údaje o odvodnění a závlahách,
i) údaje o protierozních opatřeních,
j) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením
tříd ochrany a
k) informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního
předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu podkladem.
(7) Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí
podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o
výši hladiny podzemní vody.
(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její
přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního
fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména
a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního
fondu,
c) schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě
stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a
ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové)
těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko- průzkumných pracích, zejména
u velmi hlubokých vrtů,
d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze
zemědělského půdního fondu, a
e) vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.
(9) Výši odvodů vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze
orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví podle § 11.
§ 10
(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle §
9 odst. 8 pro záměr vyžadující povolení podle zvláštních právních
předpisů je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána
podle zvláštních předpisů.^6) Žadatel je povinen plnit podmínky v něm
stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve
lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s
platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením
jejich platnosti podle zvláštních předpisů.^6)
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k
odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele
změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně
rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů.^6) Orgán ochrany
zemědělského půdního fondu může na návrh osoby podle odstavce 1 změnit
pravomocné rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu (§ 21), jestliže se změnily podmínky
rozhodné pro obsah souhlasu. Změna souhlasu pro těžbu nerostných
surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany
přírody je možná pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody o
záměru vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku nebo
přechodně chráněné plochy. Změny souhlasu z důvodu ochrany přírody
nesmí převýšit 10 % plochy řešené původně schváleným plánem
rekultivace. Změna souhlasu z důvodu ochrany přírody je účinná ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku
nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně
chráněné plochy.
(3) Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli,
nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů.
Byl-li souhlas vydán formou rozhodnutí (§ 21), pozbývá platnosti,
nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní
moci.
(4) Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru
nemovitostí rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, popřípadě
pravomocné rozhodnutí o souhlasu (§ 21).
ČÁST VI
ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 11
(1) Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas
s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za
odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy
k tomuto zákonu.
(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne
orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu
po zahájení realizace záměru. U záměrů prováděných po etapách
vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany zemědělského půdního
fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou jednotlivou
etapu po jejím zahájení.
(3) Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu
vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí
vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě
rozhodnutí o souhlasu (§ 21).
(4) Povinný k platbě odvodů je povinen orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím
a) doručit kopii pravomocného rozhodnutí, pro které je souhlas s
odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o souhlasu (§ 21), a to do 1 roku
ode dne jeho platnosti, a
b) písemně oznámit zahájení realizace záměru, popřípadě zahájení další
etapy záměru, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5) Povinný k platbě odvodů podle § 11a odst. 3 je povinen orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech
oznámit změnu způsobu využití a doložit kopii oprávnění k provedení
změny, a to do 1 měsíce od této změny.
(6) Dojde-li ke změně v osobě povinného k platbě odvodů, je nový
povinný k platbě odvodů povinen oznámit a doložit orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech
tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Platební povinnost
původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je povinnost k platbě odvodů
uložena novému povinnému.
(7) Není-li rozhodnutí o odvodech vydáno po zahájení realizace záměru,
částka odvodů odpovídající období do vydání rozhodnutí o odvodech se
přičte k první platbě odvodů, a to počínaje dnem zahájení realizace
záměru.
§ 11a
(1) Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro
a) stavby drah včetně jejich součástí^34), je-li stavebníkem a následně
vlastníkem stát,
b) stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu^35), včetně jejich
součástí a příslušenství,
c) stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským
podnikatelem podle zákona o zemědělství,
d) výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování
zemědělských a lesních pozemků,
e) stavby a zařízení protierozní ochrany,
f) stavby čistíren odpadních vod,
g) změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem
využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím,
h) zalesnění na pozemcích ve IV. a V. třídě ochrany,
i) stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před
povodněmi,
j) cyklistické stezky nebo jejich části, budované v souladu s platnými
zásadami územního rozvoje nebo s platným územním plánem, nebo
k) zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně
přírody a krajiny, má-li vzniknout registrovaný významný krajinný prvek
nebo přechodně chráněná plocha (§ 10 odst. 3), převedením na druh
pozemku
1. ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda,
2. vodní plocha se způsobem využití zamokřená půda, nebo
3. lesní pozemek se způsobem využití les jiný než hospodářský.
(2) Za stavby zemědělské prvovýroby se nepovažují stavby obsahující
obytné místnosti, stavby pro zpracování a prodej zemědělské produkce a
stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, například
dostihová dráha nebo výcviková hala.
(3) Dojde-li do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož
závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu pro záměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu (§ 21) ke změně účelu
využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody
se stanoví podle § 11. Povinný k platbě odvodů je ten, jemuž svědčí
oprávnění ke změně účelu využití. Při rozhodování o odvodech se vychází
z právního stavu ke dni právně účinné změny účelu využití.
§ 11b
(1) Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního
fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou
ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení
rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 8 písm. c)] nebo do
zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4, popřípadě do dne nabytí
právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku nebo do
dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně chráněné
plochy.
(2) Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán
ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Potvrzení o ukončení
odnětí zašle celnímu úřadu.
(3) Je-li zemědělská půda trvale odňata ze zemědělského půdního fondu
pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím
prostoru a mají-li být dotčené pozemky po ukončení účelu odnětí
rekultivovány podle schváleného plánu rekultivace zalesněním či
zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.
(4) Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí je
souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o souhlasu (§ 21) s
trvalým odnětím, zaniká povinnost rekultivace daná předchozím souhlasem
s dočasným odnětím na tutéž plochu.
(5) Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je
příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a
30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská
půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být
použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a
obnovu přírody a krajiny. Je-li odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu dotčena zemědělská půda na území více obcí, část
připadající do rozpočtu obce se mezi obce rozdělí poměrně podle plochy
odňaté zemědělské půdy.
§ 12
Splatnost odvodů
(1) Odvod placený jednorázově je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o odvodu.
(2) Jde-li o odvody placené každoročně, jsou splatné nejpozději do
konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.
(3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit
z nezaplacených částek úrok z prodlení, který činí
a) u právnické osoby nebo u fyzické osoby oprávněné k podnikání ^21)
0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení,
b) u fyzické osoby 5 % dlužné částky ročně.
(4) Odvod se neplatí, jestliže výše odvodu
a) placeného jednorázově nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,
b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč ročně.
(5) Úrok z prodlení se nepředepíše a osobě povinné k odvodu nevzniká
povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho správce daně
částku 200 Kč.
(6) Při správě placení odvodů se postupuje podle daňového řádu.
ČÁST VII
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 13
(1) Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností,
b) krajský úřad,
c) správa národního parku,
d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a
e) Ministerstvo životního prostředí.
(2) Ve vojenském újezdě^36) vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu újezdní úřad.
§ 14
zrušen
§ 15
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí
zemědělského půdního fondu,
b) uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na
ornou půdu,
c) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením
povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a d) a v § 3 odst. 4 až 6 a
neplněním podmínek jím vydaného souhlasu,
d) kontroluje plnění
1. povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) až d) a § 3 odst. 4 až
6,
2. podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací,
3. jím uloženého opatření k nápravě,
e) uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků,
vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití,
f) ohledně erozního ohrožení zemědělské půdy podle § 3b pořizuje
informace o zemědělské půdě a hodnotí její stav a tyto údaje předává do
evidence informací o kvalitě zemědělské půdy,
g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům s
výjimkou regulačních plánů pořizovaných na základě zásad územního
rozvoje,
i) uděluje podle § 7 odst. 4 vyjádření k návrhům tras nadzemních a
podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich
součástí, pokud trasa nadzemních a podzemních vedení, pozemních
komunikací a vodních cest a jejich součástí nepřesahuje správní obvod
obce s rozšířenou působností,
j) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře
menší nebo rovné 1 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s
dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení
rekultivace podle § 11b odst. 2,
k) rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu,
l) projednává správní delikty podle tohoto zákona, není-li k jejich
projednání příslušná inspekce,
m) je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do
zemědělského půdního fondu o výměře menší nebo rovné 1 ha, a
n) vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu,
není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán.
§ 16
Správy národních parků vykonávají působnost na území těchto parků při
ochraně zemědělského půdního fondu podle zvláštního předpisu.^23)
§ 16a
Inspekce
a) kontroluje
1. dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst.
2 a 3,
2. plnění opatření k nápravě uložených podle písmene b),
b) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením
povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst. 2 a 3,
c) projednává správní delikty podle § 20 odst. 1 písm. a), e), f) a h)
a podle § 20a odst. 1 písm. a), e), f) a h); správní delikty podle § 20
odst. 1 písm. h) a podle § 20a odst. 1 písm. h) projednává, jestliže se
jedná o nesplnění opatření k nápravě uložené inspekcí, a
d) pořizuje informace o zemědělské půdě, s výjimkou informací
týkajících se erozního ohrožení půdy, hodnotí její stav podle § 3b, a
tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.
§ 17
Ministerstvo životního prostředí
a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k zásadám územního rozvoje,
územním plánům obcí, ve kterých je sídlo kraje, a k územnímu plánu,
který řeší celé území hlavního města Prahy, a k návrhům na samostatné
vymezení zastavěného území hlavního města Prahy a obcí, ve kterých je
sídlo kraje,
b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích
prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o
výměře nad 20 ha,
c) uděluje podle § 7 vyjádření k návrhům tras nadzemních a podzemních
vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich
součástí, které se nacházejí na území dvou a více krajů,
d) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře
nad 10 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem
vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle §
11b odst. 2,
e) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu
a dozírá, jak orgány ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně
na tomto úseku plní své úkoly,
f) vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky
životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních
předpisů,
g) vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů
o ochraně zemědělského půdního fondu,
h) provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského
půdního fondu podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření
k odstranění zjištěných závad,
i) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
j) kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění
rekultivací, a jím uložených opatření k nápravě,
k) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním
podmínek jím vydaných souhlasů,
l) je odvolacím správním orgánem ve věcech rozhodnutých inspekcí nebo
správou národního parku a
m) je dotčeným správním úřadem podle zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do
zemědělského půdního fondu o výměře nad 10 ha.
§ 17a
Krajský úřad
a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územně plánovací
dokumentaci, nejde-li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu, a k návrhům na samostatné vymezení
zastavěného území, s výjimkou zastavěného území hlavního města Prahy a
obcí, ve kterých je sídlo kraje,
b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích
prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o
výměře do 20 ha,
c) uděluje podle § 7 vyjádření k návrhům tras nadzemních a podzemních
vedení a jejich součástí, přesahuje-li trasa území, v němž vykonává
působnost obecní úřad obce s rozšířenou působností, a nejde-li o případ
uvedený v § 17 písm. c),
d) uděluje podle § 7 vyjádření k návrhům tras celostátních drah a
jejich součástí, které nepřesahují území příslušného kraje, a k návrhům
tras pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, které
nepřesahují území příslušného kraje a přesahují správní obvod obce s
rozšířenou působností,
e) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře
větší než 1 ha a menší nebo rovné 10 ha, a u dočasného odnětí nebo
trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných
potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2.
f) usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany
zemědělského půdního fondu, který zajišťují obecní úřady obcí s
rozšířenou působností na území příslušného kraje, dozírá, jak tyto
orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí
kontrolní činnost a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své
působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,
g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h) kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění
rekultivací, a opatření k nápravě jím uložených,
i) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním
podmínek jím vydaných souhlasů a
j) je dotčeným správním úřadem podle zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do
zemědělského půdního fondu o výměře větší než 1 ha a menší nebo rovné
10 ha.
§ 17b
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
a) předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy (§ 3b odst.
3 informace o zemědělské půdě získané z činnosti prováděné podle zákona
o hnojivech, zejména informace o obsahu rizikových prvků nebo
rizikových látek v zemědělské půdě, fyzikálních vlastnostech zemědělské
půdy a škodlivých změnách zemědělské půdy [§ 3b odst. 1 písm. a) a b)]
a
b) informuje neprodleně inspekci o případech znečištění nebo poškození
zemědělské půdy.
§ 18
Společná ustanovení o výkonu státní správy na úseku ochrany
zemědělského půdního fondu
(1) Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která
má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s
rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li
příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému
úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti podle
věty první příslušné Ministerstvo životního prostředí. Nachází-li se
zemědělská půda na území národního parku, žádost podle věty první se
podává u správy národního parku.
(2) Nachází-li se zemědělská půda, která je předmětem žádosti podle
odstavce 1, ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany
zemědělského půdního fondu téhož stupně, je k řízení ve věci příslušný
ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu
leží největší část zemědělské půdy.
(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování
ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně
kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření jimi
stanovená při řízení podle zákona a v mezích své působnosti ukládají
opatření k odstranění zjištěných závad.
(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi
orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního
fondu, s orgány Inspekce životního prostředí České republiky, se
Státním fondem životního prostředí České republiky a se Státním
pozemkovým úřadem.
(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k
vydání stanoviska k územně plánovací dokumentaci, je dotčeným orgánem v
ostatních věcech souvisejících s územně plánovací dokumentací^37).
(6) Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu nebyl vydán obecním úřadem obce s rozšířenou působností, zašle
orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal,
stejnopis jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, v jehož územním obvodu se dotčená zemědělská půda nebo její
největší část nachází, a to včetně dokumentace připojené k žádosti o
vydání souhlasu.
(7) Pověření pracovníci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu se
při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem
vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich
pověření ke kontrole.
(8) Za odebrané vzorky pro účely kontroly znečištění zemědělské půdy
podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.
§ 18a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 18b
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům
ochrany zemědělského půdního fondu
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v
rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST VIII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
§ 19
Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších
činnostech spojených s vedením katastru nemovitostí, nebo Státní
pozemkový úřad při řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledky
slouží pro obnovu katastrálního operátu, že v důsledku drobných
pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do
zemědělského půdního fondu, včetně přirozených posunů koryt vodních
toků, došlo k přirozené změně druhů pozemků, projednají zjištěné
skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do
souladu se stavem zjištěným v terénu.
ČÁST IX
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 20
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,
b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) způsobuje ohrožení zemědělské půdy
erozí,
c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) užívá zemědělskou půdu k
nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského
půdního fondu,
d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) poškozuje fyzikální vlastnosti
zemědělské půdy,
e) v rozporu s § 3 odst. 2 vnáší jiné než povolené látky nebo přípravky
do zemědělské půdy nebo na ni,
f) v rozporu s § 3 odst. 3 použije upravené kaly nebo sedimenty anebo
použije hnojivo nebo přípravek obsahující rizikovou látku nebo rizikový
prvek, u nichž došlo k překročení indikačních hodnot,
g) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve
stanovené lhůtě,
h) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c,
i) nesplní některou z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu
stanovenou rozhodnutím vydaným na základě souhlasu s odnětím zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 10 odst. 2, nebo rozhodnutím
o souhlasu s odnětím podle § 21,
j) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii pravomocného
rozhodnutí ve stanovené lhůtě,
k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru
ve stanovené lhůtě,
l) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené
lhůtě, nebo
m) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného
k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.
(2) Vlastník, nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou
půdu užívat, se dopustí přestupku tím, že
a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,
b) v rozporu s § 3 odst. 4 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v
souladu s charakteristikou druhu pozemku,
c) v rozporu s § 3 odst. 5 využívá zemědělskou půdu I. a II. třídy
ochrany jako plantáž dřevin,
d) v rozporu s § 3 odst. 6 neodstraní pařezy nebo neprovede
rekultivaci,
e) v rozporu s § 3 odst. 6 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo
f) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 3 odst. 7.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e)
nebo i),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo h)
nebo podle odstavce 2 písm. c), d) nebo e), nebo
c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), j),
k), l) nebo m) nebo odstavce 2 písm. a), b) nebo f).“.
§ 20a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,
b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) způsobuje ohrožení zemědělské půdy
erozí,
c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) užívá zemědělskou půdu k
nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského
půdního fondu,
d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) poškozuje fyzikální vlastnosti
zemědělské půdy,
e) v rozporu s § 3 odst. 2 vnáší jiné než povolené látky nebo přípravky
do zemědělské půdy nebo na ni,
f) v rozporu s § 3 odst. 3 použije upravené kaly nebo sedimenty anebo
použije hnojivo nebo přípravek obsahující rizikovou látku nebo rizikový
prvek, u nichž došlo k překročení indikačních hodnot,
g) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve
stanovené lhůtě,
h) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c,
i) nesplní některou z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu
stanovenou rozhodnutím vydaným na základě souhlasu s odnětím zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 10 odst. 2, nebo rozhodnutím
o souhlasu s odnětím podle § 21,
j) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii pravomocného
rozhodnutí ve stanovené lhůtě,
k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru
ve stanovené lhůtě,
l) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené
lhůtě, nebo
m) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného
k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, dopustí
správního deliktu tím, že
a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,
b) v rozporu s § 3 odst. 4 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v
souladu s charakteristikou druhu pozemku,
c) v rozporu s § 3 odst. 5 využívá zemědělskou půdu I. a II. třídy
ochrany jako plantáž dřevin,
d) v rozporu s § 3 odst. 6 neodstraní pařezy nebo neprovede
rekultivaci,
e) v rozporu s § 3 odst. 6 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo
f) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 3 odst. 7.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
c), e) nebo i),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo
h) nebo podle odstavce 2 písm. c), d) nebo e), nebo
c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), f),
g), j), k), l) nebo m) nebo odstavce 2 písm. a), b) nebo f).
§ 20b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právních povinností zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména okolnostem, za nichž byl spáchán, době
trvání protiprávního jednání, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k
včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování následků.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z
50 % příjmem obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spáchán,
a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky;
pokuty uložené inspekcí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí
České republiky.“.
ČÁST X
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 21
(1) Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
podle § 9 je rozhodnutím vydaným ve správním řízení, nevyžaduje-li
záměr povolení podle jiného právního předpisu, jehož závaznou součástí
by se jinak souhlas stal, nebo nemá-li toto povolení formu rozhodnutí.
Účastníkem řízení je pouze žadatel a vlastník dotčené zemědělské půdy,
není-li žadatelem.
(2) Nahrazuje-li regulační plán územní rozhodnutí, případné kladné
stanovisko podle § 5 odst. 2 k regulačnímu plánu musí splňovat
náležitosti souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu podle § 9 odst. 8; v tomto případě se odstavec 1 nepoužije.
§ 22
(1) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
a) půdy nevhodné pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z
hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich
erozního ohrožení (§ 2),
b) preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek a
indikačních hodnot obsahů rizikových prvků a rizikových látek v
zemědělské půdě a jejich vztah k požadavkům na zdravotní nezávadnost
potravin nebo krmiv, k přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při
kontaktu se zemědělskou půdou a k produkční funkci zemědělské půdy (§
3),
c) postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a
rizikových látek v zemědělské půdě (§ 3),
d) způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou míru
erozního ohrožení zemědělské půdy a opatření k jeho snížení,
e) postupy při předávání údajů do evidence informací o kvalitě
zemědělské půdy, způsob zhodnocení informací, podrobnosti o správě
evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a o údajích zasílaných a
vedených v evidenci odnětí zemědělské půdy (§ 3b),
f) způsob vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond (§ 5 odst. 1) a způsob posuzování územně
plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska (§ 5 odst. 2),
g) postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při
zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů
stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných
pro vyhodnocení (§ 6),
h) postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební,
těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a
hydrogeologickém průzkumu stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond,
včetně údajů potřebných pro vyhodnocení (§ 8 a 9), a
i) způsob provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a
podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody (§ 9 a 10).
(2) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou třídy ochrany.
§ 23
(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle
zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (§ 1 odst. 4, §
2, 3, 4, 5, § 12 odst. 4, § 13a, 14, 15, 19, 21 a 27) před účinností
tohoto zákona, zůstávají v platnosti.
(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v
pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo
§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., před
účinností tohoto zákona, se nevykoná.
(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou
zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží
povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování
obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena
podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost
rovněž nevykoná.
(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4
zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., který byl vydán
před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto
zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však
upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí
zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto
zákona.
§ 24
S působností pro Českou republiku se zrušují:
1. Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
zákona č. 75/1976 Sb.
2. Zákon České národní rady č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany
zemědělského půdního fondu České socialistické republiky.
3. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 102/1976
Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských
organizací.
4. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 39/1984
Sb., o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.
§ 25
Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) zákona České národní rady č. 388/1991
Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, se mění
takto:
"d) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60 %
jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního
fondu.^5)".
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příl.
Sazebník odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Část A
Základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy vycházejí ze základní ceny
zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek
stanovené oceňovací vyhláškou^27).
ČÁST B
Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím
půdy ze zemědělského půdního fondu a ekologické váhy těchto vlivů
Skupina Charakteristika faktorů životního prostředí Ekologická
faktorů negativně ovlivněného odnětím půdy váha vlivu
ze zemědělského půdního fondu
A Národní parky - I. zóna, národní přírodní 20
rezervace nebo národní přírodní památky
Národní parky - II. zóna, chráněné krajinné 15
oblasti - I. zóna, přírodní rezervace nebo
přírodní památky
Národní parky - III. zóna, chráněné krajinné 10
oblasti - II. zóna nebo územní systémy
ekologické stability
Ochranná pásma národních parků, chráněné 5
krajinné oblasti - III. zóna nebo významné
krajinné prvky
B Chráněné oblasti přirozené akumulace 10
podzemních a povrchových vod, ochranná pásma
vodních zdrojů II. stupně, ochranná pásma
I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo
ochranná pásma I. stupně zdrojů přírodních
minerálních vod
C Území mimo plochy určené platným územním 5
plánem nebo platným regulačním plánem k
zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce
D Chráněná ložisková území 5
ČÁST C
zrušena
ČÁST D
Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
(§ 9 a 11) postupuje při této činnosti takto:
1. Zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně
ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací
vyhlášky^27).
2. Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně
ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části
B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto
ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního
prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu. Ekologická
váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou
ze zemědělského půdního fondu pro stavby
a) pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou,
umísťované na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu
zásadami územního rozvoje nebo vydaným platným územním plánem
schváleným do 31. prosince 2014 a
b) pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou,
umísťované na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického
hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních
pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda.
3. Základní cenu zemědělské půdy dotčené odnětím ze zemědělského
půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného
faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za
odnětí.
4. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za
odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 a 3
vynásobí koeficientem třídy ochrany.
Třída ochrany koeficient
I. třída 9
II. třída 6
III. třída 4
IV. třída 3
V. třída 3
Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního
fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných
půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany
zastoupených na odnímaném pozemku.
5. Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při
kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše
odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 4.) konečná.
6. Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při
trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně,
stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí
půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze
zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 4.
V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu
kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu
částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc.
7. Je-li zemědělská půda odňata ze zemědělského půdního fondu pro
těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schváleném dobývacím
prostoru nebo na chráněném ložiskovém území, ekologická váha vlivu
skupiny faktorů D „Chráněná ložisková území“ v části B se nepoužije.
ČÁST E
Východiska ke zjišťování údajů potřebných pro výpočet odvodů za odnětí
půdy ze zemědělského půdního fondu
Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím
půdy ze zemědělského půdního fondu, se zjistí například z mapové a
spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných
oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných
krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných
oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů,
ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních vod, z územně plánovací dokumentace, z výsledků
geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popřípadě z
účelového měření.
Vybraná ustanovení novel
Čl. V zákona č. 402/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení podle § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb. zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
2. Při rozhodování o odvodech podle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb.
orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke
dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného podle zvláštních
právních předpisů.
Čl. II zákona č. 41/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně
neskončená, se dokončí podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno
jinak.
2. Ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na plantáže dřevin
založené na zemědělské půdě I. a II. třídy ochrany přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, a to do dne sklizně těchto dřevin, a u
výmladkové plantáže dřevin do dne ukončení posledního pěstebního cyklu.
3. Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna užívat zemědělskou
půdu, na které je plantáž dřevin založená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, oznámí datum výsadby plantáže dřevin orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15 zákona č. 334/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 6 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při nesplnění této povinnosti
se postupuje podle § 3 odst. 7 věty druhé zákona č. 334/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Jestliže je podkladem pro rozhodování o odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu územně plánovací dokumentace, pro kterou
bylo dáno stanovisko podle § 5 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se § 4 zákona č.
334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
5. Ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na souhlas k odnětí
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 zákona
č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Odvody za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se
nestanoví, jedná-li se o záměr, pro který se odvody nestanovují podle
zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, a souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu byl vydán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Byla-li realizace záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, započata přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebylo-li vydáno rozhodnutí o
odvodech za toto odnětí, oznámí povinný k platbě odvodů realizaci
písemně do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při nesplnění této
povinnosti se postupuje podle § 20 odst. 1 písm. k) nebo podle § 20a
odst. 1 písm. k) zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Ustanovení § 11a odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, byl-li souhlas s
odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu na záměr
nepodléhající platbě odvodů vydán podle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Výjimka z použití ekologické váhy vlivu podle části D bodu 2 písm.
b) přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, pro stavby pro výrobu, popřípadě skladování
související s touto výrobou, umísťované na plochách určených k podpoře
vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle
zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva
průmyslu a obchodu vláda, se uplatní na těchto plochách, které vláda
schválí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Za protiprávní jednání, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a které splňuje znaky protiprávního jednání rovněž podle
zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, lze uložit pokutu podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebylo-li by uložení
pokuty podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, pro pachatele příznivější.
11. Správní řízení zahájená pověřeným obecním úřadem přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí
místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
12. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se orgánu uvedenému v bodě 11
prodlužují o 30 dnů.
13. Výkon rozhodnutí zahájený pověřeným obecním úřadem nebo výkon
rozhodnutí vydaného pověřeným obecním úřadem, který bude možné zahájit
až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede obecní úřad obce s
rozšířenou působností.
14. Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností
provedou spisovou rozluku podle zákona upravujícího archivnictví a
spisovou službu do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5) § 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
6) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
7) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
8) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů.
10) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů.
18) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální
vyhláška).
21) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon).
23) § 78 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.
27) Příloha č. 22 k vyhlášce č. 3/2008 Sb., o provedení některých
ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve
znění vyhlášky č. 456/2008 Sb.
28) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o
agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód
R10 přílohy č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů.
29) Zákon č. 159/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě.
30) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31) § 24 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
32) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
33) § 2 odst. 1 písm. k) body 1 a 2 stavebního zákona.
34) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický
řád drah, ve znění pozdějších předpisů.
35) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění zákona č. 132/2000 Sb.
36) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
37) Například § 55 odst. 1 stavebního zákona.
