26/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 18. ledna 2000



o veřejných dražbách



Změna: 120/2001 Sb.



Změna: 517/2002 Sb.



Změna: 257/2004 Sb.



Změna: 181/2005 Sb.



Změna: 377/2005 Sb.



Změna: 56/2006 Sb.



Změna: 315/2006 Sb.



Změna: 110/2007 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 7/2009 Sb.



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 396/2012 Sb., 399/2012 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 167/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých

právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^1)



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí:



a) dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického

nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu

navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh

osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné

datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž

na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde

příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby,

nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu,

že nebylo učiněno ani nejnižší podání,



b) navrhovatelem osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem

navrhuje provedení dražby,



c) účastníkem dražby osoba přítomná při dražbě, která se dostavila nebo

přihlásila v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, a to za

účelem činit podání, a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,



d) dražební jistotou zajištění budoucích závazků účastníků dražby ve

stanovené výši a formě,



e) dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné

oprávnění (§ 6 odst. 1); jde-li o majetek územních samosprávných celků

nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek

nebo příslušný orgán státní správy,



e) dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné

živnostenské oprávnění; jde-li o majetek územních samosprávných celků

nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek

nebo příslušný orgán státní správy,



f) licitátorem fyzická osoba oprávněná činit jménem a na účet

dražebníka úkony při dražbě,



g) vyvoláním licitátorem přednesené prohlášení nebo datová zpráva

licitátora o předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání a výše

stanoveného minimálního příhozu, jakož i výzva účastníkům dražby k

podávání nabídek,



h) zahájením dražby prohlášení licitátora, že zahajuje dražbu, není-li

dále stanoveno jinak,



i) podáním nabídka účastníka dražby učiněná v průběhu dražby ve výši

alespoň stanoveného nejnižšího podání; další podání musí převyšovat

podání již učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz, není-li dále

stanoveno jinak; v případě, že byla rozdána čísla, musí být nabídka

učiněna ústně a zvednutím čísla; podání je perfektní až ústní nabídkou

s výjimkou elektronické dražby, kdy nabídka účastníka se realizuje

doručením datové zprávy,



j) příklepem úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem nebo úkon

licitátora v elektronické dražbě spočívající v ukončení dražby

zastavením příjmu dalších nabídek doručovaných datovou zprávou a

následném zveřejnění informace o ukončení dražby (udělení příklepu) na

adrese, kde je dražba prováděna, a rozeslání datové zprávy o ukončení

dražby všem účastníkům dražby, jimiž dochází za stanovených podmínek k

přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby,



k) vydražitelem účastník dražby, jemuž byl udělen příklep,



l) výtěžkem dražby cena dosažená vydražením a její případné

příslušenství,



m) náklady dražby odměna dražebníka a náklady účelně vynaložené

dražebníkem na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu

dražby; mezi náklady účelně vynaložené dražebníkem patří i přiměřené

náklady na zabezpečení informovanosti o dražbě, včetně informací v

tisku, a náklady na uveřejnění dražební vyhlášky způsobem v místě

obvyklým, jakož i náklady vynaložené dražebníkem na zvýšení jeho

pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu, pokud s ohledem na

hodnotu dražené věci bylo nutno sjednat zvýšení pojistného dražebníka o

více než 10 % původního pojistného,



n) zmařením dražby neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě,



o) centrální adresou jediné místo, kde jsou ve veřejně přístupném

informačním systému (Internet) uveřejněny informace určené tímto

zákonem nebo informace poskytnuté dobrovolně ostatními účastníky

dražeb,



p) správcem centrální adresy osoba organizující za úplatu uveřejnění

informací určených tímto zákonem nebo informací dobrovolně poskytnutých

ostatními účastníky dražeb,



q) datovou zprávou elektronická data, která lze přenášet prostředky pro

elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích,

používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.



§ 2a



(1) Jednání při organizování a v průběhu dražeb se konají vždy v českém

jazyce. Písemnosti musí být vyhotoveny v českém jazyce, jinak se k nim

nepřihlíží. Tím není dotčeno právo předložit písemnost v jiném než

českém jazyce spolu s úředním překladem písemnosti do českého jazyka.



(2) Účastník dražby může činit podání v průběhu dražby i v cizím

jazyce, které bude tlumočeno do českého jazyka tlumočníkem, kterého si

obstará na své náklady, pokud tuto skutečnost písemně oznámí

dražebníkovi nejpozději při svém zápisu do seznamu účastníků dražby.



§ 3



Účastníci dražby



(1) Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdyby jiná

osoba byla z dražby vyloučena.



(2) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat

vlastnictví a práv k předmětům dražby^2), osoby, na jejichž majetek byl

prohlášen konkurs, nebo insolvenční návrh na majetek takové osoby byl

zamítnut proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů

insolvenčního řízení, a to po dobu 3 let od právní moci takového

rozhodnutí; nikdo nesmí dražit za ně.



(3) Účastníky dražby nesmějí být osoby, u nichž by v důsledku nabytí

vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo

narušení hospodářské soutěže;^3) nikdo nesmí dražit za ně.



(4) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební

jistotu, je-li požadována, a v opakované dražbě ani vydražitel, který

způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby u téhož

dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně. Dražit v dražbě, jejíž kontrolou

jsou pověřeni, nesmějí ani zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu

a kontrolou dražby pověření zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj

(dále jen "ministerstvo"); nikdo nesmí dražit za ně.



(5) Účastníky dražby nesmějí být dražebník organizující a provádějící

tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho

statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, který na

této dražbě činí úkony dražebníka, a dále ani správce konkursní

podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této

dražby; nikdo nesmí dražit za ně.



(6) Účastníkem dražby též nesmí být osoba, která je ve vztahu k některé

z osob uvedených v odstavci 5 osobou blízkou^3a), společníkem, osobou

ovládanou nebo osobou, která s ní tvoří koncern^3b); nikdo nesmí dražit

za ně.



(7) Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná

účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu

dražby. Podmínkou společné účasti na dražbě je, že bude před zápisem

společných účastníků do seznamu účastníků dražby předloženo

dražebníkovi čestné prohlášení všech společných účastníků dražby, které

bude obsahovat určení budoucích podílů na vydraženém předmětu dražby,

jakož i zmocnění osoby oprávněné společné účastníky na dražbě

zastupovat a které bude opatřeno úředně ověřenými podpisy všech

společných účastníků dražby. S výjimkou určení osoby oprávněné společné

účastníky na dražbě zastupovat není žádné omezení obsažené v prohlášení

účastníků dražby nebo vyplývající z jejich případné dohody vůči

dražebníkovi ani vůči třetím osobám účinné. Společní účastníci dražby

odpovídají za uhrazení ceny dosažené vydražením společně a nerozdílně.



§ 4



Zastoupení



Účastník dražby se může dát v dražbě zastupovat zástupcem na základě

písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem; za účastníka dražby může

jednat prokurista.



§ 5



Vyloučení některých věcí a práv z dražeb



(1) Podle tohoto zákona nelze dražit věci a práva, s nimiž na základě

vykonatelného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy nelze

nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak.



(2) Při dražbě cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto

zákona, pokud zvláštní právní předpis upravující podnikání na

kapitálovém trhu nestanoví jinak.



nadpis vypuštěn



§ 6



Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka



(1) Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje podmínky stanovené

tímto zákonem a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování

živnosti. K vydání koncese k provádění dražeb podle tohoto zákona si

příslušný živnostenský úřad vyžádá stanovisko ministerstva. Bez

stanoviska ministerstva, ve kterém ministerstvo vyjádří, že dražebník

má předpoklady k výkonu dražební činnosti a činností souvisejících,

nemůže živnostenský úřad koncesi vydat. Ministerstvo ve stanovisku

posoudí předpoklady dražebníka vykonávat dražební činnost a činnosti

související z hlediska dodržování platných právních předpisů, záruk

ochrany zájmů navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, účastníků dražby

a dalších osob majících práva k předmětu dražby také na základě jemu

předložených, dražebníkem vyhotovených základních pravidel postupu

dražebníka při výkonu dražební činnosti a činností souvisejících. Osoba

usazená na území členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace, která prokáže, že

je podle právních předpisů členského státu Evropské unie, jiného státu

tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace

oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti dražebníka, je na území

České republiky oprávněna provádět pouze dražby dobrovolné. Tato osoba

musí mít před zahájením činnosti uzavřené pojištění své odpovědnosti za

škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka; na

tuto osobu se další zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka

nevztahují.



(2) Dražebník je povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o

pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v

souvislosti s činností dražebníka.



(3) Dražebník provádějící nedobrovolné dražby musí vedle požadavků

uvedených v odstavcích 1 a 2 splňovat dále tyto podmínky



a) je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál, popřípadě

zapisovaný základní kapitál činit alespoň 5 000 000 Kč a musí být v

plném rozsahu splacen,



b) jeho povinnost podle odstavce 2 musí být splněna tak, aby výše

pojistného plnění činila alespoň 35 000 000 Kč, a



c) je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem podle

zvláštního právního předpisu^4a).



(4) Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, nesmí se na dražbě

podílet jako dražebník. Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty,

který je právnickou osobou, nesmí dražbu provádět dražebník, který je

ve vztahu k navrhovateli společníkem, osobou tvořící s ním koncern,

jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného

orgánu anebo jeho zaměstnancem, ani dražebník, jehož je navrhovatel

společníkem. Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, který je

fyzickou osobou, nesmí dražbu provádět dražebník, který je ve vztahu k

navrhovateli osobou blízkou nebo jeho zaměstnancem, ani dražebník,

jehož je navrhovatel společníkem, statutárním orgánem nebo členem jeho

statutárního nebo jiného orgánu anebo jeho zaměstnancem.



(5) Poruší-li dražebník povinnost upustit od dražby, ač tak byl povinen

učinit, nebo některou z povinností podle odstavců 2 až 4, považuje se

takové porušení za závažné porušení povinností podle živnostenského

zákona.^5)



(6) Na dražebníky - územní samosprávné celky a orgány státní správy -

se zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka nevztahují.



§ 7



Kontrolu dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb podle

tohoto zákona provádí ministerstvo, které sleduje, zda a jak plní

dražebník povinnosti uložené tímto zákonem. Živnostenský úřad zašle

neprodleně pravomocné rozhodnutí o udělení koncese nebo o jejím zrušení

ministerstvu; ministerstvo uveřejní na



centrální adrese

údaje o dražebníku v rozsahu zveřejňovaném živnostenskými úřady v

živnostenském rejstříku.^6)



§ 8



Licitátor



(1) Licitátorem může být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům

a fyzicky způsobilá k této činnosti.



(2) Licitátor zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby činili podání,

uděluje příklep a provádí též losování ohledně udělení příklepu.



§ 9



Archivační povinnost



(1) Dražebník je povinen vést řádnou spisovou evidenci a zabezpečit

účelné a bezpečné uložení písemností souvisejících s dražbou. Rovněž

zabezpečí uložení písemností podniku, jestliže je předmětem dražby, a

to podle zvláštního právního předpisu.



(2) Dražebník je povinen umožnit nahlédnutí do archivovaných písemností

podle odstavce 1 účastníkovi dražby v případě dražby, které se tento

účastník zúčastnil, a dále zaměstnancům živnostenského úřadu pověřeným

kontrolou provozování živnosti, zaměstnancům ministerstva pověřeným

kontrolou provádění dražeb a správci daně při daňovém řízení.



§ 10



Zasílání a doručování písemností a zasílání peněžitých částek



(1) Písemnosti se zasílají poštou formou listovní zásilky dodávané do

vlastních rukou s doručenkou; lze je předat i jiným prokazatelným

způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny.



(2) Peněžité částky se skládají hotově nebo zasílají poštou formou

peněžní zásilky doručované do vlastních rukou, převodem z účtu u banky

nebo spořitelního a úvěrního družstva nebo jiným bezhotovostním

způsobem; lze je též předat i jiným prokazatelným způsobem do rukou

osoby, které jsou určeny. Dražebník může připustit i platbu šekem nebo

platební kartou.



§ 11



Označení osob a věcí



Osoby a věci musí být označovány způsobem vylučujícím jejich záměnu.



§ 12



Další podmínky pro postup při dražbách



(1) Místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla

omezena možnost účasti při dražbě.



(2) Způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a

minimální příhoz musí být stanoveny s ohledem na zvláštnosti a hodnotu

předmětu dražby; nesmí být stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na

dražbě.



(3) Dražebník je povinen doplnit zasílané písemnosti o údaje či doklady

stanovené zvláštními předpisy na základě výzvy katastrálního úřadu nebo

správce centrální adresy.



(4) Uveřejněním způsobem v místě obvyklým je u dražeb nemovitostí

uveřejnění na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo

městského obvodu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Za uveřejnění

způsobem v místě obvyklým se též považuje, doručí-li dražebník těmto

úřadům dražební vyhlášku se žádostí o její uveřejnění na úřední desce a

současně v periodickém tisku určeném pro území územního samosprávného

celku, v jehož obvodu se nemovitost nachází, uveřejní alespoň základní

údaje o předmětu dražby, místě a času konání dražby, nejnižším podání,

výši minimálního příhozu a odhadnuté nebo zjištěné ceně, jakož i údaj o

tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky.



(5) Účastníci dražby a ostatní přítomní na dražbě jsou v průběhu jejího

konání povinni nerušit průběh dražby chováním odporujícím dobrým

mravům.



(6) Dražbě může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné.

Vstupné na jeden dražební den činí maximálně 100 Kč na osobu a den.

Vybrané vstupné je součástí výtěžku dražby.



§ 13



Odhad ceny předmětu dražby



(1) Dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase

obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců.

Jde-li o nemovitost, podnik,^7) jeho organizační složku,^8) nebo o věc

prohlášenou za kulturní památku,^9) musí být cena předmětu dražby

zjištěna posudkem znalce.^10) Znalec odhadne i závady, které v důsledku

přechodu vlastnictví nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad

ceny.



(2) Osoba, která má předmět dražby v držení, je povinna po předchozí

výzvě, v době určené v této výzvě, umožnit provedení odhadu, jakož i

prohlídku předmětu dražby. Doba prohlídky musí být ve výzvě stanovena s

přihlédnutím k charakteru dražené věci, u nemovitosti zpravidla tři

týdny po odeslání výzvy.



(3) Pokud osoba, která má předmět dražby v držení, neumožní provedení

odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, lze odhad provést na základě

dostupných údajů, které má dražebník k dispozici.



§ 14



Dražební jistota



(1) Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební

jistoty.



(2) Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v

dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní

záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby, hotovostní

platbu však pouze do limitu stanoveného v zákoně o omezení plateb v

hotovosti^10b). Stanoví-li tak dražební vyhláška, musí být záruční

listina vystavena bankou se sídlem na území České republiky nebo

zahraniční bankou oprávněnou působit v souladu se zvláštním právním

předpisem^10a) na území České republiky. V dražební vyhlášce též může

být jako podmínka přijatelnosti bankovní záruky stanovena minimální

doba její platnosti, ne však v délce přesahující 160 dní ode dne konání

dražby, na niž se bankovní záruka vztahuje.



(3) Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta

přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené

pro uveřejnění dražební vyhlášky. V dražební vyhlášce může být konec

lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo

ve formě bankovní záruky stanoven na určený okamžik předcházející

zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina

pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Není-li

v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení

dražební jistoty zahájením dražby.



(4) Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí

však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky

přesahující 5 000 000 Kč.



§ 15



Prohlídka předmětu dražby



(1) Před zahájením dražby musí být umožněna účastníkům dražby v termínu

uvedeném v dražební vyhlášce prohlídka předmětu dražby. Termín

prohlídky předmětu dražby dražebník stanoví s ohledem na místo úschovy

věci movité nebo umístění věci nemovité.



(2) Pokud nejnižší podání přesahuje 1 000 000 Kč nebo jde-li o

nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, musí být umožněna

účastníkům dražby prohlídka předmětu dražby alespoň ve dvou termínech

uvedených v dražební vyhlášce, které nesmí být stanoveny na stejný den.



(3) S prohlídkou předmětu dražby nelze, s výjimkou doložení totožnosti,

spojovat další podmínky; to neplatí o podmínkách spojených s ochranou

života a zdraví a podmínkách vyplývajících ze zákonem uložené

povinnosti mlčenlivosti, z povinností stanovených zvláštním právním

předpisem^11) nebo ze zachování obchodního tajemství.



(4) Pokud vlastník nebo osoba, která má předmět dražby v držení nebo

nájmu, neumožní řádnou prohlídku předmětu dražby, bude prohlídka

provedena v rámci možností. Z tohoto důvodu nelze vyslovit neplatnost

dražby.



§ 16



Vrácení dražební jistoty a listin



(1) Byla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník

účastníkovi dražby, který předmět dražby nevydražil, složenou dražební

jistotu včetně příslušenství bez zbytečného odkladu po skončení dražby.



(2) Nebyla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník

účastníkovi dražby, který předmět dražby nevydražil, složenou dražební

jistotu bez zbytečného odkladu po skončení dražby.



(3) Bankovní záruku předloženou účastníkem dražby, který předmět dražby

nevydražil, je dražebník povinen bez zbytečného odkladu vrátit

účastníkovi dražby.



(4) Listiny, jimiž oprávněné osoby doložily svá práva vůči předmětu

dražby nebo vznik pohledávek, vrátí dražebník těmto osobám bez

zbytečného odkladu po skončení dražby; neskončí-li však dražba udělením

příklepu, vrátí dražebník listiny těmto oprávněným osobám bez

zbytečného odkladu po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na

provedení opakované dražby nebo po skončení opakované dražby.



(5) V případě upuštění od dražby vrátí dražebník složené dražební

jistoty bez zbytečného odkladu po upuštění od dražby.



§ 16a



Elektronické dražby



(1) Dražbu lze uskutečnit i elektronicky.



(2) Elektronická dražba probíhá na adrese ve veřejné datové síti, kde

se prostřednictvím technického zařízení nebo programového vybavení

realizuje přechod vlastnického nebo jiného práva, přičemž dražebník je

povinen zajistit jednoznačně identifikovatelný přenos datových zpráv od

účastníků dražby.



(3) Na úkonech učiněných při elektronické dražbě je možné úředně

ověřený podpis nahradit zaručeným elektronickým podpisem vydaným

akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (uznávaný

elektronický podpis)^18).



(4) Při elektronické dražbě dražebník v dražební vyhlášce stanoví

rovněž



a) způsob registrace dražitelů,



b) způsob elektronické dražby,



c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze

zvyšovat podání,



d) způsob určení vydražitele v případě podle § 23 odst. 10, § 47 odst.

10 a § 47 odst. 11 věty třetí,



e) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda

je předkupní právo prokázáno.



(5) Podmínky postupu při elektronické dražbě stanoví ministerstvo

vyhláškou.



ČÁST DRUHÁ



DRAŽBY DOBROVOLNÉ



§ 17



Zvláštní ustanovení



(1) Dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh

může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu

dražby.



(2) Dobrovolné dražby movitých věcí podle tohoto zákona lze provádět na

základě vydaného živnostenského oprávnění; zvláštní podmínky k

provozování činnosti dražebníka se na provádění dobrovolných dražeb

movitých věcí nevztahují.



(3) Předmětem dražby může být věc, podnik^7) nebo jeho část nebo jiná

věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví

podle zvláštního právního předpisu^11a) a převoditelné majetkové právo,

bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto

zákonem.



(4) Vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem

dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního

právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a

insolvenční správce.



(5) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní

hodnoty sakrální a kultovní povahy lze dražit, pouze jsou-li opatřeny

osvědčením k trvalému vývozu^11b). Věci, na nichž vázne zákonné

předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů^12), zákonné

předkupní právo spoluvlastníků, a byty a nebytové prostory, s nimiž je

nakládání omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo

zákonným předkupním právem nájemců podle zvláštního právního

předpisu^13), lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s

provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného

jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději

před podpisem dražební vyhlášky. Tento souhlas může být podmíněn tím,

že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez

tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce

konkursní podstaty, pokud správce konkursní podstaty písemně vyzval

oprávněnou osobu k využití jejího předkupního práva nebo práva na

přednostní nabytí předmětu dražby a toto právo nebylo včas využito.

Koná-li se dražba podle tohoto odstavce, není přípustné stanovit

nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli ze souhlasů

udělených oprávněnými osobami, snížit nejnižší podání ani konat

opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena.



(6) Přechodem vlastnictví k bytům a nebytovým prostorům na vydražitele

na základě dražby konané podle odstavce 5 zanikají předkupní práva

nájemců k nim, jakož i jejich práva na přednostní nabytí vlastnictví k

těmto bytům a nebytovým prostorům, nezanikla-li již dříve. Byty v

budovách ve vlastnictví, případně spoluvlastnictví družstev, na jejichž

výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle

zvláštních právních předpisů^13a), pokud vznikla družstvu povinnost

uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou členem družstva, která

podle zvláštního právního předpisu^13b) vyzvala družstvo k uzavření

smlouvy o převodu tohoto bytu, nelze dražit.



(7) Dražit v dražbě dobrovolné nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví

je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí, a věci

movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v

listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí. To

neplatí, vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj

souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným

podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební

vyhlášky. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na

návrh správce konkursní podstaty. Koná-li se dražba se souhlasem

oprávněných osob, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu

případně uvedenou v kterémkoli z takto udělených souhlasů, snížit

nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11

však nejsou dotčena. Přechodem vlastnictví k předmětu dražby na

vydražitele zanikají předkupní práva uvedená v první větě.



(8) Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo.



(9) Pokud s převoditelnými majetkovými právy souvisí i právo k

nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složce, postupuje se obdobně

jako při dražbě nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složky; v

ostatních případech se postupuje jako při dražbě věcí movitých.



§ 18



Výše odměny dražebníka



(1) Výše odměny dražebníka se sjednává dohodou.



(2) Dražebník je oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby od

navrhovatele a v případě dražeb movitých věcí též od vydražitele. Výše

odměny vybírané od navrhovatele nebo způsob jejího určení či ujednání o

tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně, musí být

sjednána ve smlouvě o provedení dražby. Výše odměny vybírané od

vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o

tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, musí být

uvedena v dražební vyhlášce.



(3) Je-li navrhovatelem insolvenční správce, výše odměny dražebníka

nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením, nejvýše však 1 000 000

Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000

Kč.



§ 19



Smlouva o provedení dražby



(1) Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení

dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o

majetek státu, je-li dražebníkem orgán státní správy nebo jde-li o

majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek,

nebo je-li dražebníkem navrhovatel.



(2) Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu

dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,

nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením

přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo

ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně.

Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více

navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být

přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy

týkající se dražby a jejích výsledků.



(3) Je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být ve

smlouvě o provedení dražby obsaženo i ujednání, o jakou částku lze

nejnižší podání snížit.



(4) Jde-li o dražbu nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složky,

musí být podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení

dražby úředně ověřeny.



(5) Je-li navrhovatelem dražby osoba, která je povinna při zadávání

zakázek postupovat podle zvláštního právního předpisu,^14) řídí se její

postup směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby tímto zákonem;

budoucím peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady

dražby.



(6) Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby

nelze dodatečně zvýšit.



(7) Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem

stanovené náležitosti, je neplatná.



§ 20



Dražební vyhláška



(1) Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:



a) že jde o dražbu dobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto

skutečnost,



b) označení dražebníka,



c) místo, datum a čas zahájení dražby,



d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a

závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud

podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v

němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a

je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,



e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník

dražby učinit,



f) požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její

složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota

složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební

jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební

jistotu platební kartou nebo šekem,



g) způsob úhrady ceny dosažené vydražením,



h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též

místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,



i) u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby

draženy,



j) podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,



k) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce

nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o

právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze

podle dostupných informací, případně že navrhovatel zaručuje vlastnosti

předmětu dražby nebo odpovídá za jeho vady pouze v rozsahu stanoveném

dražební vyhláškou,



l) lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,



m) výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její

splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele

bezúplatně.



(2) Dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu

dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li

dále stanoveno jinak.



(3) Je-li předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační

složka nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní

dražebník dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě

obvyklým i na centrální adrese nejméně 30 dnů před zahájením dražby.



(4) Pro předměty dražby podléhající zkáze je dražebník oprávněn lhůtu

pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.



(5) Ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 až 4 zašle dražebník dražební

vyhlášku



a) vlastníkovi,



b) osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru

nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby

nezbytných k nakládání s ním,



c) je-li předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační

složka, správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu nebo místa

podnikání navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo podle

sídla navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou, a správci

daně, v jehož obvodu se nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka

nachází,



d) jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže,



e) jde-li o majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem,

společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva

zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby.



(6) Dražební vyhlášku spolu se všemi jejími dodatky je dražebník

povinen před zahájením dražby vyvěsit ve veřejně přístupné části

objektu, v němž se dražba koná.



(7) Stejnopis dražební vyhlášky, uložený u dražebníka, musí být

podepsán navrhovatelem; jde-li o nemovitost, musí být podpis

navrhovatele úředně ověřen.



§ 21



Podmínky a údaje, které dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze

dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu

práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, nebo

stavu, v němž se předmět dražby nachází; v tom případě je dražebník

povinen vyhotovit a připojit dodatek ke zveřejněné dražební vyhlášce

bez zbytečného odkladu poté, co se o změnách dozvěděl.



§ 22



Upuštění od dražby



(1) Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení



a) na základě písemné žádosti vlastníka,



b) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout

provedení dražby,



c) je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od

smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve

smlouvě o provedení dražby dražbu provést,



d) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 a 21,



e) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, nebo byl-li předmět dražby nebo

jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního

předpisu^14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce,



f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy

prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem

exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části, není-li

navrhovatelem soud anebo soudní exekutor v rámci řízení podle

zvláštního právního předpisu^14b),



g) došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné (§ 42),



h) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy

zakázáno s předmětem dražby nakládat,



i) zanikne-li jeho živnostenské oprávnění dražebníka.



(2) Je-li dražebníkem orgán státní správy nebo územní samosprávný

celek, nevztahují se na něj povinnosti podle odstavce 1 písm. a) až c)

a i).



(3) O upuštění od dražby a o důvodech upuštění od dražby vyrozumí

dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst. 5.

Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby.



§ 23



Průběh dražby



(1) Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být

účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a

zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn

alespoň 30 minut před zahájením dražby.



(2) Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím

písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat

za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a

jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li

požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni

způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební

jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné

prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci

příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření

kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením.



(3) S výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo zvláštním právním předpise

uvedených nelze po účastnících dražby ani po zaměstnancích příslušného

živnostenského úřadu a zaměstnancích ministerstva pověřených kontrolou

provádění dražby požadovat splnění dalších podmínek.



(4) Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude

probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby.



(5) Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a

prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být

umožněno dražit.



(6) Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu.

Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve

prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je

kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné

ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 20 odst. 1 písm. d)

nebo alespoň odkaz na jejich popis v dražební vyhlášce.



(7) Je-li navrhovatelem dražby osoba, jejíž postup při uzavírání

smlouvy o provedení dražby se řídí zvláštním zákonem,^14) činí nejnižší

podání nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby.



(8) Licitátor může v průběhu dražby snížit výši minimálního příhozu.



(9) Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes

dvojí výzvu a prohlášení licitátora: "neučiní-li někdo z přítomných

účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné

účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší

podání), udělím mu příklep" učiněno vyšší podání, oznámí licitátor

ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi

dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník

dražby vázán.



(10) Učiní-li několik účastníků dražby současně podání a nebylo-li

učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich

příklep udělí.



(11) Má-li některý z účastníků dražby předkupní právo k předmětu dražby

a doloží-li je dražebníkovi listinami nebo jejich úředně ověřenými

opisy do zahájení dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li

tento účastník dražby podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí

licitátor příklep jemu.



(12) Nebylo-li učiněno nejnižší podání, sníží licitátor nejnižší podání

o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby.



(13) Udělením příklepu je dražba skončena.



(14) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li

učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.



§ 24



Zmaření a neplatnost dražby



(1) Vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu

dražby vydraženého ve zmařené dražbě.



(2) O zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby

uvedené v § 20 odst. 5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník

bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku.

Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby.



(3) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem

zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z

předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na

přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo

vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může

navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník

neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět

dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li

splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, §

19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li

vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení

neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.



(4) Neplatnost dražby nelze vyslovit z důvodu opožděného zahájení

dražby, bylo-li příčinou opožděného zahájení dražby konání jiné dražby

týmž dražebníkem na témže místě.



(5) O neplatnosti dražby dražebník bez zbytečného odkladu vyrozumí

osoby uvedené v § 20 odst. 5. Oznámení o neplatnosti dražby dále

dražebník uveřejní bez zbytečného odkladu po dobu alespoň 30 dnů

způsobem v místě obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna

na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti

dražby.



§ 25



Opakovaná dražba



(1) Opakovaná dražba se uskuteční na základě smlouvy o provedení

opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby a

dražebníkem, který prováděl předchozí dražbu, pokud předmět dražby

nebyl vydražen nebo pokud byla dražba zmařena vydražitelem; dražebník v

tom případě nemusí zajišťovat nový odhad předmětu dražby, pokud má k

dispozici odhad ne starší jednoho roku před konáním opakované dražby.

Smlouva o provedení opakované dražby musí být uzavřena do 10 dnů po

doručení protokolu o provedené dražbě nebo vyrozumění o zmaření dražby.



(2) Opakovanou dražbu nelze provést, pokud dražebník upustil od dražby

nebo pokud byla dražba neplatná.



(3) Uzavření smlouvy o provedení opakované dražby není podmínkou pro

provedení opakované dražby, jde-li o majetek státu nebo územního

samosprávného celku, je-li dražebníkem orgán státní správy nebo územní

samosprávy.



(4) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní dražebník oznámení o konání opakované dražby s náležitostmi

podle § 20 odst. 1 písm. a) až f) na centrální adrese nejméně 10 dnů

před zahájením dražby.



§ 26



Společná dražba



(1) Jde-li o dražbu věcí movitých a nejnižší podání u žádné z nich

nepřesahuje 1 000 000 Kč, lze je vydražit ve společné dražbě; dražebník

je povinen určit pořadí, v němž budou draženy. Vyvolání se provede u

každého předmětu dražby zvlášť. Ve vyvolání musí být uvedeno i pořadové

číslo předmětu dražby.



(2) Zahájením společné dražby je prohlášení licitátora, že zahajuje

společnou dražbu.



(3) Společná dražba končí udělením příklepu u předmětu dražby, který je

v pořadí poslední, nebo tím, že licitátor ukončí dražbu, neboť nebylo

učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo učiněno nejnižší podání ani po

jeho snížení u předmětu dražby, který je v pořadí poslední. Provedení

opakované dražby lze navrhnout i u jednotlivých předmětů dražby, které

nebyly vydraženy nebo v jejichž případě byla dražba zmařena. Ostatní

ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně.



§ 27



Protokol o provedené dražbě



(1) Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu

protokol o provedené dražbě.



(2) V protokolu o provedené dražbě dražebník uvede:



a) datum, místo a čas provedení dražby; uvede také, že jde o dražbu

dobrovolnou; jde-li o opakovanou dražbu, uvede i tuto skutečnost,



b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na

předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, stavu, v němž se předmět

dražby nachází, a odhad jeho ceny,



c) označení navrhovatele dražby, a lze-li, i označení bývalého

vlastníka,



d) nejnižší podání,



e) označení dražebníka a licitátora, popřípadě licitátorů,



f) označení vydražitele,



g) cenu dosaženou vydražením,



h) součástí protokolu je podepsaný stejnopis dražební vyhlášky a jeho

případné dodatky (§ 20 odst. 7).



(3) Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a

vydražitel. Odmítne-li vydražitel protokol o provedené dražbě podepsat,

uvede to dražebník v protokolu.



(4) Skončí-li dražba, protože nebylo učiněno ani nejnižší podání,

vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě;

pro jeho náležitosti se ustanovení odstavců 2 a 3 použijí přiměřeně.



(5) U společné dražby vyhotovuje dražebník v průběhu dražby jeden

protokol; vydražitelům jednotlivých předmětů dražby musí být umožněno

podepsat protokol ihned po vydražení.



(6) Protokol o provedené dražbě zašle dražebník do 5 dnů ode dne konání

dražby osobám uvedeným v § 20 odst. 5.



(7) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní tam dražebník údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e);

dražebník uveřejní i výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že

nebylo učiněno ani nejnižší podání.



§ 28



Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby



(1) Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, není-li dále stanoveno

nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak.



(2) Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na

úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo jejich zbývající část

navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady

dražby nese dražebník.



(3) Je-li dražba zmařena vydražitelem, dražební jistota složená

vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené

dražby. Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje se zbývající část dražební

jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na náklady

opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se

zbývající část vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby.



(4) Vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na vyzvání

dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební

jistota jím složená; to platí i pro náklady opakované dražby konané v

důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem.



(5) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k dražbě došlo, uhradí

navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že tyto

náklady nese dražebník. Navrhovatel tyto náklady nehradí, nedošlo-li k

dražbě z důvodů na straně dražebníka.



§ 29



Úhrada ceny dosažené vydražením



(1) Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit.



(2) Dražební jistota a její příslušenství se započítá vydražiteli na

cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je

vydražitel povinen do 10 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi,

není-li dále stanovena jiná lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením.



(3) Není-li cena dosažená vydražením vyšší než 200 000 Kč, je

vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ihned po skončení

dražby.



(4) Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 500 000 Kč, je vydražitel

povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ve lhůtě, která je stanovena

v dražební vyhlášce, která však nesmí být



a) kratší než 10 dní ode dne skončení dražby,



b) kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů ode dne skončení dražby, jde-li

o dražbu zahájenou na návrh správce konkursní podstaty.



(5) zrušen



(6) Byla-li vydražitelem složena dražební jistota ve formě bankovní

záruky, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v plné

výši ve lhůtě podle odstavců 2 až 4; dražebník je povinen bez

zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením vrátit

vydražiteli záruční listiny.



(7) Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením. Platba směnkou

je nepřípustná.



§ 30



Nabytí vlastnictví



(1) Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě,

přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení

příklepu.



(2) Jde-li o podnik, přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky

včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

oprávnění užívat obchodní jméno spojené s podnikem, pokud to není v

rozporu se zákonem nebo s právem třetí osoby, a práv z průmyslového a

jiného duševního vlastnictví, která se týkají podnikatelské činnosti

vydraženého podniku, pokud to neodporuje povaze práv z průmyslového a

jiného duševního vlastnictví nebo smlouvě o poskytnutí výkonu těchto

práv. Jde-li o organizační složku podniku, přecházejí na vydražitele

všechna práva a závazky, která se týkají této složky, včetně práv a

povinností z pracovněprávních vztahů.



(3) Jde-li o vydražení podniku nebo jeho organizační složky, ručí

navrhovatel za splnění závazků, které přešly s vlastnictvím podniku

nebo jeho organizační složky na vydražitele.



§ 31



Potvrzení o nabytí vlastnictví



(1) Dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl

vlastnictví předmětu dražby podle § 29, písemné potvrzení o nabytí

vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení

předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou

potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé

datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením. Nejde-li o vydražení

věci movité, musí být podpis dražebníka na potvrzení o nabytí

vlastnictví úředně ověřen.



(2) Jde-li o nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, obdrží

vydražitel dvě vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví.



(3) Jde-li o nemovitost, která je předmětem evidence v katastru

nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu jedno

vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví.



(4) Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je

stejnopis protokolu o dražbě včetně podepsaného stejnopisu dražební

vyhlášky (§ 20 odst. 7).



§ 32



Předání předmětu dražby



(1) Nabyl-li vydražitel vlastnictví předmětu dražby, je dražebník

povinen podle podmínek uvedených v dražební vyhlášce předmět dražby a

listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s

předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu

dražby, předat bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí

předmětu dražby písemně potvrdí.



(2) Jde-li o nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, předá

bývalý vlastník předmět dražby na základě předložení potvrzení o

vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele podle podmínek uvedených

v dražební vyhlášce předmět dražby bez zbytečného odkladu vydražiteli.

Dražebník je povinen na místě sepsat protokol o předání předmětu

dražby; v protokolu uvede kromě označení bývalého vlastníka,

dražebníka, vydražitele a předmětu dražby, zejména podrobný popis

stavu, v němž se předmět dražby včetně příslušenství nacházel při

předání práv a závazků na předmětu dražby váznoucích.



(3) Protokol o předání předmětu dražby podepíší bývalý vlastník,

vydražitel a dražebník. Jedno vyhotovení protokolu obdrží bývalý

vlastník a dvě vyhotovení obdrží vydražitel.



(4) Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese

vydražitel. Tato povinnost se nevztahuje k nákladům, které by jinak

nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním bývalý vlastník

nebo dražebník nebo jestliže jim tyto náklady vznikly náhodou, která se

jim přihodila.



(5) Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z navrhovatele na

vydražitele dnem předání předmětu dražby; v týž den přechází na

vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem

dražby. Je-li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese

nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel.



§ 33



Věcná břemena



Práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucí na předmětu dražby

zůstávají přechodem vlastnictví dražbou nedotčena.



§ 34



Práva zajišťující pohledávky



(1) Přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají zástavní práva a

působí vůči vydražiteli; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o

omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné,

nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví

předmětu dražby splatnými.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud zvláštní právní předpis

stanoví jinak.



§ 35



Předání výtěžku dražby



Výtěžek dražby předá dražebník po vypořádání nákladů dražby bez

zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením navrhovateli,

není-li mezi dražebníkem a navrhovatelem sjednáno něco jiného. Byla-li

provedena dražba na návrh více navrhovatelů, kteří nebyli

spoluvlastníky předmětu dražby, výtěžek dražby předá dražebník každému

navrhovateli ve výši dohodnuté ve smlouvě o úpravě vzájemných vztahů

těchto navrhovatelů, uzavřené podle § 19 odst. 2 věty druhé, není-li

mezi dražebníkem a navrhovateli sjednáno něco jiného.



ČÁST TŘETÍ



DRAŽBY NEDOBROVOLNÉ



§ 36



Zvláštní ustanovení



(1) Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního

věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím

nebo vykonatelným rozhodčím nálezem^15) nebo doložena vykonatelným

notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním

právním předpisem^16), anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím,

jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů

nedoplatků.



(2) zrušen



(3) Dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna

zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního

práva. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný

orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti

mlčenlivosti.



(4) Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou podle

zvláštního právního předpisu^16a). Ustanovení § 5 odst. 2 tím není

dotčeno. Předmětem dražby nemůže být předmět kulturní hodnoty z oboru

archeologie a předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy,

který není opatřen osvědčením k trvalému vývozu.



(5) Dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k

předmětu dražby.



(6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a jeho manžel,

dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž

vlastníkem je dlužník;^17) nikdo nesmí dražit za ně.



(7) Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby

statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu

dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně.



§ 37



Zvláštní oprávnění dražebníka



(1) Dražebník je při přípravě dražby oprávněn nahlížet do spisů a

dalších dokladů orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy a do

spisů soudu nebo rozhodce týkajících se předmětu dražby ve stejném

rozsahu jako vlastník, jakož i do listin týkajících se předmětu dražby

v držení vlastníka a vlastník je povinen poskytnout dražebníkovi k

tomuto účelu nezbytnou součinnost, to vše za podmínky, že se dražebník

prokáže uzavřenou smlouvou o provedení dražby s úředně ověřenými

podpisy; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti. O

zjištěných skutečnostech je dražebník povinen zachovávat mlčenlivost,

pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.



(2) Vlastník předmětu dražby, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k

předmětu dražby, má povinnost bez zbytečného odkladu sdělit

dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, jež jsou mu známy o

stavu předmětu dražby, jakož i o právech a závazcích na předmětu dražby

váznoucích; ustanovení odstavce 1 o splnění podmínky týkající se

smlouvy o provedení dražby platí obdobně.



(3) Věřitelé jsou povinni na žádost dražebníka poskytnout potřebnou

součinnost ke zjištění pravosti a výše pohledávek.



§ 38



Výše odměny dražebníka



Sjednaná výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty nesmí

překročit 10 % z ceny dosažené vydražením; nejméně však činí 1 000 Kč a

nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením

přesahující 10 000 000 Kč.



§ 39



Smlouva o provedení dražby



(1) Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení

dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem.



(2) Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu

nedobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,

nejnižší podání, výši odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o

tom, že dražba bude provedena bezúplatně. Dále pak musí smlouva o

provedení dražby obsahovat i označení vlastníka předmětu dražby,

zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby a

dlužníka, důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, a lhůtu, v

níž bude odesláno oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby

nedobrovolné (dále jen "oznámení o dražbě").



(3) Přílohou smlouvy musí být listiny dokládající vykonatelnost práva

dražebního věřitele, listiny dokládající zajištění pohledávky zástavním

právem k předmětu dražby a dále listiny dokládající vznik pohledávky a

její splatnost, nevyplývají-li tyto skutečnosti již z listiny

dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele.



(4) Je-li dražebník právnickou osobou, nesmí uzavřít smlouvu o

provedení dražby s navrhovatelem nedobrovolné dražby, jenž je

právnickou osobou dražebníka ovládající, jím ovládanou nebo s ním

jednající ve shodě. V případě porušení tohoto ustanovení je smlouva

neplatná.



(5) Dražebník nesmí uzavřít smlouvu o provedení dražby s navrhovatelem

nedobrovolné dražby, jenž je jeho manžel nebo osobou jemu blízkou. V

případě porušení tohoto ustanovení je smlouva neplatná.



(6) Dražebník a navrhovatel nedobrovolné dražby nesmí být totožnou

osobou.



(7) Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby

musí být úředně ověřeny tak, že tato smlouva musí být navrhovatelem a

dražebníkem podepsána před orgánem pověřeným legalizací.



(8) Je-li navrhovatelem dražby osoba, která je povinna při zadávání

zakázek postupovat podle zvláštního právního předpisu,^14) řídí se její

postup směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby tímto předpisem;

budoucím peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady

dražby.



(9) Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby

nelze dodatečně zvýšit a důvod, pro který je navrhováno provedení

dražby, nelze dodatečně měnit. Přílohy smlouvy o provedení dražby musí

být v originále nebo v úředně ověřeném opise a nelze je dodatečně

doplňovat, měnit nebo upravovat.



(10) Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem

stanovené náležitosti, je neplatná. Nedodrží-li dražebník lhůtu pro

odeslání oznámení o dražbě, je navrhovatel oprávněn od smlouvy o

provedení dražby odstoupit.



(11) Podá-li navrhovatel ohledně téže pohledávky a téhož předmětu

dražby návrh na soudní výkon rozhodnutí, nelze smlouvu o provedení

nedobrovolné dražby platně uzavřít, a byla-li již tato smlouva

uzavřena, stává se podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí podaného

za uvedených podmínek navrhovatelem neplatnou.



§ 40



Oznámení o dražbě



(1) Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby

písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a

dražebním věřitelům.



(2) Oznámení o dražbě musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele

dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno

provedení dražby.



(3) Je-li zástavci doručeno oznámení o dražbě, jsou neplatné právní

úkony učiněné zástavcem, jimiž by po doručení takového upozornění

předmět dražby zcizil, zatížil, uzavřel nájemní smlouvu nebo jimiž by

vznikly vůči předmětu dražby nové závazky snižující jeho hodnotu nebo

omezující možnost nakládat s předmětem dražby; to neplatí, nebyl-li

předmět dražby vydražen nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se

opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba

neplatná. Ustanovení věty první se vztahuje obdobně též na právní úkony

zástavního dlužníka.



§ 41



Vyznačení návrhu na provedení dražby v katastru nemovitostí



(1) Je-li předmětem dražby nemovitost, která je předmětem evidence v

katastru nemovitostí, zašle dražebník oznámení o dražbě s úředně

ověřeným podpisem dražebníka příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu

poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby nemovitosti

do katastru nemovitostí současně s odesláním oznámení o dražbě

vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a zástavním věřitelům.



(2) Je-li předmětem dražby nemovitost podléhající evidenci v katastru

nemovitostí a nebyla-li vydražena nebo byla-li dražba zmařena a nekoná

se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba

neplatná, oznámí to dražebník bez zbytečného odkladu katastrálnímu

úřadu; podpis dražebníka na oznámení musí být úředně ověřen.



§ 42



Střet dražeb



(1) Je-li uzavřeno několik smluv o provedení nedobrovolných dražeb

téhož předmětu dražby, provede se dražba na základě nejdříve účinné

smlouvy.



(2) Jsou-li uzavřeny smlouvy o provedení dražby nedobrovolné i dražby

dobrovolné téhož předmětu dražby, bude provedena dražba nedobrovolná,

bylo-li oznámení o dražbě doručeno vlastníkovi předmětu dražby,

zástavci a dlužníkovi před zahájením dražby dobrovolné.



(3) Nebude-li možno zjistit, která ze smluv o provedení dražby

nedobrovolné byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě navrhovatelů,

nelze dražbu provést.



Dražební vyhláška



§ 43



(1) Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:



a) že jde o dražbu nedobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto

skutečnost,



b) označení dražebníka, navrhovatele, vlastníka předmětu dražby,

dlužníka, popřípadě zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka

předmětu dražby,



c) místo, datum a čas zahájení dražby,



d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a

závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud

podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v

němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a

je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,



e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník

dražby učinit,



f) požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její

složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota

složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební

jistoty a způsob jejího vrácení,



g) je-li přípustná úhrada ceny dosažené vydražením platební kartou nebo

šekem; způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele

spojen s nadbytečnými obtížemi,



h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též

místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,



i) upozornění, že osoby, které mají k předmětu dražby předkupní právo,

jsou povinny doložit dražebníkovi své právo stanoveným způsobem,



j) výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů,



k) podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,



l) upozornění pro dražební věřitele, že mohou u dražebníka přihlásit

stanoveným způsobem své pohledávky,



m) upozornění pro účastníky dražby o lhůtě k úhradě ceny dosažené

vydražením a o případných následcích neuhrazení ceny dosažené

vydražením ve stanovené lhůtě,



n) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce

nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o

právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze

podle dostupných informací, případně že navrhovatel za nesprávnost

takových údajů zcela nebo zčásti neodpovídá.



(2) Dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu

dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li

dále stanoveno jinak.



(3) Je-li předmětem dražby nemovitost nebo pokud nejnižší podání

přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku vždy též na

centrální adrese, a to nejméně 60 dnů před konáním dražby. Ve stejné

lhůtě doručí dražebník dražební vyhlášku i tomu obecnímu úřadu a úřadu

městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se má dražba konat,

s žádostí o její uveřejnění na úřední desce. Na úřední desce lze

uveřejnit i jen místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby,

uvedení nejnižšího podání, výši minimálního příhozu a odhadnutou nebo

zjištěnou cenu, je-li uveden též údaj o tom, kde se lze seznámit s

úplným textem dražební vyhlášky.



(4) Pro předměty dražby podléhající zkáze je dražebník oprávněn lhůtu

pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.



(5) Ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 až 4 zašle dražebník dražební

vyhlášku



a) dražebním věřitelům,



b) vlastníkovi,



c) zástavci,



d) dlužníkovi,



e) osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru

nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby

nezbytných k nakládání s ním,



f) správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu dlužníka, je-li

dlužník fyzickou osobou, nebo sídla dlužníka, je-li dlužník právnickou

osobou; není-li možné zjistit místo trvalého pobytu nebo sídlo

dlužníka, zašle se dražební vyhláška správci daně příslušnému v době

vzniku zástavního práva,



g) jde-li o nemovitost, též správci daně, v jehož obvodu se nemovitost

nachází,



h) jde-li o majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem,

společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva

zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby,



i) České správě sociálního zabezpečení,



j) Všeobecné zdravotní pojišťovně; pokud Všeobecná zdravotní pojišťovna

nebude příslušnou zdravotní pojišťovnou, zašle dražební vyhlášku

příslušné zdravotní pojišťovně.



(6) Dražební vyhlášku spolu se všemi jejími dodatky je dražebník

povinen před zahájením dražby vyvěsit ve veřejně přístupné části

objektu, v němž se dražba koná. (7) Stejnopis dražební vyhlášky uložený

u dražebníka musí být podepsán navrhovatelem; podpis navrhovatele musí

být úředně ověřen.



§ 44



Podmínky a údaje, které dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze

dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu

práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených nebo

stavu, v němž se předmět dražby nachází. Dále to neplatí pro doplnění

dražební vyhlášky o výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů;

v tom případě je dražebník povinen vyhotovit a připojit dodatek ke

zveřejněné dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o

změnách dozvěděl.



§ 45



Doložení práv účastníků dražby a dražebních věřitelů



(1) Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením

dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání

dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby

listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise; podpis dražebních

věřitelů na přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen; tím není

dotčeno ustanovení § 57. Je-li dražební vyhláška uveřejněna po dobu

kratší 30 dnů, činí lhůta pro přihlášení pohledávek alespoň polovinu

doby, po kterou je dražební vyhláška uveřejněna.



(2) Účastníci dražby, kteří mají k předmětu dražby předkupní právo,

jsou povinni doložit dražebníkovi své právo listinami v originále nebo

v úředně ověřeném opise do zahájení dražby, jinak je nelze v dražbě

uplatnit.



§ 46



Upuštění od dražby



(1) Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení



a) na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka,

bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný

zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem,



b) na základě písemné žádosti navrhovatele,



c) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout

provedení dražby,



d) je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná,

dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle

podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést,



e) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15, § 40 odst. 1 a 2 a §

44,



f) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo

hrozící úpadek vlastníka, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část

zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu^14a),

není-li navrhovatelem insolvenční správce,



g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy

prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem

exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v

případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný

notářský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním

dražby,



h) došlo-li ke střetu dražeb a má-li být provedena dříve navržená

dražba (§ 42),



i) došlo-li ke střetu dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o

provedení dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě mezi

navrhovateli dražeb,



j) došlo-li po uzavření smlouvy o provedení dražby k zániku předmětu

dražby nebo takovému poškození, v jehož důsledku hodnota předmětu

dražby nepokryje náklady dražby,



k) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy

zakázáno s předmětem dražby nakládat,



l) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.



(2) O upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného

odkladu osoby uvedené v § 43 odst. 5. Jestliže byla dražební vyhláška

uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o

upuštění od dražby.



(3) Neupustí-li dražebník v souladu s odstavcem 1 písm. g) od dražby,

nelze výkon rozhodnutí provést do konce lhůty, v níž je vydražitel

povinen uhradit cenu dosaženou vydražením, nejdéle však do dne, kdy

dražebník od dražby případně upustí z jiného důvodu, nebo do dne konání

dražby, nebude-li při ní učiněno ani nejnižší podání. Dojde-li k

vydražení předmětu dražby, je přechod vlastnictví k předmětu dražby na

vydražitele důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí podle zvláštního

právního předpisu^17a).



§ 46a



(1) Nelze-li dražbu provést v původně uveřejněném termínu proto, že

jejímu provedení brání rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o

předběžném opatření, nebo v důsledku podání žaloby na vyslovení

nepřípustnosti prodeje zástavy podle zvláštního právního předpisu,

anebo v důsledku zásahu vyšší moci, neupustí dražebník od dražby, ale

dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dražba bude v tomto případě

provedena do 90 dnů poté, kdy se dražebník dozví o pominutí překážky.



(2) V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně

30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla

uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž

budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek

předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby,

které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž

změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto

případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění

dodatku k dražební vyhlášce.



§ 46b



(1) Pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu

žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem

vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná

dražba se ve stanoveném termínu nekoná.



(2) V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně

30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla

uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž

budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek

předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby,

které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž

změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto

případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění

dodatku k dražební vyhlášce.



(3) Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1

měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným

osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.



(4) Veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci

3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje

zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě

pravomocně rozhodnuto.



(5) Ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje

zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu

vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne

rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže zástavní věřitel

uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o žalobě před

soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud již v

průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u

soudu zálohu až do výše možné náhrady škody. Ustanovení věty první o

zástavním věřiteli se použije obdobně též pro dražebníka.



§ 47



Průběh dražby



(1) Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být

účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a

zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn

alespoň 30 minut před zahájením dražby.



(2) Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím

písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat

za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a

jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít též dražební číslo; bylo-li

požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni

způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební

jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné

prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci

příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření

kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením.



(3) Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a

prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být

umožněno dražit.



(4) S výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo ve zvláštním právním

předpise uvedených nelze po účastnících dražby ani po zaměstnancích

příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancích ministerstva

pověřených kontrolou provádění dražby požadovat splnění dalších

podmínek.



(5) Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude

probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby.



(6) Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu.

Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve

prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je

kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné

ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 43 odst. 1 písm. d)

nebo alespoň odkaz na jejich uvedení v dražební vyhlášce.



(7) Licitátor může v průběhu dražby snížit výši minimálního příhozu.



(8) Pokud nejnižší podání u nedobrovolné dražby přesahuje 1 000 000 Kč,

musí být průběh dražby osvědčen notářským zápisem. Účast notáře k

osvědčení průběhu dražby zajistí dražebník.



(9) Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes

dvojí výzvu a prohlášení licitátora: "neučiní-li někdo z přítomných

účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné

účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší

podání), udělím mu příklep" učiněno vyšší podání, oznámí licitátor

ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi

dražby, který učinil nejvyšší podání. Příklep lze udělit nejdříve 3

minuty po zahájení dražby. Učiněným podáním je účastník dražby vázán.



(10) Učiní-li několik dražitelů současně stejné podání a nezjistí-li

licitátor, kdo učinil podání jako první, a nebylo-li následně učiněno

podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep

udělí.



(11) Je-li některý z účastníků dražby spoluvlastníkem předmětu dražby,

není stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako

nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu. Je-li těchto účastníků

dražby - spoluvlastníků více, udělí licitátor příklep tomu, jehož

spoluvlastnický podíl je nejvyšší. Při rovnosti spoluvlastnických

podílů rozhodne licitátor losem o tom, komu z těchto spoluvlastníků

příklep udělí.



(12) Má-li některý z účastníků dražby předkupní pravo vůči předmětu

dražby a doloží-li to dražebníkovi před zahájením dražby, není tento

účastník dražby stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné

výši jako nejvyšší podání a neučinil-li podání ve stejné výši jako

nejvyšší podání spoluvlastník, udělí licitátor příklep účastníkovi

dražby oprávněnému z předkupního práva.



(13) Udělením příklepu je dražba ukončena.



(14) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li

při opakované dražbě učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení,

licitátor dražbu ukončí.



(15) Nejnižší podání činí nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby;

nejnižší podání nelze snížit, nejedná-li se o opakovanou dražbu.



§ 48



Zmaření a neplatnost dražby



(1) Vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu

dražby vydraženého ve zmařené dražbě.



(2) O zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby

uvedené v § 43 odst. 5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník

bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku.

Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby.



(3) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem

zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem

dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu,

aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od

dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba,

která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky

uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a

2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb

vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné

dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška

dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník

dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení

neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.



(4) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem

zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo

navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost

dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39,

42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49.

Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být

skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci,

nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve

stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby

uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.



(5) O neplatnosti dražby dražebník bez zbytečného odkladu vyrozumí

osoby uvedené v § 43 odst. 5. Oznámení o neplatnosti dražby dále

dražebník uveřejní bez zbytečného odkladu po dobu alespoň 30 dnů

způsobem v místě obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna

na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti

dražby.



(6) Neplatnost dražby nelze vyslovit z důvodu opožděného zahájení

dražby, bylo-li příčinou opožděného zahájení dražby konání jiné dražby

týmž dražebníkem na témže místě.



§ 49



Opakovaná dražba



(1) Opakovaná dražba se uskuteční na základě smlouvy o provedení

opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby a

dražebníkem, který prováděl předchozí dražbu, pokud předmět dražby

nebyl vydražen nebo pokud byla dražba zmařena vydražitelem; dražebník v

tom případě nemusí zajišťovat nový odhad předmětu dražby, pokud má k

dispozici odhad ne starší 1 roku před konáním opakované dražby,

dražebník nemusí v opakované dražbě postupovat podle § 40 a 41. Smlouva

o provedení opakované dražby musí být uzavřena do 10 dnů po doručení

protokolu o provedené dražbě nebo vyrozumění o zmaření dražby.



(2) Opakovanou dražbu nelze provést, pokud dražebník upustil od dražby

nebo pokud byla dražba neplatná anebo pokud nebylo učiněno ani nejnižší

podání při dražbě konané za okolností podle § 46 odst. 3.



(3) Nejnižší podání u opakované dražby činí nejméně 70 % podání u

předchozí dražby, pokud v předchozí dražbě nebyl předmět dražby

vydražen.



(4) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní dražebník oznámení o konání opakované dražby s náležitostmi

podle § 43 odst. 1 písm. a) až e) a k) na centrální adrese, nejméně 10

dnů před zahájením dražby.



(5) Není-li navrženo provedení opakované dražby, vyrozumí dražebník bez

zbytečného odkladu vlastníka a zástavce o tom, že předmět dražby nebyl

vydražen; jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru

nemovitostí, vyrozumí též příslušný katastrální úřad.



(6) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní tam dražebník i oznámení o tom, že předmět dražby nebyl

vydražen.



§ 50



Protokol o provedené dražbě



(1) Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu

protokol o provedené dražbě.



(2) K protokolu o provedené dražbě dražebník připojí dražební vyhlášku

a popřípadě i stejnopis notářského zápisu (§ 47 odst. 8).



(3) V protokolu o provedené dražbě dražebník uvede:



a) datum, místo a čas provedené dražby; uvede také, že jde o dražbu

nedobrovolnou; jde-li o opakovanou dražbu, uvede i tuto skutečnost,



b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na

předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, stavu, v němž se předmět

dražby nachází, a odhad jeho ceny,



c) označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,



d) nejnižší podání,



e) označení dražebníka, navrhovatele a licitátora,



f) označení vydražitele,



g) cenu dosaženou vydražením.



(4) Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a

vydražitel. Součástí protokolu je stejnopis dražební vyhlášky podepsaný

navrhovatelem a jeho případné dodatky (§ 43 odst. 7). Odmítne-li

vydražitel protokol o provedené dražbě podepsat, uvede to dražebník v

protokolu.



(5) Skončí-li dražba, protože nebylo učiněno ani nejnižší podání,

vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě;

pro jeho náležitosti se ustanovení odstavců 2 až 4 použijí přiměřeně.



(6) Protokol o provedené dražbě zašle dražebník do 5 dnů ode dne konání

dražby osobám uvedeným v § 43 odst. 5.



(7) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese,

uveřejní tam dražebník údaje podle odstavce 3 písm. a), b), e);

dražebník uveřejní i výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že

nebylo učiněno ani nejnižší podání.



§ 51



Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby



(1) Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, není-li dále stanoveno

nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak.



(2) Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na

úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo jejich zbývající část

navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady

dražby nese dražebník.



(3) Je-li dražba zmařena vydražitelem nebo vydražila-li předmět dražby

osoba, jež je z dražby vyloučena, dražební jistota složená vydražitelem

včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby.

Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje se zbývající část dražební jistoty

složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na náklady

opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se

zbývající část vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby.



(4) Vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na výzvu

dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební

jistota jím složená; to platí i pro náklady opakované dražby konané v

důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem.



§ 52



Úhrada ceny dosažené vydražením



(1) Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit.



(2) Dražební jistota a její příslušenství se započítá vydražiteli na

cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je

vydražitel povinen do 10 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi,

není-li dále stanovena jiná lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením.



(3) Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 5 000 000 Kč, je

vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 30 dnů od

skončení dražby.



(4) Byla-li vydražitelem složena dražební jistota ve formě bankovní

záruky, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v plné

výši ve lhůtě podle odstavců 2 a 3; dražebník je povinen bez zbytečného

odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením vrátit vydražiteli záruční

listiny.



(5) Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením. Platba směnkou

je nepřípustná.



§ 53



Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě,

přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení

příklepu.



§ 54



Potvrzení o nabytí vlastnictví



(1) Dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl

vlastnictví předmětu dražby podle § 53, písemné potvrzení o nabytí

vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení

předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou

potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé

datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením; přílohou potvrzení o

nabytí vlastnictví je též stejnopis notářského zápisu (§ 47 odst. 8);

podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví musí být úředně

ověřen.



(2) Jde-li o nemovitost, obdrží vydražitel dvě vyhotovení potvrzení o

nabytí vlastnictví.



(3) Jde-li o nemovitost, která je předmětem evidence v katastru

nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu jedno

vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví, v němž musí být uvedeno,

která věcná práva k předmětu dražby zanikla.



(4) Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je

stejnopis protokolu o dražbě včetně stejnopisu dražební vyhlášky

podepsaného navrhovatelem.



§ 55



Předání předmětu dražby



(1) Nabyl-li vydražitel vlastnictví předmětu dražby, je dražebník

povinen podle podmínek uvedených v dražební vyhlášce předmět dražby a

listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s

předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu

dražby, předat bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí

předmětu dražby písemně potvrdí.



(2) Jde-li o nemovitost, je bývalý vlastník povinen na základě

předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele

bez zbytečného odkladu předat předmět dražby vydražiteli. Dražebník je

povinen na místě sepsat protokol o předání předmětu dražby; v protokolu

uvede kromě označení bývalého vlastníka, dražebníka, vydražitele a

předmětu dražby, zejména podrobný popis stavu, v němž se předmět dražby

včetně příslušenství nacházel při předání práv a závazků na předmětu

dražby váznoucích.



(3) Protokol o předání předmětu dražby podepíší bývalý vlastník,

vydražitel a dražebník. Jedno vyhotovení protokolu obdrží bývalý

vlastník a dvě vyhotovení obdrží vydražitel. Odmítne-li některá z

uvedených osob protokol podepsat, uvede to dražebník v protokolu.



(4) Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese

vydražitel. To neplatí pro nadbytečné náklady vzniklé z důvodů na

straně bývalého vlastníka nebo dražebníka.



(5) Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z jejího držitele na

vydražitele dnem předání předmětu dražby; v týž den přechází na

vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem

dražby. Je-li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese

nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel.



§ 56



Věcná břemena a předkupní právo



(1) Práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucí na předmětu dražby

zůstávají přechodem vlastnictví v důsledku dražby nedotčena.



(2) Spoluvlastníci a další osoby oprávněné z předkupního práva, pokud

nejsou z dražby vyloučeni, jsou oprávněni uplatnit předkupní právo v

dražbě jako účastníci dražby.



(3) Přechodem vlastnictví na vydražitele zaniká smluvní předkupní právo

k předmětu dražby; zákonné předkupní právo státu podle zvláštních

právních předpisů,^12) předkupní právo spoluvlastníků, právo nájemců

bytů a nebytových prostorů na přednostní nabytí vlastnictví a zákonné

předkupní pravo nájemců podle zvláštního právního předpisu^13) působí i

vůči vydražiteli.



Práva zajišťující pohledávky



§ 57



(1) Nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší

než nejstarší přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené, pokud

jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložena v

katastru nemovitostí nebo vyznačena v listinách osvědčujících

vlastnictví nezbytných k nakládání s předmětem dražby.



(2) Dojde-li u dražebního věřitele k právnímu nástupnictví, je

přihlášením pohledávky vázán i právní nástupce; to neplatí, pokud

neskončila lhůta pro přihlášení pohledávek a právní nástupce přihlášení

pohledávky odvolá; podpis na odvolání přihlášení pohledávky musí být

úředně ověřen.



§ 58



(1) Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z

hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z

hlediska svého vzniku mladší přechodem vlastnictví k předmětu dražby

zanikají; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu

nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud

splatné, se stávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými

v rozsahu, ve kterém jsou v dražbě uspokojeny.



(2) Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého

vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené

pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí

vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud

splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby

splatnými.



§ 59



Uspokojení veškerých pohledávek dražebních věřitelů



(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit

všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá

částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům

ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. K pohledávkám,

jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se

nepřihlíží.



(2) Částku zbývající po uspokojení pohledávek podle odstavce 1

dražebník zašle ve lhůtě do 10 dnů po uhrazení ceny dosažené vydražením

bývalému vlastníkovi.



(3) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo

vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto

účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu dražebník

uveřejní na centrální adrese.



§ 60



Uspokojení části pohledávek dražebních věřitelů



(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby uspokojit

pouze část přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, uhradí

dražebník jednotlivé pohledávky podle odstavce 2. K pohledávkám,

jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se

nepřihlíží.



(2) Pohledávky se uspokojují v tomto pořadí:



a) pohledávky první třídy, které tvoří pohledávky zajištěné zástavním

právem, jsou-li podle zvláštního právního předpisu přednostně

uspokojovány bez ohledu na pořadí, a pohledávky zajištěné zadržovacím

právem,



b) pohledávka druhé třídy, kterou je přihlášená pohledávka z

hypotečního úvěru nebo její část, sloužící ke krytí jmenovité hodnoty

hypotečních zástavních listů,



c) pohledávky třetí třídy, které tvoří přihlášené pohledávky zajištěné

zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti; vázlo-li na

předmětu dražby více těchto práv, uspokojí se podle pořadí svého

vzniku,



d) pohledávky čtvrté třídy, které tvoří daně, poplatky a jiná obdobná

peněžitá plnění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na

sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti,

jestliže se staly splatnými v posledních 3 letech před provedením

dražby a byly k tomu oprávněnými dražebními věřiteli přihlášeny;

přihlásí-li pohledávky více těchto dražebních věřitelů, uspokojí se

jejich pohledávky poměrně.



(3) Dražebník předá částky odpovídající výši poměrně nebo alespoň

částečně uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od

uhrazení ceny dosažené vydražením.



(4) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům, uloží tyto

částky dražebník na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé

v místě a čase; číslo účtu uveřejní dražebník na centrální adrese.



§ 61



Protokol o uspokojení pohledávek



(1) O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu

protokol.



(2) V protokolu o uspokojení pohledávek dražebník uvede



a) datum, místo, čas a druh provedené dražby,



b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na něm

váznoucích a stavu, v němž se předmět dražby nacházel,



c) označení dražebníka, navrhovatele a vydražitele,



d) označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,



e) výši výtěžku dražby a vypořádání nákladů dražby,



f) pořadí a způsob uspokojení pohledávek,



g) neuspokojené pohledávky a pohledávky, které nebyly co do vzniku a

zajištění předmětem dražby doloženy.



(3) Protokol o uspokojení pohledávek dražebník zašle do 5 dnů od jeho

vyhotovení osobám uvedeným v § 43 odst. 5.



ČÁST ČTVRTÁ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 62



Správce centrální adresy



(1) Správcem



centrální adresy

může být pouze vybraná osoba,^14) jejíž provozní řád s ohledem na

potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválilo na dobu

určitou ministerstvo.



(2) Ministerstvo může zrušit schválení provozního řádu, jestliže se

správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila

uveřejnění informací podle tohoto zákona.



§ 63



Zvláštní odpovědnost



(1) U dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby,

které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a

neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To

neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. Je-li

navrhovatelů jedné dražby více, odpovídají podle první věty za vady

předmětu dražby společně a nerozdílně.



(2) U dražby nedobrovolné navrhovatel neodpovídá za případné vady

předmětu dražby, odpovídá však za škodu způsobenou neoprávněným návrhem

na provedení dražby; této odpovědnosti se nelze zprostit. Neoprávněným

návrhem na provedení dražby se zejména rozumí návrh podaný osobou,

která k jeho podání nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo návrh

podala v rozporu s tímto zákonem.



(3) Dražební věřitelé odpovídají za škodu způsobenou neoprávněným

přihlášením pohledávek. Neoprávněným přihlášením pohledávky se zejména

rozumí přihlášení pohledávky osobou, která k jejímu podání nebyla podle

tohoto zákona oprávněna nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto

zákonem.



(4) Dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení

tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku

nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební

vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí

osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že

škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na

něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou

třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.



(5) Provedla-li dražbu osoba, která k tomu nebyla oprávněna, odpovídá

za veškerou škodu provedením dražby způsobenou; této odpovědnosti se

nelze zprostit.



(6) Správce centrální adresy odpovídá za škodu způsobenou svým

pochybením při uveřejnění informací podle tohoto zákona.



(7) Bývalý vlastník předmětu dražby odpovídá vydražiteli za škodu

způsobenou prodlením s předáním předmětu dražby.



(8) Osoba, která podala zjevně bezdůvodný návrh na prohlášení dražby za

neplatnou, odpovídá navrhovateli, dražebníkovi i vydražiteli za škodu,

která jim v důsledku toho vznikla.



§ 64



Dražby movitých věcí zahájené podle dosavadních předpisů se dokončí

podle těchto předpisů.



§ 65



Právní vztahy upravené v tomto zákoně se řídí občanským zákoníkem,

pokud není stanoveno jinak.



§ 66



Osoby oprávněné k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo

výkon rozhodnutí podle dosavadních předpisů mohou provádět tyto dražby

po dobu 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze v rozsahu již uděleného

živnostenského oprávnění. Uplynutím této lhůty platnost živnostenských

oprávnění vzniklých podle předpisů platných před účinností tohoto

zákona zaniká.



§ 67



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění

zákona č. 513/1991 Sb.



§ 68



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce ode dne

vyhlášení.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 315/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Dražby, o jejichž provedení byla uzavřena smlouva přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona nebo ohledně nichž byla před tímto dnem

uveřejněna dražební vyhláška, jakož i vztahy s nimi související, se

řídí dosavadními právními předpisy.



Čl. XVIII zákona č. 396/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Dražby, na jejichž provedení byl podán návrh přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



2. Dražba nedobrovolná může být po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

provedena též na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je

doložena vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti

stanovené zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



3. Dražebník neupustí od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona č.

26/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

byl-li podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný exekutorský

zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.



Čl. II zákona č. 167/2015 Sb.



Přechodné ustanovení



Dražby vyhlášené před účinností tohoto zákona se dokončí podle

dosavadních právních předpisů.



1) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým

věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších

předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve

znění pozdějších předpisů.



2) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.



3) § 8 a násl. zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve

znění pozdějších předpisů.



3a) § 116 občanského zákoníku.



3b) § 66a odst. 2 až 7 obchodního zákoníku.



4) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.



4a) § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.



5) § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb.



6) § 60 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.



7) § 5 obchodního zákoníku.



8) § 7 obchodního zákoníku.



9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



10) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.



10a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



10b) § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a

o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.



11a) Zákon č. 72/1974 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve

znění pozdějších předpisů.



11b) § 3 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní

hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.



12) Například § 13 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve

znění pozdějších předpisů, § 61 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.



13) § 22 odst. 1, 2 a 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



13a) Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné

pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci

rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.



13b) § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a

vypořádání majetkových nároků v družstvech. § 23 zákona č. 72/1994 Sb.



14) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění

pozdějších předpisů.



14a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



14b) § 334a občanského soudního řádu.



15) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích

nálezů.



16) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.



16a) § 153 odst. 1 a § 154 občanského zákoníku.



17) § 67b zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 122/1993 Sb.



17a) § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu.



18) § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.