320/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2001
o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
(zákon o finanční kontrole)
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 123/2003 Sb.
Změna: 421/2004 Sb.
Změna: 482/2004 Sb.
Změna: 426/2003 Sb., 626/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb. (část)
Změna: 138/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 298/2007 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 457/2011 Sb., 239/2012 Sb., 407/2012 Sb., 503/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly
vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a
žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné
správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly
vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů,
pokud tak tyto předpisy stanoví.
(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku
vykonávanou ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho
zakladatele podle zvláštního právního předpisu^2).
(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou
Nejvyšším kontrolním úřadem na kontrolu hospodaření s majetkem
zvláštního charakteru^2a) a na přezkoumávání hospodaření územních
samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů^3) a dále na
kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky
plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů,^4) s
výjimkou kontroly poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto
zákona a podle zvláštního právního předpisu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní
jednotkou podle zvláštního právního předpisu,^5) státní příspěvková
organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část
hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného
celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba
zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem^6)
nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu,
která hospodaří s veřejnými prostředky,^7)
b) kontrolovanou osobou orgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a
právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční
podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osobou je i zahraniční
právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká a
je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem;
kontrolovanou osobou jsou i další právnické a fyzické osoby, které jsou
na smluvním základě zapojeny do systému řízení nebo využívání
prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských
společenství^7a),
c) kontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto
zákona nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u
kontrolované osoby vykonávat,
d) vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat
jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené
v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel
krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor
a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
e) osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická
nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb
hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory,
f) veřejnými financemi veřejné příjmy a veřejné výdaje,
g) veřejnými prostředky veřejné finance, věci, majetková práva a jiné
majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v
písmenu a),
h) veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu
a),
i) veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů
územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního
samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu
a), z prostředků soustředěných v Národním fondu^8) a z jiných
prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv
nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,
j) veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční
výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu
územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob
uvedených v písmenu a), z výnosu prodeje majetku podle zákona o
podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a ze zisku z účasti
státu v obchodních společnostech, státního fondu, státních finančních
aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na
daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté z Národního
fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě
mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva
jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné
správy,
k) poskytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správy, který
je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat,
l) správností finanční a majetkové operace (dále jen "operace") její
soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její
hospodárností, účelností a efektivností,
m) hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění
stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to
při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,
n) efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne
nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s
objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,
o) účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí
optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.
§ 3
Finanční kontrola
(1) Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí
systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými
prostředky. Tvoří ji
a) systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány podle § 7 až
11,
b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle
§ 24,
c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy podle § 25 až 31.
(2) Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu
skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména
při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u
kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich
použití a následně po jejich použití, včetně auditu podle přímo
použitelných předpisů Evropských společenství^7a) (dále jen
"veřejnosprávní kontrola").
(3) Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu
zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle
vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.^9)
(4) Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje
a) finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci
jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy při přípravě
operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných
operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném
prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a
správnosti hospodaření (dále jen "řídící kontrola"),
b) organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a
vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně
prověřování správnosti vybraných operací, (dále jen "interní audit").
§ 4
Hlavní cíle finanční kontroly
(1) Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat
a) dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné
správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky
k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,
b) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem
nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů,
nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými
prostředky nebo trestnou činností,
c) včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o
nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich
průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti
orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,
d) hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
(2) Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1
písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami,
musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správy, a to na
základě objektivně zjištěných skutečností.
§ 5
Organizační zajištění finanční kontroly
Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a
účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci
své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení finanční kontroly v
orgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně
uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména
a) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená
jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o
hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu
veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů,
b) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními
předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů
podle zvláštních právních předpisů;^10) za bezúhonného se považuje
zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin
související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno
nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí,
jakoby nebyl odsouzen,
c) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění
zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být
vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční
kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit,
d) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru
zajišťovaných úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli
podle § 4,
e) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění
nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i
systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat
nesprávné operace a jejich příčiny.
§ 6
Kontrolní metody a kontrolní postupy
(1) Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní
metody:
a) zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředky a jeho
porovnání s příslušnou dokumentací,
b) sledování správnosti postupů při hospodaření s veřejnými prostředky,
c) šetření a ověřování skutečností týkajících se operací,
d) kontrolní výpočty,
e) analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních
systémech a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů.
(2) Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní
postupy:
a) schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladů
připravovaných operací a které tyto operace v případech zjištění
nedostatků pozastaví až do doby jejich odstranění,
b) operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až
do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i
kontrolní techniky při prověřování jejich dokumentace a sestavování
účetních, jiných finančních a statistických výkazů, hlášení a zpráv,
c) hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o provedených
operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených v
účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a
zprávách, dále jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení
jejich důsledků na celkové hospodaření,
d) revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných
operací, jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému
vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti finančních kontrol zavedených v
rámci systému řízení.
(3) Kontrolní metody a kontrolní postupy zahrnují i auditní metody a
auditní postupy podle a k naplnění požadavků přímo použitelných
předpisů Evropských společenství.
(4) Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech
stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA
HLAVA I
PŮSOBNOST KONTROLNÍCH ORGÁNŮ
§ 7
Působnost Ministerstva financí
(1) Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční
kontrolu
a) metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné
správě,
b) vykonává funkci centrální harmonizační jednotky se zaměřením na
harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné
správě.
(2) Ministerstvo financí a finanční úřady vykonávají veřejnosprávní
kontrolu, pokud zvláštní právní předpis^12) nestanoví jinak, u
a) organizačních složek státu, státních fondů, Regionálních rad regionů
soudržnosti a u ostatních státních organizací,^7) a to včetně
prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly
zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),
b) poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních
samosprávných celků,
c) žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a
dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému
řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných
předpisů Evropských společenství.
(3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u
zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze
Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje
na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.^2a)
§ 8
Působnost správců kapitol státního rozpočtu
(1) Správce kapitoly státního rozpočtu^13) je povinen vytvořit systém
finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu
jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a
příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí
prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně,
nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
(2) Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o
veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou
těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního
samosprávného celku.
§ 8a
Působnost řídícího orgánu a platební agentury
Řídící orgán^7a) a platební agentura^13a) vykonávají veřejnosprávní
kontrolu u kontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních
prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a přímo
použitelných předpisů Evropských společenství.
§ 9
Působnost územních samosprávných celků
(1) Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření
s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti.
(2) Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u
žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční
podpory, kterou jim poskytují.
(3) Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční
kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak
svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a
příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí
prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně,
nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
§ 9a
Působnost kraje
(1) Kraje zpracovávají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol
obcí ve svém územním obvodu, hlavní město Praha zpracovává roční zprávy
o výsledcích finančních kontrol městských částí.
(2) Působnost stanovená krajům a hlavnímu městu Praze podle odstavce 1
je výkonem přenesené působnosti.
§ 10
nadpis vypuštěn
Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcí a jimi zřízených organizací
prověřují krajské úřady pouze
a) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu
nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo
Národního fondu,
b) soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost při
nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky
státu nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního
fondu, ze státních finančních aktiv nebo z Národního fondu,
c) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní záruky.
§ 11
Společná ustanovení k působnosti kontrolních orgánů
(1) Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o
schválení použití veřejných prostředků, prověřují kontrolní orgány
podklady předložené kontrolovanými osobami pro připravované operace
před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje především do
období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje
orgány veřejné správy k veřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové
povahy, a je zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou
rozhodné pro vynakládání těchto výdajů nebo pro jiná plnění.
(2) Kontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují,
zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům
veřejné správy a jsou v souladu s právními předpisy, schválenými
rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými
rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
(3) Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných
osob s veřejnými prostředky kontrolní orgány prověřují zejména, zda
tyto osoby
a) dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování,
vypořádávání a vyúčtování schválených operací,
b) přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických,
právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům,
c) provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v
zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda
zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných
výkazů, hlášení a zpráv.
(4) Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování
operací kontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného
vzorku těchto operací zejména, zda
a) údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje,
stav a pohyb veřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají
skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a
nakládání s veřejnými prostředky,
b) přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy,
schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo
jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kritéria
hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,
c) opatření přijatá příslušnými orgány veřejné správy včetně opatření k
odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobami
plněna.
(5) Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou
podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční
kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a)
a c).
(6) Při auditu vykonávaném podle přímo použitelných předpisů Evropských
společenství kontrolní orgány posuzují přiměřenost a účinnost systému
finanční kontroly a správnost operací.
HLAVA II
PROCESNÍ PRAVIDLA
§ 12
zrušen
§ 13
Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě
(1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami
při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí kontrolním řádem,
nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole
vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem
o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní
oprávnění podle tohoto zákona a podle kontrolního řádu pouze v rozsahu
nezbytném ke splnění účelu této kontroly.
(3) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v
dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů
nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné
spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce
1.
(4) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3
již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala,
kontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k
ověření příslušné operace.
(5) Při výkonu veřejnosprávní kontroly je kontrolní orgán oprávněn si
vyžádat od kontrolované účetní jednotky nebo od jiného kontrolního
orgánu účetní záznamy též prostřednictvím centrálního systému účetních
informací státu, anebo si vyžádat účetní záznamy od správce centrálního
systému účetních informací státu, za podmínek stanovených zákonem o
účetnictví.
§ 13a
Zvláštní ustanovení o procesních pravidlech pro výkon auditu
(1) Při výkonu auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských
společenství se přihlédne k mezinárodně uznávaným auditorským
standardům; nepoužijí se § 9 písm. f), § 10 odst. 1 písm. c) a d), § 12
až 19, § 21, § 23 až 27 kontrolního řádu a § 18 až 21 tohoto zákona.
(2) Zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonal, vyhotoví o
tomto auditu zprávu. Součástí zprávy o auditu vykonaného u orgánu
veřejné správy je v případě zjištěných nedostatků též doporučení ke
zdokonalení systému finanční kontroly, k předcházení nebo zmírnění
rizik a k nápravě těchto nedostatků.
(3) Zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonává, je povinen
seznámit osobu, u které je tento audit vykonáván, se získanými poznatky
a s navrhovaným obsahem zprávy o auditu a poskytnout jí písemné
vyhotovení návrhu této zprávy. Osoba, u které je audit vykonáván, je
oprávněna zaujmout k návrhu této zprávy písemné stanovisko. Toto
stanovisko je součástí zprávy o auditu. Lhůtu k zaujetí stanoviska
stanoví zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonává. Tato
lhůta nesmí být kratší než 5 dní, pokud nebyla dohodnuta lhůta jiná.
(4) Zaměstnanec kontrolního orgánu, který audit vykonal, je povinen
zprávu o auditu předat osobě, u které byl tento audit vykonán.
Kontrolovaná osoba je povinna informovat orgán veřejné správy, jehož
zaměstnanec audit vykonal, o přijetí a plnění opatření k nápravě
zjištěných nedostatků.
(5) Audit podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství je
ukončen dnem doručení zprávy o auditu příslušnému vedoucímu orgánu
veřejné správy, který tento audit vykonal.
§ 14
zrušen
§ 15
zrušen
§ 16
zrušen
§ 17
zrušen
§ 18
Opatření k nápravě
(1) Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění
nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného
odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
(2) Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě,
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,^20) nebo předávají svá
kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit
kontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány
veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti
podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.^21)
§ 19
Informace o uložení opatření k nápravě
(1) Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované
osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní
orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců
od jejich uložení a splnění.
(2) Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob,
které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění
těchto opatření. Přitom postupují podle § 13 odst. 1.
§ 20
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 18 odst. 1 nepřijme opatření k odstranění nedostatků bez
zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 20a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba
dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 18 odst. 1 nepřijme
opatření k odstranění nedostatků bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě
stanovené kontrolním orgánem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000
Kč.“.
§ 21
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže kontrolní orgán o
něm nezahájil řízení do 6 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl,
nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byla provedena veřejnoprávní
kontrola na místě.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
příslušný kontrolní orgán.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
(7) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který je uložil.
Uloží-li je kontrolní orgán, jehož činnost je hrazena ze státního
rozpočtu, jsou tyto pokuty příjmem státního rozpočtu.“.
§ 22
Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly
(1) Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích
finančních kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně
předává tuto zprávu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
(2) Správci rozpočtových kapitol, kteří vykonávají finanční kontrolu
podle tohoto zákona, kraje a hlavní město Praha předkládají
Ministerstvu financí roční zprávy o výsledcích finančních kontrol.
(3) Organizační složky státu a právnické osoby, které hospodaří s
veřejnými prostředky, předkládají roční zprávy o výsledcích finančních
kontrol příslušným správcům rozpočtových kapitol. Obce předkládají tyto
zprávy krajům, městské části hlavnímu městu Praze. Zprávy statutárních
měst zahrnují výsledky finančních kontrol orgánů samosprávy městských
obvodů nebo městských částí.^24)
(4) Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a
účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o
kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních
právních předpisů.^25) Tam, kde tento zákon odkazuje na povinnost
orgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly u jiných orgánů
veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém
zavést, i za tyto orgány.
(5) Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a
termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.
(6) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují
kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od
ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje
a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního
právního předpisu^26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům
skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,
b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození
veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.
(7) Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena
povinnost kontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o
porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního
předpisu.^23)
§ 23
Spolupráce v oblasti finanční kontroly
(1) Orgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování
přiměřeného a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě.
(2) Orgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a
účinného systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem,
kterému na vyžádání poskytují informace podle kontrolního řádu pro
zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.
§ 23a
(1) Ministerstvu financí jsou poskytovány pro výkon státní správy na
úseku finanční kontroly ze základního registru obyvatel referenční
údaje, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Ministerstvu financí jsou poskytovány pro výkon státní správy na
úseku finanční kontroly z agendového informačního systému evidence
obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, kde se občan narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti, podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě
jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li opatrovníkovi
rodné číslo přiděleno, jeho datum, místo a okres narození; je-li
opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, a to
ve formě referenční vazby ze základního registru osob,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě
jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný
zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte
právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k
uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za
neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci
manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za
mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel
prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo
registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem
fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho
narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě
cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,
příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
3. původní a nové rodné číslo dítěte,
4. datum, místo a okres narození,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození; tyto údaje se neposkytují,
pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České
republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v
souvislosti s porodem,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení dítěte,
p) záznam o poskytnutí údajů,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého
nepřežil.
(3) Ministerstvu financí jsou poskytovány pro výkon státní správy na
úseku finanční kontroly z agendového informačního systému cizinců o
cizincích údaje, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu
j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území
České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
registrovaného partnerství,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného
partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner
cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho
rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
p) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno
rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
q) o osvojeném dítěti, pokud je cizincem,
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
3. původní a nové rodné číslo dítěte,
4. datum a místo narození,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich
jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se
neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v
České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své
osoby v souvislosti s porodem,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení dítěte,
r) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České
republiky,
s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého
nepřežil,
u) jméno, popřípadě jména, příjmení
1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na
území České republiky,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území
České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen
do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu
na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož
poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu
na území České republiky,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území
České republiky,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního
právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají
přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození.
(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo z agendového informačního systému cizinců, pouze pokud
jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5) Ministerstvo financí může údaje poskytnuté mu podle odstavců 1 až 4
pro účely výkonu finanční kontroly dále předávat, třídit nebo
kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou
přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo financí neprodleně
informuje Ministerstvo vnitra, které po prověření údaj opraví, doplní
nebo zlikviduje.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST TŘETÍ
FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV
§ 24
Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv
(1) Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána,^9) mohou vykonávat mezinárodní organizace svými
kontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle
tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví.
(2) Stanoví-li tak smlouva uvedená v odstavci 1, jsou mezinárodní
organizace v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví,
oprávněny vyžadovat si u orgánů veřejné správy České republiky
spolupráci při finanční kontrole nebo zajištění jejího výkonu. Dožádaný
orgán veřejné správy je povinen tomuto požadavku vyhovět. V rámci
spolupráce se dotčené orgány vzájemně informují o předmětu, účelu a
výsledku finanční kontroly, koordinují její výkon a postupují při
finanční kontrole ve vzájemné součinnosti.
(3) Kontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční
kontroly jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon
finanční kontroly umožnit.
(4) Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné
orgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací
zprávy o jimi provedených finančních kontrolách.
(5) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí
informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly
mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání.
ČÁST ČTVRTÁ
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
HLAVA I
ZAVEDENÍ, UDRŽOVÁNÍ A PROVĚŘOVÁNÍ ÚČINNOSTI VNITŘNÍHO KONTROLNÍHO
SYSTÉMU
§ 25
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců
(1) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v
tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který
a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné
správy,
b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní,
finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním
schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy,
c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním
řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných
opatřeních k jejich nápravě.
(2) Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné
správy vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních
složek státu, které nejsou účetními jednotkami podle zvláštního
právního předpisu, organizačních složek územních samosprávných celků,
organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak, aby
zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména
a) stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a
ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředky, včetně
úplného a přesného vymezení povinností ve vztahu k jimi plněným úkolům,
b) zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování,
provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým řízením,
uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek,
c) zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a
vedena příslušná dokumentace,
d) přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků,
e) zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných
prostředků v souladu se zásadami spolehlivého řízení uvedenými v
odstavci 1,
f) sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy
k dosažení schválených záměrů a cílů.
(3) V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné
správy podle § 22 odst. 6 obdobně.
(4) Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy jsou v rámci
vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit
fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat
vedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o
výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku
významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné
správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(5) Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému
orgánu veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 13 až 21.
(6) V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační
služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však
nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.^2a)
HLAVA II
ŘÍDÍCÍ KONTROLA
§ 26
Předběžná kontrola
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu
plánovaných a připravovaných operací
a) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k
nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci
operací,
b) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu
rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu
vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu,
c) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení
účetnictví orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu
vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní.
(2) Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále
stanoveno jinak.
(3) Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v
případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu
nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v
návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy, stanovené úkoly,
stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.
(4) Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11
odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6
odst. 2 písm. a).
(5) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla
provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu
orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření
této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu
předběžné kontroly.
§ 27
Průběžná a následná kontrola
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou
kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců
organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří
zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými
prostředky.
(2) Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně
ustanovení § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména
kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d).
(3) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné
kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně,
neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své
zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen
přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k
zabezpečení řádného výkonu této kontroly.
HLAVA III
INTERNÍ AUDIT
§ 28
Funkční nezávislost interního auditu
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně
nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec,
organizačně oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen "útvar
interního auditu").
(2) Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a
vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné
správy, které zjišťuje, zda
a) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v
činnosti orgánu veřejné správy dodržovány,
b) rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas
rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich
vyloučení nebo zmírnění,
c) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé
a včasné provozní, finanční a jiné informace,
d) provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna,
e) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas
na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
f) dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné
správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto
orgánu budou splněny.
(3) Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu
vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality
vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k
přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar
zajišťuje v orgánu veřejné správy konzultační činnost.
(4) Interní audit zahrnuje zejména
a) finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních,
účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho
financování a hospodaření s ním,
b) audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů
orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho
činnosti a zajištění správy veřejných prostředků,
c) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost,
efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního
kontrolního systému.
§ 29
Postavení útvaru interního auditu
(1) Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné
správy, který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení
od řídících výkonných struktur.
(2) Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává
a) ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního
auditu Ministerstva financí,
b) vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky
státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu,^13) po projednání
s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,
c) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou
rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar
interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu,
d) statutární orgán právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné
správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního
předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správy, kterému je
zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud
jde o její útvar interního auditu,
e) vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní
příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu
uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu
organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního
fondu v působnosti tohoto úřadu,
f) rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar
interního auditu kraje,
g) rada obce na návrh starosty obce, pokud jde o útvar interního auditu
obce,
h) rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního
města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy,
i) rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské
části, pokud jde o útvar interního auditu městské části hlavního města
Prahy,
j) statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku
po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního
auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o
útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem
Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu
příspěvkové organizace hlavního města Prahy.
(3) V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1
zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí
orgánu veřejné správy podle odstavce 2 obdobně.
(4) Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu
s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým
plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar
pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11
odst. 4 až 6.
(5) V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik
při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na
povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního
řízení, mohou orgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních
složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní
samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a
příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru
interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé
tohoto zákona.
(6) Obce a městské části hlavního města Prahy, které mají méně jak 15
000 obyvatel, mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím
jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné
sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují
zavedení útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení
zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, jsou obce a
městské části hlavního města Prahy povinny bez zbytečného odkladu útvar
interního auditu zřídit.
§ 30
Plánování interního auditu
(1) Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správy v souladu se
střednědobým plánem a ročními plány jednotlivých auditů.
(2) Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné
správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných
záměrů a cílů na víceleté období.
(3) Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné
zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální
zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních auditorů,
úkoly v metodické a konzultační činnosti.
(4) Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě
objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů
orgánu veřejné správy, s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné
kontroly uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního
kontrolního systému.
(5) Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s
vedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere
v úvahu jeho doporučení.
(6) Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na
vyžádání vedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon
konkrétního auditu mimo schválený roční plán.
(7) Vedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí
prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje
všechny kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního
řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního
auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení.
§ 31
Podávání zpráv
(1) Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z
provedených auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné
správy s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3.
(2) Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící
kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná
opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího
orgánu veřejné správy.
(3) Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě
předkládané vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména
a) hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému,
b) analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily
činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního
kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v
činnosti orgánu veřejné správy,
c) uvádí zjištění o skutečnostech, které by mohly způsobit neúplnost
nebo neprůkaznost účetnictví,
d) předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční
činnosti orgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.
(4) Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě
podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správy odpovídající
opatření.
(5) Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou
podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správy podle §
22, která zahrnuje údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v
tomto orgánu.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ
§ 32
Přechodná ustanovení
(1) Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol
ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2) Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných
finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního
rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle
zvláštního právního předpisu^27) a řídí se nadále tímto zákonem.
(3) Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční
kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
(4) Ode dne nabytí úplné účinnosti služebního zákona se jmenování a
odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním
zákonem.^28)
§ 32a
Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů
integrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie
České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Armády
České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České
republiky a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese
odkladu.^28a)
§ 33
Zmocňovací ustanovení
Vyhlášku k provedení § 6 odst. 4 a § 22 odst. 5 vydá Ministerstvo
financí.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
§ 34
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000
Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb., se mění takto:
1. § 39 včetně poznámky pod čarou č. ^22) zní:
"§ 39
(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního
rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2) Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a
okresní úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního
rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního
fondu (dále jen "finanční kontrola") podle zvláštního právního
předpisu.
22) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
2. § 40, 41 a 42 se zrušují.
3. § 43 zní:
"§ 43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního
rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního
právního předpisu.^22)
4. V § 44 odst. 6 se slova "po vyčerpání řádných opravných prostředků
podle zvláštního právního předpisu ^22) zrušují."
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
§ 35
V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
se v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
"(2) Územní samosprávné celky zajišťují výkon finanční kontroly podle
zvláštního právního předpisu.^10a)
10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 36
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č.
145/2001 Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a)
zní:
"(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle
zvláštního právního předpisu.^1a)
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
2. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního
právního předpisu.^1a)".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
§ 37
V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č.
273/2001 Sb., se za § 9 vkládá nový § 9a, který včetně poznámky pod
čarou č. 2a) zní:
"§ 9a
Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního
předpisu.^2a)
2a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
§ 38
V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona
č. 273/2001 Sb., se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky
pod čarou č. 1a) zní:
"(3) Kraje zajišťují výkon finanční kontroly podle rozpočtových
pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.^1a)
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o okresních úřadech
§ 39
V zákoně č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text
označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně
poznámky pod čarou č. 7a) zní:
"(2) Okresní úřad zajišťuje výkon finanční kontroly u svých
organizačních složek a příspěvkových organizací a u obcí a jimi
zřízených organizací podle zvláštního právního předpisu.^7a)
7a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST DVANÁCTÁ
zrušena
§ 40
zrušen
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích
§ 41
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001
Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 1 se slovo "Vnitřní" a slova "(dále jen "kontrola")"
zrušují.
2. V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. ^65a) zní:
"(1) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních
orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se
řídí zvláštními právními předpisy,^65a) které upravují finanční
kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech
vydaných kontrolními orgány.
65a) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
-------------------------------
Pozn. ASPI: Změny obsažené v čl. XI zákona 407/2012 Sb. nebylo možné
zapracovat z důvodu nekonzistence s textem zákona 320/2001 Sb.
Vybraná ustanovení novel
Čl. LIII zákona č. 64/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud byla zahájena veřejnosprávní kontrola na místě podle zákona č.
320/2001 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
nebyla skončena, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
2) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších
předpisů.
2a) § 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.
353/2001 Sb.
3) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č.
273/2001 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č.
273/2001 Sb.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.
4) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
5) § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.
492/2000 Sb.
6) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
7) § 51 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
7a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných
ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském
sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č.
1260/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o
Evropském rybářském fondu.
8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších
předpisů.
9) Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody
zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a
Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve
znění sdělení č. 67/1997 Sb., sdělení č. 251/1997 Sb., ve znění sdělení
č. 265/1998 Sb., ve znění sdělení č. 75/1999 Sb. a sdělení č. 16/2000
Sb. m. s.
10) Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
12) Například § 33 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2000
Sb.
13) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
13) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
13a) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 31. června 2005 o
financování společné zemědělské politiky.
20) Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
21) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
21b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
21c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů
23) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
24) § 4 zákona č. 128/2000 Sb.
25) Například zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
trestní řád.
26) § 24 zákona č. 552/1991 Sb.
§ 8 trestního řádu.
27) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
28) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
28a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2000 Sb., zákon č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákon č.
219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
