258/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 14. července 2000



o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů



Změna: 254/2001 Sb., 274/2001 Sb.



Změna: 86/2002 Sb.



Změna: 13/2002 Sb., 120/2002 Sb.



Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.



Změna: 274/2003 Sb.



Změna: 274/2003 Sb.(část)



Změna: 274/2003 Sb.(část), 356/2003 Sb., 167/2004 Sb.



Změna: 326/2004 Sb.



Změna: 274/2003 Sb. (část), 562/2004 Sb.



Změna: 125/2005 Sb.



Změna: 253/2005 Sb., 392/2005 Sb. (část)



Změna: 392/2005 Sb.



Změna: 392/2005 Sb. (část)



Změna: 392/2005 Sb. (část)



Změna: 444/2005 Sb.



Změna: 74/2006 Sb.



Změna: 392/2005 Sb. (část)



Změna: 186/2006 Sb. (část)



Změna: 59/2006 Sb., 222/2006 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 381/2005 Sb., 392/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb., 264/2006 Sb.



Změna: 110/2007 Sb.



Změna: 378/2007 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb., 130/2008 Sb.



Změna: 189/2006 Sb., 274/2008 Sb.



Změna: 301/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 151/2011 Sb.



Změna: 466/2011 Sb.



Změna: 298/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 115/2012 Sb.



Změna: 333/2012 Sb.



Změna: 223/2013 Sb. (část)



Změna: 223/2013 Sb.



Změna: 223/2013 Sb. (část)



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 247/2014 Sb.



Změna: 250/2014 Sb., 252/2014 Sb.



Změna: 82/2015 Sb.



Změna: 267/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO

ZDRAVÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



nadpis vypuštěn



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^62)



a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a

podpory veřejného zdraví,



b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a

pravomoc,



c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory

veřejného zdraví a hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého

průměrného hlukového zatížení životního prostředí.



§ 2



Vymezení základních pojmů



(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin.

Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a

pracovních podmínek a způsobem života.



(2) Ochrana veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření

a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření

infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v

souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a

jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním.

Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo

jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými

faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje

obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození

zdraví.



(3) Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým

osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory

ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních,

ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i

veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu.



(4) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže

populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a

způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je

kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)].

Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení

zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit

zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a

ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.^2)



(5) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové

onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v

důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické

osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.



(6) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční

nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických

osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce

zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční

onemocnění dále šířit.



(7) Karanténními opatřeními jsou



a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která

byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo

pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z

nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové

fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období,

kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,



b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy

povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele

zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany

veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření

podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany

veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení

se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému

lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,



c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou

osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava

pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.



(8) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která

dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.



(9) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel

(manželka) nebo druh (družka), partner (partnerka) podle zákona o

registrovaném partnerství (dále jen „partner“), děti, osvojenci, děti

svěřené do pěstounské nebo poručnické péče, děti svěřené soudem do

osobní péče jiné fyzické osoby a rodiče podnikatele (podnikatelky),

jeho manželky (jejího manžela), druha (družky) nebo partnera.



(10) Uvedením výrobku^4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na

trhu Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut

k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu

poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li přímo použitelný

předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.^4b) Za

uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro

provozní potřeby^4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.



(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí

výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na

trh nebo do oběhu^4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako

výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a

příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak,

nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do

oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo

zvláštní právní předpis jinak.^4b)



(12) zrušen



(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede

na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie

nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^4b)



HLAVA II



PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY



DÍL 1



Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické látky,

chemické směsi a vodárenské technologie, koupaliště a sauny



§ 3



Hygienické požadavky na vodu



(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která

je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v

potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění

předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo

lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na

její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.^5) Hygienické

požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen

"jakost pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických,

biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů,

které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny

nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného

zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní

hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty

ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo

přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace

dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a

přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního

právního předpisu.^6)



(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^6a) je povinen zajistit,

aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1.

Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i

vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a

povinností provozovatele,^6a) osoba, která zajišťuje náhradní

zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z

individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro

jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou

vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro

veřejnou potřebu, se považuje



a) provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než

10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší

než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti

nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,



b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti

nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních

nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,



c) provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné

vody,



d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné

objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích

služeb).



(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo

jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity

mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a

organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím

právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé

vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním

vodovodem^6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s

vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné.

Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním

vodovodem^6a) nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž je teplá voda

dodávána veřejnosti, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další

osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté.



(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která

nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou

mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení

vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude

ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou,

s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví na žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob

uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné

vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná

opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení

hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou

netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.



(5) Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se

nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně

vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vody, návrh

nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů,

zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání

povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele

za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný

rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vody.



(6) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění

závady.



§ 3a



(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v

§ 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení

ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických

ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí nebo v

případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického

limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců,, může požádat

příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího

hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán

ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější

hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou

mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po

stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není

možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího

hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na

dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby

uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na

další 3 roky.



(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle

odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla

zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto

skutečnost ověří.



(3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1

podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužené podle

odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a

to nejdéle na období 3 let.



(4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu

povolí Komise Evropské unie na žádost podanou jménem České republiky

příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)].



(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví,

ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením

jejího používání.



(6) Žádost podle odstavců 1 a 3 musí obsahovat náležitosti uvedené v

odstavci 7 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst.

4. Proti zamítnutí žádosti o prodloužení mírnějšího hygienického limitu

podle odstavce 3 nelze podat opravný prostředek.



(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího

hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 stanoví



a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné

vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a

dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,



b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého

obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru

výroby a oběhu potravin,



c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou

četností,



d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu

prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,



e) odůvodnění.



(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném

rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o

jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho

prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,

kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné

vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele^6a) a další

osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto

opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro

některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené

v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví.

Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit

zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v

zásobování vodou.



(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán

ochrany veřejného zdraví.



§ 3b



(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat

Komisi Evropské unie o opatřeních podle § 3a, jestliže se týkají

vodovodů a dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad 1 000

m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V informaci

uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e).



(2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti

pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích

pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho

kalendářního roku po skončení příslušného tříletého období ve svém

sídle na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový

přístup. Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího

uveřejnění Komisi Evropské unie.



§ 4



Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody



(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených

prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o

akreditaci^4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c)

nebo u držitele autorizace (§ 83c)



a) odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má

jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené

prováděcím právním předpisem, a za použití metody, upravené prováděcím

právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného

zdraví podle odstavce 9; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím

právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody,

která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a



b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol

jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu

ochrany veřejného zdraví.



(2) Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2

povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody.

Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní

a způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody upraví prováděcí

právní předpis.



(3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád,

ve kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě pitné vody, základní

údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a

chemických směsích, podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického

stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku pitné vody, způsob

stanovení míst odběru vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a

počet zásobovaných osob. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich

přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále

jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob zajišťujících

náhradní zásobování pitnou vodou a osob dodávajících pitnou vodu jako

součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby

ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, povinny

zajistit, aby odběratelům^6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou

vodu, byly k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody

a látkách použitých k úpravě vody.



(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah a četnost

kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem



a) z moci úřední rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží

nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele,

jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie

nebo jiných mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné

vody,



b) na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě prokazatelně

stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti dodávané pitné vody a

jejího zdroje,



a ukončit platnost těchto opatření. Při postupu podle písmene b) může

orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru

v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím

právním předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke

zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly však

nesmí být nižší než 50 % počtu vzorků stanovených v prováděcím právním

předpisu. U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze

četnost kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno,

že vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného

rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou

předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví v

určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním

předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný ukazatel

nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést k nedodržení

příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně předpokládat, že

nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán ochrany veřejného zdraví

nesmí v tomto případě vydat opatření na dobu delší než 2 roky a u

zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) na dobu delší než 3 roky.



(5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli

ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného

nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného

zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit,

zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto

skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření

příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo

změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší

mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno

vnitřním vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst.

2 povinna informovat o tom odběratele,^6a) popřípadě další osoby v

obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i

možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko,

že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém

případě o stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti, mají odběratelé^6a)

a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po

obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a

zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a

přijmout účinná nápravná opatření.



(6) Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt dalších

látek nebo mikroorganismů neupravených prováděcím právním předpisem,

osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství

této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí

podání stanovených správním řádem zásobovanou oblast, množství dodávané

vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém

byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus,

jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky

nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Orgán

ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo vlastního

šetření určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo

mikroorganismů, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství,

které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna

kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené

prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody,

neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty

třetí jinak.



(7) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek

stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví i

vodu, která nemá jakost pitné vody a u níž již nelze povolit další

prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána

spotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2

povinna spotřebitele informovat.



(8) Žádost podle odstavce 4 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených

správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné

vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody

za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a

vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a

jejího zdroje a výsledky kontrol za období posledních 2 let; pokud je

počet rozborů za toto období nižší než 6, musí žádost obsahovat i

výsledky předchozích let tak, aby byla doložena souvislá řada 6

výsledků.



(9) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody

laboratorní kontroly pitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis,

pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak

spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím

právním předpisem.



§ 5



Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou,

chemické látky a chemické směsi, úprava vody a vodárenské technologie



(1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou,

teplou nebo surovou vodou^6a) při jejich jímání, odběru, dopravě,

úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných

účelech (dále jen "výrobek přicházející do přímého styku s vodou") a

výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě

vody na vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich

složení a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v

návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím

právním předpisem. Výrobky, které nevyhovují těmto hygienickým

požadavkům, nesmí distributor^4a) distribuovat. Výrobce nebo dovozce

výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni

zajistit, aby úprava povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům

upraveným prováděcím právním předpisem.



(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s

vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele

osvědčení o akreditaci^4a) nebo u držitele autorizace (§ 83c) podle

tohoto zákona a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle

zvláštního právního předpisu,^4a) způsobem upraveným prováděcím právním

předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé

vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření

a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní předpis.



(3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého styku s

vodou a chemickou látku nebo chemickou směs, které by při nesprávném

použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo

znehodnotit pitnou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k

použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků

nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce

slovenském. Distributor^4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo

chemický přípravek spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k

použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.



(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího do

přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu

stavebním výrobkem,^8) postupuje podle zvláštního právního

předpisu.^4a)



(5) Na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví rozhoduje o



a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou

upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky přicházející do

přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky uvedené v odstavci

4,



b) přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody

na vodu pitnou nebo teplou, nestanovené v prováděcím právním předpisu.



(6) Žádost podle odstavce 5 musí obsahovat kromě náležitostí

stanovených správním řádem označení typu výrobku, chemické látky nebo

chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o

čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické

normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a

přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících

při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické

látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické

směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku, chemické látky

nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich

nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční

dokumentaci o tom, zda výrobek, navrhovaná látka, chemická látka nebo

chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o

toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k

použití výrobku, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o

žádost podle odstavce 5 písm. b), podrobný popis principu technologie

úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky

nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při

dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti

technologie v běžné provozní praxi.



(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle

odstavce 5, jestliže žadatel prokáže, že nedojde k negativnímu

ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody.



(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové

vody^6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím

právním předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím

právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).



(9) Na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie

neupravené v prováděcím právním předpisu. Žádost musí kromě náležitostí

stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie,

popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění

jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie

úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických

látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí

technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické

směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem,

údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a

fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v

důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny

hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vody, metody kontroly

funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o

zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání,

pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních

vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím

právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda

a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v

jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití

vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že

vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k

jejímu negativnímu ovlivnění.



(10) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této

vody používat jen chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím

právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).



(11) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření

dodávky surové, pitné a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby

uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé^6a) používat jen výrobky, které

vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 3 nebo byly

povoleny podle odstavce 7.



Přírodní a umělá koupaliště a sauny



§ 6



nadpis vypuštěn



(1) V tomto zákoně se rozumí



a) přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke

koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a

odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky

neupravované podzemní nebo povrchové vody^8a), nebo stavba povolená k

účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke

koupání (dále jen „stavba ke koupání“), nebo povrchová voda^8a), ve

které nabízí službu koupání provozovatel,



b) umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro

kojence a batolata, brouzdaliště.



(2) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné

bazény a voda sloužící k léčebným účelům.



§ 6a



(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je

povinen zajistit, aby koupající se fyzické osoby nebyly vystaveny

zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování

nebo ochlazování. Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje

saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění

povinnosti podle věty první je provozovatel



a) umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání,

sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům

mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti,



b) přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání

nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění

podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění

vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením

znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví

koupajících se fyzických osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická

stanice v případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle

§ 6g odst. 1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba

uvedená v § 6d.



(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke

sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny

nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.



(3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí



a) překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti

vody ke koupání v přírodním koupališti nebo překročení hygienického

limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo

ve stavbě povolené k účelu koupání vybavené systémem přírodního způsobu

čištění vody,



b) překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo

chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo

ochlazování v sauně,



c) překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke

koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění

sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo



d) výskyt odpadů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje

jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro

zdraví koupajících se fyzických osob.



(4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů

ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé

koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování,

jde-li o saunu.



(5) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém

koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo

nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení

signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku,

které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se fyzických osob.

Nejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo

zdraví koupajících se osob.



(6) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a

chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a

ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních

ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní

hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla

vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody

v přírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a

klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v

přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.



§ 6b



(1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je

provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této

skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace

musí být umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud

zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno

čitelná, v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje

týkající se znečištění vody. Dojde-li k překročení limitní hodnoty

ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti,

provede provozovatel dále neprodleně doplňující chemické a

organoleptické vyšetření jakosti vody ke koupání v rozsahu stanoveném

prováděcím právním předpisem.



(2) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě

překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování

nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto

zákonem k provozování umělého koupaliště nebo sauny. V případě

překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání,

sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část

provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady

zastavit.



(3) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení

provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání

znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění

informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.



(4) Znečištění vody v přírodním nebo umělém koupališti nebo sauně,

které vedlo k postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, je

provozovatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených

správním řádem důvod postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce

3, přijaté opatření a očekávanou dobu jeho trvání.



§ 6c



(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále

povinen



a) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o

technických požadavcích na výrobky^8), držitele osvědčení o správné

činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona^8a) nebo u držitele

autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke

koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných

vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního

předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody

ke koupání v přírodním koupališti na povrchových vodách, ve kterých

nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, nebo povrchových vodách

využívaných ke koupání podle § 6d; pokud jde o vodu ke sprchování,

provozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle §

3 odst. 3,



b) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku

laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,



c) uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po

dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,



d) předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní

kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,



e) splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz

přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny,



f) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a

sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení a sídlo, jde-li

o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

umístění přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, způsob

zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování

nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků

vody, způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebiteli půjčováno v

rámci služby, způsob očisty prostředí, a v případě umělých koupališť a

saun způsob kontroly dodržování základních zásad hygienického chování

návštěvníků,



g) předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho

změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.



(2) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly

vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu

o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a

datové rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b),

hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního nebo

umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.



§ 6d



Osoba, která podle živnostenského zákona^60) ve stavbách nebo

zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání fyzických osob

v souvislosti s povrchovými vodami,



a) provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení

sloužící regeneraci nebo rekondici,



b) poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo



c) provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány

ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách,

kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních,

a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí

možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti

uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a)

až d).



§ 6e



Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody

laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud

navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům

získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím

právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 6f



(1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen



a) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho

úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,



b) vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat,

upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační

systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,



c) kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a

provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,



d) dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení

umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do

styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz

bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení

kojenců a batolat při koupání,



e) monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na

místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a účinnost

dezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím

základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,



f) vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu

umělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v prostoru ke

koupání,



g) dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého

koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,



h) vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření

provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.



(2) Zjistí-li provozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo

ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která

může ovlivnit veřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o

povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého

koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku

a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu,

hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a

způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického

limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky

rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje

veřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen

provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací,

že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z

moci úřední změní nebo odejme.



(3) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní

rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu,

obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační

systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a

materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a

ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické

podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření upraví

prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke

koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence

výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní

předpis.



§ 6g



(1) Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve

spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem

zemědělství seznam, ve kterém uvede



a) přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu

koupání provozovatel podle § 6a, povrchové vody využívané ke koupání

podle § 6d a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude

koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným

orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání (dále jen „další

povrchové vody ke koupání“); přírodní koupaliště na povrchových vodách,

ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, a povrchové

vody využívané ke koupání podle § 6d se do této části seznamu zařadí

jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký

počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany

veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před

koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje s ohledem na hustotu

osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření

přijatá na podporu koupání,



b) přírodní koupaliště místního významu na povrchových vodách, ve

kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a nebo využívaných

ke koupání podle § 6d, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany

veřejného zdraví trvalý zákaz koupání,



c) koupací sezónu.



(2) Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí

zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze

očekávat velký počet koupajících se fyzických osob.



(3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na

dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách

krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k

připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje

den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na

základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo

zdravotnictví na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v

sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy.

Ministerstvo životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle

odstavce 1 písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské

komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti

předchozímu roku.



(4) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem

zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince

kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích

monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu

podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o pozastavení

monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných

opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona^8a) přijata

příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.



(5) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o

povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke

koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení

rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním

předpisem.



DÍL 2



Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých,

podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní

hrací plochy pro hry dětí



§ 7



Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení,

zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností,

jejichž předmětem je péče o děti



(1) Školy a školská zařízení^9) zapsaná do školského rejstříku^10), s

výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,

školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále

zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující

okamžitou pomoc^10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání")

jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené

prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz,

osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid

a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba

provozující v provozovně živnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let

věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky

věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím

odbornému vzdělávání, nezařazených do rejstříku škol a školských

zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud

se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.



(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a

mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky

odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného

režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.



(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro

výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého,

kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a

mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.



§ 7a



Provozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském

zařízení zapsaných do školského rejstříku^89) nabízet k prodeji ani

prodávat potraviny^90), které jsou v rozporu s výživovými požadavky na

zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Požadavky na potraviny, které

odpovídají výživovým požadavkům na zdravou výživu dětí, žáků a studentů

a lze je nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských

zařízeních, stanoví jiný právní předpis o požadavcích na potraviny, pro

které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve

školách a školských zařízeních.



§ 8



Zotavovací akce



(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15

let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí,

zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti

nebo dovednosti.



(2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen "pořádající

osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a

odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými

požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je

dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční

členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování,

úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis.

Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající

osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže

budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.



(3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací

akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví



a) termín a místo jejího konání,



b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,



c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a



d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.



(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba v

případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst.

2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného

rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol

nesmí být starší než 3 měsíce.



§ 9



Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci



(1) Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které



a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným

pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že

se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci,



b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a



c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo

do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo

podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.



(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které

splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.



(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo

zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel

zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost^11).

Tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě

podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti

nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou

kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o

zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data

vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní

způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c)

potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte^12) nebo

fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil;

toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní

způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce nebo

fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil

pořádající osobě nebo vysílající škole pro účely podle § 11 odst. 1

písm. b) a e).



(4) Škola, která vysílá děti na školu v přírodě, je povinna ohlásit

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím

zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad

podle § 8 odst. 4.



§ 10



Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací

akci



(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako

dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.



(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává registrující

poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické

lékařství^11) Tento posudek má platnost 2 roky od data vystavení, pokud

během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby.

Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole

v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických^13) a

zdravotnických pracovníků,^14) vysílající škole nebo pořádající osobě

pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).



(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky

stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných (v § 19 odst. 2

a odst. 3 větě první). Při prověřování znalostí nutných k ochraně

veřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

podle § 19 odst. 3.



§ 11



Povinnost školy, která vysílá děti na školu v přírodě, a pořádající

osoby



1) Škola, která vysílá děti na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou

povinny zajistit



a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací

akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků

stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu

dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10

odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro

účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která získala způsobilost k

výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné

sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo

zdravotnického asistenta, fyzická osoba, která absolvovala kurs první

pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo

zotavovací akci, a student oboru všeobecné lékařství nebo zubní

lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku; náplň kursu první

pomoci upraví prováděcí právní předpis,



b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10;

účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob

uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9

odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne;

dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání

zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o

zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve

výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních

služeb posudek vydal,



c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě

nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným

při škole v přírodě nebo zotavovací akci,



d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle

druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací

akce upraví prováděcí právní předpis,



e) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle §

9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a

fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a

následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy

v přírodě nebo zotavovací akce,



f) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích,

které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a

o případném kontaktu s infekcí.



(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech

fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o

hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření

infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první

pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.



§ 11a



Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro

děti,^10a) a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání

výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání

zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající osoby plní

pověřená osoba, která tábor zřídila,^10a).



§ 12



Jiné podobné akce pro děti



Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než

stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru

rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky

nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu

stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast

pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a

3.



§ 13



Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací

plochy



(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol,

škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických

zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro

obchod a pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit,

aby vnitřní prostředí pobytových místností^15) v těchto stavbách

odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických

ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena

povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat

stavbu v dobrém stavebním stavu.^16)



(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen

zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl

mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity

upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozování takové

hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených

hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.



§ 14



Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné

povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O

povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví.



DÍL 3



Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých

zařízení sociálních služeb



§ 15



(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb

v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením,

domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, (dále jen „osoba

poskytující péči“), jsou povinni činit hygienická a protiepidemická

opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní

péčí. Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo

patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce

nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými

osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním

stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro

seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době.



(2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce

1 v provozním řádu. Poskytovatelé zdravotních služeb, jejichž součástí

je dětský domov pro děti do 3 let věku jsou povinni v provozním řádu

dále upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a

režim stravování. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu

schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. U

poskytovatelů zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví v rozhodnutí uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní

péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván,

popřípadě název zdravotní služby, pro kterou je provozní řád vydáván.



(3) Poskytovatel zdravotních služeb poskytující akutní, následnou nebo

dlouhodobou lůžkovou péči je povinen poskytnout součinnost orgánu

ochrany veřejného zdraví, který u něj provádí prevalenční studii

infekcí spojených se zdravotní péčí [§ 82 odst. 2 písm. s)].



§ 16



(1) Osoba poskytující péči je při výskytu infekce spojené se zdravotní

péčí nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně zjistit její

příčiny a zdroje, způsob přenosu původce a provést odpovídající

protiepidemická opatření k zamezení jejího dalšího šíření.



(2) Osoba poskytující péči je dále povinna neprodleně hlásit

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví případy infekce spojené se

zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt, těžké poškození zdraví nebo

úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 17



(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro

příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo zařízení

sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, jejich ošetřování,

zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a

vyššího stupně dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.



(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů

pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají

přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě.



(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení

bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór,

nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce

rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a

jejich vajíček.



(4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů

schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a

usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.



(5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči

povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem.

Jiný způsob sterilizace může osoba poskytující péči použít jen na

základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti

o povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizace a průkaz

jeho účinnosti.



§ 18



(1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny

zdravotnické prádlo^17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení

sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1 ukládat podle povahy

znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným

prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se

pere zdravotnické prádlo^17a) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu

sociální péče, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným

prováděcím právním předpisem.



(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v

zařízení sociálních služeb uvedeném v § 15 odst. 1 používat vodu, která

má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo

neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li

o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu

ochrany veřejného zdraví. V žádosti osoba poskytující péči uvede

mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické

ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot

těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.



(3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti léčebně rehabilitační

péče nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče poskytované osobou

poskytující péči se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a)

až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo

sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí

do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z

přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit

dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a

chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem;

pro kontrolu jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d)

obdobně.



DÍL 4



Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a

ubytovací služby



§ 19



Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných



(1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování

stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,^18) uvádění potravin do

oběhu,^18) výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a

vodovodů^6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry,

solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních

služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže.



(2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve

stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění

potravin do oběhu^18) do přímého styku s potravinami, pokrmy,

zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami

nebo pokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v

úpravnách vod a při provozování vodovodů^6a) do přímého styku s vodou a

fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních

činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky,

jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby

vykonávající činnosti epidemiologicky závažné") musí mít zdravotní

průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz

před zahájením činnosti podle věty první vydává registrující

poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství

nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost^11) nebo poskytovatel

pracovnělékařských služeb^61). Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje

vstupní lékařskou preventivní prohlídku.



(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2

upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby

vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu

státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická

osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné,

a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným

orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15

kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o

přezkoušení doručena. Složení komise, vzor osvědčení o úspěšném složení

zkoušky a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis.



§ 20



Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné



Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna



a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo

rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví lékařským

prohlídkám a vyšetřením, která provede registrující poskytovatel

zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb^11),

stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách^61)



b) informovat poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a) o druhu

a povaze své pracovní činnosti,



c) mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu ochrany

veřejného zdraví,



d) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného

zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném

v prováděcím právním předpise.



§ 21



Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných



(1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna



a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním

předpisem,^19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím

právním předpisem,^19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených

v § 19 odst. 2 větě první,



b) zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny

podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými

příslušníky a



c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k

ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným

onemocněním.



(2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je

provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní

předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje

užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou

vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany

veřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v

žádosti o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické,

biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich

hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s

ohledem na způsob užití vody. Kosmetické přípravky používané k výkonu

činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným

v přímo použitelným předpisem Evropské unie.



(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru,

kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a činnost, při

níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku

první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat

provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů,

přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a

jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou

službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní

hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s

prádlem a očisty prostředí provozovny.



(4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v

odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v

provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit

vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.



§ 21a



Ubytovací služby



Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí

provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací

služby,^8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech,

v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou

povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky

činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob

zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení.

Pokud je ubytování v zařízeních podle věty první poskytováno na dobu

delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede

osoba uvedená ve větě první v provozním řádu dále počet a plochu

ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických

osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a

prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích

jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném období, jakož i způsob

zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách. Provozní

řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit

vždy při změně podmínek pro poskytování služby.



§ 22



Zákaz výkonů



Osoba provozující kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční

služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solárium a činnost,

při níž je porušována integrita kůže, nesmí provádět výkony na nemocné

kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích,

oční spojivce a rohovce.



Další podmínky provozování stravovacích služeb



§ 23



(1) Stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů

provozovatelem potravinářského podniku za účelem jejich podávání v

rámci živnosti hostinská činnost^20), ve školní jídelně^21), menze, v

dětské skupině^75), při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou

službu, fyzických osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a

zabezpečovací detence, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně

lázeňské léčebně rehabilitační péče, při stravování zaměstnanců,

poskytování občerstvení a za účelem podávání pokrmů jako součásti

ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu.



(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou

nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po

ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.



(3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze

v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění,

stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování

vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a

vybavení upraveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku

potravinového práva.



(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu

je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl

umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo

asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na

požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací

službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v

provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku

psa.



(5) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu

je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a

rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu

činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu

stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní

firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle

zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště.



§ 24



(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu

je dále povinen



a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary

a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními

předpisy^23) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím

orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a

potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními

předpisy,



b) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem pro výrobu,

přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmů do

oběhu,



c) zajistit, aby podávané pokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti

a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které

jsou určeny,



d) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený

prováděcím právním předpisem,



e) zajistit dodržování zákazu kouření v rozsahu stanoveném zvláštním

právním předpisem^27).



(2) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu,

který používá k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí jedlé houby

z vlastního sběru, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle

zvláštních právních předpisů^27a) nebo za podmínek těchto zvláštních

právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení

prokazující znalost hub.



DÍL 5



Hygienické požadavky na předměty běžného užívání



§ 25



Vymezení předmětů běžného užívání



Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí



a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo

použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených

pro styk s potravinami^27b),



b) kosmetické přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské

unie o kosmetických přípravcích^63) a



c) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v

písmenech a) a b), hraček a potravin.



§ 26



Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů

běžného užívání



(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25

odst. 1 písm. a) a c) je povinen, pokud přímo použitelný předpis

Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené

předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,^26a) zejména

aby



a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily

poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny

nebo pokrmu,



b) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým

požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu;

dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti výrobků a

materiálů uvedených v § 25 písm. a) a c) je výrobce nebo dovozce

povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním

předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení

vést dokumentaci,



c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných^26a)

obalů,



d) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny

písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění.

Ve značení předmětu běžného užívání musí uvést i údaje upravené

prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis

upravuje. Rozsah vybavení předmětů běžného užívání písemným prohlášením

a návody a jejich náležitosti upraví prováděcí právní předpis.



(2) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak,

dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků

uvedených v § 25 písm. a) a c) a vést o tom dokumentaci podle odstavce

1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným

prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:



a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o

tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle

tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a



b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu

ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení

složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném

příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky

ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d),

vydaného výrobcem v zahraničí.



(3) Distributor^4a) nesmí distribuovat ty předměty běžného užívání

podle § 25 písm. c) uvedené na trh, které nejsou v souladu s tímto

zákonem značeny a vybaveny písemným prohlášením, návodem k použití,

popřípadě obsluze a čištění. Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu

běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za

splnění povinností podle odstavce 1 distributor^4a). Distributor je

povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit

značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném

pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele.

Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je

prodávající^29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o

skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen,

jsou-li bezpečné^26a).



(4) Hygienické požadavky uvedené v odstavci 1 se vztahují i na předměty

běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité. Na tyto

předměty běžného užívání se však nevztahují požadavky uvedené v

odstavci 1 písm. b) části textu za středníkem a písm. d). Jen výrobky

splňující tyto požadavky může prodávající^29a) prodávat spotřebiteli.



nadpis vypuštěn



§ 27



Kosmetické přípravky



(1) Požadavky na výrobu, uvedení nebo dodání na trh kosmetických

přípravků stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti

kosmetických přípravků^63). Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí,

aby při dodávání na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^64) uvedeny v českém

jazyce.



(2) Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou

baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro

okamžitý prodej, označí prodejce údaji podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků^63) na vnějším

spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku.



§ 28



zrušen



§ 28a



zrušen



§ 29



zrušen



DÍL 6



Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením



Hluk a vibrace



§ 30



(1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které

jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště,^31) správce,

popřípadě vlastník pozemní komunikace^32), provozovatel, popřípadě

vlastník dráhy^32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby

a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné

produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále

provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk

(dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými,

organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval

hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný

venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní

prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na

fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti

k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách

v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této

povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.



(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož

imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se

rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být

škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní

předpis. Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým

projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v

budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve

venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného

signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením^76), zvuk působený

přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami,

zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou

lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události,

přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo

mimořádné vojenské akce^76). Za vibrace podle věty druhé se nepovažují

vibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k

nakládání s vodami a vibrace působené v přímé souvislosti s činností

související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením

mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním

bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce^76).



(3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které

jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s

výjimkou lesních a zemědělských pozemků^32b) a venkovních pracovišť.

Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2

m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání

hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných

domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro

zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným

vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti^77) ve stavbách

zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve

funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti^77) ve všech stavbách.

Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na

základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s

vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v

nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku,

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 31



(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s

výjimkou hluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů hygienické

limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na

základě povolení vydaného na žádost této osoby příslušným orgánem

ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené

povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou

omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se

rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a

jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob

stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu

hluku nebo vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání

nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle

zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném

registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované

prevenci).



(2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním

řádem obsahovat popis zdroje hluku nebo vibrací, změřené hodnoty hluku

v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené

hodnoty hluku v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo

změřené hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad

počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím,

důvod překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku

nebo vibrací a doby trvání povolení, přehled provedených a navrhovaných

protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich

provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení

hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním kontrolním

bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem vyhodnoceno

jako nejvíce zasažené zdrojem hluku.



(3) Při překročení hygienických limitů hluku z leteckého provozu na

letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc vzletů nebo přistání a

vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání

opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného

hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového

pásma vydá Úřad pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou

stanicí nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště.



(4) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní

výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně

obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel

letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad

povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových

opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické

limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by

podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování

hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně

v užívání stavby nebo o jejím odstranění.



§ 32



zrušen



§ 32a



Měření hluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může

provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci^4a) nebo držitel

autorizace podle § 83c.



§ 33



V chráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí být instalovány stroje

a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat

takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů,

staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání a pro zdravotní a

sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě

studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v

těchto stavbách.



§ 34



(1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací

pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.



(2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně

před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.



Neionizující záření



§ 35



(1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická

a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz



(2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení,

které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen "zdroj

neionizujícího záření"), je povinna



a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice

fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem

nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření,



b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně

neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním

předpisem,



c) před zahájením používání nebo provozu stacionárního zdroje

neionizujícího záření sítě elektronických komunikací v obytné zástavbě

vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením

dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska

možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví,



d) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit

výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob

neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.



(3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla

vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty,

osoba uvedená v odstavci 2 jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou

dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů.



(4) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj

neionizujícího záření, je povinen vést evidenci, ve které uvede pro

každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je

denně v provozu; evidenci je povinen uchovávat po dobu životnosti

zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje

neionizujícího záření, určené nebo doporučené jeho výrobcem, je osoba

uvedená ve větě první povinna provoz zdroje neionizujícího záření

ukončit.



§ 36



Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit



a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním

předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,



b) opatření laserů zařazených do třídy 1M a vyšší výstražným textem a

laserů třídy 3B a 4 signalizací chodu,



c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím

právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru.



DÍL 7



Ochrana zdraví při práci



§ 37



Kategorizace prací



(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví

zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř

kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií

stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná

opatření stanoví zvláštní právní předpis.^33b) Do kategorie se

nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných

ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.



(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis^33a)

nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby

v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen

"zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu

prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní

právní předpis nestanoví jinak,^33a) a to do 30 kalendářních dnů ode

dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce

do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí

orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní

práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se

považují za práce kategorie první.



(3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede



a) označení práce,



b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,



c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou

práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v

charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,



d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,



e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,



f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,



g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou

práci,



a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů

pracovních podmínek provedeném podle § 38.



(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu

ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a

údaje rozhodné pro toto zařazení, a současně předložit protokoly o

měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle §

38.



(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její

zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je

zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O

zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce

z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.



(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední

rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie

rizikových prací (§ 39).



§ 38



nadpis vypuštěn



Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté

kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou

potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen

prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo držitele

autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor

měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy

upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.



§ 39



Rizikové práce



(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce,

při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci

související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a

dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní

předpis^33a).



(2) Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních

hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její

odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat

zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první,

v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.



(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních

testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských

služeb. Přitom je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen

dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro

hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí

biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských

služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím

právním předpisem.



(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky

jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.



§ 40



Evidence rizikových prací



Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je

dále povinen



a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci



1. o jménu, příjmení a rodném čísle,



2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika

infekčního onemocnění,



3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a

jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na

pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze,



4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory

pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací

faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s

výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,



b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení

expozice, a jde-li o práce



1. s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním

předpisem,



2. s azbestem,



3. v riziku fibrogenního prachu, a



4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění,

onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují

onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné

následky,



po dobu 40 let od ukončení expozice,



c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém

zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene

b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,



d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny

skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance

faktorům pracovních podmínek.



§ 41



Používání biologických činitelů a azbestu



(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin

2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové

práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci

exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30

dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních

podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice

azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují;

náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit

práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá,

jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d). Práce

s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení

ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní

předpis.



(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika

biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným

zvláštním právním předpisem.



(3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik

souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i

opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu

předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.



(4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické

činitele skupiny 4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele^65).



§ 41a



Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců



(1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro

účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě

nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních,

chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním

předpisem.



(2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti

uvedené v odstavci 1, může na žádost zaměstnavatele příslušný orgán

ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V žádosti zaměstnavatel uvede

mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické

ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví

zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení

dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany

veřejného zdraví vázat na podmínky.



(3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2

je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném

pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob,

upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodu. V případě

havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví z moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím

rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů

jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na

žádost zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.



§ 42



Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto

zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví

jinak.



§ 43



zrušen



§ 44



Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů

stanovené zvláštními právními předpisy.



DÍL 8



Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi



§ 44a



(1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je

jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování,

balení, označování a vnitropodniková doprava.



(2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi

jsou právnické osoby a fyzické osoby povinny chránit zdraví fyzických

osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti,

standardními větami označujícími specifickou rizikovost a nebezpečnost

a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického

zákona^35a) a přímo použitelných předpisů Evropské unie o chemických

látkách a chemických směsích^78)



(3) Právnické a fyzické osoby nesmějí nabízet, darovat, prodávat ani

jinak dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečné chemické látky a

chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické^35a) nebo látky a

směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických

látkách a chemických směsích^78), které mají přiřazenu třídu a

kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo

2 (dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované

jako vysoce toxické“) jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li

tyto osoby oprávněny k nakládání s nimi podle odstavce 6.



(4) Právnické osoby a fyzické osoby nesmějí nabízet, darovat, prodávat

ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18

let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné

chemické látky a chemické směsi klasifikované jako toxické^35a), látky

a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických

látkách a chemických směsích^78), které mají přiřazenu třídu nebo třídy

a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3

nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo

opakované expozici kategorie 1 (dále jen „nebezpečné chemické látky a

chemické směsi klasifikované jako toxické“), jakož i chemické látky a

chemické směsi klasifikované jako žíravé^35a) nebo látky a směsi podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a

chemických směsích^78), které mají přiřazenu třídu a kategorii

nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti

H314 (dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické směsi

klasifikované jako žíravé“).



(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat

nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce

toxické, toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených

nádob.



(6) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s

nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými

jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými

látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně

způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis

^20). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami

a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická

osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se

provádí nejméně jedenkrát za 2 roky. O školení a proškolení musí být

pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba

oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení

tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné

dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).



(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna vydat pro

pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo

chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé

, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2,

toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi,

které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti

karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách

kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B,

písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního

prostředí při práci s nimi. Pravidla musí být volně dostupná

zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o

nebezpečných vlastnostech látek a směsí uvedených ve větě první, se

kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a

ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a

postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo podnikající

fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví

příslušným podle místa činnosti.



(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat

nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce

toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti

vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena

záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a

chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a

ohrožení zdraví fyzických osob.



(9) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s

nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými

jako vysoce toxické, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek

a chemických směsí. Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou

látku a chemickou směs odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat

údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno a příjmení

osoby (název nebo firmu), které byly vydány. Evidenční záznamy se

uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob

nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi. Ustanovení tohoto

odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce,

dezinsekce a deratizace a na vedení evidence chemických látek a

chemických směsí, které jsou výbušninami^79).



§ 44b



Odborná způsobilost



(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými

chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce

toxické se považují



a) absolventi vysokých škol, kteří



1. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském

studijním programu všeobecné lékařství, zubní lékařství nebo

stomatologie, farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních

programech v oblasti veterinárního lékařství a hygieny nebo ochrany

veřejného zdraví,



2. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie,



3. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti skupiny učitelských oborů

se zaměřením na chemii, nebo



4. získali vysokoškolské vzdělání a mají doklad o absolvování

celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie,^35f)



5. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském

studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin, popřípadě v

rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto oboru,^35g)



b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmenu

a), a které se podrobily úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a mají

osvědčení podle odstavce 5 o odborné způsobilosti k nakládání s

chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce

toxické.



(2) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s

nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými

jako vysoce toxické (dále jen "zkušební místo") zřizuje příslušný orgán

ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím

právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu

přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky a

vzor osvědčení o odborné způsobilosti.



(3) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa

fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České

republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý

pobyt na území České republiky nemá (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke

zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem

konání zkoušky.



(4) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal

zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o

odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a

chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické. Za vydání

osvědčení se platí správní poplatek.^35h) Osvědčení je platné po dobu 5

let ode dne jeho vydání.



HLAVA III



PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ



DÍL 1



Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli

zdravotních služeb



§ 45



(1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních

onemocnění spolupracují poskytovatelé zdravotních služeb s orgány

ochrany veřejného zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem

nebo na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního

pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním

předpisem, prostřednictvím správního orgánu, který udělil oprávnění k

poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách^11).



(2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zajistit a provést

pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech,

poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony,

popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají v péči,

[například podáním dalších imunobiologických přípravků^36)] v rozsahu

upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou,

kterou je Česká republika vázána.



(3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním

předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocnění

jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni nařídit izolaci vždy na

infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo

dermatovenerologickém oddělení poskytovatele lůžkové péče. Nemá-li

poskytovatel zdravotních služeb zřízeno takové oddělení, je povinen

zajistit zdravotní služby fyzické osobě u jiného poskytovatele

zdravotních služeb a převoz pacienta k tomuto poskytovateli. V

ostatních případech se izolace provádí podle prozatímního opatření

poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu

ochrany veřejného zdraví u poskytovatele zdravotních služeb nebo v

místě pobytu fyzické osoby.



§ 46



(1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt,

cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k

trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl

povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90

dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než

90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu

upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného

očkování. Pravidelná očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření

závažných infekčních onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického

šíření v kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocnění, s

ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského

střediska pro kontrolu nemocí. Prováděcím právním předpisem stanovené

fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s

vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se

ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.



(2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba

povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem

vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se

neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního

stavu, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O

těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb vystaví fyzické

osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické

dokumentace.



(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá

fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a

jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného poskytovatele

zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,

stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo

vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb.



(4) Jde-li o fyzickou osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku,

odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný

zástupce^12), pěstoun nebo fyzická osoba, které byla soudem svěřena do

osobní péče^80). V případě fyzických osob, které nedovršily patnáctý

rok věku, svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou

pomoc na základě rozhodnutí soudu^10a), umístěných do dětských domovů

pro děti do 3 let věku, do školských zařízení pro výkon ústavní výchovy

nebo ochranné výchovy^81), do zařízení sociálních služeb poskytujících

pobytové služby^82) a obdobných zařízení, byla-li soudem nařízena

ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, odpovídají za splnění

povinností podle odstavců 1 až 3 tato zařízení.



(5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle

odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby

očkování nebo vyšetření provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb

je povinen žádosti vyhovět.



(6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky

provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším

rizikem vzniku infekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v

souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště

s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění.



§ 47



(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může poskytovatel

zdravotních služeb použít jen očkovací látky podle antigenního složení

očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80

odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická

osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou.



(2) Každé provedené očkování zapíše poskytovatel zdravotních služeb v

rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího průkazu

nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který vydá

při prvním očkování, a do zdravotnické dokumentace očkovaného. Při

každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz

nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého k provedení

záznamu.



§ 47a



(1) Pravidelná očkování dětí provádějí poskytovatelé zdravotních služeb

v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, s výjimkou očkování

novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která

provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto

oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s vyšším rizikem získání

této infekce provádějí na kalmetizačních pracovištích odborní lékaři

pneumoftizeologové. Pravidelné očkování zletilých fyzických osob

provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické

lékařství; tato očkování mohou provádět i zdravotní ústavy. U osob

umístěných u poskytovatelů zdravotních služeb, v zařízeních sociálních

služeb a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona

také lékaři těchto zařízení.



(2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí poskytovatelé zdravotních

služeb v oborech praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné

praktické lékařství, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a

zdravotní ústavy.



(3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách

provádějí poskytovatelé zdravotních služeb,, kteří ošetřují poranění

nebo nehojící se ránu, popřípadě poskytovatelé zdravotních služeb v

oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické

lékařství nebo poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Očkování proti

vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí

lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních

nemocnic.



§ 47b



(1) Orgány ochrany veřejného zdraví při plnění úkolů podle tohoto

zákona v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění

využívají



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel^36a),



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) adresa místa trvalého pobytu,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky.



(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,



b) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



c) druh a adresa místa pobytu,



d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému obyvatel nebo

agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 48



(1) Ministerstvo zdravotnictví předává údaje, které mu byly poskytnuty

podle § 47b, poskytovatelům zdravotních služeb k plnění jejich úkolů v

oblasti předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění na základě

žádosti. Žádost poskytovatele zdravotních služeb i údaje předávané

Ministerstvem zdravotnictví na základě této žádosti jsou předávány

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním

řádem obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a další dostupné

identifikační údaje subjektu, o kterém mají být údaje předány, případně

informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, požadovaný rozsah

údajů o tomto subjektu, účel, ke kterému jsou údaje požadovány, a

uznávaný elektronický podpis osoby oprávněné jednat za poskytovatele

zdravotních služeb.



(3) Ministerstvo zdravotnictví ověří žadatele v jím vedeném registru

poskytovatelů zdravotních služeb, posoudí oprávněnost žádosti a

odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného

vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud Ministerstvo zdravotnictví

žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů,

sdělí tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb.



§ 49



(1) Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a

mimořádná očkování.



(2) Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná

očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci podle zákona

upravujícího veřejné zdravotní pojištění.



§ 50



Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině^75) a dále právnická

osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně

živnost nebo v případě právnické osoby též jinou činnost, v jejíž

náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo mateřská škola, s výjimkou

zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je

docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo

stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní

nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.



§ 51



(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen příslušnému orgánu

ochrany veřejného zdraví



a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování a název a číslo šarže

použité očkovací látky,



b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své

evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a

datum očkování, trvalou kontraindikaci či imunitu vůči nákaze,



c) umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření

infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví

nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy.



(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu

zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího

kalendáře pro pravidelná očkování stanoveného prováděcím právním

předpisem, a to vždy do 30. dubna kalendářního roku za uplynulý

kalendářní rok. V tomto termínu jsou dále povinny sdělovat Ministerstvu

zdravotnictví i údaje o počtu očkovaných pojištěnců proti sezónní

chřipce.



§ 52



zrušen



Opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, které

vylučují choroboplodné zárodky



§ 53



(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu,

fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu

a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C,

pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem

sdělena (dále jen "nosiči"), jsou povinny



a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu

vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se

léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem

lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,



b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před

přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,



c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství

ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,



d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při

přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič poruchu

vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje,



e) sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru

všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením

smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb podle

zvláštního právního předpisu^82),



f) oznamovat registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru

všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti

a dorost, osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého

a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.



(2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu nosičství

držitelem zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní průkaz vystaven,

je povinen ihned poté, kdy mu bylo lékařem sděleno, že je nosičem,

odevzdat ho poskytovateli zdravotních služeb uvedenému v odstavci 1

písm. f). Ten mu zdravotní průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody pro

jeho odevzdání.



(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z moci úřední rozhodne o

rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1 písm. a), s

výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm. c); může též

fyzické osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel zdravotních

služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti

rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.



(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle

odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby

opatření podle odstavce 1 písm. a) provedl. Určený poskytovatel

zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.



§ 54



(1) Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen hlásit

neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osobní údaje a

změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud

je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolace.



(2) Je-li před propuštěním nosiče ze zařízení poskytujícího lůžkovou

zdravotní péči prokázáno vylučování původce infekce, poskytovatel

zdravotních služeb informuje o této skutečnosti příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví.



DÍL 2



Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace



§ 55



Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k

ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních

podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a

epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy.

Člení se na



a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako

součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje

k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a

epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,



b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je

odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních

onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných

členovců, hlodavců a dalších živočichů.



§ 56



Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci,



a) smí použít jen přípravky dodané na trh v souladu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie o biocidních přípravcích^37a),



b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby

účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo dosaženo a

životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny,



c) je povinna kontrolovat její účinnost.



§ 57



(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna

podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných

technologických a pracovních postupů.



(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna

podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je

podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců

nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných

členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti,

pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má

povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství

vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka

státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.



§ 58



(1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou

speciální ochranné dezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních

služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci,

dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech,

může provádět fyzická osoba, která



a) dovršila věk 18 let,



b) absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a

praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním

předpisem^37c),



c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.



(2) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v

potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod

dohledem a řízením fyzické osoby, která



a) absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné

znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním

předpisem^37c),



b) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.



(3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které

se používají nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované

jako vysoce toxické nebo toxické může provádět fyzická osoba, která



a) dovršila věk 18 let,



b) absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo

jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu

upraveném prováděcím právním předpisem^37c),



c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.



(4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce

a deratizace, při které se používají látky nebo směsi uvedené v

odstavci 3, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a

3.



(5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) je

absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné

osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let

praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování

odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o

odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).



§ 59



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje

kurs k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce,

dezinsekce a deratizace, je povinna zajistit obsah a rozsah kursů podle

prováděcího právního předpisu.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví počet hodin teoretické a praktické

výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce,

dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro

jednotlivé odborné kursy (§ 58 odst. 1 a 3) a speciální mistrovský kurs

(§ 58 odst. 2).



§ 60



(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4

zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. K provedení zkoušky

odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní

předpis.



(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného

zdraví fyzické osobě, která úspěšně vykonala zkoušku před komisí podle

odstavce 1. Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode

dne jeho vydání.



(3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a

podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti a vzor osvědčení o

odborné způsobilosti.



§ 60a



zrušen



§ 61



(1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou

dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna



a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a

účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,



b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obce

nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci.



(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím provedení

speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud

hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění

nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců

a dalších živočichů.



(3) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci,

dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci,

dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými

směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, je povinna

písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a

obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to

nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí

být uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná

dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné

množství použité chemické látky nebo chemické směsi, způsob provedení,

den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo

provádějící firmy a jméno a příjmení a spojení na odpovědného

pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a

pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekce,

dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými

směsmi, které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé další

necílové organismy, platí zvláštní právní předpisy.^37b)



(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k ochraně veřejného

zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo

deratizace oznámené podle odstavce 3 stanovit podmínky jejího

provedení.



DÍL 3



Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění



§ 62



Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem



(1) Osoba poskytující péči včetně poskytovatele zdravotních služeb,

který provádí laboratorní vyšetřování biologického materiálu (§ 15

odst. 1), která zjistí infekční onemocnění, podezření na takové

onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování původců infekčních onemocnění

nebo se o těchto skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění

neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí podle

druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení

prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně odběru

biologického materiálu a jeho vyšetření. Další opatření provádí podle

pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k

realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si osoba

poskytující péči nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie

České republiky.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna ohlásit příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy

původců infekčních onemocnění stanovených prováděcím právním předpisem

a markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na

infekční onemocnění.



(3) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna



a) při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat podle

hygienických požadavků upravených prováděcím právním předpisem,



b) žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji o jménu,

popřípadě jménech, a příjmení pacienta, místě jeho trvalého pobytu nebo

bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, čísle

pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalšími údaji

upravenými prováděcím právním předpisem,



c) zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru, transportu,

laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby

nebylo ohroženo zdraví fyzických osob přicházejících s ním do přímého

styku.



§ 62a



Epidemiologické šetření



Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět

epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění

ohniska nákazy (§ 65 odst. 2). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v

zájmu epidemiologického šetření.



§ 63



Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy



(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti

neprodleně informují o výskytu závažných sporadických a hromadně se

vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví.



(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární správy si

vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze zvířete na

člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany veřejného zdraví

hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.



(3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat na

člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví s orgány

veterinární správy.



§ 64



Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby



Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá

z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění zejména povinna



a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů

nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské

prohlídce a karanténním opatřením,



b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody,

potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce

nákazy,



c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce,

dezinsekce a deratizace,



d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního

onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se

riziko šíření snížilo.



§ 65



Provedení ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace



Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost

směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a

pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění,

škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími

živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří

nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé

z nákazy a složky jejich prostředí.



§ 66



Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a

právnické osoby



(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou

povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění,

protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména,



a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,



b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,



c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a

dalších výrobků podezřelých z kontaminace.



(2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále

povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a

deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst

a výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění.



§ 67



Stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v

ohnisku nákazy



(1) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výskytu

infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení

protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Odvolání nemá odkladný

účinek.



(2) Poskytovatel zdravotních služeb, pokud zjistí výskyt infekčního

onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit druh a

způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle §

64. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako protiepidemické

opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského

pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa

sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.



(3) Opatření podle odstavce 2 je závazné ode dne jeho prokazatelného

předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí

zdravotnické dokumentace fyzické osoby.



(4) Má-li fyzická osoba, které bylo podle odstavce 2 nařízeno

protiepidemické opatření, za to, že je nesprávné, může podat do 3

pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání návrh na jeho

přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal.



(5) Jestliže byl návrh na přezkoumání opatření podán po uplynutí lhůty

podle odstavce 4, poskytovatel zdravotních služeb návrh odloží. Tuto

skutečnost písemně sdělí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání

opatření podala. Při prokázání důvodů, které fyzické osobě objektivně

bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zdravotních

služeb zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Návrh na přezkoumání

opatření nemá odkladný účinek.



(6) Vyhoví-li poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání

opatření v plném rozsahu, opatření bezodkladně zruší, a je-li to na

základě zjištěných skutečností třeba, vydá opatření nové. Záznam o

zrušení opatření, popřípadě nařízení nového opatření, je součástí

zdravotnické dokumentace fyzické osoby.



(7) Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání

opatření nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 3 pracovních dnů ode dne

jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných

pro přezkoumání opatření a svého stanoviska, příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví.



(8) Poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně písemně oznámí fyzické

osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala, že návrhu na

přezkoumání opatření plně vyhověl, vydal nové opatření nebo postoupil

návrh na přezkoumání opatření příslušnému orgánu ochrany veřejného

zdraví. Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání

opatření plně vyhověl nebo vydal opatření nové, uvede ve sdělení podle

věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly.



(9) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterému byl podle

odstavce 7 návrh postoupen,



a) návrh zamítne a napadené opatření potvrdí, nebo



b) napadené opatření zruší nebo změní.



(10) Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví

vydanému podle odstavce 9 se nelze odvolat.



(11) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud

je to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku

nákazy podle § 64 písm. a) rozhodnutím fyzické osobě stanovit

poskytovatele zdravotních služeb, který je provede. Odvolání proti

rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.



(12) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle

odstavce 9, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby

protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedl. Určený

poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.



§ 68



Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí



(1) Ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních

onemocnění ze zahraničí stanoví a o jejich ukončení rozhodne

Ministerstvo zdravotnictví. Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo

užívání prostory, zařízení nebo pozemky, na nichž mají být ochranná

opatření prováděna, je povinna v nezbytném rozsahu poskytnout

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování

a provádění ochranných opatření. O druhu a způsobu provedení

protiepidemického opatření, kterému se podrobí fyzická osoba, rozhodne

a poskytovatele zdravotních služeb, který je provede, rozhodnutím

stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Místní

příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem, kde se

fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.



(2) Fyzické osoby jsou povinny předložit na výzvu příslušného orgánu

potvrzení o očkování nebo stanovené profylaxi. Stanovení, na jakou

nemoc mohou orgány vyžadovat potvrzení o očkování nebo profylaxi, je

součástí ochranného opatření nařízeného podle odstavce 1 věty první.



(3) Ochranná opatření podle odstavce 1 věty první a jejich ukončení

zveřejní na hraničním přechodu krajská hygienická stanice, v jejímž

správním obvodu se hraniční přechod nachází. Zveřejnění ochranného

opatření na hraničním přechodu je nejméně trojjazyčné, a to v českém

jazyce, jazyce státu, z jehož území je státní hranice překračována, a v

anglickém jazyce.



§ 69



Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku



(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku

jsou



a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu, vývozu,

prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími výrobky, kterými

může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení,



b) zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy

s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých

oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi, zákaz nebo omezení

slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných

shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo

lůžkové péče, zařízení sociálních služeb, škol, školských zařízení,

zotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven

stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu,



c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání s

pitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6a a 6d, zákaz

používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a

řek,



d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních,



e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace na

celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci

provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím

příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou

dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou

hrazeny ze státního rozpočtu,



f) příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu

onemocnění, a text tohoto označení,



g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe),



h) příkaz k vyčlenění objektu v majetku státu, kraje nebo obce k

izolaci fyzických osob nebo jejich karanténě,



i) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo

nebezpečí jejího vzniku.



(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném

rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného

zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného

zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany

veřejného zdraví součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost

orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního

onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany

veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se

mimořádnému opatření podřídit.



§ 70



Léčení infekčních onemocnění



(1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení

jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního

onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise.



(2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví, že se fyzická osoba

nepodrobila léčení infekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí

rozhodnutím poskytovatele zdravotních služeb, který toto léčení

zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví v

místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí

nemá odkladný účinek.



(3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá

za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.^12)



(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle

odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb o

zajištění léčby. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen

žádosti vyhovět.



DÍL 4



Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu



§ 71



(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné

vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U

dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus

lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez

testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.



(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského

imunodeficitu



a) u těhotných žen,



b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus

lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky

a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího

zdraví,



c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu

ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského

imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu

této nákazy na jiné fyzické osoby,



d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).



(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu

provést jen se souhlasem fyzické osoby.



§ 72



(1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu může

provádět poskytovatel zdravotních služeb jen na základě povolení

příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten povolení vydá,

jestliže poskytovatel zdravotních služeb splní tyto podmínky:



a) pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem

stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově a

materiálově vybaveno,



b) vedoucí laboratoře má



1. vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se specializací v

oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii nebo vyšetřovací metody v

lékařské mikrobiologii^39) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací

v oboru hematologie a transfúzní služba,^40) a



2. doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu

vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem

zdravotnictví.



(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení

poskytovateli zdravotních služeb, který nesplňuje podmínky podle

odstavce 1.



(3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich

výsledky hlásí poskytovatel zdravotních služeb vždy do desátého dne

následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační složce

státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva

zdravotnictví,^41) kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy

vyvolané virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí,

(dále jen "určená organizace"). Název určené organizace uveřejní

Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.



§ 73



(1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je

poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72

odst. 1), povinen účastnit se systému externího hodnocení kvality

diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení

kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a

poskytovatel zdravotních služeb nezajistí bez zbytečného odkladu

nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydané

podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout.



(2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví dále odejmout v případě, že



a) poskytovatel zdravotních služeb opakovaně neohlásí počet vyšetření

podle § 72 odst. 3,



b) se poskytovatel zdravotních služeb nezúčastní podle odstavce 1

externího hodnocení kvality diagnostiky.



§ 74



(1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského

imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím) testu je

poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen předat biologický materiál

k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může

provádět jen Národní referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem

lidského imunodeficitu.



(2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu

až v případě potvrzení reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním

testem.



(3) Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován o pozitivním

výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného

lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené virem lidského

imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby

zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k

právním úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci a zajistí

speciální péči u odborného lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o

předcházení šíření infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu.



(4) Poskytovatel zdravotních služeb informující fyzickou osobu o

pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinen zajistit, aby

fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat si

tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního

onemocnění. Obsah takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace

fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší

prohlášení, že byli takto informováni. V případě odepření podpisu

poskytovatel zdravotních služeb tuto skutečnost a důvody odepření

podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.



§ 75



Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce může

zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace, jakož i

poskytovatel zdravotních služeb, který má povolení k činnosti podle §

72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na

virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce

virem lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k

této studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické

osoby.



§ 75a



Systém epidemiologické bdělosti



(1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky,

dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu,

legionelózu, meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém

epidemiologické bdělosti (surveillance). Rozsah infekcí může být

prováděcím právním předpisem rozšířen. Správním úřadem, který

shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropské unie

pro epidemiologický dozor a kontrolu infekčních onemocnění (dále jen

"síť Společenství"), provádí výměnu nutných informací, organizuje

systém včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly a

provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví.



(2) Orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a

c) a Státní zdravotní ústav jsou povinny shromažďovat údaje



a) o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a

použitých kontrolních opatřeních,



b) o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska

sběru informací,



c) o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních

onemocněních neznámého původu,



d) o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s



1. infekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1,



2. novými infekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které

nejsou členským státem Evropské unie,



e) o existujících nebo navrhovaných mechanismech a postupech pro

předcházení a kontrolu infekčních onemocnění, zejména v případech

ohrožení veřejného zdraví,



f) které by mohly pomoci členským státům Evropské unie koordinovat

jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění včetně

jakýchkoli přijatých opatření



a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě

Společenství.



(3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocnění

uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich

přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních

onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě

Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropské

unie charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba

chránit veřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V

takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých

opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní

členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie.



(4) Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu

prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních

onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je

způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Při laboratorní

diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu

provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocnění

zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti jsou poskytovatel

zdravotních služeb a příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povinni

postupovat podle prováděcího právního předpisu. Poskytovatel

zdravotních služeb, na jehož pracovištích se provádí laboratorní

vyšetření biologického materiálu, je povinen zaslat izolovaná patogenní

agens stanovená prováděcím právním předpisem do příslušné národní

referenční laboratoře k potvrzení určení a další charakterizaci

infekčního onemocnění. Prováděcí právní předpis dále upraví základní

charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění

zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti.



§ 75b



Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem



(1) Poskytovatel zdravotních služeb a poskytovatel sociálních služeb je

povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které

vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem

použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní

péče nebo sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku

infekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněným

pracovníkem.



(2) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při

laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se systémem

epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.



HLAVA IV



DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ



§ 76



Osoba je při podnikatelské činnosti povinna



a) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o

tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví bylo

pozastaveno uvádění do oběhu^4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí

vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh

nebo do oběhu^4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení

vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví,



b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o

tom, že výrobky byly uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu^4c), k

distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření

orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného

rozhodnutí ve věci,



c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o

tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného

zdraví staženy z trhu, oběhu, distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno

jejich uvádění do oběhu^4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení

vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,



d) ihned po obdržení informace podle písmene a) pozastavit další

uvádění do oběhu^4c) nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až

do doby obdržení informace podle písmene b) nebo c); po obdržení

informace podle písmene c) ihned vyřadit výrobky z trhu, distribuce,

prodeje nebo oběhu^4c).



§ 77



(1) Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při

rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,^42)

které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví

podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a

řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v

těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví

vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve

správním řízení.



(2) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden

záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do

provozu zdrojem hluku nebo vibrací, zejména z provozu na pozemních

komunikacích nebo železničních drahách, nelze ke stavbě, která by mohla

být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu

ochrany veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně

před hlukem nebo vibracemi. Postup podle věty první se nepoužije u

záměrů, jejichž součástí je veřejná produkce hudby.



(3) Stavební úřad vždy zajistí, aby záměr žadatele ke stavbě bytového

domu, rodinného domu, stavbě pro předškolní nebo školní vzdělávání,

stavbě pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě

a ke stavbě zdroje hluku byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen

příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.



(4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo

společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého

zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro

účely vydání stanoviska podle odstavce 1 měření hluku provedené podle §

32a a návrh opatření k ochraně před hlukem. Stejnou povinnost má

žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní

smlouvy a žadatel o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního

povolení ke stavbě podle odstavce 3.



(5) Neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem,

nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo

správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení

hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení hluku,

stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA V



STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ



DÍL 1



Státní správa v ochraně a podpoře veřejného zdraví, právní předpisy v

oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti orgánů ochrany

veřejného zdraví, povinnosti kontrolovaných a dalších osob, zdravotní

ústavy a Státní zdravotní ústav



ODDÍL 1



Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly



§ 78



Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé

úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého

průměrného hlukového zatížení životního prostředí a v oblasti podpory

veřejného zdraví



(1) Státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají



a) Ministerstvo zdravotnictví,



b) krajské hygienické stanice,



c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,



d) Ministerstvo dopravy,



e) Ministerstvo pro místní rozvoj,



f) Ministerstvo životního prostředí,



g) krajské úřady.



(2) Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří správní úřady

uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).



§ 79



Sběr a zpracování osobních údajů



(1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny k zabezpečení

povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví zpracovávat



a) osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li

přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob, místo

jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele, údaje související

s kategorizací prací a s nařízenými lékařskými preventivními

prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. a); jde-li o mladistvé a

studenty, označení zařízení pro výchovu a vzdělávání nebo označení

dětského domova pro děti do 3 let věku,



b) citlivé údaje vypovídající o zdravotním stavu fyzických osob,

zahrnující diagnózy onemocnění, údaje o rizikovém chování, o splnění

povinnosti podrobit se léčení, o počtu, druhu a závěrech lékařských

prohlídek, údaje o expozici fyzických osob faktorům pracovního a

životního prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a

citlivé údaje podle § 40 písm. a).



(2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví

zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob,

které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z

nákazy a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a

životního prostředí (dále jen "registry"). Rozsah zpracovávaných údajů

může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu

ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek

stanovených zvláštním zákonem.^43) Osobní a citlivé údaje shromážděné

podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují.



(3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného

zdraví, Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy pro účely

přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu

ochrany a podpory veřejného zdraví, ke sledování trendů výskytu

infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení

nemocí z povolání, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací,

musí být pro tyto účely anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním

zákonem.^43)



(4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek

stanovených zvláštním zákonem^43) zpracováním údajů příspěvkovou

organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v

působnosti Ministerstva zdravotnictví.



(5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny za podmínek

stanovených zvláštním zákonem^43) shromažďovat údaje, které je Česká

republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na základě

mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou

orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c)

povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví

je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím.



(6) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat

Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům inspekce práce a státní

báňské správy údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a

čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany

veřejného zdraví jako rizikové.



§ 80



Ministerstvo zdravotnictví



(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví



a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného

zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a

podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje

její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho

vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav

obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k

řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva,



b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,



c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských

hygienických stanic,



d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly

vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdraví,



e) stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené

jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení

očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a

zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to vždy do 28. února

kalendářního roku; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví

a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná,

zvláštní a mimořádná očkování,



f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 9, § 5 odst. 5, § 6e, § 72 odst.

1 a 2, § 73, § 83e odst. 5 a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich

podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; je

oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a

odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, §

75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na

návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o

kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,



g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a

mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu

nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních

či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na

území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění

výrobků na trh nebo do oběhu,



h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých

infekčních onemocnění, a rozhoduje o jejich ukončení,



i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému

očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),



j) stanoví zveřejněním na své úřední desce další infekční onemocnění

vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se

považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;^43c)

současně vyhlásí tato další infekční onemocnění v celoplošném

televizním a rozhlasovém vysílání^43b),



k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví

prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,



l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného

zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací

programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského

imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy

hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů

zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a

životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k

podpoře a ochraně veřejného zdraví,



m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a

provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,



n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými

stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního

dozoru,



o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními

orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož

i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní

správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví,



p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů

Evropské unie a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo

použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva,

předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a výrobků

přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo

zvláštní právní předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické

stanice,



q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje

stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let,

strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových

ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota

hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému

zatížení životního prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou

vypracovávány akční plány,



r) zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle

písmene q),



s) prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů,

jejich mezní hodnoty, základní požadavky na obsah strategických

hlukových map a akčních plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých

oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu informování

veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních

plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních

plánech. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž

účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně

snížení hluku, stanovenými podle § 34,



t) koordinuje zpracování akčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního

plánu na základě akčních plánů předložených krajskými úřady a

Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci

vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině stanovené

Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se

rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota

hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického

limitu hluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajině se

rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo

rekreačních aktivit,



u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států

Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,



v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v

seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v

souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie^1) počet koupacích

sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory

údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování

Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie^1),



x) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na

úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky

dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a

předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o

změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu

Evropské unie,



x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky

a zpracovává Pandemický plán zdravotnictví,



y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů

Evropské unie na úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na

tomto úseku vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů

Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství

prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje

vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro

prevenci a kontrolu nemocí týkají^83); sdělováním zpráv a poskytováním

vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo

organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své

působnosti.



(2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a

podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v

zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v

aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol,

nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje

se za něj hluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v

domácnostech, sousedský hluk, hluk z rekreačních aktivit, hluk na

pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený

vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.



(3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví

oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78

odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci

kontrolních postupů.



(4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních

podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je

Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu

zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování

vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření.



(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů,

že výrobek, nad nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany

veřejného zdraví, přestože splňuje požadavky práva Evropské unie,

představuje nebezpečí pro zdraví^43d), může dočasně zakázat používání

takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek

zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu.



(6) O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo

zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi

Evropské unie. Má-li Komise Evropské unie za to, že postup podle

odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu

za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie

ukončí.



(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky

upravené přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo

zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného

zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením

do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové

označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v

systémech pro rychlou výměnu informací Evropské unie. Povinnosti osob

při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis^26a)

nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení nebo

omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných

předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na

základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, vyhlásí Ministerstvo

zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách

krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)

umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních

pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní

Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto

stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.



(8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního

hygienika České republiky, který má postavení náměstka pro řízení sekce

podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a podpory veřejného

zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán

Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje

vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí

ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání

vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu.



§ 81



Ministerstvo dopravy



(1) Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hluku z

hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí

předává pro účely pořízení strategických hlukových map Ministerstvu

zdravotnictví údaje o dopravě na



a) hlavních pozemních komunikacích, jimiž se rozumí pozemní komunikace,

po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž

vlastníkem je stát,



b) hlavních železničních tratích, jimiž se rozumí železniční tratě, po

nichž projede více než 30 000 vlaků za rok, včetně železničních tratí

ležících na území aglomerací,



c) hlavních letištích, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více

než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání

lehkých letadel pro cvičné účely, včetně letišť ležících na území

aglomerací.



(2) Ministerstvo dopravy podle údajů ze strategických hlukových map

vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví pořizuje vždy nejdéle do

jednoho roku ode dne předání strategických hlukových map akční plány

pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a hlavní

letiště.



(3) Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánů



a) zpřístupňuje návrh akčního plánu veřejnosti, ke kterému má každý

právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění,



b) zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k návrhu akčního

plánu a zveřejňuje akční plán, který předkládá Ministerstvu

zdravotnictví zvlášť pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železnice a

hlavní letiště,



c) informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánů,



d) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států

Evropské unie při tvorbě akčních plánů v příhraničních oblastech.



§ 81a



Ministerstvo pro místní rozvoj



Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z

hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí

stanoví vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované

území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími

obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými,

sociálními a územně technickými vazbami.



§ 81b



Ministerstvo životního prostředí



Ministerstvo životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hluku

z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního

prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině. Dále

poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o typu povrchů terénu v

okolí dopravních tras.



§ 81c



Krajské úřady



Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska

dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí ve

spolupráci s obcemi



a) předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o zdrojích hluku získané

při výkonu své působnosti podle zákona o integrované prevenci a

omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně

některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v rozsahu stanoveném

zvláštním právním předpisem^43b),



b) předávají Ministerstvu zdravotnictví pro účely pořízení

strategických hlukových map údaje o dopravě na hlavních pozemních

komunikacích, které vlastní kraj, hlavních pozemních komunikacích ve

vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje a na dalších pozemních

komunikacích včetně městské hromadné dopravy ve správním obvodu kraje,



c) pořizují podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných

Ministerstvem zdravotnictví vždy nejdéle do jednoho roku ode dne

předání strategických hlukových map akční plány pro pozemní komunikace,

dráhy, letiště a zdroje hluku podle písmene a) ve vlastnictví kraje na

území aglomerace (§ 81a) ve správním obvodu kraje, jejichž součástí je

vymezení a vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci, a akční plány pro

hlavní pozemní komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních

pozemních komunikací ve vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje, a to

podle údajů ze strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem

zdravotnictví; pro zpracování a aktualizaci akčního plánu platí obdobně

§ 81 odst. 3.



§ 81d



Hejtman



Hejtman schvaluje pandemický plán kraje zpracovaný postupem podle § 82

odst. 2 písm. v), a to po projednání v epidemiologické komisi a

bezpečnostní radě kraje.



§ 81e



Úkoly kraje



Kraj v přenesené působnosti



a) se ve spolupráci s obcemi v souladu s národní politikou ochrany a

podpory veřejného zdraví podílí na přípravě programů podpory veřejného

zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, spolupracuje při

jejich realizaci a poskytuje jim podporu,



b) spolupracuje s krajskou hygienickou stanicí při hodnocení

zdravotního stavu obyvatelstva kraje a jeho vývoje, vždy jednou za 5

let projedná zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj a stanoví

priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.



§ 82



Krajské hygienické stanice



(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a

sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice

mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo

rušit územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními

úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu

hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního

města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Výběr,

jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí

zákonem o státní službě. Krajské hygienické stanice jsou účetními

jednotkami.



(2) Krajské hygienické stanici náleží



a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní

správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního

dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,



b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním

dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské

unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného

zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví

při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a

biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých

mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad

souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a

rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na

základě těchto právních předpisů,



c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech

kategorizace prací,



d) stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle

§ 40 písm. c) a d),



e) stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové

práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních

podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen

„následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků

se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^33a),



f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo

poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy^84) způsob a minimální

četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud

je nestanoví zvláštní právní předpis,



g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování

nemocí z povolání,^45) nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování

ohrožení nemocí z povolání



h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,



i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,



j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska

ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,



k) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle

zvláštního právního předpisu,^46)



l) rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních

onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět

opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a

v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb

a kontrolovat ji,



m) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu

nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních

či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo

zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků

na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g)

stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,



n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného

právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách;

stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k

ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci

úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,



o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti

zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby uložené zvláštním

právním předpisem^61),



p) stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,



q) nařídit provozovateli potravinářského podniku provozujícímu

stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to

potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů

podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a

dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků

pokrmů upraví prováděcí právní předpis,



r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a,



s) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti

hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a

kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní,

následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí

spojených se zdravotní péčí,



t) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence

negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na

monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního

prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na

tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví

včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,



u) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě

regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při

rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu

a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat

vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti

ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních

rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu

obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících

zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení

problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,



v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému; zpracovávat

ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému

pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci

dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje,



w) potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro

účely nemocenského pojištění^47a), že byla nařízena karanténa nebo

mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v

§ 69 odst. 1 písm. b) a h) a ukončení karantény nebo mimořádných

opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na

základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření

týkají,



x) provádět v případě přeshraniční spolupráce státní zdravotní dozor a

postupovat přitom podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o

spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele^66),



y) provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních

kontrolách^67) v provozovnách stravovacích služeb.



(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu

infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti

podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví

fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle,

informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.



(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii písemného vyhotovení

pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví podle

odstavce 2 písm. e) a § 84 odst. 1 písm. w) poskytovateli

pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel dále informuje o uložení

následné lékařské prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a

to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto

případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu

známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý

pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí též poskytovateli

pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb na

základě tohoto sdělení informuje o nařízení následné lékařské prohlídky

registrujícího poskytovatele fyzické osoby uvedené ve větě druhé, je-li

mu znám.



(5) O provedeném auditu podle odstavce 2 písm. y) sepíše pověřený

zaměstnanec příslušné krajské hygienické stanice protokol; při jeho

pořízení postupuje podle technické normy pro auditování systému

managementu^68).



§ 82a



Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání

v přírodních koupalištích a dalších povrchových vodách uvedených v

seznamu



(1) Při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích na

povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle

§ 6a, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d a v dalších

povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice



a) v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání

a vod podle § 6d vydá do 1. května kalendářního roku monitorovací

kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody,

jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z

dalších povrchových vod ke koupání,



b) rozhodne z moci úřední o pozastavení monitorovacího kalendáře z

důvodů výjimečné situace a o jeho pokračování,



c) stanoví dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání, pokud

se dozví o neočekávané situaci nebo je-li voda ke koupání znečištěna, a

ukončení zákazu,



d) nařídí odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke koupání v

případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého

znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení

zdraví koupajících se osob,



e) podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1

písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke

koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestaví soubor údajů o jakosti

těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o

jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost, na svých internetových

stránkách; o vodách zařazených do seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a)

informuje současně také na informační tabuli umístěné v blízkosti

koupacího místa; pro posouzení znečištění dalších povrchových vod ke

koupání se použije § 6a odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně.



(2) Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí



a) monitorovacím místem dalších povrchových vod ke koupání a vod podle

§ 6d místo, kde se očekává většina koupajících se osob, nebo místo, kde

se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona^8a)

očekává největší riziko znečištění vody,



b) výjimečnou situací událost nebo kombinace událostí ovlivňujících

jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt

častěji než jednou za 4 roky,



c) neočekávanou situací situace, která má nebo u níž se dá důvodně

předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání

nebo na zdraví koupajících se osob,



d) krátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace, která má

jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost

vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu

ovlivnění,



e) dodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený

podle monitorovacího kalendáře,



f) dalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví

koupajících se osob,



g) trvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu.



(3) Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. c) vydat

trvalý zákaz používání vody ke koupání pouze tehdy, pokud v 5 po sobě

následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující nebo

před skončením pětiletého období je důvod se domnívat, že dosažení

klasifikace vody jako přijatelné není proveditelné nebo by bylo

nepřiměřeně nákladné.



(4) Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo

zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a

o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody

ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do

31. října předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení,

přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených

v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním

zákonem^8a).



(5) Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v

dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty

rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální

kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob

hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání,

pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla

monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro

posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob,

termíny a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní

předpis.



§ 83



Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra



(1) Úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně

státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany

a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a

příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty^47a) vykonává

podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované činnosti pro

účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany

vykonává Ústřední vojenský zdravotní ústav.



(2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví

včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech^47b), s

výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a

organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v

jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených

Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona^47c) vykonává podle tohoto

zákona Ministerstvo vnitra. Specializované činnosti pro účely státního

zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra vykonává

organizační složka státu jím zřízená.



Autorizace



§ 83a



(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na

žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu,

kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává

osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět



a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné a teplé vody (§ 3 odst. 1 a

3), vody v umělých nebo přírodních koupalištích a vody ve zdroji

umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),



b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního

prostředí staveb (§ 13 odst. 1),



c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního

znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst.

2),



d) ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s

výjimkou stavebních výrobků,^8) podle § 5 odst. 2,



e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),



f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1

písm. e)],



g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním

a pracovním prostředí (§ 30 až 35),



h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek

a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí,



i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické

toxikologie, fyziologie a psychologie práce,



j) zjišťování zrakové zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních

podmínek.



(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace právnickou

osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru

působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující osoba").

Toto pověření je nepřevoditelné. Při autorizaci se postupuje podle

podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1

Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení

tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku

Ministerstva zdravotnictví.



§ 83b



(1) Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obce,

právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její

žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel

splňuje podmínky autorizace, kterými jsou



a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace podle

podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst.

2,



b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k

zařízením pro speciální šetření,



c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,

znalostmi a schopnostmi,



d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o

nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,



e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit

výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,



f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.



(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e)

se prokazuje čestným prohlášením.



(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s

předmětem podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické

i právnické osoby) si autorizující osoba vyžádá podle zvláštního

právního předpisu^47d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými

doklady, jako je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých

se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto

doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být

nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud

prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou

osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační

složku státu, kraje nebo obce u jejího vedoucího.



(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede kromě

náležitostí stanovených správním řádem údaje prokazující splnění

podmínek podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě.



§ 83c



(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti

a dobu, na kterou bylo vydáno. Náklady spojené s autorizací včetně

vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle

zvláštního právního předpisu.



(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše

5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5

let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba,

které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen "držitel

autorizace") podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením

platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení

o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního

předpisu.



(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla a

identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto

údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva

zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující

osoba.



(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a

účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou

mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních

zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené

s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.



(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek

autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je

oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění

podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků

mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba

přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba

nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení

nebo je odejme. Stejně autorizující osoba postupuje v případě, že

držitel autorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné nebo

neúplné údaje, které byly podstatné pro vydání osvědčení. Odejmutím

osvědčení autorizace zaniká.



§ 83d



(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká



a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě

žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,



b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode

dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,



c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za

mrtvého,



d) dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické

osoby, která je držitelem autorizace,



e) rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že

majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.



(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle §

83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce

právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce

1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro

účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.



§ 83e



(1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou

oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o

autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost

zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace.



(2) Autorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§

83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti.

Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let,

bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí čestným

prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly

ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí

fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním

předpisem^37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a

podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti. Vzor osvědčení o

autorizaci stanoví prováděcí právní předpis.



(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně

odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin, který souvisí s

činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního

prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z

nedbalosti. Bezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b

odst. 3.



(4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném

vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd,

popřípadě osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních

rizik absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové

organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví, pokud se ho fyzická

osoba za účelem získání odborných znalostí zúčastnila, a nejméně

pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.



(5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje

pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a

pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to

podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového

posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní

služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž

výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické

osoby Ministerstvo zdravotnictví.



(6) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené

organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní

Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.



(7) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních

rizik fyzická osoba uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem

nejvyšší dosažené vzdělání a obor studia a akademické hodnosti. K

žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2

až 5.



(8) Pro udělení osvědčení o autorizaci, dobu platnosti autorizace a

její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizace a jejího

prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním podmínek

autorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c.



(9) Autorizace zaniká



a) odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c odst.

5,



b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě

žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, k

jejímu prodloužení,



c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, nebo

jejím prohlášením za mrtvou.



§ 83f



zrušen



§ 84



Státní zdravotní dozor



(1) Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného

zdraví v rozsahu své působnosti



a) dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného

zdraví přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem,

zvláštními právními předpisy a rozhodnutím, opatřením obecné povahy

nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným

na základě těchto právních předpisů,



b) mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny

povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,



c) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru

zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do oběhu, distribuci, prodej,

nabízení nebo vystavování výrobku, pokud existuje odůvodněná informace,

že tento výrobek je nebezpečný^26a); mohou nařídit stažení z trhu,

stažení z oběhu nebo vyřazení z distribuce a prodeje výrobků, které

nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštním právním

předpisem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie a na jejich

základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného

zdraví, nebo zakázat jejich dodávání nebo uvádění do oběhu^4c) nebo na

trh,



d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že

fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné nemá

znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,



e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody, teplé

vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to

do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou

vodu používat nebo nařídit větší četnost kontroly vody jiné jakosti

podle § 21 odst. 2; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení

jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto

zákonem, nebo změnit přijatá nápravná opatření, a to do doby odstranění

závady; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné vody a nelze

již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, mohou

osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou vodu, uložit četnost

a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v

případě ohrožení veřejného zdraví z takové vody zakázat nebo omezit

její užívání a rozhodnout o ukončení těchto opatření,



f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu provozovaném

podle § 18 odst. 3, sauně, ve stavbě ke koupání nebo v umělém

koupališti, jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků

stanovených nebo povolených podle § 6f odst. 2, a dobu provádění

takových kontrol,



g) mohou zakázat používání vody ve stavbě ke koupání, v bazénu

provozovaném podle § 18 odst. 3, v umělém koupališti nebo sauně, a to i

jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody

pro umělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování

nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady,



h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry

dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád

(§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady,



i) mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo

saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d, přijetí opatření k ochraně

veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody

ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k

tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo

saunu nebo osobou uvedenou v § 6d,



j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6c odst. 1

písm. cf), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a §

21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, a

uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu,



k) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce nebo

jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdraví

školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou podobnou akci pro děti

zakázat,



l) mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 9, § 5 odst. 5 až 9,

§ 6e, § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, §

31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých

bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdraví; odejmutí

povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem

projednáno s tímto správním úřadem,



m) mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo

zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného

zdraví, a to do doby odstranění závady,



n) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru

zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k

výrobě nebo přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují

požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními

právními předpisy^23), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo

rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat

používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě

nebo přípravě pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní

nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními

předpisy^23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo

nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení

sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy

pokrmu,



o) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického

zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1,

je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,



p) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek

ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo určení příčiny

poškození zdraví anebo k objektivizaci skutečné míry zátěže, která má

nebo může mít vliv na zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící

činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy^84),



q) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě,

jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,



r) mohou nařídit okamžité uzavření provozovny od okamžiku zjištění

porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo

zdraví,



s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby

provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní

vztahy^84) provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních,

mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních

podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních

podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo

fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo

pracovněprávní vztahy^84) podle zvláštního právního předpisu k ochraně

zdraví při práci,



t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší

přípustné hodnoty rizikových faktorů pracovních podmínek, než stanoví

zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více

škodlivých faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců

vystavených na pracovišti působení škodlivých faktorů, při překračování

limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba

s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů,

spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků a studentů

při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou součástí

jejich přípravy na budoucí povolání,



u) při zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny k

jejich výrobě či přípravě jsou jiné než bezpečné nebo při zjištění, že

potraviny uváděné do oběhu^48) jsou jiné než bezpečné, mohou nařídit

jejich znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby,

která je povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu

ochrany veřejného zdraví prokázat,



v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění

zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti

epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a

jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních

onemocnění,



w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací

mohou zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo

poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy^84) nařídit mimořádné

lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a upravit rozsah a

termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné lékařské preventivní

prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví

příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených

zvláštním právním předpisem^33a),



x) mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky,

ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53

odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení,



y) mohou v případě zjištění protiprávního jednání podle nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004^69), kterého se

kontrolovaná osoba dopustila na území členského státu Evropské unie

nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které

poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů^70),

rozhodnutím takové jednání zakázat.



(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), j) a m) je

osoba, které bylo nápravné opatření uloženo, neprodleně, povinna

informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady

a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její

laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností

stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními

předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného

orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba

měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele

autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo osoby,

která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané

podle chemického zákona^35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování,

je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či

vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto

kvalifikovaná. Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek

podle odstavce 1 písm. p) lze provést jen prostřednictvím držitele

autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo osoby,

která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané

podle chemického zákona^35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování,

je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či

vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se

nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).



(3) Zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví vydá rozhodnutí podle

odstavce 1 písm. r) a u) na místě a oznámí je ústně kontrolované osobě,

a to členovi statutárního orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci

nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti

kontrolované osoby související s předmětem státního zdravotního dozoru.

O ústním vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného

zdraví na místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí

bez zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní

vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) má účinky oznámení.

Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) lze podat do 3

dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný

účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně. Otevřít provozovnu

lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se souhlasem příslušného

orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodnutí podle odstavce 1

písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu.

Souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne,

kdy bylo prokázáno odstranění závadného stavu.



(4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle

kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku

ochrany veřejného zdraví.



(5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů

jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny

přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů

Evropské unie.



(6) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu

ochrany veřejného zdraví pro výkon státního zdravotního dozoru nad

výrobky, které byly propuštěny do režimu volného oběhu nebo do režimu

vývozu, tyto údaje:



a) identifikační údaje deklaranta, a to jméno, popřípadě jména a

příjmení, místo pobytu, popřípadě sídlo, název obchodní firmy, nebo

název a sídlo adresáta,



b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení

v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č.

2658/87^71),



c) zemi odeslání a zemi původu výrobku,



d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.



(7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle

daňového řádu.



(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti celního

úřadu vydá vyjádření v případě důvodného podezření, že zásilka

neodpovídá předloženému osvědčení^72) nebo certifikátu, nebo v případě

přerušení řízení o propuštění výrobků, nad kterými orgány ochrany

veřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu.



ODDÍL 2



Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví



§ 85



(1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále

mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu

nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních

a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh

nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice

nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním

předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdraví

nařídit též provedení velkoplošné (území obce nebo městské části)

speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.



(2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis

podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.



(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení

krajské hygienické stanice. Nařízení krajské hygienické stanice musí

být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se nařízení vyvěsí na

úřední desce krajské hygienické stanice na dobu nejméně 15 dnů. Dnem

vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce krajské hygienické

stanice. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti nařízení krajské

hygienické stanice. Nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem

následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.



(4) Nařízení krajské hygienické stanice jsou kromě toho povinny vyvěsit

na své úřední desce obce určené v nařízení.



ODDÍL 3



Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav



§ 86



nadpis vypuštěn



(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek,

výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění

biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního

dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva,

monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního

prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro

hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany

veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k

podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví,

jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování

poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví

se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě.

Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich

zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v

hlavní činnosti dále poskytovat pracovnělékařské služby,

specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech

mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět

genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření

anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků

léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou

dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.



(2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a

podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku

ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních

podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality

poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k postgraduální

výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní

výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v

Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího

zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav

může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v

ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v

odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví

podmínku autorizace nebo akreditace.



(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou poskytovateli

zdravotních služeb. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou

oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní

zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a

jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických

osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních

onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z

práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním

prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům

ochrany veřejného zdraví.



(4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního

ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního

hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly

zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo

zdravotnictví statutem.



(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti,

pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo

akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.



§ 87



zrušen



ODDÍL 4



Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a

povinnosti kontrolovaných a dalších osob



§ 88



(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění úkolů

orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona,

přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních

předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor upraví prováděcí

právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany

veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru (dále

jen „kontrolující“) pověřením ke kontrole podle zvláštního právního

předpisu o kontrole^85). Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt

přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky

významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska

nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření

mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných

případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických

osob. Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke

zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných

prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hluku nebo

vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě

přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota

neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup

umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k

zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.



(2) Státní zdravotní dozor, který je vykonáván nad dodržováním

hygienických limitů hluku, vibrací, neionizujícího záření, pískem

užívaným ke hrám dětí v pískovištích a jakostí vod, je zahájen prvním

kontrolním úkonem předcházejícím podání informace kontrolované osobě o

zahájení státního zdravotního dozoru. Součástí informace je seznam

kontrolujících.



(3) V případech, ve kterých porušení povinnosti může mít za následek

ohrožení života nebo zdraví, se kontrolovaná osoba považuje za

informovanou o zahájení státního zdravotního dozoru předložením

služebního průkazu povinné osobě. Té kontrolující předá i protokol o

kontrole, vyhotovený na místě; toto předání má účinky doručení

protokolu o kontrole kontrolované osobě. Proti kontrolnímu zjištění

uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky

ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Lhůta pro

posouzení námitek vedoucím kontrolní skupiny nebo kontrolujícím činí 3

dny ode dne doručení námitek.



(4) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na

výkonu státního zdravotního dozoru v zájmu dosažení jeho účelu

zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu;

není-li to možné, přizve jinou odborně způsobilou fyzickou osobu.



(5) Kontrolující může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou

osobu, aby se v určené lhůtě dostavila do sídla orgánu ochrany

veřejného zdraví nebo jeho územního pracoviště a předložila tam doklady

potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je

povinna tuto výzvu uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která

jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.



(6) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při plnění dalších

úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, nejde-li o

výkon státního zdravotního dozoru, oprávněni vstupovat na pozemky, do

provozoven, staveb a dalších prostor, je-li to nezbytné k výkonu

oprávnění, a dále jsou oprávněni



a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění

úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném odběru vzorků a

měření pořizují protokol,



b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,



c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z

nich kopie a výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,



d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet

do zdravotnické dokumentace vedené poskytovatelem zdravotních služeb

včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené poskytovatelem

pracovnělékařských služeb a činit si z ní kopie a výpisy.



(7) Osoba, které se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle

odstavce 6 týká, je povinna umožnit zaměstnanci orgánu ochrany

veřejného zdraví vstup na pozemky, do provozoven, staveb a dalších

prostor a vytvořit další podmínky pro plnění úkolů orgánu ochrany

veřejného zdraví, zejména je povinna poskytnout součinnost odpovídající

oprávněním zaměstnance orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce

6.



(8) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na

plnění úkolů podle odstavce 6 v zájmu dosažení jejich účelu zaměstnance

zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a není-li to možné

jinou odborně způsobilou fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“).

Orgán ochrany veřejného zdraví vystaví přizvané osobě pověření a poučí

ji o jejích právech a povinnostech při účasti na plnění úkolů podle

věty první. Přizvané osoby mají práva a povinnosti zaměstnanců orgánu

ochrany veřejného zdraví v rozsahu pověření vydaného orgánem ochrany

veřejného zdraví. Osoby, kterých se plnění úkolů orgánu ochrany

veřejného zdraví týká, jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v

rozsahu pověření. Přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o

individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním

tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo

použitelného předpisu Evropské unie nebo zvláštního právního předpisu

dozvěděly.



§ 88a



(1) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického

povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s

odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání^51) mohou plnit

úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm.

a) až c),



a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a

šíření infekčních onemocnění a nad plněním povinností poskytovateli

zdravotních služeb,



b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně

nahlížení do zdravotnické dokumentace,



c) při hodnocení zdravotních rizik,



d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího

pracovnělékařské služby a usměrňování činnosti poskytovatelů

zdravotních služeb v ochraně před infekčními onemocněními včetně

nemocničních nákaz, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními

zdraví z práce,



e) při vydávání očkovacích látek,



f) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování

nemocí z povolání.



(2) Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a

jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu

zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického

povolání^51).



(3) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s

odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající

činnosti podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v

rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu^51).



(4) Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují

zvláštní právní předpisy^51).



§ 89



(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat

mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám

a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona,

přímo použitelných předpisů Evropské unie, zvláštního právního předpisu

upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů

upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli.

Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje

v nezbytně nutném rozsahu sdělují



a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace

přímo týká,



b) orgánu ochrany veřejného zdraví,



c) lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb,



d) osobám blízkým^52) a osobám, které byly během inkubační doby ve

styku s infekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy, jedná-li

se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu

veřejného zdraví,



e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě

škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky,



f) poskytovateli pracovnělékařských služeb oprávněnému podle zvláštního

právního předpisu^61) uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního

stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,



g) orgánu inspekci práce^53) v souvislosti se šetřením pracovního

úrazu,



h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví

dětí a mladistvých,



i) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního

zákona.



(2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy

senátu jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny sdělit

individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní

tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.



(3) Na vyžádání Úřadu práce - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní

město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jsou orgány

ochrany veřejného zdraví oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle §

21a věty třetí, sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým

osobám, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděly, a

předat krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci v

hmotné nouzi potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany

veřejného zdraví bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém

správním obvodu kopii vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo

nápravného opatření podle § 84 osobě uvedené v § 21a větě třetí a

informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě,

že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví podle

§ 84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle §

21a věty třetí.



(4) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními

předpisy není dotčena.



§ 90



(1) Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při

plnění úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení a předání

protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3

orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Orgán ochrany veřejného zdraví

zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro

účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku

písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba požádá ve

lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že

výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo

opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny však

orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek, který

nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo

opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.



(2) Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek

vzniku onemocnění pro posouzení nemoci z povolání nebo ověření změn

zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí

orgán ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli nebo fyzické osobě, která

vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy^84),

u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny^53a), za kterou tyto

osoby výrobek pořídily, pokud o náhradu požádají ve lhůtě do 6 měsíců

ode dne, kdy byly seznámeny se skutečností, že bylo poskytovatelem

pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku nebo

vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu stanoveno, že na

pracovišti zaměstnavatele nebo fyzické osoby, která vykonává činnosti

nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy^84), nemoc z povolání

nebo ohrožení nemocí z povolání nevznikly.



(3) Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdraví

neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem

pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku o

nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání anebo vykonatelného

rozhodnutí příslušného správního úřadu byly nemoc z povolání nebo

ohrožení nemocí z povolání uznány.



§ 91



zrušen



DÍL 2



Správní delikty a přestupky



Ukládání pokut



§ 92



Přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění

pracovnělékařských služeb



(1) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že



a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5,



b) nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4,



c) nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického

expozičního testu podle § 39 odst. 2,



d) nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40,



e) nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů

nebo azbestu podle § 41,



f) nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4,



g) nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou

povinnost podle § 82 odst. 4,



h) nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu

zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2

písm. f),



i) při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním

předpisem nesplní povinnosti) při práci s faktorem pr uloženou podle §

82 odst. 2 písm. n),



j) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p) nebo v), nebo



k) nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na

úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit

zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi,

kterou používá nebo které je exponován^78).



(2) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že

nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s)

nebo w).



(3) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v

rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci



a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance

odpovídala stanovenému hygienickému požadavku,



b) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo

nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci,

vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému

požadavku,



c) nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru

pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice

zaměstnance rizikovému faktoru,



d) nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální

opatření k ochraně zdraví při práci,



e) neprovede stanovené měření rizikového faktoru,



f) nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového

faktoru,



g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen

na nejmenší rozumně dosažitelnou míru,



h) nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru,



i) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele

skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového

faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu,



j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci,

není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance,



k) nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo

biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické

karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu,



l) kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj

nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu,

zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně

zdraví,



m) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do

kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci,



n) poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu

práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu,



o) nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném

pásmu zakázána, nebo



p) jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při

zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba

nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na

staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví.



(4) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v

rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci



a) nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy

pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu

nebo zdroj,



b) nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru

pracovních podmínek,



c) nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění

nebo hodnocení rizikového faktoru,



d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru

nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika,



e) nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako

riziková mohla být zařazena do kategorie nižší,



f) nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika

změněné skutečnosti,



g) nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci

rizika,



h) neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu,



i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek nebo mu

poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený

požadavek,



j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku,



k) nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný

nápoj,



l) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání,



m) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím

na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví,



n) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci,

jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti,



o) neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce

zařazena,



p) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze

zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz nebo se podrobil

zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze,



q) nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu

poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým

preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce

je povinen se podrobit,



r) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní

prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování,



s) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo

změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce,

zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního

prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v

případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při

práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl

dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně

zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel

informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni

o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího

zdraví nebo zdraví jejího dítěte,



t) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo

změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce,

zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního

prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v

případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při

práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního,

chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z

nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické

zátěže,



u) nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení,



v) nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti,



w) neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví

zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený

zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví

zaměstnanců,



x) zaměstná těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo

zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na

pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané,



y) zaměstná mladistvého zaměstnance prací anebo na pracovišti, které

jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž

může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy

na povolání, nebo



z) nevede seznam mladistvých zaměstnanců.



(5) Fyzická osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen

zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán

zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se

dopustí přestupku tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví

při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo

biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých

mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k

tomu má povinnost podle zákoníku práce.



(6) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v

rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách^61)



a) neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb,



b) nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele

pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance

nebo uchazeče o zaměstnání,



c) neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s

poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do

kategorie nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud

nepožadoval,



d) při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského

posudku o zdravotní způsobilosti, nebo



e) neodešle zaměstnance, který o to požádal, na mimořádnou

pracovnělékařskou prohlídku.



(7) Za přestupek se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h), i)

nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo p),

odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5,



b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo

e), odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo odstavce 4 písm. e), f), h), i),

j), k), l), m), p) nebo r),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm.

c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 6,



d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo

odstavce 4 písm. w),

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1



písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), o), q),

s), t), u) nebo v),



f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo

odstavce 4 písm. z).



§ 92a



Správní delikty na úseku bezpečnosti výrobků



(1) Výrobce, dovozce, odpovědná osoba^63), distributor nebo prodejce

výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, předmětu běžného

užívání nebo chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na

vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní informační povinnost podle § 76 písm. a),



b) nesplní povinnost podle § 76 písm. b), nebo



c) uvede nebo dodá výrobek na trh, do oběhu, distribuuje, nabízí,

vystavuje nebo prodává výrobek v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst.

1 písm. c).



(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s

vodou nebo výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi

určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nezajistí složení stanovené v § 5 odst. 1 nebo povolené podle § 5

odst. 5,



b) nezajistí značení výrobku podle § 5 odst. 1, nebo



c) nevybaví výrobek návodem podle § 5 odst. 3.



(3) Provozovatel podniku^27b), výrobce nebo dovozce předmětu běžného

užívání uvedeného v § 25 písm. a) se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední

kontroly^86),



b) v rozporu s § 26 odst. 1 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské

unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami^87)



1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží

správnou výrobní praxi,



2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených

požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku,



3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného

požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve

stanoveném rozsahu,



4. nevybaví výrobek prohlášením,



5. nezajistí balení výrobku do bezpečného obalu,



6. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými

údaji,



7. nesplní požadavek na označování, reklamu nebo obchodní úpravu

výrobku, nebo



8. nezajistí sledovatelnost, nebo



c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské

unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami^87),

než která je uvedena v písmenu b).



(4) Odpovědná osoba^63), výrobce, dovozce nebo distributor předmětu

běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) nebo právnická nebo

podnikající fyzická osoba, která přijala pověření jako odpovědná

osoba^63), se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 27 odst. 1 nebo přímo použitelným předpisem Evropské

unie o kosmetických přípravcích^63)



1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný,



2. nesplní povinnost při posouzení bezpečnosti výrobku,



3. neplní povinnost v souvislosti s informační dokumentací k výrobku,



4. nesplní oznamovací povinnost v souvislosti s uvedením výrobku na trh

nebo obsahem nanomateriálu ve výrobku,



5. nedodrží správnou výrobní praxi,



6. nesplní povinnost při odběru nebo analýze vzorku výrobku,



7. nesplní informační nebo oznamovací povinnost, pokud výrobek

představuje riziko pro lidské zdraví nebo v souvislosti se závažným

nežádoucím účinkem výrobku,



8. poruší zákaz v souvislosti se zkouškami na zvířeti,



9. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými

údaji,



10. při označení, uvedení nebo dodání na trh nebo propagaci výrobku

použije text, název, ochrannou známku, vyobrazení nebo jiný znak, který

přisuzuje výrobku vlastnost nebo funkci, kterou nemá,



11. nedodrží povinnost značení výrobku v českém jazyce,



12. nepřijme v důvodném případě okamžitě nápravné opatření nezbytné k

uvedení výrobku do souladu se stanoveným požadavkem nebo k jeho stažení

z trhu nebo oběhu,



13. nespolupracuje s orgánem ochrany veřejného zdraví na jeho žádost na

opatření k vyloučení rizika vyvolaného výrobkem, nebo



14. nepředloží orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost informaci

nebo dokumentaci k prokázání shody výrobku se stanoveným požadavkem,



b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo

použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích^63),

nebo



c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie o kosmetických přípravcích^63), než která je uvedena v písmeni a).



(5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání

uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí správního deliktu tím, že v

rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3



a) uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný, nebo



b) nesplní povinnost značit výrobek nebo ho vybavit prohlášením nebo

návodem.



(6) Distributor výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou,

chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou

nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že



a) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo

chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu

pitnou nebo teplou, který nevyhovuje hygienickému požadavku stanovenému

podle § 5 odst. 1 nebo povolenému podle § 5 odst. 5, nebo



b) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo

chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu

pitnou nebo teplou bez návodu podle § 5 odst. 3.



(7) Distributor^63) předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b)

se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s požadavky podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích^63)



a) dodá na trh výrobek, o němž má důvod se domnívat, že není v souladu

se stanoveným požadavkem,



b) nezajistí stanovenou skladovací nebo přepravní podmínku výrobku,



c) dodá na trh výrobek, v jehož označení není stanovený údaj,



d) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie o kosmetických přípravcích^63), než která je uvedena v písmenech

a) až c).



(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že uvede na trh předmět běžného užívání uvedený v § 25

písm. b) bez určení odpovědné osoby.



(9) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s

vodou se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ověření podle § 5

odst. 2.



(10) Prodejce předmětu běžného užívání se dopustí správního deliktu

tím, že



a) neumístí předmět běžného užívání s prošlým datem minimální

trvanlivosti odděleně nebo takový předmět běžného užívání zřetelně

neoznačí,



b) nesplní povinnost podle § 27 odst. 2, nebo



c) nabízí k prodeji předmět běžného užívání s prošlým datem minimální

trvanlivosti, který není bezpečný.



(11) Prodejce použitého předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm.

c) se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 26

odst. 4.



(12) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 4

písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13, odstavce 5 písm. a), odstavce 6

písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 10 písm. c),



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo

b), odstavce 3 písm. a) nebo c), odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14,

odstavce 4 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. d), odstavce 9 nebo 11,



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo

c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8, odstavce 4 písm. a) bodu 8,

odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b), odstavce 8 nebo odstavce 10

písm. b),



d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) bodu

3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a) bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 5

písm. b) nebo odstavce 7 písm. c),



e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu

11,



f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 10 písm. a).



§ 92b



Správní delikty na úseku ochrany jakosti vod



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v §

3 odst. 2 dopustí správního deliktu tím, že



a) dodá pitnou vodu, která nesplňuje hygienický požadavek stanovený v §

3 odst. 1, povolený podle § 3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4

odst. 6,



b) nekontroluje jakost pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo rozhodnutí

vydaného podle § 4 odst. 4 nebo 6 nebo schématu kontrol stanoveného

podle § 3a odst. 7,



c) neoznámí výskyt látky nebo mikroorganismu podle § 4 odst. 6,



d) použije vodárenskou technologii, chemickou látku nebo chemickou směs

v rozporu s § 5 odst. 8,



e) nedoloží zjednání nápravy v jakosti pitné vody podle § 3a odst. 2,



f) nezajistí zásobování pitnou vodou podle § 3a odst. 8, nebo



g) nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 8 nebo § 4 odst. 3, 5

nebo 6.



(2) Výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že



a) vyrobí nebo dodá teplou vodu v rozporu s § 3 odst. 3,



b) použije při úpravě teplé vody chemickou látku nebo chemickou směs v

rozporu s § 5 odst. 10, nebo



c) nesplní informační povinnost podle § 4 odst. 5.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3

odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody

se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo

neprovede nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e).



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3

odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné nebo teplé vody se

dopustí správního deliktu tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě,

rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody nebo pro

obdobný účel použije výrobek v rozporu s § 5 odst. 11.



(5) Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení,

která odebírá pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda

dodává veřejnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4

odst. 5



a) neprošetří příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo

teplé vody, nebo



b) nepřijme účinné nápravné opatření.



(6) Osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nebo osoba

poskytující péči se dopustí správního deliktu tím, že používá bez

povolení vodu jiné jakosti.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se

dopustí správního deliktu tím, že při výrobě teplé vody pro osobní

hygienu zaměstnanců nesplní povinnost podle § 41a.



(8) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 2 písm. a), odstavce 3, 4 nebo 5,



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d)

nebo f) nebo odstavce 2 písm. b),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),



d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 nebo 7,



e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo

g) nebo odstavce 2 písm. c).



§ 92c



Správní delikty na úseku koupališť a saun



(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, osoba

uvedená v § 6d nebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén nebo

saunu, se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní povinnost k zajištění ochrany koupajících se fyzických osob

podle § 6a odst. 1,



b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. i) nebo g),



c) nezajistí laboratorní kontrolu vody podle § 6c odst. 1 písm. a),



d) nepředá protokol o výsledku kontroly podle § 6c odst. 1 písm. d),



e) neuchovává protokol podle § 6c odst. 1 písm. c), nebo



f) nesplní informační povinnost podle § 6b.



(2) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny se

dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e)

nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz

přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny.



(3) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny anebo

osoba poskytující péči, která provozuje bazén, se dopustí správního

deliktu tím, že nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. f).



(4) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo

g),



b) nezveřejní údaj podle § 6f odst. 1 písm. f), nebo



c) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. h).



(5) Provozovatel přírodního koupaliště nebo osoba uvedená v § 6d se

dopustí správního deliktu tím, že neprovede doplňující vyšetření

jakosti vody podle § 6b odst. 1.



(6) Provozovatel přírodního koupaliště provozovaného na povrchových

vodách nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí správního deliktu tím, že



a) poruší dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání uložený

podle § 82a odst. 1 písm. c),



b) nezajistí vyšetření dodatečného nebo dalšího vzorku vody, nebo



c) nesplní povinnost podle § 82a odst. 1 písm. b).



(7) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo

b),



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 3, odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 nebo 6,



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,



d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo

f),



e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo

odstavce 4 písm. b).



§ 92d



Správní delikty na úseku výchovy, vzdělávání a zotavování dětí a

mladistvých



(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání, právnická nebo podnikající

fyzická osoba provozující živnost uvedenou v § 7 odst. 1 nebo

poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině v případě péče o více

než 12 dětí současně se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s §

7 odst. 1 nebo rozhodnutím podle § 14 nesplní hygienický požadavek na

provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění,

mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s

prádlem.



(2) Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí správního deliktu tím,

že nesplní povinnost podle § 7 odst. 3.



(3) Škola vysílající děti na školu v přírodě, právnická nebo

podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2

nebo § 11a se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4,



b) vyšle nebo přijme dítě v rozporu s § 9 odst. 1 nebo 3, nebo



c) nesplní povinnost podle § 11 odst. 1.



(4) Škola vysílající děti na školu v přírodě, právnická nebo

podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2,

§ 11a nebo § 12 se dopustí správního deliktu tím, že



a) přijme k činnosti na zotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně

rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor,

zdravotníka nebo osobu činnou při stravování, která nesplňuje podmínky

stanovené v § 10 odst. 1 nebo 3, nebo



b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. k).



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba

uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 11a se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 8 odst. 2



1. nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akce nebo

výchovně rekreační akce, členění stavby nebo zařízení, vybavení,

osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků nebo

splaškových vod, pro ubytování, stravování nebo režim dne, nebo



2. nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potraviny nebo jejího

používání při přípravě pokrmu, nebo



b) v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na

zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která pořádá

jinou podobnou akci pro děti podle § 12, se dopustí správního deliktu

tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení

nebo zásobování akce pitnou vodou.



(7) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 30 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 3, 4, odstavce

5 písm. a) nebo odstavce 6,



b) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 5

písm. b).



§ 92e



Správní delikty na úseku vnitřního prostředí stavby a venkovní hrací

plochy



(1) Uživatel stavby uvedené v § 13 odst. 1 se dopustí správního deliktu

tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytové místnosti v této

stavbě odpovídalo hygienickému limitu chemického, fyzikálního nebo

biologického ukazatele.



(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí se dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 13 odst. 2 nezajistí, aby písek nebyl mikrobiálně,

chemicky nebo parazitárně znečištěn, nebo



b) poruší zákaz uložený podle § 84 odst. 1 písm. h).



(3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 2 000

000 Kč.



§ 92f



Správní delikty na úseku činností epidemiologicky závažných



(1) Provozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s § 21



a) nedodrží zásadu provozní hygieny,



b) nezajistí uplatnění znalosti nebo zásady osobní nebo provozní

hygieny zaměstnancem nebo spolupracujícím rodinným příslušníkem,



c) nezajistí, aby výkonem činnosti epidemiologicky závažné nedošlo k

ohrožení nebo poškození zdraví,



d) umožní fyzické osobě výkon činnosti epidemiologicky závažné v

rozporu s § 19 odst. 3, nebo



e) používá kosmetický přípravek, který neodpovídá požadavkům přímo

použitelného předpisu Evropské unie^63).



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel

holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské nebo

regenerační a rekondiční služby nebo činnosti, při níž je porušována

integrita kůže, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 21

odst. 3 nezabezpečí lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru

služby.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel

kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví,

holičství, pedikúry, manikúry, solária nebo činnosti, při níž je

porušována integrita kůže, se dopustí správního deliktu tím, že poruší

zákaz podle § 22.



(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu

se dále dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 23 odst. 5, § 24 odst. 1 písm. c) nebo přímo

použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva^88)



1. poskytuje stravovací službu v provozovně, která nevyhovuje obecnému

nebo specifickému požadavku,



2. nesplní požadavek na pojízdný nebo přechodný provoz, prodejní

automat nebo jiný prostor, v němž se pravidelně připravují potraviny k

uvedení na trh,



3. nesplní požadavek na přepravu potraviny nebo pokrmu,



4. nesplní požadavek na zařízení provozovny,



5. nedodrží požadavek na skladování nebo odstraňování potravinářského

odpadu,



6. nesplní požadavek na zásobování vodou,



7. nedodrží předpis pro potraviny, pokud jde o přijetí potraviny, její

uložení, ochranu před kontaminací, postupy pro regulaci přístupu

škůdců, udržování stanovených teplot, tepelné ošetření, ochlazování

nebo balení,



8. nezajistí školení,



9. nevytvoří nebo nezavede postup založený na zásadách vyplývajících z

postupů založených na kritických kontrolních bodech, nepostupuje podle

něj nebo nepodá důkaz, že plní požadavky analýzy rizik a kritických

kontrolních bodů,



10. nepodá oznámení o zahájení nebo významné změně činnosti,



11. podá pokrm, který není bezpečný,



12. nezajistí sledovatelnost, nebo



13. nezajistí, aby pokrm splňoval výživový požadavek,



b) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské

unie na úseku potravinového práva^88), než je uvedena v písmeni a),



c) nesplní povinnost uloženou opatřením vydaným na základě přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední

kontroly^86),



d) v rozporu s § 23 odst. 4 neumožní fyzické osobě se zdravotním

postižením vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodicího

nebo asistenčního psa,



e) nesplní povinnost podle § 24 odst. 1 písm. a) nebo b),



f) nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. q) nebo nedodrží

postup podle § 24 odst. 1 písm. d),



g) nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmu,

suroviny, polotovaru nebo potraviny uloženou podle § 84 odst. 1 písm.

u) nebo neprokáže provedení znehodnocení nebo likvidace,



h) použije k výrobě nebo přípravě pokrmu volně rostoucí houbu bez

osvědčení podle § 24 odst. 2, nebo



i) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. n).



(5) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo

odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 11,



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b)

nebo e), odstavce 3, odsstavce 4 písm. a) bodu 7 nebo odstavce 4 písm.

b), c), f), g) nebo i),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu

2, 4 nebo 9, nebo odstavce 4 písm. e),



d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu

3, 6 nebo 12,



e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) bodu 5

nebo 13,



f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),

odstavce 2, odstavce 4 písm. a) bodu 8 nebo 10 nebo odstavce 4 písm. d)

nebo h).



§ 92g



Správní delikty na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím

zářením



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo

provozuje zdroj hluku nebo vibrací, provozovatel, správce nebo vlastník

zdroje hluku nebo vibrací, anebo právnická nebo podnikající fyzická

osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k

pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo

pozemek, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 30 odst. 1

nezajistí, aby nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo

provozuje zdroj hluku nebo vibrací nebo zdroj neionizujícího záření,

provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací anebo

právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné

produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby

poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek, se dopustí správního

deliktu tím, že nesplní povinnost pozastavit provoz nebo používání

zdroje hluku nebo vibrací uloženou podle § 84 odst. 1 písm. m).



(3) Provozovatel letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 vzletů

nebo přistání, nebo vojenského letiště se dopustí správního deliktu

tím, že



a) v rozporu s § 31 odst. 3 nenavrhne zřízení ochranného hlukového

pásma, nebo



b) na základě odborného posudku neplní povinnost podle § 31 odst. 4.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním

prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo

provozuje zdroj neionizujícího záření, se dopustí správního deliktu

tím, že



a) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo d),



b) v rozporu s § 35 odst. 3 nezastaví provoz nebo používání zdroje

neionizujícího záření,



c) nepostupuje v souladu s § 35 odst. 2 písm. b), nebo



d) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. c).



(6) Výrobce nebo dovozce laseru se dopustí správního deliktu tím, že

nezajistí splnění povinnosti podle § 36.



(7) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj

neionizujícího záření, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s

§ 35 odst. 4



a) nevede nebo neuchovává evidenci, nebo



b) neukončí provoz zdroje neionizujícího záření po vyčerpání doby

provozu zdroje neionizujícího záření.



(8) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo

5 písm. a) nebo b),



b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b),



c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c) nebo

odstavce 6,



d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d) nebo

odstavce 7 písm. a).



§ 92h



Správní delikty na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění

pracovnělékařských služeb



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se

dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5,



b) nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4,



c) nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického

expozičního testu podle § 39 odst. 2,



d) nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40,



e) nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů

nebo azbestu podle § 41,



f) nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4,



g) nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou

povinnost podle § 82 odst. 4,



h) nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu

zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2

písm. f),



i) při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním

předpisem nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. n),



j) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p), t) nebo v),

nebo



k) nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na

úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit

zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi,

kterou používá nebo které je exponován^78).



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo

podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby

mimo pracovněprávní vztahy^84), se dopustí správního deliktu tím, že

nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s)

nebo w).



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se

dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku

ochrany zdraví při práci



a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance

odpovídala stanovenému hygienickému požadavku,



b) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo

nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci,

vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému

požadavku,



c) nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru

pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice

zaměstnance rizikovému faktoru,



d) nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální

opatření k ochraně zdraví při práci,



e) neprovede stanovené měření rizikového faktoru,



f) nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového

faktoru,



g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen

na nejmenší rozumně dosažitelnou míru,



h) nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru,



i) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele

skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového

faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu,



j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci,

není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance,



k) nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo

biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické

karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu,



l) kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj

nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu,

zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně

zdraví,



m) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do

kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci,



n) poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu

práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu,



o) nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném

pásmu zakázána, nebo



p) jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při

zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba

nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na

staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví.



(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel

se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce na

úseku ochrany zdraví při práci



a) nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy

pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu

nebo zdroj,



b) nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru

pracovních podmínek,



c) nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění

nebo hodnocení rizikového faktoru,



d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru

nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika,



e) nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako

riziková mohla být zařazena do kategorie nižší,



f) nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika

změněné skutečnosti,



g) nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci

rizika,



h) neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu,



i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek nebo mu

poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený

požadavek,



j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku,



k) nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný

nápoj,



l) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání,



m) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím

na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví,



n) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci,

jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti,



o) neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce

zařazena,



p) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze

zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz nebo se podrobil

zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze,



q) nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu

poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým

preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce

je povinen se podrobit,



r) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní

prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování,



s) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo

změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce,

zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního

prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v

případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při

práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl

dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně

zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel

informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni

o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího

zdraví nebo zdraví jejího dítěte,



t) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo

změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce,

zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního

prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v

případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při

práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního,

chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z

nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické

zátěže,



u) nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení,



v) nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti,



w) neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví

zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený

zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví

zaměstnanců,



x) zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která

kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací

nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané,



y) zaměstná mladistvého zaměstnance prací nebo na pracovišti, které

jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž

může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy

na povolání, nebo



z) nevede seznam mladistvých zaměstnanců.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako uživatel, k němuž je

dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k

němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu

Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí tomuto

zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z

fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek,

z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické

zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce.



(6) Podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje

služby mimo pracovněprávní vztahy^84), se dopustí správního deliktu

tím, že nepřijme s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo

poskytování služeb přiměřené opatření k ochraně zdraví při práci,

ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu o

zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^84).



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se

dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem o specifických

zdravotních službách^61)



a) neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb,



b) nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele

pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance

nebo uchazeče o zaměstnání,



c) neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s

poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do

kategorie nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud

nepožadoval,



d) při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského

posudku o zdravotní způsobilosti, nebo



e) neodešle zaměstnance, který o to požádal, na mimořádnou

pracovnělékařskou prohlídku.



(8) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí správního deliktu

tím, že



a) nesdělí zaměstnavateli údaj podle § 39 odst. 3, nedodrží podmínky

pro odběr biologického materiálu, nebo



b) nesplní povinnost podle § 82 odst. 4.



(9) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h),

i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo

p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5,



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d)

nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 písm. e), f), h), i),

j), k), l), m), p) nebo r) nebo odstavce 6,



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3

písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 7 nebo odstavce 8

písm. a),



d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g),

odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 8 písm. b),



e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo

k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), o), q), s), t), u)

nebo v),



f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo

odstavce 4 písm. z).



§ 92i



Správní delikty na úseku nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a

chemickými směsmi



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí

poruší povinnost podle § 44a odst. 2,



b) poruší zákaz nabízet, darovat, prodávat, dodat, přenechat nebo

obstarat nebezpečnou chemickou látku nebo chemickou směs podle § 44a

odst. 3, 4 nebo 5,



c) v rozporu s § 44a odst. 6 nezabezpečí nakládání s nebezpečnou

chemickou látkou nebo chemickou směsí fyzickou osobou odborně

způsobilou nebo zaškolenou fyzickou osobou,



d) v rozporu s § 44a odst. 6 nevede nebo neuchovává záznam o školení

nebo opakovaném proškolení,



e) nesplní povinnost podle § 44a odst. 7,



f) při skladování nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi nesplní

povinnost podle § 44a odst. 8, nebo



g) nesplní povinnost při evidenci nebezpečné chemické látky nebo

chemické směsi podle § 44a odst. 9.



(2) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo

f),



d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e),



e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g),



f) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d).



§ 92j



Správní delikty na úseku provozu zdravotnických zařízení a zařízení

sociálních služeb



(1) Osoba poskytující péči se dopustí správního deliktu tím, že



a) při výskytu infekce spojené se zdravotní péčí nebo podezření na její

výskyt nesplní povinnost podle § 16 odst. 1,



b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 2 nebo § 62 odst. 1

nebo 2,



c) nedodrží hygienický požadavek pro příjem nebo ošetřování fyzické

osoby, zásobování vodou, úklid, výkon nebo kontrolu dezinfekce,

sterilizace nebo vyššího stupně dezinfekce nebo použije jiný způsob

sterilizace bez povolení podle § 17 odst. 5,



d) v rozporu s § 17 odst. 5 nevede evidenci o sterilizaci,



e) nesplní povinnost podle § 62 odst. 3, nebo



f) nesplní povinnost podle § 75a odst. 4.



(2) Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická

osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se

dopustí správního deliktu tím, že nedodrží hygienický požadavek podle §

18 odst. 1 nebo postupuje v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1

písm. o).



(3) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b)

nebo c),



b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo

odstavce 2,



c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),



d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).



§ 92k



Správní delikty na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních

onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví



(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb

se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 75b

odst. 1.



(2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím,

že



a) jako poskytovatel určený podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 4, § 67

odst. 12, § 70 odst. 2 nebo 4 nebo § 100f neprovede opatření k

předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,



b) v rozporu s § 15 odst. 3 neposkytne součinnost při provádění

prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí,



c) nesplní povinnost podle § 45,



d) v rozporu s § 47a odst. 4 nesplní oznamovací povinnost,



e) provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a,



f) neposkytne informaci podle § 51 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo

nesplní povinnost podle § 54 odst. 1 nebo 2,



g) nesplní povinnost podle § 74, nebo



h) provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez

povolení vydaného podle § 72 odst. 1.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že neprovede opatření nařízené podle § 80 odst. 1 písm. h)

nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l).



(4) Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, mateřská škola,

právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v §

50 se dopustí správního deliktu tím, že přijme dítě, které se

nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá stanovený

doklad.



(5) Zařízení uvedené v § 46 odst. 4, do kterého je umístěna fyzická

osoba, která nedovršila patnáctý rok svého věku, nebo jemuž je taková

fyzická osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí soudu, se dopustí

správního deliktu tím, že v rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby

se tato fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna imunita vůči infekci nebo

zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (trvalá

kontraindikace), podrobila stanovenému pravidelnému očkování.



(6) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo

c) nebo odstavce 3,



b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e), g)

nebo h), odstavce 4 nebo 5,



c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2

písm. b), d) nebo f).



§ 92l



Správní delikty na úseku dezinfekce, dezinsekce a deratizace



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesplní při provádění ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo

deratizace povinnost podle § 56,



b) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede běžnou ochrannou dezinfekci,

dezinsekci nebo deratizaci, nebo



c) neprovede speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci

nařízenou podle § 61 odst. 2 nebo nedodrží podmínku provedení speciální

ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizaci stanovenou podle § 61

odst. 4.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna

provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se

dopustí správního deliktu tím, že



a) nezajistí výkon této činnosti fyzickou osobou splňující požadavky

podle § 58 odst. 1, 2 nebo 3,



b) nezajistí řízení nebo dohled nad výkonem speciální ochranné

dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 58 odst. 2 nebo 4,



c) nesplní povinnost podle § 61 odst. 1,



d) nedodrží podmínku uloženou podle § 61 odst. 4, nebo



e) nepodá oznámení podle § 61 odst. 3.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se

dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 57 odst. 2 nezajistí

provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k

získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a

deratizace, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí obsah nebo

rozsah kursu podle § 59.



(5) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3,



b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo

b), odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo odstavce 4.



§ 92m



Správní delikty na úseku provozních řádů



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat

provozní řád nebo jeho změnu, bez takového provozního řádu schváleného

příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví,



b) neseznámí zaměstnance nebo další osobu, která pracuje na jejím

pracovišti, s provozním řádem,



c) nezajistí dodržení provozního řádu,



d) neprovede úpravu provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm.

j), nebo



e) nesplní povinnost odstranit závadu v dodržování provozního řádu

uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j).



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.



§ 92n



Správní delikty na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany

veřejného zdraví



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesplní povinnost podle právního předpisu krajské hygienické stanice

vydaného podle § 85,



b) nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80

odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví

fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě

nebo jiné mimořádné události,



c) poruší dočasný zákaz používání výrobku uložený podle § 80 odst. 5

nebo nedodrží dočasné pozastavení nebo omezení zvláštního opatření nebo

jiného přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 80 odst. 7,



d) postupuje v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm.

l),



e) v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. y) pokračuje v

protiprávním jednání, které poškozuje nebo může poškodit společný zájem

spotřebitelů,



f) nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik uložené podle § 84

odst. 1 písm. q),



g) nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti uloženou podle § 84

odst. 1 písm. b) nebo obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána

nebo omezena v rozporu s § 84 odst. 2,



h) nesplní povinnost okamžitého uzavření provozovny uloženou podle § 84

odst. 1 písm. r) nebo otevře provozovnu v rozporu s § 84 odst. 3,



i) v rozporu s § 62a nesdělí okolnost důležitou v zájmu

epidemiologického šetření,



j) se nepodrobí opatření uloženému podle § 82 odst. 2 písm. l), nebo



k) neumožní zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo přizvané

fyzické osobě realizaci oprávnění podle § 51 odst. 1 písm. c) nebo § 88

odst. 6, 7 nebo 8.



(2) Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostor,

zařízení nebo pozemek, na nichž má být prováděno ochranné opatření

podle § 68 odst. 1, se dopustí správního deliktu tím, že v nezbytném

rozsahu neposkytne příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

součinnost při organizování nebo provádění ochranného opatření.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b),

c), d), e), g), h), i) nebo j),



b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),



c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) nebo

odstavce 2.



§ 93



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména k jeho následkům a okolnostem, za nichž byl

spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává krajská hygienická

stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany

a Ministerstvo vnitra projednává správní delikty podle své působnosti

stanovené v § 83.



(5) Proti právnické osobě nelze zahájit řízení u orgánu příslušného

podle předchozího odstavce ani uložit pokutu či jinou sankci, bylo-li

již ve vztahu k témuž jednání či opomenutí zahájeno řízení u jiného

správního orgánu anebo za ně uložena pokuta či jiná sankce.



(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(7) Pokuty vybírá orgán, který je uložil; vymáhá je celní úřad. Příjem

z pokut je příjmem státního rozpočtu.



§ 94



Použití správního řádu a účastníci řízení



(1) Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací

dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle

tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního

předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným

stanoviskem podle správního řádu^56a) a nejsou samostatným rozhodnutím

ve správním řízení.



(2) Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 9, § 6c odst. 1

písm. g), § 6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21

odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a 3 a § 72 odst. 1 je pouze žadatel.

Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 a § 82 odst.

2 písm. c) až f) a n) je pouze zaměstnavatel. Účastníkem řízení před

orgánem ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84)

nebo pokuty v případě porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené

k ochraně veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem, přímo

použitelným předpisem Evropské unie nebo rozhodnutím, popřípadě

opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě tohoto nebo

zvláštního zákona anebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,

fyzickou osobou, která je podnikatelem nebo právnickou osobou, je pouze

osoba, které tuto povinnost stanoví zákon nebo přímo použitelný předpis

Evropské unie nebo je jí uložena na základě zákona nebo přímo

použitelného předpisu Evropské unie.



(3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 67 odst. 1 a

11, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) a x) je fyzická osoba, které

je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění

nařizováno.



(4) Prvním úkonem v řízení podle § 82 odst. 2 písm. l), m), p) a q) a §

84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, písmen e) části textu

před středníkem, g), n), r), u), v) a x) je vydání rozhodnutí. Místní

příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle

§ 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění

rozhodných skutečností zdržuje.



§ 94a



Opatření obecné povahy



(1) Monitorovací kalendář podle § 82a odst. 1 písm. a) vydá krajská

hygienická stanice jako opatření obecné povahy. Toto opatření obecné

povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky

v sídle krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné.



(2) Opatření na úseku řízení jakosti vod ke koupání podle § 82a odst. 1

písm. b) a c) a opatření orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 82a

písm. d) a na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

ochrany veřejného zdraví před nebezpečnými a z nebezpečnosti

podezřelými výrobky a vodami podle § 80 odst. 1 písm. g), h), p), y), §

80 odst. 5, 6, 7 a § 82 odst. 2 písm. l), m), p), která se týkají

obecně vymezeného okruhu adresátů, vydá příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy se

vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné

povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu ochrany

veřejného zdraví, který opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně

15 dnů. Jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví,

zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím,

které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na

dobu nejméně 15 dnů.



(3) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho

účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdraví záznamem o

jeho účinnosti.



(4) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné

povahy podle odstavce 2, orgán ochrany veřejného zdraví je bezodkladně

zruší nebo změní; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.



DÍL 3



Opatření při mimořádných okolnostech



§ 95



V případě mimořádných událostí^57) nebo je-li vyhlášen krizový

stav^58), je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům

krajských hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve

zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče.



HLAVA VI



OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI



§ 96



Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho

část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění

provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Krajská

hygienická stanice poskytne obci na její žádost součinnost při

hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce

nebo deratizace.



HLAVA VII



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



DÍL 1



Společná ustanovení



§ 97



(1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví nese

osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní

právní předpisy nestanoví jinak. Nesení nákladů vzniklých při výkonu

státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis o

kontrole^85).



(2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie

je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu

povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru^73).

Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské

unie^74) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm.

a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů

dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží

orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního

zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního zdravotního

dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného

zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.



(3) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno

nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví

uložit kontrolované osobě, u které bylo porušení či nesplnění

povinnosti zjištěno, aby uhradila jím vynaložené náklady na zjištění

závady. Orgán ochrany veřejného zdraví uložené náhrady nákladů vybírá;

vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů jsou příjmem státního rozpočtu.



§ 98



Za nesplnění povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízení pro

výchovu a vzdělávání, poskytovateli sociálních služeb, jakož i další

organizační složce státu, kraje nebo obce, pokud nejsou právnickými

osobami, odpovídá jejich zřizovatel.



§ 99



Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného

zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán

ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 3 odst.

4, § 3a odst. 1 a 3, § 4 odst. 3, § 4 odst. 4 písm. b), § 5 odst. 5 a

9, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, §

21a, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm. e).



§ 99a



zrušen



§ 100



Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit ho ke

schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy

byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen.

Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní řád, jsou povinny

seznámit s ním své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich

pracovištích provést jeho změnu v případě významných změn provozu, a

zajistit a kontrolovat jeho dodržování.



§ 100a



Při změně nebo stanovení četnosti odběru vzorků vody, stanovení dalšího

nebo dodatečného vzorku vody anebo hygienického limitu pro výskyt

prováděcím právním předpisem neupravené látky ve vodě postupuje povinná

osoba při odběru vzorku vody a jeho laboratorním vyšetření obdobně

podle § 4 odst. 1 a 2, jde-li o vodu pitnou, a podle § 6c odst. 1 písm.

a) až d), jde-li o vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování.



§ 100b



(1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává

den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle

nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon

u orgánu ochrany veřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který

má povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za

zachovanou, pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví

může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to

účastník řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a

učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon.



(2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví, který

opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému

orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů

ode dne, kdy námitky obdržel.



§ 100c



(1) Místní příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení

nebo složení zkoušky se řídí místem činnosti osoby, s výjimkou postupu

podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání

zotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akci, místem jejího

počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí

místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy

se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění.



(2) Oznámení podle § 23 odst. 5 předloží osoba krajským hygienickým

stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.



§ 100d



Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky,

které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropské

unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo

uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ

v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou

současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za

předpokladu, že takový výrobek odpovídá



a) technickým předpisům^4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh,

popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států

závazné,



b) technickým normám^4a) nebo pravidlům správné výrobní praxe, které

jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň

postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je

smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo



c) mezinárodním technickým normám^4a), oprávněně používaným v některém

z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům

používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními

předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace

zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen,

v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek

výrobku,



pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe

nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře

této ochrany v České republice.



§ 100e



Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o

závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti, a to včetně

výsledků měření nebo vyšetření, zotavovacími akcemi a jinými podobnými

akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a

stravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované

osoby, stavu kontrolovaného objektu, povaze případného rizika,

přijatých nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně

veřejného zdraví. Dále jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny v

souvislosti s informováním veřejnosti o jakosti pitné vody, teplé vody

a jakosti vody v koupalištích zveřejňovat i výsledky provozních

kontrol, získané na základě povinností stanovených osobám tímto

zákonem. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená

podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.



§ 100f



K provedení opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních

onemocnění a mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího

vzniku stanovených podle § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l),

m) a p) a § 85 je orgán ochrany veřejného zdraví, který opatření

nařídil, oprávněn rozhodnutím stanovit poskytovatele zdravotních

služeb, kteří je provedou. Odvolání poskytovatele zdravotních služeb

proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.



DÍL 2



Přechodná ustanovení



§ 101



(1) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o

vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni účinnosti

tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo městy, která

vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují místně příslušní

okresní (městští) hygienici nebo krajští hygienici, kteří vykonávají

působnost okresního hygienika.



(2) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o

vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje, jde-li

o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví. Ostatní řízení

o uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



(3) V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která byla

zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pokračuje podle

dosavadních právních předpisů. V řízeních o schválení výroby nebo

dovozu výrobků, které tento zákon již neupravuje, se nepokračuje.



(4) Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary, Liberec,

Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem 31. prosince 2000 zanikají. K

tomuto datu zanikají ve správních obvodech okresních úřadů Karlovy

Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních

hygieniků.



(5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv a

povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni 31. prosince

2000



1. Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou

hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,



2. Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou

hygienickou stanici se sídlem v Liberci,



3. Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou

hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,



4. Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou

hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,



5. Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou

hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,



6. Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou hygienickou

stanici se sídlem ve Zlíně.



(6) V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla ukončena

okresními hygieniky v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě,

Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní krajští hygienici.



§ 102



(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž výroba nebo

dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle

§ 101, jakož i osoba, která za podmínek § 26 odst. 2 uvádí tyto

předměty běžného užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba,

dovoz a oběh byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle §

26 do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností

podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu

hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud

jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí

vydaná podle § 101.



(2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci kosmetických

prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna

2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni splnit do 1. července

2002; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v

tomto případě neplatí.



(3) Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo chemických

přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo dovoz byly

zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jsou

povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek

nebo chemických přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1.

července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle

tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické

služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich

platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná

podle § 101.



(4) Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam

uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného užívání, výrobků,

chemických látek a chemických přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3

posuzují podle dosavadních právních předpisů, rozhodnutí orgánů

hygienické služby nebo rozhodnutí vydaných podle § 101.



§ 103



(1) Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba vypracovat

provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny splnit tuto

povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby poskytující péči (§ 15

odst. 1) a osoby provozující koupaliště, holičství, kadeřnictví,

manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční

služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o

tělo, jsou v této lhůtě dále povinny předložit návrhy provozních řádů

příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného

zdraví provozní řád posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení

návrhu.



(2) Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto

zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po

dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba,

která byla před zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických

látek a chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s

nimi, ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle §

58 odst. 2 až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona

vykonávat v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace fyzická

osoba, které byla udělena autorizace podle zvláštního právního

předpisu. Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne účinnosti

tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdraví a zdravotnická

zařízení léčebně preventivní péče.



(3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem účinnosti

tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4 odst. 1

nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany

veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.

Do doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného

zdraví postupuje výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní

praxe.



§ 104



Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické body ve

výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění pokrmů do

oběhu nejpozději do 1. července 2002.



§ 105



(1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické

požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí

být podle nich upraveny nejpozději do 1. července 2003.



(2) Provozovny stravovacích služeb zřízené přede dnem 1. ledna 2001,

které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz, přepravu a skladování

pokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být

podle nich upraveny nejpozději do 1. ledna 2002.



(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím uložit

úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2 před stanoveným

datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany

veřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na časově omezenou dobu

může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůty uvedené v

odstavcích 1 a 2 prodloužit.



(4) Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací a železnic,

jejichž užívání bylo povoleno přede dnem 1. ledna 2001, předloží žádost

podle § 31 odst. 1 nejpozději do 1. ledna 2003.



§ 106



(1) Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede dnem 1.

ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel příslušnému

orgánu ochrany veřejného zdraví nejpozději do 6 měsíců; do kategorie

druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003. Orgán ochrany veřejného

zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky

měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky

zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu

pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.



(2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného

zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté,

pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic s poliklinikou

(polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické

služby, kterými se stanoví rizikové práce a pracoviště.



(3) Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v

§ 43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví u činností zahájených

přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.



DÍL 3



Závěrečná ustanovení



§ 107



Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují

za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.



§ 108



(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1 a

3, § 4 odst. 1, 2, 4, 8 a 9, § 5 odst. 1, 2 a 8 až 10, § 6a odst. 6, §

6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2

a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17

odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21

odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a

d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst.

1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst.

2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1, 2 a

odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst.

1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a odst. 2 písm. d) a odst.

5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.



(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví

vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na prostory a provoz

zařízení pro výchovu a vzdělávání.



(3) Vláda vydá k provedení § 30 odst. 3, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2,

36, § 77 odst. 5 a § 88 odst. 1 nařízení.



(4) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní

předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví

na základě hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z přírodních,

životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých

poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a

doporučení Světové zdravotnické organizace.



(5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se

jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní

předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1.

ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle

zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická

stanice.



§ 109



Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních

předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.



ČÁST DRUHÁ



zrušena



§ 110



zrušen



ČÁST TŘETÍ



Změna živnostenského zákona



§ 111



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona č.

19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.

149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 31 odst. 14 se slova "hygienických a bezpečnostních předpisů"

nahrazují slovy "bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících

ochranu veřejného zdraví" a slova "předpisů o opatřeních proti

přenosným nemocem^33)" nahrazují slovy "zvláštních právních

předpisů^33)".



Poznámka pod čarou č. ^33) zní:



"33) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o

změně některých souvisejících zákonů.".



2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti "Poskytování

služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" sloupec 2 zní:

"ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti

bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci".



3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje obor

živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní: "Speciální

ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo

vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou

speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho

objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v

potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku

rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost

podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a

o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti

zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, odborná způsobilost podle § 18 až 20 zákona č.

157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých

dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3

zní: "*)zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách

některých souvisejících zákonů".



4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných

a optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti "Ochranná

dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými

přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou

odborných činností na úseku rostlinolékařské péče" včetně poznámky

uvedené ve sloupci 5 zní: "Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a

deratizace toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo

chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a

deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných

činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní:

"Odborná způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o

ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo

po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost

získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a

přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.

352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "*) zákon č. 147/1996

Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících

zákonů".



5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných

a optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor živnosti,

který včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: "Speciální ochranná

dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských

provozech, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské

péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3

zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č.

258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20

zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně

některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve

sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví", poznámka ve

sloupci 5 zní: "*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o

změnách některých souvisejících zákonů".



6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje obor

živnosti, který zní: "Pořádání kursů k získání znalostí k výkonu

speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace", text ve

sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č.

258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví" a text ve sloupci 5 zní: "§ 59 zákona č. 258/2000

Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících

zákonů".



7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti "Pohřební

služba" se ve sloupci 4 slova "státní hygienické služby" nahrazují

slovy "ochrany veřejného zdraví".



8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti "Provozování

pohřebišť a krematorií" se ve sloupci 4 slova "státní hygienické

služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



§ 112



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o přestupcích



§ 113



Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a

zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 29 odst. 1 písm. b) se za slovo "opatření" vkládají slova

"stanovené nebo" a slova "nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad

stanovenou přípustnou mez" se zrušují.



2. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova "poživatin nebo" zrušují.



3. V § 29 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.



Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako písmena e) až h).



4. V § 29 odst. 1 písm. f) se slovo "jedy" zrušuje.



5. V § 29 odst. 1 písm. f) se slova "anebo poruší povinnost k ochraně

zdraví před ionizujícím zářením" zrušují.



6. V § 29 odst. 1 písmeno g) zní:



"g) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k

předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,".



7. V § 29 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a

doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:



"i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k

ochraně zdraví před neionizujícím zářením,



j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro

provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,



k) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro

pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v

přírodě.".



8. V § 29 odstavec 2 zní:



"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) lze uložit pokutu do

10 000 Kč.".



9. V § 86 písmeno c) zní:



"c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví

podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a i) až k).".



ČÁST ŠESTÁ



zrušena



§ 114



zrušen



ČÁST SEDMÁ



zrušena



§ 115



zrušen



ČÁST OSMÁ



zrušena



§ 116



zrušen



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o ochraně spotřebitele



§ 117



Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č.

217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č.

110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č.

145/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit

odchylně.".



Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.



2. V § 23 odst. 4 se slova "hygienické služby^18)" nahrazují slovy

"ochrany veřejného zdraví^18)".



Poznámka pod čarou č. ^18) zní:



"18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů.".



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky



§ 118



V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb.,

zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb.,

zákona č. 575/1990 Sb. a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění



§ 119



Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997

Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999

Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000

Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb.,

se mění takto:



1. V § 30 odst. 1 se slova "přenosným nemocem.^34)" nahrazují slovy

"infekčním onemocněním.^34)".



Poznámky pod čarou č. ^34) a ^35) znějí:



"34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

a o změně některých souvisejících zákonů.



35) Zákon č. 258/2000 Sb.".



2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova "hygienické služby" nahrazují slovy

"ochrany veřejného zdraví".



3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova "hygienické služby" nahrazují slovy

"ochrany veřejného zdraví".



4. V § 55 odst. 3 se slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany

veřejného zdraví".



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům



§ 120



Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona

č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění takto:



1. V § 4 odst. 1 se slova "závazný posudek příslušného orgánu

hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušný orgán ochrany

veřejného zdraví" a slova "závazného posudku" se nahrazují slovem

"rozhodnutí".



2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova "posudku příslušného orgánu

hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutí příslušného orgánu

ochrany veřejného zdraví".



ČÁST TŘINÁCTÁ



zrušena



§ 121



zrušen



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna horního zákona



§ 122



V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství (horní zákon), se slova "hygienické služby"

nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".



ČÁST PATNÁCTÁ



zrušena



§ 123



zrušen



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



zrušena



§ 124



zrušen



ČÁST SEDMNÁCTÁ



zrušena



§ 125



zrušen



ČÁST OSMNÁCTÁ



zrušena



§ 126



zrušen



ČÁST DEVATENÁCTÁ



Změna zákona o výkonu vazby



§ 127



V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění

zákona č. 208/2000 Sb., se slovo "přenosné" nahrazuje slovem

"infekční".



ČÁST DVACÁTÁ



Změna zákona o regulaci reklamy



§ 128



V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o

změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a

televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se slovo

"přenosných" nahrazuje slovem "infekčních".



ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ



Změna zákona o ochraně chmele



§ 129



V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se slova

"hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".



ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ



zrušena



§ 130



zrušen



ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ



Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění



§ 131



V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné

zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č.

324/1993 Sb., se slova "předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem"

nahrazují slovy "zvláštních právních předpisů".



ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ



zrušena



§ 132



zrušen



ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 133



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části šesté

§ 114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce

následujícího po dni vyhlášení, části první § 24 odst. 1 písm. h),

které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, a části první § 29, který

nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Rychetský v. r.



Příl.1



zrušena



Příl.2



Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla



1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území

hlavního města Prahy,



2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro

území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml.

Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník,



3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých

Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov,

Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor,



4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro

území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever,

Rokycany a Tachov,



5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových

Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov,



6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad

Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most,

Teplice a Ústí nad Labem,



7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro

území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,



8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v

Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov

nad Kněžnou a Trutnov,



9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v

Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad

Orlicí,



10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro

území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad

Sázavou,



11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně

pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín,

Vyškov a Znojmo,



12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci

pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,



13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v

Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín,

Opava a Ostrava-město,



14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro

území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.



Příl.3



zrušena



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 274/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Vykonatelná povolení užití vody, která nesplňuje hygienické limity

ukazatelů pitné vody, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

pozbývají platnosti dnem 1. ledna 2004, pokud není v rozhodnutí

příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví stanovena lhůta kratší.



2. Řízení ve věcech překročení hygienických limitů ukazatelů jakosti

pitné vody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

zastavují.



3. Osoby předloží návrhy na způsob stanovení míst odběru vzorků pitné

vody podle § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,

nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Provozní řády podle § 4 odst. 3 a § 21a zákona č. 258/2000 Sb., ve

znění tohoto zákona, a změny provozních řádů, obsahující doplnění podle

§ 7 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto

zákona, předloží osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba

provozní řád, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



5. Žádost o užití vody jiné jakosti podle § 18 odst. 2 a § 21 odst. 2

zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které

zahájily výkon činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

povinny předložit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Oznámení podle § 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto

zákona, jsou osoby, které zahájily činnost přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, povinny podat nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



7. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které

nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 6 zákona č. 258/2000 Sb.,

ve znění tohoto zákona, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31.

prosince 2004. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může

rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle povahy provozu

nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech

může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě

první rozhodnutím prodloužit.



8. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které

nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1 zákona č.

258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a stavby školních jídelen, které

nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 23 odst. 3 zákona č.

258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou požadavků na

zásobování vodou, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31.

prosince 2007. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může

rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle povahy provozu

nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech

může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě

první rozhodnutím prodloužit.



9. Do doby splnění hygienických požadavků podle bodů 7 a 8 se tyto

stavby posuzují podle dosavadních právních předpisů.



10. Zdravotní průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.



11. Povinnosti podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění

tohoto zákona, splní provozovatelé stanovených letišť nejpozději do 31.

prosince 2004.



12. Kritické kontrolní body stanoví provozovatelé stravovacích služeb,

jejichž výroba je nižší, než stanoví § 38 odst. 2 vyhlášky č. 107/2001

Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách

osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných,

nejpozději do 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



13. Povinnost oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro

účely poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených v

kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých fyzických

osob, jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředků, jejichž výroba

nebo dovoz byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

povinni splnit do 1. července 2005; povinnost uvést v oznámení datum

zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.



14. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení před

orgánem ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do kategorie druhé.

Podle § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, se

posuzují i návrhy na zařazení prací do kategorií, o nichž správní

řízení nebylo pravomocně ukončeno.



15. Práce, zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgánem

ochrany veřejného zdraví do druhé kategorie, se považují za práce

zařazené podle tohoto zákona zaměstnavatelem.



16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení o schválení

výrobků určených pro styk s potravinami [§ 25 odst. 1 písm. a)].



17. Oprávnění jmenovat a odvolat hlavního hygienika České republiky a

jeho zástupce náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona

vládě. Návrh předkládá ministr zdravotnictví.



18. Oprávnění jmenovat a odvolat ředitele krajských hygienických stanic

náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona ministrovi

zdravotnictví. Návrh předkládá hlavní hygienik České republiky.



19. Návrhy na povolení podle § 41a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve

znění tohoto zákona, podají zaměstnavatelé, kteří zahájili výrobu teplé

vody pro účely osobní hygieny zaměstnanců, která nevyhovuje požadavkům

podle § 41a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl.II zákona č. 392/2005 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Výrobci ani dovozci nesmějí od 1. března 2006 uvádět na trh

materiály a výrobky pro styk s potravinami, které nesplňují požadavky

stanovené prováděcím právním předpisem na plasty a výrobky z nich.



2. Výrobci ani dovozci nesmějí od 29. ledna 2006 uvádět na trh výrobky

pro styk s potravinami z regenerované celulózy, které nesplňují

požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro regenerovanou

celulózu (celofán).



3. Návrhy na zařazení prací do kategorií a žádosti podle § 3a odst. 1 a

3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, o nichž bylo zahájeno řízení či posouzení přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních

předpisů.



4. Změny provozního řádu podle § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží osoby

uvedené v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



5. Splnění povinnosti uložené podle § 84 odst. 1 písm. o) zákona č.

258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle

dosavadních právních předpisů.



6. Prodejci, jakož i osoby poskytující služby nesmějí od data 24. září

2005 prodávat ani poskytovat konečnému spotřebiteli kosmetické

prostředky, které obsahují methyldibromglutaronitril (MDGN), s výjimkou

kosmetických prostředků, které se oplachují a neobsahují více než 0,1 %

methyldibromglutaronitrilu (MDGN).



Čl.XII zákona č. 222/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ministerstvo zdravotnictví



a) pořídí do 30. června 2007 strategické hlukové mapy pro okolí

pozemních komunikací, po kterých projede více než 6 000 000 vozidel za

rok, železničních tratí, po kterých projede více než 60 000 vlaků za

rok, v blízkosti hlavních letišť, vymezených v § 81 odst. 1 písm. c)

zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, a pro aglomerace s více než 250 000 trvale bydlícími

obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými,

sociálními a územně technickými vazbami,



b) pořídí do 30. června 2012 strategické hlukové mapy pro všechny

hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a aglomerace

vymezené v § 81 a 81a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Ministerstvo dopravy



a) pořídí do 18. července 2008 akční plány pro okolí pozemních

komunikací, které jsou ve vlastnictví státu a po kterých projede více

než 6 000 000 vozidel za rok, železničních tratí, po kterých projede

více než 60 000 vlaků za rok, v blízkosti hlavních letišť, vymezených v

§ 81 odst. 1 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona,



b) pořídí do 18. července 2013 akční plány pro okolí hlavních pozemních

komunikací ve vlastnictví státu, vymezených v § 81 odst. 1 písm. a)

zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, a akční plány pro okolí hlavních železničních tratí

vymezených v § 81 odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Krajský úřad



a) pořídí do 18. července 2008 akční plány pro okolí pozemních

komunikací, které jsou ve vlastnictví kraje a po kterých projede více

než 6 000 000 vozidel za rok, a pro aglomerace s více než 250 000

trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s

intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami,



b) pořídí do 18. července 2013 akční plány pro okolí hlavních pozemních

komunikací ve vlastnictví kraje nebo obcí ve správním území kraje a pro

aglomerace vymezené v § 81 a 81a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 151/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně

se postupuje v řízeních, jejichž cílem není vydání rozhodnutí a která

nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řízení podle § 6 odst. 3 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně

skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správní orgán

zastaví.



3. Provozní řády podle § 6c odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží

právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nejdéle do 6 měsíců ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. První klasifikace vod podle § 82a odst. 1 písm. e) zákona č.

258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se provede nejpozději do konce koupací sezóny v roce 2015.



5. Informace o vodách ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. e) zákona č.

258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví prostřednictvím

Portálu veřejné správy poprvé pro koupací sezónu v roce 2012, a to před

jejím zahájením.



6. Informace podle § 6g odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, budou předány poprvé v

roce 2012. Do této lhůty poskytuje Ministerstvo životního prostředí

Evropské komisi zprávy podle dosavadní právní úpravy.



Čl. II zákona č. 115/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích,

Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě,

Brně, Olomouci a ve Zlíně, zřízené podle § 86 odst. 1 zákona č.

258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, se zrušují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z

pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého zrušení zdravotní

ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni,

Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové a v Pardubicích uvedené v

bodě 1, přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, který

je jejich nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

dále přechází na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem veškeré

závazky, které měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení,

jakož i příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s

nímž byly tyto zdravotní ústavy příslušné hospodařit.



3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z

pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého zrušení zdravotní

ústavy se sídlem v Jihlavě, Brně, Olomouci a ve Zlíně uvedené v bodě 1,

přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který je jejich

nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále

přechází na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě veškeré závazky, které

měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost

hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byly tyto

zdravotní ústavy příslušné hospodařit.



4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců,

jejichž pracovní poměr ke zdravotním ústavům uvedeným v bodě 1 skončil

přede dnem zrušení těchto zdravotních ústavů anebo tímto dnem,

vypořádají nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.



5. Pokud byly zdravotní ústavy uvedené v bodě 1 účastníky právních

vztahů vzniklých do dne jejich zrušení včetně a účastníky soudních,

správních a jiných řízení zahájených do dne jejich zrušení včetně a

tyto vztahy a řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo

se tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, jsou účastníkem uvedených

právních vztahů a řízení nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.



6. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pořídí nástupnické

organizace uvedené v bodech 2 a 3 protokol obsahující soupis majetku

České republiky včetně práv, soupis závazků a soupis práv a povinností

z pracovněprávních vztahů, které tyto nástupnické organizace převzaly

po zrušených zdravotních ústavech uvedených v bodě 1. Nemovitosti,

které se evidují v katastru nemovitostí, musí být v protokolu označeny

údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí.



7. Návrh na zápis změny příslušnosti hospodařit s nemovitostmi, u nichž

dochází k přechodu příslušnosti hospodařit na nástupnické organizace

uvedené v bodech 2 a 3, do katastru nemovitostí podají tyto nástupnické

organizace u příslušného katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Pro tento účel je protokol podle bodu 6

listinou osvědčující příslušnost těchto nástupnických organizací k

hospodaření s uvedenými nemovitostmi.



8. Územní pracoviště krajských hygienických stanic uvedená v příloze č.

3 k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považují za územní pracoviště krajských

hygienických stanic zřízená podle § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 223/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Provozovatel potravinářského podniku, který podle § 23 odst. 4 věty

poslední zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, neměl povinnost podat oznámení podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie o hygieně potravin, podá toto

oznámení nejpozději do 4 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Žádosti podle § 3 odst. 5 a § 5 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve

znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, podané přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních

předpisů.



Čl. VIII zákona č. 252/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Osoba poskytující ubytování podle § 21a věty třetí zákona č. 258/2000

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví

provozní řád a předloží jej ke schválení příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl. II zákona č. 267/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení podle § 31 odst. 1, § 37 odst. 2 a 5, § 60 odst. 2, § 67

odst. 2, § 83b odst. 1, § 83c odst. 5 a § 84 odst. 1 písm. r) a u) a §

84 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená, se dokončí podle

dosavadních právních předpisů.



2. Ministerstvo zdravotnictví provede první hodnocení podle § 80 odst.

1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, v roce 2016.



3. Krajská hygienická stanice provede první hodnocení podle § 82 odst.

2 písm. u) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, v roce 2016.



4. Informaci podle § 4 odst. 6 věty poslední zákona č. 258/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí osoba

uvedená v § 3 odst. 2 odběratelům nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října

1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních

údajů a o volném pohybu těchto údajů.



Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k

lidské spotřebě.



Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září

1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných

nemocí ve Společenství.



Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných

nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září

2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým

činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1

směrnice 89/391/EHS).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002

o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.



Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví

definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství

podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.



Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se

mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí

2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích,

a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů

pro přenosné nemoci.



Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění

rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí

epidemiologického dozoru.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o

řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.



Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí

2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.



Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění

rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení

přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského

parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu

2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při

práci.



Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí

směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a

status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.



Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění

rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení

přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského

parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.



Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění

rozhodnutí 2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně

odchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a

Rady č. 2119/98/ES.



Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění

rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení

chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.



Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění

rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely

prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského

parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.



Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí

Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a

ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.



Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění

rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad

přenosnými nemocemi.



2) Zákoník práce.



Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.



4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



4c) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových

výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

zákona č. 316/2004 Sb.



5) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.



6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích

přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských

místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve

znění pozdějších předpisů.



6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.



8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na vybrané stavební výrobky.



8a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně

jednotlivých živností.



9) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších

předpisů.



11) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování (zákon o zdravotních službách).



10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění

pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.



13) § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.



14) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.



15) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na

výstavbu.



16) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).



17) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů.



§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



17a) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení

vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz

zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.



18) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



19) § 18a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací

služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech

epidemiologicky závažných.



20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



21) Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících

zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.



26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně

některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona

č. 146/2002 Sb.



27) § 4 odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před

alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.



27a) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.

475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení

prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti

a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).



27b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.

října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a

o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.



29) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



29a) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně

spotřebitele.



Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení

nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich

klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných

nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.



31) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů.



32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.



32b) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.



33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



33b) Zákoník práce.



Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací.



Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím

zářením.



33d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003,

kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před

riziky vystavení azbestu při práci.



35a) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a

o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



35e) § 54 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



35f) § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



35g) § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o

změně některých souvisejících zákonů.



35h) Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o

správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.



36) § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.



36a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



37a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 ze dne 22.

května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.



37b) § 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů.



37c) Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách

k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného

zdraví.



39) Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických

pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.



40) Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.



41) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).



42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



43b) Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání

integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.



43c) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.



43d) Článek 12 směrnice 76/768/EHS.



44) § 138 zákoníku práce.



45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání

nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto

nemoci uznávají.



46) § 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č. 200/1990

Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.



47a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve

znění pozdějších předpisů.



47a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.



47b) § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů.



47c) Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.



47d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



48) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



51) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání

způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č.

125/2005 Sb.



Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k

výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností

souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),

ve znění zákona č. 125/2005 Sb.



52) § 22 zákona č. 89/2012 Sb.



53) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.



53a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



56) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.



56a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



57) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004

Sb.



58) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



60) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o

obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č.

288/2010 Sb.



61) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.



62) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a

statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna

2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva,

zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy

týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna

2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna

2004 o hygieně potravin, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna

2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních

předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a

dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.

října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a

o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30.

listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18.

prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování

chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o

změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93,

nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic

Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16.

prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně

a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.

1907/2006, v platném znění.



Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a

předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.



Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým

se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání

bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.



Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se

stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového

kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného

z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti

Hongkong.



Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a

předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o

změně nařízení (ES) č. 2023/2006.



Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné

výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami.



Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení

použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro

styk s potravinami.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9.

července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad

trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení

(EHS) č. 339/93.



63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.



64) Článek 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

1223/2009.



65) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES.



66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27.

října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro

vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o

spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“).



67) Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (ES) č. 882/2004.



68) ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.



69) Článek 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

2006/2004.



70) Článek 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

2006/2004.



71) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.



72) Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011,

kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu

plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo

zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní

oblasti Hongkong.



73) Článek 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.



74) Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.



75) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské

skupině a o změně souvisejících zákonů.



76) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve

znění pozdějších předpisů.



77) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve

znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.



Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve

znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických

požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném

znění.



79) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.



80) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.



81) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné

výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve

školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



82) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších

předpisů.



83) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004.



84) § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování

služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).



85) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).



86) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, v platném

znění.



87) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1935/2004, v platném znění.



Nařízení Komise (EU) č. 10/2011.



Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011.



Nařízení Komise (EU) č. 284/2011.



Nařízení Komise (ES) č. 282/2008.



Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006.



Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005.



88) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném

znění.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném

znění.



89) Část třináctá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném

znění.



90) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002,

kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva,

zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy

týkající se bezpečnosti potravin.