121/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 7. dubna 2000



o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně

některých zákonů



(autorský zákon)



Změna: 81/2005 Sb.



Změna: 61/2006 Sb.



Změna: 216/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 168/2008 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb., 153/2010 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 18/2012 Sb. , 496/2012 Sb.



Změna: 156/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 228/2014 Sb.



Změna: 355/2014 Sb., 356/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje



a) práva autora k jeho autorskému dílu,



b) práva související s právem autorským:



1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,



2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,



3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,



4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,



5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula

doba trvání majetkových práv,



6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny

jím vydaného díla pro osobní potřebu,



c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,



d) ochranu práv podle tohoto zákona,



e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem

autorským.



HLAVA I



PRÁVO AUTORSKÉ



DÍL 1



Předmět práva autorského



§ 2



Autorské dílo



(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a

dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je

vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby

elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo

význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí

nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,

dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo

vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je

dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a

sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo

užitého umění a dílo kartografické.



(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom

smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je

způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním

výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a

jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem

souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového

programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo

vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu

věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.



(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé

vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují

podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty

práva autorského v něm uvedené.



(4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním

díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno

právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.



(5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava

nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem

výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je

dílem souborným.



(6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní

zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda,

objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a

podobný předmět sám o sobě.



§ 3



Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu



Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na



a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné

povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho

listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední

dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní

publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a

symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je

veřejný zájem na vyloučení z ochrany,



b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně

známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít

takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.



§ 4



Zveřejnění a vydání díla



(1) Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením,

vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo

zveřejněno.



(2) Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo

vydáno.



DÍL 2



Autorství



§ 5



Autor



(1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.



(2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem

vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru

zařazených.



§ 6



Zákonná domněnka autorství



Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem

uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany

vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to

neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto

uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno

pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o

autorově totožnosti.



§ 7



Anonym a pseudonym



(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle

zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem

nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho

souhlasu prozradit.



(2) Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně

neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k

dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila,

není-li prokázán opak; veřejného prohlášení autora není třeba, je-li

jeho pravé jméno obecně známo.



§ 8



Spoluautoři



(1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou

nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo

spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu

vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti

jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé

samostatného užití.



(2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím

pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo

poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze

dal ke vzniku díla podnět.



(3) Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a

povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.



(4) O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně.

Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem

spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího

projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu

spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor

samostatně.



(5) Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých

spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu

spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto

příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.



DÍL 3



Vznik a obsah práva autorského



ODDÍL 1



Obecná ustanovení



§ 9



Vznik práva autorského



(1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v

jakékoli objektivně vnímatelné podobě.



(2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká

právo autorské k dílu.



(3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž

prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva

dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává

nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž

prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze

zvláštního právního předpisu jinak.



(4) Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo

vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením,

není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.



§ 10



Obsah práva autorského



Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva

majetková (§ 12 a násl.).



ODDÍL 2



Osobnostní práva



§ 11



(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.



(2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda

a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším

užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.



(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit

svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li

tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít

způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním

této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy

díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě

požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.



(4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou

nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není

dotčeno.



(5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo

smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to

obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany

se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých,^1a) toto oprávnění

mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této

ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo

příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona (§ 97).



ODDÍL 3



Majetková práva



§ 12



Právo dílo užít



(1) Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či

jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s

jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu

tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění

pouze v případech stanovených tímto zákonem.



(2) Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká;

autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou

osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.



(3) Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím

je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu

práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v

rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi

takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit

fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi.



(4) Právem dílo užít je



a) právo na rozmnožování díla (§ 13),



b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),



c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),



d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),



e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),



f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména



1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos

provozování díla (§ 19 a 20),



2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),



3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),



4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§

23).



(5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto

zákona vymezují v ustanoveních § 13 až 23. Dílo lze užít i jiným

způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4.



§ 13



Rozmnožování



(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých,

přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to

jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.



(2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové,

fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou

architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny

anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.



§ 14



Rozšiřování



(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí

zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem

vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich

nabízení za tímto účelem.



(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k

originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl

uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských

států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský

hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo

rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států

Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno;

právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.



§ 15



Pronájem



Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování

díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského

nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla

na dobu určitou.



§ 16



Půjčování



Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování

díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem

přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu

poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.



§ 17



Vystavování



Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování

díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu

nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického,

díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění

nebo díla kartografického.



Sdělování veřejnosti



§ 18



Obecná ustanovení



(1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné

podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.



(2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování

díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a

v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.



(3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení

umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.



(4) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k

vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti.



§ 19



Živé provozování a jeho přenos



(1) Živým provozováním díla se rozumí zpřístupňování díla živě

prováděného výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního

díla, živě prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo

živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického,

choreografického nebo pantomimického.



(2) Přenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování

živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného

přístroje umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou užití

díla způsoby podle § 21 až 23.



§ 20



Provozování ze záznamu a jeho přenos



(1) Provozováním díla ze záznamu se rozumí zpřístupňování díla ze

zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou

užití díla způsoby podle § 21 až 23.



(2) Přenosem provozování díla ze záznamu se rozumí současné

zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo

podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.



§ 21



Vysílání rozhlasem nebo televizí



(1) Vysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování

díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli

jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo

jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo

vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.



(2) Družicí se v tomto zákoně rozumí družice pracující na frekvenčních

pásmech, která jsou



a) podle zvláštních právních předpisů upravujících telekomunikace

vyhrazena pro vysílání signálů přijímaných veřejností, nebo



b) vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud

jsou okolnosti, za kterých dochází k individuálnímu příjmu signálu,

srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).



(3) Vysíláním pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů

nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k

příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od

ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li

signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o

vysílání díla podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho

souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.



(4) Vysíláním díla podle odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným,

úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizí,

uskutečňuje-li je týž vysílatel.



(5) Vysílání díla pomocí družice se uskutečňuje na území toho z

členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský

hospodářský prostor, kde jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky

nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny pod vedením

vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem

na družici a od ní zpět k zemi.



(6) Pokud se vysílání pomocí družice uskutečňuje na území takového

státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň

srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, považuje se vysílání

pomocí družice za uskutečněné na území toho z členských států Evropské

unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde



a) je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy

a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny na

družici, nebo



b) je usazen vysílatel, jestliže nejsou dány skutečnosti uvedené v

písmenu a).



Právo k vysílání pomocí družice lze uplatnit vůči osobě, která

provozuje stanici podle písmene a), nebo vůči vysílateli podle písmene

b).



(7) Pokud jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich

vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem

na družici a od ní zpět k zemi na území takového státu, který

neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s

ochranou podle tohoto zákona, a zároveň stanice, ze které je přenos

uskutečňován, není na území některého z členských států Evropské unie

nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor,

vysílání díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území toho z

členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský

hospodářský prostor, kde má umístěny své řídící orgány vysílatel, na

jehož podnět se vysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona lze pak

uplatnit vůči takovému vysílateli.



§ 22



Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání



(1) Přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla se rozumí

zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání

díla rozhlasem nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li

je jiná osoba než vysílatel takového vysílání.



(2) Kabelovým přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla je

takový přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla podle

odstavce 1, který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem.

Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.



§ 23



Provozování rozhlasového či televizního vysílání



Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí

zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje

technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za

zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu

rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování

služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v

prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, přísluší

autorům odměna, která v úhrnu za všechny kolektivní správce nesmí

přesáhnout 50 % výše poplatku za jeden přístroj stanovenou zvláštním

zákonem^1b). Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se

podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při

poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních.



ODDÍL 4



Jiná majetková práva



§ 24



Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého



(1) Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do

vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500

EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující

nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná

osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly (dále jen

"obchodník"), má autor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem

díla právo na odměnu stanovenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.



(2) Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 příslušnému

kolektivnímu správci jsou prodávající a obchodník společně a

nerozdílně. Kolektivní správce je povinen umožnit povinným osobám

nahlížet do rejstříku podle § 100 odst. 1 písm. e).



(3) Originálem díla uměleckého podle odstavce 1 se rozumí výtvarné

dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či

jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a

to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným umělcem nebo jde o

rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla.

Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou

takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným

autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem

jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu podle odstavce 1 se

nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého

umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy

skladatelů a spisovatelů.



(4) Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na první opětný

prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od

autora méně než tři roky před takovým opětným prodejem a kupní cena

originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.



(5) Pro účely uplatnění práva podle odstavce 1 a výpočtu příslušné

odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.



(6) Autor a kolektivní správce mají právo na jakoukoli informaci od

obchodníka, která je nezbytná pro zajištění platby odměny podle

odstavce 1, a to po dobu tří let od uskutečnění prodeje. Obchodník,

který se podle odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je

povinen oznámit takový prodej příslušnému kolektivnímu správci

nejpozději do konce měsíce ledna kalendářního roku následujícího po

roce, v němž se prodej uskutečnil. Oznámení podle předcházející věty

musí obsahovat specifikaci prodaných originálů uměleckých děl a

informaci o skutečné prodejní ceně. Odměna je splatná na základě

vyúčtování kolektivního správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30

dnů, nedohodnou-li se kolektivní správce a obchodník jinak.



§ 25



Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a

vlastní vnitřní potřebu



(1) U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat



a) pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu

právnické osoby či podnikající fyzické osoby (§ 30 a 30a) pomocí

přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný

podklad, anebo



b) pro osobní potřebu fyzické osoby (§ 30) na podkladě zvukového,

zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního

vysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče

záznamu,



má autor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním díla.



(2) Osobou povinnou platit příslušnému kolektivnímu správci odměnu

podle odstavce 1 je



a) výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto

přístrojů ze třetích zemí (dále jen "dovozce") nebo příjemce těchto

přístrojů z některého z členských států Evropské unie nebo z některého

ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen "příjemce"),



b) výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových

rozmnoženin,



c) výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,



d) dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až c),

pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného

odkladu nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce, příjemce

nebo výrobce,



e) poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové

rozmnoženiny (§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je

i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových

rozmnoženin.



(3) Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a)

až d) v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší

autorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji



a) přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,



b) přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,



c) nenahraných nosičů záznamů.



(4) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. b),

přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu přístrojů určených k

zhotovování tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše

odměny z přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl se

pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %. Odměna se stanoví

z průměrné ceny přístroje bez daně z přidané hodnoty.



(5) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e),

přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových

rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše odměny ze zhotovených

tiskových rozmnoženin děl se použijí pravidla stanovená v bodech 6 a 7

přílohy č. 1 k tomuto zákonu.



(6) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému

kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději

však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o

skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu

prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování

rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a

nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových

rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích

služeb za úplatu.



(7) Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou

typy přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných

nosičů záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1, a výši

paušální odměny podle typu přístroje k zhotovování tiskových

rozmnoženin a typu nenahraného nosiče záznamů. Vyhláškou dále stanoví

typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, z nichž se platí

odměna podle odstavce 1; výše této odměny je stanovena v příloze č. 1 k

tomuto zákonu.



(8) Odměna se neplatí v případě vývozu nebo odeslání přístrojů

uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) za účelem jejich dalšího prodeje a

vývozu nebo odeslání nenahraných nosičů záznamů za účelem jejich

dalšího prodeje. Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných

nosičů, budou-li v tuzemsku použity jen k rozmnožování děl na základě

licenčních smluv osobami při jejich vlastní činnosti.



§ 25a



Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny

díla



Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny

díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci

takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo

rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou

odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.



ODDÍL 5



Společná ustanovení pro majetková práva



§ 26



(1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou

nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro

pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.



(2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k

dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu

ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát

nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní

fond kultury České republiky,^2) a pokud jde o díla audiovizuální,

Státní fond kinematografie.^3) Příjmy z výkonu majetkových práv státu

vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů.



(3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu,

bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení

odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.



(4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich

povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu

dědictví, podle odstavců 2 a 3.



§ 26a



zrušen



ODDÍL 6



Trvání majetkových práv



§ 27



(1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu

autorova života a 70 let po jeho smrti.



(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání

majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.



(3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od

oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního

nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně

prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání

majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo

spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije

i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři, kteří dílo

jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění

veřejnosti jako autoři označeni; v takových případech se trvání

majetkových práv ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo

2.



(4) U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv

rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho

vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.



(5) Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od

smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře,

autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v

audiovizuálním díle.



(6) Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě

díla vytvořena pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo

spoluautorů (§ 8), 70 let od smrti poslední přeživší z následujících

osob: autor textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické

se použije věta první obdobně.



(7) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění

díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na

pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro

každou takovou část díla samostatně.



(8) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku

následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její

počítání.



(9) Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí

ustanovení odstavců 1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autor není určen,

se použije odstavec 3 obdobně.



ODDÍL 7



Osiřelé dílo



§ 27a



(1) Za osiřelé se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autor,

nebo i když je určen, není nalezen ani po provedení důsledného

vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto

zákonem.



(2) Přísluší-li právo autorské k dílu více než jednomu autorovi a

nejsou-li určeni všichni autoři, nebo i když jsou určeni, nejsou

nalezeni ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b

zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem, dílo se považuje za

osiřelé, pokud jde o práva autorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni.

Pokud jde o autory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu

k jejich právům § 12.



(3) Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna

díla autora, není-li prokázán opak.



(4) Dílo se nepovažuje za osiřelé, odpadnou-li podmínky uvedené v

odstavci 1. Autor je oprávněn kdykoli ukončit status osiřelého díla

tím, že písemně oznámí své autorství k dílu kolektivnímu správci

vedoucímu příslušný rejstřík osiřelých děl podle tohoto zákona.

Dojde-li k užití osiřelého díla podle § 37a, ukončí autor status

osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s §

37a odst. 1. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí

se pro jeho autory, kteří nejsou určeni nebo nalezeni, věty první až

třetí obdobně.



(5) Díla uvedená v § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá

podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v

některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují

za osiřelá a mohou být užita podle § 37a ve všech členských státech

Evropské unie a ve všech státech tvořících Evropský hospodářský

prostor.



§ 27b



(1) Důsledné vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se

provede před užitím díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů

příslušných pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autora,

a to v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států

tvořících Evropský hospodářský prostor, kde bylo dílo poprvé vydáno

nebo poprvé odvysíláno. V případě díla kinematografického nebo

audiovizuálního, jehož výrobce má sídlo nebo obvyklé bydliště v

některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států

tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede

v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících

Evropský hospodářský prostor, kde má výrobce sídlo nebo obvyklé

bydliště. V případech podle § 37a odst. 3 se důsledné vyhledávání

provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států

tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je usazena osoba, která

dílo zveřejnila.



(2) V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o

autorovi by mohly být nalezeny v jiných než v odstavci 1 uvedených

státech, využijí se rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných

státech.



(3) Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí

být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.



ODDÍL 8



Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla



§ 28



(1) Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý

bez dalšího volně užít; ustanovení odstavce 2 a § 11 odst. 5 věty prvé

tím není dotčeno.



(2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula

doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná

majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl

autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.



(3) Právo podle odstavce 2 trvá 25 let od zveřejnění díla. Ustanovení §

27 odst. 8 platí obdobně.



DÍL 4



Výjimky a omezení práva autorského



ODDÍL 1



Obecné ustanovení



§ 29



(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních

případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití

díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou

nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.



(2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a

zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence

pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu

(§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se

vztahují pouze na dílo zveřejněné.



ODDÍL 2



Volná užití a zákonné licence



§ 30



Volná užití



(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní

potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo

nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento

zákon jinak.



(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu

zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.



(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je

užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní

potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo

podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i

pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení

rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro

osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby

nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu

audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu

(§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.



(4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní

potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy

zřetelně označena.



(5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní

potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než

tam uvedenému účelu.



(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.



§ 30a



Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad



(1) Do práva autorského nezasahuje



a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,



b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou

vlastní vnitřní potřebu,



c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,



d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby

nebo podnikající fyzické osoby



zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad

fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s

výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či

hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas

platí odměnu podle § 25.



(2) Ustanovení § 30 odst. 4 až 6 se použijí obdobně.



§ 30b



Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s

předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu

nezbytném.



ODDÍL 3



Bezúplatné zákonné licence



§ 31



Citace



(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo



a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve

svém díle,



b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo

recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a

takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu

vyžadovaném konkrétním účelem,



c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém

výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého

hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah

odpovídající sledovanému účelu;



vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo

anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na

veřejnost, a dále název díla a pramen.



(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo

drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije;

ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.



§ 32



Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje



(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy

nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije

v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv

jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu

prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o

dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na

veřejnost, a dále název díla a pramen.



(2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.



§ 33



Užití díla umístěného na veřejném prostranství



(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo

grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří

dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných

cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva

nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané

dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li

o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na

veřejnost, a dále název díla a umístění.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či

napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo

rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.



§ 34



Úřední a zpravodajská licence



Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije



a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné

bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu

účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,



b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních

událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,



c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či

rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku

zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických,

hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném

sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho

překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto

ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,



d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v

rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití

takových děl v souboru zůstává nedotčeno;



v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora,

nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo

uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v

případech podle písmen b) a d) nemožné.



§ 35



Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci

úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních

představení a užití díla školního



(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého

nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při

občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných

orgány veřejné správy.



(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého

nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při

školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo

učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.



(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či

vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého

hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní

potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo

studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole

nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).



(4) Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1

až 3 použije přiměřeně.



§ 36



Omezení práva autorského k dílu soubornému



Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel

souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu

a pro běžné využívání jeho obsahu.



§ 37



Knihovní licence



(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie,

škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací

zařízení^4),



a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo

nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a

konzervační potřeby,



b) zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo

ztracena, a o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit,

že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla,

jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou

rozmnoženinu může také podle odstavce 2 půjčovat,



c) zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné

pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehož užití

není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkou

sdělování díla způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany

veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení

umístěných v jeho objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo

soukromého studia takových osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit

rozmnoženinu díla; ustanovení § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou

dotčena,



d) půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových,

rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to

výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití

autor nevyloučil.



(2) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1,

půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena

odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze

č. 1 k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování

zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li

originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny

vysokých škol, Národní knihovna České republiky, Moravská zemská

knihovna v Brně, Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna,

Národní pedagogická knihovna Komenského, Knihovna Ústavu zemědělských a

potravinářských informací, Knihovna Národního filmového archivu a

Parlamentní knihovna České republiky.



(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoženiny děl

zaznamenaných na zvukové či zvukově obrazové záznamy, ledaže jde o

půjčování na místě samém. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při

takovém půjčování zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny díla

zaznamenaného na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu.



(4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za

účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije

rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně

tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může

také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny

výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému

hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy

povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li

o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na

veřejnost.



(5) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna, lze-li to na ní spravedlivě

požadovat, předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost

vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího

kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček a

informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.



§ 37a



Licence pro určitá užití osiřelého díla



(1) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která

výhradně k dosažení cílů souvisejících s jejím posláním ve veřejném

zájmu



a) rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v

§ 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé

dílo v podobě knihy, časopisu, novin nebo jiné písemnosti nebo osiřelé

dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je

součástí jejích sbírek nebo archivu, nebo



b) zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.



(2) Do práva autorského nezasahuje provozovatel vysílání ze zákona,

který výhradně k dosažení cílů souvisejících s jeho posláním ve

veřejném zájmu



a) rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v

§ 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé

dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je

obsaženo v jeho archivu a bylo jím nebo z jeho podnětu vyrobeno před

31. prosincem 2002, nebo



b) zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé

vydáno, nebo, nebylo-li vydáno, poprvé odvysíláno v některém z

členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících

Evropský hospodářský prostor. Nedošlo-li k takovému vydání nebo

odvysílání a dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2

se souhlasem autora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně

předpokládat, že by autor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl

námitek.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo

začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.



(5) Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze

vytvářet příjmy výlučně za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v

souvislosti s digitalizací osiřelých děl a jejich zpřístupněním

veřejnosti.



(6) Za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v

odstavci 1 nebo 2 důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat

záznamy o jeho provedení.



(7) Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo

2 povinna uvádět jméno jeho autora, byl-li určen.



(8) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny bez zbytečného

odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě



a) výsledky každého svého důsledného vyhledávání, na jehož základě

dospěly k závěru, že určité dílo se považuje za osiřelé,



b) informace o užití podle odstavce 1 nebo 2,



c) informace o jakékoli změně statusu osiřelého díla, které tyto osoby

užily nebo užívají podle odstavce 1 nebo 2,



d) své kontaktní údaje.



(9) Ministerstvo výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8,

předá bez zbytečného odkladu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním

trhu^14).



(10) Autor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má

právo na odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1

nebo 2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití

díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autorovi tímto užitím.



(11) Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve

kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.



§ 38



Licence pro zdravotně postižené



(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo



a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím

jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého

hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit

rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může

být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého

nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,



b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého

nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou

složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním

vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově

obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována,

rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo

nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.



(2) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1,

půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby zdravotně

postižených v souvislosti s jejich postižením.



(3) Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.



§ 38a



Licence pro dočasné rozmnoženiny



(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony

rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a

nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný

hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit



a) přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami

uskutečněný prostředníkem, nebo



b) oprávněné užití díla.



(2) Udělí-li autor smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje do

jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který

zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své

vlastní vysílání.



§ 38b



Licence pro fotografickou podobiznu



Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla

fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal;

takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít,

není-li takové užití zapovězeno.



§ 38c



Nepodstatné vedlejší užití díla



Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v

souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.



§ 38d



Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým



Do práva autorského nezasahuje ten, kdo



a) pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla

užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo

vyjádřené stavbou,



b) navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením

architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty

díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to

na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu

autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně

vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.



§ 38e



Licence pro sociální zařízení



Do práva autorského nezasahuje také poskytovatel zdravotních služeb

nebo sociální zařízení, kteří nebyli zřízeni nebo založeni za účelem

dosažení zisku, zejména nemocnice a věznice, které zhotoví záznam

vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v

těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na

odměnu podle § 25 není dotčeno.



§ 38f



Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného,

úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na

přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově

nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za

podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání

a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého

hospodářského nebo obchodního prospěchu.



§ 39



Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla

vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením



Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od

vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie

nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové

dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při

převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině

zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být

muselo, zejména proto, že zapovězení je zapsáno v rejstříku vedeném za

tím účelem kolektivním správcem.



DÍL 5



Ochrana práva autorského



§ 40



(1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu

hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména



a) určení svého autorství,



b) zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo

neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby,

neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu

originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného

sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně

inzerce a jiné reklamy,



c) sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu

neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a

rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s

neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného

užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či

napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva

na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě,

která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a

dále zejména vůči osobě, která



1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či

napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo

obchodního prospěchu,



2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého

hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně

zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje

nebo ohrožovala,



3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého

hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech,

které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně

ohrožují, anebo



4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která

se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či

napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují

do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,



d) odstranění následků zásahu do práva, zejména



1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla

nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování

nebo jiného užití,



2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny

či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43

odst. 2,



3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla

nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,



4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně

nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či

napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43

odst. 2,



e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou

újmu, zejména



1. omluvou,



2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného

zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění

určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k

okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda

o narovnání,



f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování

nebo ohrožování práva autora.



(2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti

porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména

spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.



(3) Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku

právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,

a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.



(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle

zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého

zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která

by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného

nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně

toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou

licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové

licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.



§ 41



Udělí-li autor jiné osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít,

nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k dílu

svěřen ze zákona, má právo se domáhat nároků podle § 40 odst. 1 písm.

b) až d) a odst. 3 a 4 pouze osoba, jejíž takto smluvně nebo zákonem

nabyté výhradní oprávnění bylo ohroženo nebo porušeno; právo autora

domáhat se ostatních nároků, jakož i v této souvislosti nároku podle §

40 odst. 3 zůstává nedotčeno.



§ 42



(1) Autor může požadovat od celních orgánů a orgánů vykonávajících

státní statistickou službu informace o obsahu a rozsahu dovozu nebo

přijetí zboží, které



a) je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo

jiným záznamem takového díla,



b) má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný

nosič),



c) je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných

záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo



d) je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle § 43 odst. 2,



a nahlížet do celních a statistických dokumentů v rozsahu nezbytném k

tomu, aby zjistil, zda dovoz nebo přijetí takového zboží k užití na

území celé České republiky jsou oprávněné podle tohoto zákona, nebo aby

zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona

vyplývajících.



(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu nebo při odeslání

zboží.



(3) Informace podle odstavců 1 a 2 může požadovat také příslušný

kolektivní správce, jakož i právnická osoba oprávněná hájit zájmy

autorů , nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu

majetkových práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.



§ 42a



zrušen



§ 43



(1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné

technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.



(2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí,

dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo

pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky

nebo poskytuje služby, které



a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny,

propagovány nebo uváděny na trh,



b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený

obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo



c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem

umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.



(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí

jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé

funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve

vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla

může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného

procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo

uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.



(4) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, §

31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, §

38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který

pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen

zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke

splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo,

pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě

zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání

autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových

rozmnoženin.



(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem či

s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.



(6) Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavce 4

používané autorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany

podle odstavců 1 až 3.



§ 44



(1) Do práva autorského zasahuje též ten, kdo bez svolení autora

způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského

tím, že



a) odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv

k dílu, nebo



b) rozšiřuje, dováží nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo

sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle § 18 odst. 2, dílo, ze

kterého byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo

změněna.



(2) Informací o správě práv k dílu podle odstavce 1 je jakákoli

informace určená autorem, která identifikuje dílo, autora nebo jiného

nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách užití díla a

jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéž

platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo se

objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.".



§ 45



Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo

používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem

pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny

obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.



DÍL 6



zrušen



ODDÍL 1



zrušen



§ 46



zrušen



§ 47



zrušen



§ 48



zrušen



§ 49



zrušen



§ 50



zrušen



§ 51



zrušen



§ 52



zrušen



§ 53



zrušen



§ 54



zrušen



§ 55



zrušen



ODDÍL 2



zrušen



§ 56



zrušen



ODDÍL 3



zrušen



§ 57



zrušen



DÍL 7



Zvláštní ustanovení o některých dílech



§ 58



Zaměstnanecké dílo



(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na

svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke

splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního

vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho

členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle

tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže

se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.



(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat

majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce,

nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.



(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu

vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu

zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na

straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.



(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají

nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému

dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování

včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného,

jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým

jménem, ledaže je sjednáno jinak.



(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli

svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ,

že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí,

jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec

dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.



(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči

zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda

nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného

nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu

takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije

na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně

považují, ledaže je sjednáno jinak.



(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která

nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy,

byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém

případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla

nevztahuje.



(8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením

právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.



(9) V případě agenturního zaměstnání^4d) se pro účely tohoto ustanovení

za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec

agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo

dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým

zaměstnavatelem dohodnuto jinak.



(10) Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce 8 platí obdobně pro díla

vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi

společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem

statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné

obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti^4e);

obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.

Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů,

kteří jsou jejich orgány či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na díla

vzniklá podle tohoto odstavce nevztahuje.



§ 59



Kolektivní dílo



(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů,

které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby

a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do

takového díla nejsou schopny samostatného užití.



(2) Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i

tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě

považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.



(3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem

kolektivním.



§ 60



Školní dílo



(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých

podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35

odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného

důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho

vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.



(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či

poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy

školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.



(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat,

aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s

užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl

na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle

okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši

výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z

užití školního díla podle odstavce 1.



§ 61



Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo



(1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo

vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu

vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad

rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční

smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.



(2) Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku

užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými

zájmy objednatele.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem

jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).



Dílo audiovizuální



§ 62



Obecná ustanovení



(1) Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl

audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které

sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících

dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných

zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.



(2) Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se

svolením autora.



§ 63



Autor audiovizuálního díla



(1) Autorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena

práva autorů děl audiovizuálně užitých.



(2) Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k

takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v

rejstříku audiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je

pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení

nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným

prohlášením v takovém rejstříku.



(3) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního

díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou

smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že



a) tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití

audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky,

jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením

prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást

takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že



b) se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je v době

uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy

pro takový druh díla obvyklá.



(4) Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního

záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro

změnu přesvědčení autora podle občanského zákoníku^13) nepoužije,

ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně

a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.



§ 64



Díla audiovizuálně užitá



(1) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla

audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci

prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k

zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci



a) udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně

zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam

takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky,

že



b) mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při

užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v

souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění

tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí

osobě, a že



c) se s ním dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy

za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh

díla obvyklá.



(2) Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého podle

odstavce 1 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla

audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí

deseti let od udělení svolení podle odstavce 1.



(3) Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.



Počítačové programy



§ 65



Obecná ustanovení



(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně

přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.



(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek

počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení

s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.



§ 66



Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu



(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny

počítačového programu, jestliže



a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový

program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny

počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového

programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,



b) jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění

počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté

rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li

dohodnuto jinak,



c) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li

nezbytná pro jeho užívání,



d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost

počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž

je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při

takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo

při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,



e) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování

počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování,

úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo

prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo

překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného

funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s

jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení

vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak

snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části

počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného

funkčního propojení.



(2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se

považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení

počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení,

provoz a přenos.



(3) Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem

nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program

není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.



(4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí

být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení

vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového

programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného

funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále

nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k

obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému

programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo

porušujícímu právo autorské.



(5) Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce

1 platí ustanovení § 29 odst. 1.



(6) Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je

oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má

vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za

účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále

oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat

rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně

nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v

odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah

širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci

1 písm. b) dohodou zúžit.



(7) Ustanovení § 30a až 33, § 34 písm. b) až d), § 35 až 38, § 38a

odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 43 odst. 1 a 4 až 6 a

ustanovení občanského zákoníku o odstoupení od smlouvy pro změnu

přesvědčení autora^13) se na počítačový program nevztahují.



(8) Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena

ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k využití

těchto omezení. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky

podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program

oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit

počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a

adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.



HLAVA II



PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM



DÍL 1



Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu



§ 67



Umělecký výkon a výkonný umělec



(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka,

dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá,

recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční

lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž

jím provádí umělecké dílo.



(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.



§ 68



Společný zástupce výkonných umělců



(1) Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení

téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru,

tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné

umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako

společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,

určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou

osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny

členů uměleckého tělesa.



(2) Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného

umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím

není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných

umělců.



§ 69



Obsah práva výkonného umělce



Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a

výlučná práva majetková (§ 71).



§ 70



Osobnostní práva výkonného umělce



(1) Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého

výkonu.



(2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní

režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má

právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při

zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům

uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu

ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně

vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí

věty.



(3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech

odůvodněných způsobem užití výkonu.



(4) Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením,

zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho

pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe

přiměřený vzájemný ohled.



§ 71



Majetková práva výkonného umělce



(1) Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo

jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou

oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez

udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.



(2) Právem umělecký výkon užít je



a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,



b) právo na záznam živého výkonu,



c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,



d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,



e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,



f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,



g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.



(3) Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním

jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.



(4) Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou

výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za

jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna

mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně

následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl

zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání,

oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se

výkonný umělec nemůže vzdát.



§ 72



Úplatná zákonná licence



(1) Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon

zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním

rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního

vysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové

užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím

příslušného kolektivního správce.



(2) Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto

ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány

prodejem , nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst.

2.



(3) Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím

způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním

správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a

způsob jejího placení.



(4) Do práva výkonného umělce zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní

správce zakázal další užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1,

protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny za takový způsob

užití a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím

účelem mu kolektivním správcem poskytnuté. Neomezí-li kolektivní

správce takový zákaz na kratší dobu, trvá zákaz až do doby, kdy bude

závazek zaplatit odměnu splněn nebo jinak zanikne; dojde-li k porušení

zákazu, neskončí však bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu

dříve, než budou vypořádány i nároky z takového porušení vzniklé.



§ 72a



Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce



(1) Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu

oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen

veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto

záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento

záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může

výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl

odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k

užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit

nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po

roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy

může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového

záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl

odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby

uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu.

Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.



(2) Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců,

mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro

odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije

přiměřeně § 68.



§ 72b



Opatření k vyvážení smluvních vztahů



Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou

výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má

podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním

dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém

uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo,

nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude

výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné

dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.



§ 73



Trvání majetkových práv výkonného umělce



Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu.

Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen

veřejnosti



a) jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za

50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení

veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených

událostí nastane dříve, nebo



b) zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode

dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti

takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane

dříve.



§ 74



Použití úpravy hlavy I



Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a

3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a a 26, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b,

§ 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a)

až c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38f, § 40 až 44 a 58, § 62

odst. 2 a § 64 odst. 1 a 3 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho

výkony.



DÍL 2



Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu



§ 75



Zvukový záznam a jeho výrobce



(1) Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu

výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.



(2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na

svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné

zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu

učiní jiná osoba.



§ 76



Obsah práva výrobce zvukového záznamu



(1) Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový

záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;

jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v

případech stanovených tímto zákonem.



(2) Právem zvukový záznam užít je



a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,



b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,



c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,



d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,



e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.



(3) Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.



(4) Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s

rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.



(5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.



§ 76a



Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou

odměnou



(1) Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce

zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů

získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který

tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování

veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po

uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo,

nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle

věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením

nákladů.



(2) Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který

má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci

veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.



(3) Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést

příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí

jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března

kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.



(4) Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3,

které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich

obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního

fondu kultury České republiky.



§ 77



Trvání práva výrobce zvukového záznamu



Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového

záznamu.Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně

vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li

během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během

této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené

právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.



§ 77a



Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového

záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.



§ 78



Použití úpravy hlavy I



Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §

13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28

odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až

c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38 f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2

platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.



DÍL 3



Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu



§ 79



Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce



(1) Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam

jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících

dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných

zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.



(2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba,

která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo

pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.



§ 80



Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu



(1) Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj

zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k

výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení

takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.



(2) Právem zvukově obrazový záznam užít je



a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,



b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového

záznamu,



c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového

záznamu,



d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového

záznamu,



e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu

veřejnosti.



(3) Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti

s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.



(4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.



§ 81



Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu



Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení

zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový

záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového

zveřejnění.



§ 82



Použití úpravy hlavy I



Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §

13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28

odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až

c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2

platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.



DÍL 4



Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání



§ 83



Vysílání a vysílatel



(1) Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo

jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.



(2) Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou

odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich

vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu

učiní jiná osoba.



§ 84



Obsah práva vysílatele



(1) Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit

jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání

užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto

zákonem.



(2) Právem vysílání užít je



a) právo na záznam vysílání,



b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,



c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,



d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.



(3) Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.



§ 85



Trvání práva vysílatele



Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.



§ 86



Použití úpravy hlavy I



Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §

13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28 odst. 1, §

29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až c), § 35

odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 38 odst. 1 písm. a), § 38a, § 38c,

§ 38e, § 38f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele

a jeho vysílání.



Díl 5



Právo nakladatele



§ 87



Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny

pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání

díla. Ustanovení § 27 odst. 8 platí obdobně.



HLAVA III



ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE



§ 88



Vymezení pojmu



Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo

jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně

přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu

jejich vyjádření.



§ 88a



(1) Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze,

pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje

kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda

databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné

ochrany.



(2) Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do

databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za

následek nový běh trvání práva podle § 93.



§ 89



Pořizovatel databáze



Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou

odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní

jiná osoba.



§ 90



Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze



(1) Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování

celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně

podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.



(2) Vytěžováním podle odstavce 1 se rozumí trvalý nebo dočasný přepis

celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to

jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.



(3) Zužitkováním podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli způsob

zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné

části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými

způsoby přenosu.



(4) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny (§ 16) databáze není

vytěžování podle odstavce 2 ani zužitkování podle odstavce 3.



(5) Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných

částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je

na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.



(6) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.



§ 91



Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze



Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli

způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo

zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu

databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že

tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či

opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že

nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem

autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.



§ 92



Bezúplatné zákonné licence



Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje

oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část

obsahu databáze



a) pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,



b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu

odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a



c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.



§ 93



Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi



Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze.

Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo

pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.



§ 94



Použití úpravy hlavy I



(1) Ustanovení § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, §

18 odst. 2 a 4, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28 odst. 1, § 29, § 30

odst. 1 a 3 a § 40 až 44 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.



(2) Ustanovení § 3 písm. a) platí přiměřeně i pro pořizovatele

databáze, která je součástí právního předpisu.



HLAVA IV



KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV



§ 95



(1) Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona (dále jen

"kolektivní správa") je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana

majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem

autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.



(2) Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší



a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem

autorským,



b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58), nebo



c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného

pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České

republiky s právem poskytnout podlicenci

(dále jen "nositelé práv") k jejich společnému prospěchu, a to při

výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění

nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým

záznamům (dále jen "předměty ochrany"), pokud jiný než kolektivní výkon

těchto práv je nedovolený (§ 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k

zveřejnění nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel

práva písemně oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem

zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.



(3) Zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy není výkonem

kolektivní správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné či

krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.



§ 96



Práva povinně kolektivně spravovaná



(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou



a) právo na odměnu za



1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k

obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem

rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 72 odst. 1),



2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním

rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního

vysílání (§ 76 odst. 3),



3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo

zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu

pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu [§ 25 odst. 1

písm. b), § 28 odst. 2, § 71 odst. 3, § 76 odst. 4 a § 80 odst. 3],



4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo

pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické

osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír

nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby [§ 25 odst. 1

písm. a), § 28 odst. 2, § 87],



5. opětný prodej originálu díla uměleckého (§ 24),



6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst.

2,



b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny

díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově

obrazový záznam,



c) právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů

zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou

takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům

[písmeno a) bod 1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově

obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním

účelům [písmeno a) bod 2]; a dále s výjimkou případů, kdy právo na

kabelový přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez

ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává

na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práva,



d) právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.



(2) Nositelé práv jsou pro výkon práv podle odstavce 1, jakož i pro

domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení

z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni

ze zákona příslušným kolektivním správcem.



(3) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení

odměn či příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení, které vybral při

výkonu povinné kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv,

jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl

kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto

účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud

nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25

odst. 3 písm. a) a c) bere příslušný kolektivní správce v úvahu použití

a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43.



(4) Ten, komu vznikne oprávnění ke kabelovému přenosu podle zvláštních

právních předpisů,^5) je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní

správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.



§ 97



Kolektivní správce



(1) Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu

kolektivní správy.



(2) Kolektivním správcem může být pouze bezúhonná právnická osoba, ve

které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní

nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje. Za bezúhonnou se

pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla

odsouzena pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního

správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by

nebyla odsouzena.



(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na

vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.



(4) Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět

činnosti.



(5) Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím

kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o



a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává

na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o

dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,



b) tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu

kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.



(6) Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.



(7) Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a

na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena

povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy

zastupovaným nositelům práv.



(8) Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani

dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou

soutěž podle zvláštních předpisů.



§ 98



Oprávnění k výkonu kolektivní správy



(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen

"oprávnění") rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.



(2) Žádost musí obsahovat



a) název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt

osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy,

a způsob jednání jménem žadatele; je-li členem statutárního orgánu

tohoto žadatele právnická osoba, rozumí se členem statutárního orgánu

žadatele fyzická osoba, která jménem právnické osoby funkci člena

statutárního orgánu žadatele vykonává,



b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,



c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i

vymezení jejich druhu.



(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit



a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle §

97 odst. 2,



b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu

kolektivní správy,



c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla

pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich

rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně

významných děl a výkonů,



d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní

správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu

nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich

zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s

podpisy těchto nositelů práv,



e) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají

být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu

nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich

zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s

podpisy těchto nositelů práv,



f) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad

nákladů na výkon kolektivní správy,



g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,



h) v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence

Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem

státu, ve kterém má sídlo.



(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.



(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode

dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této

lhůtě, může ji ministr přiměřeně prodloužit. O tomto prodloužení

ministerstvo účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo v

řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze

předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu

kolektivní správy.



(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,



a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavců

2 a 3,



b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy

kolektivní výkon je účelný,



c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a

pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá

oprávnění již jiná osoba, a



d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní

správy.



(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny

autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským

podle § 25 a § 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě

oprávnění jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto

vybraných odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem

autorským jím zastupovaným.



(8) Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s

údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo

zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději

však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.



(9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o

správním řízení,^6) pokud tento zákon nestanoví jinak.



(10) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo

vyžádá podle zvláštního právního předpisu^12) výpis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a

výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a

to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 99



Odnětí oprávnění



(1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže



a) dodatečně zjistí, že v době udělení oprávnění nebyly žadatelem

splněny předpoklady pro udělení oprávnění, anebo tyto po udělení

oprávnění odpadly, a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené

přiměřené lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,



b) kolektivní správce o to požádá.



(2) Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce

porušuje povinnosti uložené mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v

ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě.



(3) Účastníkem řízení je kolektivní správce, jemuž má být v řízení

oprávnění odejmuto.



(4) Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. a) zanikne dnem, kdy

rozhodnutí nabude právní moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den

pozdější; mezi dnem právní moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v

rozhodnutí nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané

podle odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve

kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.



(5) Ustanovení § 98 odst. 5 věty první až třetí platí přiměřeně a

ustanovení § 98 odst. 8 a 9 platí obdobně.



§ 100



Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k

uživatelům předmětů ochrany



(1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v

rozsahu uděleného oprávnění



a) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze

zákona kolektivně spravuje,



b) převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při

výkonu jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému

užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k

témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k

témuž druhu díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení §

97 odst. 5 písm. a),



c) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s

ním sjednaném,



d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,



e) vést rejstřík nositelů práv smluvně zastupovaných a rejstřík

nositelů práv přihlášených k evidenci; rejstřík smí obsahovat pouze

údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,



f) vést rejstřík předmětů ochrany a rejstřík osiřelých předmětů

ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty

známy; rejstříky smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k

výkonu kolektivní správy,



g) sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k

určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom na

žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,



h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými

hájit zájmy v nich sdružených uživatelů nebo s osobami oprávněnými

zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního právního předpisu^6a),

kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s

osobami povinnými platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a

rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele



1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž

takové právo kolektivně spravují,



2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a)

bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění,



3. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 19 odst. 1 a 2, a to

na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno,



4. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,



i) domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv

nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z

neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení

se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se

nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo

je to nehospodárné,



j) vybírat v souladu se zákonem a smlouvami podle písmene h) pro

nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení,

rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem; sazby odměn

stanovené právními předpisy a odměny pro jednotlivé způsoby užití jsou

vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty,



k) vést evidenci vybraných odměn a příjmů z vydaného bezdůvodného

obohacení a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu

vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,



l) vytvářet rezervní fond z vybraných odměn a případných příjmů z

bezdůvodného obohacení,



m) vyhotovovat řádnou účetní závěrku, ověřovat ji auditorem a

předkládat ji včetně zprávy auditora ministerstvu bez zbytečného

odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního

správce,



n) vyhotovovat do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti a

hospodaření (dále jen "výroční zpráva") za uplynulý kalendářní rok,

obsahující též řádnou účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva

musí obsahovat úplný a pravdivý popis všech rozhodných skutečností a

musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,



o) zveřejňovat řádnou účetní závěrku včetně zprávy auditora bez

zbytečného odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,



p) informovat ministerstvo o všech změnách v údajích uvedených v

žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v

osobě, která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem

takového orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději

však do 15 dnů od takové změny,



r) poskytnout ministerstvu kopii



1. změny dokumentů přikládaných k žádosti o udělení oprávnění podle §

98 odst. 3 písm. a) až c) do 15 dnů od takové změny,



2. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne,

kdy o to ministerstvo požádá,



3. smlouvy podle § 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů

ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,



4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní

správce účastníkem řízení, do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo

požádá,



s) zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím i dálkový přístup pro

jednotlivé způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob

jejich určení,



t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných

orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má

zásadní význam pro jeho činnost.



(2) Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho

účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně.

Kolektivní správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně

vynaložených nákladů.



(3) Uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě

zvláštních odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon

kolektivní správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout

poskytnutí k tomu potřebných informací. Kolektivní správce nesmí

informace zjištěné při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k

výkonu kolektivní správy. Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat

řádné a včasné plnění smluv jím uzavřených při výkonu kolektivní

správy; uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě

zvláštních odměn či jiní účastníci takových smluv jsou povinni

kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.



(4) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne

provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného

hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen

"veřejná hudební produkce"), je povinen poskytnout příslušnému

kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti

provozovatele veřejné hudební produkce.



(5) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit

provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen

autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů

před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební produkce je

povinen tento program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl,

která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci, a

to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi

provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.



(6) Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména

k



a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo

jiné hospodářské činnosti,



b) přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který

uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany, a to

včetně četnosti využití ubytovacích prostor za účelem získání takového

prospěchu, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,



c) charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k

užití předmětu ochrany,



d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.



(7) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn

nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob

sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové

osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že

sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.



§ 100a



(1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže

uplatňovat zdržovací nárok [§ 40 odst. 1 písm. b)], ani nárok na

náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní

úpravy tohoto zákona (§ 40 odst. 4) z neoprávněného zásahu do

kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud

uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů

řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v

souvislosti s takovým zásahem či ohrožením práva jednání směřující k

uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této

souvislosti s využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102),

anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručil

písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 101 odst. 11, a

to po dobu než bude tento zástupce pověřen.



(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného

obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních

předpisů.^6b)



(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či

odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s

oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z

jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených

uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo

by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle

zvláštních právních předpisů.^6b)



§ 101



Kolektivní a hromadné smlouvy



(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h)

bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď

jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k

nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce

poskytne oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany

(pro účely tohoto zákona "hromadná smlouva") a pokud jsou pro rozdělení

vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů

ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele

požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení

předchozí věty se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1

písm. h) bodů 2 až 4.



(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat

omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.



(3) Povinnost podle § 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá,

bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy

nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být

poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě

určenému, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy

nositele práv k takovému předmětu ochrany.



(4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou

osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona "kolektivní

smlouva") kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření

takové smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů,

které taková osoba sdružuje.



(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým

sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu

správci přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet

nositelů práv.



(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v

prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné

třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté,

dočasně, na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému

by byl uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem

oprávněn.



(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72

odst. 4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé,

tak i pro všechny umělecké výkony a zvukové záznamy, k nimž práva

kolektivně spravuje.



(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k

výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní.



(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle odstavce 1 příslušný

kolektivní správce licenci



a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k

obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,



b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze

zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,



c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,



d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu

děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových

záznamů,



e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového

programu nebo k půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce

zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování

takových záznamů,



f) k zpřístupňování díla, zahrnující i zhotovení rozmnoženiny

zveřejněného díla, knihovnou^6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na

požádání podle § 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto

ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, zvukové a zvukově

obrazové záznamy, vydané notové záznamy díla hudebního či hudebně

dramatického a na díla, která jsou předmětem licenčních smluv, nebo

jestliže to nositel práva zakázal,



g) k živému nedivadelnímu provozování díla, pokud provozování díla

nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo

obchodního prospěchu,



platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným

předmětům ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů

práv smluvně zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak

považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální

ani díla audiovizuálně užitá, pokud jde o licenci podle písmene c) a

e), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči

uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy

pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí; nemůže však

vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).



(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení

odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro

smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj

za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci ty,

pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.



(11) V případě, kdy uživatel předmětů ochrany uzavírá smlouvy, jejichž

předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany,

k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň dva kolektivní správci,

je takový uživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby

příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy

společného zástupce podle § 97 odst. 5; kolektivní správce, jemuž byla

žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti

neprodleně vyrozumí všechny příslušné kolektivní správce. Ustanovení

věty první se použije obdobně v případě uzavírání kolektivních smluv

podle odstavce 4 a v případě vymáhání nároku na náhradu škody nebo na

vydání bezdůvodného obohacení tehdy, nebyl-li takový nárok již žalobou

uplatněn u soudu. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců

podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelný výkon

kolektivní správy.



(12) Kolektivní správce, kterému bylo podle § 98 odst. 7 uděleno

oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout

odměny jinému kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva

tento jiný kolektivní správce spravuje.



§ 102



Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv



(1) K usnadnění sjednávání kolektivních smluv, popřípadě smluv

hromadných [§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho

nebo více zprostředkovatelů jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z

nezávislých odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může

být plně svéprávná fyzická osoba, která souhlasí s výkonem této

činnosti. Seznam zprostředkovatelů je veřejně přístupný; vede jej

ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů,

popř. jejich sdružení.



(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů od

předložení návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy podle

odstavce 1 zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo do

14 dnů od předložení žádosti.



(3) Žádost předkládá zprostředkovateli kterákoli smluvní strana

písemně. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a

stanovisko druhé smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si

poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost.



(4) Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních

stran, popřípadě i předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od

předložení žádosti.



(5) Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu

zprostředkovatele podle odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za

to, že jej strany přijaly.



(6) Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní

strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Nedohodnou-li se

smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při

sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy, činí odměna

zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance

odměňovaného měsíční mzdou.^7) Odměnu zprostředkovatele a náklady

spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.



§ 103



Dohled ministerstva



(1) Ministerstvo vykonává dohled nad kolektivními správci práv

oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona.



(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněno



a) vyžádat si podle zvláštního právního předpisu^12) výpis z evidence

Rejstříku trestů kolektivního správce; žádost o vydání výpisu z

evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se

předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový

přístup,



b) ukládat při zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k

nápravě, stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu a ukládat pokuty.



(3) Nesplní-li kolektivní správce uloženou povinnost k nápravě ve

stanovené lhůtě, může mu ministerstvo ke splnění uložené povinnosti

uložit donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn

takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.



(4) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce,

které pro něj vyplývají z tohoto zákona, může uložit kolektivnímu

správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i

opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy

ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti. Při stanovení výše

pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke

způsobenému následku.



(5) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu

kultury České republiky.



(6) Uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není

dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.



(7) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu^8).



§ 104



Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem



(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,



a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných

nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům

zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,



b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z

nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům

audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně

dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu,

kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům,

výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, a 40 %

výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů (z toho 25 %

výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům).



(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejedná-li se o

odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm.

b) a odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních

včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům děl

výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.



(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 přísluší 75 % autorům děl

literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům

děl výtvarných.



HLAVA V



SOUBĚH OCHRANY



§ 105



Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani

právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle

práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními

předpisy.



HLAVA VI



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 105a



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově

obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,



b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43

odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo



c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,

nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000

Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč a za

přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč.



§ 105b



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově

obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,



b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43

odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo



c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,

nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 150

000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000

Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 Kč.



§ 105c



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního

deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k

okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti

projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v

jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^8a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je

příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu

uložil.



HLAVA VII



USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 106



Ustanovení přechodná



(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí

jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z

odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.



(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly

běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro

uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i

když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.



(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy,

začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání

těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle

tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se

obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se

doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím

účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po

nabytí jeho účinnosti.



(4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly

podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2

odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona.

Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla

zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní

filmový archiv.^9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu

audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991,

k nimž podle zvláštních právních předpisů^10) vykonává práva autorská

Státní fond kinematografie, se považuje tento fond.



(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního

filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.



(6) Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o

databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před

účinností tohoto zákona.



(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních

předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle

tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do

souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí

účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.



(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí

podle tohoto zákona.



§ 107



Ustanovení závěrečná



(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké

výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať

byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.



(2) Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez

státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle

mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly

vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li

zaručena vzájemnost.



(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje

se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou

státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice

zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.



(4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než

ve státu původu díla.^11)



(5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců

zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo

sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se

vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.



(6) Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání,

zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem

podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o oceňování majetku



§ 108



Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

(zákon o oceňování majetku), se mění takto:



1. V nadpisu § 17 se za slovo "poznatků" vkládá čárka a doplňují se

slova "některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a

práv pořizovatele databáze".



2. V § 17 odst. 1 se za slovo "(know-how)" vkládá čárka a vkládají se

slova včetně poznámky pod čarou č. 17a) "majetková práva, která jsou

obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv

výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,^17a)



17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících

s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".



3. V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy "písmene b)," doplňují

slova "c) nebo d),".



4. V § 17 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena c) a d), která znějí:



"c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový

počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto

práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a



d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do

ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze

zjistit počet let podle písmene a).".



5. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců

jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.".



ČÁST TŘETÍ



zrušena



§ 109



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o přestupcích



§ 110



Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.

a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:



"a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově

obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,".



2. V § 32 odstavec 2 zní:



"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000

Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 5

000 Kč.".



ČÁST PÁTÁ



Změna živnostenského zákona



§ 111



V § 3 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona

č. 356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a)

znějí:



"b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními

zákony, jejich původci nebo autory,^2)



c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s

právem autorským podle zvláštního právního předpisu,^2a)



2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a

zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.



Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s

právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č.

529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění

zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve

znění zákona č. 116/2000 Sb.



2a) Zákon č. 121/2000 Sb.".



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o daních z příjmů



§ 112



V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb.,

zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,

zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb.,

zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,

zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,

zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu

č. 3/2000 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se za písmenem zd) tečka

nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod

čarou č. 64a) zní:



"ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního

právního předpisu^64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu

obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo

práv souvisejících s právem autorským.



64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. Zákon č.

53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990

Sb.



Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s

právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".



ČÁST SEDMÁ



zrušena



§ 113



zrušen



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu

příbuzných



§ 114



V zákoně č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv

autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se

část I zrušuje.



ČÁST DEVÁTÁ



zrušena



§ 115



zrušen



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání



§ 116



V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb.,

zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,

zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb.,

se § 26 zrušuje.



ČÁST JEDENÁCTÁ



ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 117



Zrušují se:



1. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých

(autorský zákon).



2. Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965

Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).



3. Zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965

Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve

znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993

Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.



ČÁST DVANÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 118



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Příloha 1



Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého, v

souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s

půjčováním děl



1. Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném

prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému

kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní

správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí



a) 4 % z části kupní ceny do 50 000 EUR,



b) 3 % z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR,



c) 1 % z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR,



d) 0,5 % z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR,



e) 0,25 % z části kupní ceny nad 500 000 EUR.



Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.



2. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které

mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v

příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na

území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně

příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona

uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím

vybírání odměn od těchto osob.



3. Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při

prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z

prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání

jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný

záznam. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují

zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných

přijímačů.



4. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které

mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v

příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na

území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně

příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona

uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím

vybírání odměn od těchto osob.



5. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu

příslušející podle § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu

správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu

kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.



6. Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla



a) černobílou 0,20 Kč za stránku,



b) barevnou 0,40 Kč za stránku.



7. Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl činí u

poskytovatelů rozmnožovacích služeb



a) v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích

zařízení 70 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených

poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,



b) v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávných

celků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z

celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem

rozmnožovacích služeb za úplatu.



8. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které

mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt

alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v

několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět

odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle

tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu

zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.



9. Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 platí odměnu podle § 37 odst. 2

jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.



10. Odměna za půjčování činí 0,50 Kč za jednu výpůjčku.



Příloha 2



Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, které musí být

prověřeny s cílem zjistit totožnost autora nebo jiného nositele práv k

osiřelému dílu nebo nositele práv k jinému osiřelému předmětu ochrany

nebo jejich bydliště či pobyt



Informačními zdroji podle § 27b odst. 3 se rozumějí



1. v případě vydaných neperiodických publikací



a) katalogy Národní knihovny České republiky, Národního archivu a

zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,



b) zdroje sdružení vydavatelů a autorů v příslušném státě,



c) stávající databáze a rejstříky WATCH (Writers, Artists and Their

Copyright Holders - spisovatelé, výtvarní umělci a nositelé jejich

autorských práv) a ISBN (International Standard Book Number -

mezinárodní standardní číslo knihy) a databáze vydaných knih,



d) rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních

správců spravujících právo na rozmnožování,



e) zdroje propojující databáze a rejstříky, včetně VIAF (Virtual

International Authority Files - Virtuální mezinárodní seznamy autorit)

a ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works -

Přístupné rejstříky informací o právech a osiřelých dílech),



f) seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž

majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České

republiky,



g) titulky a další informace uvedené na vydaných neperiodických

publikacích,



h) povinné výtisky;



2. v případě periodického tisku



a) katalogy Národní knihovny České republiky, Národního archivu a

zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,



b) rejstřík ISSN (International Standard Serial Number - mezinárodní

standardní číslo seriálové publikace),



c) zdroje sdružení vydavatelů, autorů a novinářů v příslušném státě,



d) rejstříky příslušných kolektivních správců, včetně kolektivních

správců spravujících právo na rozmnožování,



e) seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž

majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České

republiky,



f) titulky a další informace v periodickém tisku,



g) povinné výtisky;



3. v případě děl výtvarných, včetně děl fotografických, děl užitého

umění, děl architektonických a dalších takových děl, která jsou

obsažena v knihách, odborných časopisech, novinách a jiném periodickém

tisku nebo v jiných dílech



a) zdroje uvedené v bodech 1 a 2,



b) rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních

správců spravujících práva autorů děl výtvarných, včetně kolektivních

správců spravujících právo na rozmnožování,



c) databáze fotobank,



d) seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž

majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České

republiky,



e) titulky a další informace uvedené na díle nebo na přebalu díla;



4. v případě audiovizuálních děl, děl audiovizuálně užitých a zvukových

záznamů



a) katalogy a povinné archivační rozmnoženiny Národního filmového

archivu, Národního archivu a zahraničních institucí obdobného významu,



b) zdroje sdružení výrobců audiovizuálních děl a zvukových záznamů

usazených v příslušném státě,



c) databáze institucí pečujících o filmové nebo zvukové dědictví a

národních knihoven,



d) databáze s příslušnými normami a identifikátory jako je ISAN

(International Standard Audiovisual Number - mezinárodní standardní

číslo audiovizuálního záznamu) pro audiovizuální materiály, ISWC

(International Standard Music Work Code - mezinárodní standardní kód

hudebního díla) pro hudební díla a ISRC (International Standard

Recording Code - mezinárodní standardní kód zvukového záznamu) pro

zvukové záznamy,



e) rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních

správců zastupujících autory, výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů

a výrobce zvukově obrazových záznamů,



f) databáze ostatních významných sdružení zastupujících určité

kategorie nositelů práv,



g) seznamy nositelů práv, jejichž majetková práva zdědil stát nebo

jejichž majetková práva státu připadla, vedené Státním fondem kultury

České republiky nebo Státním fondem kinematografie,



h) titulky a další informace uvedené na přebalu díla.“.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 216/2006 Sb.



Přechodná a závěrečná ustanovení



1. Pro částky vyjádřené v eurech se použije kurz vyhlašovaný Českou

národní bankou ke dni uzavření smlouvy o převodu.



2. Doba trvání práva výrobce zvukového záznamu podle § 77 zákona č.

121/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona. Pokud právo výrobce zvukového záznamu podle §

77 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, zaniklo v období od 22. prosince 2002 do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, obnovuje se toto právo ke dni nabytí účinnosti

tohoto zákona na zbývající dobu podle § 77 zákona č. 121/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla

zveřejněného v době od 1. ledna 1950 do 31. prosince 1992, k němuž

Česká televize podle zákona č. 36/1993 Sb., o některých opatřeních v

oblasti rozhlasového a televizního vysílání, vykonává práva autorská,

se považuje Česká televize.



4. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



5. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a

práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za

porušení smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí

dosavadními předpisy.



Čl. XXI zákona č. 420/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

posuzují podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 228/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na hudební díla s

textem a díla hudebně dramatická, u nichž je v některém z členských

států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský

hospodářský prostor dne 1. listopadu 2013 chráněno alespoň hudební dílo

nebo text, popřípadě libreto, a na hudební díla s textem vzniklá ode

dne 1. listopadu 2013. Větou první nejsou dotčena užití hudebních děl s

textem a děl hudebně dramatických, k nimž došlo do dne 1. listopadu

2013, ani práva nabytá k těmto dílům třetími osobami.



2. Není-li ve smlouvě, kterou výkonný umělec poskytl výrobci zvukového

záznamu výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného

uměleckého výkonu a která byla uzavřena do dne 1. listopadu 2013,

výslovně dohodnuto jinak, má se za to, že tato smlouva zůstává v

platnosti i po okamžiku, kdy by podle § 73 zákona č. 121/2000 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, majetková

práva výkonného umělce zanikla.



3. Ustanovení § 71 odst. 4, § 72a až 73, § 76a až 77a a § 96 odst. 1

písm. d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se vztahují na umělecké výkony zaznamenané na

zvukový záznam a na zvukové záznamy, byly-li do dne 1. listopadu 2013

chráněny podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byly-li pořízeny po tomto datu.



Čl. IV zákona č. 356/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena před orgány Celní správy

České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí

podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



1) Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých

předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při

družicovém vysílání a kabelovém přenosu.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o

právní ochraně databází.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001

o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním

souvisejících v informační společnosti.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o

právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004

o dodržování práv duševního vlastnictví.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince

2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti

duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (kodifikované

znění).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince

2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním

souvisejících (kodifikované znění).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009

o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011,

kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a

určitých práv s ním souvisejících.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012

o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.



1a) § 116 občanského zákoníku.



1b) Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.



3) Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře

kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).



4) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování

veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve

znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně

některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.



4d) Zákoník práce.



4e) § 66 odst. 2 obchodního zákoníku.



5) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání, ve znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

zákona č. 29/2000 Sb.



6a) Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



6b) § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální

mzdě, ve znění pozdějších předpisů.



8) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně

některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění

pozdějších předpisů.



8a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



9) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a

archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a

některých dalších předpisů.



10) Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. § 14 zákona

č. 273/1993 Sb.



11) Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých

děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896,

revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20.

března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26.

června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24.

července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).



12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



13) § 2382 občanského zákoníku.



14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19.

dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné

známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním

práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a

soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování

porušování práv duševního vlastnictví.