563/1991 Sb.



ZÁKON



ze dne 12. prosince 1991



o účetnictví



Změna: 117/1994 Sb.



Změna: 227/1997 Sb.



Změna: 492/2000 Sb.



Změna: 353/2001 Sb.



Změna: 575/2002 Sb.



Změna: 437/2003 Sb.



Změna: 437/2003 Sb. (část), 257/2004 Sb.



Změna: 669/2004 Sb.



Změna: 495/2005 Sb.



Změna: 179/2005 Sb.



Změna: 81/2006 Sb.



Změna: 57/2006 Sb.



Změna: 230/2006 Sb.



Změna: 264/2006 Sb.



Změna: 69/2007 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 348/2007 Sb.



Změna: 126/2008 Sb.



Změna: 304/2008 Sb. (část)



Změna: 230/2009 Sb.



Změna: 304/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 410/2010 Sb.



Změna: 188/2011 Sb.



Změna: 355/2011 Sb.



Změna: 167/2012 Sb.



Změna: 239/2012 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 503/2012 Sb.



Změna: 344/2013 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



Obecná ustanovení



§ 1



(1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropské unie^1) rozsah a

způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky

předávání účetních záznamů pro potřeby státu.



(2) Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou



a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,



b) zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle

právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní

jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České

republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních

právních předpisů,



c) organizační složky státu,



d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním

rejstříku,



e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat

podle zákona o dani z přidané hodnoty,^1a) včetně plnění osvobozených

od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské

činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku

25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.



f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého

rozhodnutí,



g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky

sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených

v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až

l),



h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá

zvláštní právní předpis,



i) svěřenské fondy podle občanského zákoníku,



j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího

důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní

spoření,



k) investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího

investiční společnosti a investiční fondy, nebo



l) ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní

právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního

právního předpisu.



Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby.

Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví

podle § 4a.



(3) Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro

potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí

soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od

vybraných účetních jednotek a účetních jednotek, o kterých tak stanoví

tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních

informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku.

Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní

fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné

svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové

organizace a zdravotní pojišťovny.



(4) Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování

účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále

jen „ministerstvo“), které též spravuje centrální systém účetních

informací státu, zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích,

zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle

zvláštního zákona^37) a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním

jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.



§ 1a



neplatil



nadpis neplatil



§ 1b



neplatil



§ 1c



neplatil



§ 1d



neplatil



§ 1e



neplatil



§ 1f



neplatil



§ 2



Předmět účetnictví



Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků

včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku

hospodaření.



§ 3



(1) Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které

jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a

věcně souvisí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu

dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené

skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených

skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o

veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich

zaplacení nebo přijetí.



(2) Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců,

není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s

kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je

účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než

je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního

období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.

Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před

koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří

měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o

příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců.



(3) V případech přeměn obchodních korporací podle zvláštního právního

předpisu (dále jen „přeměna obchodní korporace“), s výjimkou změny

právní formy a přeshraničního přemístění sídla, účetní období začíná

rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl

proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o

nástupnickou účetní jednotku, o účetní jednotku rozdělovanou odštěpením

nebo o přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka.

U zúčastněných účetních jednotek končí účetní období dnem

předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu.



(4) Účetní období může být delší než 12 měsíců též



a) při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem

kalendářního roku,



b) při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení

kalendářního roku nebo hospodářského roku,



c) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve

lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období,



d) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve

lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li

takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období,



e) připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky, u účetní

jednotky rozdělované odštěpením nebo u přejímajícího společníka v

případě převodu jmění na společníka do období 3 měsíců před skončením

kalendářního nebo hospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň

k zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.



(5) Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním

samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou

zvláštním zákonem,^1c) mohou uplatnit hospodářský rok. Uplatnit

hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období

místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před

plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního

období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní

období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní

jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně

postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na

kalendářní rok.



(6) Uplatnit hospodářský rok za podmínek uvedených v odstavci 5 lze též



a) účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo



b) nástupnickou účetní jednotkou, účetní jednotkou rozdělovanou

odštěpením nebo přejímajícím společníkem v případě převodu jmění na

společníka do 30 dnů ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do

obchodního rejstříku.



§ 4



(1) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), c) a i) až l) jsou

povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku;

účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést

účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na

území České republiky.



(2) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést

účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z

obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle

§ 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).



(3) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést

účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním

roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne

účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li

jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).



(4) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést

účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve

kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví

již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

až do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního

období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li

jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo

h).



(5) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést

účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve

kterém



a) se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo



b) se některý z ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní

jednotkou,



a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být

společníky sdruženými ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést

účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h).



(6) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést

účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud

nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést

účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g).



(7) S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst.

2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po

sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.



(8) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví

zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní

závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto

závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů

a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními

předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních

jednotek upraví



a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční

zprávy,



b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných

aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání,

označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,



c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a

výsledků hospodaření v účetní závěrce,



d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících

informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s

prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,



e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a

přehledu o změnách vlastního kapitálu,



f) směrnou účtovou osnovu,



g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně

oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek,

postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,



h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle

zvláštního zákona^1d) na účetnictví,



i) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované

účetní závěrky,



j) metody konsolidace účetní závěrky,



k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,



l) vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich

předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní

záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí

konsolidační celky státu,



m) pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních

záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek,



n) požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů, včetně

požadavků na jejich průkaznost, přenos a úschovu,



o) rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními

jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,



p) rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za

dílčí konsolidační celky státu,



q) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných

aktiv a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku

a za dílčí konsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotek je

součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,



r) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů

a peněžních toků v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí

konsolidační celky státu,



s) uspořádání, označování a obsahové vymezení vysvětlujících a

doplňujících informací v příloze účetních závěrek vybraných účetních

jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí

konsolidační celky státu,



t) metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů

za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,



u) požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných

účetních jednotek,



v) metodu přeměny společnosti včetně úprav prováděných v rámci přeměn

obchodní korporace k datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od

rozhodného dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při

přeshraniční přeměně, vkladu nebo prodeji podniku,



w) požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek vybraných

účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na

tomto schvalování.



(9) Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní

jednotku jako celek.



(10) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu

účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů

informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data,

která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení

účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní

jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.



(11) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných

účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní

doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní

soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní

jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu

stanoveném tímto zákonem.



(12) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních

jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na

obchodních společnostech,^2) práv z cenných papírů^3) a zaknihovaných

cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů,^4) cenin, pokud

jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny

použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných

položek, rezerv a technických rezerv,^6) pokud majetek a závazky,

kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.



(13) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce.

Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li

splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.



(14) Za informační systém podle zvláštního právního předpisu^7) lze

účetnictví považovat pouze jako celek.



(15) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít

účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku.



§ 4a



(1) Za vedení účetnictví svěřenských fondů, včetně sestavení účetní

závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem,

odpovídá správce; je-li několik správců pověřených společnou správou,

odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských

fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího

investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní

závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem,

odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.



(2) Za vedení účetnictví ostatních investičních fondů bez právní

osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční

fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností

stanovených tímto zákonem, odpovídají administrátor a obhospodařovatel

společně a nerozdílně.



(3) Za vedení účetnictví dalších účetních jednotek bez právní

osobnosti, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních

povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají osoba, které je

uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní

jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní

předpis, a to společně a nerozdílně.



§ 5



(1) Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou

právnickou nebo fyzickou osobu.



(2) Pověřením podle odstavce 1 se nezbavuje účetní jednotka

odpovědnosti za vedení účetnictví.



§ 6



(1) Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou

předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy") účetními doklady.



(2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních

knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě průkazných účetních

záznamů podle odstavce 1.



(3) Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle

§ 29 a 30.



(4) Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18

jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v

případech stanovených podle § 22 až 22b sestavují i konsolidovanou

účetní závěrku.



(5) Účetní jednotky a ostatní osoby, o kterých tak stanoví tento zákon

nebo jiný právní předpis, jsou povinny předávat účetní záznamy do

centrálního systému účetních informací státu a přebírat účetní záznamy

z centrálního systému účetních informací státu, případně přebírat

požadavek na předání vyžádaného účetního záznamu, podle zvláštního

právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a

zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních

jednotek.



(6) V případě, že podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo

jiná účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotky, poskytuje

tato vybraná účetní jednotka součinnost pro schvalování své účetní

závěrky.



§ 7



(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní

závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.



(2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá

skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními

metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto

zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody

způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může

volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by

zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou

možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných

případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími

právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1,

postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý

obraz.



(3) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který

vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a

že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji

zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V

případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková

skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu

odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést

v příloze v účetní závěrce.



(4) Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a

jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním

období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období.

Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové

vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými

účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné

činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění

vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové

změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní

závěrce.



(5) Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1

písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě

o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným

zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční

situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotky

uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize

podrozvahových účtů.



(6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i

o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích

rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních

knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich

vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy

upravené účetními metodami.



§ 8



(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné,

průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost

účetních záznamů.



(2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka

vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním

předpisům ani neobchází jejich účel.



(3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka

zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy,

které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto

období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila

účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila

výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila

informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní

záznamy, a to přehledně uspořádané.



(4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní

záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka

provedla inventarizaci.



(5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje

jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit



a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v

§ 4 odst. 8,



b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,



c) vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními

záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.



(6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost

účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti

spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a

7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.



ČÁST DRUHÁ



Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy



§ 9



Rozsah vedení účetnictví



(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní

jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.



(2) Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném

rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.



(3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést

účetnictví ve zjednodušeném rozsahu



a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní

osobnost, církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní instituce,

které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího

postavení církví a náboženských společností^9), obecně prospěšné

společnosti, honební společenstva,^10) nadační fondy a společenství

vlastníků jednotek,^10a)



b) bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu

auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem

zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých

členů,^10b)



c) příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou

podle tohoto zákona, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,



d) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.



(4) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až l) mohou vést

účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít

účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní

zákon.



(5) Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy,

přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení

účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve

zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje

podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve

zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit

jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve

kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.



§ 10



zrušen



§ 11



Účetní doklady



(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat



a) označení účetního dokladu,



b) obsah účetního případu a jeho účastníky,



c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření

množství,



d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,



e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem

podle písmene d),



f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní

případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.



Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního

dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti

podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový

záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V

těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat

identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi

účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.



(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez

zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a

to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního

případu způsobem podle § 8 odst. 5.



§ 12



Účetní zápisy



(1) Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen

ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.



(2) Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v

účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který

neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu

zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho

provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za

zaúčtování účetního případu.



(3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.



nadpis vypuštěn



§ 13



Účetní knihy



(1) Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak:



a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska

časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních

případů v účetním období,



b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného

(systematicky),



c) v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní

zápisy hlavní knihy,



d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy,

které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).



(2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které

obsahují minimálně tyto informace:



a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,



b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní

měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně,

nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize,



c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.



(3) Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní

knihy.



§ 13a



Zjednodušený rozsah účetnictví



(1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,



a) sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny,

nevyžaduje-li zvláštní právní předpis^11a) členění podrobnější,



b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,



c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,



d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných

položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních

právních předpisů,^11b)



e) nepoužijí ustanovení § 27 s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně

bytových družstev,



f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny

účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.



(2) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).



(3) Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení §

3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.



§ 13b



neplatil



§ 14



Směrná účtová osnova a účtový rozvrh



(1) Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd,

popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu

a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o

nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí

zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může

směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a

označení a uspořádání podrozvahových účtů.



(2) Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní

jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k

zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané

účetní jednotce.



(3) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé

účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh

doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně

účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje

účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.



§ 15



zrušen



§ 16



Ostatní ustanovení o účetních knihách



(1) Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat

příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických

účtů, k nimž se tyto účty vedou.



(2) V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních

jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.



§ 17



Otevírání a uzavírání účetních knih



(1) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky otevírají účetní

knihy



a) ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,



b) k prvnímu dni účetního období,



c) ke dni vstupu do likvidace,



d) ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení

likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování

zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,



e) ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému

nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,



f) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení

konkursu,



g) ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,



h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění

reorganizačního plánu,



i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu

oddlužení, nebo



j) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní

právní předpis.



(2) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní

knihy



a) ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,



b) k poslednímu dni účetního období,



c) ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,



d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn obchodních korporací,



e) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o

úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně

reorganizace v konkurs,



f) ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,



g) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení

reorganizačního plánu,



h) ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,



i) ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo



j) ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo

sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.



(3) Účetní jednotky zúčastněné na přeměně obchodní korporace otevírají

účetní knihy k rozhodnému dni přeměny obchodní korporace a vedou

účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny společnosti do dne

zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní

jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, otevírá účetní

knihy ke dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku

s účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny společnosti. Ke

dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, ke dni

předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny obchodní

korporace do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje,

není-li dále stanoveno jinak. Účetní závěrku nesestavují zanikající

účetní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni,

pokud se den zápisu přeměny obchodní korporace uskuteční až v

následujícím účetním období.



(4) V případě převodu jmění na přejímajícího společníka, který nevede

účetnictví, zúčastněná zanikající účetní jednotka uzavírá účetní knihy

ke dni předcházejícímu den zápisu přeměny obchodní korporace do

obchodního rejstříku.



(5) Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou obchodní korporací

nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné

zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní

jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), neotevírá tato účetní jednotka ke

dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení

účetnictví po úpravách provedených v souladu s metodami přeměny

obchodní korporace s účinky od rozhodného dne. Pokud při přeshraniční

přeměně je nástupnickou společností, družstvem nebo přejímajícím

společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky

podle § 1 odst. 2 písm. a) nevznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2

písm. b), uzavírá zúčastněná zanikající účetní jednotka podle § 1 odst.

2 písm. a) účetní knihy ke dni zániku. Toto ustanovení se nepoužije pro

přeshraniční změnu právní formy a přeshraniční přemístění sídla.



(6) Podle odstavců 3 až 5 se nepostupuje, je-li při přeměně společnosti

den zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku shodný s

rozhodným dnem. Při této přeměně společnosti uzavírají účetní jednotky

zúčastněné na přeměně společnosti účetní knihy ke dni předcházejícímu

rozhodný den přeměny společnosti. K rozhodnému dni přeměny obchodní

korporace otevírají účetní knihy pouze nástupnické účetní jednotky,

účetní jednotka rozdělovaná odštěpením nebo přejímající společník v

případě převodu jmění na společníka. V případě přeshraniční přeměny,

pokud ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm.

a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), i tato účetní

jednotka otevírá účetní knihy k rozhodnému dni přeměny obchodní

korporace.



(7) Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další

účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou

případů přeměny obchodní korporace uvedených v odstavci 3. Do okamžiku

schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího

účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek

účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy

opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit

novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto

zákona.



(8) Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit

řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň mezitímní účetní

závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje.



ČÁST TŘETÍ



Účetní závěrka



§ 18



Účetní závěrka



(1) Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem

účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji



a) rozvaha (bilance),



b) výkaz zisku a ztráty,



c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech

uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a §

19 odst. 5; příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění

a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných

finančních orgánů.



Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled

o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled

o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k

rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní

obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2.



(2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat



a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u

účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a i) až l) sídlo

nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a

místo podnikání, liší-li se od bydliště,



b) identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno,



c) právní formu účetní jednotky,



d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla

zřízena,



e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní

závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),



f) okamžik sestavení účetní závěrky,



a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní

jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c), podpisový záznam účetní

jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) nebo podpisový záznam osob

stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l);

připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za

sestavenou podle písmene f). Pokud je den zápisu přeměny obchodní

korporace do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající

účetní jednotky se podpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí

podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k

rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.



(3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném

rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou

sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít

účetní závěrku ověřenou auditorem s výjimkou akciových společností,

které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.



§ 19



Rozvahový den



(1) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým

je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují

účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních

případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Rozvahu jako zahajovací

sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 s

výjimkou k prvnímu dni účetního období.



(2) Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace

podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny

účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému

okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.



(3) V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, účetní

jednotky sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému

okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen "mezitímní účetní

závěrka"). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní

jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro

účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3; ostatní ustanovení tohoto

zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně. Povinnost použít

ustanovení § 25 odst. 3 a ostatní ustanovení týkající se použití

účetních metod k rozvahovému dni při sestavování mezitímní účetní

závěrky se na vybrané účetní jednotky nevztahuje. Účetní jednotky podle

§ 1 odst. 2 písm. a), b) a d) až h), které jsou příjemci prostředků ze

státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků a jsou

povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního

předpisu,^11d) a uplatňují hospodářský rok podle § 3 odst. 2 a 3,

sestavují k 31. prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku,

při které nepoužijí ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 6

písm. b).



(4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů,

které obsahuje rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se otevírá

účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž

se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i

pro podrozvahové účty.



(5) Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem

sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v

účetní závěrce rovněž informace o



a) skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či

situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,



b) skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke

konci rozvahového dne,

a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci

účetní jednotky.



(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné,

srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se

považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li

úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z

hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady

nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná,

jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se

považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo

chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto

informaci využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1

odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci

prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny

tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,^11d) se

považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve

výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých

věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje

požadavky stanovené v § 8 odst. 5.



(7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a

krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba

použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního

případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány

za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků

objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr

účetní jednotky projevený při jejich pořízení.



(8) V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky

poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů

(druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují

svou činnost.



(9) Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí

být označován názvy podle § 18 odst. 1.



(10) Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací

prováděné na základě zvláštních právních předpisů.^12)



§ 19a



Použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení

účetní závěrky



(1) Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem

cenných papírů přijatých k obchodování evropském regulovaném trhu^36),

použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní

standardy upravené právem Evropské unie^35) (dále jen „mezinárodní

účetní standardy“).



(2) Pokud došlo k přijetí cenných papírů emitovaných účetní jednotkou

podle odstavce 1 k obchodování na evropském regulovaném trhu k jinému

dni než k prvnímu dni účetního období, účetní jednotka, která dosud

nepoužívá mezinárodní účetní standardy, rozhodne o jejich použití již

od počátku účetního období, v němž k přijetí cenného papíru k takovému

obchodování došlo, nebo od počátku účetního období následujícího po

účetním období, v němž byly cenné papíry k takovému obchodování

přijaty.



(3) Pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již

nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly

být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního

období, účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních

standardů až do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být

takto obchodovány, nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu

dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž cenné

papíry přestaly být takto obchodovány.



(4) Postup podle odstavců 2 a 3 se použije, pokud to neodporuje přímo

použitelnému předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.



(5) Pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již

nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a nejvyšší

orgán účetní jednotky rozhodne do konce účetního období, v němž cenné

papíry přestaly být takto obchodovány, o záměru požádat nejdéle do tří

let od okamžiku, kdy cenné papíry přestaly být takto obchodovány, o

přijetí nového cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném

trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, může účetní jednotka

rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů až do konce

účetního období, ve kterém má dojít k přijetí tohoto cenného papíru k

obchodování.



(6) Pokud nejpozději k poslednímu dni účetního období, ve kterém skončí

tříletá lhůta podle odstavce 5, účetní jednotka požádá o přijetí

cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, může

prodloužit používání mezinárodních účetních standardů ještě o jedno

účetní období. Pokud v tomto účetním období k přijetí cenného papíru k

takovému obchodování nedojde, nepoužije účetní jednotka od

následujícího účetního období pro účtování a sestavení účetní závěrky

mezinárodní účetní standardy.



(7) Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka

uvedená v § 22 odst. 3 písm. a) nebo b) povinna podrobit se sestavení

konsolidované účetní závěrky za použití mezinárodních účetních

standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů

pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému

dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování

a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého

budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení

nejvyšším orgánem této účetní jednotky.



(8) Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka

uvedená v § 22 odst. 2 sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za

použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití

mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní

závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních

účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení

účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy

používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.



(9) Využije-li účetní jednotka možnosti podle odstavců 7 nebo 8 a dojde

ke změně původního předpokladu, a to i v průběhu účetního období,

nepoužije účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky

mezinárodní účetní standardy od počátku účetního období, ve kterém

došlo ke změně původního předpokladu, případně od počátku účetního

období, které bylo stanoveno rozhodnutím nejvyššího orgánu účetní

jednotky, nebo od následujícího účetního období. Jsou-li však k prvnímu

dni následujícího účetního období důvody pro další použití

mezinárodních účetních standardů, uvedené v odstavcích 1 až 8, použije

účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní

účetní standardy v souladu s ustanoveními těchto odstavců.



§ 20



Ověřování účetní závěrky auditorem



(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní

závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky



a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období,

za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období

bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň

jedno ze tří uvedených kritérií:



1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely

tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o

položky podle § 26 odst. 3,



2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem

čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o

prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo

účetní období, a vynásobená dvanácti,



3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více

než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního

předpisu,^12)



b) ostatní obchodní korporace, pokud ke konci rozvahového dne účetního

období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního

období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly

alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v

případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i

pracovní vztah člena k družstvu,



c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli,

a to za podmínek podle písmene b),



d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) a l) za podmínek

podle písmene b),



e) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) za podmínek podle písmene

a) a



f) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní

předpis.



(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem

ověřenou účetní závěrku



a) sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě

jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního

měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu,

pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,



b) sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky

schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem

nerozhodne věřitelský výbor,



c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro

uspokojení věřitelů zcela nepostačující,



d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.



§ 21



Výroční zpráva



(1) Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) jsou povinny

vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a

komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím

hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech

uvedených v § 20 odst. 2.



(2) Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu

výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace



a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné

pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1,



b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,



c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,



d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a

pracovněprávních vztazích,



e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v

zahraničí,



f) požadované podle zvláštních právních předpisů.^13a)



(3) Má-li to význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a

jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky,

musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty,^4) případně

další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o



a) cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její

politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u

kterých se použijí zajišťovací deriváty, a



b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s

tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.



(4) Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku podle § 18, 19a, 22 a

23a a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle

zvláštního právního předpisu.^13b)



(5) Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. e) vyhotovují výroční

zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní

právní předpis.^14)



(6) Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20

obdobně; předmětem ověření je soulad výroční zprávy s účetní závěrkou.



§ 21a



Způsoby zveřejňování



(1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i

výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní

právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního

rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní

předpis.^14) Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v

jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek

ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních

právních předpisech^15) nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech

podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.



(2) Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční

zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným

orgánem podle zvláštních právních předpisů,^16) a to ve lhůtě do 30 dnů

od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy

nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně

následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní

záznamy uvedeným způsobem schváleny.



(3) Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a

informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně

schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.



(4) Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku,

zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky

listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,^17)

přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají

výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční

zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím České

národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle

tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání

rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním České

národní bance.



(5) Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím

ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup; ustanovení

zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými

obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena. Zveřejňování účetních

výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.



(6) Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí

zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem,

který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.



(7) Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny

informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se

vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.^18)



(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro konsolidovanou účetní závěrku

a výroční zprávu obdobně.



§ 22



nadpis neplatil



(1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a

upravená metodami konsolidace. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení

tohoto zákona týkající se účetní závěrky se použijí i pro

konsolidovanou účetní závěrku; konsolidovaná účetní závěrka je

ověřována auditorem.



(2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má, za podmínek

stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, účetní

jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou^20), s

výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv podle

odstavce 4 (dále jen „konsolidující účetní jednotka“).



(3) Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má, za

podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,

osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je



a) ovládanou osobou^20), s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je

vykonáván společný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidovaná

účetní jednotka“),



b) osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka

vykonává společný vliv (dále jen „účetní jednotka pod společným

vlivem“), nebo



c) osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný

vliv (dále jen „účetní jednotka přidružená“).



(4) Společným vlivem se pro účely sestavení konsolidované účetní

závěrky rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s

jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají

jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně

nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě.



(5) Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo

provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není

rozhodující^20) ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za

podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.



(6) Konsolidační celek tvoří účetní jednotky uvedené v odstavcích 2 a 3

písm. a), a to za podmínek stanovených § 22a a prováděcími právními

předpisy.



(7) Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala

věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace

konsolidačního celku, účetních jednotek pod společných vlivem a

účetních jednotek přidružených.



§ 22a



(1) Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou

účetní závěrku, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž

se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, konsolidující účetní

jednotka a konsolidované účetní jednotky společně, na základě svých

posledních řádných účetních závěrek, nesplnily alespoň dvě z těchto

kritérií:



a) aktiva celkem činí více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro

účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění

neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,



b) roční úhrn čistého obratu činí více než 700 000 000 Kč; ročním

úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů

snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které

trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,



c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního

vztahu člena k družstvu, zjištěný způsobem stanoveným na základě

zvláštního právního předpisu, činí v průběhu účetního období více než

250.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u účetních jednotek, které jsou

bankami nebo provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle

jiných právních předpisů, nebo jsou emitentem cenných papírů přijatých

k obchodování na evropském regulovaném trhu.



(3) Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou

účetní závěrku, pokud k podání věrného a poctivého obrazu předmětu

účetnictví a finanční situace konsolidačního celku postačuje účetní

závěrka konsolidující účetní jednotky, protože konsolidující účetní

jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou

jednotlivě i v úhrnu nevýznamné.



§ 22aa



neplatil



§ 22b



(1) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním

jednotkám uvedeným v § 22 odst. 3, že budou konsolidovány. Současně jim

sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní

záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky

poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované

účetní závěrky.



(2) Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou

výroční zprávu. Povinnosti podle § 22 odst. 2 a 3 a podle odstavce 1

platí obdobně v souvislosti s povinností vyhotovit konsolidovanou

výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem; předmětem ověření je

soulad konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.

Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje

informace o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným

vlivem a účetních jednotkách přidružených. Jsou-li obsahem

konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní

jednotce, které musí obsahovat výroční zpráva, nemusí tato

konsolidující účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li

se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se výroční zprávy se

použijí i pro konsolidovanou výroční zprávu.



§ 23



(1) Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení

konsolidované účetní závěrky použít metody



a) plné konsolidace,



b) poměrné konsolidace, nebo



c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).



(2) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne

konsolidující účetní jednotky.



(3) Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných

účetních jednotek a účetních jednotek pod společným vlivem použité pro

sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v

zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní

závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek

pod společným vlivem o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce

2, je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního

celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19

odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V

případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo

zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit

až 6 měsíců.



(4) Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky musí být

stejná. Dojde-li v průběhu účetního období ke změnám ve vymezení

účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení

konsolidované účetní závěrky podle § 22 odst. 3, musí být tato

informace uvedena v příloze v konsolidované účetní závěrce.



§ 23a



Použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci



(1) Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem cenných papírů

přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu se sídlem v

členském státě Evropské unie, použije pro sestavení konsolidované

účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.



(2) Konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro

sestavení konsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní

standardy.



§ 23b



nadpis neplatil



(1) Na sestavování účetních výkazů za Českou republiku se ustanovení §

22 až 22b, § 23 odst. 1 až 4 a § 23a nevztahují.



(2) Za Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu

dni kalendářního roku v tomto členění:



a) souhrnný výkaz majetku a závazků státu,



b) souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,



c) výkaz peněžních toků,



d) příloha.



(3) K účetním výkazům za Českou republiku a k účetním výkazům za dílčí

konsolidační celek státu musí být připojen podpisový záznam

statutárního orgánu účetní jednotky, která tyto účetní výkazy

sestavila.



(4) Účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku a dílčích

konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku

a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení účetních výkazů za

Českou republiku a účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu

účetní jednotce, která tyto účetní výkazy sestavuje.



(5) Podmínky způsobu sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních

účetních výkazů za Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního

celku a dílčích konsolidačních celků státu, stanovení pravidel

konsolidace, včetně pravidel pro přenos účetních záznamů v technické

formě, a dále způsobu a rozsahu použití metod konsolidace a určení

odchylek stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST ČTVRTÁ



Způsoby oceňování



§ 24



(1) Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby

podle ustanovení tohoto zákona.



(2) Účetní jednotky oceňují majetek a závazky



a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,



b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní

závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna

zaznamenat v účetních knihách,



(dále jen "okamžik ocenění"). Ustanovení tohoto zákona o oceňování

majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a

pasiv.



(3) Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem,

pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25, ocení

účetní jednotka jednotlivé složky majetku



a) při nabytí podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační

složku, a to i při přeměně obchodní korporace s výjimkou změny právní

formy



1. oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní

jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo



2. oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního

předpisu,



b) v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny

nebo reprodukční pořizovací ceny.



(4) Při pořízení souboru movitých věcí se samostatným

technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě

u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení

soubor jako celek.



(5) Účetní metodu oceňování majetku podle odstavců 3 a 4 upraví

prováděcí právní předpis včetně možností použití způsobu oceňování

podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu

nebo prodeji podniku.



(6) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní

jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou

národní bankou, a to k okamžiku ocenění



a) podle odstavce 2 písm. a), nebo



b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v §

4 odst. 12.

V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku

ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo

prodány.



(7) Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka

použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se

rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě

kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný

účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí

přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě

se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu

vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je

pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka

tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v

případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný

kurs změněn vždy.



(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na účetní jednotky, které k

výkonu činnosti potřebují podle zvláštních právních předpisů bankovní

licenci,^20a) povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými

papíry,^20b) povolení ke vzniku investiční společnosti nebo

investičního fondu,^20c) povolení ke vzniku a činnosti penzijního

fondu^20d), povolení k činnosti penzijní společnosti^36l) povolení

působit jako družstevní záložna,^20e) povolení k provozování

pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,^20f) povolení k provádění

všeobecného zdravotního pojištění.^20g) Dále se ustanovení odstavce 7

nevztahuje na Českou národní banku,^20h) Českou kancelář

pojistitelů^20j) a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České

republiky.^20k)



(9) V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu

denně, použije účetní jednotka pro její přepočet



a) kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurs

devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke

stejnému dni, nebo



b) poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou;

tento postup nepoužijí účetní jednotky, na které se nevztahuje

ustanovení odstavce 7.



§ 25



(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují



a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného

vlastní činností pořizovacími cenami,



b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními

náklady,



c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími

cenami,



d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,



e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,



f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,



g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo

vkladem^21) pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,



h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku

vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,



i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností

vlastními náklady,



j) příchovky zvířat vlastními náklady,



k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a

církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,



l) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku

uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní

náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní

majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací

cenou.



(2) Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotky

účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, se v případě

skutečností, o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím

přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného

pasiva, ke kterému může dojít na základě stanovené podmínky nebo

podmínek, oceňují předpokládanou výší ocenění této složky majetku či

jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.



(3) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen

zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná

rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim

známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení

hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období

zisk nebo ztráta.



(4) U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle

odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich

úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy

první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro

ocenění úbytku majetku.



(5) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s

jeho pořízením související,



b) reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen

v době, kdy se o něm účtuje,



c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady

vynaložené na výrobu nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých

nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti,



d) vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného

majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady

vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se

vztahují k výrobě nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními

metodami.



(6) V případě majetku podle odstavce 1 písm. l) se reprodukční

pořizovací cena nepoužije v případě bezúplatné změny příslušnosti k

hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle

zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků,

výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými

účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění

majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o

tomto majetku naposledy účtovala.



§ 26



(1) Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena

snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro

jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní

závěrce touto nižší cenou.



(2) Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší,

popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v

účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.



(3) Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy,

opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se

rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na

důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se

dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních

právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení

hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.



(4) Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem

podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními

metodami.



§ 27



(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle §

24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují



a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti,

dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k

obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo

v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní

jednotkou,



b) deriváty,



c) finanční umístění, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti,

jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci

a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými

ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší,

nejedná-li se o finanční umístění vztahující se k závazkům ze životního

pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, a technické

rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo

zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného

zdravotního pojištění^22a),



d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá

zvláštní právní předpis,^23) to neplatí v případech uvedených v

odstavci 3,



e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,



f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,



g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do

okamžiku ocenění je nezískala zpět,



h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou

zásob.



(2) Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou

hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.



(3) Pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá

povinnost ocenění jmění při přeměně obchodní korporace, oceňuje se

majetek a závazky reálnou hodnotou v případech stanovených prováděcím

právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví i okamžik účtování

o ocenění reálnou hodnotou.



(4) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije



a) tržní hodnota,



b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní

hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu;

metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce

musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,



c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li

postupovat podle písmen a) a b).



(5) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském

regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu.

Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní

hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik

ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku

ocenění. Pokud je majetek veden na regulovaném trhu, rozumí se tržní

hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den,

ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není přijat k

obchodování na regulovaném trhu a je přijat k obchodování na

zahraničním regulovaném trhu, nebo na zahraničním trhu obdobném

regulovanému trhu, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze

závěrečných cen, které bylo dosaženo na zahraničních regulovaných

trzích, nebo na zahraničních trzích obdobných regulovanému trhu v

pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.



(6) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25

odst. 3 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní

jednotky účtují v souladu s účetními metodami.



(7) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za

tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i

majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak.

Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje

ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému

okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou

zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li

ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo

sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast v ovládané

osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí

(protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je

povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.



§ 28



(1) Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku,

anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních

samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a

odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o

výpůjčce^24) po dobu zajištění závazků převodem práva^25) nebo v

případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě

projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci,^26) jakož i v dalších

případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími

právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky,

které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními

právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.



(2) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej

úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na

základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1

týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena.



(3) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej

poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu,

kterým se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu

do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu

užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému

majetku.



(4) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje nájemce, pouze pokud je

oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o

nájmu podniku nebo jeho části.



(5) Účetní jednotka, která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo

bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na

svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v

souladu s účetními metodami.



(6) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat

odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu

jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v

účetnictví.



ČÁST PÁTÁ



Inventarizace majetku a závazků



§ 29



(1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého

majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu

majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o

položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k

okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo

mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace"). V případech uvedených

v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu

účetního období (dále jen "průběžná inventarizace"). Ustanovení o

provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů^27) nejsou

tímto dotčena.



(2) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u

zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo

hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého

majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v

soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této

inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a

uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou

za účetní období.



(3) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u

veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.



(4) Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace

u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace

položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.



§ 30



(1) Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a

závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy

zjišťují



a) fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho

existenci, nebo



b) dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně

zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a

skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.



(2) Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu

nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu

v účetnictví.



(3) Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav

majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby,

případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.



(4) Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování

skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a

který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den“), a mohou

dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které

prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi

tímto dnem a rozvahovým dnem.



(5) Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně.



(6) Účetní jednotky při periodické inventarizaci



a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,



b) ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.



(7) Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí

obsahovat



a) skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný

majetek a závazky též jednoznačně určit,



b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle

písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,



c) způsob zjišťování skutečných stavů,



d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému

dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,



e) ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení

inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,



f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,



g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,



h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.



(8) Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy podle

odstavce 7 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické

inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.



(9) Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a

archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí pouze v

rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci

tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování

skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a

způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní

povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.



(10) Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a

stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto

zákonem, kdy



a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje

jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo



b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje

jako přebytek.



(11) Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního

období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.



(12) Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí

i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností

účtovaných v knize podrozvahových účtů.



ČÁST ŠESTÁ



Úschova účetních záznamů



§ 31



(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely

vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li

tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní

předpisy.^28)



(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,



a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem

účetního období, kterého se týkají,



b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy,

účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního

období, kterého se týkají,



c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví

(§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se

týkají.



(3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i

povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených

v



a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní

jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo

jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,



b) § 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li

věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce;

připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné

majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí

uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která

vyrozumí státní archiv.



(4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní

jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní

jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), d) až l) před zánikem povinnosti

vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních

záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní

archiv.



§ 32



(1) Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než

uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení,

opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení,

občanského soudního řízení, daňového řízení, výběru archiválií ve

skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení,

veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských

práv, postupují po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále

tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro

uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k

těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se

účetních záznamů obdobně.



(2) Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové

listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních

právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky

kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají

účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou

funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.



(3) Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle

§ 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy

po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se

účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku

ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní

záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním

období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.



(4) Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a

jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z

doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu

majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle

zvláštních právních předpisů^29) uschovávají účetní jednotky, dokud

ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k

vyřazení těchto písemností.



nadpis neplatil



§ 32a



neplatil



§ 32b



neplatil



§ 32c



neplatil



§ 32d



neplatil



§ 32e



neplatil



ČÁST SEDMÁ



Ustanovení společná, přechodná a závěrečná



§ 33



Účetní záznam



(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví

podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v

účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob

zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.



(2) Účetní záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu.

Pro účely tohoto zákona se považuje za



a) listinnou formu účetní záznam provedený na analogový nosič

rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami

anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je

pro fyzickou osobu čitelný,



b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým

nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho

převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,



c) smíšenou formu účetní záznam v listinné formě obsahující též

informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který

umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou

osobu čitelný.



(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy

do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznam. V

uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního

záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní

formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní

jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah

je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i

jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným

záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního

záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u

účetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr

nebo archiválii podle zvláštního právního předpisu,^28) nevyžaduje

předložení účetního záznamu v původní formě a pro záznamy v původní

formě neplatí ustanovení § 31.



(4) Účetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky

„A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu,

který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro

fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit,

převede takové účetní záznamy do listinné formy odpovídající době

jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději

před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo

mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými

účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních

záznamů obsahujících uznávaný elektronický podpis včetně průkazného

potvrzení v listinné formě o platnosti uznávaného elektronického

podpisu v době přijetí účetního záznamu. Účetní jednotka je povinna

disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.



(5) Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními

záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se

týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních

záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.



(6) Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně

nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich

změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve

formě podle odstavce 2 písm. b) a c), jako ve formě podle odstavce 2

písm. a).



(7) Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je

jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny

disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 10),

které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je

jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní

závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby

orgánů podle § 32 odst. 1 jsou účetní jednotky povinny na požádání

umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních

záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu,

po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy.

Stanovení těchto povinností na smluvním základě^30) není dotčeno.



(8) V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z

účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které

splňují požadavky tohoto zákona.



(9) Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a

jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a

programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením,

neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.



§ 33a



Průkaznost účetního záznamu



(1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze



a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se

skutečností, kterou tento záznam prokazuje,



b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných

účetních záznamů, nebo



c) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní

jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a

odpovědné podle odstavce 10.



(2) Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá

skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní

záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) a c).



(3) Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním

podpisem nebo elektronickým podpisem uznávaným podle zvláštního

právního předpisu^30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v

technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k

přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k

přenosu.



(4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je

vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis podle zvláštního

právního předpisu^30a), anebo obdobný průkazný účetní záznam v

technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na

obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být

použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů

týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze

použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený

elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické

formě.



(5) Připojením podpisového záznamu se rozumí



a) v případě účetního záznamu v listinné formě jeho podepsání

vlastnoručním podpisem,



b) v případě účetního záznamu v technické formě jeho podepsání

uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního

předpisu^30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické

formě,



c) v případě účetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání

vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního

záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání

uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního

předpisu^30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické

formě.



(6) Připojení podpisového záznamu u technických forem, případně

připojení podpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících

technické formy, musí splňovat požadavky na podpisový záznam podle

odstavce 4.



(7) Účetní záznam v listinné formě podepsaný vlastnoručním podpisem

výstavce, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní

jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. c) bez ohledu

na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.



(8) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam, který není

podpisovým záznamem podle odstavce 4, připojený k jinému účetnímu

záznamu



a) automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo



b) fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 10,



který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo

fyzické osoby.



(9) K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových

záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.



(10) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a

odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování

podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým

způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost

jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené

záznamy připojeny.



§ 34



Přenos průkazného účetního záznamu



(1) Přenos průkazného účetního záznamu může být uskutečněn pouze

prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje

požadavky průkaznosti a neměnnosti a dále požadavky ochrany a

bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle

zvláštních právních předpisů.^31)



(2) Požadavky průkaznosti a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou

splněny i v případě, je-li přenos průkazného účetního záznamu

uskutečněn prostřednictvím třetí osoby odlišné od účetních jednotek,

pokud tato osoba splňuje požadavky podle zvláštních právních

předpisů.^31)



§ 35



Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech



(1) Opravy nebo doplnění v účetních záznamech nesmějí vést k

neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo

nepřehlednosti účetnictví.



(2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího

účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je

povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle

odstavce 3. Účetní záznam vzniklý seskupením je též nesrozumitelný,

pokud kterýkoli z dílčích účetních záznamů v technické formě nesplňuje

podmínky § 33 odst. 7. Účetní záznam ve smíšené formě je též

nesrozumitelný, pokud část účetního záznamu v technické formě nesplňuje

podmínky § 33 odst. 7.



(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou

za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah

opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.



(4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby

nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu

účetních případů.



(5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo

ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.



(6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené

nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu,

je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti

účetnictví.



(7) Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamu,

jestliže



a) nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,



b) doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního

záznamu a



c) nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti

účetního záznamu.



§ 36



(1) Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními

jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek

ministerstvo vydává České účetní standardy (dále jen „standardy“).

Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů

účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy.

Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím

zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od

standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v

příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se

považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a

poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání

standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem.

Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

Ministerstvo vede registr vydaných standardů.



(2) Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném

výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.



(3) Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro

ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby

zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich

vydání se nezveřejňují.



Správní delikty



§ 37



nadpis vypuštěn



(1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím,

že



a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,



b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo nesestaví účetní

závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční

zprávu podle § 21 odst. 1 až 5,



c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,



d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,



e) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti

uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,



f) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem nebo

v rozporu s § 21 odst. 6 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,



g) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo



h) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.



(2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše



a) 6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li

o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b),



b) 3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li

o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až h).



§ 37a



Pokuty za účelem vymáhání splnění povinnosti



(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení

účetnictví podle tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že



a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,



b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo nesestaví účetní

závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční

zprávu podle § 21 odst. 1 až 5,



c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,



d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,



e) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti

uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,



f) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní

závěrky mezinárodní účetní standardy,



g) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem nebo

v rozporu s § 21 odst. 6 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,



h) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,



i) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo

účetní výkazy za Českou republiku, ač je k tomu povinna podle § 23b,



j) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo



k) nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního

systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním

předpisem vydaným na základě § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5^34) nebo

nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu,

ač jí tuto povinnost stanoví zákon nebo jiný právní předpis.



(2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že



a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo

nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst.

2, nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2,



b) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné

součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,



c) v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou

auditorem nebo v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční

zprávu ověřenou auditorem,



d) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo



e) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované

účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta do výše



a) 6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li

o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) a f),



b) 3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li

o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e) a g) až j),



c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem podle § 22a odst. 1 bodu 1,

jde-li o správní delikt podle odstavce 2,



d) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) a

není-li dále stanoveno jinak.



§ 37aa



(1) Hodnota aktiv celkem uvedená v § 37 odst. 2 a v § 37a odst. 3 se

zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní

jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení

povinnosti došlo.



(2) Pokud hodnota aktiv celkem zjištěná podle odstavce 1 neodpovídá

aktivům celkem zjištěným v řízení o uložení pokuty, použije se pro

účely § 37 odst. 2 a § 37a odst. 3 tato zjištěná výše aktiv neupravená

o položky podle § 26 odst. 3. Obdobně se postupuje, pokud účetní

závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období

sestavena.



(3) Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 2,

stanoví hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností

projednává, kvalifikovaným odhadem.



(4) V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve

kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s

rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího

účetního období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce 3 se rozumí

hodnota aktiv celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za toto

předcházející účetní období.



§ 37ab



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby

porušení právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům,

době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán. Od uložení pokuty za

správní delikt podle § 37a odst. 1 písm. k) lze upustit.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby, nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



§ 37b



Zmocňovací ustanovení



(1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 8, § 23b odst. 5,

§ 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 5.



(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.



§ 38



(1) V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a

postupy účtování, ocení majetek a závazky v účetnictví i v účetní

závěrce a sestaví účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních

právních předpisů.



(2) Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje federální ministerstvo

financí podle ustanovení § 4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č.

21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve

znění zákona č. 128/1989 Sb.



§ 38a



Občanská sdružení, jejich organizační jednotky^8), které mají právní

osobnost, církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní instituce,

které jsou církevní právnickou osobou^9), a honební společenstva^10)

mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.

492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud

jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3

000 000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují

účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31.

prosinci 2003.



§ 39



Zrušují se



1. nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě

organizací,



2. vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o

inventarizacích hospodářských prostředků,



3. vyhláška federálního ministerstva financí č. 21/1990 Sb., o

kalkulaci,



4. vyhláška federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o

účetnictví.



§ 40



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.



Havel v.r.



Dubček v.r.



Čalfa v.r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 353/2001 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a

záznamů týkajících se daného účetního období, zejména z hlediska

správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného

účetního období, není-li dále stanoveno jinak.



2. Tam, kde právní předpisy používají termínu "roční účetní závěrka",

rozumí se tím řádná účetní závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění tohoto zákona.



3. Tam, kde právní předpisy používají jakékoli označení účetní

písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění tohoto zákona.



4. Účetní jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku

2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných

ministerstvem podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění tohoto zákona, použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4

odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném do

nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti vyhlášek

vydaných podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

tohoto zákona, se opatření vydaná podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy

obsažen ve vyhlášce.



5. Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona neskončila nebo u nichž končí uschovací lhůta, se dále

uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto

zákona, kromě případů, kdy zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a

záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.



6. Pro záznam skutečností týkajících se účetního období začínajícího

před účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím

po účinnosti tohoto zákona může účetní jednotka použít ustanovení o

účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

tohoto zákona.



7. Účetní jednotky účtující podle opatření Ministerstva financí č.j.

281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro

podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002

do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů k

okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k

jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek,

závazků, jakož i dlužných cenných papírů se splatností delší než 12

měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j.

V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy pro

podnikatele, jak vyplývá ze změn a doplnění účinných ke dni 31.

prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat

shodně u veškerých pohledávek, závazků a dlužných cenných papírů se

splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.



8. V prvním dni následujícího účetního období účetní jednotky, které

uplatnily postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3

(přechodná ustanovení) opatření Ministerstva financí čj. 281/89

759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro

podnikatele.



9. Účetní jednotky účtující podle opatření č.j. 282/105 880/2001,

kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává

jejich úplné znění, mohou v účetním období započatém v období od 1.

ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových

rozdílů na účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle

čl. XI Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j.

V/2 - 25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování

pro pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001;

v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u

veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.



Čl.II zákona č. 437/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé v účetním období, které

započalo v roce 2004, pokud dále není stanoveno jinak.



2. Občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní

subjektivitu, církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní

instituce, které jsou církevní právnickou osobou,^9) obecně prospěšné

společnosti, zájmová sdružení právnických osob, honební

společenstva,^10) nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,^10a)

které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě jednoduchého

účetnictví, mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,

zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění čl. I tohoto

zákona, až od 1. ledna 2005. Do této doby se na ně vztahují ustanovení

dosavadních právních předpisů, která upravují účtování v soustavě

jednoduchého účetnictví.



3. Ustanovení § 19 odst. 9 a § 23a zákona č. 563/1991 Sb., ve znění

tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím

po účetním období, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České

republiky k Evropské unii v platnost; do této doby mohou konsolidující

účetní jednotky pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky a

konsolidované výroční zprávy použít mezinárodní účetní standardy nebo

jiné mezinárodně uznávané účetní zásady, a to za podmínek stanovených

zákonem č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.



4. Ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve

znění tohoto zákona, se poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku

povinnosti ověření účetní závěrky auditorem za účetní období, které

započalo v roce 2004 a později; do této doby se použije ustanovení § 20

písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění

tohoto zákona, se poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku

povinnosti konsolidovat za účetní období, které započalo v roce 2004 a

později; do této doby se použije ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3

zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.



6. V řízení o uložení pokuty podle § 37 zákona č. 563/1991 Sb. se

protiprávní jednání posuzuje podle znění zákona účinného ke dni

porušení povinnosti. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



7. Účetní jednotky, které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě

jednoduchého účetnictví, a to i v případě, že uplatňují hospodářský

rok, jsou povinny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončit účetní

období a sestavit přehledy podle § 15 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb.,

ve znění zákona č. 353/2001 Sb., a to podle stavu k 31. prosinci 2003.



8. Účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1.

lednem 1993, a státní podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o

státním podniku, bylo-li rozhodnuto podle zákona č. 77/1997 Sb., o

státním podniku, o jejich zrušení, postupují do doby jejich zrušení

podle zákona č. 563/1991 Sb., a k němu vydaných prováděcích právních

předpisů, ve znění účinném ke dni 31. prosince 2003.



9. Ustanovení § 20 odst. 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto

zákona, se použijí pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2004

včetně.



_______



8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.



8a) § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a

postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů

(zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č.

4/2003 Sb.



9) § 16 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 4/2003 Sb.



10) § 19 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.

59/2003 Sb.



10a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve

znění pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

280/1996 Sb.



Čl.XV zákona č. 669/2004 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní

jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a

zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne

účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud obrat

těchto účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991

Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 15 000 000 Kč,

mají povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; uvedené fyzické osoby,

jejichž obrat nepřesáhl 15 000 000 Kč, se nepovažují za účetní jednotku

a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku

povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti

na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991

Sb., v účinném znění.



2. Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní

jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a

zákona č. 437/2003 Sb., protože alespoň jeden z účastníků sdružení bez

právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu se stal účetní

jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb.,

zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne

účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je důvodem

vzniku povinnosti vést účetnictví skutečnost, že obrat alespoň jednoho

z členů tohoto sdružení, který je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2

písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.

492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., a tento

obrat přesáhl 15 000 000 Kč, mají uvedené fyzické osoby povinnost vést

účetnictví od 1. ledna 2006; nepřesáhl-li zmíněný obrat 15 000 000 Kč,

uvedené fyzické osoby se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést

účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví

se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1

odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.



3. Pro účely stanovení okamžiku, od kterého se fyzická osoba stává

účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., ve

znění tohoto zákona, se při zjišťování výše obratu použije znění zákona

č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ke dni

uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění plnění.



Čl.II zákona č. 69/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Ke vzniku povinnosti účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku též v

Obchodním věstníku na základě ustanovení § 21a odst. 4 zákona č.

563/1991 Sb., ve znění zákona č. 81/2006 Sb., se do dne účinnosti

tohoto zákona nepřihlíží.



Čl.LXXIX zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období,

které započalo v roce 2008, pokud dále není stanoveno jinak.



2. Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle

ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na účetní

jednotky, které byly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2

písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které ke dni účinnosti tohoto

zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až

d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000

000 Kč se nevztahuje povinnost ukončit vedení účetnictví nejdříve po

uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních obdobích.



3. Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle

ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které ke

dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení §

1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle

ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v

kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje

povinnost podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



Čl.XX zákona č. 296/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Na konkursní řízení zahájená podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a

vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se použijí ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl.V zákona č. 126/2008 Sb.



Přechodné ustanovení



V případech, kdy zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních

společností a družstev, ukládá povinnost dokončit přeměnu podle

dosavadních právních předpisů, použije se ustanovení § 27 odst. 3

zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 303/2008 Sb.



Přechodné ustanovení



V případě kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní

hodnoty a církevních staveb jsou účetní jednotky povinny provést

ocenění podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. XVI zákona č. 230/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, se použije pro účetní

období započatá 1. ledna 2009 a později.



Čl. II zákona č. 410/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období, které

započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodech 2 nebo 3

stanoveno jinak.



2. Ustanovení § 18 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí organizační složky státu,

státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České

republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální

rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny

pro sestavení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách

vlastního kapitálu poprvé za účetní období, které započalo v roce 2010

nebo později.



3. Ustanovení § 22 až 23 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí při sestavení

konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy za účetní

období, které započalo v roce 2010 nebo později.



4. Řízení o uložení pokuty podle zákona o účetnictví, zahájené přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se

dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona

č. 563/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, není-li právní úprava uvedená v zákoně č. 563/1991 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účetní

jednotku výhodnější.



Čl. VIII zákona č. 355/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



V případech, kdy byl projekt přeměny nebo projekt převzetí vypracován

podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, postupuje se při účtování o přeměně společnosti podle

zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl. II zákona č. 239/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období, které

započalo v roce 2012 nebo později, pokud není v bodech 2 a 3 stanoveno

jinak.



2. Podle § 30 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, mohou účetní jednotky poprvé postupovat při

periodické inventarizaci prováděné k rozvahovému dni 31. prosince 2011,

nebo později.



3. Vybraná účetní jednotka může použít způsob ocenění majetku podle §

25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, i pro případy nabytí majetku, kdy k úkonům

nebo skutečnostem bezprostředně směřujícím k bezúplatné změně

příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo ke svěření majetku do

správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních

samosprávných celků, k výpůjčce nebo k bezúplatnému převodu nebo

přechodu došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. XXXV zákonného opatření č. 344/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, se použijí poprvé v účetním

období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření

Senátu.



2. V případě změny právního institutu včetně změny jeho obsahu, která

nastane dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

nebo zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

(zákon o obchodních korporacích) do dne nabytí účinnosti tohoto

zákonného opatření Senátu, se použije ustanovení § 3029 odst. 1 zákona

č. 89/2012 Sb., občanský zákoník s tím, že případnou změnu postupu

účtování, která má dopad na změnu výsledku hospodaření, může účetní

jednotka v této souvislosti provést pouze tehdy, že by neprovedením

takovéto změny došlo k významnému zkreslení informací obsažených v

účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce.



Čl. II zákona č. 221/2015 Sb.



neplatil



1) Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená

na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách

určitých forem společností, ve znění směrnic Rady 83/349/EHS,

84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES,

2003/38/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES,

2003/51/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES.



Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl.

54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, ve

znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, směrnic

Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/46/ES a

2009/49/ES.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19.

července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008



1a) § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.



1c) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č.

147/2001 Sb.



1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



2) § 61 obchodního zákoníku.



3) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších

předpisů.



4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č.

501/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb. a zákona

č. 88/2003 Sb.



6) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších

předpisů.



7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb.,

o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve

znění zákona č. 342/2006 Sb.



8a) § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a

postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů

(zákon o církvích a náboženských společnostech).



9) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení

církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o

církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č.

495/2005 Sb.



10) § 19 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.

59/2003 Sb.



10a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve

znění pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

280/1996 Sb.



10b) § 221 odst. 1 obchodního zákoníku.



11a) Například § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a

o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb.



11b) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu

daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.



11c) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a

družstev.



11d) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve

znění pozdějších předpisů.



11e) Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19.

července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.



12) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.



13a) Například § 161d odst. 5 obchodního zákoníku.



13b) Obchodní zákoník.



14) Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických

stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona

č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb.



15) Například § 80a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve

znění pozdějších předpisů.



16) Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.



17) § 27a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších

předpisů.



18) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění

pozdějších předpisů.



19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.



20) § 66a obchodního zákoníku.



20a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.



Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní

podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním

úřadu.



20b) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.



20c) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních

fondech, ve znění pozdějších předpisů.



20d) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,

ve znění pozdějších předpisů.



20e) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a

některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České

národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.



20f) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní

podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním

úřadu, ve znění pozdějších předpisů.



20g) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a

dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.



20h) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších

předpisů.



20j) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu

způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších

předpisů.



20k) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



21) § 59 obchodního zákoníku.



22a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších

zdravotních pojišťovnách.



Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České

republiky.



23) Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a

investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.



24) § 659 občanského zákoníku.



25) § 553 občanského zákoníku.



26) Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a

445 obchodního zákoníku.



27) Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí

zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.



28) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů.



29) Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu

na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.



30) Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění

pozdějších předpisů.



30a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

předpisů.



31) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č.

21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000

Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o

poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o

změně dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška

č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů

nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace

a náležitostech certifikátu.



34) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě

vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému

účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy

účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).



35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. Nařízení

Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají

některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.



36) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.



37) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné

správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání

hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve

znění pozdějších předpisů.



39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20.

prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických

činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.



40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A,

oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.