120/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 28. února 2001



o soudních exekutorech a exekuční činnosti



(exekuční řád)



a o změně dalších zákonů



Změna: 6/2002 Sb.



Změna: 360/2003 Sb.



Změna: 279/2003 Sb.



Změna: 53/2004 Sb.



Změna: 257/2004 Sb.



Změna: 284/2004 Sb.



Změna: 499/2004 Sb.



Změna: 377/2005 Sb.



Změna: 501/2004Sb.



Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb., 79/2006 Sb.



Změna: 133/2006 Sb.



Změna: 253/2006 Sb.



Změna: 296/2007 Sb., 347/2007 Sb.



Změna: 254/2008 Sb., 259/2008 Sb.



Změna: 274/2008 Sb.



Změna: 183/2009 Sb.



Změna: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb.



Změna: 285/2009 Sb., 286/2009 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.



Změna: 188/2011 Sb.



Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.



Změna: 45/2013 Sb. (část)



Změna: 396/2012 Sb. (část)



Změna: 45/2013 Sb.



Změna: 89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 303/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013

Sb.



Změna: 170/2013 Sb.



Změna: 396/2012 Sb. (část)



Změna: 303/2013 Sb. (část)



Změna: 139/2015 Sb.



Změna: 164/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



EXEKUČNÍ ŘÁD



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Soudní exekutor (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující

předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským

úřadem.



(2) V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon

exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva (dále

jen "exekuční činnost") a další činnost podle tohoto zákona.



§ 2



(1) Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční

činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními

předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a

exekučním řízení.



(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho

výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit

důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý,

nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.



§ 3



(1) Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.



(2) Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s

výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat i za

úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou,

znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády,

ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech

samosprávy.



§ 4



(1) Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat

označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo

„exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé

vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat

jiná osoba.



(2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních

titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,

„exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani

označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.



§ 5



(1) Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.



(2) Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho

zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za

podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.



(3) Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní

předpis.^2)



§ 6



Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky

(dále jen "Komora").



§ 7



(1) Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora podle §

74 odst. 1 písm. c) a § 76a a nad nakládáním se zvláštním účtem podle §

46 odst. 5 nebo nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu, vykonává

Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo

provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo

fyzických osob.



(2) Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost

postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a

délku exekučního řízení.



(3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno



a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,



b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat

si z nich výpisy a kopie,



c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k

věci, která je předmětem státního dohledu,



d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k

věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření

podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,



e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu,



f) nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují

údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo o

nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a

kopie.



(4) Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu

poskytnout požadovanou součinnost tím, že



a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin

nebo údaje podle odstavce 3 písm. f), případně na dobu nezbytně nutnou

spis,



b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),



c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce

3 písm. d).



(5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti

exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených

exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí

obdobně odstavce 3 a 4.



(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst.

1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je

exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též

předseda soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro

výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně

odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na

základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Předseda

okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu

soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda

okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.



§ 7a



(1) Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné

nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“)

nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“) nebo drobné

poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu

exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.



(2) Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po

něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13

odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu

exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v

chování kandidáta nebo koncipienta, kteří jsou jeho zaměstnanci.



§ 8



Ministr spravedlnosti (dále jen "ministr")



a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,



b) po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů

v obvodu každého okresního soudu a jejich případnou změnu,



c) na návrh Komory může přeložit exekutory s jejich souhlasem do obvodu

jiného okresního soudu,



d) jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů

kárné komise z řad soudců,



e) vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 2 a

podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.



§ 8a



(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré

stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení §

110 odst. 8.



(2) Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se

zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh

na jeho přezkoumání soudem.



§ 8b



Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory,

jakož i související listiny.



§ 8c



(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu

nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může

ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních

předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále

se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory

učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a

poplatků.



§ 8d



(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou

jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti

rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení

o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě

Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.



(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se

v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů

Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí.

Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto

okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce

pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem

Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě

Komory.



(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v

němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do

jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je

takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná

jménem Komory navenek, může Komora právně jednat jen se souhlasem

ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a

druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o

zavedení nucené správy Komory.



(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.



(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení,

nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání

sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu

hospodaření a majetku Komory.



HLAVA II



EXEKUTOR



DÍL 1



Exekutor a exekutorský úřad



§ 9



(1) Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který



a) je plně svéprávný,



b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo



1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na

vysoké škole v České republice^28), nebo



2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v

České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na

základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo

pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního

předpisu^29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem

obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu

právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,



c) je bezúhonný,



d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a



e) složil exekutorskou zkoušku.



(2) Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, kandidáta a

koncipienta podle tohoto zákona. Ministerstvo započítá zcela do

exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce,

prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce,

asistenta státního zástupce, justičního čekatele, právního čekatele

prokuratury, advokátního koncipienta, notářského koncipienta,

notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a

právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může

započítat nejvýše 2 roky.



(3) Exekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle

tohoto zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou

zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou

zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na

komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele za

exekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.



§ 10



(1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory do

1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, a to do

sídla v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na

základě výběrového řízení Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového

řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory

o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě

nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich

jmenování.



(2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění

exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů,

do 1 měsíce poté, co se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských

úřadů. Jestliže Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora

do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové

řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho

základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu.



(3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou

každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.



§ 11



(1) Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže



a) složil slib do rukou ministra,



b) uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla

vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.



(2) Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za

újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční

činnosti, a prokázat se stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy

Komoře do 30 dnů po svém jmenování exekutorem. Jestliže exekutor

zaměstnává zaměstnance, je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své

odpovědnosti i za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s

činností podle tohoto zákona.



(3) Pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v

souvislosti s výkonem exekuční činnosti, musí trvat po celou dobu

výkonu exekutorského úřadu.



§ 12



(1) Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou

ministra před svým jmenováním tento slib: "Slibuji na svoje svědomí a

občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a

jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor

podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti

budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost

mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s

vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora."



(2) Odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou,

nemůže být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu

uchazeče, který se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí

za uchazečem, který odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou.



§ 13



(1) Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní

všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při

své činnosti používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které

obsahují



a) jeho jméno, příjmení a titul,



b) označení "soudní exekutor",



c) sídlo exekutora,



d) státní znak České republiky.



(2) Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.



(3) Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora je v příloze č. 1 k

tomuto zákonu.



§ 14



(1) Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního

soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu

tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory.



(2) Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.



§ 15



(1) Výkon exekutorského úřadu zaniká



a) smrtí exekutora,



b) prohlášením exekutora za mrtvého,



c) odvoláním exekutora,



d) pozbytím státního občanství České republiky,



e) jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,



f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření

odvolání z exekutorského úřadu,



g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen

trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor

odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,



h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla

ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského

úřadu.



(2) Ministr exekutora odvolá,



a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin

nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,



b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii

smlouvy o pojištění své odpovědnosti za újmu do 30 dnů po svém

jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za

újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,



c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů

neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář

a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,



d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke

svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat

exekuční činnost.



(3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o

jeho odvolání.



(4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je

povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.



(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl,

převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i

další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje a

oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž

zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění

vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů

nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel

podle § 103 odst. 1.



(6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě

jeho dědiců nebo odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora se

určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování

nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.



DÍL 2



Zastupování exekutora



§ 16



(1) Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na

jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo

zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro

které nemůže vykonávat svůj úřad. Komora ustanoví zástupce exekutorovi

také tehdy, jestliže sám nenavrhl svého zástupce do 1 měsíce od svého

jmenování, a také v případě pozastavení výkonu jeho úřadu. Zastupovaný

exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného

exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od

ustanovení zástupce, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého

uspořádání.



(2) Zástupce je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad

exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich

kandidátů, a nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu

příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Za zástupce

exekutora je možné ustanovit kandidáta, jen jestliže splňuje podmínky

podle § 11 odst. 1 písm. b).



(3) Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik

skutečnosti podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému

zástupci. Oznámení o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje

zejména důvod a den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad.

Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od

kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy

se zástupce dozví o skutečnostech podle odstavce 1, a končí, byl-li po

zániku výkonu exekutorského úřadu jmenován do exekutorského úřadu nový

exekutor anebo pominou-li jiné důvody, pro které zastupování vzniklo.

Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání

mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo

odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.



(4) Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat

exekuční činnost. Zástupce exekutora má povinnost nahradit újmu

způsobenou porušením povinnosti mlčenlivosti. Za újmu způsobenou

zaměstnanci zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný exekutor. Tím

nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.



(5) Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem

exekutora, u něhož je kandidát v pracovním poměru.



(6) Proti rozhodnutí Komory o ustanovení zástupce a určení podílu na

odměně zastupovaného exekutora lze podat řádný opravný prostředek k

soudu.



(7) Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 5 eviduje Komora.



§ 17



(1) Zástupce exekutora podepisuje listiny svým jménem a příjmením a

současně uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.



(2) Jestliže je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo.

Jestliže je kandidátem, používá razítko a pečetidlo exekutora, kterého

zastupuje.



(3) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro

kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce exekutora.



(4) Kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon

exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení §

32 se použije obdobně.



§ 18



(1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,



a) jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho

exekutorského úřadu zanikl,



b) jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze

seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu

a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže

mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování,



c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,



d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.



(2) Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového

zástupce.



(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.



DÍL 3



Zaměstnanci exekutora



Koncipient



§ 19



(1) Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.



(2) Seznam koncipientů vede Komora.



§ 20



(1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana

České republiky, který



a) splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),



b) je v pracovním poměru u exekutora.



(2) Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne

doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí

provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého

je koncipient v pracovním poměru.



(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a

s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené

lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo

domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z

uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o

odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení

návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení

zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu

koncipientů, zaniká.



§ 21



(1) Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které

jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.



(2) Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního

příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního

závodu (dále jen „závod“), vydávat rozhodnutí v exekuci prodejem

nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.



§ 22



(1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,



a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,



b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,



c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,



d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný

čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,



e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,



f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,



g) kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.



(2) Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a

exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.



(3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i

exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v

pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení

oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu

toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.



Kandidát



§ 23



(1) Kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu kandidátů.



(2) Seznam kandidátů vede Komora.



§ 24



(1) Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu

kandidátů toho, kdo



a) je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal

důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),



b) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi,



c) složil exekutorskou zkoušku.



(2) Složení exekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje

podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).



(3) Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení

žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u

kterého je kandidát v pracovním poměru.



(4) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s

jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené

lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat

se provedení zápisu do seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li

kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení

Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději

však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů

Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě

zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.



§ 25



Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční

nebo další činnosti.



§ 26



(1) Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v

§ 22 odst. 1 písm. a) až f).



(2) Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo

byl kandidát v pracovním poměru.



(3) Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i

exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v

pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení

oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů, právo na ochranu

toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.



§ 27



Vykonavatel exekutora a další zaměstnanci exekutora



(1) Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora

a další zaměstnance.



(2) Exekutor může vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním

úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu

provádí vykonavatel^3a). Další zaměstnance může pověřit prováděním

jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.



(3) Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který



a) je plně svéprávný,



b) je bezúhonný,



c) má úplné středoškolské vzdělání,



d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,



e) složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.



(4) Rozsah a způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí

Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.



HLAVA III



EXEKUČNÍ ČINNOST



DÍL 1



Obecná ustanovení



§ 28



Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný

a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se

považují za úkony exekučního soudu.



§ 29



(1) Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na

jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich

zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.



(2) Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v

postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.



(3) Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen,

oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen

takové úkony, které nesnesou odkladu.



(4) Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě

exekutora; o tom musí být exekutorem poučeni.



(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit

nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení

exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento

důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm

dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy,

jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě

exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek.



(6) Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení

okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti,

popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku

dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.



(7) K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc

exekučnímu soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které

nesnesou odkladu. To neplatí, byla-li námitka uplatněna nejpozději v

den skončení exekučního řízení či jeho zastavení, nebo tehdy,

uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním

soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.



(8) O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.



(9) Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a

exekutorovi.



(10) Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není

přípustný opravný prostředek.



(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci

pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do

rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b

odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne

příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.



(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec

exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce

1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný

opravný prostředek.



§ 30



Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z

těchto důvodů:



a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,



b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce,

nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte.



§ 31



(1) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o

nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.



(2) Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to

pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro

jednotlivý případ.



(3) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které

se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení.

Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může

exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit.

Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením

údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního

právního předpisu^30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu

sdělí.



(4) Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému

zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle

zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti

zachovávat.



(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro

řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu

nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor

mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a

pro výkon státního dohledu.



(6) Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení

podle tohoto zákona.



(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost

překazit spáchání trestného činu.^4) Porušením povinnosti mlčenlivosti

není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých

opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí.



(8) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu

úřadu exekutora.



(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se

obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v

orgánech Komory, rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance,

jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto

zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich pracovního poměru u

exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu

Komory.



(10) Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců

zakládá kárnou odpovědnost exekutora a jeho povinnost nahradit újmu,

která porušením této povinnosti vznikla.



§ 32



(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit

újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto

zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma

způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem;

případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů

tím není dotčena.



(2) Exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že

újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které

lze na něm požadovat.



(3) Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu^5)

tím není dotčena.



Součinnost třetích osob



§ 33



(1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány,

notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a

povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost

údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední

činnosti.



(2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu

a součinnost podle zákona o Policii České republiky.



(3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z

úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence

osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou

evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na

jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má

zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní,

orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením

informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o

zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního

zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor

regulovaného trhu^27), centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k

vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky

ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník

správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se

nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti

mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má

exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v

nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační

složky státu^7f).



(4) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva,

instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických

peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební

instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních

služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny,

investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry,

penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního

předpisu, Fond pojištění vkladů (dále jen "finanční instituce"),

notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit

exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo

jeho jiných jedinečných identifikátorech^7a), jakož i o jejich stavu a

změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných

papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či

povinným uschovaných.



(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na

jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost

osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací

místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich

odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému

prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní

přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u

poskytovatele poštovních služeb.



(6) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit

exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové

stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve

veřejně dostupných seznamech.



(7) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost

výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.



(8) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou

žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká

nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.



(9) Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho

písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně

jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.



§ 33a



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje pro

potřeby exekuce exekutorům



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo

přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech

uvedených v písmenech b) a c).



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, na jehož území k narození došlo,



e) rodné číslo,



f) státní občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého

pobytu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti

včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení

svéprávnosti,



j) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,



k) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno

rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho

narození,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,



o) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka; v případě, že

jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá

přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum

narození; je-li jiným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem dítěte

právnická osoba, název a adresa sídla.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a stát narození,



e) rodné číslo,



f) státní občanství,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,



j) omezení svéprávnosti,



k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup

na území České republiky,



l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,

příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,



m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát

narození,



d) rodné číslo.



(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 33b



V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro

potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního

systému^7g) o



a) státních občanech České republiky^7c) v rozsahu



1. jméno, popřípadě jména a příjmení,



2. rodné číslo,



3. číslo smlouvy,



4. identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") stavební

spořitelny,



b) cizincích v rozsahu^7h)



1. jméno, popřípadě jména a příjmení,



2. rodné číslo,



3. číslo smlouvy,



4. identifikační číslo stavební spořitelny.



§ 33c



V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro

potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního

systému^7i) o účastnících^7j) v rozsahu



1. jméno, popřípadě jména a příjmení,



2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v

registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny^7k),



3. číslo smlouvy o penzijním připojištění,



4. identifikační číslo penzijního fondu.



§ 33d



(1) Ministerstvo financí pro potřeby exekuce poskytne exekutorům v

elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z

informačního systému o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové

penzijní spoření^25), a to v rozsahu



1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,



2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v

registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny^7j),



3. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,



4. identifikační číslo penzijní společnosti.



(2) Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce

1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden,

Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře.



§ 33e



V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro

potřeby exekuce exekutorům Česká správa sociálního zabezpečení údaje z

registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu



a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,



b) příjmení a jméno,



c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),



d) způsob výplaty důchodu (důchodů),



e) druh důchodu (důchodů),



f) výši důchodu (důchodů),



g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,



h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,



i) údaje o jiném příjemci důchodu,



j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,



k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích

předpisů.



§ 33f



V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro

potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo dopravy údaje z centrálního

registru silničních vozidel v rozsahu



a) vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o

právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení,

rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa

místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),



b) provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a

identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou

osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo

povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu,

jde-li o fyzickou osobu),



c) státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného

vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,



d) druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,



e) výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka

(obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,



f) datum první registrace silničního motorového vozidla a přípojného

vozidla,



g) účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo

určeno,



h) zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném

vozidle.



§ 34



(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost

třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby

uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného

trhu^27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence

investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně

vynaložených hotových výdajů.



(2) Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle §

33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické

podobě; nesplní-li tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a

exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi

vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán,

právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla

svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který

na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se

podle zvláštního právního předpisu.^8)



(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým

souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem

poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost,

není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo

nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor

stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát

a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o

součinnost.



(4) Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit

třetím osobám pořádkovou pokutu.^9)



(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro

zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním

exekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění

manželů nebo pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění

manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.



DÍL 2



Exekuční řízení



§ 35



(1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.



(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel

exekutorovi.



(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného

nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.



(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci

ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako

první.



(5) Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní

právní předpis^10) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat

návrh na obnovu exekučního řízení.



Rejstřík zahájených exekucí



§ 35a



(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje

a spravuje ministerstvo.



(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje

údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku

vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).



§ 35b



(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu



a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,



b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li

odlišný od exekutora podle písmene a),



c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,



d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



e) označení oprávněného a povinného,



f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,



g) datum zahájení exekučního řízení,



h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b)

(dále jen „doložka provedení exekuce“),



i) datum skončení exekuce.



(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o

zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i)

zapíše do rejstříku exekutor.



Účastníci řízení



§ 36



(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.



(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li

exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění

manželů.



(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve

prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze

vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost

nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.



(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen

listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,^12) pokud

nevyplývá přímo z právního předpisu.



(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní

skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva

oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto

dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo

nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout

stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.



Exekuční návrh



§ 37



(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo

prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle

§ 36 odst. 3 a 5.



(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona,



a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle

tohoto zákona, a



b) není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti, ve

věcech ochrany proti domácímu násilí, orgánů Evropské unie nebo cizí

rozhodnutí; exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce

vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího

rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo

rozhodnuto o uznání.



(3) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného

exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí

exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode

dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle

věty první vyloučit k samostatnému řízení.



(4) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více

exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční

řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh

povinného ke společnému řízení,



a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku

vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla

spojena podle odstavce 3,



b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého

plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního

řádu a



c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle

písmene a).



(5) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení

povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně

vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení.

V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to

stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.



§ 38



(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci

vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho

činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.

Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a

příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo

pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d),^7e), a

popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní

firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení

exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a

údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost

splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.



(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou

kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti

nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže

exekuční titul vydal exekuční soud.



§ 39



(1) Neobsahuje-li exekuční návrh všechny stanovené náležitosti nebo je

nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor,

kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh

opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba

opravu nebo doplnění provést.



(2) Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení

nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční

titul, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích

musí být oprávněný poučen.



(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro

vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční

návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.



Exekuční titul



§ 40



(1) Exekučním titulem je



a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo,

zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,



b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním

řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,



c) vykonatelný rozhodčí nález,



d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního

právního předpisu^13),



e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,



f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,^14) jejichž

výkon připouští zákon.



(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má

se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3

dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.



(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b)

nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění,

platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni

splnit všichni povinní rovným dílem.



(4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy,

obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši

zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.



§ 41



Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1

písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak

ten orgán, který je schválil.



§ 42



(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění

manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském

majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o

manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného

jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu,

anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo

režimu založeného rozhodnutím soudu.



(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu

listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého

po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo

jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do

Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím

souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny

podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin

o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před

zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.



(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující

majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že

byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.



(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů,

nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve

společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu

manžela povinného u peněžního ústavu.



§ 43



(1) Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na

splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo

omezené doložením času, lze postupovat podle § 44 jen tehdy, prokáže-li

oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost

vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že

nastal doložený čas.



(2) V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o

vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou

státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka,

že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji

splnit, nebo že nastal doložený čas.



§ 43a



(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud

nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení

exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny

náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až

ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě

exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do

rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b

odst. 1 písm. a) a c) až g).



(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle

odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a

musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště

účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a

přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i

údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). Společně se žádostí

exekutor soudu zašle exekuční návrh a všechny listiny, které k návrhu

připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně

s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím

veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové

žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány

prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v

listinné podobě.



(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem

stanovené předpoklady.



(4) Pověření obsahuje



a) označení exekučního soudu,



b) označení exekutora,



c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



d) označení oprávněného a povinného,



e) podpis a datum.



(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům

řízení.



(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro

vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh

částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení

zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.



§ 44



nadpis vypuštěn



(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3

zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému

zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který

mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor

povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46

odst. 6. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se

zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se

vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v

katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o

povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4,

rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje

na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu

úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který

vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.



(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.



(3) Vyrozumění obsahuje



a) označení exekučního soudu,



b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,



c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,



d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



e) označení oprávněného a povinného,



f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně

povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,



g) podpis a datum,



h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, § 54, §

55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1.



(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na

který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před

zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a

odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti.

Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.



§ 44a



(1) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po

doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a

majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a

provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a

osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku.

Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti

nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili

uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky

neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční

příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného

věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný

nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.



(2) Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky,

nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného

zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor

vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl

doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a

dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy

podle § 49 odst. 7. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek

přípustný.



(3) Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz

podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který

povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho

zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané

pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.



(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených

věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího

příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek

nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou

exekucí^16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě

znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.



(5) Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní

samosprávný celek.



§ 44b



Změna exekutora



(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede

exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme

exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce

není rozhodnutím.



(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li

oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření

exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný

exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud

vedl, mu věc postoupí.



(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.



(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo

b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů

exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který

exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.



(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle

odstavce 1 nese oprávněný.



§ 45



Věcná a místní příslušnost exekučního soudu



(1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.



(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má

povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu^7b),

popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu

cizince^7d),^7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným

soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je

fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo

pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou

osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož

obvodu má povinný majetek.



(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně

příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně

číselném pořadí.



§ 46



(1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany

práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.



(2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce.

Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství

nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů

oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a

exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor

v listinné nebo v elektronické podobě.



(3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny

exekuční návrhy.



(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo

oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po

uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce

výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy

peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí

oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy

toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené

plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze

způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo

hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a

vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního

příkazu.



(5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od

vlastních prostředků na zvláštním účtu^31) u banky nebo spořitelního a

úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného

odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u

kterého je veden.



(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění

vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené

náklady exekuce^16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že

splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí

zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce.

Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.

Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a

odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuci.



(7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu

přerušeno^16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze

provést^16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce,

pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci

likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění

bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů

exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do

likvidační podstaty.



(8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor

oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých

evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci anebo

kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není

rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky

skončením exekuce podle § 47 odst. 7 zanikly. Na žádost zašle toto

oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení.



Exekuční příkaz



§ 47



(1) Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených

exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo

zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen.

Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze

způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním

příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný,

zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z

něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.



(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle

občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci

provést před



a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,



b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl

podán ve lhůtě podle písmene a),



c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí

podle § 35b odst. 1 písm. h),



d) právní mocí exekučního příkazu.



(3) Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon učiněný

k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.



(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o

zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím

souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.



(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.



(6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný

převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní

jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.



(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech

vydaných exekučních příkazů.



§ 48



V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede



a) exekuční soud,



b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,



c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej

vyhotovila,



d) označení účastníků včetně rodného čísla povinného, lze-li je

zjistit,



e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,



f) způsob provedení exekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora

vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob

vedení exekuce,



g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,



h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis

exekutora.



§ 49



(1) Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky

musí rovněž obsahovat



a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy),

jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,



b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného

identifikátoru^7a), jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky

povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u

téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být

vymáhaná pohledávka odepsána,



c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka

povinného), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky

povinného než z účtu u peněžního ústavu,



d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod

písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s

osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v

obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o

provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,



e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického

podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle

zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuce prodejem

movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na

movitých věcech,



f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou,

případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce

prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického

podílu povinného na nemovité věci,



g) označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného

jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení

exekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu

povinného jako spolumajitele závodu,



h) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li

o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.



(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění

o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení

exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České

republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor,

který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění.

Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu

podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa

sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým

souborem údaj podle § 48 písm. e).



(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění

o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení

exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je

datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu

nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou

exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez

zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši

peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3

občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).



(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů

podle odstavců 2 a 3.



(5) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat

označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.



(6) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a

výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat

usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.



(7) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším

osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o

nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.



(8) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 7 doručuje v

případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád

stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu

rozhodnutí.



§ 50



Součinnost oprávněného a povinného



(1) Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má

provést exekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného

pravidelného příjmu povinného, popřípadě fyzickou nebo právnickou

osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl

důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu,

uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný

identifikátor^7a), z něhož má být pohledávka odepsána.



(2) Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a

vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční

titul, a k prohlášení o majetku povinného.



(3) Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o

majetku povinného.



§ 51



Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže



a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,



b) exekuce byla zastavena,



c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,



d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,



e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o

exekutora, který povede spojená řízení.



§ 52



(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení

přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.



(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat

všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak

svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli

nebo jinému zaměstnanci soudu.



(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského

soudního řádu se v exekučním řízení rozumí



a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,



b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl

podaný ve lhůtě podle písmene a), a



c) právní moc exekučního příkazu.



§ 53



zrušen



§ 54



Odklad exekuce



(1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci.

Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo

který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy

listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne,

jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout.

Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.



(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní

žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je

svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva.

Věta první se nepoužije, uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné

okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.



(3) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného

podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo

exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu

exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí

doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.



(4) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo

exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení

řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního

titulu.



(5) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky,

nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na

návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o

návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že

povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6

ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce,

použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a

nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.



(6) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení

exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.



(7) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí

jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o

něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.



§ 55



Zastavení exekuce



(1) Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne,

kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce

se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného

návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu,

rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez

souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li

exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené

lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne.

Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.



(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností

rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1;

to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst.

6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti

nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou

přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který

byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí

podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu

soudu.



(3) Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od

doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s

návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními

obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili

listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se

zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení

exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od

doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor

návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v

uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.



(4) O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se

zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o

zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce

5.



(5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.



(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor

exekuci zastaví. Exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li

splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního

předpisu nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě.



§ 55a



Soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady

exekuce.



§ 55b



Rozhodování exekutora



(1) Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského

soudního řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o

výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.



(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které

doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech

a povinnostech rozhoduje.



(3) Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád

jinak.



(4) Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta

zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání

neprodleně zašle exekutorovi.



§ 55c



Odvolání proti rozhodnutí exekutora



(1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.



(2) O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v

jehož obvodu působí exekuční soud.



(3) Odvolání není přípustné proti



a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68

odst. 2 a 3),



b) exekučnímu příkazu,



c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo



d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.



(4) Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení

rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje.

Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží

tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.



(5) Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí

přiměřeně.



(6) Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor,

který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu

soudu.



§ 56



Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo

prostřednictvím svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové

sítě do datové schránky^16a) anebo prostřednictvím provozovatele

poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.



§ 57



Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.



HLAVA IV



ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE



§ 58



(1) Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit

majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím

k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně

příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání

exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů

exekuce.



(2) Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení

oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více

způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení

exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit

současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce

ukládající zaplacení peněžité částky postupně



a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li

to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního

ústavu,



b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z

penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením

jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou

nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li

způsob provedení exekuce podle písmena a),



c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný

nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo

přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového

penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle

písmen a) a b), a



d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své

rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).



(3) Způsob provedení exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s

jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví

odstavec 2 písm. a) až d).



§ 59



(1) Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést



a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,



b) přikázáním pohledávky,



c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,



d) postižením závodu,



e) správou nemovité věci,



f) pozastavením řidičského oprávnění.



(2) Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité

částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést



a) vyklizením,



b) odebráním věci,



c) rozdělením společné věci,



d) provedením prací a výkonů.



(3) Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést

prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.



§ 59a



Ustanovení této hlavy upravující způsob provádění exekučního řízení

nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání

o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím

finanční zajištění^24) nebo srovnatelných podmínek zahraničního

právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo

před podáním exekučního návrhu. To platí i v případě, že finanční

zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu,

avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního

kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.



DÍL 1



Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů



§ 60



Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci srážkami ze mzdy

a jiných příjmů přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu

upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.



§ 61



zrušen



DÍL 2



Exekuce přikázáním pohledávky



§ 62



zrušen



§ 63



Exekuci postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením

podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo

postižením členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu

(dále jen "postižení podílu společníka ve společnosti").



§ 64



(1) Patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému

uděleny a jsou pro něj zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku

průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem

průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad"), a licence (souhlasy) k

využívání vynálezu chráněného patentem, licence k využívání

průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné

známky, které povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile

se o nich dozví. Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových

vzorů a osvědčení o zápisu ochranných známek se vždy odevzdají

exekutorovi. V případě potřeby nebo pochybností si exekutor vyžádá od

Úřadu zprávu. Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně

podle ustanovení o exekuci odebráním věci.



(2) Po sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a

ochranné známky, které byly povinnému uděleny a které Úřad pro

povinného zapsal do patentového rejstříku nebo do rejstříku

průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek, a jaké licence

(souhlasy) k využívání vynálezu chráněnému patentem, licence k

využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání

ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány,

kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem

nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do svého patentového rejstříku nebo

rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek

vedených podle zvláštních právních předpisů.^17)



(3) Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení o

zápisu průmyslových vzorů) a ochranné známky (osvědčení o zápisu

ochranných známek do rejstříku) exekutor zpeněží; postupuje přitom

přiměřeně podle ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí. Všechna

práva při převodu patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek,

která jinak přísluší povinnému jako jejich majiteli zapsanému v

patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů a rejstříku

ochranných známek, vykonává po dobu exekuce exekutor.



(4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.



(5) Pro exekuci práv z licence k využívání vynálezu chráněného

patentem, práv z licence k využívání průmyslového vzoru chráněného

osvědčením a práv z licence k užívání ochranných známek, které povinný

poskytl třetím osobám, se použijí ustanovení o exekuci přikázáním

jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkaz se doručí i Úřadu.



(6) Po jejich zpeněžení exekutor vyrozumí Úřad o převodu patentu,

průmyslového vzoru a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad

poté provede zápis o převodu v patentovém rejstříku, v rejstříku

průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek. Byla-li exekuce

zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.



(7) Exekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného,

zejména právo na původcovství.



§ 65



Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci přikázáním

pohledávky přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující

výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky.



DÍL 3



Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu



§ 65a



zrušen



DÍL 4



Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí



§ 66



(1) Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které

sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo

ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného

schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný pořídil záznam

průběhu soupisu movitých věcí.



(2) K exekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor

přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými

státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že

nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.



(3) Ustanovení § 328b odst. 4 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského

soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských

úřadů.



(4) Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského

soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného

usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu

zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.



(5) Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých

práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle

zvláštního právního předpisu^18).



(6) Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna

vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního

soudu; vedle tohoto zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit

prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně

přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce,

jejichž zřizovatelem je stát nebo obec.



(7) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve

skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.



§ 67



zrušen



§ 68



Vyškrtnutí věci ze soupisu



(1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen

„navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh

lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu

věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh

exekutor odmítne.



(2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů

od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne

exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření

orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských

zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.



(3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný.

Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde

najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.



(4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může

navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí

exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu

na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem

poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí

lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité

věci prodat.



(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při

soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí

osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat

návrh podle odstavce 1.



(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím

vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle

odstavce 1.



(7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo

vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu

předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s

navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou

součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle

exekutora.



§ 69



Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých

věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu

upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.



§ 69a



zrušen



DÍL 5



Exekuce postižením závodu



§ 70



(1) K exekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může

exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část

závodu je majetkem povinného.



(2) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce závodu.



(3) Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije

obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.



(4) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve

skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.



(5) Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle

zvláštního právního předpisu.^18)



§ 71



Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci postižením závodu

přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon

rozhodnutí postižením závodu.



Díl 6



Exekuce pozastavením řidičského oprávnění



§ 71a



(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může

exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek

výživného na nezletilé dítě.



(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle

zvláštního právního předpisu^32), oprávněnému a povinnému. Orgánu,

který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než

povinnému.



(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje

řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu^32). Po

dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění

nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do

vlastních rukou.



(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,



a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb

svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své

řidičské oprávnění, nebo



b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.



Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr

řidičů podle zvláštního právního předpisu^32).



DÍL 7



Uspokojení práv na nepeněžité plnění



§ 72



(1) Byl-li vydán exekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může

vykonat i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce,

o které jde, provedl pro oprávněného někdo jiný, nedohodl-li se s

oprávněným jinak.



(2) Pokuty uložené při provedení exekuce podle ustanovení § 351

občanského soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet

exekučního soudu. Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci

exekučního řízení.



(3) Exekuci prováděnou podle § 351 občanského soudního řádu lze

zastavit, a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané

povinnosti či okolnostem případu.



§ 73



Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ukládající jinou

povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského

soudního řádu upravující výkon rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých

plnění.



HLAVA V



ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH



§ 73a



(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na

nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se

zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního

práva podává exekutorovi oprávněný.



(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité

věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o

jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke

zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které

nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na

zřízení exekutorského zástavního práva.



(3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského

zástavního práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6.

Vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva

obsahuje namísto poučení podle § 37 odst. 3 a 4 a § 54 poučení podle

odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h), § 37 odst. 3 až 5,

§ 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73 se

nepoužijí.



(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k

vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na

odklad nelze podat.



(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva

musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno

exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní,

označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastru

nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je

rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.



(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je

rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení

exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více

exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro

vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní

právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto

zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové

újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení

získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním

řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení

exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle

trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva

rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle

trestního řádu.



(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení

exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně

ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí

zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.



(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí

exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení

exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce

podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze

oprávněnému.



(9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke

zřízení exekutorského zástavního práva.



(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena

právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní

právo nezaniká.



(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k

soudu.



(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem

evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na

návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo

exekutorské zástavní právo zřízeno.



HLAVA VI



DALŠÍ ČINNOST EXEKUTORA



DÍL 1



Obecná ustanovení



§ 74



(1) Exekutor může v rámci další činnosti



a) poskytovat právní pomoc oprávněnému nebo povinnému po vydání

exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další

činností,



b) provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního

předpisu^16a),



c) sepisovat listiny a vykonávat jinou činnost, stanoví-li tak tento

zákon.



(2) O úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen

"žadatel") požádat jakéhokoliv exekutora.



(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže



a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,



b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na

věci, nebo



c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu

se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.



§ 75



(1) Exekutor může v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením

přijímat do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha

to umožňuje.



(2) O přijetí do úschovy vydá exekutor tomu, kdo hodnoty skládá,

písemné potvrzení.



§ 76



(1) Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost,

zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního

vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.^19) V rámci další

činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní

právní předpis.



(2) Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh

vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje

přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.



§ 76a



Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor

majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení

zajištění a osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu

takového majetku. Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor

přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.



§ 76b



(1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána

platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti;

nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost

prokázána platným úředním průkazem.



(2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně svéprávná,

nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba

blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci

exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.



§ 76c



Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat

tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo

toho, kdo je na věci zúčastněn.



Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání



§ 76d



Exekutor na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě

práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle jiného právního

předpisu (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za

toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.



§ 76e



(1) O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol,

který musí obsahovat



a) místo a datum sepsání protokolu,



b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li

věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a

identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné

identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,

a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného

zástupce,



c) jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je

oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název,

adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či

jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z

nich přiděleno,



d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od

bydliště nebo adresy sídla,



e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,



f) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.



(2) Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.



(3) Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.



(4) Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm.

c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor

zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak

stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se exekutorovi

oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost věřiteli.



§ 76f



(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle

§ 76d, který musí obsahovat



a) místo a datum sepsání protokolu,



b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li

věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a

identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné

identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,

a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného

zástupce,



c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:



1. jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li

věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a

identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné

identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,

a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který

jménem věřitele oznámení o výhradě činí,



2. jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je

oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název,

adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či

jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z

nich přiděleno,



3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva

dovolat se jeho neúčinnosti,



4. jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele, a

je-li dlužníkem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a

identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné

identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,



5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,



6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,



d) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.



(2) Exekutor další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další

vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2

do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí,

že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo,

nebo nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto

skutečnosti věřiteli.



§ 76g



(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat

svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o

právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své

totožnosti i její existenci. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem

právnické osoby jiná právnická osoba. Právnická osoba prokazuje svoji

existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje;

nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého

lze soudit, že existuje a také prohlášením o její existenci osobou,

která za ni právně jedná.



(2) Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce 1

prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.



DÍL 2



Sepisování exekutorských zápisů



§ 77



Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje

nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a

nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení

před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál

v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu

věci.



§ 78



zrušen



§ 79



(1) Exekutorský zápis musí obsahovat



a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,



b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,



c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,



d) popis děje nebo stavu věci,



e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.



(2) Exekutorský zápis je veřejnou listinou.



§ 80



zrušen



§ 81



zrušen



§ 82



zrušen



§ 83



zrušen



§ 84



zrušen



§ 85



zrušen



§ 86



Exekutorské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři

exekutora pod uzávěrou.



HLAVA VII



NÁKLADY EXEKUCE A NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO



§ 87



(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či

účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při

exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů

správce závodu, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z

přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané

hodnoty podle zvláštního právního předpisu^20) (dále jen "náklady

exekuce"). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za

ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním

předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující

tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve

vyrozumění o zahájení exekuce.



(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k

vymáhání nároku (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného

hradí oprávněnému povinný.



(3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.



(4) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě

příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v

exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité

částky.



§ 88



(1) Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k

úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.



(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje



a) označení exekučního soudu,



b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,



c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného,

lze-li ho zjistit,



e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,



f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a

odůvodnění,



g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,



h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.



(3) Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8

dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví,

postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách

rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu

exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.



(4) Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a

exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný

prostředek.



§ 89



Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků

ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro

nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje

exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost

povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně

vynaložených výdajů.



§ 89a



(1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §

137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů

svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální

výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje

hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.



(2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení,

jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena

náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.



HLAVA VIII



ODMĚNA EXEKUTORA



§ 90



(1) Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží

exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při

vedení exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor

plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty

podle zvláštního právního předpisu.^20)



(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení

exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní

odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exe- kutora na

odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a

náhradu za ztrátu času.



(3) Nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má

exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady

exekuce. Spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se

nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).



§ 91



Za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi

mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.



§ 91a



(1) Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní

odměna.



(2) O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů

exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí

soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora

pověřil.



§ 92



Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za

doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví ministerstvo

vyhláškou.



HLAVA IX



MANIPULACE SE SPISY A JEJICH ÚSCHOVA



DÍL 1



Manipulace se spisy



§ 93



(1) Nejsou-li spisy ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora

tak, aby byly jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům kdykoliv

přístupné. Nemá-li exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v

příslušném registru zřejmé, kde se spis nachází.



(2) Opisy a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává

na žádost oprávněných orgánů a osob exekutor nebo jím pověřený

zaměstnanec.



Nahlížení do spisů



§ 94



(1) Oprávněné orgány a osoby mohou nahlížet do spisů, které nejsou

uloženy v archivu exekutora, a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné

osoby tak mohou činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem

nebo pod dohledem jím pověřeného zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se

ve spisu provede záznam.



(2) Na odůvodněnou žádost oprávněných orgánů a osob je možno spis

zaslat jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možno do něho

nahlédnout.



(3) Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze

žadatel; jiné osoby jen s jeho souhlasem. Ministerstvo může v

souvislosti s výkonem státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se

činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) bez souhlasu žadatele.



§ 95



(1) Oprávněnými orgány jsou v rozsahu své působnosti ministerstvo,

Komora, orgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství,

finanční úřady a katastrální úřady.



(2) Oprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní

nástupci, zástupci těchto osob a znalec, pokud ho příslušný orgán

uvedený v odstavci 1 za znalce ustanovil a uložil mu povinnost

nahlédnout do spisu.



(3) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné

důvody, exekutor na žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a

aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž

právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.



§ 96



Půjčování spisů



Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně

kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním

řízení, soudům, finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům.

Nepostačí-li poskytnutí kopií listin nebo kopie celého spisu, umožní

exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li

to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se

vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání

věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.



§ 97



Rekonstrukce spisů



(1) Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části

zničeny nebo se ztratily.



(2) Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků

nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od

orgánu katastru nemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce.

Na tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo

ztracenou listinu.



(3) Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména

vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah

listiny osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V

osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o

obsahu listiny.



Manipulace s exekutorskými stejnopisy



§ 98



O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v §

94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.



§ 99



(1) Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo

Komoře na jejich žádost.



(2) Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho

ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský

zápis vydán.



(3) Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může

exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce

2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání

pozastavily.



§ 100



Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni

odděleně od spisů.



§ 101



(1) Exekutor, který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu,

převezme do úschovy exekutorské zápisy exekutora, který zemřel nebo

který byl odvolán.



(2) Exekutor, který převzal do úschovy exekutorské zápisy podle

odstavce 1, vydává z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a

zapůjčení těchto exekutorských zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu

prvního této části zákona.



DÍL 2



Úschova ukončených spisů



§ 102



(1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal

podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a

uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich

evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.



(2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu

uložené v kanceláři exekutora.



(3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení

registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný

Komorou.



(4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou

žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a

půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu

prvního této části zákona.



nadpis vypuštěn



§ 103



(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž

úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.



(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.



§ 104



zrušen



DÍL 3



Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů



§ 105



Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.



§ 106



(1) Stejnopisy exekutorských zápisů se vydávají účastníkům, jichž se

exekutorský zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak.

Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím

souhlasí.



(2) Opisy exekutorských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat

stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým

lze vydat stejnopisy.



§ 107



(1) Stejnopis exekutorského zápisu musí doslovně souhlasit s

exekutorským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních

příloh exekutorského zápisu.



(2) Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje o

tom, že se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je

stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Exekutor doložku

podepíše a připojí otisk úředního razítka exekutora.



§ 108



(1) Z exekutorského zápisu lze vydat výpis. Výpis z exekutorského

zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo

jen některých skutečností uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání

výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.



(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu,

z něhož byl vydán.



HLAVA X



SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ



§ 109



Komora



(1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.



(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje

všechny exekutory a vede



seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů

. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem.

Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo

prohlášením za mrtvého.



(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky,

dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve

výši stanovené sněmem exekutorů.



(4) Komora má tyto orgány:



a) sněm,



b) prezidium,



c) prezidenta,



d) revizní komisi,



e) zkušební komisi,



f) kárnou komisi,



g) kontrolní komisi.



(5) Komora může zřizovat poradní orgány.



(6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.



§ 110



Sněm exekutorů



(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.



(2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.



(3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to

písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident

Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2

měsíců ode dne doručení žádosti.



(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční

většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.



(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm

nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň

třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.



(6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny

přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.



(7) Sněm zejména



a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy

prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů

Komory z řad exekutorů a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,



b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,



c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád

Komory,



d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného

rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou

být dotčena,



e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,



f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost

Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády

Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,



g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech

Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,



h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,



i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si

vyhradí,



j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle

§ 10,“.



k) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence

exekucí,



l) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.



(8) K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k

postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je

zapotřebí souhlasu ministerstva.



§ 111



Prezidium Komory



(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.



(2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia

pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad

náhradníků členy nové.



(3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a

viceprezidenta Komory.



(4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou

za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.



(5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní,

kárné nebo kontroln komisi.



(6) Prezidium



a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,



b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,



c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a

vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a

informační činnost,



d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a

ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam

exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,



e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,



f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební

komise,



g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy

výběrové komise,



h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví

tento zákon,



i) svolává sněm,



j) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního

řádu, kárného řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při

vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je

sněmu ke schválení,



k) předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a

kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového

řízení podle § 10,



l) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti

exekutorů,



m) ustanovuje zástupce exekutora,



n) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,



o) přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k

zajištění řádné činnosti Komory,



p) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech

dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není

svěřeno jinému orgánu Komory.



§ 112



Prezident Komory



(1) Prezident Komory



a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,



b) řídí jednání sněmu,



c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho

jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň

jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise

Komory,



d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v

působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a

rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která

nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu

Komory,



e) navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu

přísedících kárného soudu.



(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.



§ 113



Revizní komise



(1) Revizní komise má 5 členů.



(2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu

revizní komise.



(3) Revizní komise



a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku

hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní

komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,



b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,



c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.



(4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.



(5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu

Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné

komisi a v kontrolní komisi.



§ 113a



Kontrolní komise



(1) Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů

kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise

oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.



(2) Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a

místopředsedu kontrolní komise.



(3) Kontrolní komise



a) připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající

se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další

zaměstnance exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna

činit šetření v dotčených exekutorských úřadech,



b) provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění

dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,



c) působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze

své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu

ke zveřejnění.



(4) Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.



(5) Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu

Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím

v revizní komisi.



§ 114



Kárná komise



(1) Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z

řad exekutorů.



(2) Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu

kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.



(3) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.



(4) Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným

předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z

řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného

senátu může být pouze soudce.



(5) Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu

Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.



(6) Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným

řádem.



§ 115



Zkušební komise



(1) Zkušební komise má 15 členů.



(2) Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a

místopředsedu zkušební komise.



(3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.



(4) Exekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem

složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena

zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou

zkušební komise.



(5) Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora

zkušebním řádem.



§ 115a



Výběrová komise



(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních

exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož

obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor

jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.



(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.



(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně

nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá

za zamítnutý.



HLAVA XI



KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA



Obecná ustanovení



§ 116



(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný

delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou

odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná

odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta

nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.



(2) Kárným deliktem je



a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta

stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,



b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání

nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý

výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo



c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost

exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti

exekutora.



(3) Závažným kárným deliktem je závažné



a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta

stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,



b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání

nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý

výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo



c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost

exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti

exekutora.



(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i



a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem

anebo usnesením Komory, nebo



b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo

ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon

exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li

se jich zaměstnanec exekutora.



(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné



a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem

anebo usnesením Komory, nebo



b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo

ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon

exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li

se jich zaměstnanec exekutora.



(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) písemné napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu do 2 500 000 Kč,



d) odvolání z exekutorského úřadu.



(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) písemné napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu do 250 000 Kč,



d) odvolání ze zastupování.



(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) písemné napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu do 50 000 Kč.



(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle

odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč,

kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od

10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8

písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.



(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu

nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň

uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se

přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu

dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným

kárným proviněním.



(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského

úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení

kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným

deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho

dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné

opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před

podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně

uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost

zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.



(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského

úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci

rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné

opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5

let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být

jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen

ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní

náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí,

jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo

uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu

v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.



(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu,

příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.



(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné

provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na

zahájení kárného řízení.



(15) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4

a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze

spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst.

1.



nadpis vypuštěn



§ 117



(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.



(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat



a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo

koncipientovi,



b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech

působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi

nebo koncipientovi,



c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu

tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či

zástupci exekutora,



d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu

tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,



e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci

vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo

zástupci exekutora,



(dále jen „kárný žalobce“).



(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému

provinění došlo.



(4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta

nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo

exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku,

pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o

které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný

žalobce k dispozici.



Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi



§ 117a



(1) O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění,

a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc

ustanovený tříčlenný kárný senát.



(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident

Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem

prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem

porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné

rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného

senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.



§ 117b



(1) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta

nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně

obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad

exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu

kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení

se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.



(2) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát

opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li

stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se

hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora nebo advokáta s

jejich souhlasem.



§ 118



(1) Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které

jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně

obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátem.



(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se

dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.



(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména

zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny,

a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony,

které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání

kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li

o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí,

která jsou k provedení dožádání potřebná.



§ 119



(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže



a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,



b) skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,



c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,



d) kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení,

pravomocně odsouzen v trestním řízení.



(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně

obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží

příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.



(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro

skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému

vede trestní stíhání.



(4) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním

řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).



(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného

řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm

kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho

zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117b

odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba

vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu

jednání.



§ 120



(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného

provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116

odst. 7. Dojde-li kárný senát k závěru, že koncipient se dopustil

kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření

podle § 116 odst. 8.



(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného

provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne,

že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.



(3) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z

důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.



(4) Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného

obvinění zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné

řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v

souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh

kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo e), má

kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na

náhradu vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného

žalobce podle § 117 odst. 2 písm. b), má kandidát nebo koncipient,

proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.



(5) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1

uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení

stanovené paušální částkou v kárném řádu.



(6) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu

prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od

výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových

výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními

právními předpisy^20b).



§ 120a



(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní

stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se

použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.



(2) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a

odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního

řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.



(3) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému

žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo

opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se

doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.



(4) Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.



(5) Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního

předpisu^21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3,

jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.



§ 121



Kárné řízení proti exekutorovi



(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi

se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a

státních zástupců^21).



(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede

ministerstvo.



§ 122



Pozastavení výkonu exekutorského úřadu



(1) Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu,

jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin

nebo za trestný čin související s exekuční činností, a to až do právní

moci rozhodnutí.



(2) Ministr pozastaví exekutorovi výkon exekutorského úřadu po dobu

výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho

odvolání.



(3) Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor

vykonávat exekutorskou činnost.



(4) Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu

lze podat žalobu u soudu.^22)



§ 123



Zahlazení kárného postihu



Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření

se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo

koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon

kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje

vykonáním kárného opatření.



HLAVA XII



ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DORUČOVÁNÍ



§ 124



(1) Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na

úřední desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na

úřední desce exekutora, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak.

Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna

jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,^23) pokud se zákon neomezuje

na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.



(2) Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny

na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým

dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi

známi nebo jejichž pobyt není znám.



HLAVA XIII



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 124a



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,

„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení

způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský

úřad,



b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon

rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich

odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,

přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.



§ 124b



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,

„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení

způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský

úřad,



b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon

rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich

odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,

přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.



§ 124c



Správní delikty Komory



(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že



a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti

exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených

exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu

s § 7 odst. 5,



b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,



c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1

nebo 2,



d) nevyškrtne koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1

nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,



e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo

3,



f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,



g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16

odst. 1 a 2 nebo § 18,



h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst.

2,



i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115

odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se

zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,



j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,



k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,



l) poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3, nebo



m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu

přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e).



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k)

nebo l),



b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g),

h) nebo m),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).



§ 124d



Společná ustanovení o správních deliktech



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni

ministerstvo.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



HLAVA XIV



CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ



§ 125



(1) Komora vede centrální evidenci exekucí, v níž se evidují po

uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6



a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,



b) pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuce,



c) dražební vyhlášky vydané podle § 336b odst. 2 a § 338o odst. 2

občanského soudního řádu,



d) oznámení dražebního roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního

řádu.



(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného,

bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se

neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.



(3) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden,

provozován a spravován Komorou. Komora zveřejňuje údaje z centrální

evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor,

který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě.



(5) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro

její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.



(6) Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z centrální

evidence exekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.



(7) Odměna podle odstavce 6 Komoře nenáleží



a) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),



b) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 ministerstvu nebo soudům.



(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo

potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není

zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav

evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich

uveden.



HLAVA XV



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 126



Do zahájení činnosti Komory vykonává její funkci ministerstvo, které

svolá ustavující konferenci exekutorů nejdéle do 6 měsíců ode dne

účinnosti tohoto zákona.



§ 127



Ministerstvo schvaluje na návrh Komory kárný řád, kancelářský řád,

zkušební řád pro exekutorské zkoušky a stanoví pravidla pro složení

výběrové komise a postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení

podle § 10.



§ 128



Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se

sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich

právních předchůdců se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání

podle § 9 odst. 1 písm. b).



§ 129



Výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení

výkonu rozhodnutí vydaného před účinností tohoto zákona se uskuteční

podle dosud platných právních předpisů; jestliže však pohledávka

oprávněného nebyla zcela uspokojena, může oprávněný se souhlasem soudu

podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona.



§ 130



(1) Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním

výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuce

podle tohoto zákona. Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech

hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce

podle tohoto zákona.



(2) Tam, kde se v zvláštních právních předpisech hovoří o nákladech

státu na provedení soudního výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí,

rozumí se tím také náklady exekuce podle tohoto zákona.



(3) Je-li exekucemi vedenými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí

prováděným podle občanského soudního řádu postižen tentýž majetek,

postupuje se podle zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy

souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí^16a).



§ 131



Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou



a) výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za

doručení písemností a náhrady za ztrátu času, včetně přiměřené výše

zálohy,



b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování

o nákladech v případech podle § 89a,



c) výši a způsob určení odměny správců závodu a náhrady jejich hotových

výdajů,



d) podmínky pojištění odpovědnosti za újmy způsobené exekutorem

činností dle tohoto zákona,



e) postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro

její vedení, provoz a správu,



f) postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí

až osmé tohoto zákona.



§ 132



Po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra

Komora započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.



ČÁST DRUHÁ



zrušena



§ 133



zrušen



ČÁST TŘETÍ



zrušena



§ 134



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



§ 135



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna občanského soudního řádu



§ 136



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975

Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991

Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993

Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994

Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995

Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995

Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,

nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona

č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona

č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu

Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000

Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000

Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000

Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č.

370/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 78a se za slovo "notářským" vkládají slova "nebo exekutorským",

za slova "v přítomnosti notáře" se vkládají slova "nebo soudního

exekutora" a za slova "jestliže notář" se vkládají slova "nebo soudní

exekutor".



2. V § 125 se za slovo "notářské" vkládají slova "nebo exekutorské".



ČÁST ŠESTÁ



zrušena



§ 137



zrušen



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o bankách



§ 138



Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,

zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,

zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,

zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.,

se mění takto:



1. V § 38 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno h), které zní:



"h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního

zákona.^9b)".



Poznámka pod čarou č. 9b) zní:



"9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".



2. V § 38 odst. 5 se za slova "odstavce 3 písm. a)" vkládají slova "a

h)".



ČÁST OSMÁ



Změna živnostenského zákona



§ 139



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č.

42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.

237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č.

95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č.

49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č.

217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.

83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.

159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.

360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.

29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.

123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č.

151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č.

249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č.

362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona

č. 100/2001 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova "patentových zástupců^6)"

doplňují slova "a soudních exekutorů^6a)"



Poznámka pod čarou č. 6a) zní:



"6a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".



2. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, u oboru

živnosti Provozování cestovní agentury se ve sloupci 2 písm. b) za

slova "úplné střední vzdělání" vkládají slova "nebo úplné střední

odborné vzdělání".



3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 314: Ostatní, u oboru

živnosti Provozování cestovní kanceláře se ve sloupci 2 písm. c) před

slova "úplné střední odborné vzdělání" vkládají slova "úplné střední

vzdělání nebo".



ČÁST DEVÁTÁ



zrušena



§ 140



zrušen



ČÁST DESÁTÁ



zrušena



§ 141



zrušen



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o soudech a soudcích



§ 142



zrušen



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních

symbolů České republiky



§ 143



Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a

ostatních symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb.,

zákona č. 358/1992 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se mění takto:



V § 1 odst. 1 písm. f) se na konci doplňují slova "a soudní exekutoři".



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna zákona o notářích a jejich činnosti



§ 144



Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve

znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000

Sb., se mění takto:



1. V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova "komerčního právníka" vkládají

slova " , soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce

Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta" a za

slova "advokátního koncipienta" se vkládají slova ", exekutorského

koncipienta".



2. V § 7 odst. 3 se za slova ", advokátní zkoušku" vkládají slova ",

exekutorskou zkoušku".



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona o advokacii



§ 145



Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se

mění takto:



1. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo "notářů" vkládají slova ",

soudních exekutorů" a v poznámce pod čarou č. 1) se doplňuje text:

"Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".



2. V § 6 odst. 1 se na konci části věty před středníkem doplňují slova

"a exekutorská zkouška".



3. V § 6 odst. 2 se na konci části věty první před středníkem vkládají

slova "exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu,

asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu".



ČÁST PATNÁCTÁ



Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem



§ 146



Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu

veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně

zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se

mění takto:



1. V § 4 odst. 1 se za slova "jako soudního komisaře" doplňují slova "a

úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování

exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu

podle zvláštního právního předpisu^3a)".



Poznámka pod čarou č. 3a) zní:



"3a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".



2. V § 4 odst. 2 se za slova "Činnost notáře" vkládají slova "a

soudního exekutora".



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



zrušena



§ 147



zrušen



ČÁST SEDMNÁCTÁ



zrušena



§ 148



zrušen



ČÁST OSMNÁCTÁ



Změna zákona o veřejných dražbách



§ 149



Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se mění takto:



1. V § 22 odst. 1 písmeno f) zní:



"f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy

prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem

exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".



2. V § 46 odst. 1 písmeno g) zní:



"g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy

prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem

exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".



ČÁST DEVATENÁCTÁ



Změna zákona o daních z příjmů



§ 150



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993

Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993

Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994

Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995

Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995

Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997

Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997

Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998

Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999

Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999

Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb.,

zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb.,

zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,

zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb.

a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:



V § 24 odst. 2 písm. y) se tečka za bodem 5 nahrazuje čárkou a doplňuje

se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 26k) zní:



"6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen

exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.



26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".



ČÁST DVACÁTÁ



ÚČINNOST



§ 151



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce

následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až

osmé a § 131, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Příl.1



Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora









Příl.2



Vzor označení exekutorského úřadu









Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 347/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 7a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na drobné nedostatky v

exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování, k

nimž došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Zaměstnanci soudního exekutora vykonávající práci vykonavatele musí

splnit podmínky uvedené v § 27 odst. 3 nejpozději do jednoho roku ode

dne, kdy bude schválen ministrem stavovský předpis Komory upravující

kvalifikační zkoušky vykonavatelů soudních exekutorů.



Čl. II zákona č. 183/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Bylo-li rozhodnutí prezidia o vyhlášení výběrového řízení zveřejněno

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové

řízení dosavadní právní předpisy.



2. Navrhla-li Komora ministrovi odvolání exekutora přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, použijí se na jeho odvolání dosavadní právní

předpisy.



3. Nestanoví-li se dále jinak, použije se pro kárné řízení, které bylo

zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zákon č. 120/2001

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kárné

provinění se posoudí a kárné opatření se uloží podle dosavadních

právních předpisů.



4. Rozhodne-li kárná komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

podle § 120 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému

exekutorovi nebo kandidátovi, o návrhu rozhodne znovu Nejvyšší správní

soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvolání přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 121 odst. 4 zákona č. 120/2001

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné

rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému.



5. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro

podání odvolání proti rozhodnutí kárné komise nebo začala-li tato lhůta

běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, odvolání se podá k

Nejvyššímu správnímu soudu, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona podáno ke kárné komisi. Pro délku odvolací lhůty se

použijí dosavadní právní předpisy.



6. Na řízení o odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, jakož i o odvolání podle bodu 4 věty druhé, se

použijí přiměřeně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a

státních zástupců^21). O odvolání rozhodují senáty, které jednají a

rozhodují v řízení ve věcech soudců. Nezamítne-li Nejvyšší správní soud

odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a sám ve věci

rozhodne.



7. Komora odevzdá Nejvyššímu správnímu soudu podklady a spisy k řízením

podle bodů 3 až 6 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. XXIV zákona č. 7/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a

nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se

exekuce podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 286/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v

řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají

zachovány.



2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla

zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí

dosavadní právní předpisy.



3. Odvolání a námitky proti rozhodnutím soudu prvního stupně nebo

exekutora, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

nebo která byla vydána po řízení provedeném podle dosavadních právních

předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních

předpisů.



4. O návrzích na nařízení exekuce, odklad a zastavení exekuce, které

byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne

podle dosavadních právních předpisů.



5. Výběrové řízení na obsazení exekutorských úřadů, které byly uvolněny

nebo zřízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí Komora

nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



Čl. IV zákona č. 396/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49

odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č.

120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i

doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele.



3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský

archiv, odevzdá do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona

Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené

spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi, který je

nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo

potvrzení z ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních

předpisů.



4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Ustanovení § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, došlo-li ke

splnění podmínek v něm uvedených zcela nebo částečně do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového

řízení uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se

na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy.



Čl. LII zákona č. 303/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu je exekutor povinen uzavřít do

1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li smlouva uzavřena

ve lhůtě podle věty první, je do dne uzavření této smlouvy splněn

předpoklad vykonávání činnosti exekutora podle § 11 odst. 1 písm. b)

zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, uzavřel-li exekutor smlouvu o pojištění odpovědnosti za

škodu.



Čl. IV zákona č. 139/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský

soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i

pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní

účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, zůstávají zachovány.



2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst.

1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí exekutor manžela povinného v

řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v

exekučním příkazu, byl-li tento exekuční příkaz vydán po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona.



3. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

postupuje podle § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tehdy, pokud v nich přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly vydány exekuční příkazy k

provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného nebo manžela

povinného z účtu u peněžního ústavu.



4. Exekuce vedené zřízením exekutorského zástavního práva na základě

exekučního příkazu vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



Čl. IV zákona č. 164/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský

soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i

pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní

účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, zůstávají zachovány.



2. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona byl vydán exekuční příkaz k přikázání pohledávky z výsluhového

příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených

komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo

zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění

účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a

některých pozůstalých po nich se taková exekuce tyto příjmy postihující

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dále provádí podle úpravy

občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami z výsluhového

příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených

komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo

zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění

účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a

některých pozůstalých po nich ve znění tohoto zákona. Účinky vydaného

exekučního příkazu zůstávají zachovány.



3. V exekučních řízeních, v nichž byl přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona proveden soupis movitých věcí, se rozsah věcí vyloučených

z exekuce posuzuje podle dosavadních právních předpisů.



4. Kandidátovi nebo koncipientovi lze uložit výtku tehdy, pokud k

drobnému nedostatku v činnosti nebo drobnému poklesku v chování došlo

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

postupuje podle § 58 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



2) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.



3a) § 265 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.



§ 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní

a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.



4) § 167 trestního zákona.



5) § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při

výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o

změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský

řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.



6) § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

zákona č. 120/2001 Sb.



7a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.



7b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



7c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



7d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



7e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



7f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



7f) § 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České

republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7g) § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře

stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.



7h) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci

obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci

obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.



7i) § 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se

státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením, ve znění pozdějších předpisů.



7j) § 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,

ve znění pozdějších předpisů.



7k) § 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné

zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.



8) Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb.



9) § 53 občanského soudního řádu.



10) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a

vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.



12) § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský

řád).



13) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.



14) § 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



15) § 143a občanského zákoníku.



16a) Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy

souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.



16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního

exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o

podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve

znění pozdějších předpisů.



16c) Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení

a o výkonu rozhodčích nálezů.



16d) Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006

Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).



17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a

zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších

předpisů.



18) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně

některých zákonů (zákon o oceňování majetku).



19) § 45 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro

okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.



20) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů.



20b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona

č. 322/2006 Sb.



21) § 66 soudního řádu správního.



22) § 247 a následující občanského soudního řádu.



23) § 769 obchodního zákoníku.



24) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.



25) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.



27) § 37 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém

trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.



28) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



29) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.



30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších

předpisů.



31) § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů.



32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění

pozdějších předpisů.