128/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 12. dubna 2000



o obcích (obecní zřízení)



Změna: 273/2001 Sb.



Změna: 450/2001 Sb.



Změna: 320/2001 Sb.



Změna: 313/2002 Sb. (část)



Změna: 311/2002 Sb., 313/2002 Sb.



Změna: 59/2003 Sb.



Změna: 22/2004 Sb.



Změna: 216/2004 Sb.



Změna: 257/2004 Sb.



Změna: 421/2004 Sb.



Změna: 626/2004 Sb.



Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.



Změna: 61/2006 Sb.



Změna: 245/2006 Sb.



Změna: 234/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 169/2008 Sb.



Změna: 298/2008 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.



Změna: 477/2008 Sb.



Změna: 326/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb.



Změna: 246/2011 Sb.



Změna: 364/2011 Sb.



Změna: 72/2012 Sb.



Změna: 424/2010 Sb. (část), 142/2012 Sb.



Změna: 239/2012 Sb.



Změna: 257/2013 Sb., 303/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 24/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÍ ZŘÍZENÍ



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



DÍL 1



Postavení obcí



§ 1



Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří

územní celek, který je vymezen hranicí území obce.



§ 2



(1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje

v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů

vyplývající.



(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých

občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.



§ 3



(1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na

návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.



(2) Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda

Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.



(3) Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem,

pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké

sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec

stává městem.



(4) Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17.

května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké

sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a

zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.



(5) Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala

městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a

katastrálnímu.



(6) Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem,

je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž

žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec

městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak

obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i

nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí,

pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu,

je i nadále městysem.



§ 4



(1) Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy

Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové,

Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín,

Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá

Boleslav a Prostějov.



(2) Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo

městské části s vlastními orgány samosprávy.



§ 5



(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány

obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce.

Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány

města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.

Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány

městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány

městyse.



(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města;

dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát

a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního

města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány

městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského

obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně

členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské

části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta,

úřad městské části a zvláštní orgány městské části.



(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu

nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon

přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).



§ 6



zrušen



§ 7



(1) Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná

působnost"). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné

působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen

způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být

omezen jen zákonem.



(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává

tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).



§ 8



Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o

přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.



§ 9



zrušen



§ 9a



Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního

předpisu.^2a)



§ 10



Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou

vyhláškou



a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může

stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci

nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a

majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou

vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných

prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,



b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a

kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením

závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,



c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,

k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné

zeleně^3) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce

sloužících potřebám veřejnosti,



d) stanoví-li tak zvláštní zákon.



§ 11



(1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho

mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.



(2) Obec vykonávající rozšířenou působnost^3a) (§ 66) může za podmínek

stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní obvod

stanovený zvláštním právním předpisem.



§ 12



(1) Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce (dále jen "právní předpis

obce") musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního předpisu

obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí na

úřední desce^3b) obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního

předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho

může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.



(2) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy

obce účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý

obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti,

nejdříve však dnem vyhlášení.



(3) Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na

úřední desce obecních úřadů působících ve správním obvodu obce s

rozšířenou působností.



(4) Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence

právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho

schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti,

popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy obce se

označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého

kalendářního roku.



(5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u

obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí

vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u

obecních úřadů působících v jejím správním obvodu.



(6) Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího

vyhlášení Ministerstvu vnitra. Obec zašle nařízení obce neprodleně po

dni jeho vyhlášení krajskému úřadu.



§ 13



(1) Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné,

předem projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti

obce.



(2) Státní orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně

údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce

vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných

informací podle zvláštních právních předpisů^4) zůstává nedotčena.



(3) Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně

údajů katastru nemovitostí.



§ 14



(1) Obec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby

právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.



(2) Obec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v

případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované

údaje jsou jí známy.



§ 15



zrušen



DÍL 2



Občané obce



§ 16



(1) Občanem obce je fyzická osoba, která



a) je státním občanem České republiky, a



b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.^6)



(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo



a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených

zvláštním zákonem,^7)



b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním

zákonem,^8)



c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím

řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,



d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za

uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo

ústně na zasedání zastupitelstva obce,



e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý

kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do

usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a

pořizovat si z nich výpisy,



f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné

působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána

nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání

nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce,

nejpozději do 90 dnů,



g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je

vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost

zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.



(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba,

která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.



§ 17



Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let,

je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu,

stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a

která byla vyhlášena.



DÍL 3



Území obce a jeho změny



§ 18



(1) Každá část území České republiky je součástí území některé obce,

nestanoví-li zvláštní zákon jinak.^9)



(2) Obec má jedno nebo více katastrálních území.



§ 19



(1) Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody

sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí.



(2) Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou.

Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo

vnitra. K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.



(3) Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci, se kterou

sousedí.



(4) Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě

rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění

tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této

věci.^8) Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcí

nebo o připojení obce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda

konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce

oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž

základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce.

Je-li konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce,

oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.



(5) Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat



a) den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,



b) název obce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,



c) určení právních předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi

nebo připojovanou obcí a zůstanou v platnosti v celé obci po sloučení

nebo připojení,



d) výčet katastrálních území obce po sloučení nebo připojení,



e) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a

závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo

obce, která se připojuje.



(6) Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá

jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato

obec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by

jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto

obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí,

ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a

zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a

to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově

vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis

dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu

zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a

příslušnému finančnímu úřadu.



§ 20



(1) Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit

nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů

od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního

referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit

městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí

místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo

zrušení městského obvodu nebo městské části.



(2) Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.



(3) Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v

odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.



(4) Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo

městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo

názvu obce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo

městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se

jiný městský obvod nebo městská část připojuje.



(5) Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému

úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a

finančnímu úřadu.



§ 20a



Nová obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo

zrušením vojenského újezdu.^9)



§ 21



(1) Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální

území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem

a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000

občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S

oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané

žijící na území té části obce, která se chce oddělit.



(2) V té části obce, která se chce oddělit, ustaví občané obce

přípravný výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan^10) a jeho

zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet členů

přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Členem

přípravného výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té

části obce, která se chce oddělit.



(3) Přípravný výbor



a) navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obce a

podílí se na jeho přípravě a provedení,



b) podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obce,



c) jedná za nově vznikající obec při uzavírání dohody o rozdělení

majetku,



d) je účastníkem řízení o oddělení části obce; nemůže však podat návrh

na oddělení části obce krajskému úřadu.^11)



§ 22



(1) O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti

na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního

referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li

obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo

jestliže v návrhu na oddělení části obce provede změny, které jsou v

rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu^8), může tak učinit

kterýkoliv občan obce.



(2) Návrh na oddělení části obce musí obsahovat



a) den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje,



b) vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem

jejích katastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,



c) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož

i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,



d) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově

vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na

výnosech daní podílí nově vzniklá obec.



(3) Součástí návrhu na oddělení části obce je písemná dohoda obce a

přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově

vzniklou obec, bylo-li této dohody dosaženo.



(4) Nedohodne-li se obec a přípravný výbor o rozdělení majetku obce

jinak, rozdělí se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec

tak, že



a) vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož

i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech,

přecházejí na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází; pro

přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni

konání místního referenda o oddělení části obce,



b) v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce

přecházejí na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství

nemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických

osobách založených obcí a ostatní práva.



(5) Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její

části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.



(6) Rozhodnutí o oddělení části obce musí obsahovat náležitosti

stanovené v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle

odstavce 3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí

zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému

úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a

finančnímu úřadu.



(7) Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obec přechází dnem

vzniku této obce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově

vzniklá obec podat žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v

odstavci 4 písm. b) na ni přešel.



(8) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze

obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat

ve správním řízení.



(9) Po vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo

vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.



§ 23



(1) Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé

obce předá původní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží

podle rozhodnutí krajského úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí

krajského úřadu schválení dohody podle § 22 odst. 3, nemovitosti podle

§ 22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí původní a nově vzniklá

obec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků,

pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje původní obec, která

však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady

spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek

nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí.



(2) V nově vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na

jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo

nahrazeny novými.



§ 24



Sloučení obcí, připojení obce, městských částí nebo městských obvodů

nebo oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku.

Návrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději

do 30. června předchozího kalendářního roku.



§ 25



(1) Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož

i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce jsou podkladem k

zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí

a k provedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v

katastru nemovitostí.



(2) Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského

obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo

městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem

k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k

nemovitostem do katastru nemovitostí.



§ 26



Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce

nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných

obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody

oznámí obec Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a

finančnímu úřadu.



DÍL 4



Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování

budov, znak a vlajka obcí



§ 27



(1) Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas

Ministerstvo vnitra na návrh obce.



(2) Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka

vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31)

přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.

Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad

nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce

nacházejí.



§ 28



(1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných

veřejných prostranství.



(2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a

katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých

částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.



(3) Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování,

přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství

dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a

nemovitostí^42).



§ 29



(1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se

uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se

nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností

veřejného života.



(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce,

jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov

státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce

národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo

k této národnosti alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají

zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro

národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh

doporučí.



§ 30



Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj

náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění

tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své

nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení

nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.



§ 31



(1) Budova^13) musí být označena popisným číslem, pokud není dále

stanoveno jinak.



(2) Evidenčními čísly se označují



a) stavby pro rodinnou rekreaci,



b) stavby dočasné,



c) budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu

úřadu, s výjimkou



1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše

do 16 m2 a do 5 m výšky,



2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2

zastavěné plochy a do 5 m výšky,



3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,

a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do

4 m výšky.



(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují

příslušenství budovy^13a), která jsou součástí jednoho celku.



(4) K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných

veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě

číslem orientačním.



(5) Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo

evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční

číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné. Čísla popisná a

evidenční, která byla přidělena, nelze užívat opakovaně, a to ani v

případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně

přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy

zaniklé.



§ 31a



(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad



a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební

povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy

příslušného stavebního úřadu^13b),



b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy,

jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova

byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě

žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru

nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c).



(2) Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně

příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a

jeho příslušnosti k části obce, popřípadě název ulice, do níž stavební

objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.



(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá

obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.



(4) Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.



(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená

čísla orientační zrušují.



(6) Při zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v

zanikající části obce.



(7) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází

zápisem do základního registru územní identifikace, adres a

nemovitostí^42).



§ 32



(1) Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly

určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení

čísel určuje obecní úřad.



(2) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné

důvody. Nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov

ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.



§ 33



Prováděcí právní předpis stanoví



a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,



b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,



c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.



§ 34



Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky,

veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení,

tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto

prostoru.



§ 34a



(1) Obce mohou mít znak a vlajku obce.



(2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo vlajku

obce, na její žádost znak nebo vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké

sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo vlajku obce. Kancelář

Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky

obce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.



(3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické

osoby mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak

obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její

souhlas.



(4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro

jejich užívání odstavec 3.



HLAVA II



SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE



DÍL 1



§ 35



(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu

obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud

nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je

zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a

dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.



(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v §

84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné

působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj

sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o

uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a

spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního

rozvoje a ochrany veřejného pořádku.



(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí



a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,



b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na

základě zákona.



§ 35a



(1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat

právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.



(2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní

policie upravuje zvláštní zákon.^13c)



§ 36



(1) Obec může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou

zasloužily zejména o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan

obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska

v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce.



(2) Obec může udělovat ceny obce.



§ 37



Obce, v nichž sídlí orgány státu nebo orgány kraje, napomohou

zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.



DÍL 2



Hospodaření obce



§ 38



(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s

jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec

je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede

účetnictví podle zákona o účetnictví



(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením

nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za

podmínek stanovených zvláštními předpisy,^15) pokud tento zákon

nestanoví jinak.



(3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma



a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky

určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního

rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,



b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky

určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,



c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,



d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo

obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,



e) bytových družstev,



f) honebních společenstev.



(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou

neplatná.



(5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek

nepřevezme stát smluvně.



(6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a

včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného

obohacení.



(7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své

závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich

vyplývajících práv.



§ 39



(1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout

jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů

před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce^3b)

obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své

nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud

obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitost se v

záměru označí údaji podle zvláštního zákona^15a) platného ke dni

zveřejnění záměru.



(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,

která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou

státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.



(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a

hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu

kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě

zřízené obcí.



§ 40



zrušen



§ 41



(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím

zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto

právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou

splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že

povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.



(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce,

popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.



(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a

v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.



§ 42



(1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní

rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo

auditorské společnosti (dále jen "auditor"). Přezkoumání hospodaření

obce provádí kraj v přenesené působnosti.



(2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský

úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce

příslušný krajský úřad.



(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^15b)



(4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze

svých rozpočtových prostředků.



§ 43



Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření

obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30.

června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.



§ 44



Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky

tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.



§ 45



zrušen



DÍL 3



Spolupráce mezi obcemi



§ 46



Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.



§ 47



Na spolupráci mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o

spolku^18) a o smlouvě o společnosti^44).



§ 48



zrušen



Dobrovolný svazek obcí



§ 49



(1) Obce mají právo být členy dobrovolného svazku obcí (dále jen

„svazek obcí“) za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.



(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí

již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.



(3) Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle

zákona o účetnictví.



(4) Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků

obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do

rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho

zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo

svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem

základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a

orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, orgány, kterými

svazek obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob

vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento

orgán svazek obcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich

funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí

je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí

spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík

svazků obcí v přenesené působnosti.



(5) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o

vytvoření svazku obcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo

stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu.

Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku obcí.



§ 50



(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména



a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury,

požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí,

cestovního ruchu a péče o zvířata,



b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného

osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich

nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou,

odvádění a čištění odpadních vod,



c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a

systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného

území,



d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním

přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky

vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve

vlastnictví obcí,



e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě

nerostných surovin,



f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a

bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení

spravovaných obcemi.



(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž

musí být uvedeno



a) název a sídlo členů svazku obcí,



b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,



c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a

způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu

svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k

rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,



d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,



e) zdroje příjmů svazku obcí,



f) práva a povinnosti členů svazku obcí,



g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,



h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně

vypořádání majetkového podílu,



i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí

vytvořily.



§ 51



zrušen



§ 52



Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou

oprávněni



a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho

jednání,



b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,



c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu

svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na

zasedání orgánu svazku obcí.



§ 53



(1) Svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý

kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání

auditorovi.



(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek

obcí ze svých rozpočtových prostředků.



(3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně.



§ 54



Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami



Na spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v

občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o

spolku^18) a o smlouvě o společnosti^44).



DÍL 4



Spolupráce s obcemi jiných států



§ 55



Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy

mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcí mohou

spolupracovat se svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být

jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu

o vzájemné spolupráci uzavřel.



DÍL 5



Správní delikty



§ 56



zrušen



§ 57



zrušen



§ 58



(1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a

fyzické osobě, která je podnikatelem, a



a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo

jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti

tabulky s označením umístí jiný nápis,



b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice

nebo jiného veřejného prostranství, nebo



c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.



(2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v

odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá

nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.



(3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v

odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní

prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.



(4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v

odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.



(5) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží

zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního

jednání.



§ 59



(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán

obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne,

kdy k porušení povinnosti došlo.



(2) Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení

povinností uvedených v § 58 vyšší sankci.



(3) Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena

pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s

přihlédnutím k okolnostem případu.



(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se

pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle

zvláštního zákona.



DÍL 6



Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum



§ 60



Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum upravují zvláštní

zákony.^7),^8)



HLAVA III



PŘENESENÁ PŮSOBNOST



§ 61



(1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je



a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými

tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě

je území obce správním obvodem,



b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,



c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66)

vykonávána tímto úřadem.



(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí



a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,



b) v ostatních případech též



1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato

usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud

nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic

ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro

orgány krajů a orgány obcí;



2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole

výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.



(3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2

vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad.



§ 62



Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené

působnosti.



§ 63



(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném

správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít

veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat

přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné

obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní

smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená

působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých

obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského

úřadu.



(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat



a) označení účastníků smlouvy,



b) dobu trvání smlouvy,



c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce

vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a



d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle

písmene c).



Pověřený obecní úřad



§ 64



(1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti

označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech

řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle

přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu

jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu

určeném prováděcím právním předpisem.



(2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.^18b)



§ 65



(1) Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský

úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené

působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu

patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon

přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené

působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.



(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po

dobu 15 dnů na úřední desce^3b) obecního úřadu obce, jejíž orgán

neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.



§ 66



(1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu

přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech,

popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní

úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a

vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném

zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném

prováděcím právním předpisem.



(2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.^18c)



§ 66a



(1) Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají

přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou

uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s

rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část

přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s

rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K

uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra,

které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo

jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.



(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat



a) označení účastníků smlouvy,



b) dobu trvání smlouvy,



c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou

působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,



d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle

písmene c).



§ 66b



(1) Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle

§ 7 odst. 2, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně

příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním

úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené

působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo

o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň

rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při

vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.



(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na

úřední desce^3b) obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil

povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v

jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva

vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku právních předpisů

kraje.



(3) Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s

doporučením krajského úřadu a po projednání s příslušnou obcí s

rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu

výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným

obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního

roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1.

lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu

příspěvků na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí

se nepostupuje podle správního řádu.



(4) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na

úřední desce pověřeného obecního úřadu a na úředních deskách obecních

úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí

uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.



Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a)



§ 66c



(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro

veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.



(2) Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji

bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po

dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve

Věstníku právních předpisů kraje. Obdobně se postupuje i při změně

uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.



(3) Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na

obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou.



§ 66d



zrušen



§ 66e



zrušen



HLAVA IV



ORGÁNY OBCE



DÍL 1



Zastupitelstvo obce



§ 67



Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž

počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem

zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do

zastupitelstev v obcích.



§ 68



(1) Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce

přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet

členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě,

městském obvodu, městské části

do 500 obyvatel 5 až 15 členů

nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů

nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů

nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů

nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů

nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.



(2) Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na

úřední desce^3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.

Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem

v místě obvyklým.



(3) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet

obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.



(4) Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva

podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.



(5) Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, stanoví počet

členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra.

Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně

členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva

městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v

přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obce a

členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje

podle odstavce 1 obdobně.



§ 69



(1) Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde

ukončením hlasování.



(2) Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání

zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto

znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a

svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města,

městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České

republiky."



(3) Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem obce

pronesením slova "slibuji". Člen zastupitelstva obce potvrdí složení

slibu svým podpisem.



(4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se

svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.



§ 70



Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen

zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech

vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.



§ 71



(1) Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě

uvolněni,^21) a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do

funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale

vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové

zastupitelstva obce, (dále jen "uvolněný člen zastupitelstva obce")

poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce

odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků

obce.



(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům

zastupitelstva obce za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují

plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle

zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.



(3) Odměnou podle odstavce 1 je



a) měsíční odměna,



b) odměna při skončení funkčního období.



(4) Ostatním členům zastupitelstva obce, kteří nejsou uvedeni v

odstavci 1, (dále jen "neuvolněný člen zastupitelstva obce"), jsou-li v

pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní

volno s náhradou mzdy;^22) rozsah doby potřebné k výkonu funkce v

konkrétním případě určí obec. Náhradu mzdy, včetně pojistného na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a

pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí obec jejich

zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.^23) Neuvolněným členům

zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném

poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku

ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž

výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na příslušný kalendářní rok.



§ 72



Neuvolněným členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce

poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 73



(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu

vykonávané funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek,

které stanoví prováděcí právní předpis. Měsíční odměnu tvoří pevná

složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu

obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se

vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného

kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce

se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.



(2) Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s

rozšířenou působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s

matričním úřadem^23a) a v obcích se stavebním úřadem^23b) zvyšuje o

částku stanovenou prováděcím právním předpisem.



(3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu

dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě

do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v

odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen

zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu

měsíční odměna v poměrné výši.



(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3

kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3

kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den

ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního

dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého

kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do

dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo

karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 %

jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny

ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny

upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro

stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve

snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o

případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění

snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené

podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje

na celé koruny směrem nahoru.



§ 74



zrušen



§ 75



(1) Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci

starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při

skončení funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva

obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na

měsíční odměnu. Pokud byl uvolněný člen zastupitelstva obce nebo

neuvolněný člen zastupitelstva obce vykonávající funkci starosty

pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního

období, pak mu odměna při skončení funkčního období nenáleží.



(2) Výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena

zastupitelstva obce a neuvolněného člena zastupitelstva obce

vykonávajícího funkci starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, k

níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě

jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu

funkce.



(3) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému členovi

zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo

místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede

dnem konání voleb do zastupitelstva obce, bude tato odměna poskytována

ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.



(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu

zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo

místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce

odvoláni nebo se jí vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu

3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.



(5) Pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci

podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.



(6) Členovi zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle § 107,

náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího

právního předpisu náležela starostovi.



(7) Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních

splátkách nebo jednorázově. Vznikl-li členovi zastupitelstva obce

uvedenému v odstavci 1 nárok na odměnu při skončení funkčního období v

době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin

spáchaný v průběhu funkčního období, odměna při skončení funkčního

období se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin

pravomocným odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to, že nárok

na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li k takovému

odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí.



§ 76



Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z

odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry

zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů

zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním

poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva

obce se posuzují jako zaměstnanci.



§ 77



(1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne,

kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.



(2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode

dne, který stanoví zastupitelstvo obce.



(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí



a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle

funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,



b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční

odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.



§ 78



Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce

cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy

platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.^26)



§ 79



(1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou podle

tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.



(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního

roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i

započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu

dovolené za kalendářní rok.



(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.



(4) Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část

dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce.

Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před

uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji

uvolňující zaměstnavatel.



(5) Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo

její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se

mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě

může uvolněný člen zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční

odměny za nevyčerpanou dovolenou.



§ 80



zrušen



§ 81



zrušen



§ 82



Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo



a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy

na projednání,



b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé

členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob,

jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a

organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou

odpověď musí obdržet do 30 dnů,



c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i

od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila,

informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace

musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.



§ 83



(1) Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání

zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li

jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy

občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho

funkce.



(2) Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by

jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech

obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu

blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na

základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto

skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou

záležitost projednávat.



DÍL 2



Pravomoc zastupitelstva obce



§ 84



(1) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné

působnosti obce (§ 35 odst. 1).



(2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno



a) schvalovat program rozvoje obce,



b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce

sestavenou k rozvahovému dni,



c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,



d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce,

schvalovat jejich zřizovací listiny,



e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat

jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a

stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,^29)



f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na

valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou

účast,



g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností,

v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,



h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce,



i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda,



j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o

změně hranic obce a o slučování obcí,



k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce

uvolněni,



l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a

odvolávat je z funkce,



m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a

další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet

členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto

zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a

další členy a odvolávat je z funkce,



n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,



o) zřizovat a zrušovat obecní policii,



p) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této

spolupráce,



r) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších

veřejných prostranství,



s) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,



t) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům

zastupitelstva obce,



u) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám,

které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,



v) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení

veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat

zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva

k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické

zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní

právní předpis^29a),



x) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.



(3) Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo

obce.



(4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné

působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.



(5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li

mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.



§ 85



Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních

jednáních:



a) nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle

zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,



b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů

ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním

roce,



c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v

jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření

veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,



d) uzavření smlouvy o společnosti^44) a poskytování majetkových hodnot

podle smlouvy o společnosti^44), jejíž je obec společníkem,



e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,



f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,



g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,



h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,



i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,



j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o

převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k

závazku a smlouvy o společnosti^44),



k) zastavení nemovitých věcí,



l) vydání komunálních dluhopisů.



§ 86



zrušen



§ 87



K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba

souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^31a).



§ 88



zrušen



§ 89



(1) Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak,

aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti

tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.



(2) Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v

souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum,

vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo

nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce v této lhůtě neučiní,

Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec

podat žalobu k soudu^30).



(3) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se

podle § 102a a 107.



§ 90



Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu,

popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků,

oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V

takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech

podle § 84 odst. 2 a 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a

stanovení pravidel rozpočtového provizoria.



§ 91



(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává

dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na

neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů

ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb

nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci

rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z

podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá

zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva

obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím

zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další

členové rady obce.



(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce

nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty

Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb

nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání

zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v

§ 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.



§ 92



(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát

za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu

obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta.

Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to

alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje.

Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy

žádost byla doručena obecnímu úřadu.



(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1,

učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.



(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna

nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání

zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční

většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání

zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se

postupem podle odstavce 1 nebo 2.



§ 93



(1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu

připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední

desce^3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva

obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.



(2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu^43)

se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání

zastupitelstva obce podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce obecního

úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce;

záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být

na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace

zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.



(3) Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.



(4) Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo

jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje,

musí mu být uděleno.



§ 94



(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného

zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.



(2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva

obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.



§ 95



(1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který

podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise

se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený

pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a

přijatá usnesení.



(2) Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí

být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena

zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání

zastupitelstva obce.



§ 96



Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o

jednání zastupitelstva obce.



§ 97



Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva

obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.



§ 98



(1) Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu

zařazených do Ministerstva vnitra,



a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro

nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce^32),



b) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné

mandáty nenastoupí náhradníci, nebo



c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.



(2) Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti

podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b),

d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového

provizoria^32a). Správce obce svolává ustavující zasedání

zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec

navenek a je v čele obecního úřadu.



(3) Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo

vnitra.



(4) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání

zastupitelstva obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím

zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své

funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.



DÍL 3



Rada obce



§ 99



(1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti

a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené

působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.



(2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta,

nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).



(3) Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další

členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady

obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí

přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se

nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.



(4) Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této

funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.



§ 100



(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5

a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na

5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které

může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela

nebo zčásti starostovi.



(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva

obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí

činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v

zastupitelstvu obce. Funkce rady obce vykonává v takovém případě

zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce

starostovi.



(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce

jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů

poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.



§ 101



(1) Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou

neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat

dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.



(2) Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční

většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je

třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.



(3) Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta

spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet

přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a

výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí

být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce

proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady

obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům

zastupitelstva obce.



(4) Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání

rady obce.



§ 102



(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a

zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.



(2) Radě obce je vyhrazeno



a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět

rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,



b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo

zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly

zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li

vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),



c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní

společnosti,



d) vydávat nařízení obce,



e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy

zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,



f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat

odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),



g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí

odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,^32b)



h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen

"komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,



i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti

samostatné působnosti obce,



j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v

organizačních složkách obce,



k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto

působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela

nebo zčásti,



l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v

samostatné působnosti a komisemi,



m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto

působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo

příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti.



n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,



o) schvalovat organizační řád obecního úřadu,



p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,



q) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace

sestavenou k rozvahovému dni.



(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících

do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu

obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže

svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle

odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m).



(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2),

je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v

odstavci 2 písm. c), d), f), j), l) a q).



(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím

zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až

do zvolení nové rady obce.



§ 102a



(1) Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení

funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo

do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst.

3).



(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je

rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se

koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě

pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla

rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření^32c).



(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková

volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování,

vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila

lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku

hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného

zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.



(4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období

zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v

období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107). Ustanovení odstavců

2 a 3 se použijí obdobně.



DÍL 4



Starosta



§ 103



(1) Starosta zastupuje obec navenek.



(2) Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí

zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí

být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají

zastupitelstvu obce.



(3) Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu

tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem^32a) a stanoví

jeho plat podle zvláštních předpisů;^33) bez souhlasu ředitele

krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu

neplatné.



(4) Starosta



a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za

uplynulý kalendářní rok (§ 42),



b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a

ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle

zvláštních předpisů,^33) pokud není v obci tajemník obecního úřadu;

vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li

zřízena rada obce,



c) může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon

přenesené působnosti v určitých věcech,



d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení

místních záležitostí veřejného pořádku,



e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,^34)



f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník

obecního úřadu,



g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu

radou obce,



h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,



i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle

zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a

tajemníkovi obecního úřadu.



(5) Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a

rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání

zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.



(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li

současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení

starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k

zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce

místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z

funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří

zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů

zastupitelstva obce.



§ 104



(1) Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit

více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého

určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti

nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 73 odst. 3 a § 79 odst.

1).



(2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.



§ 105



Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je

nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání

zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).



§ 106



(1) V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro

výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává

jejich členy. V případech stanovených zvláštními zákony vykonává

zvláštní orgán obce s rozšířenou působností státní správu pro správní

obvod obce s rozšířenou působností.



(2) V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která,

nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou

způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl

zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti

osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení

zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky

územních samosprávných celků.



(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele

zvláštního orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona

starosta.



§ 107



Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do

zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty

podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní

místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle

věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních

místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo

zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil

dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen

zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá

obdobně.



§ 108



(1) Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských

obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak

a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.



(2) Rada obce může stanovit, v kterých případech může tento odznak

užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.



(3) Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech

a občanských obřadech používat primátorské insignie.



DÍL 5



Obecní úřad



§ 109



(1) Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové),

tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce

zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.



(2) Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu

odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do

obecního úřadu.



(3) Obecní úřad



a) v oblasti samostatné působnosti



1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,



2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,



3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem^34b);



b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou

věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.



§ 110



(1) V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou

působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je

zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního

úřadu.



(2) Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu

v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.



(3) Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li

tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.



(4) Tajemník obecního úřadu



a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou

zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,



b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo

starostou,



c) stanoví podle zvláštních právních předpisů^33) platy všem

zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,



d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních

právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,



e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a

další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.



(5) Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce

a schůzí rady obce s hlasem poradním.



(6) Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických

stranách a v politických hnutích.



§ 111



(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti

obce se v záhlaví označují uvedením slova "obec" ("město", "městys") a

názvem obce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost

vyhotovil.



(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti

orgánů obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy

"Obecní úřad" ("Městský úřad", "Úřad městyse") s uvedením názvu obce,

městyse nebo města.



(3) Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo

úřadu městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost

vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se

toto označení.



(4) Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví

"obec" ("město", "městys"), název obce (města, městyse) a pod ním název

zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.



(5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem

není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním

znakem.^34c)



§ 112



zrušen



§ 113



zrušen



§ 114



zrušen



§ 115



zrušen



§ 116



zrušen



HLAVA V



ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE



Výbory



§ 117



(1) Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní

orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory

zastupitelstvu obce.



(2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.



(3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu

alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje

výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci

národnostních menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle

zvláštního zákona;^18) vždy však příslušníci národnostních menšin musí

tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.



(4) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí,

jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).



§ 118



(1) Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své

činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.



(2) Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby.

Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.



(3) Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas

nadpoloviční většina všech členů výboru.



§ 119



(1) Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy

nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby

zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.



(2) Finanční výbor



a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky

obce,



b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.



(3) Kontrolní výbor



a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li

zřízena,



b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním

úřadem na úseku samostatné působnosti,



c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.



(4) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo

kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující

k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl

kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.



(5) Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí

vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola

týkala.



§ 120



(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní

výbory (dále jen "osadní výbor"). Osadní výbor má minimálně 3 členy.

Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.



(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k

trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a

jsou určeni zastupitelstvem obce.



(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů

osadního výboru.



§ 121



(1) Osadní výbor je oprávněn



a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající

se rozvoje části obce a rozpočtu obce,



b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce

k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,



c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce,

kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.



(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce

o slovo, musí mu být uděleno.



§ 122



Komise



(1) Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise.

Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.



(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon

přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).



(3) Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která,

nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou

způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání

zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují

ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro

úředníky územních samosprávných celků.



(4) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.



(5) Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu

přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.



HLAVA VI



DOZOR



DÍL 1



Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a

usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné

působnosti



§ 123



(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo

vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od

doručení výzvy, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti

této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je

pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci.

Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu

ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené

lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti

obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení

obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška

obce, kterou byla zjednána náprava.



(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými

právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její

účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně

závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí

Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně

stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li

zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své

rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší

neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána

náprava.



(3) Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě a

není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán

rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro

podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné

vyhlášky obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle

odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh

Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu,

kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne,

zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o

pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti

dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu před rozhodnutím Ústavního

soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost

Ústavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své

rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší

do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou

je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.



§ 124



(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v

samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem

a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra

obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do

60 dnů od doručení výzvy, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné

působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce

v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí

Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně

stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný

orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své

rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co

obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti,

kterým byla zjednána náprava.



(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti se zákonem může

Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy

ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven dnem

doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v

rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo

vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně

poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i

usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné

působnosti, kterým byla zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce ve stanovené lhůtě nápravu a

není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán

rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro

podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí

nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Je-li proti

rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá

Ministerstvo vnitra takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne

právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut.

Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,

rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti

pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím soudu o návrhu

podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost soudu a

Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení

výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v

samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o

zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána

náprava.



(5) Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti nerozhodne,

jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na

jeho zrušení.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních

předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy

jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny

zvláštním právním předpisem^37).



§ 124a



zrušen



DÍL 2



Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a

jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti



§ 125



(1) Odporuje-li nařízení obce zákonu nebo jinému právnímu předpisu,

vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný

orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne krajský úřad o

pozastavení účinnosti tohoto nařízení obce. Účinnost nařízení obce je

pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad

v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání

nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,

krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší

neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.



(2) V případě zřejmého rozporu nařízení obce s lidskými právy a

základními svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost bez

předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení obce je

pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad

v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání

nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,

krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší

neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.



(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, podá

ředitel krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu

Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce. Jestliže Ústavní soud

tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského

úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obce pozbývá platnosti dnem, kdy

rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.



(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím Ústavního soudu o

návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost

Ústavnímu soudu a krajskému úřadu. Krajský úřad rozhodnutí o

pozastavení účinnosti nařízení obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení

obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla

zjednána náprava.



nadpis vypuštěn



§ 126



(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v

přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích

též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření

krajského úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti,

vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu

do 60 dnů od doručení výzvy, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí

nebo jiné opatření orgánu obce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti

informuje obecní úřad.



(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem může

krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce

zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.



DÍL 3



Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření

orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních

měst



§ 127



(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského

obvodu nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem

nebo jiným právním předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení

rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v

rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu

ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li

příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve

stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co

obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části územně členěného

statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské

části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.



(2) Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v

případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do

60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné

působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo

řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo

městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí

soudu nabude právní moci.



(3) Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před

rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část

neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí

o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu

městského obvodu nebo městské části zruší neprodleně poté, co obdrží

sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského

obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána

náprava.



(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné

působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě

podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních

předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy

jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny

zvláštním právním předpisem^37).



§ 127a



Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu

nebo městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným

právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu

nebo s opatřením magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené

působnosti, magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské

části v přenesené působnosti informuje úřad městského obvodu nebo

městské části.



DÍL 4



Společná ustanovení k dozoru



§ 128



(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu

nejméně 15 dnů



a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce,



b) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis obce nebo

jeho jednotlivá ustanovení,



c) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu obce v samostatné působnosti,



d) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu obce,



e) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o

pozastavení účinnosti právního předpisu obce platnosti.



(2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města

vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské

části po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje

usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo

městského obvodu v samostatné působnosti.



(3) Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec

na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo

jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.



(4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města

na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné

působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného

statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské

části v přenesené působnosti.



(5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená

magistrátu v § 127a je působností přenesenou.



(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu

nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené

působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou

ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.



(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony

orgánů obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného

statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle daňového

řádu.



HLAVA VII



KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI



§ 129



(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon

samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon

přenesené působnosti svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené

působnosti.



(2) Magistráty územně členěných statutárních měst v přenesené

působnosti kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené

orgánům městských obvodů a městských částí územně členěných

statutárních měst.



(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné

správy uvedených v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány

obcí, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních

měst dodržují



a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s

výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního

práva,



b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v

jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů,

jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole

výkonu přenesené působnosti.



§ 129a



Kontrola výkonu samostatné působnosti



(1) Požádá-li obec, městský obvod nebo městská část územně členěného

statutárního města o doporučení opatření k nápravě nedostatků

zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o

kontrole.



(2) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání

zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně

členěného statutárního města konaném po ukončení kontroly seznámí

zastupitelstvo obce, městského obvodu nebo městské části územně

členěného statutárního města s výsledky uskutečněné kontroly.



(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce,

městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního

města, předloží starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se

seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu obce,

městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města

též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k

zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se

tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva obce, městského

obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v této

věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu

nápravy, obec, městský obvod nebo městská část územně členěného

statutárního města neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu,

úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.

Současně tuto informaci zašle obec Ministerstvu vnitra, městský obvod

nebo městská část územně členěného statutárního města magistrátu územně

členěného statutárního města.



(4) Obce, městské obvody nebo městské části územně členěného

statutárního města jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných

kontrolou.



§ 129b



Kontrola výkonu přenesené působnosti



(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí,

městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních

měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského

obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu

městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v

případě ostatních orgánů obce, městského obvodu nebo městské části

starosta nebo jím pověřená osoba.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků

zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.



§ 129c



zrušen



HLAVA VIII



STATUTÁRNÍ MĚSTA



§ 130



Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech

správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky

obce. Ve statutu stanoví zejména



a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení

jejich území,



b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,



c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku

samostatné a přenesené působnosti,



d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a

městských částí,



e) zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy

výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené

působnosti,



f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města

s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v

městských obvodech a městských částech,



g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu

rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,



h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem,

a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s

tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,



i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat,

zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,



j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.



§ 131



Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské

části na úseku samostatné působnosti zejména



a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,



b) rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,



c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské

části,



d) ukládání pokut podle § 58,



e) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu

městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky

městského obvodu nebo městské části.



§ 132



(1) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu

nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit

podle zvláštního právního předpisu^39a) nebo se souhlasem městského

obvodu nebo městské části.



(2) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu

nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo

městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a

neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která

nesmí být kratší než 60 dnů.



(3) O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z

vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního

města [§ 130 písm. h)].



§ 133



Statutární město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených

městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních

jednáních:



a) převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle

zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo

městské části,



b) převod a zastavení movitých věcí a práv,



c) postoupení pohledávek,



d) vzdání se práva a prominutí dluhu,



e) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o

poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí dotace, o poskytnutí návratné

finanční výpomoci, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o

přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti^44),



f) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,



g) majetková účast na podnikání jiných právnických osob,



h) dohody o splátkách,



i) uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,



j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,



k) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí spolkům,

humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám

působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb,

požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví,

protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního

prostředí.



§ 134



(1) Městské obvody a městské části jednají za statutární město v

záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.



(2) Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné

vyhlášky nebo nařízení.



§ 135



Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které

nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské

části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.



§ 136



(1) Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z

funkce tajemník magistrátu.



(2) Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce

obce podle § 98.



§ 137



(1) Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo

městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v

přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání

zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu

stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední

desce.



(2) Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské

části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.



§ 138



zrušen



§ 139



(1) Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je

zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s

rozšířenou působností.



(2) Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou

působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí.

Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části,

jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost

svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou

přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s

rozšířenou působností.



(3) Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem

městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti

orgánů obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé

tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo

městských částí.



(4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti

správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit.

Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části

příspěvek z rozpočtu statutárního města.



(5) Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve

správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost

svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.



§ 140



(1) Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů)

náměstek (náměstci) primátora.



(2) Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který

je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor

se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle

zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování

a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.



(3) V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela

nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů

vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená

působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obce

s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského

obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského

obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta

se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je

jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské

části neplatné.



§ 141



(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v

samostatné působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy

"statutární město" s uvedením názvu města a orgánu, který písemnost

vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou

se v záhlaví slova "městský obvod" nebo "městská část" a název města,

název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který

písemnost vyhotovil.



(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v

přenesené působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v

záhlaví označují slovy "Magistrát města" s uvedením názvu města a názvu

odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo

městské části, uvedou se v záhlaví slova "Úřad městského obvodu" nebo

"Úřad městské části" a název města, název městského obvodu nebo městské

části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon

jiné označení odboru, uvede se toto označení.



(3) Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města,

označují se v záhlaví slovy "statutární město" s uvedením názvu města a

názvu zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní

orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název

městského obvodu nebo městské části.



(4) Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného

statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy

zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s

malým státním znakem.^34c) Razítko má uprostřed znak statutárního města

nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden

celý název města, městského obvodu nebo městské části.



§ 142



(1) Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města

mohou mít svůj znak a vlajku.



(2) Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské

části, které nemají znak a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření

statutárního města, udělit znak a vlajku městského obvodu nebo městské

části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu

nebo městské části změnit jejich znak a vlajku. Kancelář Poslanecké

sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského

obvodu nebo městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a

katastrálnímu.



§ 143



zrušen



§ 144



zrušen



§ 145



zrušen



§ 146



Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární

města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav

zákona.



ČÁST DRUHÁ



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ



§ 147



(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce



a) ve věcech podle § 58 až 59,



b) o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku

přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.



(2) Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a)

může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.



(3) Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem

obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.



(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním

řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání

rozhodnutí^16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním

správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se

dokončí podle dosavadních předpisů.



§ 148



Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obce zařazeného do

obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se

oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen

odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti

nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují

tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního

úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního

orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán,

popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení

oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude

vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího

řízení.



§ 149



Orgány obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není

podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.



§ 149a



(1) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají ze

základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona

tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(2) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z

informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle

tohoto zákona tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození

a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se

narodil,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(3) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z

informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona

tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) omezení svéprávnosti,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního

systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný

stav.



§ 149b



(1) Úkony podle občanského zákoníku^45) spočívající v doporučení k

uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze

státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v

předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí obecní úřad

obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.



(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem^46) starosta

nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat,

zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související

občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené

závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.



(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku^47)

obcí je výkonem přenesené působnosti.



§ 150



Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.



§ 151



(1) Obcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které

byly obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



(2) Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(3) Pokud je v právních předpisech uveden pojem "obecní zastupitelstvo"

a "obecní rada", rozumí se tím "zastupitelstvo obce" a "rada obce".



(4) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které

byly dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



(5) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických

osob založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského

zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a

51 tohoto zákona.



§ 152



(1) Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se

ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.



(2) Obce, jejichž evidence právních předpisů obce neodpovídá

ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obce do

souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.



(3) Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku

účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.



(4) Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti

nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč

již vykonává činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní

odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této

doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti,

vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění

pro výkon veřejné funkce.



(5) Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních

předpisů platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti

tohoto zákona^41) se považuje za zvláštní odbornou způsobilost

prokázanou podle tohoto zákona.



(6) Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto

zákona, uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku

2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné

i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.



ČÁST TŘETÍ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 153



(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 72 a 73.



(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení § 33.



§ 154



Zrušují se:



1. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).



2. Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990

Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona

č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.



§ 155



Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce

2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem

1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Rychetský v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 234/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu obce, zahájená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření

orgánu obce v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



3. Kontrola výkonu přenesené působnosti orgánů obcí, zahájená přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



4. K oddělení části obce, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona schváleno pravomocným rozhodnutím krajského úřadu a které nebylo

do nabytí účinnosti tohoto zákona provedeno, dochází k 1. červenci

2006.



Čl.LIII zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Byl-li uvolněný člen zastupitelstva obce uznán dočasně práce neschopným

nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve

snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále

nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů

účinných ke dni 31. prosince 2008.



Čl. XCVIII zákona č. 227/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pokud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších

veřejných prostranství v téže obci, čísla popisná či evidenční v téže

části obce a čísla orientační v téže ulici jsou shodná, obec rozhodne o

změně jejich názvů, popřípadě čísel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



2. Vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy

nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo

přiděluje, požádají o přidělení čísla do 1 roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. XX zákona č. 347/2010 Sb.



zrušen



Čl. XVII zákona č. 364/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla

nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží

uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4

zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.



Čl. XVI zákona č. 239/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Schvalování účetní závěrky podle § 84 odst. 2 písm. b) a § 102 odst. 2

písm. q) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.



Čl. XL zákona č. 303/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových

sdružení právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků

obcí, který je veden u krajského úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



2a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).



3) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.

265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k

nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb.,

a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.



3a) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem

a stanovení obcí s rozšířenou působností.



3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



4) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších

předpisů.



6) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).



7) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o

změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995

Sb.



8) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č.

152/1994 Sb.



9) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.



10) § 11 zákona č. 298/1992 Sb.



11) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).



13) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování

majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).



13a) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



13b) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.



13c) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.



15a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



15b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.



16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

zákona č. 29/2000 Sb.



17) Obchodní zákoník.



18) § 214 a násl. občanského zákoníku.



18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské

zřízení), ve znění pozdějších předpisů.



18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.



18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.



21) § 124 odst. 2 zákoníku práce.



22) § 124 zákoníku práce.



23) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník

práce a některé další zákony.



23a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a

příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.



23b) § 117 odst. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



26) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

pozdějších předpisů.



28) § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



29) Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995

Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých

zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o

změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a

nadačních fondech).



29a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních

zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.



30) § 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.



31) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.



31a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o

změně některých zákonů.



32) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev

obcí a o změně některých zákonů.



32a) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

územních rozpočtů.



32b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a

o změně některých zákonů.



32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.



33) Zákon č. 143/1992 Sb. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových

poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a

obcí, ve znění pozdějších předpisů.



34) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.



34a) § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.



34b) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.



34c) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky

a o změně některých zákonů.



37) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č.

413/2005 Sb.



39) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



39a) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



41) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon

funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a

v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění

vyhlášky č. 121/1999 Sb. Výnos Ministerstva vnitra a životního

prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o zvláštní

odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých

činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní

výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.



42) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších

předpisů.



43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.



45) § 3075 občanského zákoníku.



46) § 1543 občanského zákoníku.



47) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.