558/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. prosince 1991,
kterým se mění a doplňují trestní řád a zákon o ochraně státního
tajemství
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Čl.I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízením soudním (trestní řád), ve
znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č.
48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č.
178/1990 Sb. a č. 303/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 4 na konci se připojuje věta: "K obsahu petic
zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení
nepřihlížejí.".
Odstavec 9 zní:
"(9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce;
předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon
výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním
stupni, rozhodnutí činí soudce.".
2. V § 6 odst. 1 se za slova "zákazu činnosti" vkládají slova "nebo
zákazu pobytu".
3. V § 8 odst. 1 se slova "orgánům sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejním orgánům".
Odstavce 2 a 3 znějí:
"(2) Údaje, které jinak jsou předmětem bankovního tajemství, smí v
přípravném řízení požadovat jen prokurátor. Vyšetřovatel nebo
vyhledávací orgán potřebují k takovému dožádání předchozí souhlas
prokurátora. V řízení před soudem může takové údaje požadovat předseda
senátu.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní
a hospodářské tajemství ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.".
4. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
"§ 8a
Poskytování informací o trestním řízení
(1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost
poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby
neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věcí,
nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje,
které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu,
že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze
na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen
(§ 2 odst. 2).
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení
odepřou poskytnutí informací.".
5. V § 9 odst. 2 druhé větě se středník za slovem "vydání" nahrazuje
tečkou a slova "není-li příslušné řízení dosud v běhu, navrhne
prokurátor jeho zahájení" se vypouštějí.
6. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Federálního policejního
sboru,^1) Policie České republiky^2) a Policejního sboru Slovenské
republiky^3) (dále jen "policejních sborů").".
V odstavci 12 se vypouštějí slova "národní" za slovy "ministerstvo" a
"ministr".
Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 3 až 13.
1) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní
policie.
2) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
3) Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
7. V § 17 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování
odstavců.
8. § 19 se vypouští.
9. Nadpis nad § 25 se vkládá pod označení tohoto paragrafu. V odstavci
2 se na konci připojuje věta: "Tohoto souhlasu není třeba, jde-li o
odnětí a přikázání věci mezi vojenskými soudy.".
10. § 26 včetně nadpisu zní:
"§ 26
Příslušnost soudu k úkolům v přípravném řízení
K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný soud, v jehož obvodě
je činný prokurátor, který podal příslušný návrh.".
11. V § 28 se slova "neovládá-li obviněný jazyk" nahrazují slovy
"prohlásí-li obviněný, že neovládá jazyk".
12. V § 29 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta: "Nesouhlasí-li tento
orgán nebo předseda senátu s vyúčtováním náhrady a odměny tlumočníka,
rozhodne o jejich výši usnesením.".
13. V § 30 odst. 1 se za slovo "soudce" vkládá slovo "přísedící". V
odstavci 2 se za slovo "soudce" vkládají slova "nebo přísedící" a na
konci se připojuje věta, která zní: "Po podání obžaloby je vyloučen z
vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v
přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení
nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba.". V
odstavci 3 větě první se za slovo "soudce" vkládají slova "nebo
přísedící".
14. § 31 zní:
"§ 31
(1) O vyloučení rozhoduje bezprostředně nadřízený orgán, a to na
podkladě oznámení osoby, o jejíž vyloučení jde, nebo na podkladě
námitky některé ze stran. Až do rozhodnutí těchto orgánů o vyloučení
vykonávají osoby, o jejichž vyloučení jde, jen ty úkony, které nesnesou
odkladu.
(2) O tom, zda je vyloučen soudce nebo přísedící, rozhodne nadřízený
soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky,
Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a
Slovenské Federativní Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu.
Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce nebo přísedící je vyloučen, určí
místo něho předseda soudu jiného soudce nebo přísedícího.".
15. V § 33 odst. 1 větě druhé se za slovo "podávat" vkládají slova
"žádosti a". V odstavci 2 se za slovo "bezplatnou" vkládají slova "nebo
na obhajobu za sníženou odměnu".
16. V § 35 odst. 1 se věta druhá a třetí nahrazují větou, která zní:
"Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před soudem,
se může obhájce dát zastoupit svým koncipientem.".
17. V § 36 odst. 4 na konci se za slovo "léčení" doplňují slova "s
výjimkou ochranného léčení protialkoholního".
18. V § 36a odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova "nebo ve výkonu trestu
odnětí svobody".
V odstavci 2 písm. d) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se
nové ustanovení písmene e), které zní:
"e) jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.".
19. V § 38 odst. 1 poslední věta zní: "Pokud v této lhůtě nebude
obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné
obhajoby, neprodleně ustanoven.".
20. § 39 zní:
"§ 39
(1) Obhájce ustanoví, a pominou-li důvody nutné obhajoby, ustanovení
zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce.
(2) Dojde-li ke spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí a
obviněnému byl v každé z těchto věcí ustanoven obhájce, předseda senátu
a v přípravném řízení soudce zruší ustanovení těch obhájců, kteří byli
ustanoveni později. Došlo-li k ustanovení obhájců současně, zruší
ustanovení těch obhájců, kteří byli ustanoveni v řízení o méně závažném
trestném činu.".
21. V § 40 poslední věta zní: "O zproštění rozhodne v řízení před
soudem předseda senátu a v přípravném řízení soudce.".
22. V § 50 odst. 2 se vypouštějí slova "a která je občansky bezúhonná".
Odstavec 3 zní:
"(3) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve
kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství,
může být pouze advokát nebo osoba, která se může seznamovat se státním
tajemstvím na příslušném úseku.".
23. § 62 odst. 2 zní:
"(2) V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při
neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta
zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v
doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní
orgán.".
V odstavci 4 se vypouštějí slova "nebo u místního národního výboru".
24. V § 63 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo u místního národního
výboru".
25. V § 66 odst. 1 se číslovka "1 000" nahrazuje číslovkou "2 000".
26. § 68 včetně nadpisu zní.
"§ 68
Rozhodnutí o vazbě
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti které bylo vzneseno obvinění (§
163) nebo které bylo sděleno obvinění (§ 169). Rozhodnutí o vazbě musí
být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vazbě rozhoduje soud a v
přípravném řízení na návrh prokurátora soudce.".
27. § 69 včetně nadpisu zní:
"§ 69
Příkaz k zatčení
(1) Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67) a obviněného nelze
předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u
výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh prokurátora a v
řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen.
(2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude
zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je
obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku
spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.
(3) Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou
též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt
obviněného.
(4) Policejní orgán, který obviněného na podkladě příkazu zatkl, je
povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin dodat soudu, jehož
soudce příkaz vydal; není-li to výjimečně možné vzhledem ke značné
vzdálenosti místa zatčení od sídla soudu, jehož soudce příkaz vydal,
musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně
příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na
svobodu.
(5) Soudce, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně
vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24
hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného
jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně
příslušného soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po
získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí
prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li
obviněnému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od doby, kdy byl dodán soudu
nebo soudci provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na
svobodu.
(6) V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného soudce.
(7) obviněného, který byl vzat do vazby, dodají do místa výkonu vazby
policejní orgány.".
28. § 71 včetně nadpisu zní:
"Trvání vazby
§ 71
(1) Vazba v přípravném řízení může trvat jen nezbytně nutnou dobu.
Jestliže by vazba přesáhla dva měsíce a hrozí nebezpečí, že by
propuštěním na svobodu mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu
trestního řízení, může soudce na návrh prokurátora prodloužit tuto
lhůtu nejvýše na šest měsíců. Nad tuto lhůtu může vazbu prodloužit
pouze senát. Před podáním návrhu na prodloužení lhůty je prokurátor
povinen učinit veškerá opatření k urychlení trestního řízení. Vazba v
přípravném řízení však nesmí přesáhnout jeden rok; trvá-li jeden rok a
není-li v této lhůtě podána obžaloba, prokurátor propustí obviněného na
svobodu.
(2) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 1 musí prokurátor podat
nejméně pět dnů před skončením lhůty. Nerozhodne-li soud do skončení
lhůty, musí být obviněný propuštěn prokurátorem na svobodu. Usnesení o
prodloužení vazby musí být obviněnému doručeno do deseti dnů od
rozhodnutí.
(3) V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.
(4) Nebylo-li možné ze závažných důvodů přípravné řízení skončit ve
lhůtě uvedené v odstavci 1a řízení před soudem ve lhůtě uvedené v
odstavci 3 a propuštění obviněného na svobodu hrozí zřejmě nebezpečí
života a zdraví lidí nebo porušení jiných základních práv a svobod
občanů, může nejvyšší soud vazbu na nezbytně nutnou dobu prodloužit.
(5) O prodloužení vazby podle odstavce 4 v přípravném řízení rozhoduje
na návrh generálního prokurátora a v řízení před soudem na návrh
předsedy senátu nejvyšší soud republiky. Jde-li o prodloužení vazby v
řízení před nejvyšším soudem republiky nebo v řízení, kde o vazbě
rozhodl vojenský soud, rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské
Federativní Republiky.
(6) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k
zatčení (§ 69) nebo zadržení (§ 75 a 76) obviněného, anebo
nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě
rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Ve věci, v níž
byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta
podle odstavce 3 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba. Při vrácení
věci prokurátorovi k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 1 ode dne,
kdy byl spis doručen prokurátorovi.
(7) Do lhůt podle odstavců 1 a 3 se nezapočítává doba, po kterou se
obviněný nemohl účastnit úkonů trestního řízení v důsledku toho, že na
něm byla vykonávána vazba nebo zadržení v cizině nebo že si úmyslně
způsobil újmu na zdraví nebo úmyslně vyvolal jinou překážku, která mu v
takové účasti bránila. Rozhodnutí o tom činí soud a v přípravném řízení
na návrh prokurátora soudce. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.
(8) Ustanovení odstavců 1 a 3 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž
bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se
však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a
včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok.".
29. § 72 zní:
"§ 72
(1) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny zkoumat v
každém období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají. Soudce
tak činí vpřípravném řízení pouze při rozhodování o návrhu prokurátora
na prodloužení vazby (§ 71 odst. 1) a při rozhodování o žádosti
obviněného o propuštění z vazby podle odstavce 2. Pomine-li důvod
vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu. V přípravném
řízení o tom může rozhodnout též prokurátor.
(2) Obviněný má právo kdykoli žádat o propuštění na svobodu.
Nevyhoví-li v přípravném řízení prokurátor takové žádosti, předloží ji
neprodleně soudu. O takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto.
Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné
důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3) Souhlasí-li prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v
řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.".
30. V § 73 odst. 1 písm. a) a b) se slovo "prokurátor" nahrazuje slovem
"soudce".
31. § 73a včetně nadpisu zní:
"§ 73a
Peněžitá záruka
(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může soud a
v přípravném řízení soudce ponechat obviněného na svobodě nebo ho
propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný složil peněžitou
záruku a soud nebo soudce ji příjme (odstavec 2). Je-li však obviněný
stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle §
179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních
látek a jedů podle § 187 odst. 3, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§
222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3 a
pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 tr. zák. a je-li dán důvod
vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku příjmout. Se
souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí
však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se
skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2) S přihlédnutím k sobě a majetkovým poměrům obviněného nebo toho,
kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze spáchaného činu a
výši způsobené škody určí soud nebo soudce výši peněžité záruky v
odpovídající hodnotě od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs a způsob jejího
složení.
(3) Soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce rozhodne že
peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak
doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora,
vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
b) zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož
provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeni,
c) pokračuje v trestné činnosti nebo se pokusí dokonat trestný čin,
který dříve nedokonal nebo která připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého
trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu, musí být
obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.
(4) Peněžitou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji
složila, anebo i bez návrhu soud nebo soudce, který o jejím přijetí
rozhodl, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li
obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo
peněžitému trestu, může soud rozhodnout, že peněžitá záruka trvá do
dne, kdy odsouzený nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zaplatí
peněžitý trest. Obviněný, který byl pravomocně odsouzen k peněžitému
trestu, může též požádat, aby záruky, kterou složil, bylo použito k
zaplacení peněžitého trestu.
(5) Proti rozhodnutím o peněžité záruce podle odstavců 1, 3 a 4 je
přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí
o připadnutí peněžité záruky státu.".
32. V § 74 odst. 2 větě prvé se vypouští slovo "soudu".
33. V § 74 odst. 1 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "na návrh
prokurátora soudce".
34. § 75 včetně nadpisu zní:
"§ 75
Zadržení obviněného vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci
nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může vyšetřovatel nebo
vyhledávací orgán obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen
provedené zadržení prokurátorovi bezodkladně ohlásit a předat mu opis
protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který
prokurátor potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby.
Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 24 hodin
od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.".
35. V § 76 odst. 2 se slova "orgánu Sboru národní bezpečnosti"
nahrazují slovy "policejnímu orgánu".
V odstavci 3 se za slova "orgán, který zadržení provedl," vkládají
slova "provedené zadržení bezodkladně ohlásí prokurátorovi a".
Odstavce 4 a 5 znějí:
"(4) Orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla zadržená osoba
odevzdána, seznámí ji bezodkladně s důvody zadržení a vyslechne ji; v
případě, že bud podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné
příčiny odpadnou, propustí ji bezodkladně na svobodu. Nepropustí-li
zadrženou osobu na svobodu, předá prokurátorovi protokol o jejím
výslechu a další důkazní materiál tak, aby prokurátor popřípadě mohl
podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán bez odkladu, tak
aby zadržená osoba mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od
jejího zadržení nebo převzetí, jinak musí být propuštěna na svobodu.
(5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i
tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní
nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§
169).".
Připojuje se nový odstavec 6, který zní:
"(6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v
průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při
jejím výslechu podle odstavce 4, ledaže je obhájce ve lhůtě tam uvedené
nedosažitelný.".
36. § 77 včetně nadpisu zní.
"§ 77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1) Nenařídil-li prokurátor propuštění zadržené osoby na podkladě
materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen
odevzdat ji ve lhůtě 24 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do
vazby. K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál, který je
odůvodňuje.
(2) Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1), do 24
hodin od doručení návrhu prokurátora propustit na svobodu anebo
rozhodnout, že ji bere do vazby. O době a místě konání výslechu
vyrozumí bezodkladně vhodným způsobem zvoleného nebo ustanoveného
obhájce, pokud je dosažitelný, a o jeho účast zadržená osoba požádala,
a prokurátora. Obhájce a prokurátor se mohou výslechu zúčastnit a klást
zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce udělí
slovo.".
37. V § 79 odst. 2 se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejní orgán".
38. V § 81 odst. 2, 3, 4 se slova "národnímu výboru" nahrazují slovy
"orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů".
39. Nadpis oddílu čtvrtého hlavy čtvrté zní: "Domovní a osobní
prohlídka, prohlídka jiných prostor a vstup do obydlí".
40. Nadpis § 82 zní:
"Důvody domovní a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor".
Odstavec 1 zní:
"(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě
nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim
náležejícím (obydlí) je věc důležitá pro trestní řízení nebo že se tam
skrývá osoba podezřelá z trestného činu.".
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor
nesloužících k bydlení, pokud nejsou veřejně přístupné (jiných
prostor).". V dosavadním odstavci 3 se slova "má být dodána" nahrazují
slovy "byla zatčena".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
41. § 83 včetně nadpisu zní:
"§ 83
Příkaz k domovní prohlídce
(1) Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v
přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. V neodkladných případech
tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit
předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána.
Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn.
Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to
možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání
doručení.
(2) Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku
policejní orgán, v přípravném řízení též vyšetřovatel nebo vyhledávací
orgán.".
42. Za § 83 se vkládají nové § 83a, 83b a 83c, které včetně nadpisů
znějí:
"§ 83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor
(1) Nařídit prohlídku jiných prostor je oprávněn předseda senátu, v
přípravním řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán.
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas
prokurátora. Příkaz k prohlídce jiných prostor musí být vydán písemně a
musí být odůvodněn. Doručí se vlastníku nebo uživateli prostor, v nichž
se prohlídka koná, nebo jejich zaměstnanci při prohlídce, a není-li to
možné, nejdéle do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2) Nevykoná-li prohlídku jiných prostor orgán, který ji nařídil,
vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel
nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat prohlídku jiných
prostor jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout
nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při
činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu, v přípravném
řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel
nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora.
(2) Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na
jeho příkaz policejní orgán.
(3) Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel
nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat osobní prohlídku
jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc
nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o
osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu
lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.
§ 83c
Vstup do obydlí
K odstranění naléhavého nebezpečí může vyšetřovatel nebo vyhledávací
orgán nebo policejní orgán vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže věc
nesnese odkladu a vstup do obydlí je nezbytný pro ochranu života nebo
zdraví osob, pro ochranu jejich práv a svobod nebo pro odvrácení
závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku, zejména jestliže jde
o obydlí osoby přistižení při činu nebo osoby, na kterou byl vydán
příkaz k zatčení. Po vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné
úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí.".
43. § 84 včetně nadpisu zní:
"§ 84
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných
prostor anebo vstoupit do obydlí (§ 83c) lze jen po předchozím výslechu
toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy,
jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci
ani odstranění jiného důvodu, který vedl k úkonu. Předchozího výslechu
není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést
okamžitě.".
44. § 85 včetně nadpisu zní:
"Výkon prohlídky a vstupu do obydlí
§ 85
(1) Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor
je povinen umožnit osobě, u niž se takový úkon koná, nebo některému
dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor
též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při
prohlídce je povinen tyto osoby poučit.
(2) K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která
není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své
oprávnění.
(3) V protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena
ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč
dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je
třeba pojmout do protokolu také údaje uvedené v § 79 odst. 5.
(4) Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový
úkon vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté
písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly
přitom vydány nebo odňaty, anebo opis protokolu.
(5) Při vstupu do obydlí se užije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně.
Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít
a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibírat, jestliže by mohlo dojít k
ohrožení jejich života nebo zdraví.".
45. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
"§ 85a
(1) Osoba u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných
prostor, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony
strpět.
(2) Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1,
provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny pro
předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou
překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).".
46. V § 86 odst. 3 se slova "orgánu Sboru národní bezpečnosti"
nahrazují slovy "policejního orgánu".
47. V § 88 odst. 1 poslední věta zní: "Odposlech telefonních hovorů
mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný.".
Odstavec 2 zní:
"(2) Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a
odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude
odposlech telefonních hovorů prováděn. O vydání příkazu a délce doby
provádění odposlechu musí být vyrozuměna organizace obstarávající
provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech prováděn.
Odposlech provede policejní orgán.".
48. V § 90 odst. 3 se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejní orgán".
49. V § 105 odst. 3 na konci se vypouštějí slova "jež má odkladný
účinek".
50. V § 107 odst. 2 se za slovo "doručuje" vkládá slovo "též".
51. V § 111 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta: "Nesouhlasí-li ten,
kdo znalce přibral, nebo předseda senátu s výší vyúčtovaného
znalečného, rozhodne usnesením.".
52. § 116 odst. 2 zní:
"(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném
řízení na návrh prokurátora soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován
ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, též ve zvláštním oddělení
nápravného zařízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, jež
má odkladný účinek.".
53. V § 117 větě druhé se slova "prokurátor nebo vyšetřovatel se
souhlasem prokurátora" nahrazují slovy "na návrh prokurátora soudce".
54. V § 127 odst. 1 se za slova "soudců" vkládají slova "a
přísedících".
Odstavec 4 zní:
"(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují
před staršími a u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího
soudu České a Slovenské Federativní Republiky přísedící nebo soudci
hodností nižší před přísedícími nebo soudci hodností vyššími. Předseda
senátu hlasuje naposledy.".
55. V § 141 odst. 3 větě prvé se vypouštějí slova "osob nebo".
56. § 146 odst. 2 písm. b) zní:
"b) prokurátor nadřízenému prokurátorovi nebo soudu,".
57. V § 146a v nadpise se vypouštějí slova "osob nebo". Dále se
vypouštějí ustanovení pod písmeny a), b) a c), ustanovení pod písmeny
d) a e) se označují písmeny a) a b). Dále se vypouštějí slova "nebo
vyšetřovatel".
58. V § 151 odst. 1 se na konci připojuje věta: "Stát však nese náklady
na nutnou obhajobu, které obviněnému vznikly v důsledku podání
stížnosti pro porušení zákona.".
59. V § 153 odst. 1 se na konci připojuje věta: "Dále je povinen
nahradit státu odměnu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti
s takovým návrhem ustanoven, ledaže obviněný má nárok na obhajobu
bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu.".
60. V § 159 odst. 1 písm. a) se slova "národnímu výboru nebo jinému"
nahrazují slovy "příslušnému".
Odstavec 3 zní:
"(3) Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může před
zahájením trestního stíháni usnesením odložit věc, je-li trestní
stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2.".
Odstavec 4 zní:
"(4) Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli,
který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle
odstavců 2 a 3 musí být doručeno do 48 hodin prokurátorovi. Poškozený
se o odložení věci vyrozumí.".
61. § 161 odst. 4 zní:
"(4) Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé
policejních sborů; příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální
prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky a generální
prokurátoři České republiky a Slovenské republiky spolu s ministrem
vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, ministrem vnitra České
republiky a ministrem vnitra Slovenské republiky. Přitom mohou určit
příslušnost vyšetřovatelů i pro činy, o kterých se jinak koná
vyhledávání.".
62. V § 163a odst. 1 se za slova "podle § 226" vkládají slova
"omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235
odst. 1,porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1", slova
"příbuzným v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem,
osvojencem, manželem nebo druhem" se nahrazují slovy "osobou, vůči níž
by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2)". V
odstavci 3 na konci se připojuje věta, který zní. "Výslovně odepřený
souhlas však nelze znovu udělit.".
63. V § 165 se odstavce 2 a 3 vypouštějí. Dosavadní odstavec 4 se
označuje jako odstavec 2. Druhá věta tohoto odstavce se vypouští.
64. V § 168 odst. 1 se slova "jeden rok" nahrazují slovy "dvě léta".
Odstavec 2 písm. a) zní:
"a) pověřené policejní orgány,".
65. V § 169 písm. c) se citace "§ 165 odst. 1 a 4" nahrazuje citací "§
165 odst. 1 a 2".
66. V § 171 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje
jako odstavec 2 a vypouštějí se v něm slova "a 2".
67. V § 172 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova "národním výborem
nebo".
Odstavec 3 zní:
"(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání musí být doručeno
obviněnému. Usnesení vyšetřovatele je nutno doručit prokurátorovi, a to
do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost,
jež má odkladný účinek. Poškozený se o zastavení trestního stíhání
vyrozumí.".
68. V § 175 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Dosavadní
ustanovení pod písmeny c) až g) se označují písmeny b) až f). V
odstavci 2 se slova "orgánům Sboru národní bezpečnosti" nahrazují slovy
"policejním orgánům".
69. Oddíl sedmý a jeho označení se vypouštějí.
70. V § 186 písm. b) a c) se slova "nebo odst. 2" vypouštějí.
71. § 187 odst. 1 zní:
"(1) Předběžné projednání obžaloby se koná v neveřejném zasedání.".
72. V § 188 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Ustanovení
pod písmeny c) až g) se označují jako b) až f). V odstavci 3 se citace
"písm. a) až f)" nahrazuje citací "písm. a) až e)".
73. V § 190 odst. 1 se citace "písm. f)" v závorce nahrazuje citací
"písm. e)".
74. V § 197 odst. 1 se za slova "soudci" vkládají slova "nebo
přísedící". V odstavci 2 se slova "soudce" vkládají slova "nebo
přísedící".
75. § 211 odst. 3 zní:
"(3) Protokol o výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď podle §
100, je možno číst jen při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1
nebo 2 a jen za předpokladu, že před výslechem, jehož se protokol týká,
byl o svém právu řádně poučen a výslovně prohlásil, že ho nepoužívá.
Odepře-li takový svědek výpověď u hlavního líčení, nelze přečíst
protokol o jeho předchozí výpovědi.".
76. V § 224 se připojuje nový odstavec 5, který zní:
"(5) Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že jiný obecně závazný
právní předpis, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro
rozhodování o vině a trestu, je v rozporu se zákonem, a podá návrh na
zahájení řízení před Ústavním soudem. Nález Ústavního soudu je pro něj
a pro ostatní obecné soudy závazný.".
77. § 266a zní:
"§ 266a
Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí
okresního nebo krajského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo
vyhledávacího orgánu, rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky, jestliže
směřuje proti rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, vyšetřovatele,
vyhledávacího orgánu nebo prokurátora, pokud konali řízení proti osobě
podléhající pravomoci vojenských soudů, vojenského soudu nebo senátu
vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní
Republiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní
Republiky.".
78. V § 276 větě prvé se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti"
nahrazují slovy "policejní orgán.".
79. V § 282 odst. 1 větě prvé se slova "orgán Sboru národní
bezpečnosti" nahrazují slovy "policejní orgán".
80. § 291 včetně nadpisu zní:
"§ 291
Obhajoba mladistvého
Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce.".
81. V § 314a odst. 1 se slova "jeden rok" nahrazují slovy "dvě léta".
82. V § 314c odst. 1 písm. a) se slova "písm. a) až e) nahrazují slovy
"písm. a) až d)".
83. V § 314d odst. 2 se na konci za slovo "odůvodnění" vkládá středník
a slova "uloží-li však nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy
rozsudek s odůvodněním".
84. § 335 včetně nadpisu se vypouští.
85. V § 345 se slova "národnímu výboru" nahrazují slovy "orgánu, který
podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku".
86. v § 346 odst. 1 větě prvé se slova "národního výboru" nahrazují
slovy "příslušného orgánu". V odstavci 3 se slova "národnímu výboru"
nahrazují slovy "orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest
propadnutí majetku".
87. V § 348 odst. 2 se slova "národního výboru, který provádí
rozhodnutí o zajištění" nahrazují slovy "příslušnému orgánu, který
podle zvláštních předpisů provádí rozhodnutí o zajištění".
88. § 350a odst. 1 zní:
"(1) O uložení zákazu pobytu uvědomí předseda senátu obecní úřad a
policejní orgán, na jejichž obvod se zákaz vztahuje, jakož i obecní
úřad a policejní orgán, v jejich obvodě má odsouzený trvalé bydliště.".
V odstavci 3 se slova "orgán Veřejné bezpečnosti" nahrazují slovy
"policejní orgán".
89. V nadpise § 353 se doplňují slova "a jeho ukončení".
90. V § 353 se za slova "z ochranného léčení" vkládají slova "nebo o
jeho ukončení".
91. § 360 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Vazba se vykonává v ústavech ministerstva spravedlnosti. Vazba, o
níž v přípravném řízení rozhodl soudce vojenského soudu, se může
vykonávat po dobu nejnutnější potřeby též u útvaru. Z důvodů zvláštního
zřetele hodných může předseda senátu a v přípravném řízení soudce
povolit, aby vazba byla vykonávána za náležitého dohledu v léčebném
ústavu.
(2) Ve vazbě je obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná,
aby vazba splnila svůj účel. Přitom je v nezbytném rozsahu možné omezit
i výkon práva sdružovacího a shromažďovacího, jakož i výkon dalších
základních práv, pokud by byl v rozporu s účelem vazby nebo základními
požadavky k zachování pořádku a kázně v místech, kde se vazba
vykonává.".
92. V § 377 odst. 1 se slova "orgány Sboru národní bezpečnosti"
nahrazují slovy "policejní orgány"; čárka za slovem "rozkaz" se
nahrazuje tečkou a slova "a v přípravném řízení prokurátorovi, na jehož
návrh byl zatýkací rozkaz vydán" se vypouštějí.
Odstavec 2 zní:
"(2) Nejde-li o vydání k výkonu trestu, předseda senátu je povinen
obviněného do 24 hodin od odevzdání vyslechnout a rozhodnout o vazbě.".
93. V § 378 odst. 4 se slova "orgány sboru národní bezpečnosti"
nahrazují slovy "policejními orgány".
94. § 381 odst. 1 zní:
"(1) Je-li to nutné k zamezení útěku osoby, o jejíž vydání jde, může ji
předseda senátu krajského soudu na návrh prokurátora provádějícího
předběžné šetření vzít do vazby.".
V odstavci 2 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "předseda senátu".
95. Za § 383b se vkládá nový § 383c, který včetně nadpisu zní:
"§ 383c
Průvoz pro účely řízení v cizině
Jestliže má být na žádost cizího státu proveden průvoz osoby pro účely
trestního řízení v cizině, rozhodne o přípustnosti průvozu na základě
žádosti cizího státu Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní
Republiky. Na rozhodování o přípustnosti průvozu a zajišťovacích
opatření se užije ustanovení oddílu druhého přiměřeně.".
96. Nadpis oddílu pátého zní:
"Výkon rozsudků cizozemských soudů".
97. § 384a zní:
"§ 384a
Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a
Slovenská Federativní Republika vázána, vykonán rozsudek cizozemského
soudu v trestní věci, předloží ministerstvo spravedlnosti věc
Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky s návrhem, aby
rozhodl o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České a
Slovenské Federativní Republiky. Nejvyšší soud České a Slovenské
Federativní Republiky o návrhu rozhodne po slyšení generálního
prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky rozsudkem.".
98. Za § 384a se vkládají nové § 384b až 384d, které znějí:
"§ 384b
Byl-li rozsudek cizozemského soudu podle § 384a uznán, může
ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s převzetím odsouzeného k
výkonu trestu nebo požádat stát, jehož soud vynesl rozsudek, aby
odsouzeného předal.
§ 384c
Odsouzeného, jehož cizí stát předal, převezmou orgány Sboru nápravné
výchovy. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu naznačeného v §
384d o jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není
vázán.
§ 384d
O výkonu rozsudku cizozemského soudu (§ 384a) rozhodne soud příslušný
podle § 14 až 18 ve veřejném zasedání rozsudkem. Odsouzený musí mít v
tomto řízení vždy obhájce.".
99. V § 391a odst. 2 za slova "se zmocňují vydat" se vkládají slova
"obecně závazným právním předpisem".
Čl.II
Přechodná ustanovení
(1) Zahájené trestní stíhání ve věcech, pro které byla podle
dosavadních předpisů založena věcná příslušnost vyšetřovatele,
vyšetřovatel dokončí podle těchto předpisů.
(2) Ve věcech, kde byla podána obžaloba vojenskému soudu příslušnému
podle dosavadního ustanovení § 17 odst. 2 a § 19, dokončí se řízení
podle dosavadních předpisů.
Čl.III
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č.
383/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
"§ 5a
Jestliže je nezbytné, aby se stáním tajemstvím se seznámila osoba, jež
ke styku s ním nebyla určena, avšak nezbytnost tohoto seznámení vyplývá
z jejího postavení poslance zákonodárného sboru nebo primátora města
nebo starosty obce nebo jejího postavení obhájce v trestním řízení,
poučí ji předem o povinnosti učinit vše, aby toto tajemství nebylo
zneužito, a o povinnosti zachovávat mlčenlivost orgán nebo osoba, která
takovou osobu se skutečnostmi obsahujícími státní tajemství seznámí.".
2. V § 9 odst. 3 za slova "federálního ministerstva vnitra" se vkládají
slova "nebo Federální bezpečnostní informační služby.".
Čl.IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo ve
Sbírce zákonů úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších změn
a doplňků.
Čl.V
Tento zákon nabývá účinnost dnem 1. ledna 1992.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
