438/2003 Sb.



ZÁKON



ze dne 2. prosince 2003,



kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony



Změna: 237/2004 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 164/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona o daních z příjmů



Čl.I



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993

Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993

Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994

Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995

Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995

Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997

Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997

Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998

Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999

Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999

Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.

72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.

121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.

340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č.

483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č.

198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č.

308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění

takto:



1. V § 3 odst. 4 písmeno b) zní:



"b) úvěry a půjčky s výjimkou



1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným

postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to

ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky

nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,



2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z

eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,".



2. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní:



"d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného

Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika

povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před

Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika

zavázala uhradit.^1c)



1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a

základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu

č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.".



3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za větu první vkládá věta "Pro osvobození

příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby

podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek,

kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního

majetku jednoho z manželů.".



4. V § 4 odst. 1 písm. a) větě poslední se za slova "spoluvlastnického

podílu" vkládají slova "na tomto majetku".



5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a

doplňuje se věta "V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od

pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního

právního předpisu,^87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou

prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se

započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z

obchodního majetku,".



Poznámka pod čarou č. 87) zní:



"87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových

úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů

k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve

znění zákona č. 309/2002 Sb.".



6. V § 4 odst. 1 písm. e) větě první a v § 19 odst. 1 písm. d) větě

první se slova "jiné způsoby výroby" nahrazují slovem "výrobu".



7. V § 4 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 1 písm. d) se věta druhá

nahrazuje větou "Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení

zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou

poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do

výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní

elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.".



8. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova " , z reklamního slosování"

nahrazují slovy "nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o

spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu^12)" a slova

" a v § 20 odst. 8" se zrušují.



9. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:



"l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z

pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro

případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového

pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není

pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,".



10. V § 4 odst. 1 písm. r) se za větu první vkládají věty "Doba 5 let

mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na

transformovaném družstvu^13) nebo účasti na obchodní společnosti,

nejde-li o prodej cenných papírů, se zkracuje o dobu, po kterou

poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva

před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky

uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se

nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení

společnosti.".



11. V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 13c) a 20)

zní:



"t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních

fondů, Národního fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního

rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu^13c) a nebo

dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na

pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na

odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací

a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního

právního předpisu,^20)



13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová

pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb.



20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.".



12. V § 4 odst. 1 písm. w) větě první se slova "nebo příjmy z vrácení

zaměstnaneckých akcií" zrušují.



13. V § 4 odst. 1 písm. w) větě šesté se slova "změnou právní formy"

nahrazují slovem "přeměnou".



14. V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a

doplňuje se věta "Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou

poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době

do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou

nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když

kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6

měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné

činnosti (§ 7),".



15. V § 4 odst. 1 písm. w) se na konci věty sedmé tečka nahrazuje

středníkem a doplňují se slova "obdobně se postupuje i při výměně

podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny

podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c,".



16. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slova "při vyrovnání" vkládají slova

"nebo při nuceném vyrovnání".



17. V § 4 odst. 1 písm. za) se částka "200 Kč" nahrazuje částkou "500

Kč".



18. V § 4 odst. 1 se písmena zh) a zi) zrušují.



Dosavadní písmena zj), zk) a zl) se označují jako písmena zh), zi) a

zj).



19. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena zk), zl) a zm), která včetně poznámky pod čarou č. 70a) znějí:



"zk) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru



1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a

technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory

ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví

bytů^60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě

dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za

předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně

dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše

spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví

zvláštní právní předpis,^60)



2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a

technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory

ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví

bytů^60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve

věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka

bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje

podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za

předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně

dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše

spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví

zvláštní právní předpis,^60)



zl) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání^70a) při přeměně, výměně

podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl

společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,^70a) je

osvobozen, vztahuje-li se k



1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny

podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6

měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly

zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),



2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a

rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení

společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům,

které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let

od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§

7),



zm) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské

unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí

Evropské unie.



70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku.".



20. V § 4 odst. 4 větě první se za slovo "účtováno" vkládají slova

"anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely

stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence")".



21. V § 4 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova "nebo jej

naposledy uváděl v daňové evidenci".



22. V § 5 odst. 3 větě první se slovo "nebo" nahrazuje slovy " , daňové

evidence nebo podle".



23. V § 5 odst. 5 větě první se slova "s výjimkou příjmů, u nichž se

daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou

povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6)" zrušují.



24. V § 5 odst. 6 větách první a třetí se za slovo "účetnictví"

vkládají slova "nebo v daňové evidenci".



25. V § 5 odst. 8 se věta první nahrazuje větou "Při přechodu z vedení

účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto

zákonu.".



26. V § 5 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou "Při přechodu z daňové

evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto

zákonu.".



27. V § 5 se na konci odstavce 9 doplňuje věta "U poplatníků, kteří

jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku

pohledávky, se hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané

hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.".



28. V § 5 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou

č. 88) znějí:



"(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o



a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením

dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek

nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního

předpisu.^88) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z

prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, a

dále na závazky, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně

nebo zvyšující daňovou ztrátu,



b) hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který

nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je

osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který

vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního

pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování

celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy

uhrazeny,



c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze

směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je

předmětem daně podle § 3,



d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu,

která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem

členovi družstva.



(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených

poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje

uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo

personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s

výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou

koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve

zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.



88) § 585 a násl. občanského zákoníku.".



29. V § 6 odst. 4 větě první se částka "3 000 Kč" nahrazuje částkou "5

000 Kč".



30. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují věty "Poskytne-li

zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce

postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i

soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z

nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel

zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových

vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 %

z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební

i soukromé účely.".



31. V § 6 odst. 9 písm. d) větě první se slova "a u zaměstnavatelů,

kteří nevytvořili zisk," nahrazují slovem "anebo" a slova "zahraniční"

a "zahraničních" se zrušují a číslo "10 000" se nahrazuje číslem "20

000".



32. V § 6 odst. 9 písm. e) se slova "a na pojistné na zdravotní

pojištění" nahrazují slovy " , na pojistné na zdravotní pojištění a u

zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného

druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění".



33. V § 6 odst. 9 se písmeno h) zrušuje.



Dosavadní písmena ch) až z) se označují jako písmena h) až y).



34. V 6 odst. 9 písm. ch) se slova "u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili

zisk," nahrazují slovem "anebo".



35. V § 6 odst. 9 se písmeno m) zrušuje.



Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena m) až x).



36. V § 6 odst. 9 písm. w) větě první se za slova "zaměstnance na"

vkládá slovo "jeho" a slova "sjednané zaměstnancem jako pojistníkem" se

nahrazují slovy "uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a

pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na

území České republiky podle zvláštního právního předpisu,^89)".



Poznámka pod čarou č. 89) zní:



"89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších

předpisů.".



37. V § 6 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova "a sražených

nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené

podle první věty".



38. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova "a správce konkursní podstaty za

činnost podle zvláštního právního předpisu^19a)" zrušují.



39. V § 7 odst. 2 písmeno d) zní:



"d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z

činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a

vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle

zvláštního právního předpisu.^19a)".



40. V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Při stanovení základu

daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení

věty první § 18 odst. 9.".



41. V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní:



"(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je

součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní

společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo

ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního

právního předpisu.^9c)



9c) § 100 obchodního zákoníku.".



42. V § 7 odst. 13 větě první se slova "účtující v soustavě podvojného

účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d)"

nahrazují slovy " , který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného

podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5".



43. V § 7 se na konci odstavce 14 doplňují věty "Uplatní-li poplatník v

období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, §

7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d)

nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování

v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7

odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní

společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.".



44. V § 7 odstavec 15 zní:



"(15) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou

účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle §

7b.".



45. V § 7a odst. 1 větě první se slova "na běžném účtu, které podle

podmínek banky jsou určeny" nahrazují slovy "z vkladů na běžném účtu,

který je podle podmínek banky určen".



46. V § 7a odst. 2 větě čtvrté se slova "a o nezdanitelné" nahrazují

slovy "a o předpokládané nezdanitelné".



47. V § 7a odst. 3 větě první se za slova "zdaňovacího období" vkládají

slova "příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do

obchodního majetku nebo" a částka "4 000 Kč" se nahrazuje částkou "6

000 Kč".



48. Za § 7a se vkládají nové § 7b a 7c, které včetně nadpisů a poznámek

pod čarou č. 20h), 90) a 91) znějí:



"§ 7b



Daňová evidence



(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje

údaje o



a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,



b) majetku a závazcích.



(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí

zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.



(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek

oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se

oceňuje pořizovací cenou,^31) je-li pořízen úplatně, vlastními

náklady,^31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro

účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.

Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí

pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich

jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu,

pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26). Do

pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s

následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením

související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých

a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části

uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena

jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých

složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,^1a) s

výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků.



(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a

závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto

zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle §

24 a 25.



(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna

zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně

stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.^28b)



§ 7c



Minimální základ daně



(1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí

základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví

jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém

pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu

období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění

pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v

jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou

samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé

stokoruny dolů.



(2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky

odčitatelné od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou

podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven

minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích

obdobích podle § 34.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím

období



a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,



b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil

podnikatelskou činnost.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka,



a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a,



b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního

předpisu,^44) a to i po část zdaňovacího období,



c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle

zvláštního právního předpisu,^45) a to i po část zdaňovacího období,



d) který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu

nebo částečného invalidního důchodu,



e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se

v souladu se zvláštním předpisem^14d) soustavně připravuje na budoucí

povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,



f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a který

do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,



g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a

a 35b.



20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v

soustavě podvojného účetnictví.



90) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



91) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.".



49. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova " ,

příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále

jen "mimo stojící společník"), dosažené na základě smlouvy o převodu

zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen "smlouva o převodu

zisku") nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále

jen "ovládací smlouva")".



50. V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo "7" nahrazuje číslem "6".



51. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova "soukromého životního pojištění"

vkládají slova "nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným

plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy," a číslo "8" se nahrazuje

číslem "7".



52. V § 8 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.



53. V § 8 odst. 3 se věta druhá zrušuje.



54. V § 8 odst. 5 větě první se slova "z depozitní směnky vystavené

bankou" nahrazují slovy "ze směnky vystavené bankou k zajištění

pohledávky vzniklé z vkladu věřitele".



55. V § 8 odstavec 7 zní:



"(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z

pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné

smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V

případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a

nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento

příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše

tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není

pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v

průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve

uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu

(penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o

zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu.

Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka

života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu

v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního

pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné,

které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění

osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené

zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené

pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z

pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné

smlouvy.".



56. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Jedná-li se o příjem

podle odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje,

který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se

jen u jednoho z nich.".



57. V § 9 odst. 6 větě první se slova "a nehmotného" zrušují.



58. V § 9 odst. 6 větě druhé se slova "účtovat v soustavě jednoduchého

nebo podvojného" nahrazují slovem "vést".



59. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní:



"(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu^70) je

příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také



a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by

byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce,

není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada

pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla

výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li

dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž

úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich

hodnota, je příjmem tato vyšší cena,



b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v

podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu

stanovenou podle zvláštního právního předpisu^1a) nebo podle údajů

uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních

předpisů.^20)

Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy

bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě

jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se

nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.".



60. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova "a nebo

podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list

při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení

podílového fondu".



61. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno j), které zní:



"j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle

zvláštního právního předpisu.^70)".



62. V § 10 odstavec 2 zní:



"(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění

manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z

prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů,

které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů,

který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U

příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve

společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku

zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi

(manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w)

vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku,

nepřihlíží.".



63. V § 10 odst. 3 písmeno a) zní:



"a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka

nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,

kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím

období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,".



64. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta "U příjmů podle

odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v

jiném zdaňovacím období.".



65. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty "U příjmů z převodu

jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo

pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně

uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném

zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na

společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena

podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.".



66. V § 10 se na začátek odstavce 8 vkládají věty "Příjmem podle

odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku

podle zvláštního právního předpisu^1a) a výší jeho hodnoty zachycené v

účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním

právním předpisem,^20) při zániku účasti společníka v obchodní

společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním

zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud

společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní

společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v

nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo

družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.".



67. V § 11 se věta druhá nahrazuje větou "Plynou-li příjmy z užívání

věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi

spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá

jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na

dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom

výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném

poměru jako příjmy.".



68. V § 11 větě poslední se za slovo "mohou" vkládá slovo

"spoluvlastníci".



69. V § 14 odst. 1 větě třetí se slova "předběžného konkursního

zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou

živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,^66)"

nahrazují slovy "podle § 7 odst. 2 písm. d)".



70. V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:



"c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).".



71. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka "23 520 Kč" nahrazuje částkou "25

560 Kč".



72. V § 15 odst. 3 se věta první nahrazuje větou "U poplatníka

uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o

částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f), pokud úhrn jeho příjmů ze

zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho

příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3, nebo

jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10.".



73. V § 15 odst. 3 větě druhé se slova "v samostatném přiznání k dani"

zrušují.



74. V § 15 odst. 8 větě první se za slova "na ochranu zvířat" vkládají

slova "a jejich zdraví".



75. V § 15 odst. 10 větě poslední se slova "Použije-li nebo používá-li

poplatník bytovou potřebu" nahrazují slovy "Použije-li se nebo

používá-li se bytová potřeba".



76. V § 15 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní:



"(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové

potřeby je více zletilých osob,^62) uplatní odpočet buď jedna z nich,

anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby

uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen

pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět

bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět

bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k

vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů,

potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny

stavby^32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby

k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů,

potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci

kolaudačního rozhodnutí.^63) V roce nabytí vlastnictví však stačí,

jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího

období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d),

f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy

poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10

písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému

bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10

ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000

Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka

překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení

úroků.



32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.".



77. V § 15 odst. 12 větě první se za slova "poplatníkem na" vkládá

slovo "jeho".



78. V § 15 odst. 12 se věta druhá nahrazuje větou "Částka, kterou lze

takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho

penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období

sníženému o 6 000 Kč.".



79. V § 15 odst. 13 se věta první nahrazuje tímto textem: "Od základu

daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné

pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle

pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a

pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k

provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu,^89) za předpokladu, že výplata pojistného

plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po

60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce,

v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené

pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání

pojištění s přesností na dny.".



80. V § 15 odst. 13 se věta poslední nahrazuje větou "Při nedodržení

těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby

trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu

daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této

skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných

letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.".



81. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní:



"(14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena

odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která

uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních

zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.^82)

Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou

příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do

výše 3 000 Kč za zdaňovací období.".



82. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno d), které zní:



"d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného

Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika

povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před

Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika

zavázala uhradit.^1c)".



83. V § 18 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova "a dále příjmy

obcí a krajů plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů

poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem

obcí nebo krajů,".



84. V § 18 odst. 8 se slova "vyšší územní samosprávné celky" nahrazují

slovem "kraje".



Poznámka pod čarou č. 17d) zní:



"17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.".



85. V § 18 se na konci odstavce 9 doplňuje věta "Při stanovení základu

daně společníka veřejné obchodní společnosti se k předchozí větě

nepřihlíží.".



86. V § 18 odst. 12 se slova "připadající komplementářům; přitom tato

část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována

část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy,

jinak rovným dílem.^9c)" nahrazují slovy "určená ve stejném poměru,

jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto

komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)".



87. V § 18 odst. 13 úvodní části textu se za slovo "zřízených" vkládají

slova "zvláštním právním předpisem nebo".



88. V § 18 se doplňuje odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou č.

17o) zní:



"(14) U poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování

veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání^17o) jsou

předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů



a) z investičních dotací,



b) z úroků z vkladů na běžném účtu.



17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších

předpisů.".



89. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní:



"c) příjmy



1. z cenově regulovaného^18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a

z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech

ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce

1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná

pomoc podle zvláštních právních předpisů,^18e)



2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a

spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších

předpisů jako lidová bytová družstva,^18f) a z nájemného z bytů a

garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby

se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním

uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů

budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17.

prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis

nestanoví pravidla jiná,".



90. V § 19 odst. 1 písmeno h) zní:



"h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném

vyrovnání,^19a) pokud jsou podle zvláštního právního předpisu^20)

zaúčtovány ve prospěch výnosů,".



91. V § 19 odst. 1 písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92) zní:



"ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem

podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných

podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,^92)



92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných

hrách, ve znění pozdějších předpisů.".



92. V § 19 odst. 1 písm. t) se za slovo "zřízené" vkládají slova

"zvláštním právním předpisem nebo".



93. V § 19 odst. 1 písm. u) se slova "úrokových příjmů z vkladů u bank

a dividendových příjmů plynoucích" nahrazují slovy "příjmy z účasti v

akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále

jen "dividendové příjmy") a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí".



94. V § 19 odst. 1 se písmeno zd) zrušuje.



Dosavadní písmena ze) a zf) se označují jako písmena zd) a ze).



95. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena zf) až zl), která znějí:



"zf) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou

společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské

společnosti. Toto se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou

společností, která je v likvidaci,



zg) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné

společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad

společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu

z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,^70)

byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze

zisku,



zh) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o

převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od

dceřiné společnosti mateřské společnosti,



zi) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o

převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící

společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,



zj) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku u mateřské společnosti,

která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné

společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu

Evropské unie. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku,

vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností,

která je v likvidaci,



zk) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem

jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je

poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny

společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu

Evropské unie na území České republiky,



zl) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových

certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž

vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných

právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry a půjčky")

plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského

státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem

uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je

daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České

republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou

považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, a

dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo



1. podílet se na zisku dlužníka, nebo



2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku

dlužníka.".



96. V § 19 se doplňují odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou

č. 93) znějí:



"(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu

Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst.

3 a



1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských

společenství;^93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním

zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a



2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za

daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo

Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s

třetím státem a



3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu

Evropských společenství,^93) které mají stejný nebo podobný charakter

jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve

Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za

společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je

od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,



b) mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem

uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti

s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného

členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců

nepřetržitě alespoň 25% podíl na základním kapitálu jiné společnosti,



c) dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem

uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti

s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného

členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská

společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl,



d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.



(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) až zj) lze uplatnit při

splnění podmínky 25% podílu na základním kapitálu, i před splněním

podmínky 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak

následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální

výše podílu 25 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 24

měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle



a) odstavce 1 písm. zg) až zj) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17

odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo

období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od

daně uplatněno,



b) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné plátcem daně jako nesplnění

povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.



(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zk) a zl) lze uplatnit, pokud



1. plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce

úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo

kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě

jdoucích a



2. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich

skutečným vlastníkem a



3. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné

stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a



4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno

rozhodnutí podle § 38nb.

Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1,

avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této

podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.



(6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich

skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní

prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro

jinou osobu.



(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která

představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití

autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému

nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu

(software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor,

návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za

výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem

se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití

průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.



93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému

zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a

Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění

při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice

Rady 2003/49/ES ze dne 3.6.2003 o společném systému zdanění úroků a

licenčních poplatků mezi spojenými osobami.".



97. V § 20 odstavec 2 zní:



"(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem

daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření

upravený podle § 23 až 33.".



98. Poznámka pod čarou č. 19b) se zrušuje.



99. V § 20 odst. 3 se ve větě třetí na konci doplňují slova "nebo k

přeměně investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu^70)".



100. V § 20 odstavec 6 zní:



"(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je

součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní

společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo

ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního

právního předpisu.^9c)".



101. V § 20 odstavec 7 zní:



"(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo

zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce

1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000

Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové

povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž

získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech

bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků

zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém

vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v

následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s

poskytováním veřejné služby, u společenství vlastníků jednotek pouze

tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím

období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu a u

veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané

prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů)

vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V

případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve

výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.".



102. V § 20 odst. 8 větě první se za slova "na ochranu zvířat" vkládají

slova "a jejich zdraví".



103. V § 20b odst. 2 se slova "ve stejném poměru, v jakém je rozdělován

zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem" nahrazují textem



"a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v

jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným

dílem,^9b)



b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je

rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto

komplementáře podle zvláštního právního předpisu^9c)".



104. V § 21 odst. 1 se číslo "31" nahrazuje číslem "28".



105. V § 21 odst. 1 se číslo "28" nahrazuje číslem "26".



106. V § 21 odst. 1 se číslo "26" nahrazuje číslem "24".



107. V § 21 odst. 5 se slova "platná k poslednímu dni zdaňovacího

období nebo jeho části" nahrazují slovy "účinná k poslednímu dni

zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání".



108. V § 22 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a

doplňují se body 10 a 11, které znějí:



"10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se

snížením základního kapitálu,



11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.".



109. V § 22 odst. 3 se slova "písm. b) a odst. 4 písm. b)" zrušují.



110. V § 23 odstavec 2 zní:



"(2) Pro zjištění základu daně se vychází



a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu

Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou

účetnictví.^20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle

Mezinárodních účetních standardů, pro účely tohoto zákona použije k

zjištění výsledku hospodaření zvláštní právní předpis.^20i) Při

stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových

účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně

veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z

výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření

společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní

společnosti,



b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou

účetnictví.



20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro

účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě

podvojného účetnictví.



Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.



Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, které jsou pojišťovnami.".



111. V § 23 odst. 3 se slova "Hospodářský výsledek" nahrazují slovy

"Výsledek hospodaření" a slova "hospodářský výsledek" se nahrazují

slovy "výsledek hospodaření".



112. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 4 se slova "nebo rozdíl mezi příjmy a

výdaji" zrušují a za slovo "provedena" se doplňuje text "a ovlivnila

výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o

kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za

předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava

nesprávností zaúčtována rozvahově".



113. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 větě první se slova "účtujícím v

soustavě podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , který vede

účetnictví,".



114. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 větě první se slova "účtujícího v

soustavě podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , který vede

účetnictví,".



115. V § 23 odst. 3 písm. a) se čárka na konci bodu 6 nahrazuje tečkou

a doplňuje se věta "Věřitel, který vede účetnictví a postoupí

pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto

sankcí zanikne jiným způsobem než jejím zaplacením a její výše byla

podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v

předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky

zvýšit výsledek hospodaření.".



116. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 7 až 12, které

včetně poznámky pod čarou č. 94) znějí:



"7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely

stanoví zvláštní právní předpis,^22a) u poplatníka, který nevede

účetnictví,



8. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený

obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva^94)

nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu

(§ 24 odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společnosti nebo družstva

při založení nové obchodní společnosti nebo družstva, v ostatních

případech ke dni splacení vkladu.^70) Toto se nevztahuje na poplatníky

uvedené v § 2,



9. prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle §

20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly

použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom

zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená

lhůta pro použití prostředků,



10. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a pohledávkami zúčastněných a

nástupnických obchodních společností nebo družstev, u nichž dochází k

zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele,

vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u

nástupnické společnosti nebo družstva v prvním zdaňovacím období nebo

období, za něž je nástupnická společnost povinna podat daňové přiznání,

přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro

účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající

v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele

odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle

§ 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky z titulu

závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných

sankcí ze smluvních vztahů,



11. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního

předpisu^1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní

společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem^20)

u společníka nebo člena družstva při zániku jeho účasti v obchodní

společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním

zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud

společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní

společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v

nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo

družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku,



12. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho

splněním, započtením, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se

dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle

zvláštního právního předpisu,^88) pokud nebyla podle zvláštního

právního předpisu^20) zaúčtována ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje

na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze

závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj

(náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení

zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.



94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.".



117. V § 23 odst. 3 písm. b) bodech 1 a 2 se slova "účtujícího v

soustavě podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , který vede

účetnictví,".



118. V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní:



"3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje

(náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen

pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím

období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření.

Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez

provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které

nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z

důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),".



119. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 3 se slova "zúčtovány ve prospěch

výnosů" nahrazují slovy "zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů".



120. V § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zní:



"4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto

zákoně dále stanoveno jinak,".



121. V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje bod 5, který zní:



"5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části

podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo

přeměnou^70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku

sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního

právního předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch výnosů.".



Na konci odstavce 3 se doplňuje věta "Obdobně se postupuje, je-li

daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.".



122. V § 23 odst. 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 35a) zní:



"a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé

provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní

sazbou podle § 36. U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují

také úrokové příjmy z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k

zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a

vkladu mu na roveň postavenému,^35b) úroky, výhry a jiné výnosy z

vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d)



35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších

předpisů.".



123. V § 23 odst. 4 písm. e) se slovo "zúčtované" nahrazuje slovem

"zaúčtované".



124. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a

doplňuje se věta "Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří

nevedou účetnictví,".



125. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena g) až k), která včetně poznámky pod čarou č. 95) znějí:



"g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního

předpisu,^20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem,

který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl

od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje

(nákladu),



h) částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi

družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu při

snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24

odst. 7),



i) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) cenného papíru nebo podílu v

obchodní společnosti nebo v družstvu a změna ocenění podílu ekvivalencí

(protihodnotou), o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle

zvláštního právního předpisu.^20) Toto se nevztahuje na změnu reálné

hodnoty cenného papíru, který je obchodovatelný na veřejném trhu, a to

i zahraničním, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo bylo-li obchodování

prostřednictvím zahraničního trhu schváleno Komisí pro cenné papíry^95)

(dále jen "registrovaný cenný papír") a na změnu reálné hodnoty

dluhopisu, podílového listu^16) a cenného papíru představujícího účast

na základním kapitálu investičního fondu. Pro stanovení, zda se jedná o

cenný papír podle předchozí věty, je rozhodující stav ke dni prodeje

tohoto cenného papíru. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely

tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,^20)



j) u poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů

ve výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu

vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi

družstva,^94) pokud se o ni snižuje nabývací cena podílu,



k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které

poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o

nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.^20)



95) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších

předpisů.".



126. V § 23 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 20d) zní:



"(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by

byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za

stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě

doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl;

nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami

v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek,

použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a) Za

cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných

obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,^20d) se pro

účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové

sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se

nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok

ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době

uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v

zahraničí nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2

odst. 2 a § 17 odst. 3. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném

poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové

organizaci pro nezbytnou provozní činnost. Spojenými osobami se pro

účely tohoto zákona rozumí



a) kapitálově spojené osoby, přitom



1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích

právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo

hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň

25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou

všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,



2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích

právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na

kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl

představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv

těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově

spojenými,



b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby



1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,



2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké^20c) podílejí na vedení nebo

kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak

spojenými,



3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající

osobou,



4. blízké,^20c)



5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně

nebo zvýšení daňové ztráty.

Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve

zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se

stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů.



20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.".



127. V § 23 odst. 8 se v úvodní části textu slova "Hospodářský

výsledek" nahrazují slovy "Výsledek hospodaření".



128. V § 23 odst. 8 písm. a) se slova "účtujících v soustavě podvojného

účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou účetnictví,".



129. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova "účtují v soustavě

podvojného" nahrazují slovy "vedou".



130. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 větě první se slova "účtují v

soustavě jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy "vedou daňovou

evidenci" a za slovo "přijatých" se vkládají slova "a zaplacených".



131. V § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zní:



"3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v

bodě 2, ani nevede daňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zásob, o

výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm.

y)] a zaplacených záloh.".



132. V § 23 odst. 8 větě poslední se v závěrečné části textu slova

"jestliže nebyli účetní jednotkou.^20)" nahrazují slovy "nebo při

zahájení vedení daňové evidence.".



133. V § 23 odst. 13 větě první se slova "neúčtujících v soustavě

podvojného" nahrazují slovy " , kteří nevedou".



134. V § 23 odst. 14 se věta první nahrazuje větou "Při přechodu z

daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7

lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době

zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v

době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 5 následujících

zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení

účetnictví.".



135. V § 23 odst. 14 se věta druhá nahrazuje větou, která zní:

"Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení

účetnictví před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu

daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo

ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, základ daně o

hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.".



136. V § 23 odstavec 15 zní:



"(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo

části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70) nabytého

koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví

prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dále jen "oceňovací rozdíl

při koupi podniku nebo části podniku"). Kladný oceňovací rozdíl při

koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů)

rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet

měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno

daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části

podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi

příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši

připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období,

za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle

zvláštního právního předpisu^20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou

část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku

je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední

složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně

lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při

koupi podniku nebo části podniku. Při postupném vyřazování majetku

tvořícího koupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění.

Při nájmu podniku,^70) jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl

při koupi podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné

smlouvy s pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího

rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo při

převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní společnosti

nebo družstva^70) se neodepsaná část kladného nebo záporného

oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku zahrne do

základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud

nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnost nebo družstvo

pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně

nedošlo. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části

podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70) nabytého koupí a

souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o

převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako

oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.".



137. V § 23 odst. 16 se slova "účetní" zrušují.



138. V § 23 odst. 16 se věta první nahrazuje větou "Při prodeji podniku

nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do

základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných závazků.".



139. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23d, které včetně nadpisů znějí:



"Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a

rozdělení



§ 23a



Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost



(1) Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen

"převod podniku nebo jeho samostatné části") se pro účely tohoto zákona

rozumí postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikla

(dále jen "převádějící společnost"), podnik nebo jeho část, která

představuje samostatný organizační a funkční celek sloužící k

provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen "podnik nebo

jeho samostatná část"), na jinou společnost (dále jen "přijímající

společnost") tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část

získá převádějící společnost podíl v přijímající společnosti nebo se

zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti.



(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného

podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad

podle zvláštního právního předpisu,^70) v ostatních případech cena

zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a)



(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společnosti při převodu

podniku nebo jeho samostatné části v souvislosti s oceněním převedeného

majetku a závazků pro účely převodu podniku nebo jeho samostatné části

se nezahrnují do základu daně.



(4) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím

své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v

odpisování započatém převádějící společností u převedeného hmotného a

nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona [§ 30 odst.

12 písm. m)].



(5) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím

své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna



a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem

nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle

zvláštního právního předpisu^22a) za podmínek, které by platily pro

převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné

části neuskutečnil,



b) převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící

společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou

částí a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně

převádějící společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku

odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do

pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím

období, za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena za

podmínek stanovených tímto zákonem. Neprokáže-li poplatník, jaká část

daňové ztráty se vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné

části, stanoví se tato část daňové ztráty podle poměru hodnoty

převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti

podle zvláštního právního předpisu^20) bezprostředně před převodem

snížené o převedené závazky při převodu podniku nebo jeho samostatné

části a hodnoty veškerého majetku zachycené v účetnictví převádějící

společnosti podle zvláštního právního předpisu^20) snížené o veškeré

závazky převádějící společnosti bezprostředně před provedením převodu,



c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k

převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárok

převádějící společnosti v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud

nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek, které by platily

pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho

samostatné části neuskutečnil.



(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud



a) převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky

uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo

společnosti s ručením omezeným,



b) převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem

jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost je

poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo

společnosti s ručením omezeným a převedený majetek a závazky nejsou po

převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné mimo

území České republiky, nebo



c) převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má

formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je

společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu

Evropské unie, a přijímající společnost je společností, která je

daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a převedený

majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající

společnosti umístěné na území České republiky.



§ 23b



Výměna podílů



(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém

jedna společnost (dále jen "nabývající společnost") získá podíl v jiné

společnosti (dále jen "nabytá společnost") v rozsahu, který představuje

většinu hlasovacích práv nabyté společnosti, a to tak, že poskytne

společníkům nabyté společnosti za podíl v nabyté společnosti podíl v

nabývající společnosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinou

hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí

podílu v nabyté společnosti provedené nabývající společností

prostřednictvím obchodníka s cennými papíry^95) nebo osoby s obdobným

postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a to za

předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období.



(2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílů rozumí platba

poskytnutá bývalým majitelům podílu v nabyté společnosti k podílu v

nabývající společnosti při výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 %

jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající společnosti, nebo nelze-li

určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající společnosti, 10 % účetní

hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.



(3) Nabývací cenou podílu v nabývající společnosti je u společníka

nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl v nabyté společnosti pro

účely tohoto zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací

cena podílu v nabývající společnosti, který není zahrnut v obchodním

majetku u poplatníka uvedeného v § 2.



(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu

přecenění podílu v nabyté společnosti při převodu podílu se nezahrnují

při výměně podílů do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na

dorovnání.



(5) Nabývací cena podílu v nabyté společnosti se u nabývající

společnosti stanoví jako jejich reálná hodnota podle zvláštního

právního předpisu.^20)



(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost

i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří

mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo

jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu

Evropské unie a společník nabyté společnosti



a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo



b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale

držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti

prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky.



§ 23c



Fúze a rozdělení společností



(1) Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při

kterém



a) veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která zaniká

a je zrušena bez likvidace (dále jen "zanikající společnost"), přechází

na jinou existující společnost (dále jen "nástupnická existující

společnost"), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v

nástupnické existující společnosti s případným doplatkem na dorovnání,



b) veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností

přechází na nově vzniklou společnost (dále jen "nástupnická založená

společnost"), kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž

společníci zanikajících společností nabudou podíl v nástupnické

založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání,



c) veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou

společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dále

jen "nástupnická společnost, která je jediným společníkem").



(2) Rozdělením společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí postup,

při kterém veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na

dvě nebo více existující nebo nově vzniklé společnosti (dále jen

"nástupnické společnosti při rozdělení"), přičemž společníci zanikající

společnosti nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s

případným doplatkem na dorovnání.



(3) Za fúzi společností a rozdělení společnosti se považují také

přeměny společnosti podle zvláštního právního předpisu,^70) přitom

převod jmění na společníka se považuje za fúzi společností, pouze

jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).



(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společnosti, nástupnické

založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným

společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení společnosti

vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností

nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně.



(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající společnosti vzniklé z důvodu

přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení

společnosti se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na

doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud

zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická

založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným

společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky

uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo

společnosti s ručením omezeným, nebo jsou společnostmi, které jsou

daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník

zanikající společnosti



a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo



b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale

držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické

existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické

společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti

při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České

republiky.



(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující společnosti,

nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je

jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení

získaného při fúzi společností nebo rozdělení společnosti je u

společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v zanikající

společnosti pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový

den před rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem se

stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující společnosti,

nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je

jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který

není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.



(7) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,

nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická

společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost,

nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je

jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení

prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky

pokračuje v odpisování započatém zanikající společností u hmotného a

nehmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze společností nebo

rozdělení společnosti, a který lze odpisovat podle tohoto zákona [§ 30

odst. 12 písm. m)].



(8) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,

nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická

společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost,

nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je

jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení

prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky,

je oprávněna



a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností

podle zvláštního právního předpisu^22a) za podmínek, které by platily

pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení

společnosti neuskutečnily,



b) převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která dosud

nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající

společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou

od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích

období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla

daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena za podmínek stanovených

tímto zákonem,



c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok

zanikající společnosti, v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud

nebyly uplatněny zanikající společností za podmínek, které by platily

pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení

společnosti neuskutečnily.



(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud



a) zanikající společnost i nástupnická existující společnost,

nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je

jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou

poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti

nebo společnosti s ručením omezeným, nebo



b) zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem

jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující

společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost,

která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení

je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti

nebo společnosti s ručením omezeným, a pokud majetek a závazky, jež

přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou existující společnost,

nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je

jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v

důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, nejsou součástí

stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické

založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným

společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území

České republiky, nebo



c) zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má

formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je

společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu

Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená

společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo

nástupnická společnost při rozdělení je společností, která je daňovým

rezidentem v jiném členském státu Evropské unie, a pokud majetek a

závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou založenou

společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo

nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo

rozdělení společnosti, jsou součástí stálé provozovny nástupnické

existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické

společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti

při rozdělení umístěné na území České republiky.



§ 23d



(1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c,

oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části nebo před

výměnou podílů svému místně příslušnému správci daně, že bude

postupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c.



(2) Ustanovení § 23a odst. 5 písm. b) a c) a § 23c odst. 8 písm. b) a

c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů

převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze

společností nebo rozdělení společnosti je snížení nebo vyhnutí se

daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod podniku nebo

jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi společností nebo rozdělení

společnosti neexistují řádné ekonomické důvody jako restrukturalizace

nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které se převodu

podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze společností

nebo rozdělení společnosti účastní.



(3) Je-li při převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající

společností nebo při fúzi společností nebo rozdělení společnosti

zanikající společností nebo nástupnickou existující společností,

nástupnickou založenou společností, nástupnickou společností, která je

jediným společníkem, nebo nástupnickou společností při rozdělení

společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu

podniku nebo jeho samostatné části nebo rozhodnému dni fúze nebo

rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to, že

neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý z

dotčených poplatníků opak.



(4) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně

stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové

povinnosti poplatníkem.".



140. Nadpis pod § 24 se přesouvá nad § 24.



141. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova "a dále

členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle

zvláštního právního předpisu^96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích

základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti^21) za zdaňovací období nebo období, za které je

podáváno daňové přiznání,".



Poznámka pod čarou č. 96) zní:



"96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění

pozdějších předpisů.".



142. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova "účtujících v soustavě

podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou účetnictví,".



143. V § 24 odst. 2 písm. h) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje

středníkem a doplňují se slova "přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z

hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu

podniku,^70) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která

převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,".



144. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova "účtujících v soustavě

jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou daňovou

evidenci".



145. V § 24 odst. 2 písmeno ch) zní:



"ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za

původního vlastníka,^26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly

zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25.

Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u

příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného

základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v

němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f.

Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za

něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období,

nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká

zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v

tuzemsku,".



146. V § 24 odst. 2 písm. i) se slova "odstavce 8 a 9 pro případy, kdy

pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva"

nahrazují slovy "odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta

přeměnou^70)".



147. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se slovo "sídlo" nahrazuje slovem

"místo".



148. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova "zvýšená na dvojnásobek"

zrušují.



149. V § 24 odst. 2 písm. o) se slova "účtujících v soustavě

jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou daňovou

evidenci".



150. V § 24 odst. 2 písm. s) se v úvodní části textu slova "u

poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví" nahrazují slovy

"u poplatníka, který vede účetnictví".



151. V § 24 odst. 2 písm. s) bodě 1 se slova "s výjimkou uvedenou v §

25 odst. 1 písm. zg)," zrušují.



152. V § 24 odst. 2 písm. s) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou

a doplňuje se bod 3, který zní:



"3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše

příjmu plynoucího z jejího postoupení.".



Ve větě první na konci textu za bodem 3 se slova "1 a 2" nahrazují

slovy "1 až 3".



153. V § 24 odst. 2 písm. t) větě první se za slovo "vkladem" vkládají

slova "nebo přeměnou^70)".



154. V § 24 odst. 2 písm. t) větě druhé se za slovo "vkladem" vkládají

slova "nebo přeměnou^70)" a za slovo "vložením" se vkládají slova "nebo

přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou^20)".



155. V § 24 odst. 2 písm. v) se v úvodní části textu za slovo

"odpisy,^20)" vkládají slova "s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm.

zg),".



156. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova "(s výjimkou změny právní

formy)" zrušují a slova "nebo u zrušované obchodní společnosti

(družstva) ke dni zrušení bez likvidce" se nahrazují slovy "nebo u

zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu

rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,^20)".



157. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě první se slova "vymezeného

zvláštními právními předpisy^20)" nahrazují slovy " , který se

neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a)" a slova "(s výjimkou změny

právní formy)" se zrušují.



158. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se věta třetí nahrazuje větou "U

nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem

(nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše

zůstatkové ceny^20) evidované u zanikající obchodní společnosti nebo

družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění

reálnou hodnotou,^20) a to za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u

zanikající obchodní společnosti nebo družstva pořízen úplatně.".



159. V § 24 odst. 2 písm. v) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou

a doplňuje se věta "Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo

záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící

samostatnou organizační složku,^70) nabytého zejména koupí, vkladem

nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem

jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté

závazky (goodwill),".



160. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní část textu zní: "u poplatníků,

kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací

cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně

společnosti,^70) případně hrazená daň darovací u pohledávky nabyté

bezúplatně, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo

účtováno ve výnosech, byla zahrnuta do základu daně zjištěného podle §

23 až 33 a k níž lze tvořit opravné položky podle písmene i), za

dlužníkem,".



161. V § 24 odst. 2 písm. y) bod 1 zní:



"1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu^26i) nebo u něhož

soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla

poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní

podstaty,".



162. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova "hospodářského výsledku"

nahrazují slovy "výsledku hospodaření".



163. V § 24 odst. 2 písm. za) se slova "hospodářský výsledek" nahrazují

slovy "výsledek hospodaření".



164. V § 24 odst. 2 písmeno zc) zní:



"zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na

dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů)

s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy)

ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve

zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci

uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,".



165. V § 24 odst. 2 písmena zg) až zi) znějí:



"zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty,^95) a to jen do výše úhrnu

příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a §

23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů

(nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i

změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném

vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za

zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento

rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně

následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno

daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky,

o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů)

na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez

provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil

poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad)

právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za

stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo.

Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno

daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které

poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění,



zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním

právním předpisem,^5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do

zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních

výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských

pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté

v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro

poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště

vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních

cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do

výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,^5) a

dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo

úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních

motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh

zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,



zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a

jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále

úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v

§ 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,".



166. V § 24 odst. 2 písmeno zn) zní:



"zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku^20) u poplatníků s příjmy

podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,".



167. V § 24 odst. 2 písm. zo) se slova "maximálně však" nahrazují slovy

"která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České

republiky podle zvláštního právního předpisu,^89) maximálně však v

úhrnu za jednoho zaměstnance".



168. V § 24 odst. 2 se písmeno zp) zrušuje.



Dosavadní písmeno zr) se označuje jako písmeno zp).



169. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno zr), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:



"zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu

fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního

předpisu,^6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů

zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu

zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a

udržením zdanitelných příjmů.



6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,

ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.".



170. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "U osobního automobilu

kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem

silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě

vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,^97)

přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou

koupí za celou dobu trvání nájmu částku 900 000 Kč, uznává se jako

výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 900 000

Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 900 000

Kč připadající na příslušné zdaňovací období.".



Poznámka pod čarou č. 97) zní:



"97) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o

technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve

znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.".



171. V § 24 odstavec 5 zní:



"(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po

jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za

podmínky, že kupní cena



a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude

nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze

vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po

kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové

ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z

přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který

u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30

odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě

vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,



b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního

předpisu,^1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a

pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se

smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla

umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za

podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle

zvláštního právního předpisu^1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody

o budoucí koupi pozemku,



c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než

cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^1a) platná ke dni

sjednání kupní smlouvy.

Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného

majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4

písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při

splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2

při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za

nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na

základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním

pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k

užívání jiné osobě za úplatu.".



172. V § 24 odst. 6 se za slovo "nájemného" vkládají slova " , které je

výdajem (nákladem) podle odstavce 4,".



173. V § 24 odst. 7 se slova "do vlastního kapitálu" zrušují.



174. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se věta druhá nahrazuje větou

"Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním

majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní

majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,

je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně

dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.".



175. V § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 zní:



"2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29

odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve

výši účetní hodnoty^20) ostatního vkládaného majetku,".



176. V § 24 se v závěrečné části textu odstavce 7 větě čtvrté slovo

"hmotnému" zrušuje a věta pátá se nahrazuje textem "Nabývací cena se u

poplatníků uvedených v § 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého

vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo

družstvem členovi družstva^94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o

doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne

poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,^70a) pokud byl

tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v

rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro

účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného

plnění ve prospěch vlastního kapitálu.".



177. V § 24 odstavce 8 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 98) znějí:



"(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou

organizační složku^98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která

omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u

jednotlivě prodávaných majetků.



(9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti,^70) nebyla-li nikdy

součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo

družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v

odpisu pohledávky^22b) nebo v tvorbě opravné položky,^22a) jako by ke

změně v osobě věřitele nedošlo, a to ve výši odpovídající hodnotě

pohledávky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^20) u

zanikající obchodní společnosti nebo družstva.



98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.".



178. V § 24 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí:



"(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani

podle zvláštního právního předpisu^20) a byl nabyt přeměnou nebo fúzí

společností nebo rozdělením společnosti, lze související náklad (výdaj)

na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho

hodnoty evidované v účetnictví u zanikající společnosti před oceněním

tohoto majetku reálnou hodnotou^20) pro účely přeměny nebo fúze

společností nebo rozdělení společnosti zvýšené o případné opravné

položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla pro daňové

účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při

vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu.

Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně nebo

fúzi společností nebo rozdělení společnosti.



(12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede

účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na

dosažení, zajištění a udržení příjmů



a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,



b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku

poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,



c) hodnota peněžních prostředků a cenin,



d) hodnota finančního majetku,



e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,



f) pořizovací cena pozemku,



g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,



h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část

nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h),

přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,



i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.



(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely

odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li

uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek,

jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané

hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.



(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze

uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je

možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej

a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše

úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v

daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období

se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném

zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při

následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku

nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona^22a) ve výši

převyšující pořizovací cenu^20) pohledávky sníženou o částky úhrad

pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o

části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích

obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu

pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky.

Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze

uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za

zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v

rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků,

jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání

pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně

následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno

daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky,

o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru

pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí,

které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona.

Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a

vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u

nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy)

plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním

nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto

ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné

osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně

pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.".



179. V § 25 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují slova "s výjimkou

uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),".



180. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene s) doplňují slova "a dále

odloženou daň podle zvláštního právního předpisu^20)".



181. V § 25 odst. 1 písm. t) se částka "200 Kč" nahrazuje částkou "500

Kč" a slova " , nejde-li o zboží, které je" se nahrazují slovy "a který

není".



182. V § 25 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje středníkem a

doplňují se slova "včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo

technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné

samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2

nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,".



183. V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:



"w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve

vztahu k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a

půjček od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za

něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního

kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo

čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a

půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich

část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále

prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se

nevztahuje na osoby jinak spojené uvedené v § 23 odst. 7 písm. b) bodě

5, na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,^28a)

na Fond národního majetku^18) a na poplatníky uvedené v § 2,



28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších

předpisů.".



184. V § 25 odst. 1 písm. zb) se slova "neúčtujících v soustavě

podvojného" nahrazují slovy " , kteří nevedou".



185. V § 25 odst. 1 písm. zc) se slova "nabytých vkladem v souvislosti

se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,^22c)"

nahrazují slovy "uvedených v § 24 odst. 9,".



186. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slovo "závazek" nahrazuje slovy

"výdaje spojené s úhradou závazku" a slovo "vzniklý" se nahrazuje

slovem "vzniklého".



187. V § 25 odst. 1 písmena zg) a zh) znějí:



"zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,^20) a hodnota majetku nebo

její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem

podle zvláštního právního předpisu,^20) ale zároveň je hmotným majetkem

nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33,



zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního

právního předpisu^20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně

stanoveno jinak,".



188. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňují písmena zi) a zj), která

znějí:



"zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící

samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou^70) a

souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o

převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního

předpisu^20) výdajem (nákladem),



zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou

při následném snížení základního kapitálu,".



189. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno zk), které zní:



"zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu

v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti

měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo

související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této

držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr

nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že

úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí.".



190. V § 25 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.



191. V § 26 odst. 3 písm. c) se za slovo "předpisů^20)" vkládají slova

"nebo podle daňové evidence".



192. V § 26 odst. 5 se slova "v majetku" nahrazují slovem "u" a na

konci odstavce 5 se doplňují věty "Odpisování lze zahájit po uvedení

pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se

rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností

stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí

pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9,

který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a

udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku,

jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný

majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu,

nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí

zásob.".



193. V § 26 odst. 6, v § 26 odst. 7 písm. a) a v § 26 odst. 7 písm. c)

se slova "v majetku" nahrazují slovem "u".



194. V § 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 větě první se slova "(s výjimkou

změny právní formy)" zrušují a za slovo "rozdělení" se vkládá slovo

"obchodní".



195. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova "evidovaného v majetku" nahrazují

slovy "evidovaného u", slova "až l" se nahrazují slovy "až m" a slova

"evidován v majetku na konci" se nahrazují slovy "evidován na konci".



196. V § 26 odst. 7 písm. d) se slova "evidovaného v majetku" nahrazují

slovy "evidovaného u", slova "do majetku" se nahrazují slovem "u" a

slova "§ 38m odst. 3 písm. b)" se nahrazují slovy "§ 38m odst. 3 písm.

a)".



197. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci

písmene g) se doplňují slova " , pokud nebyly při zjištění zaúčtovány

ve prospěch výnosů,".



198. V § 27 se doplňuje odstavec 2, který zní:



"(2) Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je také technické

zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1

najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, s

výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové

dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a

automobilu druh sanitní a druh pohřební,^97) a dále výdaje související

s jeho pořízením podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaložené nájemcem, pokud

celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 900 000 Kč. V případě, kdy je

celkové nájemné nižší než 900 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým

zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst. 3 písm. c)

vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen

rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle

§ 26 odst. 3 písm. c) převyšuje 900 000 Kč.".



199. V § 29 odst. 1 písm. a) větě prvé se za slovo "úplatně" vkládají

slova "s výjimkou uvedenou v odstavci 10".



200. V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou "Nejsou-li

při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní

smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5,

lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data

ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u

poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i

zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.".



201. V § 29 odst. 1 písm. a) větě čtvrté se za slovo "U" vkládá slovo

"nemovitého".



202. V § 29 odst. 1 písm. a) větě poslední se slova "nemovitostí,

které" nahrazují slovy "nemovitého majetku, který".



203. V § 29 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a

doplňuje se věta "U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2

pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního

majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku

nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,".



204. V § 29 odst. 1 písm. b) se slova "nejsou účetní jednotkou"

nahrazují slovy "nevedou účetnictví".



205. V § 29 odst. 1 se v závěrečné části textu větě první slova

"zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka" nahrazují slovy

"uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání" a ve větě třetí

se slova "vyšších územních samosprávných celků" nahrazují slovem

"krajů" a slovo "měst," se zrušuje.



206. V § 29 odst. 3 větě první se slova "uvedeno do užívání podle

zvláštního předpisu^20)" nahrazují slovy "dokončeno a uvedeno do stavu

způsobilého obvyklému užívání" a na konci se doplňují slova " ; přitom

poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení

hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v §

26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení

dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku

odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného

majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno

a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání".



207. V § 29 odst. 4 se za slova "§ 26 odst. 3 písm. c)" vkládají slova

"nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)".



208. V § 29 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:



"(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,



a) dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva

podle zvláštního právního předpisu^20) v případě, kdy to vyžaduje

zvláštní právní předpis,^70)



b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci

podle zvláštního právního předpisu,^52) nebo



c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky

podle zvláštního právního předpisu.^60)



(10) U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který

je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo

provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh

sanitní a druh pohřební,^97) může být pro účely tohoto zákona vstupní

cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši 900 000 Kč.".



209. V § 30 odst. 1 se na konci věty třetí tečka zrušuje a pod nadpisem

"Odpisová skupina" se pod číslo "5" doplňuje číslo "6", pod nadpisem

"Doba odpisování" se pod slova "30 let" doplňují slova "50 let.".



210. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami "Stavební dílo

(dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho

hlavního užívání. Při rozdílném užívání budovy se hlavní užívání

stanoví převažujícím podílem na celkové využitelné podlahové ploše.

Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy

č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle

Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem^99)

se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný

podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny

2.".



Poznámka pod čarou č. 99) zní:



99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení

Klasifikace stavebních děl CZ-CC.".



211. V § 30 odst. 9 věta druhá zní: "U odpisů podle odstavce 4 je dnem

splnění podmínek pro odpisování den, kdy byl pronajatý hmotný majetek

přenechán nájemci v souladu se smlouvou ve stavu způsobilém obvyklému

užívání.".



212. V § 30 odst. 12 se v úvodní části textu za slova "původní

vlastník" vkládají slova " , s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7,".



213. V § 30 odst. 12 písm. b) se slova "(s výjimkou změny právní

formy)" zrušují.



214. V § 30 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje

se písmeno m), které zní:



"m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7.".



215. V § 31 se tečka na konci odstavce 1 zrušuje a pod nadpisem

"Odpisová skupina" se pod číslo "5" doplňuje číslo "6", pod nadpisem "v

prvním roce odpisování" se pod číslo "1,4" doplňuje číslo "1,02", pod

nadpisem "v dalších letech odpisování" se pod číslo "3,4" doplňuje

číslo "2,02" a pod nadpisem "pro zvýšenou vstupní cenu" se pod číslo

"3,4" doplňuje číslo "2.".



216. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Sazby nižší než

maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v

§ 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 a je

povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá

hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů

k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle §

28 odst. 5.".



217. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a pod nadpisem

"Odpisová skupina" se pod číslo "5" doplňuje číslo "6", pod nadpisem "v

prvním roce odpisování" se pod číslo "30" doplňuje číslo "50", pod

nadpisem "v dalších letech odpisování" se pod číslo "31" doplňuje číslo

"51" a pod nadpisem "pro zvýšenou zůstatkovou cenu" se pod číslo "30"

doplňuje číslo "50.".



218. Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí:



"§ 32a



Odpisy nehmotného majetku



(1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné

výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek,

který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním

právním předpisem^20) (dále jen "nehmotný majetek"), pokud



a) byl



1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena

družstva, přeměnou,^70) darováním nebo zděděním, nebo



2. vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho

opakovanému poskytování a



b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a



c) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou

použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro

současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit

jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení

včetně doby ověřování nehmotných výsledků.



(2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný

nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící

samostatnou organizační složku,^70) nabytého zejména koupí, vkladem

nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem

jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté

závazky (goodwill).



(3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k

němu nabyl právo užívání za úplatu.



(4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu

určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané

kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se

rovnoměrně software 48 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní

nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo

přeměnou,^70) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním

vlastníkem za podmínky, že byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem

nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním

nebo zděděním a nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s

ním nebo k jeho opakovanému poskytování. U nehmotného majetku vloženého

poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel

uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady

prokázané vkladatelem.



(5) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný

majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.



§ 32b



Nájem podniku



(1) Nájemce, který má najatý podnik na základě smlouvy o nájmu podniku

podle zvláštního právního předpisu^70) a současně má písemný souhlas

pronajímatele k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného

majetku a nehmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o

odpisování při zajištění závazku převodem práva.



(2) Převyšují-li odpisy uplatněné nájemcem podle odstavce 1 nájemné,

snížené o jeho část určenou k úhradě závazků vůči pronajímateli

podniku, je nájemce povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi

uplatněnými odpisy a takto upraveným nájemným. Obdobně to platí pro

částku uplatněných odpisů, pokud nájemce neúčtuje nájemné na vrub

příslušného účtu dlouhodobého závazku.



(3) Nehradí-li nájemce pronajímateli podniku hodnotu pohledávky nebo

její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního

předpisu^70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen

zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně,

pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtována u

nájemce podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů.



(4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na

rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního

předpisu^70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel

povinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebo jeho části základ

daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část u pronajímatele

zaúčtována podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů.

Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a

jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu

vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění

a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří

vedou účetnictví.".



219. V § 33 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:



"(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je

hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho

pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku

nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje

vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.



(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení,

podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období

vymezené tímto zákonem.".



220. § 33a se zrušuje.



221. V § 34 odst. 1 větě první se slovo "sedmi" nahrazuje číslem "5".



222. V § 34 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou "U poplatníka, který

je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o

část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené

ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní

společnosti podle zvláštního právního předpisu.^9c)".



223. V § 34 odst. 2 větě druhé za slovem "komplementářům" se odkaz na

poznámku pod čarou č. 20a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č.

9c).



224. V § 34 odst. 3 písm. a) se slova "přílohy č. 1 k tomuto zákonu"

nahrazují slovy "tohoto zákona".



225. V § 34 odst. 3 písm. b) se slova "klasifikovaných kódem Standardní

klasifikace produkce 46.21.64" nahrazují slovy "zařazených podle

Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem^99)

do podtřídy 125113".



226. V § 34 na konci odstavce 3 se doplňuje věta "Prvním nájemcem podle

písmene e) se v případě přeměn podle zvláštního zákona^70) rozumí

počínaje rozhodným dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo,

pokud byl hmotný majetek přenechán podle § 34 odst. 4 písm. b)

zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného dne fúze,

převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo

družstva do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení

obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze

za podmínky, že bude přeměna do obchodního rejstříku zapsána.".



227. V § 34 odst. 4 se v úvodní části textu za slovo "období" vkládají

slova "nebo období, za něž se podává daňové přiznání".



228. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova "evidován v majetku" nahrazují

slovy "zaevidován u" a věta druhá se zrušuje.



229. V § 34 odst. 5 písm. h) se slova "v majetku" nahrazují slovem "u".



230. V § 34 odst. 6 větě první se za slova "vyřazení majetku" vkládají

slova "z evidence u poplatníka".



231. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova "hospodářský výsledek"

nahrazují slovy "výsledek hospodaření".



232. V § 34 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova "nebo

postupuje-li poplatník podle § 23a nebo § 23c".



233. V § 34 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou "U poplatníka, který

je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3

zvýšit o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován

zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního

předpisu.^9c)".



234. § 35 včetně poznámek po čarou č. 33), 34), 34a) a 100) zní:



"§ 35



Sleva na dani



(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým

je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po

sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za

část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání,

snižuje o



a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní

schopností^33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem

průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce

2 desetinné číslo,



b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní

schopností s těžším zdravotním postižením^33) a poměrnou část z této

částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto

zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,



c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících

nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní

schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším

zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního

přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní

společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní

společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která

odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za

veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.



(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný

průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní

schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším

zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) též

průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. Průměrný

přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu

zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu

hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby^83)

nebo z individuálně sjednané pracovní doby^84) a z délky trvání

pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové

přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené

nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého

zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci

z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby^100) a pracovní

neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského

pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na

jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou

zvláštními právními předpisy.^34) Do trvání pracovního poměru se

nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených

silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné

funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.^34a)



(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat

poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský

rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích

dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává

daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých

kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích

částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož

spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za

které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek

slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby

připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu

stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka

slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za

které se podává daňové přiznání.



(4) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. c) uplatňovat

poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský

rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích

dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává

daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou různých, na sebe

navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců se

změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu

násobků ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností

vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za

kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové

přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připadajících z období,

za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní rok.



(5) Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně)

připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo

§ 20b.



33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



34) § 83 zákoníku práce.



34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.



100) § 128 zákoníku práce.



§ 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a

některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.".



235. V § 35a odst. 1 písmeno a) zní:



"a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu

sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1,

sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který

úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují

s nimi související výdaje (náklady),".



236. V § 35a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje

se písmeno e), které zní:



"e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný

majetek^20) nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním

předpise.^68)".



237. V § 35a odst. 6 větě druhé se za slova "písm. a)" vkládají slova

"nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla

dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně

podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky

podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle

odstavce 2 písm. a), a poplatník".



238. V § 35a se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Sleva na dani nemůže

dosáhnout záporných hodnot.".



239. V § 35b odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje věta "Obdobně se

postupuje při úpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský

rok.".



240. V § 35b odst. 2 písmeno a) zní:



"a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené

sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1

sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který

úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují

s nimi související výdaje (náklady),".



241. V § 35b odst. 7 větě druhé se za slova "písm. a)" vkládají slova

"nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla

dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně

podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky

podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle

odstavce 2 písm. a), a poplatník".



242. V § 35b se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Sleva na dani nemůže

dosáhnout záporných hodnot.".



243. V § 36 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova "písm. d)" nahrazují slovy

"písm. e)".



244. V § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) se slova "§ 144 nebo

208 obchodního zákoníku" nahrazují slovy "zvláštního právního

předpisu^70)".



245. V § 36 odst. 1 písm. b) bod 5 zní:



"5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o

převodu zisku nebo ovládací smlouvy.".



246. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:



"1. z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z

dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky

vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň

postavenému,^35b) s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v

zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou

republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,".



247. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 7 zní:



"7. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o

převodu zisku nebo ovládací smlouvy,".



248. V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje tečkou

a bod 11 se zrušuje.



249. V § 36 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova "soukromého životního

pojištění" vkládají slova "nebo jiného příjmu z pojištění osob, který

není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy".



250. V § 36 odstavce 4 až 6 znějí:



"(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z

podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem

snížený o poměrnou část příjmů



a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,



b) z úroků z hypotečních zástavních listů,^4d) z dluhopisů,^35a) ze

směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu

věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) a

dále z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a

vkladovém účtu,^35d)



c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a §

17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v

České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ

daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo

podílového fondu^16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem

plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud

byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně,

základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou

o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního

fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy

prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu.

Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném

poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových

příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně

pro zvláštní sazbu daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo

aktiva.



(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně



a) u dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění

z členství v družstvu, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu

zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu

uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9

plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo

od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na základním

kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se snižuje o poměrnou

část dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění

z členství v družstvu, zisku převáděného na základě smlouvy o převodu

zisku nebo ovládací smlouvy sníženého o vyrovnání mimo stojícím

společníkům, příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci

1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 zaúčtovaných ve prospěch

výnosů v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno

daňové přiznání, pokud plynou z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné

obchodní společnosti nebo družstvu,



b) u příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě

smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se snižuje o zisk

převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy

zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho

poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o

převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí

jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané

společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající

společnosti na řízené nebo ovládané společnosti.

Pokud byly příjmy uvedené v písmenech a) a b) zaúčtovány ve prospěch

výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje

pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na základním kapitálu

obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné

hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo

družstva o rozdělení zisku a k datu převodu zisku na základě smlouvy o

převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje

základ daně podle písmene a), se stanoví ve stejném poměru, v jakém je

rozdělován zisk určený k výplatě příjmů.



(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se

sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň

nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že

penzijnímu fondu vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal

daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň

sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst,

přeplatek.^35c)".



251. V § 36 odstavec 5 zní:



"(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího

společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo

ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu

zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není

mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, se

snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo

ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající

společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na

základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v

poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo

ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo

ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly

výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ

daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o

daň.".



252. V § 38 odst. 1 se slova "není účetní jednotkou" nahrazují slovy

"nevede účetnictví" a věta čtvrtá se zrušuje.



253. V § 38 odst. 2 se věta poslední zrušuje.



254. V § 38a odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta "Poplatník uvedený

v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí

příjmy a výdaje podle § 10.".



255. V § 38a odst. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větami "Po skončení

zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se

zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu

skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se

na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty

pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se

nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5,

§ 10 odst. 8 a § 20b.".



256. V § 38a odst. 5 se za slovo "požitků" vkládají slova " , ze

kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),".



257. V § 38a se doplňuje odstavec 10, který zní:



"(10) Nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu vznikající

přeměnou^70) včetně případů, kdy rozhodným dnem přeměny^70) bude první

den kalendářního roku nebo hospodářského roku, stanoví zálohy na daň ve

zdaňovacím období podle § 17a písm. c) správce daně rozhodnutím podle

zvláštního právního předpisu.^28b) V rozhodnutí o stanovení záloh

vymezí způsob jejich zápočtu na daňovou povinnost zanikající obchodní

společnosti nebo družstva, pokud by přeměna^70) nebyla zapsána do

obchodního rejstříku. Toto neplatí pro poplatníky, kteří nepodávají za

období předcházející dni zápisu změny právní formy daňové přiznání

podle § 38m.".



258. V § 38b se částka "100 Kč" nahrazuje částkou "200 Kč" a částka "10

000 Kč" se nahrazuje částkou "15 000 Kč".



259. V § 38d odst. 2 větách první a druhé se slovo "rozhodla" zrušuje a

slova "o rozdělení zisku" se nahrazují slovy "schválila řádnou nebo

mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě

ztráty" a ve větě čtvrté se číslo "11" nahrazuje číslem "7".



260. V § 38d se na konci odstavce 2 doplňují věty "Nebyla-li provedena

výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce

daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně

byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových

příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za

podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky

rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává

daňové přiznání.".



261. V § 38d odst. 3 se věta druhá zrušuje.



262. V § 38d odst. 7 se věty třetí a čtvrtá zrušují.



263. V § 38d se odstavce 9 a 10 zrušují.



Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9.



264. § 38e a 38f včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39a) a 104)

znějí:



"§ 38e



Zajištění daně



(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z

nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci

daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch

poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými

účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v

§ 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské

unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve

výši



a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů^71) a z příjmů z

úhrad pohledávky nabyté postoupením,



b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami

uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4.

K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha

srážena podle § 38h.



(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z

nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce

daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch

poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se

zvláštními právními předpisy,^20) povinen srazit zajištění daně

poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem

členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský

hospodářský prostor, ve výši



a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů^71) a z příjmů z

úhrad pohledávky nabyté postoupením,



b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami

uvedenými v písmenu a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se

nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání

úroků u bank.



(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných

příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou

daňovými rezidenty členského státu Evropské unie, při výplatě,

poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li

dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí

příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím



a) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní

společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka

veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,

který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,



b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti

nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné

obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který

je poplatníkem podle § 17 odst. 4.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za

zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník

uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad

nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k

bydlení a činnostem s ním spojeným.



(5) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle

odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve

kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému

správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce

daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně na

tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách,

které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem

vydaným Ministerstvem financí. Částka zajištění daně se bez zbytečného

odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet

poplatníka.



(6) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené

zvláštním právním předpisem,^28b) může místně příslušný správce daně

poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou

daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a

odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého

měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou

poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň

vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za

vyměřenou ve výši této platby.



(7) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o

tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím

období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se

nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.



(8) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné

výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud

částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž

předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou

mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně

předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem

prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Penále

vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění

daně je příjmem státního rozpočtu.



(9) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na

celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno.

Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou

povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula

nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je

nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve

výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst,

přeplatek na dani.^35e)



(10) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na

daň, nestanoví-li tento zákon jinak.



§ 38f



Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí



(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou

poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle

příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká

republika vázána.



(2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o

daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého

zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v

zahraničí nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto

zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se

stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům

plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a

podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním

položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu

daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové

povinnosti.



(3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí

příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění

v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o

související výdaje (náklady) stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné

položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních

předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých

výdajů (nákladů) prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy (výnosy)

plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje

(náklady) jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy

(výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje (náklady)

připadají na celosvětové příjmy (výnosy).



(4) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního

správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po

třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně

daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v

zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o

sražení daně.



(5) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové

ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů

daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát u poplatníků uvedených v §

2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek

odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze

zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s

uzavřenou mezinárodní smlouvou.



(6) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích

základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát, před uplatněním

nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu

daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které

podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní

smlouvou. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně

zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy (výnosy).



(7) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž

Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení

dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý

stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí s výhradou

progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn

veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze

zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda

úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého

zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů (výnosů) plynoucích ze

zahraničí, a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců.



(8) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období

v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad

zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši

příjmů (výnosů) plynoucích ze zdrojů v zahraničí a souvisejících výdajů

(nákladů) nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo

období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi částkou

uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu

zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl

mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je

podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahraničního

správce daně obdrží.



(9) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně

zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak

byla vyměřena, postupuje podle zvláštního právního předpisu.^39a)



(10) Byla-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového

charakteru (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena

v příslušné mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost,

pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem

Evropských společenství.^104) Je-li celková daňová povinnost nižší než

daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,^104)

vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.^35e)



39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve

znění pozdějších předpisů.



104) Směrnice Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě

úrokového charakteru.".



265. Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně poznámky pod čarou č.

105) zní:



"§ 38fa



Platební zprostředkovatel



(1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která



a) vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového

charakteru, jímž se pro účely tohoto zákona rozumí



1. úroky z úvěrů a půjček,



2. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným

podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního investování v

zahraničí,



3. příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým

fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v

zahraničí, pokud alespoň 40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo

obdobném zahraničním fondu kolektivního investování je tvořeno

investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodech 1 a 2. Smluvní

pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů

nejsou příjmy úrokového charakteru,



b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového

charakteru pro třetí osobu.

Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy

úrokového charakteru na vypláceném, poukazovaném nebo připisovaném

příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá částka

tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby

nebo jednotky bez právní subjektivity uvedené v odstavci 4 na území

České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu

příjmu úrokového charakteru.



(2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník

uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu

Evropské unie, platební zprostředkovatel je povinen o výplatě,

poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch

skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci daně

hlášení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný

vlastník příjmu úrokového charakteru prokáže platebnímu

zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii.



(3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická

osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo

připisován anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání

zajišťována, pokud neprokáže, že



a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,



b) jedná jménem nebo za



1. právnickou osobu, jejíž příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů nebo

obdobnou daní,



2. otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle

Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo

jednotku bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí

platebnímu zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo

jednotky bez právní subjektivity, za které jedná. Platební

zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci

daně formou hlášení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně,



3. jinou fyzickou osobu a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace

o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6.

Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném

vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci

6, považuje se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru

fyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, poukazován nebo

připisován.



(4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje

úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu

úrokového charakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právní

subjektivity zřízené v jiném členském státu Evropské unie ve prospěch

skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, podá svému místně

příslušnému správci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebo

připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce

se nepoužije, je-li na základě předložených důkazních prostředků

platebnímu zprostředkovateli zřejmé, že tato osoba nebo jednotka bez

právní subjektivity



a) je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtio (Ay) a

kommandiittiyhtio (Ky)/ oppet bolag a kommanditbolag ve Finsku a

handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo



b) zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá

dani z příjmů nebo obdobné dani, nebo



c) je otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem v zahraničí

uznaným podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako

UCITS.



(5) Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o

všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se

podává daňové přiznání, nejpozději do 15. dne třetího měsíce po

skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové

přiznání, vždy v elektronické podobě ve formátu a tvaru stanoveném

Ministerstvem financí. Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení

uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním

systému s dálkovým přístupem.



(6) Pro účely hlášení podle předchozích odstavců je platební

zprostředkovatel povinen zjistit



a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení a

bydliště skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, a to za

využití zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici,



b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno,

příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo skutečného vlastníka

příjmu úrokového charakteru, je-li mu v jiném členském státu Evropské

unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěny z cestovního pasu nebo

jiného průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého skutečným

vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu

nebo průkazu totožnosti uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů

zjistit daňové identifikační číslo, ke zjištění totožnosti se dále

vyžaduje datum a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového

charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti.



(7) Údaje, které správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen

předat postupem podle zvláštního právního předpisu,^105) příslušnému

orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně

jedenkrát ročně, nejpozději do konce šestého měsíce po skončení

zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání

platebního zprostředkovatele. Při přijímání informací od příslušného

orgánu jiného členského státu Evropské unie se postupuje podle

zvláštního právního předpisu.^105)



(8) Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem

příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště

na území státu Evropského hospodářského prostoru kromě České republiky,

neprokáže-li platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem

mimo Evropský hospodářský prostor.



105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.".



266. V § 38g odst. 1 se částka "10 000 Kč" nahrazuje částkou "15 000

Kč".



267. V § 38g odst. 1 větě první se čárka za slovem "osvobozené"

nahrazuje slovem "nebo" a slova " , nebo o příjmy, z nichž je daň

vybírána podle § 16 odst. 2" se zrušují.



268. V § 38g odst. 2 větě druhé se částka "4 000 Kč" nahrazuje částkou

"6 000 Kč".



269. V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Daňové přiznání za

zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3,

který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až

f).".



270. V § 38gb se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Při stanovení

základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu

mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady).".



271. V § 38h odst. 4 se za slova "(§ 15 odst. 13)" vkládají slova "a

dále k příspěvkům odborové organizaci (§ 15 odst. 14)".



272. V § 38h se doplňuje odstavec 14, který zní:



"(14) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při

ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15

odst. 1 písm. b) až f).".



273. V § 38k odst. 4 písmeno f) zní:



"f) že předmět bytové potřeby, na které uplatňuje odpočet úroků z

poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 11,".



274. V § 38k odst. 5 písm. a) se částka "4 000 Kč" nahrazuje částkou "6

000 Kč".



275. V § 38l odst. 1 písmeno h) zní:



"h)



1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,



2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely

uvedené v § 15 odst. 10 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na

účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) stavebním povolením a po

kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,



3. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo

byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,^60) anebo

nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu

(občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého

na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. e),



4. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v

případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a

g),



5. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo

byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,^60) anebo

potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad

spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel

uvedený v § 15 odst. 10 písm. f),



6. k prokázání užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15

odst. 11 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,".



276. V § 38l odst. 1 písm. ch) se za slova "poplatníkem na" vkládá

slovo "jeho".



277. V § 38l odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 101) zní:



"i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou^101) a

potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho

soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.



101) § 791 odst. 2 občanského zákoníku.".



278. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje

se písmeno j), které zní:



"j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského

příspěvku podle § 15 odst. 14.".



279. V § 38l odst. 2 větě poslední se za slovo "i)" vkládají slova

"nebo pojistky^101)" a za slova "o příspěvku na" a "o pojistném na" se

vkládá slovo "jeho".



280. V § 38m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 102) zní:



"(2) Daňové přiznání se podává



a) v průběhu konkursu^19a) ve lhůtách podle zvláštního právního

předpisu,^28b)



b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou

zprávu,^102) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za

uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání

podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu

daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo

mimořádné účetní závěrky,^20) kterou je správce konkursní podstaty

povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,



c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po

zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo

daňové přiznání podáno.



102) § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění

pozdějších předpisů.".



281. V § 38m se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:



"(7) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než

dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání

stanovená zvláštním právním předpisem.^28b)".



Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.



282. V § 38m odstavec 8 zní:



"(8) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního

předpisu^28b) nemá



a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou

předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a

příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36

odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3

písm. a) bodu 9,



b) veřejná obchodní společnost,



c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného

dne přeměny^70) do dne zápisu přeměny^70) do obchodního rejstříku.".



283. V § 38n odst. 2 větě první se za slovo "nástupce" vkládají slova

"s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm.

b)".



284. V § 38n se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové

ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům

(komplementáři).".



285. Za § 38n se vkládá nový § 38na, který včetně poznámky pod čarou č.

39i) zní:



"§ 38na



(1) Vzniklou a vyměřenou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně

za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li k podstatné změně ve

složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole

poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla, oproti období, za které byla

daňová ztráta vyměřena (dále jen "podstatná změna"). Podstatnou změnou

se vždy rozumí změna, která se dotýká více než 25 % základního kapitálu

nebo hlasovacích práv.



(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, se má za to,

že došlo k podstatné změně, pokud méně než 80 % příjmů (výnosů)

dosažených v období, v němž má být uplatněna daňová ztráta, bylo

vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání

provozoval poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla, v období, za které

byla daňová ztráta vyměřena.



(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k

podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů

(výnosů) dosažených v období po podstatné změně, v němž má být

uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo

vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání

provozoval v období, za které daňová ztráta vznikla, poplatník, jemuž

daňová ztráta vznikla. K příjmům (výnosům) mimořádné povahy se přitom

nepřihlíží.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případě přeměn obchodních

společností^70) a v případech uvedených v § 23a a 23c. Dochází-li při

fúzi společností nebo při rozdělení společnosti k zániku daňového

poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla a byla v souladu s tímto

zákonem převzata právním nástupcem, podmínky stanovené v odstavci 3

musí být splněny u tohoto právního nástupce.



(5) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu

nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti převzaté podle

§ 23a odst. 5 písm. b) odčítat od základu daně přijímající společnosti

v jednotlivých obdobích maximálně do výše rozdílu mezi příjmy (výnosy)

a výdaji (náklady) přijímající společnosti vzniklými z činnosti

vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné

části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho

samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová

ztráta vyměřena.



(6) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky

stanovené v odstavci 3, může požádat správce daně o závazné

posouzení^39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou

změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po

podstatné změně. Poplatník je povinen spolu se žádostí sdělit správci

daně



a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností

vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v

období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako

položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,



b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností

vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v

období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka

odčitatelná od základu daně.



(7) Je-li žádost včetně údajů uvedených v písmenech a) a b) správci

daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení

období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka

odčitatelná od základu daně, a nevydá-li správce daně závazné posouzení

nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má

se za to, že daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od

základu daně.



39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

zákona č. 438/2003 Sb.".



286. Za § 38na se vkládá nový § 38nb, který zní:



"§ 38nb



Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z

úvěrů a půjček



(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1

písm. zk) a zl), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání

rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z

úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak

rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.



(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání

osvobození jsou



a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo

úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,



b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z

úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,



c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků

nebo úroků z úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v

příslušném právním předpisu Evropských společenství,^93) které mají

stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a)

bod 3],



d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z

úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu

Evropských společenství,^93)



e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo

úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak

dlouhou dobu,



f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.



(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí

platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li

ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle

§ 19 odst. 1 písm. zk) a zl), poplatník je povinen informovat o tom bez

zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.



(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné

náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání

osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zk) a

zl) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí

vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny

informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou

splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.



(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí

rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat



a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,



b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být

vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací

období bezprostředně po sobě jdoucí.".



287. V § 38r odstavec 1 zní:



"(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta

pro vyměření^39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu

vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu

uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v

němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.".



288. V § 38r se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "a dále při

uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi

společností nebo rozdělení společnosti".



289. § 38s zní:



"§ 38s



Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebyla

ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem

pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka,

z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně

poplatníkovi skutečně vyplacena.".



290. Příloha č. 1 včetně nadpisu k zákonu č. 586/1992 Sb. zní:



"Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.



Třídění hmotného majetku do odpisových skupin

-------------------------------------------------------------------------

ODPISOVÁ SKUPINA 1



Položka+) SKP++) Název++++)



(1-1) 01.21.11 Jen: skot plemenný

(1-2) 01.21.11 Jen: skot chovný

(1-3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné

(1-4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné

(1-5) 01.22.13 Jen: osli, muly a mezci chovní

a plemenní

(1-6) 01.23.10 Jen: prasata plemenná

(1-7) 01.23.10 Jen: prasata chovná

(1-8) 01.24.10 Jen: hejna husí plemenná

(1-9) 01.24.10 Jen: hejna husí chovná

(1-10) 25.24.25 Ochranné plastové a pryžové pokrývky

hlavy (přilby)

(1-11) 25.24.27 Plastové kancelářské a školní

potřeby

(1-12) 26.15.23 Laboratorní sklo, sklo pro

zdravotnictví a farmaceutické

účely

(1-13) 26.24.1 Ostatní technické keramické výrobky

(1-14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné

kotouče a podobné výrobky

(1-15) 28.62 Nástroje a nářadí

kromě: nástrojů na strojní tváření za

tepla SKP 28.62.50 v položce (2-12)

(1-16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv

(1-17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání,

rozstřikování nebo rozprašování prášků pro

zemědělství a zahradnictví

(1-18) 29.32.50 Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy

a návěsy pro zemědělské účely

(1-19) 29.32.65 Jen: stroje a přístroje zemědělské,

zahradnické, lesnické, drůbežnické nebo

včelařské jinde neuvedené

zejména: stroje a zařízení pro pěstování

chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro

zrychlený pěstební proces, ošetřování

luk a trávníků (kromě žacích),

pěstování léčivých rostlin

(1-20) 29.41 Ruční mechanizované nářadí a nástroje

(1-21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače

(1-22) 32.20.11 Jen: - studiová provozní a ovládací

zařízení - přístroje pro bezdrátové

přenosy (včetně mobilních telefonů)

(1-23) 32.20.12 Televizní kamery

(1-24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro telefonii

nebo telegrafii po vedení včetně faxů

(1-25) 32.20.11 Jen: vysílače - přijímače občanských

radiostanic

(1-26) 32.30.44 Přijímací přístroje pro radiotelefonii

nebo radiotelegrafii jinde neuvedené

(1-27) 33.2 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné

přístroje a zařízení kromě: přesných

vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů

a nástrojů pro měření délky v SKP

33.20.3 v položce (2-53)

(1-28) 34.10.2 Motorová vozidla osobní (kromě

motocyklů)

(1-29) 34.10.3 Motorová vozidla pro přepravu deseti

a více osob (autobusy)

kromě: trolejbusů a elektrobusů

v položce (2-56)

(1-30) 34.10.4 Jen: silniční motorová vozidla, která

mají v technickém průkazu zapsanou

kategorii vozidla N1

(1-31) 34.10.53 Vozidla speciální pro přepravu na sněhu

a osob na golfových hřištích apod.

(1-32) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní

(1-33) 35.42 Jízdní kola

(1-34) 36.63.2 Psací a kancelářské potřeby

(1-35) 36.63.74 Výrobky konstruované pro předváděcí

účely

(1-36) 36.63.76 Umělé květiny, listoví a ovoce

(1-37) 33.10.16 Jen: dýchací přístroje, plynové masky

(1-38) 31.62.13 Jen: směšovací zvukové přístroje pro

záznam a kombinování zvuku (mixážní

pulty apod.)



ODPISOVÁ SKUPINA 2



Položka+) SKP++) Název++++)

CC+++)

(2-1) 01.22.13 Jen: koně (užitkoví, plemenní, chovní)

(2-2) 17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky

zejména: lodní plachty, stany, padáky

(2-3) 17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové

krytiny (nespojené se stavebním dílem)

(2-4) 17.52 Jen: lana a síťované výrobky

(2-5) 17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely

(2-6) 19.2 Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky

(2-7) 20.30.20 Dřevěné prefabrikované stavební části

a celky

zejména: prefabrikované buňky, pokud

nejsou samostatnými stavebními díly

(objekty) nebo technologickým zařízením

(2-8) 22.11 Knihy (slovníky, atlasy, glóbusy

a podobně)

(2-9) 25.23.20 Plastové prefabrikované stavební části

a celky

zejména: prefabrikované buňky, pokud

nejsou samostatnými stavebními díly

(objekty) nebo technologickým zařízením

(2-10) 25.24 Ostatní plastové výrobky

kromě: - ochranných plastových

a pryžových pokrývek hlavy

(přilby) v SKP 25.24.25

v položce (1-10)

- kancelářských a školních potřeb

v SKP 25.24.27 v položce (1-11)

(2-11) 28.61.1 Nožířské výrobky

(2-12) 28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za

tepla

(2-13) 28.63.1 Zejména: závěry a závěrové rámy

s vestavěnými zámky

(2-14) 28.71 Ocelové sudy a podobné nádoby (s objemem

300 litrů a menším)

zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě

(2-15) 28.72 Drobné kovové obaly

zejména: hliníkové sudy, barely apod.,

zásobníky pro jakékoliv materiály

o objemu menším než 300 litrů

(2-16) 28.73.1 Drátěné výrobky

zejména: lana a pásy

(2-17) 29.11.11 Zážehové spalovací pístové motory pro

pohon lodí, závěsné

(2-18) 29.12.2 Čerpadla a zdviže na kapaliny

(2-19) 29.22.14 Jen: jeřáby stavební (konstruované pro

stavebnictví)

(2-20) 29.22.17 Jen: transportní zařízení pro přepravu

kusových materiálů

(2-21) 29.22.18 Jen: transportní zařízení pro přepravu

kusových materiálů

(2-22) 29.23.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná

čerpadla (kromě zařízení převážně pro

domácnost)

(2-23) 29.24.1 Jen: výrobní a provozní filtrační

zařízení a zařízení pro úpravu vod

o kapacitě do 2000 ekvivalentních

obyvatel

(2-24) 29.24.2 Stroje a zařízení k čištění lahví,

balení, vážení, stříkací a rozstřikovací

stroje

zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí

zařízení, tryskací zařízení, obalovací

zařízení

(2-25) 29.24.31 Odstředivky jinde neuvedené

(2-26) 29.24.32 Kalandry nebo jiné válcovací stroje

(kromě strojů pro válcování kovů nebo

skla)

(2-27) 29.24.33 Prodejní automaty

(2-28) 29.24.40 Stroje, přístroje a laboratorní zařízení

jinde neuvedené ke zpracování materiálů,

postupy spočívajícími ve změně teploty

(2-29) 29.24.6 Myčky nádobí průmyslového charakteru

(2-30) 29.31 Zemědělské a lesnické traktory

(2-31) 29.32 Ostatní zemědělské a lesnické stroje

kromě:

- rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP

29.32.14 v položce (1-16)

- mechanických přístrojů ke stříkání,

rozstřikování nebo rozprašování

tekutin a prášků pro zemědělství nebo

zahradnictví v SKP 29.32.40 v položce

(1-17)

- samonakládacích nebo samovýklopných

přívěsů a návěsů pro zemědělské účely

v SKP 29.32.50 v položce (1-18)

- strojů a přístrojů zemědělských,

zahradnických, lesnických,

drůbežnických, nebo včelařských jinde

neuvedených v SKP 29.32.65 v položce

(1-19)

(2-32) 29.4 Obráběcí a tvářecí stroje

kromě: ručního mechanizovaného nářadí

a nástrojů v SKP 29.41 v položce (1-20)

(2-33) 29.52.1 Stroje pro hlubinné dobývání

(2-34) 29.52.2 Stroje pro zemní práce a povrchové

dobývání s vlastním pohonem

(samojízdné)

kromě: kolesových rypadel a zakladačů

v položce (3-33)

(2-35) 29.52.3 Ostatní stroje pro zemní a stavební

práce

(2-36) 29.52.4 Stroje pro práci se zeminou, štěrkem,

rudou a ostatními nerostnými hmotami

a produkty; stroje na tvarování

odlévacích forem z písku

(2-37) 29.52.50 Pásové traktory

(2-38) 29.53.1 Stroje na výrobu potravin a nápojů a pro

zpracování tabáku

(2-39) 29.54 Stroje na výrobu textilu, textilních

a oděvních výrobků, usní (včetně šicích

strojů pro domácnost)

(2-40) 29.56 Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro

domácnost)

zejména:

- stroje pro tisk, brožování a vazbu

knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP

29.56.1

- ždímačky prádla v SKP 29.56.21

- sušicí stroje průmyslové v SKP

29.56.22

- stroje pro zpracování kaučuku a plastů

v SKP 29.56.23

- stroje pro zpracování skla v SKP

29.56.25

- účelové stroje pro výrobu jinde

neuvedené v SKP 29.56.25

(2-41) 29.60.13 Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně

včetně loveckých apod.

(2-42) 29.71 Elektrické přístroje a zařízení převážně

pro domácnost

(2-43) 29.72 Neelektrické přístroje a zařízení

převážně pro domácnost

(2-44) 31.10.31 Jen: elektrická generátorová soustrojí

s pístovým vznětovým motorem s vnitřním

spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu

(2-45) 31.10.32 Jen: generátorová soustrojí se

zážehovými a spalovacími motory

a ostatní generátorová soustrojí do 2,5

MW elektrického výkonu

(2-46) 31.4 Akumulátory, primární články a baterie

(2-47) 31.50 Elektrické zdroje světla a svítidla

zejména: lampy, světelné reklamy

a znaky, lustry, světlomety

(2-48) 31.61.22 Spouštěče (též pracující jako samostatné

generátory), ostatní generátory

a ostatní přístroje a zařízení

(2-49) 31.62 Ostatní elektrické zařízení jinde neuvedené

zejména: - akustické, vizuální

a signalizační zařízení

- ochranná, zabezpečovací,

návěstní apod. zařízení

kromě: - směšovacích zvukových přístrojů

pro záznam a kombinování zvuku

(mixážních pultů apod.) v SKP

31.62.13 v položce (1-38)

(2-50) 32.20.11 Vysílací přístroje pro radiotelefonii,

radiotelegrafii, rozhlasové nebo

televizní vysílání

kromě:

- Přístrojů pro bezdrátové přenosy

(včetně mobilních telefonů) v položce

(1-22)

- vysílačů - přijímačů občanských

radiostanic v položce (1-25)

- studiových provozních a ovládacích

zařízení v položce (1-22)

(2-51) 32.30 Rozhlasové a televizní přijímače,

přístroje pro záznam a reprodukci zvuku

nebo obrazu a podobná rádiová zařízení

a příslušenství (včetně antén

a parabolických antén všech druhů)

kromě: přijímacích přístrojů pro

radiotelefonii nebo radiotelegrafii

v SKP 32.30.44 v položce (1-26)

(2-52) 33.10 Zdravotnické přístroje a zařízení,

chirurgické a ortopedické prostředky

kromě: dýchacích přístrojů, plynových

masek v SKP 33.10.16 v položce (1-37)

(2-53) 33.20.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací

přístroje a nástroje pro měření délky

(2-54) 33.4 Optické a fotografické přístroje

a zařízení

zejména: dalekohledy, optické

mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje

s tekutými krystaly, fotopřístroje,

kinokamery, promítací přístroje,

zvětšovací a zmenšovací přístroje,

fotoblesky, promítací plátna, vybavení

fotolaboratoří, čtecí přístroje

(2-55) 33.50 Časoměrné přístroje

zejména: hodiny včetně spínacích,

hodinky

(2-56) 34.10.3 Jen: trolejbusy a elektrobusy

(2-57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní dopravu

kromě: silničních motorových vozidel,

která mají v technickém průkazu zapsanou

kategorii vozidla N1 v položce (1-30)

(2-58) 34.10.51 Terénní vyklápěcí vozy (dampry)

(2-59) 34.10.52 Jeřábové automobily

(2-60) 34.10.54 Motorová vozidla pro speciální použití,

jinde neuvedená

(2-61) 34.20.2 Přívěsy, návěsy, kontejnery

(2-62) 34.30.20 Ostatní příslušenství pro motorová

vozidla

(2-63) 35.12 Rekreační a sportovní čluny

(2-64) 35.30 Letadla a kosmické lodě (vrtulníky,

balóny, vzducholodě, družice)

(2-65) 35.41 Motocykly (mopedy, kola s pomocným

motorkem)

(2-66) 35.43 Invalidní vozíky

(2-67) 35.50.1 Jiné dopravní prostředky a zařízení

(zejména vozidla bez motoru jinde

neuvedená)

(2-68) 36.1 Nábytek

(2-69) 36.3 Hudební nástroje

(2-70) 36.4 Sportovní potřeby

(2-71) 36.50.4 Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo

společenské hry

(2-72) 36.63.1 Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní

pouťové atrakce

(2-73) 31.20.31 Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí

1 000 V a nižší

(2-74) 29.22.15 Vidlicové vozíky, jiné vozíky vybavené

zdvihacím a manipulačním zařízením

a malé tahače

(2-75) 28.11.23 Jen: konstrukce pro lešení a bednění

(2-76) 29.12.31 Jen: laboratorní zařízení pro vývin

vakua (mechanické, difuzní,

ultravakuové, soupravy laboratorní

vakuové čerpací)

(2-77) 29.21.1 Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy

a fermentory laboratorní

(2-78) 29.23.11 Jen: laboratorní přístroje a zařízení

pro odpařování a zkapalňování plynů

(2-79) 29.24.11 Jen: laboratorní destilační

a rektifikační přístroje

(2-80) 2 Signalizační a zabezpečovací zařízení

staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2



ODPISOVÁ SKUPINA 3



Položka+) SKP++) CZ- Název++++)

CC+++)



(3-1) 26.61.2 Prefabrikované a stavební části a celky

z betonu a železobetonu

zejména: prefabrikované prostorové buňky

a dílce, pokud nejsou samostatnými

stavebními díly (objekty) nebo

technologickým zařízením

(3-2) 28.11.10 Kovové prefabrikované stavebnicové části

a celky

zejména: prefabrikované buňky, pokud

nejsou samostatnými stavebními díly

(objekty) nebo technologickým zařízením

(3-3) 28.11.21 Kovové konstrukce nosné pro mosty a části

mostů

zejména: samostatné mostní konstrukce,

určené k přemísťování, tj. pokud nejsou

stavebními objekty

(3-4) 28.11.22 Ocelové konstrukce stožárů, sloupů

a pilířů

zejména: samostatné konstrukce určené

k přemísťování, tj. pokud nejsou

stavebními objekty

(3-5) 28.11.23 Ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce

kromě: konstrukce pro lešení a bednění

v položce (2-75)

(3-6) 28.21 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery

(s objemem nad 300 litrů)

(3-7) 28.30 Parní kotle a pomocná zařízení,

kondenzátory, jaderné reaktory

(3-8) 28.75.21 Trezory a pancéřové skříně

(3-9) 28.75.22 Kartotékové kovové skříně a podobné

výrobky kovové

(3-10) 28.75.24 Dekorační sochy, sošky a podobné předměty

kovové

(3-11) 28.75.27 Ostatní výrobky z obecných kovů jinde

neuvedené

(3-12) 28.75.3 Meče, tesáky, bodáky apod.

(3-13) 29.11.12 Ostatní zážehové spalovací motory

(3-14) 29.11.13 Vznětové pístové motory

(3-15) 29.11.2 Turbíny

(3-16) 29.12.1 Hydraulické a pneumatické pohony a motory

(3-17) 29.12.3 Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory

a ventilátory

kromě: laboratorních zařízení pro vývin

vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové,

soupravy laboratorní vakuové čerpací)

v SKP 29.12.31 v položce (2-76)

(3-18) 29.21.1 Pece a hořáky

kromě: laboratorních pecí a pícek,

autokláv a fermentorů

laboratorních v SKP 29.21.12

a 29.21.13 v položce (2-77)

(3-19) 29.22.11 Kladky, kladkostroje a podobná zdvihací

zařízení

(3-20) 29.22.12 Navíjecí zařízení, rumpály a bubnová

zdvihadla včetně speciálně vyrobených pro

práci pod zemí

(3-21) 29.22.13 Zvedáky a zdvihací zařízení ke zdvihání

vozidel

(3-22) 29.22.14 Jeřáby, mobilní zdvihací rámy, zdvižné

obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné

vozíky a jeřábové vozíky

kromě: stavebních jeřábů v položce (2-19)

(3-24) 29.22.16 Výtahy, skipové výtahy, eskalátory

a pohyblivé chodníky

(3-25) 29.22.17 Pneumatické a ostatní elevátory,

dopravníky pro nepřetržité přemisťování

zboží a materiálů

kromě: transportních zařízení pro

přepravu kusových materiálů v položce

(2-20)

(3-26) 29.22.18 Ostatní zvedací, manipulační, nakládací

nebo vykládací zařízení

kromě: transportních zařízení pro

přepravu kusových materiálů v položce

(2-21)

(3-27) 29.23.11 Výměníky tepla a zkapalňovače plynů

kromě: laboratorních přístrojů pro

destilaci, odpařování a zkapalňování

plynů, sušiček a termostatů laboratorních

v položce (2-78)

(3-28) 29.23.12 Klimatizační zařízení

(3-29) 29.23.14 Stroje a zařízení pro filtrování

a čištění plynů jinde neuvedené

(3-30) 29.23.2 Ventilátory kromě stolních

(3-31) 29.24.1 Plynové generátory, destilační, filtrační

nebo rektifikační přístroje

kromě: - výrobních a provozních

filtračních zařízení a zařízení

pro úpravu vod o kapacitě do

2000 ekvivalentních obyvatel

v položce (2-23)

- laboratorních destilačních

a rektifikačních přístrojů

v SKP 29.24.11 v položce (2-79)

(3-32) 29.51 Stroje pro metalurgii

(3-33) 29.52.2 Jen: rypadla kolesová a zakladače

(3-34) 29.55 Stroje a přístroje na výrobu a konečnou

úpravu papíru, kartónu a lepenky

(3-35) 31.10 Elektromotory, generátory

a transformátory

kromě: generátorových soustrojí v SKP

31.10.31 a 31.10.32 do 2,5 MW

elektrického výkonu v položce (2-44)

a (2-45)

(3-36) 31.2 Elektrická rozvodná, řídící a spínací

zařízení

kromě: rozvaděčů a rozvodných panelů pro

napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31

v položce (2-73)

(3-37) 32.10.1 Elektrické kondenzátory

(3-38) 35.11 Lodě

zejména: lodě pro osobní a nákladní

dopravu včetně cisternových,

rybářských, požárních

a tlačných, remorkérů,

plovoucích bagrů a jeřábů,

plovoucí plošiny

(3-39) 35.20 Lokomotivy a kolejový vozový park

kromě: vozíků kolejových důlních

a malodrážních v SKP 35.20.33 v položce

(1-32)

(3-40) - Pěstitelské celky trvalých porostů

s dobou plodnosti delší než tři roky29)

(3-41) 127113 Skleníky (foliovníky) pro pěstování

rostlin

(3-42) 28.22.12 Kotle pro ústřední topení, pokud nejsou

nedílnou součástí stavebního díla++++)

(3-43) 242061 Konstrukce chmelnic

(3-44) 230341 Jen: věžové zásobníky chemických podniků



ODPISOVÁ SKUPINA 4+++++)



Položka+) CZ-CC+++) Název+++++)



(4-1) 1 Jen: budovy

- ze dřeva a plastů,

- na povrchových dolech, pokud nejsou

vázané na životnost dolu

kromě:

skleníků (foliovníků) pro pěstování

rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41)

(4-2) 1,2 Jen: oplocení budov a inženýrských staveb

(4-3) 1,2 Jen: vnější osvětlení budov a staveb

(4-4) 125112 Budovy výrobní pro energetiku

(4-5) 125222 Sila samostatná

(4-6) 127122 Sila pro posklizňovou úpravu a skladování

obilí

(4-7) 212121 Svršek drah železničních dálkových

- tratě

(4-8) 212122 Svršek drah železničních dálkových

- stanice

(4-9) 212123 Svršek drah železničních dálkových

- výhybky

(4-10) 212124 Svršek drah železničních dálkových

- vlečky

(4-11) 212221 Svršek drah kolejových - metro,

tramvajové dráhy

(4-12) 212229 Svršek drah kolejových jinde neuvedený

(4-13) 221 Vedení dálková trubní, telekomunikační

a elektrická

kromě:

- nezastřešených přečerpávacích stanic na

dálkových vedeních v CZ-CC 221141

v položce (5-11)

- nádrží, jímek, objektů čistíren

odpadních vod - pozemních (kromě budov)

v CZ-CC 221232 v položce (5-12)

- souvisejících čerpacích stanic, úpraven

vod, staveb vodního hospodářství (kromě

budov) v CZ-CC 221241 v položce (5-13)

- podzemních staveb vodního hospodářství

jinde neuvedených v CZ-CC 221279

v položce (5-14)

(4-14) 222 Vedení místní trubní, elektrická

a telekomunikační

kromě:

- nádrží vod pozemních v CZ-CC 222232

v položce (5-15)

- vrtů čerpacích (studny vrtané) v CZ-CC

222251 v položce (5-16)

- studní jinde neuvedených a jímání vody

v CZ-CC 222252 v položce (5-17)

- fontán, hydrantů, kašen v CZ-CC 222253

v položce (5-18)

- nádrží, jímek v CZ-CC 222332 v položce

(5-19)

- staveb místních čistíren a úpraven

odpadních vod (kromě budov) v CZ-CC

222321 v položce (5-20)

- podzemních staveb pro energetiku

v CZ-CC 222479 v položce (5-21)

(4-15) 230 Jen: věže, stožáry, věžové zásobníky

v CZ-CC 230141, 230441

kromě: věžových zásobníků chemických

podniků v CZ-CC 230341 v položce (3-44)

(4-16) 2302 Stavby elektráren (díla energetická

výrobní)

kromě:

- podzemních staveb elektrárenských

v CZ-CC 230279 v položce (5-27)

(4-17) 230351 Průmyslové komíny chemických podniků

(4-18) 230451 Průmyslové komíny pro ostatní průmysl

(4-19) 241131 Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva

a plastů

(4-20) 242052 Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů

(4-21) 242062 Konstrukce vinic

(4-22) - Jen: byty a nebytové prostory vymezené

jako jednotky zvláštním právním předpisem

v budovách ze dřeva a plastů



ODPISOVÁ SKUPINA 5+++++), ++++++)



Položka+) CZ-CC+++) Název++++)



(5-1) 1 Budovy

kromě:

- uvedených v odpisové skupině 4

- uvedených v odpisové skupině 6

- skleníků (foliovníků) pro pěstování

rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41)

(5-2) 211 Dálnice, silnice, místní a účelové

komunikace

kromě: signalizačního a zabezpečovacího

zařízení v CZ-CC 211193 a 211293

v položce (2-80)

(5-3) 212111 Spodek drah železničních dálkových

(5-4) 212211 Spodek drah kolejových městských

a ostatních

(5-5) 2130 Plochy letišť

kromě: signalizačního a zabezpečovacího

zařízení staveb v CZ-CC 213093 v položce

(2-80)

(5-6) 2141 Mosty a visuté dálnice

kromě: signalizačního a zabezpečovacího

zařízení staveb v položce (2-80)

(5-7) 2142 Tunely, podjezdy a podchody

kromě: signalizačního a zabezpečovacího

zařízení staveb v CZ-CC 214293 v položce

(2-80)

(5-8) 2151 Přístavy a plavební kanály

kromě: signalizačního a zabezpečovacího

zařízení staveb v CZ-CC 215193 v položce

(2-80)

(5-9) 2152 Vodní stupně

zejména: přehrady, hráze, spodní stavba

vodních elektráren

(5-10) 2153 Akvadukty, vodní díla pro zavlažovaní

a odvodnění

(5-11) 221141 Nezastřešené přečerpávací stanice na

dálkových vedeních

(5-12) 221232 Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních

vod - pozemních (kromě budov)

(5-13) 221241 Související čerpací stanice, úpravny vod,

stavby vodního hospodářství (kromě budov)

(5-14) 221279 Podzemní stavby vodního hospodářství

jinde neuvedené

(5-15) 222232 Nádrže vod pozemní

(5-16) 222251 Vrty čerpací (studny vrtané)

(5-17) 222252 Studny jinde neuvedené a jímání vody

(5-18) 222253 Fontány, hydranty, kašny

(5-19) 222332 Nádrže, jímky

(5-20) 222321 Stavby místních čistíren a úpraven

odpadních vod (kromě budov)

(5-21) 222479 Podzemní stavby pro energetiku

(5-22) 230131 Objekty úpravy surovin

(5-23) 230132 Objekty výroby stavebních hmot

(5-24) 230121 Dráhy lanové pozemní bezkolejové pro

těžbu surovin a dopravu nákladů

(5-25) 230151 Různé stavby pozemní výrobní pro těžbu

(kromě budov)

(5-26) 230171 Základy technologických výrobních zařízení

(5-27) 230279 Podzemní stavby elektrárenské

(5-28) 230311 Stavby pro výrobu a úpravu chemických

surovin (kromě budov)

(5-29) 230318 Stavby pozemní doplňkové pro chemickou

výrobu (kromě budov)

(5-30) 230349 Stavby výrobní chemických podniků jinde

neuvedené (kromě budov)

(5-31) 230411 Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě

budov)

(5-32) 230418 Stavby pozemní doplňkové pro hutní

a těžký průmysl

(5-33) 230449 Stavby výrobní pro ostatní průmysl jinde

neuvedené (kromě budov)

(5-34) 230479 Podzemní stavby pro ostatní průmysl

(5-35) 230471 Základy technologických výrobních

zařízení pro ostatní průmysl

(5-36) 241 Stavby pro sport a rekreaci

kromě:

- koupališť (bazénů) nekrytých ze dřeva

a plastu v CZ-CC 241131 v položce

(4-19)

(5-37) 2420 Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená

kromě:

- valů samostatných ze dřeva a plastů

v CZ-CC 242052 v položce (4-20)

- konstrukcí chmelnic v CZ-CC 242061

v položce (3-43)

- konstrukcí vinic v CZ-CC 242062

v položce (4-21)

(5-38) 230379 Podzemní stavby chemických podniků

(5-39) Byty a nebytové prostory vymezené jako

jednotky zvláštním právním předpisem

kromě: bytů a nebytových prostor

vymezených jako jednotky zvláštním

právním předpisem v budovách ze dřeva

a plastů v položce (4-22)



ODPISOVÁ SKUPINA 6+++++), ++++++)



Položka+) CZ-CC+++) Název++++)



(6-1) 121111 Budovy hotelů a podobných ubytovacích

zařízení

(6-2) 122 Budovy administrativní

(6-3) 123011 Budovy obchodních domů

(6-4) 123079 Podzemní obchodní střediska

(6-5) 1261 Budovy pro společenské a kulturní účely

(6-6) 1262 Muzea a knihovny

(6-7) 1263 Školy, univerzity a budovy pro výzkum

(6-8) 1272 Budovy pro bohoslužby a náboženské

aktivity

(6-9) 1273 Historické nebo kulturní památky

-----------------------------------------------------------------

Vysvětlivky:

+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo.

++) SKP = kód "Standardní klasifikace produkce" zavedené

Českým statistickým úřadem (sdělení Českého statistického

úřadu ze dne 5.12.2002 o zavedení 2. vydání Standardní

klasifikace produkce) pro konkrétní obsahové vymezení

náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený

"Název" s ohledem na stručnost textace definován jinak, je

rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl,

skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není

výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP.

+++) CZ-CC = Klasifikace stavebních děl CZ-CC zavedená Českým

statistickým úřadem s účinností od 1. ledna 2004.

++++) Název = Stručné označení majetku upřesněné pro účely

hmotného majetku (např. vypuštění slov "díly",

"instalace", "opravy a údržba") s převážným použitím

textace klasifikace SKP a CZ-CC.

+++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl)

jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla

umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno.

Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem

pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke

znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou

zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.

++++++) Oplocení a vnější osvětlovací sítě budov a staveb jsou

odpisovány samostatně v odpisové skupině 4.".



291. V příloze č. 2 nadpis zní: "Postup při přechodu z vedení

účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických

osob".



292. V příloze č. 2 se v úvodní části textu slova "Při přechodu

účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě

jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy "Při přechodu z vedení

účetnictví na daňovou evidenci".



293. V příloze č. 2 bodech 1 a 2 se slova "účtoval v soustavě

podvojného" nahrazují slovy "vedl" a slova "účtuje v soustavě

jednoduchého účetnictví" se nahrazují slovy "vede daňovou evidenci" a

vypouští se slova "(hospodářském)" a "(hospodářského)".



294. V příloze č. 2 bodě 2 se za slova "zásob" doplňují slova "a

cenin".



295. V příloze č. 3 nadpis zní: "Postup při přechodu z daňové evidence

na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob".



296. V příloze č. 3 se v úvodní části textu slova "účtování ze soustavy

jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy "z daňové evidence".



297. V příloze č. 3 se slova "účtování v soustavě podvojného" nahrazují

slovem "vedení".



298. V příloze č. 3 bodě 1 se slova "a nehmotný" zrušují.



299. V poznámce pod čarou č. 71) se slova "§ 8b" nahrazují slovy "§ 8a

odst. 1".



Čl.II



Přechodná ustanovení



1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 a zdaňovací období, které

započalo v roce 2003, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li

tento zákon jinak. Ustanovení čl. I se použijí poprvé pro zdaňovací

období, které započalo v roce 2004, s výjimkou ustanovení bodů 10, 15,

72, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která se použijí

poprvé pro zdaňovací období, které započne v roce, v němž vstoupí

smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a s

výjimkou bodů 104, 105 a 106, které se použijí v souladu s § 21 odst. 5

zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a ve znění

tohoto zákona.



2. Ustanovení § 3 odst. 4 písm. d) a § 18 odst. 2 písm. d) zákona č.

586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací

období, které započalo v roce 2003.



3. Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.

157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.

87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.

151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č.

227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.

340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval

v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, bude

postupovat podle § 23 odst. 14 a přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb.,

ve znění tohoto zákona, a podle bodu 5 obdobně.



4. Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.

157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.

87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.

151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č.

227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb, zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.

340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval

v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 nepovede účetnictví,

bude postupovat podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto

zákona.



5. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím

1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení

příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně

ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20

% z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky

nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku

1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1

a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994,

a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených

v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako

výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu

pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u

celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u

pohledávek vzniklých



a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,



b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo

personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí

přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo

jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo

podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole

či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním

kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu

nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako

podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve

zdaňovacím období,



c) mezi osobami blízkými,



d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo



e) podle zvláštního právního předpisu.

Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení

účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví,

uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů

podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty

pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu

let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje

zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty

pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu

let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího

roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví.

Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné

samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení

se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla

odepsána na vrub hospodářského výsledku.



6. Ustanovení § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se

použije poprvé za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat

podle všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu

stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění do 30. září

2003.



7. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.

259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem

podnikání a který k 31. prosinci 2003 účtoval v soustavě jednoduchého

účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o

hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na

hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly

zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu

přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na

dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2003, a

to jednorázově za zdaňovací období roku 2004 nebo postupně v průběhu

nejvýše 3 zdaňovacích období.



8. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.

259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem

podnikání a který k 31. prosinci 2004 bude účtovat v soustavě

jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a

od roku 2005 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu

zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a

nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly

zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu

přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na

dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2004, a

to jednorázově za zdaňovací období roku 2005 nebo postupně v průběhu

nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období

roku 2004 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka,

který nevede účetnictví.



9. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č.

586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze použít i ve zdaňovacím

období, které započalo v roce 2003.



10. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zf), zg) a zj) zákona č.

586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije na příjmy, o jejichž

výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto

příjmů rozhoduje, poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení České

republiky k Evropské unii v platnost. Osvobození příjmů podle § 19

odst. 1 písm. zh) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,

se použije pro zisk, jehož převod měl být v souladu se smlouvou o

převodu zisku proveden, nebo pro vyrovnání, na které vznikl mimo

stojícímu společníkovi nárok poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení

České republiky k Evropské unii v platnost.



11. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z

příjmů, ve znění čl. I tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací

období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, které započalo v

roce 2005. Pro zdaňovací období, které započne v roce 2004, se

ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z

příjmů, použije ve znění účinném k 31. prosinci 2003, a obsah

legislativní zkratky "úvěry a půjčky" v § 25 odst. 1 písm. w) zákona č.

586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb.,

zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se pro zdaňovací

období, které započne v roce 2004, použije pouze pro účely tohoto

ustanovení.



12. Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího

období, které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o

změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) cenného papíru a změny

ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se nezahrnují do základu daně. Toto

se nevztahuje na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a

cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního

fondu.



13. Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího

období, které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o

změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) u pohledávek, které poplatník

nabyl a určil k obchodování, se nezahrnují do základu daně.



14. Pro aktivní i pasivní opravnou položku vytvořenou do 31. prosince

2002 k souboru majetku nabytému koupí se použije až do jejího úplného

odepsání zákon č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a

zákona č. 260/2002 Sb.



15. Pro aktivní a pasivní opravnou položku evidovanou do konce roku

2003 v majetku poplatníka uvedeného v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.

259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č.

248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č.

210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.

241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který

byl do konce zdaňovacího období 2003 účetní jednotkou účtující v

soustavě jednoduchého účetnictví, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve

znění platném do 31. prosince 2003, a to až do doby jejího zahrnutí do

základu daně.



16. Ustanovení § 23 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto

zákona, se použije i na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním

podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,

nabytého koupí do 31. prosince 2003 a souhrnem jeho individuálně

přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),

avšak tento kladný nebo záporný rozdíl se snižuje o účetní odpisy

uplatněné do 31. prosince 2003 a doba 180 měsíců se snižuje o počet

měsíců, po které byl tento rozdíl odpisován ve zdaňovacím období 2003

nebo ve zdaňovacím období započatém v roce 2003 podle zvláštních

právních předpisů upravujících účetnictví.



17. Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8

písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze provést

poprvé u daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období, ve kterém vstoupí

smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.



18. Poplatky, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č.

586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a

zákona č. 492/2000 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a

udržení zdanitelných příjmů v předchozích zdaňovacích obdobích z důvodu

jejich nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a

udržení zdanitelných příjmů v tom zdaňovacím období, ve kterém jsou

zaplaceny.



19. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění

tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé po 31. prosinci

2003. Pro pohledávky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení

§ 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31.

prosince 2003.



20. Náklady na deriváty a výnosy z derivátů podle § 24 odst. 2 písm.

zg) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, zahrnují také

mimořádné náklady a výnosy vzniklé z důvodu změny metody účtování o

derivátech, k níž došlo v účetním období, které započalo v roce 2004.



21. Úroky z úvěrů a půjček poskytnutých zahraničními věřiteli, které

nebyly podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění

zákona č. 492/2000 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a

udržení zdanitelných příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce ve

zdaňovacích obdobích 2001 až 2003 z důvodu jejich nezaplacení, jsou

výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů

poplatníka nebo jeho právního nástupce v tom zdaňovacím období, ve

kterém budou zaplaceny.



22. Pro účely odpisování a uplatnění nájemného u osobního automobilu

kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem

silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě

vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl do

dne předcházejícímu dni vyhlášení tohoto zákona evidován u poplatníka

nebo najat podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, se

použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.



23. Ustanovení § 24 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto

zákona, se poprvé použije u přeměn, jejichž rozhodný den nastane

počínaje 1. lednem 2004.



24. Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení §

25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.



25. Ustanovení § 32a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se

použije poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka

ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.



26. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy

v základu daně podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se

mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony, postupuje ve zdaňovacím období, které

započalo v roce 2004 a 2005 podle § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění tohoto zákona.



27. Pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena

za zdaňovací období započaté v roce 2003 a předchozí zdaňovací období,

se použije ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění

platném do 31. prosince 2003.



28. Ustanovení čl. I bodů 23, 53, 122, 246, 250, 253, 262, 263 se

použijí poprvé u úrokových příjmů, u nichž by povinnost srazit daň

podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1997 Sb., zákona

č. 72/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 453/2001 Sb.,

nastala počínaje 1. lednem 2004.



29. Slevu na dani podle § 35 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z

příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2003, lze uplatnit nejpozději

za zdaňovací období, které započalo v roce 2003, a za období, za něž se

podává daňové přiznání a započalo v roce 2003.



30. Daň z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 zákona č. 586/1992

Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., u níž povinnost plátce srazit

nastala v průběhu roku 2003, se započte na celkovou daňovou povinnost

za podmínek stanovených zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.

492/2000 Sb., ve zdaňovacím období nebo v období, za které je povinnost

podat daňové přiznání podle § 38m zákona č. 586/1992 Sb., ve znění

tohoto zákona, které započalo v roce 2003. Obdobně se postupuje v

případě, kdy nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou

daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve

výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová

povinnost je nižší než daň sražená.



31. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,

se použije poprvé u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve

zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.



32. Při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003

může poplatník, který je podnikatelem účtujícím podle vyhlášky č.

500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

které jsou podnikateli účtujícími v soustavě účetnictví, nebo podle

vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, které jsou pojišťovnami, vyloučit kladný rozdíl mezi výnosy a

náklady vzniklými přepočtem dluhových cenných papírů se splatností

delší než 12 měsíců držených do splatnosti, závazků a pohledávek

vyjádřených v cizí měně na českou měnu ke konci rozvahového dne nebo k

jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje podle § 24 odst. 2

písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.

353/2001 Sb., (dále jen "nerealizované kursové zisky").



33. Poplatník, který vyloučil podle předchozího bodu ze základu daně

nerealizované kursové zisky, je povinen zvýšit základ daně ve třech

zdaňovacích obdobích, nebo obdobích, za něž je podáváno daňové

přiznání, bezprostředně následujících po období, ve kterém byly

nerealizované kursové zisky podle předchozího bodu vyloučeny, a to v

prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o

polovinu zbývající částky a ve třetím období o zbývající částku.

Poplatník, kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání při

prohlášení konkurzu, zrušení, sloučení, ukončení nebo přerušení

činnosti, zvýší základ daně o zbývající část částky vyloučené podle

předchozího bodu.



Čl.III



Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona



Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z

nálezu Ústavního soudu jej měnících.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů



Čl.IV



Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.

244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č.

333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č.

126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb. a zákona č. 176/2003 Sb., se mění

takto:



1. V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 17) až 19) zní:



"(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v

tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek

splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního

předpisu.^17) Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky

rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na

rozvahových účtech poplatníka. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno

jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu

cenných papírů a ostatních investičních instrumentů,^18) úvěrů, půjček,

ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty

společnosti, smluvních úroků a pokut, poplatků z prodlení, penále a

jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále k pohledávkám, o kterých

nebylo účtováno ve výnosech podle zvláštního právního předpisu^17) a

které nebyly zahrnuty do základu daně z příjmů zjištěného podle

zvláštního právního předpisu,^19) a k pohledávkám nabytým bezúplatně.

Opravné položky nelze tvořit k souboru pohledávek.



17) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



18) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších

předpisů.



19) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.".



2. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:



"(3) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky

k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a

neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků.



(4) V případě zpochybnění pohledávky právním úkonem dlužníka se

ustanovení odstavce 3 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty

pohledávek, která převyšuje hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných,

pokud věřitel postupuje podle § 8a odst. 2 a zápočet provede ke dni

pravomocného ukončení řízení.".



3. V § 3 odstavec 2 zní:



"(2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání

prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich

skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle

tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního

právního předpisu.^19)".



4. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 20)

zní:



"(3) Tvorba rezerv a opravných položek uplatněná v základu daně z

příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu^19) musí být vždy

zaúčtována podle zvláštního právního předpisu^17) nebo uvedena v daňové

evidenci.^20)



20) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.".



5. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňují věty "Rezervy a opravné

položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné

samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu, ke dni přerušení

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu, pokud

tato činnost nebo nájem nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového

přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení.

Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti nájemní

smlouvy v případě nájmu podniku,^21) ke dni předcházejícímu den zrušení

stálé provozovny na území České republiky,^22) ke dni předcházejícímu

den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti

prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní

prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na

zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a, a v případě, kdy poplatník

při ukončení nájmu uzavřel smlouvu o nájmu podniku^21) účinnou dnem

následujícím po dni ukončení nájmu.".



Poznámky pod čarou č. 21) a 22) znějí:



"21) Obchodní zákoník.



22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.".



6. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámek pod čarou č. 6a),

6b), 6c), 6d), 6e) a 6f) zní:



"§ 5a



(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1)

mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce

vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným

pohledávkám vzniklým z úvěrů poskytnutých těmito subjekty fyzickým

osobám na základě smlouvy o úvěru.^6b) Opravné položky nelze vytvářet u



a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o

daních z příjmů,^13g)



b) pohledávek nabytých postoupením,



c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního

závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)

Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke

vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu

likvidace a v průběhu konkursu.



(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona

rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky



a) poskytují úvěry jako své podnikání^6e) na základě živnostenského

oprávnění^6f) k této činnosti,



b) úrokové výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle

odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v

příslušném zdaňovacím období,



c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí

alespoň 2 000 000 Kč.

Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se

zvláštním právním předpisem.^17) Ostatními finančními institucemi pro

účely tohoto ustanovení nejsou banky.^4)



(3) Opravné položky podle odstavce 1 se tvoří k základu, kterým je

průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez

příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do

tohoto základu se nezapočítávají částky



a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,



b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o

daních z příjmů,^13g)



c) pohledávek nabytých postoupením,



d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního

závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)

Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci

a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.



(4) Celková výše tvorby opravných položek za zdaňovací období nesmí

přesáhnout



a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních

družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše

základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20

000 000 Kč,



b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních

institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni

zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,



c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních

institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni

zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.



(5) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo

postoupení pohledávek, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a)

až písm. c).



(6) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční

instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky,

že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál

na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo

která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu

se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného

zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení

základního kapitálu, se základ daně upraví (zvýší) o rozdíl mezi výší

vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající

výši základního kapitálu po jeho snížení.



6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a

některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České

národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.

100/2000 Sb.



6b) § 497 až 507 obchodního zákoníku.



6c) § 570 až 574 občanského zákoníku.



6d) § 585 až 587 občanského zákoníku.



6e) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.



6f) § 10 živnostenského zákona.".



7. V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 23) zní:



"d) k němuž má vlastnické právo poplatník v konkursním a vyrovnacím

řízení.^23)



23) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších

předpisů.".



8. V § 7 odst. 8 písm. d) se za slova "v 5." vkládají slova "a 6.".



9. V § 7 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:



"(10) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při

stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně

z přidané hodnoty.



(11) V případě přeměn^21) se za zdaňovací období pro účely tvorby

rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové

přiznání.".



10. V § 8 odst. 1 se ve větě první slova "účtující v soustavě

podvojného účetnictví až do výše jmenovité hodnoty pohledávek nebo

pořizovací ceny pohledávek nabytých postoupením" nahrazují slovy " ,

kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených

pohledávek".



11. V § 8 odst. 1 větě druhé se za slovo "vyrovnání^13d)" vkládají

slova "a na pohledávky vyloučené v § 2 odst. 2".



12. V § 8 odstavec 2 zní:



"(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a

vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla účinně popřena

správcem konkursní podstaty, konkursním věřitelem, rozhodnutím soudu

nebo příslušného správního orgánu.^13e)".



13. V § 8 odst. 3 se slova "účtující v soustavě podvojného účetnictví"

nahrazují slovy " , který vede účetnictví,".



14. V § 8a odstavec 1 zní:



"(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.

prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení,

zajištění a udržení příjmů,^1) mohou v období, za které se podává

daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou

účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a

rezervy podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky

uplynulo více než 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové

hodnoty pohledávky.".



15. V § 8a odstavec 2 zní:



"(2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet

ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto

pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního

předpisu^13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního

právního předpisu,^3h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a

řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky, že

od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než



a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,



b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,



c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,



d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,



e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty

pohledávky.".



16. V § 8a odst. 3 písmeno b) zní:



"b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z

příjmů,^13g)".



17. V § 8b odst. 3 se slova "a splnění dluhu je předmětem vymahacího

řízení^13i)" zrušují.



18. Za § 10 se doplňuje nový § 10a, který zní:



"§ 10a



Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 se ukládají

na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení nebo

konkursu vedeného na majetek poplatníka podle zvláštního právního

předpisu.^23) Za období, za které se podává daňové přiznání, je

zaúčtovaná tvorba rezerv výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a

udržení příjmů pouze do výše částky převedené ve prospěch zvláštního

vázaného účtu nejpozději do dne podání daňového přiznání. Peněžní

prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na výdaje, na jejichž

úhradu byly vytvořeny.".



Čl.V



Přechodná ustanovení



1. V případě, kdy věřitel nepostupující podle § 5 a 8 zákona č.

593/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb.,

zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb.,

zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002

Sb., bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykazovat podle stavu k

31. prosinci 2003 ve vztahu k dlužníkovi současně splatné závazky, a

nebyl-li proveden vzájemný zápočet těchto pohledávek a závazků, zruší

věřitel již vytvořené opravné položky s výjimkou těch, které byly

vytvořeny k části pohledávky převyšující hodnotu závazku.



2. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se

použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání,

počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o státní sociální podpoře



Čl.VI



Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.

137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č.

91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č.

118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č.

492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003 Sb., se mění

takto:



1. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 7 se slova "k), m), o), s) a u)"

nahrazují slovy "j), l), m), p) a s)".



2. V § 5 odst. 3 písm. b) se slova "k), m) a s)" nahrazují slovy "j),

l) a p)".



3. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova "o) a u)" nahrazují slovy "m) a s)".



4. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova "k), m) a s)" nahrazují slovy "j),

l) a p)".



5. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova "o) a u)" nahrazují slovy "m) a s)".



6. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slova "k), m), o), s) a u)"

nahrazují slovy "j), l), m), p) a s)".



7. V § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova "k), m), o), s) a u)"

nahrazují slovy "j), l), m), p) a s)".



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



Čl.VII



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech



Čl.VIII



V § 22 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a

investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č.

15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb. a zákona č.

308/2002 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z

hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní

závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy

na podíly na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí

investiční společnost vyplácet.".



ČÁST ŠESTÁ



zrušena



Čl.IX



zrušen



ČÁST SEDMÁ



zrušena



Čl.X



zrušen



ČÁST OSMÁ



zrušena



Čl.XI



zrušen



ČÁST DEVÁTÁ



Změna živnostenského zákona



Čl.XII



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č.

273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č.

42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.

237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č.

95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č.

49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č.

217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.

83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.

159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.

360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.

29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.

123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č.

151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č.

249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č.

362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č.

61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č.

164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.

477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č.

86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č.

281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu

Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb.,

zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb.,

zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 354/2003

Sb., se mění takto:



V příloze č. 2 ve skupině 214 "Ostatní" ve sloupci 1 se slova "Činnost

účetních poradců, vedení účetnictví" nahrazují slovy "Činnost účetních

poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence".



Čl.XIII



Přechodná ustanovení



1. Živnostenská oprávnění vydaná přede dnem 1. ledna 2004 pro

provozování živnosti ohlašovací vázané, skupiny 214 přílohy č. 2

živnostenského zákona "Činnost účetních poradců, vedení účetnictví" se

od tohoto data považují za živnostenská oprávnění pro provozování

živnosti vázané skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona "Činnost

účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence".



2. Průkaz živnostenského oprávnění, který byl vydán podle dosavadní

právní úpravy pro živnost ohlašovací vázanou, skupiny 214 přílohy č. 2

živnostenského zákona "Činnost účetních poradců, vedení účetnictví" je

živnostenský úřad povinen do 1. ledna 2006 po projednání s podnikatelem

nahradit průkazem živnostenského oprávnění podle přílohy č. 2

živnostenského zákona ve znění čl. XII tohoto zákona. Tento úkon

nepodléhá správnímu poplatku.



ČÁST DESÁTÁ



ÚČINNOST



Čl.XIV



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení

čl. I bodů



1. 10, 15, 72, 95, 96, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288,

která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České

republiky k Evropské unii v platnost,



2. 105, 235 a 240, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005,



3. 106, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006,



4. 265 (§ 38fa), který nabývá účinnosti stejným dnem, kdy nabude

účinnosti Směrnice Rady č. 2003/48/EHS o zdanění příjmů z úspor ve

formě příjmů úrokového charakteru, nejdříve však dnem, kdy smlouva o

přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupí v platnost,



5. 95 [§ 19 odst. 1 písm. zk)], který nabývá účinnosti dnem 1. ledna

2011.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Špidla v. r.