116/1994 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. dubna 1994,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních
rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č.
264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Oprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky
stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát podle § 6
měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o
neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o
národní správě, majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů
a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o
neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o
nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících,
pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za
neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové
perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů
uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona.
(3) Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osob uvedených v
odstavci 2 více, je oprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
2. V § 3 dosavadním odstavci 2 se slova "před uplynutím lhůty uvedené v
§ 5 odst. 2, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za
mrtvou," nahrazují slovy "nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci
2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla
nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde
dni předcházejícímu uplynutí této lhůty,".
3. V § 13 odst. 6 se za slova "odst. 1" vkládají slova "nebo 2" a slova
"odst. 2" se nahrazují slovy "odst. 4".
4. V § 19 odst. 1 se za slova "odst. 1." vkládají slova "nebo 2" a
slova "odst. 2" se nahrazuji slovy odst. 4".
Čl.II
1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit
do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní
uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu.
2. Věc nelze vydat, byla-li po 1. říjnu 1991 nabyta do vlastnictví jiné
osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně takové věci privatizační
projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci.
3. Lhůta jednoho roku k uplatnění nároků u soudu uvedená v § 5 odst. 4
a 5 zákona pro případy uvedené v bodu 1 počíná běžet ode dne účinnosti
tohoto zákona.
4. Lhůta jednoho roku podle § 13 odst. 3 zákona k uplatnění nároku na
finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona počíná
běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena lhůta jednoho
roku k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl.
I tohoto zákona ode dne právní moci rozsudku, kterým byl zamítnut návrh
na vydání věci.
Čl.III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.