100/1919 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 26. února 1919
o dovozních a vývozních syndikátech.
§ 1.
Za účelem zabezpečení průmyslu surovinami a současně za účelem
vybudování zahraničního obchodu Československé republiky jest ministr
obchodu v průmyslových odborech, kde pro to jsou předpoklady, zmocněn
zříditi syndikáty.
§ 2.
Příslušníky syndikátů jsou veškeré firmy zapsané v obchodním rejstříku,
které provozují obchod nebo průmysl v obor syndikátu spadající. Úkoly
syndikátů exportních mohou býti pověřeny společnosti, družstva anebo
komise již existující, podrobí-li se kontrolním předpisům níže
uvedeným. V případech pochybných rozhoduje o členství syndikátu ministr
obchodu s konečnou platností.
§ 3.
Syndikát je právnická osoba. Jeho vedení přísluší představenstvu, které
jmenuje ministr obchodu, po př. ve srozumění s příslušnými ministerstvy
odbornými. Syndikát má právo přejímati závazky a garancie za úvěry
surovinové až do výše garancií členstvem mu daných, má právo zakládati
pro účely vývozní a dovozní společnosti a vstupovati s existujícími již
společnostmi a firmami ve spojení za účelem dosažení cílů syndikátních.
Provozuje-li syndikát obchody vývozní, jest povinen usnésti se o tom,
jakým způsobem budou společné objednávky získávány, rozdělovány, dále
jakým způsobem budou tyto objednávky súčtovány jednotlivým členským
firmám a jakým způsobem budou mezi ně vyúčtovány zisk a společná
vydání. Syndikát může se obmeziti na povšechnou kontrolu vývozu a
dovozu. Syndikáty vydávají povolení vývozní a dovozní na místě
československé komise pro dovoz a vývoz. Povolení musí však býti
předloženo nejdéle do 24 hodin Kontrolnímu úřadu pro mezinárodní
obchod, který má právo povolení udělené prohlásiti za neplatné. Právo
dávati povolení vývozní a dovozní může býti vázáno podmínkami, které
budou potřebny za účelem ochrany veřejných zájmů Československé
republiky a finančních zájmů státu. Jde-li o obory obchodní nebo
průmyslové, jichž odbyt zahraniční by mohl přispěti podstatnou měrou k
získání cizozemských prostředků platebních, může býti syndikátu udělen
monopol vývozní za garancií, které níže budou vyznačeny.
§ 4.
Syndikát je oprávněn žádati od svých příslušníků garanční prohlášení
postačující k úhradě úvěru potřebného pro obstarání zahraniční
suroviny. Syndikát je oprávněn, shledá-li toho v určitém případě
potřebu, zajistiti si na surovině určené pro jednotlivý závod zástavní
právo do výše pohledávky vzniklé nákupem a dovozem suroviny. Syndikát
má právo, shledá-li toho potřebu, dáti surovinu zpracovati v jiném
závodě, než pro který byla původně určena, anebo obstaviti hotový
výrobek ze suroviny získaný. To platí zejména, je-li nebezpečí vývozu
do nepřátelské ciziny. Jedná-li se o vývoz, může syndikát požádati od
svých příslušníků na základě poukazu ministerstva obchodu výrobky
způsobilé k vývozu.
§ 5.
Syndikát je podroben bezprostřední kontrole ministerstva obchodu, po
př. ještě jiných súčastněných ministerstev, která mají právo vysílati
svoje zástupce do všech schůzí syndikátních. V určitých případech může
ministerstvo obchodu, resp. jiné příslušné ministerstvo žádati, aby
jeho zástupce působil bezprostředně při správě syndikátu. Zástupci
ministerstev mají právo veta proti povolování vývozu a dovozu.
Syndikát, kterému byl udělen monopol vývozu, jest povinen z docílených
přebytků ziskových reservovati část, kterou určí ministerstvo obchodu
po shodě s ministerstvem financí na podporu vývozu i služby při
ministerstvu obchodu.
§ 6.
Představenstvo volí ze svého středu předsedu a dva nebo více
místopředsedů, jichž volba podléhá schválení ministra obchodu.
Představenstvo se usnáší o všech záležitostech týkajících se obchodní
správy syndikátu a o všech opatřeních, kterých je zapotřebí k zajištění
dovozu surovin průmyslových a výrobků. Představenstvo jest povinno
oznámiti ministerstvu financí ve smyslu nařízení z 18. června 1918, z.
ř. č. 223, nejdéle do čtrnácti dnů po utvoření syndikátu celkovou
potřebu surovin, které pro své členstvo za hranicemi musí obstarati a
zároveň vyznačiti aspoň přibližně nákupní cenu těchto surovin. Syndikát
je povinen, pěstuje-li vývoz, odevzdati veškerou strženou valutu
cizozemskou devisní ústředně v Praze. Syndikát má právo žádati na
ministerstvu financí, aby valuta docílená z vývozu jeho odboru
průmyslového byla věnována v přední řadě zase na úhradu úvěru
surovinového, který pro členské jeho firmy byl uzavřen. Syndikát je
oprávněn zaříditi takovou vnitřní organisaci, jakou uzná v zájmu vedení
obchodu za nejprospěšnější. Syndikát je povinen o všech zahraničních
obchodech, realisovaných buďto jím bezprostředně anebo jeho členskými
firmami, vésti přesné záznamy. Tyto záznamy buďtež, pokud jde o
obchody, vedeny souhlasně s předpisy o obchodních knihách. Bilance
budiž uzavírána každého čtvrt roku. Tuto bilanci jest povinen syndikát,
kterému byl udělen monopol vývozní, předkládati ve dvou exemplářích
ministerstvu obchodu a ministerstvu financí.
§ 7.
Žádný syndikát, kterému nebyl udělen monopol vývozní nebo dovozní, nemá
práva obmezovati svoje členstvo v exportu neb importu více, než to
stanoví všeobecné předpisy. Syndikát však má právo usnésti se, že
určité obchody smí býti prováděny jen prostřednictvím syndikátu anebo
jen za schválení syndikátu. Toto usnesení, které činí představenstvo
syndikátu, podléhá schválení ministerstva obchodu, resp. ministerstva
financí.
§ 8.
Náklady syndikátu kryjí se tím způsobem, že exportující firmy jsou
povinny přispívati k úhradě těchto nákladů obnosem, na kterém se usnese
představenstvo. Usnesení podléhá schválení ministerstva obchodu.
Syndikáty, které provozují přímé vývozní obchody, uhražují veškerou
svoji režii z obchodních výtěžků. Za vyhotovování povolení k vývozu a
dovozu jsou syndikáty oprávněny vybírati poplatek, jehož výše nesmí
přesahovati poplatek dovozní a vývozní komise. Syndikáty jsou povinny
odváděti tyto poplatky jakož i případné přebytky zbylé po úhradě
režijních výloh spojených s vykonáváním kontroly vývozní a dovozní
pokladně Kontrolního úřadu pro obchod mezinárodní pro dovoz a vývoz.
Vyúčtování děje se nejdéle do 15. každého měsíce.
§ 9.
Otázky společné všem syndikátům řeší se na společných konferencích,
kterých se súčastňuje předseda a místopředseda každého syndikátu.
Konference pak konají se za předsednictva ministra obchodu, resp. za
předsednictví osoby, ministrem obchodu naznačené. Ke konferencím těmto
buďtež zvána všechna ministerstva. Úkolem konferencí jest zabezpečiti
takové fungování syndikátů, aby potřeba surovin domácího průmyslu byla
hražena a zahraniční trh byl co nejlépe zbožím z Československé
republiky pocházejícím zásoben. Společným konferencím vyhražuje se také
usnesení o získání společného úvěru zahraničního a otázky dopravní.
Usnesení konference jsou pro každý syndikát závazna.
§ 10.
Usnese-li se na tom konference, může býti zvýšen za účelem provedení
obchodů společných všem syndikátům jediný ústřední syndikát.
Představenstvo jmenuje ministr obchodu v dorozumění s příslušnými
ministerstvy. Jeho působnost může se vztahovati toliko na opatření
surovinového úvěru pro všechny, anebo větší část syndikátů, po případě
na vyúčtování, byla-li surovina opatřena výměnou za tovary.
§ 11.
Usnesení, kterým syndikát požaduje zboží k vývozu schopné, některé
firmy Československé republiky, jest vykonavatelné okresní politickou
správou, stalo-li se za přítomnosti zástupce ministra obchodu.
Ministerstvo obchodu vydá požadovací výnos do rukou syndikátu nejdéle
do tří dnů po tom, kdy usnesení se stalo.
§ 12.
Provedením nařízení jest pověřen ministr obchodu. Nařízení nabývá
účinnosti dnem prohlášení.
Švehla v. r.,
v zast. min. předsedy.
Dr. Rašín v. r.
Dr. Vrbenský v. r.
Dr. Winter v. r.
Habrman v. r.
Dr. Soukup v. r.
Dr. Zahradník v. r.
Staněk v. r.
Klofáč v. r.
Dr. Stránský v. r.
Stříbrný v. r.
Prášek v. r.
Dr. Hruban v. r.