86/2015 Sb.



ZÁKON



ze dne 19. března 2015,



kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí

v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení



Čl. I



Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním

řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb.,

zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb.,

zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb.,

se mění takto:



1. V nadpisu části první se slova „ , VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“

nahrazují slovy „A VĚCÍ“.



2. Za nadpis části první se vkládá označení a nadpis nové hlavy I,

které znějí:



„HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ“.



3. § 1 zní:



㤠1



(1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění

majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu nebo uspokojení

nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku,

jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo

jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen „majetek“).



(2) Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o

zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve

věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku

zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech

trestních.



(3) Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán

činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu.



(4) Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej.



(5) Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu,

návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci nebo návrhu na zabrání

náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě

zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou

nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech

učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení.



(6) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup

státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě

zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu,

který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal

příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji

zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního

zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy

má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se

zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu

rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona

soudce na návrh státního zástupce.



(7) Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně

užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízení.



(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu

rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle

trestního řádu.“.



Poznámky pod čarou č. 1 až 1e se zrušují.



4. Nadpis nad § 2 se zrušuje.



5. Za § 1 se vkládá označení a nadpis nové hlavy II, které znějí:



„HLAVA II



VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU“.



6. Pod označení § 2 se vkládá nadpis „Obecná opatření“.



7. V § 2 odstavec 2 zní:



„(2) Soud, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby

a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěnému majetku předkupní

nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva se

zajištěným majetkem nakládat. Bylo-li zajištěno majetkové právo, soud

doručí usnesení o zajištění také dlužníkovi obviněného a uloží mu, aby

odpovídající plnění odevzdal do jeho úschovy nebo na jiné jím určené

místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo

dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní.“.



8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:



„(3) Soud, který rozhodl o zajištění, o této skutečnosti bezodkladně

vyrozumí orgán, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci

majetku, který byl zajištěn, a současně jej vyzve, aby, pokud zjistí,

že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření

nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil.

Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k

nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým

obviněný nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění

a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí

podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o

jejím zajištění.



(4) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěnému majetku nutný

zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po

vyrozumění provedeném podle odstavce 3 takový zápis provést jen s

předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl; v případě zápisu

práva k zajištěné nemovitosti do katastru nemovitostí podle

katastrálního zákona se tento souhlas vyžaduje pouze v případě, že je

zápis prováděn na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s

nemovitostí.“.



9. Pod označení § 3 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí“.



10. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno f), které zní:



„f) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a

která slouží obviněnému jako jeho společník.“.



11. V § 3 odstavec 2 zní:



„(2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky

pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v

hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a

jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče,

a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy

při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu,



a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu

nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,



b) pohledávky obviněného na výplatu výživného,



c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a



d) dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou

vypláceny jednorázově.“.



Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje.



12. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení

nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci

nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního

řádu.“.



13. Pod označení § 4 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí na návrh dotčené

osoby“.



14. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , která má

odkladný účinek“.



15. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slovo „vztahu“ vkládají slova „nebo

vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu“.



16. V § 5 se odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují.



17. V § 6 odst. 7 se slova „v případě potřeby“ nahrazují slovy „podle

možností“.



18. V § 6 odst. 9 se slova „podle zvláštního právního předpisu3) nebo

podle zvláštního právního předpisu rozhodne o jejich odnětí4)“

nahrazují slovy „nebo rozhodne o jejich odnětí podle trestního řádu“.



Poznámky pod čarou č. 3 a 4 se zrušují.



19. Nadpis § 7 zní:



„Zjišťování cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů, peněžních

prostředků a jiných nehmotných věcí“.



20. V § 7 odstavec 1 zní:



„(1) Zaknihované cenné papíry soud sepíše poté, kdy se dozví, že tyto

zaknihované cenné papíry jsou pro obviněného evidovány v příslušné

evidenci podle zvláštních právních předpisů; v případě potřeby nebo v

pochybnostech si vyžádá zprávu od orgánu nebo osoby oprávněné vést

takovou evidenci. Po sepsání zaknihovaných cenných papírů soud orgánu

nebo osobě oprávněné k vedení příslušné evidence podle zvláštních

právních předpisů sdělí, které zaknihované cenné papíry obviněného byly

sepsány, datum jejich sepsání a vydá příkaz k zajištění práva nakládat

se sepsanými zaknihovanými cennými papíry.“.



21. V § 7 odst. 3 a 4 se slovo „listinné“ zrušuje.



22. V § 7 odst. 3 se slova „ ; vždy se složí“ nahrazují slovy „a složí

se“.



23. V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo na jiné

soudem určené místo; ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí se užije

obdobně“.



24. V § 7 odst. 5 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „

, zaknihované cenné papíry a jiné nehmotné věci“ a slova „zvláštního

právního předpisu5)“ se nahrazují slovy „trestního řádu“.



Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.



25. V § 8 odst. 1 větě první se slova „ověří to u příslušného

katastrálního úřadu“ nahrazují slovy „ověří tuto skutečnost v katastru

nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu“.



26. V § 8 odst. 1 se věta třetí včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.



27. V § 8 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Soud vyrozumí o

usnesení o zajištění nemovitosti finanční úřad a obecní úřad, v jejichž

obvodu se zajištěná nemovitost nachází, a usnesení vyvěsí na úřední

desce soudu.“.



28. Za § 8 se vkládá označení a nadpis nové hlavy III, které znějí:



„HLAVA III



SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU“.



29. Pod nadpis hlavy III se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:



㤠8a



Účel správy a odpovědnost správce



(1) Majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto

zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby

nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho

zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil.



(2) Pro dosažení účelu správy správce vykonává v potřebném rozsahu

práva a povinnosti spojené se zajištěným majetkem, jejichž výkon mu

přiznává tento zákon, nebo jejichž výkon byl obviněnému zakázán soudem.

Správce vykonává jednotlivá práva a povinnosti podle povahy zajištěného

majetku a práv s ním spojených v souladu s tímto zákonem a zvláštními

právními předpisy a v souladu s pověřením nebo smlouvou o správě;

přitom postupuje řádně a svědomitě.



(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za

škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k

plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem

této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě

nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na

něm požadovat.



(4) Správce je povinen mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o

pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla

vzniknout v souvislosti s výkonem správy; to neplatí, odpovídá-li za

jeho činnost stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při

výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Smlouva musí pokrývat odpovědnost správce za škodu, která je způsobena

jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce správce nebo v

souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při

výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání

pojištění. Tuto smlouvu je správce povinen uzavřít nejpozději do 5 dnů

poté, co byl pověřen správou nebo s ním byla sjednána smlouva o správě,

a neprodleně po jejím uzavření doložit tuto skutečnost tomu, kdo jej

pověřil výkonem správy, nebo s ním sjednal smlouvu o správě.



(5) Limit pojistného plnění sjednaný ve smlouvě o pojištění

odpovědnosti uvedené v odstavci 4 musí činit minimálně 1 000 000 Kč pro

jednu pojistnou událost; pro správce, který na základě zajištěných práv

k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu v obchodní

korporaci, jejíž roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za

poslední účetní období předcházející pověření správou dosáhl alespoň

částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v

pracovním poměru, musí činit limit pojistného plnění minimálně 10 000

000 Kč pro jednu pojistnou událost.“.



30. V nadpisu § 9 se slovo „Správa“ nahrazuje slovem „Správce“.



31. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodl“

vkládají slova „nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1

odst. 5“.



32. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Byla-li zajištěna práva související s podílem v obchodní

korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a

je-li zapotřebí vykonávat správu podílu v obchodní korporaci (dále jen

„správa podílu“), soud uvedený v odstavci 1 pověří správou podílu osobu

zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní

povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto

postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud

zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce

statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních

podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však

některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej

ustanoví správcem podílu přednostně. Insolvenční správce může pověření

ke správě podílu odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud

uvedený v odstavci 1. Soud uvedený v odstavci 1 nepověří správou podílu

insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho

nepodjatosti.“.



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.



33. V § 9 odstavce 3 a 4 znějí:



„(3) Správu zajištěných



a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s

porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu

spotřebních daní, vykonává Generální ředitelství cel,



b) radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa

úložišť radioaktivních odpadů,



c) exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z

tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s

ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a

krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí,



d) zbraní, střeliva, munice a výbušnin, návykových látek a prekursorů,

včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky

a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství policie, v

jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení.



(4) Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku

vykonávat, zajistit výkon správy sám, zajistí jej podle povahy

zajištěného majetku



a) na základě pověření prostřednictvím organizační složky státu nebo

státní organizace příslušné hospodařit s určitým majetkem státu, nebo



b) na základě smlouvy prostřednictvím jiné osoby podnikající v určité

oblasti nebo dostatečně odborně způsobilé k výkonu správy daného

majetku, a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně.“.



34. V § 9 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a část

věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.



35. V § 9 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Smlouva může být

uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se

zajištěným majetkem. Je-li předmětem smlouvy výkon správy spočívající v

prodeji zajištěného majetku, musí v ní být i ujednání o způsobu

stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji.“.



36. V § 9 odstavec 6 zní:



„(6) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní

exekutor neprodleně vyrozumí soud uvedený v odstavci 1 o postupu podle

odstavce 4 písm. a); zajištěný majetek může předat ke správě smluvnímu

správci podle odstavce 4 písm. b) jen po předchozím souhlasu tohoto

soudu.“.



37. V § 9 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:



„(7) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, jež musí mít

písemnou formu a obsahovat zejména označení orgánu, který pověření

vydal, označení pověřeného správce a vymezení práv a povinností

spojených s výkonem správy. V pověření nebo v připojených listinách je

zapotřebí náležitě a nezaměnitelně určit zajištěný majetek, kterého se

pověření týká. Pověření může být vydáno i pro výkon dílčího právního

jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pověření se

nevydává ke správě majetku uvedeného v odstavci 3. Orgán uvedený v

odstavci 1 může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek

stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o

správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám.



(8) O pověření ke správě zajištěného majetku podle odstavce 1 písm. b)

a odstavce 2 se vyrozumí osoba, jíž byl zajištěn majetek; o pověření

správou podílu se vyrozumí také tato obchodní korporace. O zrušení

pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě se

vyrozumí osoby, které byly vyrozuměny o pověření ke správě zajištěného

majetku podle věty první.“.



38. § 10 včetně nadpisu zní:



㤠10



Práva a povinnosti správce



(1) Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení

hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména



a) včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu

bezdůvodného obohacení,



b) průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k

zajištěnému majetku, včas uplatňovat a vymáhat práva, která jinak

přísluší vlastníku nebo majiteli zajištěného majetku, případně jiné

osobě oprávněné s majetkem nakládat, a zamezovat promlčení nebo zániku

těchto práv,



c) dovolávat se neplatnosti právního jednání učiněného obviněným v

rozporu se zákazy, jež mu byly uloženy rozhodnutím o zajištění majetku

podle trestního řádu.



(2) Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je

správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením,

zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo

zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.



(3) Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním,

správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit

jeho vlastník nebo majitel, případně jiná osoba oprávněná s majetkem

nakládat.



(4) Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v

evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný

majetek není předmětem účetnictví a inventarizace.



(5) Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v

odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se

zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného

majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle

trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat,

pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu.



(6) Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce

oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do

účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se zajištěného

majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí; obviněný, jakož i jiné

osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout

veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez

dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a

neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou

pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba,

která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou

zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto

osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je

přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti

se obdobně užije § 146a trestního řádu.“.



Poznámky pod čarou č. 7 až 9 se zrušují.



39. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů znějí:



㤠10a



Správa podílu



(1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 vstupuje do

zajištěných práv společníka obchodní společnosti nebo člena družstva a

vykonává je v potřebném rozsahu v souladu s tímto zákonem a zákonem o

obchodních korporacích.



(2) Je-li pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více

členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový

postup správci umožňují, správce svolá nejvyšší orgán obchodní

korporace a jeho prostřednictvím dosáhne jejich odvolání a nechá se

místo nich zvolit členem statutárního orgánu; ustanovení zákona o

obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a

jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace

a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu

obchodní korporace se nepoužijí.



(3) Na výzvu soudu je správce povinen mu předložit v jím stanovené

přiměřené lhůtě zprávu o své činnosti při výkonu správy podílu; takovou

zprávu je správce povinen předložit soudu vždy do 15 dnů poté, co

zaniklo nebo bylo zrušeno jeho pověření ke správě podílu.



(4) Pověření správce ke správě podílu zaniká



a) zánikem jeho práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle

zákona o insolvenčních správcích,



b) zrušením jeho povolení nebo zvláštního povolení podle zákona o

insolvenčních správcích,



c) zánikem obchodní korporace bez univerzálního právního nástupce, nebo



d) jeho smrtí.



(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno oprávnění soudu zrušit pověření

správce z jiných důvodů.



(6) Pokud správce podílu vykonává v době zániku nebo zrušení pověření

funkci člena orgánu obchodní korporace, tato funkce zaniká ke dni

zániku nebo zrušení pověření; pověřil-li však soud správou podílu podle

tohoto zákona nového správce do 14 dnů poté, co bylo zrušeno nebo

zaniklo pověření dosavadního správce, přechází na nového správce tato

funkce ke dni jeho pověření správou. Právní jednání učiněná dosavadním

správcem ve funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace v době

mezi zrušením nebo zánikem jeho pověření a okamžikem, kdy se o zrušení

nebo zániku pověření dozví, zůstávají platná, pokud je schválí nový

statutární orgán. Dosavadní správce je povinen poskytnout novému

správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci na jejich žádost

potřebnou součinnost, zejména je informovat o jím učiněných právních

jednáních.



§ 10b



Odměna správce podílu



(1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 má právo na

odměnu a náhradu hotových výdajů.



(2) Odměna správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává

funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace, a náhrada jeho

hotových výdajů se hradí z majetku obchodní korporace. Nedostačuje-li

majetek obchodní korporace zcela nebo zčásti k úhradě odměny správce a

k náhradě jeho hotových výdajů, hradí je stát. Odměnu správce, který

vykonává správu podílu a není členem jejího statutárního orgánu, a

náhradu jeho hotových výdajů hradí stát.



(3) Soud rozhodne na návrh správce o výši jeho odměny a v případě, že

hotové výdaje hradí stát, také o výši náhrady jeho hotových výdajů;

návrh správce musí obsahovat vyúčtování odměny a hotových výdajů,

přičemž navrhovanou výši náhrady hotových výdajů je správce povinen

prokazatelně doložit a odůvodnit jejich účelnost a důvodnost. Proti

tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.



(4) Při stanovení výše odměny správce soud vychází ze skutečnosti, zda

správce vykonává v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu,

a z výše obratu obchodní korporace. Nelze-li výši odměny správce

stanovit podle těchto kritérií, přihlédne soud při stanovení její výše

k délce doby výkonu správy, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti

správce, a vykonává-li správce v obchodní korporaci funkci člena

statutárního orgánu, přihlédne soud také k výši odměny ostatních členů

statutárního orgánu nebo, není-li takových členů statutárního orgánu,

přihlédne k výši odměny bývalých členů statutárního orgánu.



(5) V případech, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí

stát, vyplatí je soud z prostředků státního rozpočtu.



(6) Soud může v průběhu výkonu správy podílu rozhodnout o vyplacení

zálohy odměny a náhrady hotových výdajů správci, a to i opakovaně.



(7) Způsob stanovení odměny a hotových výdajů správce pověřeného

správou podílu, nejvyšší přípustnou výši odměny a hotových výdajů

hrazenou státem a způsob jejich výplaty stanoví prováděcí právní

předpis.“.



40. § 11 a 12 včetně nadpisů znějí:



㤠11



Náklady správy



Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí soud z

prostředků státního rozpočtu, pokud zvláštní právní předpisy upravující

nakládání se zajištěným majetkem neumožňují jejich úhradu jiným

způsobem.



§ 12



Prodej zajištěného majetku



(1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím

souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo

ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit

k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být

poučen.



(2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji

zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že



a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě,



b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová

vozidla a elektrozařízení,



c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo



d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo

zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými

obtížemi.



(3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený

nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného

majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.



(4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje



a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících

prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí,



b) jiný orgán činný v trestním řízení, územní pracoviště Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu nebo

státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž

se řídí hospodaření s majetkem státu,



c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících

exekuci,



d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných

dražbách,



e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě.



(5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu.



(6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je

přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o

stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně

užije § 146a trestního řádu.“.



41. Za § 12 se vkládá označení a nadpis nové hlavy IV, které znějí:



„HLAVA IV



ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ“



42. Pod nadpis hlavy IV se vkládá nový § 12a, který zní:



㤠12a



Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 10b odst. 7.“.



Čl. II



Přechodné ustanovení



Ustanovení tohoto zákona o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou

újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy, se

nepoužijí na smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



ČÁST DRUHÁ



Změna trestního řádu



Čl. III



Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969

Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980

Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990

Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993

Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního

soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.

150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č.

166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.

30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č.

200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.

218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.

257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.

587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č.

394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.

165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č.

170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu

Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb.,

zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb.,

zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb.,

zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb.,

zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb.,

zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu

Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011

Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011

Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011

Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č.

390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č.

141/2014 Sb. a zákona č. 77/2015 Sb., se mění takto:



1. V § 42 odst. 1 a § 349b se slova „nebo jiná majetková hodnota“

zrušují.



2. V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) Byla-li zabrána nebo má-li podle návrhu být zabrána věc, která je

součástí majetku svěřenského nebo podílového fondu, má v trestním

řízení postavení zúčastněné osoby svěřenský správce nebo

obhospodařovatel podílového fondu.“.



3. V § 47 odst. 1 se slova „Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku

poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným

činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem

bude mařeno nebo ztěžováno“ nahrazují slovy „Byla-li poškozenému

způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li

obviněný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení“.



4. V § 47 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Zajišťovat nelze nárok,

který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nelze užít majetek,

který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu

rozhodnutí o zajištění.“.



5. V § 47 odstavec 4 zní:



„(4) Soud a v přípravném řízení státní zástupce v usnesení o zajištění

zakáže obviněnému, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění a

případně též majetek, který bude při výkonu takového rozhodnutí sepsán,

po oznámení usnesení převedl na jiného nebo jej zatížil anebo aby jej

záměrně poškozoval nebo ničil. Dále mu uloží, aby předsedovi senátu a v

přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení a u

následně sepsaného majetku v jimi stanovené lhůtě sdělil, zda a kdo má

k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným

způsobem omezen výkon práva s ním nakládat, a bylo-li zajištěno

majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající

plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené

lhůtě (§ 66). Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o

zajištění nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon

dalších práv souvisejících se zajištěným majetkem, a to včetně práv

teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy

uvedenými ve větě první a třetí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti

přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba obviněného poučit.“.



6. V § 47 se odstavce 5 a 6 zrušují.



Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 5 až 8.



7. V § 47 odst. 5 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „ ,

exekuce nebo insolvenčního řízení“.



8. V § 48 odst. 2 se věta druhá zrušuje.



9. V § 48 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:



„(3) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní

zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká

zajištěného majetku.



(4) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění;

o této žádosti soud a v přípravném řízení státní zástupce, který o ní

rozhoduje, vyrozumí poškozeného, jehož nárok byl zajištěn. Byla-li

žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody,

opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.“.



10. V § 49 se slova „vynětí ze zajištění“ nahrazují slovy „povolení

provedení úkonu“.



11. V části první v nadpisu hlavy čtvrté se slova „ , VĚCÍ A JINÝCH

MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „A VĚCÍ“.



12. V části první hlavě čtvrté nadpis oddílu čtvrtého zní: „Zajištění

věcí“.



13. V § 78 odst. 1 se za slovo „sebe“ vkládá slovo „hmotnou“.



14. V § 78 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:



„(4) Byla-li vydána hmotná věc, s níž jsou spojena práva, jež je třeba

zajistit, postupuje se při jejich zajištění přiměřeně podle § 79e.



(5) Osoba, která hmotnou věc vydala, nesmí po dobu zajištění takovou

věc převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Právní jednání učiněné v

rozporu s tímto zákazem je neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez

návrhu. O tom je třeba tuto osobu poučit.



(6) Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 3 uloží osobě,

která hmotnou věc vydala, aby mu v jím stanovené lhůtě sdělila, zda a

kdo má k vydané věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným

způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky

nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66); o zajištění hmotné

věci následně vyrozumí osoby a orgány, o nichž se dozví, že mají k

takové věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl

omezen výkon práva s ní nakládat. O zajištění věci dále bezodkladně

vyrozumí orgán, který podle jiných právních předpisů vede evidenci

takových věcí.



(7) Postup při správě zajištěných hmotných věcí stanoví zvláštní právní

předpis.



(8) Odstavce 4 až 7 se neužijí na hmotné věci, které orgán činný v

trestním řízení převzal do úschovy pouze za účelem provedení důkazu.“.



15. V § 79 odst. 1 se za slovo „Nebude-li“ vkládá slovo „hmotná“.



16. V § 79 odst. 2 se za slova „vydal, odnětí“ vkládá slovo „hmotné“.



17. V § 79 odst. 4 se za slovo „odnětí“ vkládá slovo „hmotné“.



18. V § 79 odst. 5 se za slovo „odňaté“ vkládá slovo „hmotné“.



19. V § 79 odst. 6 se za slovo „která“ vkládá slovo „hmotnou“ a za

slovo „byla“ se vkládá slovo „hmotná“.



20. V § 79 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a písemné

poučení o tom, že vydanou nebo odňatou hmotnou věc nesmí převést na

někoho jiného nebo ji zatížit, přičemž právní jednání učiněné v rozporu

s tímto zákazem je neplatné“.



21. V § 79 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Na odňatou hmotnou věc, která nebyla orgánem činným v trestním

řízení převzata do úschovy za účelem provedení důkazu, se přiměřeně

užije § 78 odst. 4 až 8.“.



22. V § 79a odst. 2 se slova „bankovní spojení, kterým se rozumí číslo

účtu a kód banky, a dále“ nahrazují slovy „číslo účtu a“.



23. V § 79a odst. 2 se za větu pátou vkládá věta „Právní jednání

učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v rozhodnutí je neplatné, přičemž

soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba majitele účtu

poučit.“.



24. V § 79a odst. 2 větě sedmé se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova

„ , exekuce nebo insolvenčního řízení“.



25. V § 79a odst. 2 větě osmé se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají

slova „ , exekuce nebo insolvenčního řízení“ a za slovo „prováděn“ se

vkládají slova „nebo je-li s těmito peněžními prostředky v exekučním

nebo insolvenčním řízení nakládáno“.



26. V § 79a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , jež má,

pokud jde o zrušení zajištění nebo jeho omezení, odkladný účinek“.



27. V § 79a se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Postup při správě zajištěných peněžních prostředků na účtu u banky

stanoví zvláštní právní předpis.“.



28. V § 79b se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „ , blokaci

peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření“.



29. V § 79b se slova „Na postup při rozhodování o zajištění a na

zrušení nebo omezení zajištění“ nahrazují slovem „Jinak“.



30. V § 79c odstavec 1 zní:



„(1) Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní

zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, orgán nebo osoba

oprávněná k vedení příslušné evidence podle jiných právních předpisů

zajistí právo majitele nakládat s těmito zaknihovanými cennými papíry;

náleží-li toto právo jiné oprávněné osobě, zajistí je této osobě.“.



31. V § 79c odstavce 3 a 4 znějí:



„(3) V usnesení o zajištění zaknihovaných cenných papírů se tomu, komu

byly zaknihované cenné papíry zajištěny, zakáže, aby po oznámení

usnesení zaknihované cenné papíry převedl na někoho jiného nebo je

zatížil, a uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který

rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo

má k zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo zda je

jiným způsobem omezen výkon práva s nimi nakládat, s upozorněním na

následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Orgán činný

v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, může podle povahy a

okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v

rozhodnutí o zajištění nebo i v dodatečném rozhodnutí zakázat nebo

omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnými

zaknihovanými cennými papíry, a to včetně práv teprve v budoucnu

vzniklých; při jejich zajištění postupuje přiměřeně podle § 79e. Právní

jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je

neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je

třeba toho, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, poučit.



(4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto

rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k

zajištěným zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo

vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s nimi nakládat.“.



32. V § 79c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:



„(5) Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na

postup při rozhodování o zajištění, na nakládání se zajištěnými

zaknihovanými cennými papíry v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo

insolvenčního řízení a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně

užije ustanovení § 79a.“.



Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.



33. V § 79d odstavec 2 zní:



„(2) V usnesení o zajištění nemovitosti se tomu, komu byla nemovitost

zajištěna, zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost převedl na

jiného nebo ji zatížil anebo aby ji záměrně poškozoval nebo ničil, a

uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o

zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k

nemovitosti předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen

výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové

výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Právní jednání učiněné v rozporu s

tímto zákazem je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez

návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nemovitost zajištěna, poučit.

Opis usnesení o zajištění zašle orgán uvedený v odstavci 1 příslušnému

katastrálnímu úřadu a zároveň jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se

zajištěnou nemovitostí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení

účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Státní

zástupce zašle příslušnému katastrálnímu úřadu opis rozhodnutí o

zrušení zajištění nemovitosti podle odstavce 1.“.



34. V § 79d odst. 3 se slova „vlastníka nemovitosti“ nahrazují slovy

„toho, komu byla nemovitost zajištěna,“ a slova „Vlastník nemovitosti“

se nahrazují slovy „Ten, komu byla nemovitost zajištěna,“.



35. V § 79d odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Orgán činný v

trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí

osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nemovitosti

předkupní, nájemní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl

omezen výkon práva s ní nakládat; dále o něm vyrozumí finanční úřad a

obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází.“.



36. V § 79d odstavec 5 zní:



„(5) Zápis vlastnického nebo jiného práva k zajištěné nemovitosti na

základě právního jednání, kterým ten, komu byla nemovitost zajištěna,

nakládá s nemovitostí, lze po vyrozumění příslušného katastrálního

úřadu podle odstavce 2 povolit jen s předchozím souhlasem orgánu, který

rozhodl o zajištění podle odstavce 1. Byl-li podle katastrálního zákona

podán návrh na zápis práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na

základě právního jednání, kterým ten, komu je následně nemovitost

zajištěna, nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím

zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně

rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní

moci usnesení o jejím zajištění.“.



37. V § 79d odst. 6 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „ ,

exekuce nebo insolvenčního řízení“ a za slovo „prováděn“ se vkládají

slova „nebo je-li s takovou nemovitostí v exekučním nebo insolvenčním

řízení nakládáno“.



38. V § 79d odst. 8 se slova „Vlastník nemovitosti, která byla

zajištěna“ nahrazují slovy „Ten, komu byla nemovitost zajištěna“ a

slova „ji vlastník nemovitosti, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat“

se nahrazují slovy „být podána opakovaně, neuvádí-li se v ní nové

důvody,“.



39. V nadpisu § 79e a v § 79e odst. 1, 7 a 8 se slova „jiné majetkové

hodnoty“ nahrazují slovy „nehmotné věci“.



40. V § 79e odst. 1 větě první se slova „majetková hodnota“ nahrazují

slovy „nehmotná věc“, slovo „79d“ se nahrazuje slovem „79c“ a slova

„majetkové hodnoty“ se nahrazují slovy „nehmotné věci“.



41. V § 79e odstavec 2 zní:



„(2) V usnesení o zajištění nehmotné věci se tomu, komu byla nehmotná

věc zajištěna, zakáže, aby ji po oznámení usnesení převedl na jiného

nebo ji zatížil. Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení

o zajištění nehmotné věci nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo

omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou nehmotnou

věcí, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání

učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je

neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je

třeba toho, komu byla nehmotná věc zajištěna, poučit.“.



42. V § 79e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, se dále uloží, aby orgánu

činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od

oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k nehmotné věci předkupní nebo

jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat,

a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou

poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění

takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). V usnesení se ten, komu byla

nehmotná věc zajištěna, vyzve také k vydání všech listin, jejichž

předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné nehmotné

věci, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené

lhůtě (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy orgánu

činného v trestním řízení, který rozhodl o zajištění.“.



Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.



43. V § 79e odstavce 4 a 5 znějí:



„(4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto

rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k

zajištěné nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve

kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. Usnesení o zajištění

rovněž oznámí tomu, kdo má poskytnout odpovídající plnění, a uloží mu,

aby složil předmět plnění do jeho úschovy nebo na jiné jím určené

místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo

dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní. Usnesení o

zajištění nehmotné věci se dlužníku oznámí dříve, než tomu, komu byla

nehmotná věc zajištěna, je-li dlužník znám. Usnesení o zajištění podílu

v obchodní korporaci se oznámí také obchodní korporaci.



(5) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto

rozhodnutí vyrozumí bezodkladně orgán, který podle jiných právních

předpisů vede evidenci nehmotné věci, která byla zajištěna, a zároveň

jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se zajištěnou nehmotnou věcí

nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu

tuto skutečnost neprodleně oznámil.“.



44. V § 79e odst. 6 větě první a v § 79e odst. 7 se slova „jiné

majetkové hodnotě“ nahrazují slovy „nehmotné věci“.



45. V § 79e odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Se zajištěnou

nehmotnou věcí lze v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo

insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy

senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon

rozhodnutí prováděn nebo je-li s takovou nehmotnou věcí v exekučním

nebo insolvenčním řízení nakládáno k uspokojení pohledávky státu.“.



46. V § 79f se slova „jinou majetkovou hodnotu“ nahrazují slovy

„nehmotnou věc“.



47. V § 79f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní

zástupce povolit na návrh osoby, jíž byla náhradní hodnota zajištěna,

provedení úkonu, který se týká zajištěné náhradní hodnoty. Proti

takovému rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.



48. Za § 79f se vkládá nový § 79g, který zní:



㤠79g



Důvod zajištění věci lze v průběhu trestního řízení změnit rozhodnutím,

proti kterému je přípustná stížnost.“.



49. V nadpisu nad § 80 se slova „a jinou majetkovou hodnotou“ zrušují.



50. V § 81a se slova „jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „jiných

nehmotných věcí“.



51. V § 81b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Byl-li vydán nebo odňat exemplář rostliny nebo živočicha,

regulovaná kožešina nebo výrobek z tuleně nebo jiný jedinec, které lze

zadržet pro účely jejich zabavení podle zákona o obchodování s

ohroženými druhy, nebo jedinec zvláště chráněného druhu rostliny nebo

živočicha anebo volně žijícího ptáka, které lze odebrat podle zákona o

ochraně přírody a krajiny, a není-li jich třeba pro důkazní účely a

nelze-li je vrátit podle § 80, orgán činný v trestním řízení, kterému

byly vydány, nebo který vydal příkaz k jejich odnětí, je postoupí České

inspekci životního prostředí a zajistí jejich předání inspekci, pokud k

němu dosud nedošlo; tím je zajištění ukončeno.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



52. V nadpisu § 146a se za slovo „osob“ vkládá slovo „ , věcí“.



53. V § 146a odst. 1 písm. c) se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „

, blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření“.



54. V § 146a odst. 1 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.



55. V § 146a odst. 1 písmeno f) zní:



„f) zajistil nehmotnou věc, rozhodl o omezení zajištění nehmotné věci,

nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79e

odst. 1 a 8),“.



56. V § 146a odst. 1 písm. g) se za slovo „hodnoty“ vkládají slova „ ,

nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěné náhradní hodnoty“.



57. V § 146a odst. 1 písmena h) až j) znějí:



„h) změnil důvod zajištění věci (§ 79g),



i) zajistil majetek pro účely zajištění nároku poškozeného nebo rozhodl

o omezení zajištění, nepovolil provedení úkonu týkajícího se

zajištěného majetku, anebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení

takového zajištění (§ 47 a § 48 odst. 2 až 4),



j) zajistil majetek obviněného pro účely výkonu peněžitého trestu nebo

trestu propadnutí majetku, rozhodl o omezení zajištění, nepovolil

provedení úkonu týkajícího se zajištěného majetku, anebo nevyhověl

žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 344a, 344b, 347 a

349),“.



58. V § 146a odst. 2 se slova „§ 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e

odst. 1 a 7 nebo § 79f“ nahrazují slovy „§ 79c odst. 2, 3 a 5, § 79d

odst. 1 a 7, § 79e odst. 1, 2 a 8, § 79f odst. 2 nebo § 79g“.



59. V nadpisu nad § 239 a v nadpisu § 349b se slova „nebo jiné

majetkové hodnoty“ zrušují.



60. V § 239 odst. 1 a 2, § 314e odst. 2 písm. f), § 349b větě první a

druhé a v § 358 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.



61. V § 343 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Bylo-li nařízeno vymáhání peněžitého trestu, jehož výkon je

zajištěn na majetku odsouzeného, na jeho úhradu se přednostně užije

zajištěný majetek.“.



Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.



62. V § 344 odst. 3 se za slovo „zmařen“ vkládají slova „ , zejména

nelze-li peněžitý trest uhradit z majetku zajištěného pro účely jeho

výkonu“.



63. Za § 344 se vkládají nové § 344a a 344b, které včetně nadpisu

znějí:



„Zajištění výkonu peněžitého trestu



§ 344a



(1) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k

povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat

uložení peněžitého trestu, může soud a v přípravném řízení státní

zástupce zajistit určenou část majetku obviněného. K zajištění nelze

užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z

výkonu rozhodnutí o zajištění.



(2) Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost.



(3) Na rozhodování o zajištění výkonu peněžitého trestu a postup při

zajištění se jinak užije § 47 odst. 4 až 6 a § 47 odst. 8 obdobně.



§ 344b



(1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší nebo

omezí, pomine-li důvod, pro který byla určená část majetku zajištěna,

nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno.



(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce

na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného

majetku.



(3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění.

O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce

neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný,

neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní

moci rozhodnutí.



(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež

má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení

zajištění, odkladný účinek.“.



64. V § 347 odst. 1 se slova „ , a je obava, že výkon tohoto trestu

bude zmařen nebo ztížen“ zrušují.



65. V § 347 odst. 1 větě první a větě druhé se za slova „majetek

obviněného“ vkládají slova „nebo jeho určenou část“.



66. V § 347 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K zajištění nelze

užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z

výkonu rozhodnutí o zajištění.“.



67. V § 348 odstavec 1 zní:



„(1) Zajištění postihuje veškerý majetek obviněného nebo jeho určenou

část, včetně plodů a užitků, které z nich plynou. Zajištění celého

majetku se vztahuje i na majetek, který obviněný nabude po zajištění.“.



68. V § 348 odst. 2 se slova „podle odstavce 1“ zrušují a slova „až 10“

se nahrazují slovy „až 6 a § 47 odst. 8 obdobně“.



69. § 349 zní:



㤠349



(1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší nebo

omezí, pomine-li důvod, pro který byly majetek nebo jeho určená část

zajištěny, nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo

nařízeno.



(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce

na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného

majetku.



(3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění.

O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce

neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný,

neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní

moci rozhodnutí.



(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež

má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení

zajištění, odkladný účinek.“.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže



Čl. IV



Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o

soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o

soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona

č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona

č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona

č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona

č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb. a zákona

č. 77/2015 Sb., se mění takto:



1. V § 21 odst. 1 a 2, § 24 odst. 1 písm. d), § 35 odst. 5 a § 88a

odst. 3 písm. a) a c) se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.



2. V § 88a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „majetku, věcí nebo

jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „majetku nebo věcí“.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna trestního zákoníku



Čl. V



Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.,

zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb.,

zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,

zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb.,

zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb.,

zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 259/2013 Sb. a zákona č. 141/2014

Sb., se mění takto:



1. V § 43 odst. 2, § 45 odst. 1, § 52 odst. 1 písm. f), § 70 odst. 2 až

4, § 71 odst. 1 větě první a druhé, § 71 odst. 2, § 72, § 98 odst. 1, §

101 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 úvodní části

ustanovení, § 101 odst. 2 písm. b) a c), § 101 odst. 3, § 101 odst. 4

úvodní části ustanovení, § 101 odst. 5, § 102, § 104 odst. 2, § 105

odst. 1 písm. e), § 135, § 152 odst. 1, § 153 odst. 1, § 156 odst. 1, §

157 odst. 1, § 183 odst. 1 a 2, § 189 odst. 1, § 190 odst. 2, § 191

odst. 1 a 2 závěrečné části ustanovení, § 192 odst. 3, § 205 odst. 1

závěrečné části ustanovení, § 206 odst. 1, § 209 odst. 1, § 210 odst. 1

závěrečné části ustanovení, § 214 odst. 1 závěrečné části ustanovení, §

215 odst. 1, § 216 odst. 1 písm. a) a b), § 216 závěrečné části

ustanovení, § 217 odst. 1, § 228 odst. 1, § 229, § 230 odst. 1, § 230

odst. 2 závěrečné části ustanovení, § 230 odst. 3 úvodní části

ustanovení, § 231 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 231 odst. 2

úvodní části ustanovení, § 232 odst. 1 závěrečné části ustanovení, §

232 odst. 2, § 234 odst. 1, § 235, § 236 odst. 1, § 239 odst. 1, § 245

odst. 1, § 246 odst. 1, § 248 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 248

odst. 3 úvodní části ustanovení, § 253 odst. 1, § 260 odst. 1, § 261

odst. 1, § 268 odst. 1 a 3 úvodní části ustanovení, § 269 odst. 1 a 2

úvodní části ustanovení, § 270 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, §

271 odst. 1, § 279 odst. 1, § 284 odst. 1 a 2, § 285 odst. 1 a 2, § 286

odst. 1, § 297 odst. 1, § 298a odst. 1, § 299 odst. 1 a 3 úvodní části

ustanovení, § 300 a 301, § 302 odst. 1 závěrečné části ustanovení, §

303 odst. 1, § 304 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 305 odst. 1,

§ 306 odst. 1, § 307 odst. 1, § 336 závěrečné části ustanovení, § 338

odst. 1, § 342 odst. 1, § 393 odst. 2 a v § 398 odst. 2 se slova „nebo

jiné majetkové hodnoty“ zrušují.



2. V nadpisu § 70, v nadpisu § 72 a v nadpisu § 101 se slova „nebo jiné

majetkové hodnoty“ zrušují.



3. V § 70 odstavec 1 zní:



„(1) Soud uloží trest propadnutí věci, kterou pachatel získal trestným

činem nebo jako odměnu za něj.“.



4. V § 70 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Soud může uložit trest propadnutí věci,



a) které bylo užito k spáchání trestného činu nebo která byla k

spáchání trestného činu určena, nebo



b) kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc uvedenou v odstavci 1,

pokud hodnota věci uvedené v odstavci 1 není ve vztahu k hodnotě nabyté

věci zanedbatelná.“.



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.



5. V § 70 odst. 3, § 71 odst. 1 větě první, § 101 odst. 2 písm. b) a

c), odst. 3 a odst. 4 písm. a), § 206 odst. 1, § 214 odst. 1 písm. a) a

b), § 215 odst. 1, § 216 odst. 1 písm. b), § 219 odst. 1, § 337 odst. 3

písm. a) a § 414 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinou majetkovou

hodnotu“ zrušují.



6. V § 70 odst. 4 se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v

odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „uvedenou v odstavci 2“.



7. V § 70 odst. 6, § 71 odst. 2, § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení,

§ 101 odst. 2 písm. a) až c), § 104 odst. 1 a § 135 se slova „nebo jiná

majetková hodnota“ zrušují.



8. V § 71 odst. 1 se slova „odst. 1 a 2“ zrušují.



9. V § 71 odst. 2 a v § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova

„odst. 1“ zrušují.



10. V § 101 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „pachatelem“ vkládají

slova „nebo je-li součástí majetku svěřenského fondu nebo podílového

fondu a byla-li nabyta“.



11. V § 101 odst. 4 písm. d) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotou“

zrušují.



12. V § 102 se slova „náleží věc nebo jiná majetková hodnota, která“

zrušují, za slovo „zabrána“ se vkládá slovo „věc“ a číslo „4“ se

nahrazuje číslem „5“.



13. V § 104 odst. 2 se slova „§ 70 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 70 odst.

5“.



14. V nadpisu § 134 a v nadpisu § 135 se slova „a jiná majetková

hodnota“ zrušují.



15. V § 134 odst. 1 se čárka za slovem „zvířata“ nahrazuje slovem „a“ a

slova „ , peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry“ se zrušují.



16. V § 134 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení

odstavce 1.



17. V § 137 se věta třetí zrušuje.



18. V nadpisu § 138 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ zrušují.



19. V § 138 odst. 2 se čárka za slovem „prostředí“ nahrazuje slovem „a“

a slova „a jiné majetkové hodnoty“ se zrušují.



20. V § 214 odst. 2 písm. a), § 214 odst. 3 písm. b) a c), § 214 odst.

4 písm. a), § 215 odst. 3 písm. a), § 216 odst. 1 závěrečné části

ustanovení, § 216 odst. 2 písm. a), § 216 odst. 3 písm. b) a c), § 216

odst. 4 písm. b) a v § 217 odst. 3 písm. a) se slova „nebo jiné

majetkové hodnotě“ zrušují.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim



Čl. VI



Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení

proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 141/2014 Sb., se

mění takto:



1. V § 15 odst. 1 písm. d), odst. 2 a 3, § 19 a v § 26 se slova „nebo

jiné majetkové hodnoty“ zrušují.



2. V nadpisu § 19 a v nadpisu § 26 se slova „nebo jiné majetkové

hodnoty“ zrušují.



3. V § 26 se slova „nebo jinou majetkovou hodnotou“ zrušují.



4. V § 30 odst. 1 se slova „policejní orgán“ nahrazují slovy „orgán

činný v trestním řízení, který trestní stíhání zahájil,“.



5. V § 33 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.



6. V § 33 odstavec 2 zní: „(2) Z důležitých důvodů může předseda senátu

a v přípravném řízení státní zástupce na návrh dotčené právnické osoby

povolit provedení úkonu, který se týká majetku, na nějž se vztahuje

zajišťovací opatření podle odstavce 1. Nevyhoví-li státní zástupce

návrhu právnické osoby podle věty první, je povinen jej nejpozději do 5

pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto

postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu.“.



7. V § 33 odst. 3 se slova „Zajišťovací opatření se“ nahrazují slovy

„Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zajišťovací

opatření“.



8. V § 33 odstavec 5 zní: „(5) Právnická osoba, které bylo uloženo

zajišťovací opatření podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o

zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti se musí neodkladně

rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji právnická osoba,

neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní

moci rozhodnutí. Nevyhoví-li takové žádosti v přípravném řízení státní

zástupce, je povinen ji nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení

předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou

právnickou osobu.“.



9. V § 33 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „3“ se

nahrazuje číslem „2“.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních



Čl. VII



Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech

trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., se mění takto:



1. V § 11 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; v takovém

případě se při správě placení nákladů postupuje podle daňového řádu“.



2. V § 68 větě první se slova „ , jiná majetková hodnota“ zrušují.



3. V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „ , jiných majetkových hodnot“

zrušují.



4. V § 120 odst. 2, § 121 odst. 3, § 178 odst. 2, § 278 odst. 1 písm.

a) a b), § 286 odst. 1, § 292 odst. 1 písm. b) a c) a v § 293 odst. 2

písm. b) a c) se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.



5. V § 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při správě placení

nákladů se postupuje podle daňového řádu.“.



6. V § 178 odst. 2 se slova „ , věc nebo jinou majetkovou hodnotu“

nahrazují slovy „nebo věc“.



7. V § 226 odst. 1 písmeno a) zní:



a) věc, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že je určena ke

spáchání trestného činu nebo byla k jeho spáchání užita nebo je výnosem

z trestného činu,“.



8. V § 233 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; o

stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v §

146a odst. 1 trestního řádu“.



9. V části páté v nadpisu hlavy VII se slova „ , VĚCÍ NEBO JINÝCH

MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „NEBO VĚCÍ“.



10. V části páté hlavě VII v nadpisu dílu 1 a v nadpisu dílu 2 se slova

„ , věcí nebo jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „nebo věcí“.



11. V § 278 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu“

zrušují.



12. V § 290 odst. 3 se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují.



13. V § 293 odst. 2 písm. a) se slova „nebo jiných majetkových hodnot“

zrušují.



ČÁST SEDMÁ



Změna katastrálního zákona



Čl. VIII



Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se

mění takto:



1. V § 22 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , státního

zástupce, policejního orgánu“.



2. V § 27 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , státního zástupce,

policejního orgánu“.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy



Čl. IX



Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě

rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k

ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s

ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009

Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 467/2011

Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:



1. V § 25 odst. 2 písm. j) se za slovo „exempláře“ vkládají slova „a

exempláře, které byly zajištěny v trestním řízení“.



2. V § 25 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno k), které zní:



„k) spravuje exempláře, regulované kožešiny, výrobky z tuleňů a jiné

jedince zajištěné v trestním řízení, které jí byly předány ke správě

podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení.“.



3. V § 29a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , jakož i živé

exempláře, jejichž správa přísluší Inspekci“.



4. V § 34b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Na správu exemplářů, výrobků z tuleňů, regulovaných kožešin a

jiných jedinců předaných Inspekci podle zákona o výkonu zajištění

majetku a věcí v trestním řízení se přiměřeně užijí ustanovení tohoto

zákona upravující nakládání se zadrženými exempláři; včetně způsobu

výpočtu výše náhrady nákladů péče o živé exempláře provozovatelům

záchranných center.“.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích



Čl. X



V § 11 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb.,

zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb.,

zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2011 Sb.,

zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., písmeno d) zní:



„d) s exempláři rostlin a živočichů, regulovanými kožešinami, výrobky z

tuleňů a jinými jedinci chráněnými podle zákona o obchodování s

ohroženými druhy a jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

a volně žijících ptáků chráněnými podle zákona o ochraně přírody a

krajiny, jež připadly státu, přísluší Ministerstvu životního

prostředí,“.



Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.



ČÁST DESÁTÁ



ÚČINNOST



Čl. XI



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce

následujícího po dni jeho vyhlášení.



Hamáček v. r.



Zeman v. r.



Sobotka v. r.