261/1920 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 26. dubna 1920,
jímž se provádí zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o
úpravě uhelného hospodářství, v části II. a III. o uhelné dávce (§§
32-52).
Změna: 420/1921 Sb.
K §u 32 zák.
§ 1.
Cenou, z které se vyměřuje dávka uhelná, je cena loco důl včetně
naložení do dopravního prostředku, a jest k ní počítati veškeré úhrady
a doplatky jakéhokoliv druhu, jež podnikatel dolu za uhlí přímo nebo
nepřímo pro sebe obdrží neb obdržeti má.
Je-li pro uhlí cena dle § 5 zákona úředně stanovena a nepřekročuje-li
se tato cena úhradami nebo doplatky v prvním odstavci zmíněnými, lze z
ní vyloučiti příplatky dle § 5 zákona úředně stanovené, pokud byly již
stanoveny do dne vyhlášení tohoto nařízení nebo pokud budou příště
vyhlášeny s výslovným dodatkem, že nepodléhají dávce uhelné.
Prodává-li podnikatel dolu uhlí za cenu vyšší než úředně stanovenou,
sraziti lze z prodejní ceny dávku, odpovídající úředně stanovené ceně,
jakož i příplatky v odst. 2. uvedené jen tenkráte, když požadování
vyšší ceny neodporuje platným předpisům (při vývozu uhlí do ciziny) a
když spolu podnikatel dolu rozvrhne v předepsaných zápisech (denních
zápisech § 3 , cenových výkazech § 3 , měsíčních účtech § 4 ) podrobně
úhrnnou cenu v cenu základní (úředně stanovenou), z této ceny
vypadající dávku, příplatky shora uvedené a konečně částku, zbývající z
vyšší ceny, a tomuto zbytku odpovídající dávku; byla-li cena při
prodejích do ciziny stanovena v cizí měně, jest ji přepočítati na Kč a
v zápisech udati dle kursu, platného v den, kdy vznikla povinnost k
zapravení dávky, nedojde-li s finančním úřadem I. stol. k dohodě na
jiné základně. Cena za uhlí účtovaná musí odpovídati v konečné cifře
rozvrhu, udanému v zápisech. Pokud podnikatel dolu nesplní výše
uvedených podmínek, vezme se za základ pro vyměření dávky uhelné cena
beze srážek.
Nejsou-li ceny za uhlí dle § 5 zákona úředně stanoveny, a vyměřuje-li
se tudíž dávka ze skutečné prodejní ceny, nepočítá se do ceny, jež
tvoří základ pro vyměření dávky, částka na dávku vypadající jen
tenkráte, když podnikatel dolu vypravení uhlí a cenu jeho v daních
zápisech způsobem v odst. 2. uvedeným podrobně vykázal a dávku z ceny
vypadající zapravil neb vyznačením v denních zápisech k zapravení
ohlásil.
§ 2.
Dávka uhelná dle § 32 zákona (dávka z těžby uhlí) zapravuje se
zpravidla najednou za veškeré v jednom kalendářním měsíci provedené
poplatné úkony a je splatna do konce příštího měsíce. Dávku lze
zapravovati některým z těchto způsobů:
1. prostřednictvím poštovního úřadu šekového v Praze na zvláštní
podřadný účet ministerstva financí č. 37.792*33 dle pravidel, vydaných
pro šekové řízení, a to zejména
a) hotově u poštovního úřadu zvláštní platenkou, ke která jest určena
pouze pro uhelnou dávku a zní „ministerstvo financí - uhelná dávka“;
platenky tyto lze objednati u dozorčího úřadu za náhradu hotových
výloh;
b) přípisem peněz buď vlastním anebo některé banky; koná-li se platba
přípisem, dlužno k šeku připojiti platenku vyplněnou stejně jako při
platbě hotovými sub a) (šek platenkový);
2. u Ústřední státní pokladny v Praze prostřednictvím peněžních ústavů
žirovým řízením Bankovního úřadu ministerstva financí.
Podnikatelé uhelných dolů jsou v obou případech povinni současně s
platbou zasílati účtárně IV b ministerstva financí dvojmo přihlášku k
zapravování uhelné dávky dle úředně předepsaného vzoru, obsahující
jméno podnikatele, dozorčí úřad ( § 22 ), měsíc, za který se dávka
zapravuje, seznam dolů, jichž se dávka týká, s vyznačením dávky na
jednotlivé doly připadající, a úhrnnou výši zapravené dávky. Účtárna
tato potvrdí na jedné z přihlášek příjem dávky, zašle ji dozorčímu
úřadu k vědomosti o vykonané platbě a druhou přihlášku si ponechá.
Koná-li se platba prostřednictvím poštovního šekového úřadu, obdrží
platitel dávky stvrzenku o vykonané platbě od poštovního šekového úřadu
neb od poštovního úřadu, kteráž má dle pravidel, platných pro styk
poplatníků se státními úřady, povahu a platnost kvitance, vydané
příslušnou státní pokladnou, pro niž je platba určena; stvrzenky vydává
v daném případě účtárna ministerstva financí, a to jen tehdy, když si
toho poplatník výslovně přeje a zaplatí porto za jich zaslání. Koná-li
se platba u Ústřední státní pokladny a přeje-li si platitel dávky
vystavení zvláštní stvrzenky, vyznačující podrobně předmět platby, musí
platitel podati přihlášku k zapravení uhelné dávky trojmo.
Použijí-li banky žirového řízení (č. 2.), jsou povinny současně
avisovati Ústřední státní pokladnu o vykonané platbě, případně o
poukazu, s udáním, že jde o uhelnou dávku a za který podnik.
§ 3.
Podnikatel dolu je povinen konati na dole denní zápisy o veškerých
úkonech, podléhajících uhelné dávce, t. j. o jednotlivých případech
vypravení uhlí z dolu a použití jeho uvnitř důlního podniku k účelům
jiným než v § 34 zákona uvedeným.
Zápisy konati jest pro každý důl dvojmo dle úředních vzorů, a to
zvláště: A. pro vagonovou dopravu (odděleně dle podacích stanic), B.
pro drobný prodej, C. pro vývoz (odděleně dle jednotlivých států, pro
které uhlí jest určeno) a D. pro spotřebu uvnitř dolů, pokud tato
podléhá dávce.
Zápisy musí obsahovati zejména běžné číslo zásilky uhlí, den výpravy,
adresu příjemce, druh a množství uhlí odděleně dle druhů, čísla vagonu,
úředně stanovenou nebo skutečnou cenu, která slouží za základ pro
vyměření uhelné dávky, případně další příplatky, úhrnnou cenu, uhelnou
dávku, poznámky.
V zápisech těchto vyznačí se každý jednotlivý odbyt uhlí nejpozději
následujícího všedního dne; odbyt uhlí, vykonaný za ceny jiné než
úředně stanovené, vyznačí se zvlášť dle jednotlivých cen a druhů uhlí,
a v poznámce se uvede, o jakou cenu (skutečnou prodejní, obvyklou
obchodní) jde, a z kterých jednotlivých složek pozůstává cena, z které
se vyměřuje dávka.
Po uplynutí dotyčného měsíce uzavře podnikatel jednotlivé sloupce
zápisů a odevzdá jeden stejnopis během osmi dnů dozorčímu úřadu ( § 22
) a druhý stejnopis uschová na dole.
Podnikatel dolu jest oprávněn konati před psané zápisy o cenách místo
na dole vědom obchodním ústředí, nachází-li se toto v obvodu téhož
finančního okresu I. neb aspoň II. stolice; v tom případě je podnikatel
povinen označiti v záznamech na dole konaných, kde se toto ústředí
nachází, dále připustiti, by nad tímto ústředím vykonán byl důchodkový
dozor (§ 42 zák. , § 22 nař. ), a připojiti k měsíčnímu účtu ( § 4 )
zvláštní cenový výkaz, obsahující denní zápisy o cenách, jaké by bylo
nutno dle hořejšího ustanovení konati zpravidla na dole.
Finanční úřad I. stol. může podnikateli toto oprávnění odepříti, je-li
toto oddělené vedení záznamů cenových na úkor důchodkovému dozoru, a
může požadovati od podnikatele náhradu zvláštních výloh, spojených s
potřebným vykonáváním důchodkového dozoru nad obchodní ústřednou,
nachází-li se tato mimo obvod dozorčího úřadu pro dotyčný důl
příslušného.
§ 4.
Současně se zapravením dávky, tedy ve lhůtě pro splatnost dávky
předepsané, jest podnikatel dolu povinen vyhotoviti dvojmo měsíční
účet, obsahující odděleně dle dolů úhrn jednotlivých položek denního
zápisu ( § 3 ) dle tohoto rozdělení.
1. celkovou těžbu a zásoby z předešlého měsíce,
2. vlastní spotřebu,
3. deputátní uhlí,
4. prodej a vlastní spotřebu uhlí, pokud podléhá dávce, s udáním místa
určení (pro tuzemsko, cizinu), způsobu dopravy, dále druhu, množství v
q, úředně stanovené nebo skutečné ceny, činící základ pro uhelnou
dávku, dále výše odvedené dávky a způsobu jejího zapravení.
Při koksárnách a briktárnách (buletárnách) nutno ještě zvlášť vyznačiti
výrobu a odbyt koksu a briket (bulet) a druh a spotřebu paliva, k jich
výrobě použitého. Podnikatel je povinen jeden stejnopis měsíčního účtu
zaslati dozorčímu úřadu ( § 22 ) a druhý uchovávati po dobu 1 roku na
dole; konají se zápisy o cenách dle § 3, posl. odst. , odděleně od dolu
v obchodním ústředí, mohou býti cenové výkazy, tvořící přílohu onoho
stejnopisu měsíčního účtu, který je určen pro důlního podnikatele,
uloženy v tomto ústředí.
Finanční úřad je oprávněn předepsati používání určitého vzoru měsíčního
účtu.
§ 5.
Finanční úřad I. stolice může, vyžádav si schválení ministerstva
financí, naříditi, aby podnikatel složil zálohu za dávku ve výši,
vypadající průměrně na jeden měsíc.
Místo složení zálohy může podnikatel voliti denní zapravování dávky dle
§ 2, č. 1., a) ; v tom případě nutno též denně odevzdávati zápisy
předepsané v § 3 , kdežto měsíční účet odpadá.
Pro zálohu, případně denní dávku, platí veškerá ustanovení, týkající se
zapravování uhelné dávky.
K §u 33 zák.
§ 6.
Žádá-li podnikatel dolu, aby mohl zapravovati uhelnou dávku teprve z
paliva (briket, bulet, koksu, kaumacitu), vyrobeného na dole, je
povinen učiniti finančnímu úřadu I. stolice příslušný odůvodněný návrh;
pokud ministerstvo financí nerozhodne jinak, může zapravovati uhelnou
dávku prozatímně dle svého návrhu.
V tomto případě nepodléhá uhelné dávce vzhledem k § 34, č. 1., zák. a §
7 tohoto nařízení ani uhlí, potřebné k pohonu strojů, sloužících k
výrobě tohoto paliva a vůbec k provozu této výroby.
K §u 34, č. 1., zák.
§ 7.
K uhlí, které se spotřebuje pro opatření provozní síly důlního podniku,
t. j. uhlí, které lze spotřebovati bez povinnosti k zapravení uhelné
dávky, počítá se uhlí potřebné k dobývání, třídění, nakládání uhlí a
jeho zhodnocení, pokud se tak děje přímo na důlním podniku, včetně
pohonu strojního zařízení, vytápění a osvětlování provozních budov a
prostranství, a dílen dle horního práva při dole provozovaných, pokud
tyto slouží výhradně k účelům důlního provozu, dále uhlí, potřebné k
pracem přípravným, konaným dle horního práva, a vůbec uhlí, potřebné k
zavedení provozu důlního podniku a udržování jeho.
Uhlí, odebrané z dolu jiného, než na kterém se spotřeba jeho děje,
osvobozeno jest, nehledíc k ostatním shora uvedeným podmínkám, od
uhelné dávky, když podnikatelé obou dolů učiní nejdéle během příštího
všedního dne po vydání nebo převzetí uhlí trojmo písemné oznámení
dozorčímu úřadu ( § 22 ) s udáním místa a doby vydání nebo převzetí
uhlí, dále jeho množství, druhu a ceny, a oznámení toto dá potvrditi
veřejným dopravním podnikem, jenž uhlí k dopravě převzal neb je vydal.
V denních zápisech, a dopravuje-li se uhlí jinak než veřejným dopravním
podnikem, též v zápisech v § 30 předepsaných je dále podnikatel dolu,
jenž uhlí vydává, povinen označiti při příslušné položce, pro koho a k
jakému účelu jest uhlí určeno.
Nečiní se rozdílu, zda se užívá přímo uhlí neb energie pomocí uhlí
vyrobené, zda se energie tato vyrábí přímo na dole neb odebírá odjinud,
a zda provozní práce koná podnikatel dolu sám na vlastní účet, neb jiný
podnikatel za úplatu.
O uhlí, spotřebovaném pro opatření provozní síly, je podnikatel povinen
konati na dole denně zápisy, z nichž musí býti zřejmy množství a druh
spotřebovaného uhlí a energie z uhlí vyrobené a způsobu upotřebení;
finanční úřad I. stolice je oprávněn předepsati pro tyto zápisy určité
vzory.
§ 8.
Užívá-li se energie, vyrobené z uhlí, také k účelům, které nepožívají
osvobození od dávky uhelné, je dávky prost jen onen díl spotřebovaného
množství, jehož je zapotřebí k účelům od dávky zproštěným.
Pro zjištění uhelné dávky za uhlí spotřebované v elektrárnách, které
vyrábějí elektrickou energii též pro účely, na něž se nevztahuje
osvobození od dávky uhelné, platí tato pravidla:
a) Je-li možno v elektrické centrále spolehlivě zjistiti množství, druh
a cenu uhlí, spotřebovaného k výrobě elektrické energie z centrály
vydané, t. j. pro výrobu energie, jejíž množství obdržíme, když od
veškeré energie vyrobené elektrickými generátory odečteme energii,
spotřebovanou pro vlastní provoz elektrárny, rovná se průměrná spotřeba
uhlí na vydanou kWh podílu ze spotřebovaného množství uhlí určitého
druhu a určité ceny, a počtu vydaných kWh. Předpokladem pro spolehlivé
zjištění je zejména, že podnikatel elektrárny koná přesné zápisy o
odběru uhlí dle jeho původu, množství, druhu, ceny a kalorické hodnoty,
o době, kdy bylo uhlí do elektrárny dopraveno, o postupu jeho
vyčerpávání dle jednotlivých druhů a o vydané elektrické energii.
Finanční úřad I. stolice může naříditi, aby pro tyto zápisy bylo
užíváno zvláštních vzorů, a stanoviti další podrobnosti, potřebné v
jednotlivých případech k spolehlivému zjištění spotřeby uhlí a výroby
elektrické energie.
b) Nelze-li však spotřebu uhlí zjistiti způsobem udaným pod a),
předpokládá se při výrobě dotyčné centrály kW-hodin za měsíc průměrná
spotřeba tepelná na vydanou kW-hodinu
do 149.999 kWH 14.000
od 150.000 do 449.999 „ 14.000-11.000
„ 450.000 „ 749.999 „ 11.000-10.000
„ 750.000 „ 1.499.999 „ 10.000-9.700
„ 1.500.000 „ 2.999.999 „ 9.700-9.300
„ 3.000.000 „ 5.999.999 „ 9.300-9.100
„ 6.000.000 „ 10.000.000 „ 9.100-9.000
a přes 10.000.000 „ 9.000
tepelných jednotek (kalorií)
Množství spotřebovaných kalorií odečte se z grafického diagramu, je-li
takový sestaven, nebo se vypočte zvlášť pro jednotlivý případ. Topí-li
na př. elektrická centrála, vydávající měsíčně 900.000 kWh, uhlím o
6000 kaloriích na 1 kg, vypočte se spotřeba uhlí na kWh takto: 900.000
kWh leží mezi 750.000 a 1.499.999 kWh (okrouhle 1.500.000 kWh).
Rozpjetí měsíční proudové dodávky od 750.000 do 1.499.999 (okrouhle
1.500.000), t. j. 750.000 kWh odpovídá rozpjetí tepelné spotřeby od
10.000 do 9700, t. j. 300 kalorií. Jest tudíž interpolační podíl
VZOREC
Tímto jest násobiti rozdíl mezi 1.500.000 a 900.000, t. j. 600.000 x
0,0004 = 240, a výsledek připočísti k nižší hranici tepelné spotřeby,
aneb násobiti rozdíl mezi 900.000 a 750.000, t. j. 150.000 x 0,0004 =
60, a tento výsledek odečísti od vyšší hranice tepelné spotřeby. Oběma
způsoby se získá stejného výsledku o tepelné spotřebě (9700 + 240 =
10.000 - 60 = 9940 kalorií).
Tento výsledek děliti je obsahem tepelných jednotek 6000 u používaného
uhlí, čímž se zjistí v daném případě 9940 : 6000 = 1,66 kg spotřeby
uhlí na 1 kWh.
Tepelnou hodnotu užívaných druhů uhlí stanoví báňský úřad I. instance,
vyslechnuv předem důlní podniky, neprovádí-li se pravidelně úředně
ověřená kalorimetrická měření; užívá-li se v centrále několik druhů
uhlí s různou tepelnou hodnotou, vezme se za základ výpočtu průměrná
tepelná hodnota ku př.: při spotřebě 2000 q po 6000 kal. a 7000 q po
4000 kal. na 1 kg činí průměrná tepelná hodnota 40.000.000 (= 2000 x
6000 + 7000 x 4000) : 9000 (= 2000 + 7000) = 4444 kalorií na 1 kg.
Užívá-li se v centrále kromě uhlí, koksu a jiného paliva z uhlí ještě
nezdaněného ještě jiných prostředků provozovacích k výrobě elektrické
energie, zmenší se tepelná spotřeba na kWh, udaná v předchozím
přehledu, v poměru energie vyrobené z tohoto nezdaněného uhlí a koksu k
veškeré vyrobené energii. Podnikatel ejst povinen učiniti takové
opatření, aby bylo možno spolehlivě zjistiti elektrickou energii,
vyrobenou jinými prostředky provozovacími než uhlím; jinak rozhodne o
tomto poměru finanční úřad I. stolice. Spotřeba uhlí na elektrickou
energii vypočte se dle odstavce a) nebo b) tohoto paragrafu.
c) Za účelem zjištění množství uhlí podrobeného dávce určí se množství
elektrické energie, dodané k účelům dávce podléhajícím, odečtením na
počitadle v elektrárně; tato spotřeba proudu násobí se pak množstvím
uhlí, potřebným na jednu kWh a zjištěným způsobem dříve udaným.
Nelze-li spolehlivě spotřebu rozděliti, nebo není-li zjišťování
spotřeby uhlí a výroby a spotřeby elektrické energie v elektrárně
možné, je finanční úřad I. stolice oprávněn po vyslechnutí důlního
podniku stanoviti obnos dávky paušálně.
Finanční úřad I. stolice je též oprávněn stanoviti v dohodě s
podnikatelem na podkladě přesných výpočtů, provedených dle § 8, odst.
2., lit. a), s výhradou přezkoumání během období nejdéle jednoročních
paušální kvotu dle množství a druhu uhlí odpovídajícího spotřebě na
jednu kWh elektrické energie.
§ 9.
Děje-li se spotřeba uhlí přímo na dole, z něhož uhlí pochází, vykazuje
se uhelná dávka z onoho dílu spotřeby, který není od dávky osvobozen,
podrobně dle ustanovení § 8 v měsíčním účtu ( § 4 ) a zapravuje se
současně s dávkou uhelnou, vypadající na ostatní odbyt uhlí.
Odebírá-li důl provozní energii, pomocí uhlí vyrobenou, z vlastní nebo
cizí elektrárny, nacházející se mimo důl, je podnikatel dolu oprávněn
sraziti si dávku uhelnou, na tuto provozní sílu vypadající, z dávky
uhelné, vypadající dle § 32 zák., na základě přesného výpočtu dle § 8 v
měsíčním účtu (§ 4 ), byť i tato elektrárna spotřebovala uhlí z různých
dolů.
Několik dolů, patřících témuž podnikateli a tvořících hospodářský celek
a odebírajících elektrickou energii z jedné elektrárny, která výhradně
nebo převážně vyrábí elektrickou energii pouze pro tyto doly, možno
považovati na celek i pro dodávky uhlí z těchto dolů do elektrárny, i
pro vyúčtování uhelné dávky, vypadající na onu část elektrické energie,
která se spotřebuje k účelům od dávky osvobozeným.
Uhelná dávka vyměřuje se dle druhu a ceny uhlí, jaké se z dolu dodává
do elektrárny, a při několika druzích a cenách dle průměru,
vypadajícího na 1 kg uhlí; nelze-li dávku takto stanoviti, nebo chce-li
tak podnikatel, vyměří se dávka, kterou lze srážeti za spotřebovanou
energii, na podkladě nejlacinějšího uhlí dotyčného dolu, při čemž se
cena určuje dle § 1.
Elektrárny, dodávající elektrickou energii k provozu důlnímu, jsou
povinny konati podrobné zápisy o spotřebě uhlí k výrobě elektrické
energie dle dolu, z něhož uhlí pochází, druhu a ceny uhlí, s udáním
doby, kdy uhlí bylo dovezeno a spotřebeno, dále o vyrobené elektrické
energii a její spotřebě, zápisy tyto předložiti finančním orgánům na
požádání k nahlédnutí a poskytovati jim písemně a ústně vysvětlivky
žádané.
Pro zjištění elektrické energie musí se nacházeti jak v elektrárně, tak
na dole počitadla úředně cejchovaná a tak přizpůsobená, aby je finanční
úřad mohl dáti pod úřední uzávěru; počitadla musí podnikatel dáti
nejdéle každých pět let úředně přecejchovati, a během této lhůty
tenkráte, když počitadlo vykazuje větší odchylku než 4 %. Výpočty o
spotřebě uhlí použitého k výrobě elektrické energie pro provoz dolů
tvoří zvláštní přílohu měsíčního účtu ( § 4 ) a musí býti podnikatelem
elektrárny potvrzeny.
Ku §u 34, č. 2., zák.
§ 10.
K osobám, oprávněným k odběru dávkyprostého uhlí t. zv. deputátního, t.
j. k zřízencům a osazenstvu dolu, pensistům, provisionistům a jejich
vdovám, lze počítati též členy správy dolu včetně majitele dolu, pokud
tito jsou osobně a trvale v důlním podniku zaměstnáni; k osobám,
oprávněným k odběru dávkyprostého uhlí deputátního, nelze počítati
osoby, zaměstnané na vedlejších podnicích, pro něž neplatí nárok na
provozní uhlí dle § 7, odst. 1.
Odběr dávkyprostého deputátního uhlí jest přípustným zpravidla jen z
dolu, na němž jest oprávněná osoba zaměstnána, nebo z jiného dolu téhož
podnikatele, tvoří-li tyto doly hospodářský celek; převážení
deputátního uhlí z jednoho dolu na druhý jest přípustným pouze za
obdobných podmínek, jaké jsou stanoveny v § 7, odst. 2.
Podnikatel dolu jest povinen o oprávněných osobách, o schválených
výměrách deputátu a o postupném jich vyčerpávání udržovati na dole
náležitý přehled a předložiti příslušné záznamy na požádání dozorčímu
úřadu ( § 22) .
Vydávání uhlí závodním školám, nemocnicím, jídelnám a jiným ústavům a
zařízením, sloužícím k dozoru dělnictva, jest vázáno obdobně na tytéž
podmínky, jako při uhlí deputátním. Zapraví-li osoba k odběru
deputátního uhlí oprávněná z uhlí tohoto uhelnou dávku prostřednictvím
podnikatele dolu, a nebyla-li tudíž uhelná dávka zkrácena, nenastupují
sice důsledky dle důchodkového trestního práva, avšak nevylučují se
důsledky vyplývající z případných zvláštních předpisů, vydaných pro
deputátní uhlí mimo obor uhelné dávky. Každé jednotlivé množství uhlí k
shora uvedeným účelům z dolu bez dávky vypravené musí býti kryto
stvrzenkou, vydanou ze zvláštního pro deputátní uhlí určeného a takto
označeného úředního rejstříku a obsahující kromě dat v § 30 tohoto
nařízení uvedených ještě výslovné označení, že jde o deputátní uhlí od
dávky osvobozené.
Osvobození od dávky pro uhlí, z něhož se vyrábějí oleje, tuky, vosk a
podobné výrobky, přiznává ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem
veřejných prací a s ministerstvem obchodu, průmyslu, živností, k
žádosti podnikatelů, touto výrobou se zabývajících, po předchozím na
útraty závodu konaném šetření, v rozsahu úplném neb částečném na dobu
obmezenou a se zřetelem k výrobním nákladům a tržním poměrům, za
kontrolních podmínek od případu k případu stanovených, při čemž se též
určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu jest zapravovati uhelnou dávku
za případné, při výrobě získané a co palivo použivatelné odpadky uhlí
od dávky osvobozeného.
K §u 35 zák.
§ 11.
Náhradní dávka vybírá se až na další ve výši stanovené pro dodatečnou
dávku ze zásob v § 38 zákona.
§ 12.
Odbavení uhlí, které bylo předem nebo dodatečně určené k provezení
územím státním neb k navrácení do ciziny, řídí se dle celních předpisů
platných pro zboží hromadné bez celní uzávěrky.
Bylo-li uhlí určené k průvozu předáno uvnitř celního území k spotřebě v
tuzemsku, jest příslušný železniční úřad (nebo plavební podnik) povinen
oznámiti to místnímu dozorčímu úřadu ( § 22) spolu s označením osoby,
které uhlí bylo vydáno a která jest povinna zapraviti dávku.
Nevydá-li se z uhlí, které z ciziny s sebou vezou lokomotivy a parní
lodi pro pohon vlastní, část jeho v tuzemsku pro jiný účel, není
zapotřebí množství uhlí s sebou vezeného hlásiti; u lokomotiv vztahuje
se osvobození od dávky i na uhlí, naložené na připojeném tendru, a i na
případ, když lokomotiva vytápí vozy vlastního vlaku.
Veze-li loď uhlí též pro jiný úřad než pro vlastní pohon, musí býti
uhlí, které jest k pohonu tomuto určeno a pro které se činí návrh na
osvobození od dávky, znatelně od ostatního uhlí odděleno; celnímu úřadu
musí býti obojí množství přesně ohlášeno.
Osvobození platí jen pro lokomotivy a lodi ze států, které poskytují
dopravním podnikům tuzemským stejnou výhodu. Při deputátním uhlí z
ciziny dováženém musí se dovozce prokázati písemnou stvrzenkou
podnikatele dolu, z něhož uhlí pochází, že uhlí patří zřízenci nebo
příslušníku osazenstva tohoto dolu, dále že zásilka je částí deputátu,
kolik q ročně činí tento deputát, a konečně jméno a bydliště oprávněné
osoby. Celní úřad zašle tuto stvrzenku, opatřiv ji příslušnými daty
celního odbavení, dozorčímu úřadu (§ 22 ), příslušnému dle bydliště
příjemcova; úřad tento vyšetří, zda jsou splněny podmínky pro
dávkyprostý dovoz uhlí, a předloží, shledá-li nějakou závadu, stvrzenku
finančnímu úřadu I. stolice s návrhem na dodatečné předepsání náhradní
dávky bez újmy případného důchodkového trestního stíhání.
K §u 36 zák.
§ 13.
Z uhlí z ciziny dovezeného zapravuje se náhradní dávka u celního úřadu
stejným způsobem jako clo na základě písemného ohlášení, jež obsahovati
má údaje, v §u 2 prov. nařízení předepsané.
V pohraničním styku při množství do 20 q není písemného ohlášení
zapotřebí; celní úřad uvede v příslušné stvrzence údaje k ohlášení
potřebné dle ústního sdělení strany nebo dle výsledku úředního šetření.
K §u 38 zák.
§ 14.
Kdo má 1. května 1920 v jednotlivém podniku (kromě důlního podniku)
nebo v jednotlivé domácnosti zásoby uhlí v množství větším než 100 q,
je povinen ohlásiti tyto zásoby nejdéle 3. května 1920 písemně a dvojmo
u příslušného dozorčího úřadu (§ 22) s udáním svého jméně a bydliště,
dále množství a druhu uhlí, vypadající dodatečné dávky a místa, kde
jest uhlí složeno.
Dozorčí úřad opatří oba stejnopisy svým stvrzením, jeden stejnopis
vrátí straně na doklad učiněného hlášení a druhý stejnopis si ponechá
jako doklad pro úřední šetření.
Velikost zásoby odhaduje se přibližně dle došlých zásilek uhlí a jeho
spotřeby.
§ 15.
Stejným způsobem, jaký jest stanoven v §u 14, jest povinen učiniti
přihlášku a zapraviti dodatečně dávku, kdo 1. května 1920 a později
obdrží uhlí, které bylo vypraveno z dolu před 1. květnem 1920.
§ 16.
Dodatečná dávka se zapravuje buď podle §u 1, č. 1., tohoto nařízení u
příslušného berního úřadu, při čemž nutno vedle ohlášení předepsaného v
§u 14, podati ještě u tohoto úřadu trojmo přihlášku ku zapravení daně,
nebo složním lístkem (červeným) poštovního šekového úřadu na účet
finančního zemského úřadu, při čemž dlužno na rubu složního lístku
vyznačiti, z čeho se dávka zapravuje.
Správy drah zapraví dodatečnou dávku přímo u ústřední státní pokladny
způsobem, stanoveným v §u 1., č. 2., tohoto nařízení; přednostové
staničních a jiných železničních úřadů, u kterých se uhlí nachází, musí
však učiniti přihlášku dle ustanovení §§ 14 a 15.
K §u 40 zák.
§ 17.
Úroky z prodlení činí dle obdoby § 4, odst. 1., zákona ze dne 16.
března 1921, č. 116 Sb. z. a n., deset procent dlužné částky.
Vymáhání dlužné dávky, jakož i povinnost platiti úroky z prodlení
nastává dle obdoby § 4, odst. 2., cit. zák. , a čl. 4., odst. 12.,
prov. nař. k němu ze dne 28. července 1921, č. 266 Sb. z. a n., hned po
uplynutí lhůty, do které je dávka uhelná dle § 2 tohoto nařízení
splatna; úrok z prodlení počítá se ode dne, který bezprostředně
následuje po uplynutí této lhůty.
K §u 41 zák.
§ 18.
Kdo v tuzemsku uhlí těží, jest povinen do 8. května 1920 ohlásiti
dozorčímu úřadu (§ 22) v písemném podání následující:
1. jméno nebo firmu majitele a podnikatele a jméno zodpovědných
zástupců;
2. jméno dolů (jak, odklizů) a obcí, v nichž leží důl nebo doly;
3. sídlo správy dolů, jméno zodpovědného správce a jeho zástupce;
4. těžbu v q v r. 1919;
5. poměr vyráběných druhů uhlí v % těžby;
6. jaké podniky, vyžadující uhlí pro svůj provoz, jsou na dole kromě
zařízení sloužících k těžení, třídění a dobývání uhlí;
7. je-li provozována ve spojení s těžbou uhlí též výroba briket, bulet,
koksu a kaumacitu a jiných paliv, jakým způsobem a v jakém množství a v
jakých druzích se provozuje výroba a kolik se k ní spotřebuje uhlí z
vlastní těžby;
8. průměrnou měsíční spotřebu a) uhlí k provozu dolu, b) uhlí
deputátního a c) uhlí k provozu podniků jiných na dole;
9. jakým způsobem (§ 1) hodlá podnikatel zapravovati dávku uhelnou.
Nové podniky jakož i změny, které nastaly oproti původnímu ohlášení v
bodech č. 1., 2., 3. a 6., jest hlásiti dříve, než podniky vstoupí v
činnost neb než změny nastaly, resp. ihned, jakmile nepředvídané změny
nastaly.
§ 19.
Kdo uhlí na samostatných závodech zpracuje (zhodnocuje), jest povinen
učiniti ohlášení dle obdoby §u 18 s udáním, odkud uhlí odebírá.
§ 20.
Kdo spotřebuje uhlí v živnostenském podniku v množství, jež přesahuje v
ročním průměru 12 t měsíčně, jest povinen písemně ohlásiti dozorčímu
úřadu (§ 22) do 8. května 1920 firmu a místo svého podniku, předmět
podnikání, místo, kde se uhelné zásoby ukládají, a průměrnou roční
potřebu.
Nový podnik, jakož i každou pozdější změnu, mimo změny v roční potřebě,
pokud tato neklesne v ročním průměru pod 12 t měsíčně, nebo nezmění se
o polovinu ohlášeného množství, jest ohlásiti předem neb, jakmile
nepředvídaná změna nastala.
§ 21.
Kdo uhlím ve velkém, t. j. na vagony a povozy obchoduje, jest povinen
ohlásiti dozorčímu úřadu (§ 22) písemně firmu svého podniku a místo,
kde se uhelné zásoby ukládají.
K §u 42 zák.
§ 22.
Důchodkovým dozorem pověřen jest úřad důchodkové kontroly, který jest
příslušným dle místa podniku, podléhajícího důchodkového dozoru, nebo
místa, v kterém povinnost k zapravení dávky vznikla nebo kde dávka jest
splatná, a úřady tomuto nadřízené.
Ministerstvo financí může bezprostředním nebo vyšším důchodkovým
dozorem pověřiti též technickou finanční kontrolu.
K §u 43 zák.
§ 23.
Za budovy patřící k důlnímu podniku považují se též ony, které se
nacházejí mimo obvod dolu, je-li v nich umístěna bezprostřední správa
dolu.
K §u 44 zák.
§ 24.
Důlní podnikatelé jsou povinni zaznamenávati kromě údajů,
odpovídajících ohlášení předepsanému v §u 2, ještě údaje, týkající se
odbytu uhlí, od dávky osvobozeného dle § 34, č. 1. a 2., zák.
§ 25.
Záznamy těch, kdož na samostatných závodech uhlí zpracují (zhodnocují)
na koks, kaumacit, brikety, bulety a jiné palivo, musí obsahovati
postupně údaje o každém přijetí nákladu uhlí dle dne, původu a množství
a dále stejné údaje o odbytu paliva s udáním odběratele.
§ 26.
Záznamy spotřebitelů uhlí (§ 20) musí obsahovati postupně údaje o
každém přijatém nákladu uhlí s udáním dne, dolu a dodavatele, množství,
druhu a kupní ceny.
§ 27.
Záznamy obchodníků uhlím ve velkém musí obsahovati vedle údajů v §u 26
uvedených ještě údaje o jednotlivých prodejích a jiném odbytu dle doby,
odběratele, množství, druhu a ceny, za kterou uhlí prodáno bylo.
§ 28.
Finanční úřad I. stolice jest oprávněn, by osobám v §§ 24-27 označeným,
které by nevedly záznamy způsobem úplným nebo přehledným, předepsal pro
tyto záznamy přesně vzorce, nebo nařídil používání úředních tiskopisů,
prodávaných za náhradu vlastních nákladů.
Osoby tyto jsou dále povinny doložiti na požádání dozorčích orgánů
údaje, obsažené v předepsaných zápisech, listinami o úředním přídělu
uhlí, pokud listiny takové se vydávají.
Ministr financí je zmocněn předpisy obsažené v §§ 24-27 zrušiti nebo
zmírniti, bude-li zrušeno vázané hospodářství uhlím.
K §u 45 zák.
§ 29.
Železniční úřady a plavební podniky, zabývající se dopravou uhlí, jsou
povinny dodávati příslušnému dozorčímu úřadu (§ 22) výkazy o zásilkách
uhlí, které v tuzemsku převzaly k dopravě.
Výkazy musí obsahovati jméno odesílajícího závodu, místo a dobu, kdy
bylo uhlí k dopravě převzato, váhu a druh převzatého uhlí a jméno
adresáta.
Výkazy dlužno dodávati ve lhůtách 14denních; finanční úřad I. stolice
může však žádati, aby výkazy tyto byly dodávány denně.
Dále jsou úřady a podniky tyto povinny připustiti, aby orgánové
dozorčího úřadu (§ 22) nahlíželi do zápisů, chovaných o uhlí, které
adresátovi vydaly; ministerstvo financí může však žádati, aby dodávány
byly stejným způsobem jako výkazy o uhlí přijatém k dopravě též výkazy
o uhlí, adresátovi odevzdaném.
Způsob vybírání a výše poplatku za toto vykazování zásilek uhlí, který
byl veřejným dopravním podnikům přiznán zákonem, budou stanoveny
tarifem.
K §u 46 zák.
§ 30.
O uhlí, vydaném jinak než prostřednictvím veřejného dopravního podniku,
je podnikatel dolu povinen vésti zvláštní rejstřík označený
přiléhajícím názvem (prodej místní, prodej drobný a pod.). Rejstřík
tento obsahuje juxtu a stvrzenku stejného znění; stvrzenka se vydá
odběrateli současně s uhlím, kdežto juxta zůstane v rejstříku. K
rejstříkům může býti používáno jen úředních tiskopisů, vydávaných
finančními úřady za náhradu vlastního nákladu, označených firmou
podnikatele, názvem dolu a obce, v níž důl leží, dále běžným číslováním
rejstříku (každoročně nově počínajíc) a jednotlivých juxt se
stvrzenkami a opatřených na titulním listě potvrzením a razítkem
dozorčího úřadu ( § 22 ).
Juxta i stvrzenka musí obsahovati dále firmu podnikatele dolu, název
dolu a obce, v níž důl leží, jméno odběratele uhlí, místo určení, den a
hodinu, kdy uhlí bylo vydáno, jeho množství, druh a cenu, z níž se
dávka zapravuje, případně data úředního přídělu. Ustanovení toto platí
i tehdy, jestliže se toliko zprostředkuje doprava uhlí z dolu k
veřejnému podniku dopravnímu, ať se tak děje jakýmkoliv způsobem
(soukromou železnicí, lanovou drahou, automobily, povozy); od této
povinnosti může podnikatele k jeho žádosti zprostiti finanční úřad I.
stolice, pokud není obavy, že by uhlí takto dopravované ucházelo
kontrole.
Odběratel je povinen obdrženou stvrzenku po dobu dopravy uhlí při sobě
chovati a dozorčím orgánům na požádání ukázati nebo na potvrzení
vydati.
K §u 47 zák.
§ 31.
Předpokladem pro zostření důchodkového dozoru jest, že podnikatel dolu
dopustil se zkrácením dávky těžkého důchodkového přestupku buď úmyslně
neb opětovně z hrubé nedbalosti. Zostření předpisů záleží v tom, že se
podnikateli nařídí výlučné používání úředních tiskopisů pro předepsané
záznamy, a že finanční správa použije svého práva požadovati dle § 5
tohoto nařízení složení zálohy na dávku nebo zapravování dávky předem.
Vedle těchto opatření nebo samostatně může finanční úřad I. stolice
podrobiti takový podnik stálému důchodkovému dozoru, záležejícímu v
tom, že se v závodě umístí dle rozsahu jeho potřebný počet orgánů
finanční správy k střídavému vykonávání stálého dozoru; jmenovaný úřad
může podnikateli dolu předepsati náhradu nákladu spojeného se
služebními požitky těchto orgánů.
Proti těmto opatřením lze podati rozklad k úřadům nadřízeným, který
však nemá odkládacího účinku.
K §u 52 zák.
§ 32.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. května 1920, a provedením jeho
se pověřuje ministr financí.
Tusar v. r.
Švehla v. r.
Dr. Veselý v. r.,
Dr. Beneš v. r.
Dr. Hodža v. r.
Sonntág v. r.
Dr. Winter v. r.
Hampl v. r.
Dr. Heidler v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Prášek v. r.
Staněk v. r.
Habrman v. r.
Klofáč v. r.