o úpravě uhelného hospodářství, v části II. a III. o uhelné dávce


Published: 1920

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
261/1920 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 26. dubna 1920,



jímž se provádí zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o

úpravě uhelného hospodářství, v části II. a III. o uhelné dávce (§§

32-52).



Změna: 420/1921 Sb.



K §u 32 zák.



§ 1.



Cenou, z které se vyměřuje dávka uhelná, je cena loco důl včetně

naložení do dopravního prostředku, a jest k ní počítati veškeré úhrady

a doplatky jakéhokoliv druhu, jež podnikatel dolu za uhlí přímo nebo

nepřímo pro sebe obdrží neb obdržeti má.



Je-li pro uhlí cena dle § 5 zákona úředně stanovena a nepřekročuje-li

se tato cena úhradami nebo doplatky v prvním odstavci zmíněnými, lze z

ní vyloučiti příplatky dle § 5 zákona úředně stanovené, pokud byly již

stanoveny do dne vyhlášení tohoto nařízení nebo pokud budou příště

vyhlášeny s výslovným dodatkem, že nepodléhají dávce uhelné.



Prodává-li podnikatel dolu uhlí za cenu vyšší než úředně stanovenou,

sraziti lze z prodejní ceny dávku, odpovídající úředně stanovené ceně,

jakož i příplatky v odst. 2. uvedené jen tenkráte, když požadování

vyšší ceny neodporuje platným předpisům (při vývozu uhlí do ciziny) a

když spolu podnikatel dolu rozvrhne v předepsaných zápisech (denních

zápisech § 3 , cenových výkazech § 3 , měsíčních účtech § 4 ) podrobně

úhrnnou cenu v cenu základní (úředně stanovenou), z této ceny

vypadající dávku, příplatky shora uvedené a konečně částku, zbývající z

vyšší ceny, a tomuto zbytku odpovídající dávku; byla-li cena při

prodejích do ciziny stanovena v cizí měně, jest ji přepočítati na Kč a

v zápisech udati dle kursu, platného v den, kdy vznikla povinnost k

zapravení dávky, nedojde-li s finančním úřadem I. stol. k dohodě na

jiné základně. Cena za uhlí účtovaná musí odpovídati v konečné cifře

rozvrhu, udanému v zápisech. Pokud podnikatel dolu nesplní výše

uvedených podmínek, vezme se za základ pro vyměření dávky uhelné cena

beze srážek.



Nejsou-li ceny za uhlí dle § 5 zákona úředně stanoveny, a vyměřuje-li

se tudíž dávka ze skutečné prodejní ceny, nepočítá se do ceny, jež

tvoří základ pro vyměření dávky, částka na dávku vypadající jen

tenkráte, když podnikatel dolu vypravení uhlí a cenu jeho v daních

zápisech způsobem v odst. 2. uvedeným podrobně vykázal a dávku z ceny

vypadající zapravil neb vyznačením v denních zápisech k zapravení

ohlásil.



§ 2.



Dávka uhelná dle § 32 zákona (dávka z těžby uhlí) zapravuje se

zpravidla najednou za veškeré v jednom kalendářním měsíci provedené

poplatné úkony a je splatna do konce příštího měsíce. Dávku lze

zapravovati některým z těchto způsobů:



1. prostřednictvím poštovního úřadu šekového v Praze na zvláštní

podřadný účet ministerstva financí č. 37.792*33 dle pravidel, vydaných

pro šekové řízení, a to zejména



a) hotově u poštovního úřadu zvláštní platenkou, ke která jest určena

pouze pro uhelnou dávku a zní „ministerstvo financí - uhelná dávka“;

platenky tyto lze objednati u dozorčího úřadu za náhradu hotových

výloh;



b) přípisem peněz buď vlastním anebo některé banky; koná-li se platba

přípisem, dlužno k šeku připojiti platenku vyplněnou stejně jako při

platbě hotovými sub a) (šek platenkový);



2. u Ústřední státní pokladny v Praze prostřednictvím peněžních ústavů

žirovým řízením Bankovního úřadu ministerstva financí.

Podnikatelé uhelných dolů jsou v obou případech povinni současně s

platbou zasílati účtárně IV b ministerstva financí dvojmo přihlášku k

zapravování uhelné dávky dle úředně předepsaného vzoru, obsahující

jméno podnikatele, dozorčí úřad ( § 22 ), měsíc, za který se dávka

zapravuje, seznam dolů, jichž se dávka týká, s vyznačením dávky na

jednotlivé doly připadající, a úhrnnou výši zapravené dávky. Účtárna

tato potvrdí na jedné z přihlášek příjem dávky, zašle ji dozorčímu

úřadu k vědomosti o vykonané platbě a druhou přihlášku si ponechá.



Koná-li se platba prostřednictvím poštovního šekového úřadu, obdrží

platitel dávky stvrzenku o vykonané platbě od poštovního šekového úřadu

neb od poštovního úřadu, kteráž má dle pravidel, platných pro styk

poplatníků se státními úřady, povahu a platnost kvitance, vydané

příslušnou státní pokladnou, pro niž je platba určena; stvrzenky vydává

v daném případě účtárna ministerstva financí, a to jen tehdy, když si

toho poplatník výslovně přeje a zaplatí porto za jich zaslání. Koná-li

se platba u Ústřední státní pokladny a přeje-li si platitel dávky

vystavení zvláštní stvrzenky, vyznačující podrobně předmět platby, musí

platitel podati přihlášku k zapravení uhelné dávky trojmo.



Použijí-li banky žirového řízení (č. 2.), jsou povinny současně

avisovati Ústřední státní pokladnu o vykonané platbě, případně o

poukazu, s udáním, že jde o uhelnou dávku a za který podnik.



§ 3.



Podnikatel dolu je povinen konati na dole denní zápisy o veškerých

úkonech, podléhajících uhelné dávce, t. j. o jednotlivých případech

vypravení uhlí z dolu a použití jeho uvnitř důlního podniku k účelům

jiným než v § 34 zákona uvedeným.



Zápisy konati jest pro každý důl dvojmo dle úředních vzorů, a to

zvláště: A. pro vagonovou dopravu (odděleně dle podacích stanic), B.

pro drobný prodej, C. pro vývoz (odděleně dle jednotlivých států, pro

které uhlí jest určeno) a D. pro spotřebu uvnitř dolů, pokud tato

podléhá dávce.



Zápisy musí obsahovati zejména běžné číslo zásilky uhlí, den výpravy,

adresu příjemce, druh a množství uhlí odděleně dle druhů, čísla vagonu,

úředně stanovenou nebo skutečnou cenu, která slouží za základ pro

vyměření uhelné dávky, případně další příplatky, úhrnnou cenu, uhelnou

dávku, poznámky.



V zápisech těchto vyznačí se každý jednotlivý odbyt uhlí nejpozději

následujícího všedního dne; odbyt uhlí, vykonaný za ceny jiné než

úředně stanovené, vyznačí se zvlášť dle jednotlivých cen a druhů uhlí,

a v poznámce se uvede, o jakou cenu (skutečnou prodejní, obvyklou

obchodní) jde, a z kterých jednotlivých složek pozůstává cena, z které

se vyměřuje dávka.



Po uplynutí dotyčného měsíce uzavře podnikatel jednotlivé sloupce

zápisů a odevzdá jeden stejnopis během osmi dnů dozorčímu úřadu ( § 22

) a druhý stejnopis uschová na dole.



Podnikatel dolu jest oprávněn konati před psané zápisy o cenách místo

na dole vědom obchodním ústředí, nachází-li se toto v obvodu téhož

finančního okresu I. neb aspoň II. stolice; v tom případě je podnikatel

povinen označiti v záznamech na dole konaných, kde se toto ústředí

nachází, dále připustiti, by nad tímto ústředím vykonán byl důchodkový

dozor (§ 42 zák. , § 22 nař. ), a připojiti k měsíčnímu účtu ( § 4 )

zvláštní cenový výkaz, obsahující denní zápisy o cenách, jaké by bylo

nutno dle hořejšího ustanovení konati zpravidla na dole.



Finanční úřad I. stol. může podnikateli toto oprávnění odepříti, je-li

toto oddělené vedení záznamů cenových na úkor důchodkovému dozoru, a

může požadovati od podnikatele náhradu zvláštních výloh, spojených s

potřebným vykonáváním důchodkového dozoru nad obchodní ústřednou,

nachází-li se tato mimo obvod dozorčího úřadu pro dotyčný důl

příslušného.



§ 4.



Současně se zapravením dávky, tedy ve lhůtě pro splatnost dávky

předepsané, jest podnikatel dolu povinen vyhotoviti dvojmo měsíční

účet, obsahující odděleně dle dolů úhrn jednotlivých položek denního

zápisu ( § 3 ) dle tohoto rozdělení.



1. celkovou těžbu a zásoby z předešlého měsíce,



2. vlastní spotřebu,



3. deputátní uhlí,



4. prodej a vlastní spotřebu uhlí, pokud podléhá dávce, s udáním místa

určení (pro tuzemsko, cizinu), způsobu dopravy, dále druhu, množství v

q, úředně stanovené nebo skutečné ceny, činící základ pro uhelnou

dávku, dále výše odvedené dávky a způsobu jejího zapravení.



Při koksárnách a briktárnách (buletárnách) nutno ještě zvlášť vyznačiti

výrobu a odbyt koksu a briket (bulet) a druh a spotřebu paliva, k jich

výrobě použitého. Podnikatel je povinen jeden stejnopis měsíčního účtu

zaslati dozorčímu úřadu ( § 22 ) a druhý uchovávati po dobu 1 roku na

dole; konají se zápisy o cenách dle § 3, posl. odst. , odděleně od dolu

v obchodním ústředí, mohou býti cenové výkazy, tvořící přílohu onoho

stejnopisu měsíčního účtu, který je určen pro důlního podnikatele,

uloženy v tomto ústředí.



Finanční úřad je oprávněn předepsati používání určitého vzoru měsíčního

účtu.



§ 5.



Finanční úřad I. stolice může, vyžádav si schválení ministerstva

financí, naříditi, aby podnikatel složil zálohu za dávku ve výši,

vypadající průměrně na jeden měsíc.



Místo složení zálohy může podnikatel voliti denní zapravování dávky dle

§ 2, č. 1., a) ; v tom případě nutno též denně odevzdávati zápisy

předepsané v § 3 , kdežto měsíční účet odpadá.



Pro zálohu, případně denní dávku, platí veškerá ustanovení, týkající se

zapravování uhelné dávky.



K §u 33 zák.



§ 6.



Žádá-li podnikatel dolu, aby mohl zapravovati uhelnou dávku teprve z

paliva (briket, bulet, koksu, kaumacitu), vyrobeného na dole, je

povinen učiniti finančnímu úřadu I. stolice příslušný odůvodněný návrh;

pokud ministerstvo financí nerozhodne jinak, může zapravovati uhelnou

dávku prozatímně dle svého návrhu.



V tomto případě nepodléhá uhelné dávce vzhledem k § 34, č. 1., zák. a §

7 tohoto nařízení ani uhlí, potřebné k pohonu strojů, sloužících k

výrobě tohoto paliva a vůbec k provozu této výroby.



K §u 34, č. 1., zák.



§ 7.



K uhlí, které se spotřebuje pro opatření provozní síly důlního podniku,

t. j. uhlí, které lze spotřebovati bez povinnosti k zapravení uhelné

dávky, počítá se uhlí potřebné k dobývání, třídění, nakládání uhlí a

jeho zhodnocení, pokud se tak děje přímo na důlním podniku, včetně

pohonu strojního zařízení, vytápění a osvětlování provozních budov a

prostranství, a dílen dle horního práva při dole provozovaných, pokud

tyto slouží výhradně k účelům důlního provozu, dále uhlí, potřebné k

pracem přípravným, konaným dle horního práva, a vůbec uhlí, potřebné k

zavedení provozu důlního podniku a udržování jeho.



Uhlí, odebrané z dolu jiného, než na kterém se spotřeba jeho děje,

osvobozeno jest, nehledíc k ostatním shora uvedeným podmínkám, od

uhelné dávky, když podnikatelé obou dolů učiní nejdéle během příštího

všedního dne po vydání nebo převzetí uhlí trojmo písemné oznámení

dozorčímu úřadu ( § 22 ) s udáním místa a doby vydání nebo převzetí

uhlí, dále jeho množství, druhu a ceny, a oznámení toto dá potvrditi

veřejným dopravním podnikem, jenž uhlí k dopravě převzal neb je vydal.

V denních zápisech, a dopravuje-li se uhlí jinak než veřejným dopravním

podnikem, též v zápisech v § 30 předepsaných je dále podnikatel dolu,

jenž uhlí vydává, povinen označiti při příslušné položce, pro koho a k

jakému účelu jest uhlí určeno.



Nečiní se rozdílu, zda se užívá přímo uhlí neb energie pomocí uhlí

vyrobené, zda se energie tato vyrábí přímo na dole neb odebírá odjinud,

a zda provozní práce koná podnikatel dolu sám na vlastní účet, neb jiný

podnikatel za úplatu.



O uhlí, spotřebovaném pro opatření provozní síly, je podnikatel povinen

konati na dole denně zápisy, z nichž musí býti zřejmy množství a druh

spotřebovaného uhlí a energie z uhlí vyrobené a způsobu upotřebení;

finanční úřad I. stolice je oprávněn předepsati pro tyto zápisy určité

vzory.



§ 8.



Užívá-li se energie, vyrobené z uhlí, také k účelům, které nepožívají

osvobození od dávky uhelné, je dávky prost jen onen díl spotřebovaného

množství, jehož je zapotřebí k účelům od dávky zproštěným.



Pro zjištění uhelné dávky za uhlí spotřebované v elektrárnách, které

vyrábějí elektrickou energii též pro účely, na něž se nevztahuje

osvobození od dávky uhelné, platí tato pravidla:



a) Je-li možno v elektrické centrále spolehlivě zjistiti množství, druh

a cenu uhlí, spotřebovaného k výrobě elektrické energie z centrály

vydané, t. j. pro výrobu energie, jejíž množství obdržíme, když od

veškeré energie vyrobené elektrickými generátory odečteme energii,

spotřebovanou pro vlastní provoz elektrárny, rovná se průměrná spotřeba

uhlí na vydanou kWh podílu ze spotřebovaného množství uhlí určitého

druhu a určité ceny, a počtu vydaných kWh. Předpokladem pro spolehlivé

zjištění je zejména, že podnikatel elektrárny koná přesné zápisy o

odběru uhlí dle jeho původu, množství, druhu, ceny a kalorické hodnoty,

o době, kdy bylo uhlí do elektrárny dopraveno, o postupu jeho

vyčerpávání dle jednotlivých druhů a o vydané elektrické energii.

Finanční úřad I. stolice může naříditi, aby pro tyto zápisy bylo

užíváno zvláštních vzorů, a stanoviti další podrobnosti, potřebné v

jednotlivých případech k spolehlivému zjištění spotřeby uhlí a výroby

elektrické energie.



b) Nelze-li však spotřebu uhlí zjistiti způsobem udaným pod a),

předpokládá se při výrobě dotyčné centrály kW-hodin za měsíc průměrná

spotřeba tepelná na vydanou kW-hodinu



do 149.999 kWH 14.000



od 150.000 do 449.999 „ 14.000-11.000



„ 450.000 „ 749.999 „ 11.000-10.000



„ 750.000 „ 1.499.999 „ 10.000-9.700



„ 1.500.000 „ 2.999.999 „ 9.700-9.300



„ 3.000.000 „ 5.999.999 „ 9.300-9.100



„ 6.000.000 „ 10.000.000 „ 9.100-9.000



a přes 10.000.000 „ 9.000



tepelných jednotek (kalorií)

Množství spotřebovaných kalorií odečte se z grafického diagramu, je-li

takový sestaven, nebo se vypočte zvlášť pro jednotlivý případ. Topí-li

na př. elektrická centrála, vydávající měsíčně 900.000 kWh, uhlím o

6000 kaloriích na 1 kg, vypočte se spotřeba uhlí na kWh takto: 900.000

kWh leží mezi 750.000 a 1.499.999 kWh (okrouhle 1.500.000 kWh).

Rozpjetí měsíční proudové dodávky od 750.000 do 1.499.999 (okrouhle

1.500.000), t. j. 750.000 kWh odpovídá rozpjetí tepelné spotřeby od

10.000 do 9700, t. j. 300 kalorií. Jest tudíž interpolační podíl



VZOREC



Tímto jest násobiti rozdíl mezi 1.500.000 a 900.000, t. j. 600.000 x

0,0004 = 240, a výsledek připočísti k nižší hranici tepelné spotřeby,

aneb násobiti rozdíl mezi 900.000 a 750.000, t. j. 150.000 x 0,0004 =

60, a tento výsledek odečísti od vyšší hranice tepelné spotřeby. Oběma

způsoby se získá stejného výsledku o tepelné spotřebě (9700 + 240 =

10.000 - 60 = 9940 kalorií).



Tento výsledek děliti je obsahem tepelných jednotek 6000 u používaného

uhlí, čímž se zjistí v daném případě 9940 : 6000 = 1,66 kg spotřeby

uhlí na 1 kWh.



Tepelnou hodnotu užívaných druhů uhlí stanoví báňský úřad I. instance,

vyslechnuv předem důlní podniky, neprovádí-li se pravidelně úředně

ověřená kalorimetrická měření; užívá-li se v centrále několik druhů

uhlí s různou tepelnou hodnotou, vezme se za základ výpočtu průměrná

tepelná hodnota ku př.: při spotřebě 2000 q po 6000 kal. a 7000 q po

4000 kal. na 1 kg činí průměrná tepelná hodnota 40.000.000 (= 2000 x

6000 + 7000 x 4000) : 9000 (= 2000 + 7000) = 4444 kalorií na 1 kg.



Užívá-li se v centrále kromě uhlí, koksu a jiného paliva z uhlí ještě

nezdaněného ještě jiných prostředků provozovacích k výrobě elektrické

energie, zmenší se tepelná spotřeba na kWh, udaná v předchozím

přehledu, v poměru energie vyrobené z tohoto nezdaněného uhlí a koksu k

veškeré vyrobené energii. Podnikatel ejst povinen učiniti takové

opatření, aby bylo možno spolehlivě zjistiti elektrickou energii,

vyrobenou jinými prostředky provozovacími než uhlím; jinak rozhodne o

tomto poměru finanční úřad I. stolice. Spotřeba uhlí na elektrickou

energii vypočte se dle odstavce a) nebo b) tohoto paragrafu.



c) Za účelem zjištění množství uhlí podrobeného dávce určí se množství

elektrické energie, dodané k účelům dávce podléhajícím, odečtením na

počitadle v elektrárně; tato spotřeba proudu násobí se pak množstvím

uhlí, potřebným na jednu kWh a zjištěným způsobem dříve udaným.



Nelze-li spolehlivě spotřebu rozděliti, nebo není-li zjišťování

spotřeby uhlí a výroby a spotřeby elektrické energie v elektrárně

možné, je finanční úřad I. stolice oprávněn po vyslechnutí důlního

podniku stanoviti obnos dávky paušálně.

Finanční úřad I. stolice je též oprávněn stanoviti v dohodě s

podnikatelem na podkladě přesných výpočtů, provedených dle § 8, odst.

2., lit. a), s výhradou přezkoumání během období nejdéle jednoročních

paušální kvotu dle množství a druhu uhlí odpovídajícího spotřebě na

jednu kWh elektrické energie.



§ 9.



Děje-li se spotřeba uhlí přímo na dole, z něhož uhlí pochází, vykazuje

se uhelná dávka z onoho dílu spotřeby, který není od dávky osvobozen,

podrobně dle ustanovení § 8 v měsíčním účtu ( § 4 ) a zapravuje se

současně s dávkou uhelnou, vypadající na ostatní odbyt uhlí.



Odebírá-li důl provozní energii, pomocí uhlí vyrobenou, z vlastní nebo

cizí elektrárny, nacházející se mimo důl, je podnikatel dolu oprávněn

sraziti si dávku uhelnou, na tuto provozní sílu vypadající, z dávky

uhelné, vypadající dle § 32 zák., na základě přesného výpočtu dle § 8 v

měsíčním účtu (§ 4 ), byť i tato elektrárna spotřebovala uhlí z různých

dolů.



Několik dolů, patřících témuž podnikateli a tvořících hospodářský celek

a odebírajících elektrickou energii z jedné elektrárny, která výhradně

nebo převážně vyrábí elektrickou energii pouze pro tyto doly, možno

považovati na celek i pro dodávky uhlí z těchto dolů do elektrárny, i

pro vyúčtování uhelné dávky, vypadající na onu část elektrické energie,

která se spotřebuje k účelům od dávky osvobozeným.



Uhelná dávka vyměřuje se dle druhu a ceny uhlí, jaké se z dolu dodává

do elektrárny, a při několika druzích a cenách dle průměru,

vypadajícího na 1 kg uhlí; nelze-li dávku takto stanoviti, nebo chce-li

tak podnikatel, vyměří se dávka, kterou lze srážeti za spotřebovanou

energii, na podkladě nejlacinějšího uhlí dotyčného dolu, při čemž se

cena určuje dle § 1.



Elektrárny, dodávající elektrickou energii k provozu důlnímu, jsou

povinny konati podrobné zápisy o spotřebě uhlí k výrobě elektrické

energie dle dolu, z něhož uhlí pochází, druhu a ceny uhlí, s udáním

doby, kdy uhlí bylo dovezeno a spotřebeno, dále o vyrobené elektrické

energii a její spotřebě, zápisy tyto předložiti finančním orgánům na

požádání k nahlédnutí a poskytovati jim písemně a ústně vysvětlivky

žádané.



Pro zjištění elektrické energie musí se nacházeti jak v elektrárně, tak

na dole počitadla úředně cejchovaná a tak přizpůsobená, aby je finanční

úřad mohl dáti pod úřední uzávěru; počitadla musí podnikatel dáti

nejdéle každých pět let úředně přecejchovati, a během této lhůty

tenkráte, když počitadlo vykazuje větší odchylku než 4 %. Výpočty o

spotřebě uhlí použitého k výrobě elektrické energie pro provoz dolů

tvoří zvláštní přílohu měsíčního účtu ( § 4 ) a musí býti podnikatelem

elektrárny potvrzeny.



Ku §u 34, č. 2., zák.



§ 10.



K osobám, oprávněným k odběru dávkyprostého uhlí t. zv. deputátního, t.

j. k zřízencům a osazenstvu dolu, pensistům, provisionistům a jejich

vdovám, lze počítati též členy správy dolu včetně majitele dolu, pokud

tito jsou osobně a trvale v důlním podniku zaměstnáni; k osobám,

oprávněným k odběru dávkyprostého uhlí deputátního, nelze počítati

osoby, zaměstnané na vedlejších podnicích, pro něž neplatí nárok na

provozní uhlí dle § 7, odst. 1.



Odběr dávkyprostého deputátního uhlí jest přípustným zpravidla jen z

dolu, na němž jest oprávněná osoba zaměstnána, nebo z jiného dolu téhož

podnikatele, tvoří-li tyto doly hospodářský celek; převážení

deputátního uhlí z jednoho dolu na druhý jest přípustným pouze za

obdobných podmínek, jaké jsou stanoveny v § 7, odst. 2.



Podnikatel dolu jest povinen o oprávněných osobách, o schválených

výměrách deputátu a o postupném jich vyčerpávání udržovati na dole

náležitý přehled a předložiti příslušné záznamy na požádání dozorčímu

úřadu ( § 22) .



Vydávání uhlí závodním školám, nemocnicím, jídelnám a jiným ústavům a

zařízením, sloužícím k dozoru dělnictva, jest vázáno obdobně na tytéž

podmínky, jako při uhlí deputátním. Zapraví-li osoba k odběru

deputátního uhlí oprávněná z uhlí tohoto uhelnou dávku prostřednictvím

podnikatele dolu, a nebyla-li tudíž uhelná dávka zkrácena, nenastupují

sice důsledky dle důchodkového trestního práva, avšak nevylučují se

důsledky vyplývající z případných zvláštních předpisů, vydaných pro

deputátní uhlí mimo obor uhelné dávky. Každé jednotlivé množství uhlí k

shora uvedeným účelům z dolu bez dávky vypravené musí býti kryto

stvrzenkou, vydanou ze zvláštního pro deputátní uhlí určeného a takto

označeného úředního rejstříku a obsahující kromě dat v § 30 tohoto

nařízení uvedených ještě výslovné označení, že jde o deputátní uhlí od

dávky osvobozené.



Osvobození od dávky pro uhlí, z něhož se vyrábějí oleje, tuky, vosk a

podobné výrobky, přiznává ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem

veřejných prací a s ministerstvem obchodu, průmyslu, živností, k

žádosti podnikatelů, touto výrobou se zabývajících, po předchozím na

útraty závodu konaném šetření, v rozsahu úplném neb částečném na dobu

obmezenou a se zřetelem k výrobním nákladům a tržním poměrům, za

kontrolních podmínek od případu k případu stanovených, při čemž se též

určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu jest zapravovati uhelnou dávku

za případné, při výrobě získané a co palivo použivatelné odpadky uhlí

od dávky osvobozeného.



K §u 35 zák.



§ 11.



Náhradní dávka vybírá se až na další ve výši stanovené pro dodatečnou

dávku ze zásob v § 38 zákona.



§ 12.



Odbavení uhlí, které bylo předem nebo dodatečně určené k provezení

územím státním neb k navrácení do ciziny, řídí se dle celních předpisů

platných pro zboží hromadné bez celní uzávěrky.



Bylo-li uhlí určené k průvozu předáno uvnitř celního území k spotřebě v

tuzemsku, jest příslušný železniční úřad (nebo plavební podnik) povinen

oznámiti to místnímu dozorčímu úřadu ( § 22) spolu s označením osoby,

které uhlí bylo vydáno a která jest povinna zapraviti dávku.



Nevydá-li se z uhlí, které z ciziny s sebou vezou lokomotivy a parní

lodi pro pohon vlastní, část jeho v tuzemsku pro jiný účel, není

zapotřebí množství uhlí s sebou vezeného hlásiti; u lokomotiv vztahuje

se osvobození od dávky i na uhlí, naložené na připojeném tendru, a i na

případ, když lokomotiva vytápí vozy vlastního vlaku.



Veze-li loď uhlí též pro jiný úřad než pro vlastní pohon, musí býti

uhlí, které jest k pohonu tomuto určeno a pro které se činí návrh na

osvobození od dávky, znatelně od ostatního uhlí odděleno; celnímu úřadu

musí býti obojí množství přesně ohlášeno.



Osvobození platí jen pro lokomotivy a lodi ze států, které poskytují

dopravním podnikům tuzemským stejnou výhodu. Při deputátním uhlí z

ciziny dováženém musí se dovozce prokázati písemnou stvrzenkou

podnikatele dolu, z něhož uhlí pochází, že uhlí patří zřízenci nebo

příslušníku osazenstva tohoto dolu, dále že zásilka je částí deputátu,

kolik q ročně činí tento deputát, a konečně jméno a bydliště oprávněné

osoby. Celní úřad zašle tuto stvrzenku, opatřiv ji příslušnými daty

celního odbavení, dozorčímu úřadu (§ 22 ), příslušnému dle bydliště

příjemcova; úřad tento vyšetří, zda jsou splněny podmínky pro

dávkyprostý dovoz uhlí, a předloží, shledá-li nějakou závadu, stvrzenku

finančnímu úřadu I. stolice s návrhem na dodatečné předepsání náhradní

dávky bez újmy případného důchodkového trestního stíhání.



K §u 36 zák.



§ 13.



Z uhlí z ciziny dovezeného zapravuje se náhradní dávka u celního úřadu

stejným způsobem jako clo na základě písemného ohlášení, jež obsahovati

má údaje, v §u 2 prov. nařízení předepsané.



V pohraničním styku při množství do 20 q není písemného ohlášení

zapotřebí; celní úřad uvede v příslušné stvrzence údaje k ohlášení

potřebné dle ústního sdělení strany nebo dle výsledku úředního šetření.



K §u 38 zák.



§ 14.



Kdo má 1. května 1920 v jednotlivém podniku (kromě důlního podniku)

nebo v jednotlivé domácnosti zásoby uhlí v množství větším než 100 q,

je povinen ohlásiti tyto zásoby nejdéle 3. května 1920 písemně a dvojmo

u příslušného dozorčího úřadu (§ 22) s udáním svého jméně a bydliště,

dále množství a druhu uhlí, vypadající dodatečné dávky a místa, kde

jest uhlí složeno.



Dozorčí úřad opatří oba stejnopisy svým stvrzením, jeden stejnopis

vrátí straně na doklad učiněného hlášení a druhý stejnopis si ponechá

jako doklad pro úřední šetření.



Velikost zásoby odhaduje se přibližně dle došlých zásilek uhlí a jeho

spotřeby.



§ 15.



Stejným způsobem, jaký jest stanoven v §u 14, jest povinen učiniti

přihlášku a zapraviti dodatečně dávku, kdo 1. května 1920 a později

obdrží uhlí, které bylo vypraveno z dolu před 1. květnem 1920.



§ 16.



Dodatečná dávka se zapravuje buď podle §u 1, č. 1., tohoto nařízení u

příslušného berního úřadu, při čemž nutno vedle ohlášení předepsaného v

§u 14, podati ještě u tohoto úřadu trojmo přihlášku ku zapravení daně,

nebo složním lístkem (červeným) poštovního šekového úřadu na účet

finančního zemského úřadu, při čemž dlužno na rubu složního lístku

vyznačiti, z čeho se dávka zapravuje.



Správy drah zapraví dodatečnou dávku přímo u ústřední státní pokladny

způsobem, stanoveným v §u 1., č. 2., tohoto nařízení; přednostové

staničních a jiných železničních úřadů, u kterých se uhlí nachází, musí

však učiniti přihlášku dle ustanovení §§ 14 a 15.



K §u 40 zák.



§ 17.



Úroky z prodlení činí dle obdoby § 4, odst. 1., zákona ze dne 16.

března 1921, č. 116 Sb. z. a n., deset procent dlužné částky.



Vymáhání dlužné dávky, jakož i povinnost platiti úroky z prodlení

nastává dle obdoby § 4, odst. 2., cit. zák. , a čl. 4., odst. 12.,

prov. nař. k němu ze dne 28. července 1921, č. 266 Sb. z. a n., hned po

uplynutí lhůty, do které je dávka uhelná dle § 2 tohoto nařízení

splatna; úrok z prodlení počítá se ode dne, který bezprostředně

následuje po uplynutí této lhůty.



K §u 41 zák.



§ 18.



Kdo v tuzemsku uhlí těží, jest povinen do 8. května 1920 ohlásiti

dozorčímu úřadu (§ 22) v písemném podání následující:



1. jméno nebo firmu majitele a podnikatele a jméno zodpovědných

zástupců;



2. jméno dolů (jak, odklizů) a obcí, v nichž leží důl nebo doly;



3. sídlo správy dolů, jméno zodpovědného správce a jeho zástupce;



4. těžbu v q v r. 1919;



5. poměr vyráběných druhů uhlí v % těžby;



6. jaké podniky, vyžadující uhlí pro svůj provoz, jsou na dole kromě

zařízení sloužících k těžení, třídění a dobývání uhlí;



7. je-li provozována ve spojení s těžbou uhlí též výroba briket, bulet,

koksu a kaumacitu a jiných paliv, jakým způsobem a v jakém množství a v

jakých druzích se provozuje výroba a kolik se k ní spotřebuje uhlí z

vlastní těžby;



8. průměrnou měsíční spotřebu a) uhlí k provozu dolu, b) uhlí

deputátního a c) uhlí k provozu podniků jiných na dole;



9. jakým způsobem (§ 1) hodlá podnikatel zapravovati dávku uhelnou.



Nové podniky jakož i změny, které nastaly oproti původnímu ohlášení v

bodech č. 1., 2., 3. a 6., jest hlásiti dříve, než podniky vstoupí v

činnost neb než změny nastaly, resp. ihned, jakmile nepředvídané změny

nastaly.



§ 19.



Kdo uhlí na samostatných závodech zpracuje (zhodnocuje), jest povinen

učiniti ohlášení dle obdoby §u 18 s udáním, odkud uhlí odebírá.



§ 20.



Kdo spotřebuje uhlí v živnostenském podniku v množství, jež přesahuje v

ročním průměru 12 t měsíčně, jest povinen písemně ohlásiti dozorčímu

úřadu (§ 22) do 8. května 1920 firmu a místo svého podniku, předmět

podnikání, místo, kde se uhelné zásoby ukládají, a průměrnou roční

potřebu.



Nový podnik, jakož i každou pozdější změnu, mimo změny v roční potřebě,

pokud tato neklesne v ročním průměru pod 12 t měsíčně, nebo nezmění se

o polovinu ohlášeného množství, jest ohlásiti předem neb, jakmile

nepředvídaná změna nastala.



§ 21.



Kdo uhlím ve velkém, t. j. na vagony a povozy obchoduje, jest povinen

ohlásiti dozorčímu úřadu (§ 22) písemně firmu svého podniku a místo,

kde se uhelné zásoby ukládají.



K §u 42 zák.



§ 22.



Důchodkovým dozorem pověřen jest úřad důchodkové kontroly, který jest

příslušným dle místa podniku, podléhajícího důchodkového dozoru, nebo

místa, v kterém povinnost k zapravení dávky vznikla nebo kde dávka jest

splatná, a úřady tomuto nadřízené.



Ministerstvo financí může bezprostředním nebo vyšším důchodkovým

dozorem pověřiti též technickou finanční kontrolu.



K §u 43 zák.



§ 23.



Za budovy patřící k důlnímu podniku považují se též ony, které se

nacházejí mimo obvod dolu, je-li v nich umístěna bezprostřední správa

dolu.



K §u 44 zák.



§ 24.



Důlní podnikatelé jsou povinni zaznamenávati kromě údajů,

odpovídajících ohlášení předepsanému v §u 2, ještě údaje, týkající se

odbytu uhlí, od dávky osvobozeného dle § 34, č. 1. a 2., zák.



§ 25.



Záznamy těch, kdož na samostatných závodech uhlí zpracují (zhodnocují)

na koks, kaumacit, brikety, bulety a jiné palivo, musí obsahovati

postupně údaje o každém přijetí nákladu uhlí dle dne, původu a množství

a dále stejné údaje o odbytu paliva s udáním odběratele.



§ 26.



Záznamy spotřebitelů uhlí (§ 20) musí obsahovati postupně údaje o

každém přijatém nákladu uhlí s udáním dne, dolu a dodavatele, množství,

druhu a kupní ceny.



§ 27.



Záznamy obchodníků uhlím ve velkém musí obsahovati vedle údajů v §u 26

uvedených ještě údaje o jednotlivých prodejích a jiném odbytu dle doby,

odběratele, množství, druhu a ceny, za kterou uhlí prodáno bylo.



§ 28.



Finanční úřad I. stolice jest oprávněn, by osobám v §§ 24-27 označeným,

které by nevedly záznamy způsobem úplným nebo přehledným, předepsal pro

tyto záznamy přesně vzorce, nebo nařídil používání úředních tiskopisů,

prodávaných za náhradu vlastních nákladů.



Osoby tyto jsou dále povinny doložiti na požádání dozorčích orgánů

údaje, obsažené v předepsaných zápisech, listinami o úředním přídělu

uhlí, pokud listiny takové se vydávají.



Ministr financí je zmocněn předpisy obsažené v §§ 24-27 zrušiti nebo

zmírniti, bude-li zrušeno vázané hospodářství uhlím.



K §u 45 zák.



§ 29.



Železniční úřady a plavební podniky, zabývající se dopravou uhlí, jsou

povinny dodávati příslušnému dozorčímu úřadu (§ 22) výkazy o zásilkách

uhlí, které v tuzemsku převzaly k dopravě.



Výkazy musí obsahovati jméno odesílajícího závodu, místo a dobu, kdy

bylo uhlí k dopravě převzato, váhu a druh převzatého uhlí a jméno

adresáta.



Výkazy dlužno dodávati ve lhůtách 14denních; finanční úřad I. stolice

může však žádati, aby výkazy tyto byly dodávány denně.



Dále jsou úřady a podniky tyto povinny připustiti, aby orgánové

dozorčího úřadu (§ 22) nahlíželi do zápisů, chovaných o uhlí, které

adresátovi vydaly; ministerstvo financí může však žádati, aby dodávány

byly stejným způsobem jako výkazy o uhlí přijatém k dopravě též výkazy

o uhlí, adresátovi odevzdaném.



Způsob vybírání a výše poplatku za toto vykazování zásilek uhlí, který

byl veřejným dopravním podnikům přiznán zákonem, budou stanoveny

tarifem.



K §u 46 zák.



§ 30.



O uhlí, vydaném jinak než prostřednictvím veřejného dopravního podniku,

je podnikatel dolu povinen vésti zvláštní rejstřík označený

přiléhajícím názvem (prodej místní, prodej drobný a pod.). Rejstřík

tento obsahuje juxtu a stvrzenku stejného znění; stvrzenka se vydá

odběrateli současně s uhlím, kdežto juxta zůstane v rejstříku. K

rejstříkům může býti používáno jen úředních tiskopisů, vydávaných

finančními úřady za náhradu vlastního nákladu, označených firmou

podnikatele, názvem dolu a obce, v níž důl leží, dále běžným číslováním

rejstříku (každoročně nově počínajíc) a jednotlivých juxt se

stvrzenkami a opatřených na titulním listě potvrzením a razítkem

dozorčího úřadu ( § 22 ).



Juxta i stvrzenka musí obsahovati dále firmu podnikatele dolu, název

dolu a obce, v níž důl leží, jméno odběratele uhlí, místo určení, den a

hodinu, kdy uhlí bylo vydáno, jeho množství, druh a cenu, z níž se

dávka zapravuje, případně data úředního přídělu. Ustanovení toto platí

i tehdy, jestliže se toliko zprostředkuje doprava uhlí z dolu k

veřejnému podniku dopravnímu, ať se tak děje jakýmkoliv způsobem

(soukromou železnicí, lanovou drahou, automobily, povozy); od této

povinnosti může podnikatele k jeho žádosti zprostiti finanční úřad I.

stolice, pokud není obavy, že by uhlí takto dopravované ucházelo

kontrole.



Odběratel je povinen obdrženou stvrzenku po dobu dopravy uhlí při sobě

chovati a dozorčím orgánům na požádání ukázati nebo na potvrzení

vydati.



K §u 47 zák.



§ 31.



Předpokladem pro zostření důchodkového dozoru jest, že podnikatel dolu

dopustil se zkrácením dávky těžkého důchodkového přestupku buď úmyslně

neb opětovně z hrubé nedbalosti. Zostření předpisů záleží v tom, že se

podnikateli nařídí výlučné používání úředních tiskopisů pro předepsané

záznamy, a že finanční správa použije svého práva požadovati dle § 5

tohoto nařízení složení zálohy na dávku nebo zapravování dávky předem.



Vedle těchto opatření nebo samostatně může finanční úřad I. stolice

podrobiti takový podnik stálému důchodkovému dozoru, záležejícímu v

tom, že se v závodě umístí dle rozsahu jeho potřebný počet orgánů

finanční správy k střídavému vykonávání stálého dozoru; jmenovaný úřad

může podnikateli dolu předepsati náhradu nákladu spojeného se

služebními požitky těchto orgánů.



Proti těmto opatřením lze podati rozklad k úřadům nadřízeným, který

však nemá odkládacího účinku.



K §u 52 zák.



§ 32.



Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. května 1920, a provedením jeho

se pověřuje ministr financí.



Tusar v. r.



Švehla v. r.



Dr. Veselý v. r.,



Dr. Beneš v. r.



Dr. Hodža v. r.



Sonntág v. r.



Dr. Winter v. r.



Hampl v. r.



Dr. Heidler v. r.



Dr. Šrobár v. r.



Prášek v. r.



Staněk v. r.



Habrman v. r.



Klofáč v. r.