Advanced Search

o civilním řízení soudním s V. Británií


Published: 1935
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/512147/o-civilnm-zen-soudnm-s-v.-britni.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
178/1935 Sb.



Dodatková úmluva



o civilním řízení soudním mezi republikou Československou a Spojeným

Královstvím Velké Britanie a Severního Irska.



Jménem republiky Československé.



Jménem republiky Československé



a



Spojeného Království Velké Britanie a Severního Irska



byla sjednána tato úmluva:



President Československé republiky a



Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a britských dominií

zámořských, císař indický, přejíce si doplniti úmluvu, kterou podepsali

v Londýně dne 11. listopadu 1924 k usnadnění právního styku, rozhodli

se, že k tomu cíli sjednají úmluvu a jmenovali svými zmocněnci:



President republiky Československé:



Dra Kamila Kroftu,



mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra, a



Dra Antonína Koukala,



vrchního odborového radu v ministerstvu spravedlnosti,



Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a britských dominií

zámořských, císař indický:



Za Velkou Britanii a Severní Irsko:



Sir Josefa Addisona,



K. C. M. G., mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Jeho

Veličenstva v Praze;



kteří, předloživše si navzájem své plné moci a shledavše je v dobré a

náležité formě, shodli se takto:



I.



Úvod.



Čl.1.



V této úmluvě



(1) výrazem "území jedné (nebo druhé) Vysoké smluvní strany" se rozumí:



a) se zřetelem na Československou republiku: Československo a



b) se zřetelem na Jeho Veličenstvo krále Velké Britanie, Irska a

britských dominií zámořských, císaře indického: Anglie, Wales a všechna

území, pro něž platí tato úmluva buď z důvodu rozšíření podle článku 8

nebo přistoupení podle článku 9:



(2) výrazem "poddaní (nebo státní občané) jedné (nebo druhé) Vysoké

smluvní strany" se rozumí:



a) se zřetelem na Československou republiku: všichni českoslovenští

státní občané,



b) se zřetelem na Jeho Veličenstvo krále Velké Britanie, Irska a

britských dominií zámořských, císaře indického: všichni poddaní Jeho

Veličenstva, ať bydlí kdekoliv, a všechny osoby pod jeho ochranou, a



c) se zřetelem na obě Vysoké smluvní strany: též osobní společnosti,

společnosti akciové a společnosti kapitálové a jiné korporace, které

byly ustaveny nebo se spravují podle právního řádu platného na území

příslušné Vysoké smluvní strany.



II.



Zvláštní ustanovení.



Čl.2.



O zákonné ochraně a přístupu k soudům.



Poddaní (nebo státní občané) jedné Vysoké smluvní strany budou na území

druhé účastni týchž práv co do zákonné ochrany své osoby a majetku a

budou míti volný přístup k soudům, aby mohli uplatniti svá práva nebo

je chrániti za stejných podmínek (včetně poplatků a dávek) jako poddaní

(nebo státní občané) druhé Vysoké smluvní strany.



Čl.3.



O žalobní jistotě.



Poddaní (nebo státní občané) jedné Vysoké smluvní strany, kteří bydlí

na území druhé, nebudou povinni skládati jistotu za soudní útraty a

výlohy v případech, kde poddaní (nebo státní občané) druhé Vysoké

smluvní strany nejsou k tomu povinni za stejných okolností.



Čl.4.



O právu chudých.



(1) Poddaní (nebo státní občané) jedné Vysoké smluvní strany budou

účastni na území druhé práva chudých týmž způsobem jako poddaní (nebo

státní občané) druhé Vysoké smluvní strany předpokládajíc, že vyhověli

požadavkům místního zákonodárství na území, kde bylo žádáno o udělení

práva chudých.



(2) Tento článek platí jak pro řízení trestní, tak i pro řízení

občanské a obchodní.



Čl.5.



O vazbě pro dluhy.



Poddaní (nebo státní občané) jedné Vysoké smluvní strany nesmějí býti

na území druhé Vysoké smluvní strany vzati do vazby k vymožení dluhu

nebo k jeho zajištění, jestliže jí v stejných případech nepodléhají

poddaní (nebo státní občané) druhé strany.



III.



Všeobecná ustanovení.



Čl.6.



Veškeré obtíže, které by mohly vzejíti hledíc k provádění této úmluvy,

budou urovnány v cestě diplomatické.



Čl.7.



Tato úmluva, jejíž československé a anglické znění jsou stejně

autentická, bude ratifikována. Ratifikace budou vyměněny v Londýně.

Nabude účinnosti za měsíc po dni, kdy budou vyměněny ratifikace a

zůstane účinnou po tři léta po dni, kdy byla uvedena v účinnost.

Neoznámí-li žádná z Vysokých smluvních stran druhé straně v

diplomatické cestě nejméně šest měsíců před uplynutím řečeného období

tří let svůj úmysl vypověděti úmluvu, zůstane úmluva v účinnosti až do

uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy jedna z Vysokých smluvních stran

oznámí svůj úmysl ji vypověděti.



Čl.8.



(1) Tato úmluva se sama o sobě nevztahuje na Skotsko, Severní Irsko,

Normanské ostrovy a ostrov Man, ani na kolonie, zámořská území a

protektoráty Jeho Veličenstva krále Velké Britanie, Irska, britských

dominií zámořských, císaře indického, ani na území pod jeho

suzerenitou, ani na území mandátní, kde mandát jest vykonáván Jeho

vládou v Spojeném království; avšak Jeho Veličenstvo může kdykoliv,

pokud tato úmluva jest účinnou podle článku 7, rozšířiti účinnost této

úmluvy na kterékoliv z výše jmenovaných území prostřednictvím oznámení

svého zástupce v Praze.



(2) Takové rozšíření nabude účinnosti za měsíc po učiněném oznámení.



(3) Po uplynutí tří let ode dne, kdy se stane účinným rozšíření této

úmluvy na kterékoliv z území zmíněných v odstavci (1) tohoto článku,

může každá z Vysokých smluvních stran kdykoliv vypověděti v cestě

diplomatické šest měsíců předem účinnost takového rozšíření úmluvy.



(4) Nebude-li výslovně jinak ujednáno oběma Vysokými smluvními

stranami, platí výpověď daná podle článku 7 sama sebou též pro

kterékoliv území, na něž úmluva byla rozšířena podle odstavce (1)

tohoto článku.



Čl.9.



(1) Vysoké smluvní strany se shodly, že Jeho Veličenstvo král Velké

Britanie, Irska a britských dominií zámořských, císař indický, jest

oprávněn kdykoliv, pokud tato úmluva bude účinnou, oznámiti v cestě

diplomatické, buď podle článku 7 nebo ve formě přístupu podle tohoto

článku, že přistupuje k této úmluvě za kteréhokoliv člena britské říše,

jehož vláda by si přála, aby takový přístup byl zjednán. Takové

oznámení přístupu nemůže se státi v době, kdy president Československé

republiky úmluvu vypoví se zřetelem na všechna území Jeho Veličenstva,

pro něž úmluva platí. Každý takový přístup stane se účinným za měsíc po

dni, kdy byl oznámen.



(2) Po uplynutí tří let ode dne, kdy se stal účinným přístup podle

odstavce (1) tohoto článku, může každá z Vysokých smluvních stran

vypověděti v diplomatické cestě na šest měsíců předem účinnost úmluvy

pro kterékoliv území, za něž byl oznámen přístup. Výpověď úmluvy podle

článku 7 nedotkne se její účinnosti pro takové území.



(3) Každé oznámení přístupu podle odstavce (1) tohoto článku může se

vztahovati na všechna odvislá nebo mandátní území spravovaná vládou

země, za niž byl přístup oznámen; každá výpověď za kterékoliv takové

území zmíněné v odstavci (2) platí i pro území odvislé nebo mandátní,

které bylo zahrnuto v oznámení o přístupu příslušného území.



Tomu na svědomí zmocněnci podepsali tuto úmluvu ve dvojím vyhotovení v

československém a anglickém znění a připojili k ní své pečeti.



Dáno dvojmo v Praze dne 15. měsíce února roku 1935.



Dr. K. Krofta L. S.



Dr. K. Koukal L. S.



Prozkoumavše tuto úmluvu schvalujeme a potvrzujeme ji.



Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky

Československé přitisknouti dali.



V Lánech dne 14. května léta tisícího devítistého třicátého pátého.



President republiky Československé:



T. G. Masaryk v. r.



L. S.



Ministr zahraničních věcí:



Dr. Edvard Beneš v. r.



Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny v Londýně dne

30. července 1935, takže Úmluva nabývá podle čl. 7 mezinárodní

působnosti dnem 30. srpna 1935.



Dr. Beneš v. r.