315/1921 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 25. srpna 1921
o doplnění celního sazebníku a vysvětlivek k němu.
Na základě §§ 3, 4 a 8 zákona ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n.,
o celním území a vybírání cla, článků V., XVII. a XXIII. zákona ze dne
13. února 1906, čís. 20 ř. z., a článků V., XVII. a XXV. uherského
zákonného článku LIII. z roku 1907 nařizuje se:
§ 1.
Celní sazba (příloha nařízení vlády republiky Československé ze dne 12.
května 1919, čís. 379 Sb. z. a n.) pozměňuje a doplňuje se takto:
Dosavadní nadpis "Poznámka" u saz. čís. 248 budiž změněn na "Poznámky".
Před textem dosavadní poznámky: "Hedvábné gázy k vyšívání atd." budiž
vyznačena "1".
Za touto poznámkou 1. budiž připojeno jako nová poznámka: "2. Hedvábné
gázy k dělání vzdušného vyšívání (základ na leptání) na dovolovací list
pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 200,-- se součinitelem
7 (sedm)."
§ 2.
Vysvětlivky k celnímu sazebníku mění a doplňují se takto:
1. Vysvětlivky k saz. čís. 107 (pivo) nahrazují se tímto zněním:
Vysvětlivky: 1.
(1) Sem patří též ale a porter (anglické druhy piva), pivo ze sladového
výtažku (rozložená mladinka v řídkém stavu), pivo alkoholu prosté, pak
pivo barvivé (pivo z barvivého sladu, to jest výtažek z barvivého sladu
víceméně koncentrovaný, často částečně zkvašený, jenž se podobá svými
zevnějšími vlastnostmi barvivému cukru čís. 20). Jiná barvivá piva, to
jest piva z barvivého cukru s přísadou chmele nebo bez něho atd. viz §
18 pr. př., příloha C (§ 19 uh. pro. nař., příl. C).
(2) Lodní mumme (podle Christiana Mumme, který ji první vařil) jest
sterilisovaný koncentrovaný výtažek sladový bez lihu, čís. 131 nebo
132; pivo vychvalované jako léčivo, čís. 630; zázvorové pivo (Ginger
ale) a podobné nápoje, čís. 130.
(1) Pivo dovážené z ciziny do celního území podléhá bez rozdílu kvality
všeobecné dani nápojové, která činí 40 h za jeden litr a vedle toho
zemské (župní) dávce 20 h za jeden litr. Platiti daň a dávku povinen
jest dovozce. Od daně a dávky jest osvobozeno množství 1,5 litru, jež
cestující s sebou veze pro osobní spotřebu.
(2) Daň a dávka vybírá se spolu se clem před vypravením piva z úředního
celního řízení do volného oběhu. Prohlašuje-li se zásilka písemně, jest
udati v prohlášce jméno a bydliště toho, kdo jest povinen k zapravení
daně, jakož i množství piva. Při ústním prohlášení nebo odbavení podle
celního nálezu uvedou se tyto údaje v celním nálezu a ve kvitanci.
(3) Dováží-li se pivo v sudech opatřených cejchovní značkou, vyšetří se
množství podle této značky, není-li pochybnosti o její správnosti. Při
zjišťování piva v sudech po 1/4, 1/2, 1 a 2 hl lze v oboustranné dohodě
počítati sudy s obsahem 24 až 26 litrů za 25 litrů, sudy s obsahem 48
až 52 litry za 50 litrů, sudy s obsahem 97 a 103 litry za 100 litrů a
sudy s obsahem 194 až 206 litrů za 200 litrů. V jiných případech zjistí
se množství piva podle původní faktury, kterou jest podati současně s
prohláškou. Vyžaduje se však, aby faktura souhlasila se stavem zásilky
a ostatními průvodními listinami, aby v ní byl udán obsah každé nádoby
v litrech a aby nebylo pochybnosti o správnosti faktury. Nelze-li
zjistiti množství ani podle cejchovní značky ani podle původní faktury,
určí se množství v litrech výpočtem z váhy tak, že se odečte od hrubé
váhy vyjádřené v kilogramech u sudů, jež neváží více než 80 kg, 38 %, a
u sudů, jež váží více než 80 kg, 33 % hrubé váhy. Zbytek udává množství
piva v litrech. Dováží-li se pivo v lahvích, zjistí se počet lahví
stejné velikosti a obsah jedné láhve téže velikosti a vypočte se
celkové množství násobením těchto činitelů. Od otevření plné láhve může
se upustiti, jestliže strana dodá prázdnou láhev téže velikosti, aby
její obsah mohl býti zjištěn.
(4) Z cizozemského piva dováženého do míst prohlášených za uzavřená
vybírá se ze zásilek poukázaných k odbavení celnímu úřadu uvnitř obvodu
potravní daně na čáře kromě cla, všeobecné daně nápojové a zemské
(župní) dávky ještě státní daň na čáře ve výměře 3 K za jeden hektolitr
s příslušnou obecní dávkou. (Viz zákony ze dne 25. září 1919, čís. 533
Sb. z. a n., ze dne 22. prosince 1920, čís. 676 a 677 Sb. z. a n., a ze
dne 14. dubna 1920, čís. 264 Sb. z. a n., jakož i prováděcí nařízení ze
dne 16. prosince 1919, čís. 666 Sb. z. a n., ze dne 31. prosince 1920,
čís. 678 a 679 Sb. z. a n., a ze dne 26. dubna 1920, čís. 265 Sb. z. a
n.)
2. Druhá vysvětlivka k saz. čís. 108 doplňuje se novým odstavcem tohoto
znění:
"Jak se vína a ovocné šťávy zdaňují, viz vysvětlivky k saz. čís. 109."
3. Vysvětlivky k saz. čís. 109 (víno) doplňují se touto vysvětlivkou:
"6. (1) Víno, mošt a šťávy z hroznů nebo jiného ovoce podléhají
všeobecné dani nápojové. Všeobecná daň nápojová činí z jednoho litru
vína, moštu a jiných šťáv z hroznů 80 h, z jiného ovoce 40 h. Od daně
jest osvobozeno množství do 1,5 litru, jež cestující s sebou veze pro
osobní spotřebu.
(2) Medovina, vína slazená nebo kořeněná a jiné nápoje hroznovému vínu
podobné (vína sladová, malthonová a pod.), jakož i polovína (vína z
matolin, zředěné víno, víno z vinných kvasnic, směsi vína s polovínem,
s medovinou nebo s nápoji vínu podobnými atd.) zdaňují se jako víno
hroznové. Jako vína ovocná zdaňují se nápoje vyrobené lihovým kvasením
jiných ovocných šťáv než hroznových s přísadou vody, cukru, lihu atd.
nebo bez ní, na př. vína bobulová (borůvkové, rybízové a pod.). Dani
podléhají i vína léčebná (medicinální). Šťavami ovocnými rozumějí se
nezahuštěné i zahuštěné šťávy z hroznů nebo z jiného ovoce beze
zřetele, jsou-li již k požívání připravené (ovocné syroby) nebo surové
(succus). Sem patří též lihuprosté ovocné šťávy (pasteurisované,
sterilisované a pod.). Okolnost, zdali lze nápojů užívati bez další
přípravy či teprve zředěných nebo jinak připravovaných a zda se nápojů
užívá k pití nebo jinému účelu (na př. k výrobě zboží pevného nebo k
výrobě nápojů jiného druhu neb k výrobě tekutin, jichž nelze užívati
přímo jako nápojů), jest pro povinnost k zapravení daně bez významu.
(3) Povinnost zapraviti daň z nápojů dovážených z ciziny do celního
území vzniká při osobní dopravě cestujícími dopraveními přes hranici,
při dopravě veřejnými dopravními podniky nebo jinak, na př.
automobilem, povozem atd. u obchodníka nebo výčepníka dopravením nápojů
do živnostenského podniku, u jiných osob převzetím nápojů. Při dopravě
jiným způsobem než veřejným dopravním podnikem přesvědčí se celní úřad
z dokladů provázejících zásilku o místě určení zásilky a jejím
příjemci, po případě o totožnosti osoby zásilku provázející. Daň vybírá
se současně se clem jednak při osobní dopravě, jednak při jinaké
dopravě než veřejným dopravním podnikem v těch případech, když má celní
úřad pochybnosti co do místa určení a příjemce dopravované zásilky. V
celním nálezu a kvitanci uvésti jest druh a množství nápojů, případně
částku vybrané daně s přirážkami, pak jméno a bydliště toho, kdo jest k
zapravení daně povinen. Každou zásilku dopravovanou jinak než veřejným
dopravním podnikem neb osobně jest oznámiti dozorčímu úřadu příslušnému
podle místa jejího určení a současně sděliti, zda byla odbavena bez
daně nebo proč byla zdaněna.
(4) Dováží-li se víno, mošt, šťávy atd. v nádobách, jež mají tuzemskou
nebo cizozemskou cejchovní značku, vyšetří se množství podle ní,
není-li pochybnosti o její správnosti. Obsah jiných nádob zjistí se
podle původní faktury, kterou jest podati současně s prohláškou.
Vyžaduje se však, aby faktura souhlasila se stavem zásilky a s
ostatními průvodními listinami, aby v ní byl udán obsah každé nádoby v
litrech a aby nebylo pochybnosti o správnosti faktury. Nelze-li
zjistiti množství ani podle cejchovní značky ani z původní faktury,
určí se množství buď Matiewiczovým sudoměrem - jde- li o nádoby, jichž
obsah se jím dá zjistiti - nebo přelitím tekutin nebo konečně též
krychlovým výpočtem. Jestliže zásilka pozůstává z více nádob stejné
velikosti, zjistí se obsah jedné nádoby téhož typu a celkové množství
výpočtem. Strana může dodati za účelem výpočtu obsahu prázdnou nádobu
jako vzorek, nesmí však býti pochybnosti o tom, že obsah její souhlasí
s obsahem plných nádob. Při ovocných syrobech přicházejících do obchodu
podle váhy lze v dohodě se stranou počítati 1 kg nejméně za 0,7 litru.
(5) Víno všeho druhu (hroznové, ovocné i umělé), dovážené v lahvích po
obchodnicku upravených (adjustovaných), podléhá vedle všeobecné daně
nápojové zvláštní dávce z vína v lahvích ve výměře 1 K z každých i
načatých 5 K ceny, jež se zapravuje nalepením berních známek. Láhve se
považují za upravené po obchodnicku, mají-li jakékoliv označení nebo
mají-li tvar význačný pro víno určitého druhu, původu nebo podniku,
nebo jsou-li uzavřeny jinak než obyčejně obecně užívanou zátkou. Láhve
menší jednoho litru považují se za upravené po obchodnicku, i když tu
není žádné z těchto náležitostí, jsou-li uzavřeny zátkou tak, že jich
nelze otevříti pouhou rukou. Za láhve pokládají se mimo láhve obvyklého
tvaru též veškeré jiné nádoby, v nichž se víno podává spotřebiteli.
Dávka řídí se prodejní cenou, je-li víno určeno k prodeji, a nákupní
cenou, je-li víno určeno k vlastní potřebě. Nejde-li ani o cenu
prodejní, ani o cenu nákupní anebo jsou-li nižší nežli obvyklá cena
obchodní, řídí se dávka cenou obchodní. Od dávky jest osvobozeno víno v
lahvích menších než půl litru, nečiní-li cena za jeden litr více než 5
K (cena zjistí se propočtením ceny vína v těchto lahvích za cenu láhve
jednolitrové), víno vzorkové (dopravované listovní poštou) a víno
léčebné. Za víno léčebné pokládá se však jen ono víno, které bylo
ministerstvem vnitra, případně zdravotnictví, za léčebné prohlášeno a
jest jako takové na lahvích označeno. Dávka z vína v lahvích jest
splatna před vypravením z celního řízení a jest ji povinen platiti, kdo
víno v lahvích odebírá z ciziny, není-li určeno pro svobodné skladiště.
(6) Ze zásilek vína, moštu a šťav hroznových a ovocných, poukázaných k
vyclení celnímu úřadu uvnitř obvodu míst prohlášených za uzavřená,
vybírá se potravní daň na čáře ve výměře všeobecné daně nápojové s
příslušnou obecní dávkou, a jde-li o dovoz vína v lahvích, kromě toho
zvláštní dávka z vína v lahvích. Z vína, moštu a šťáv určených pro
svobodné skladiště uvnitř obvodu uzavřeného místa nevybírá se ani
potravní daň na čáře, ani zvláštní dávka z vína v lahvích. (Zákony ze
dne 25. září 1919, čís. 533 Sb. z. a n., ze dne 22. prosince 1920, čís.
677 Sb. z. a n., ze dne 17. října 1919, čís. 572 Sb. z. a n., a ze dne
14. dubna 1920, čís. 264 Sb. z. a n.; prováděcí nařízení ze dne 16.
prosince 1919, čís. 666 Sb. z. a n., ze dne 31. prosince 1920, čís. 679
Sb. z. a n., ze dne 16. prosince 1919, čís. 667 Sb. z. a n., a ze dne
26. dubna 1920, čís. 265 Sb. z. a n.)"
4. Vysvětlivky k saz. čís. 110 nahrazují se touto vysvětlivkou:
"Víno šumivé podléhá všeobecné dani nápojové a zvláštní dávce z vína v
lahvích, případně potravní dani na čáře podle zásad, uvedených v 6.
vysvětlivce k saz. čís. 109. Pokud jde o zdaňování šumivých vín,
pokládají se za šumivá vína veškerá vína, a to bez rozdílu, zdali jde o
vína z hroznů neb jiného ovoce (včetně bobulí) aneb o nápoje vína
taková obsahující, s lihovým obsahem větším 1 % podle objemu, ze
kterých při otevření láhve uniká za šumění kyselina uhličitá."
5. Vysvětlivky k saz. čís. 112 nahrazují se těmito vysvětlivkami:
"1.
(1) K minerálním vodám patří jak přírodní, tak i umělé, na př. sodové
vody, Wiesbadenská voda k léčení dny atd. Okolnost, že se některá
minerální voda doporučuje k léčebnému použití, nemá vliv na vyclívání
vody podle čís. 112 a není důvodem pro omezení dovozu.
(2) Ozonová voda čís. 630.
2.
(1) Minerální vody včetně vod výslovně léčebných i hořkých, přírodní i
umělé, podléhají všeobecné dávce nápojové ve výměře 8 h z jednoho
litru. Této dani ve výměře 12 h z jednoho litru podléhají též limonády.
Limonádami nazývají se nápoje připravené buď smísením ovocných syrobů s
vodou nebo surové ovocné šťávy s vodou a cukrem. Umělé limonády jsou
přípravky z umělých syrobů nebo z cukerních roztoků s přísadou (trestí,
organických kyselin, barviva). Šumivé limonády jsou limonády nasycené
za tlaku kyselinou uhličitou. V rámci tomto lze pokládati za limonády
výrobky pod tímto označením do obchodu uváděné ze šťáv ovocných do více
než 2/3 zředěných nebo jich umělé náhražky; šťávy méně zředěné dlužno
zařaditi co do zdaňování ke šťavám hroznovým nebo ovocným (viz 6.
vysvětlivku k saz. čís. 109).
(2) Platiti daň jest povinen dovozce; od daně jest osvobozeno množství
do 1,5 litru, jež cestující s sebou veze pro osobní spotřebu.
(3) Daň vybírá se jak z minerálních (sodových) vod, tak i z limonád
spolu se clem před vypravením zásilky z úředního celního řízení do
volného obchodu. Prohlašuje-li se zásilka písemně, jest udati v
prohlášce jméno a bydliště toho, kdo jest povinen k zapravení daně,
jakož i množství vody. Při ústním prohlášení nebo odbavení podle
celního nálezu uvedou se tyto údaje v celním nálezu a v kvitanci.
(Zákony ze dne 25. září 1919, čís. 533 Sb. z. a n., a ze dne 22.
prosince 1920, čís. 677 Sb. z. a n.; prováděcí nařízení ze dne 16.
prosince 1919, čís. 666 Sb. z. a n., a ze dne 31. prosince 1920, čís.
679 Sb. z. a n.)
6. Do 4. vysvětlivky k saz. čís. 130 zařaďuje se mezi 4. a 5. odstavec
nový odstavec tohoto znění:
"O zdaňování zahuštěných moštů a zahuštěných ovocných šťáv viz 6.
vysvětlivku k saz. čís. 109."
7. Do vysvětlivek k saz. čís. 131 zařaďuje se mezi předposlední a
poslední odstavec nový odstavec tohoto znění:
"O zdaňování ovocných šťáv a limonád viz vysvětlivky k saz. čís. 109 a
112."
8. V prvním odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 301 škrtá se poslední
věta:
"elektrody z uhlíku až běžný metr" a v 2. odstavci téže vysvětlivky
slova: "ve váze pod 5 kg za běžný metr".
9. Ve vysvětlivce k saz. čís. 453 škrtá se 6. odstavec: "Duté nebozezy
(skalní nebozezy z dutých ocelových tyčí), čís. 460", a v první
vysvětlivce saz. čís. 460 dodatek na konci 4. odstavce: "rovněž duté
nebozezy (skalní nebozezy z dutých ocelových tyčí)".
10. V prvním odstavci 1. vysvětlivky k saz. čís. 546 škrtají se ve 3. a
4. Překládce slova: "ve váze pod 5 kg za běžný metr".
11. Ustanovení III. oddílu (pivo) druhé části vysvětlivek,
pojednávající o vývozním projednávání předmětů, jichž vývoz jest
prokázati, nahrazuje se tímto zněním:
"Z piva do ciziny vyváženého nevybírá se všeobecná daň nápojová, když
výrobce piva, povinný k zapravení daně, podá dozorčímu úřadu před tím,
než se stane daň splatnou, trojmo písemné ohlášení vývozní s označením
celního úřadu, při němž má zásilka vystoupiti; dozorčí úřad potvrdí
všechny tři přihlášky, jednu vrátí podnikateli, druhou si ponechá a
třetí zašle výstupnímu celnímu úřadu k potvrzení. Celní úřad potvrdí
ohlášení dle skutečného výstupu a vrátí je neprodleně dozorčímu úřadu.
Pakliže ohlášená zásilka (nebylo-li ohlášení odvoláno) nevystoupí do
celní ciziny v době jednoho měsíce od ohlášeného vypravení zásilky,
předepíše finanční úřad I. stolice podnikateli daň nezávisle od
případného zavedení důchodkového trestního řízení. (Viz prováděcí
nařízení ze dne 31. prosince 1920, čís. 678 Sb. z. a n.)"
§ 3.
Ustanovení § 1 tohoto nařízení nabývají účinnosti osmý den po
vyhlášení, ustanovení § 2 dnem vyhlášení. Provésti toto nařízení ukládá
se ministru financí v dohodě s ministrem obchodu, ministrem zemědělství
a ministrem pověřeným správou úřadu pro zahraniční obchod.
Černý v. r.
Dr. Popelka v. r.
Dr. Kovařík v. r.
Dr. Šusta v. r.
Dr. Mičura v. r.
Dr. Gruber v. r.
Dr. Fajnor v. r.
Dr. Procházka v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dr. Fatka v. r.
Husák v. r.
Dr. Burger v. r.
Dr. Brdlík v. r.
Dr. Hotowetz v. r.,
též za ministra Hanačíka.