Advanced Search

změna z. o správě daní a poplatků a změna z. o daních z příjmů


Published: 2009
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/512105/zmna-z.-o-sprv-dan-a-poplatk-a-zmna-z.-o-danch-z-pjm.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
304/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 23. července 2009,



kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve

znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona o správě daní a poplatků



Čl. I



Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č.

35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č.

315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.

255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.

323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č.

91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.

159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č.

367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č.

271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č.

438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č.

19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č.

436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č.

179/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.

413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.

62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

115/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č.

267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č.

296/2007 Sb. a zákona č. 122/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 25 odstavec 2 zní:



„(2) Pokutu ukládá ve všech případech porušení mlčenlivosti podle § 24

příslušné finanční ředitelství. Porušil-li však povinnost mlčenlivosti

pracovník finančního ředitelství nebo ústředního orgánu státní správy,

ukládá pokutu ministerstvo. Stejnopis rozhodnutí o uložení pokuty zašle

finanční ředitelství daňovému subjektu dotčenému porušením

mlčenlivosti.“.



2. V § 32 odstavec 3 zní:



„(3) Rozhodnutí obsahuje odůvodnění, nestanoví- li tento nebo zvláštní

daňový zákon jinak, pokud nejde o případ, kdy správce daně reaguje na

tvrzení daňového subjektu beze změny nebo je odůvodnění tomuto daňovému

subjektu známé z jiného dokumentu. V takovém případě správce daně na

tento dokument ve svém rozhodnutí odkáže. V odůvodnění správce daně

stručně a jasně uvede důvody pro vydání rozhodnutí. V odůvodnění

rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, správce daně dále

uvede, které skutečnosti má za prokázané a o které důkazy opřel svá

skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak

věc posoudil po právní stránce.“.



3. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Výzvy správce daně podle odstavce 1 není potřeba, bylo-li v

insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku daňového subjektu a má-li být

splněna povinnost uložená daňovému subjektu podle § 40b odst. 1.“.



4. V § 46 se na konci odstavce 7 doplňuje věta, která zní: „Pokud

správce daně vydá dodatečný platební výměr po provedené daňové

kontrole, má odvolání proti němu odkladný účinek.“.



5. V § 47 odstavec 1 zní:



„(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit

ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od

konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří

let od vzniku daňové povinnostiu těch daní, které nemají zdaňovací

období.“.



6. V § 60 odstavec 3 zní:



„(3) Povolení posečkání daně a povolení splátek může být vázáno na

podmínky. Po dobu, po kterou daňový subjekt tyto podmínky plní, se

skutečnost povolení posečkání a povolení splátek zohledňuje při

vystavení potvrzení podle § 62 odst. 7.“.



7. § 72 včetně nadpisu zní:



㤠72



Zástavní právo



(1) K zajištění daňové pohledávky a jejího příslušenství může správce

daně zřídit rozhodnutím zástavní právo. Ke zjištění předmětu zástavy má

správce daně oprávnění podle § 15. V ostatním platí ustanovení

občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(2) Rozhodnutí musí obsahovat označení daňové pohledávky, její výši a

předmět zástavního práva.



(3) Rozhodnutí o zřízení zástavního práva může správce daně z vlastního

anebo z jiného podnětu změnit anebo zrušit.



(4) Správce daně je oprávněn pro účely podle odstavce 1 vyzvat daňového

dlužníka, aby předložil soupis svého majetku. Daňový dlužník je povinen

této výzvě ve stanovené lhůtě vyhovět.



(5) Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního

práva daňovému dlužníkovi. Zástavní právo k nemovitosti evidované v

katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny

veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního

práva katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.



(6) Správce daně může rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku

vlastníka, odlišného od daňového dlužníka, jehož nedoplatek je

zajišťován, a to na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně

ověřeným podpisem.



(7) Zajištění daňového nedoplatku, včetně nákladů vzniklých s převzetím

zástavy správcem daně, se provádí na náklady daňového dlužníka.

Neuhradí-li daňový dlužník tyto náklady, správce daně je oprávněn je

vymáhat postupem podle § 73 a 73a.



(8) Zástavní právo zřízené rozhodnutím správce daně zaniká rovněž

právní mocí rozhodnutí, kterým správce daně ruší zástavní právo.“.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o daních z příjmů



Čl. II



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993

Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993

Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994

Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995

Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995

Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997

Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997

Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998

Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999

Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999

Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.

72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.

121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.

340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č.

483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č.

198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č.

308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č.

362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č.

47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č.

280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č.

436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č.

669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č.

217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č.

441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č.

552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č.

109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č.

189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č.

245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.

29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č.

261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č.

126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č.

2/2009 Sb. a zákona č. 87/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno zt), které zní:



„zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ^3d) (dále

jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu

silničním motorovým vozidlem podle písmene k) bodu 4 tohoto odstavce,

ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo

období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník

využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo

udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů podle § 10, a současně

toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného

kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Používá-li poplatník některé

silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu,

pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze

na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního

výdaje na dopravu stanoveného dle předchozí věty ve výši 80 % této

částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník

u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený

paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že

ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením

uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění

a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že

poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální

výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení

zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak.

Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční

motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v

nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové

přiznání.“.



2. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno zp), které zní:



„zp) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné

vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla^23d),

u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních

výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se

silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit

krácený paušální výdaj na dopravu. U silničního motorového vozidla, u

kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále

uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty.“.



3. V § 28 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Při odpisování

silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit

krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 %

odpisů.“.



Čl. III



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt), § 25 odst. 1 písm. zp) a § 28 odst.

6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období nebo období, za

které se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2009.



ČÁST TŘETÍ



Čl. IV



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.



v z. Němcová v. r.



Klaus v. r.



Fischer v. r.