293/1920 Sb.
Ústavní zákon
ze dne 9. dubna 1920
o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního (podle §§ 107,
112 a 116 ústavní listiny).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto
zákoně:
I.
Ochrana svobody osobní.
§ 1.
Nikdo nesmí býti stíhán, leč v případech podle zákona dovolených, a to
jen soudem neb úřadem podle zákona příslušným, a řízením podle zákona
upraveným.
§ 2.
Mimo případ přistižení při činu samém nesmí býti nikdo zatčen, leda na
písemný odůvodněný příkaz soudcův, který musí býti dodán při zatčení, a
není-li to možno, nejdéle do 24 hodin po něm.
§ 3.
Nikdo nesmí býti orgánem úředním vzat do vazby, leč v případech zákonem
stanovených, a musí býti pak nejdéle do 48 hodin propuštěn nebo
odevzdán úřadu, který podle okolností případu je příslušný provésti
další řízení.
§ 4.
Vyjma případy zákonem stanovené nesmí nikdo býti z určitého místa neb
území vypovězen nebo přidržován k tomu, aby se z určitého místa nebo
území nevzdaloval.
§ 5.
Za kterých podmínek může býti osoba zatčená nebo uvězněná na svobodu
propuštěna, položí-li jistotu, po případě znovu uvězněna, ač jistotu
položila, stanoví zákon.
II.
Ochrana svobody domovní.
§ 6.
Prohlídka bytu nebo jiných místností náležejících k domácnosti nebo
určených ku provozování živností nebo výdělečné činnosti, je přípustna
pouze v případech podle zákona dovolených a to jen soudem neb úřadem
podle zákona příslušným a řízením podle zákona upraveným.
§ 7.
Domovní prohlídka je přípustna zpravidla (§ 8) jen na základě písemného
odůvodněného příkazu soudcova, který musí býti doručen při prohlídce, a
není-li to možno, nejdéle do 24 hodin po ní.
§ 8.
V kterých případech jest přípustna k účelům trestního řízení soudního
prohlídka i bez písemného příkazu soudcova, stanoví zákon. V tomto
případě musí však orgán vykonávající prohlídku vykázati své oprávnění k
tomu a vydati osobě, u které prohlídku vykonal, na její žádost ihned,
nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a
důvodech pro její provedení a o věcech u ní zabavených.
§ 9.
Zákon stanoví, ve kterých případech, kterými orgány a s jakými
obmezeními jest přípustna prohlídka místností obývacích nebo
živnostenských (§ 6) k účelům policejním finančním a k účelům veřejné
správy vůbec; i pro tyto případy platí ustanovení druhé věty § 8.
§ 10.
O každé domovní prohlídce budiž ihned sepsán protokol, v němž dlužno
uvésti zákonný důvod a důvod podezření, pro který byla prohlídka
provedena a jaký byl její výsledek. Nebylo-li nic závadného shledáno,
budiž straně ihned vydáno písemné potvrzení.
III.
Ochrana tajemství listovního.
§ 11.
Listovní tajemství je zaručeno; výjimky stanoví zákon.
IV.
Ustanovení společná.
§ 12.
Poruší-li veřejný funkcionář, úředník nebo zřízenec při výkonu úřadu
nebo služby ustanovení tohoto zákona o ochraně svobody osobní nebo
domovní, budiž potrestán, a to, jednal-li se zlým úmyslem, pro zločin
těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let, při zvláště přitěžujících
okolnostech až do deseti let, jinak pro přestupek vězením od jednoho
týdne do šesti měsíců.
Při odsouzení pro zločin budiž vysloveno, že vinník ztrácí svůj úřad.
Každé odsouzení má v zápětí povinnost k náhradě způsobené škody podle
ustanovení zvláštních zákonů.
§ 13.
Pouze zákonem může býti stanoveno, jakým omezením podléhají ustanovení
§§ 2 až 9 a 11 tohoto zákona a § 113 ústavní listiny za války nebo
tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události
ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho republikánskou formu,
ústavu nebo veřejný klid a pořádek.
§ 14.
Zákon tento tvoří součást ústavní listiny (§§ 107 a 112 ústavní
listiny).
§ 15.
Jeho provedení ukládá se vládě.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Švehla v. r.
Dr. Veselý v. r.,
Dr. Beneš v. r.
Dr. Hodža v. r.
Sonntág v. r.,
jako ministr financí a jako správce ministerstva pro zásobování lidu.
Dr. Winter v. r.
Hampl v. r.
Dr. Heidler v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Prášek v. r.
Staněk v. r.
Habrman v. r.
Klofáč v. r.
Dr. Franke v. r.