150/1997 Sb.



ZÁKON



ze dne 12. června 1997,



kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení

soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



Čl.I



Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969

Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980

Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990

Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb.,

zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb.,

nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu

Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.,

se mění a doplňuje takto:



1. V § 70 se na konci připojuje tato věta:



"Nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká

republika vázána, vyrozumí soud o vzetí cizince do vazby též konzulární

úřad státu, jehož je cizinec občanem.".



2. Za § 350a se vkládají nové § 350b až 350f, které včetně nadpisu nad

§ 350b znějí:



"Výkon trestu vyhoštění



§ 350b



(1) Jakmile nabyde právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest

vyhoštění, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České

republiky a vyzve zároveň odsouzeného, aby z České republiky neprodleně

vycestoval.



(2) Nehrozí-li obava, že odsouzený, který je na svobodě, se bude

skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může mu předseda

senátu poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jeho záležitostí. Tato

lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy rozsudek nabyl

právní moci.



(3) Lhůtu uvedenou v odstavci 2 může předseda senátu na žádost

odsouzeného i opakovaně prodloužit, nejdéle však na 180 dnů ode dne,

kdy rozsudek nabyl právní moci, jestliže odsouzený prokáže, že učinil

všechny úkony potřebné k obstarání cestovních dokladů a dalších

náležitostí potřebných k vycestování, avšak dosud nemůže z České

republiky vycestovat.



§ 350c



Vyhošťovací vazba



(1) Hrozí-li obava, že odsouzený se bude skrývat nebo jinak mařit výkon

trestu vyhoštění, může předseda senátu rozhodnout o vzetí odsouzeného

do vyhošťovací vazby, nerozhodne-li o jejím nahrazení zárukou, slibem

nebo peněžitou zárukou.



(2) Nevyplývá-li z odstavce 1 jinak, na řízení o vyhošťovací vazbě a

její nahrazení zárukou, slibem nebo peněžitou zárukou se užijí

ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního.



(3) Byl-li odsouzený vzat podle odstavce 1 do vyhošťovací vazby, požádá

předseda senátu, pokud je to třeba, o zajištění cestovních dokladů

potřebných k výkonu trestu vyhoštění Policii České republiky.



§ 350d



Jestliže se na odsouzeném, kterému byl pravomocně uložen trest

vyhoštění, vykonává trest odnětí svobody, vyrozumí předseda senátu o

nařízení výkonu trestu vyhoštění též příslušnou věznici. Policii České

republiky v nařízení výkonu trestu podle § 350b odst. 1 zároveň požádá,

pokud je to třeba, o zajištění cestovních dokladů potřebných k výkonu

trestu vyhoštění tak, aby tento trest bezprostředně navazoval na výkon

trestu odnětí svobody.



§ 350e



Jestliže soud rozhodne o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo

jeho zbytku, o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

nebo o účasti na amnestii, jíž se promíjí zbytek trestu odnětí svobody

u odsouzeného, kterému byl uložen trest vyhoštění, vyrozumí ihned bez

ohledu na právní moc takového rozhodnutí soud příslušný k výkonu trestu

vyhoštění a Policii České republiky; stejně postupuje Ministerstvo

spravedlnosti v případě, že o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody

nebo jeho zbytku rozhodl ministr spravedlnosti.



§ 350f



Jestliže v době, kdy soud přistoupí k nařízení výkonu trestu vyhoštění,

se odsouzený již na území České republiky nenachází, předseda senátu

zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a další úkony

neprovádí.".



3. V § 380 odst. 1 se za slovo "zástupce" vkládají tato slova: "ve

veřejném zasedání".



4. V § 380 odst. 3 se vypouští slovo "krajského".



5. Za § 382 se vkládá nový § 382a, který včetně nadpisu zní:



"§ 382a



Zkrácené vydávací řízení



(1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, před soudem prohlásí, že

souhlasí se svým vydáním do cizího státu k trestnímu stíhání nebo k

výkonu trestu za čin, který je uveden v žádosti o vydání, státní

zástupce může předložit věc Ministerstvu spravedlnosti s návrhem, aby

ministr spravedlnosti povolil vydání, aniž by předtím soud rozhodl o

přípustnosti vydání.



(2) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlas se svým vydáním vyjádří

až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, může

státní zástupce svůj návrh podle § 380 odst. 1 vzít zpět a postupovat

podle odstavce 1. Návrh může vzít zpět nejpozději do doby, než se soud

odebere k závěrečné poradě.



(3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být předem poučena o významu

souhlasu s vydáním a o následcích, které jsou s takovým prohlášením

spojeny. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět.



(4) Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o přípustnosti vydání,

ačkoliv s ním osoba, o jejíž vydání jde, vyslovila souhlas, může věc

vrátit státnímu zástupci s tím, že je třeba, aby o přípustnosti vydání

nejprve rozhodl podle § 380 odst. 1 soud.".



6. Za § 389 se vkládá nový § 389a, který zní:



"§ 389a



Státní zastupitelství prošetřuje podněty k podání stížnosti pro

porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí

ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství

bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním

řízení ve věci činné v posledním stupni. Po prošetření státní

zastupitelství předloží ministru spravedlnosti stanovisko, v němž

navrhne buď podnět odložit, nebo podat stížnost pro porušení zákona.".



Čl.II



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1997.



Zeman v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.