60/1963 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 10. července 1963
o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou
Maďarské lidové republiky o úpravě pohraničního styku
Změna: 39/1978 Sb.
Dne 16. října 1962 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou
Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové
republiky o úpravě pohraničního styku.
Vláda Československé socialistické republiky Dohodu schválila dne 30.
ledna 1963, což bylo sděleno maďarské straně nótou ze dne 18. února
1963. Presidiální rada Maďarské lidové republiky schválila Dohodu dne
11. dubna 1963, což bylo oznámeno nótou ze dne 8. června 1963.
Podle ustanovení článku 21, odstavec 1 vstoupila Dohoda v platnost dnem
8. července 1963.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
David v. r.
DOHODA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské
lidové republiky o úpravě pohraničního styku
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Maďarské lidové
republiky vedeny přáním umožnit za zjednodušených formalit překračování
československo-maďarských státních hranic občanům obou států, kteří
bydlí v pásmech pohraničního styku, a tím upevnit a prohloubit
bratrskou spolupráci a přátelství lidu obou zemí, se rozhodly uzavřít
dohodu o úpravě pohraničního styku a za tím účelem jmenovaly svými
zmocněnci:
vláda Československé socialistické republiky
Jindřicha Kotala,
náměstka ministra vnitra,
vláda Maďarské lidové republiky
Foldese László,
prvního náměstka ministra vnitra,
kteří vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité
formě, se dohodli takto:
ČÁST I
Všeobecná ustanovení
Čl.1
1. Za pásma pohraničního styku podél československo-maďarských státních
hranic se považují oblasti široké zpravidla patnáct kilometrů na území
každého státu. Pohraničním stykem se rozumí styk obyvatelstva obou
pásem pohraničního styku, který je upravován touto Dohodou.
2. Seznam obcí, které spadají do pásem pohraničního styku, stanoví
příslušné orgány smluvních stran společně. Do pásem pohraničního styku
spadá celý administrativní obvod obcí uvedených v seznamu a také obce a
osady, které sice v seznamu uvedeny nejsou, které však jsou spravovány
společně s některou obcí v seznamu uvedenou.
Čl.2
Pohraničního styku se může účastnit jen osoba, která je československým
nebo maďarským státním příslušníkem, jejíž trvalé bydliště je v pásmu
pohraničního styku některé ze smluvních stran a proti níž není námitek
z hlediska trestně-právního nebo celního.
ČÁST II
Cestovní doklady nutné k pohraničnímu styku
Čl.3
1. Pohraniční styk se uskutečňuje na základě pohraničních propustek, a
to "Jednorázové pohraniční propustky" nebo "Stálé pohraniční propustky"
. Oba druhy pohraničních propustek mají slovenské a maďarské znění;
jejich vzory stanoví příslušné orgány smluvních stran společně.
2. Pohraniční propustky jsou vydávány příslušnými orgány smluvních
stran a jsou platné bez předchozího vidování pohraničními orgány druhé
smluvní strany s výhradou ustanovení článku 9, odstavce 1.
Čl.4
1. Jednorázová pohraniční propustka opravňuje k jednorázovému vstupu do
pásma pohraničního styku druhé smluvní strany a k návratu. Držitel
propustky může překročit státní hranice do čtrnácti dnů ode dne vydání
propustky a je povinen se vrátit před uplynutím pátého dne ode dne
překročení státních hranic. Platnost jednorázové pohraniční propustky
nelze prodloužit ani pokud jde o den výjezdu, ani pokud jde o den
návratu.
2. V případě, že držitele jednorázové pohraniční propustky stihne na
území druhé smluvní strany nehoda nebo onemocní a nemůže se proto
vrátit před uplynutím pátého dne, musí při návratu své zpoždění
odůvodnit a doložit potvrzením příslušných orgánů.
3. Jednorázová pohraniční propustka se téže osobě vydává zásadně jednou
za rok. Ve zvláště odůvodněných případech lze povolit výjimky.
4. Osoby mladší patnácti let, pokud jde o československé státní
příslušníky, a šestnácti let, pokud jde o maďarské státní příslušníky,
cestují-li s rodiči nebo osvojiteli, jsou zapsány v jednorázové
pohraniční propustce svých rodičů nebo osvojitelů; cestují-li
samostatně, bude jim vydána propustka opatřená fotografií.
Čl.5
1. Jednorázovou pohraniční propustku lze vydat osobě, která má v úmyslu
dostavit se k vyřízení osobních záležitostí k úřadům nebo orgánům v
pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany a to buď na jejich
vlastní žádost nebo na předvolání či pozvání těchto úřadů nebo orgánů.
2. Jednorázovou pohraniční propustku lze také vydat osobě, která má v
úmyslu vykonat v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany návštěvu
z rodinných důvodů, zejména pokud v okruhu jejích příbuzných nebo
příbuzných jejího manžela, jakož i osob jim blízkých (rodiče, děti,
sourozenci, sourozenci rodičů, prarodiče, vnuci, osvojitelé a
osvojenci), kteří bydlí v pásmu pohraničního styku druhé smluvní
strany, dojde k uzavření sňatku, k narození dítěte, k úmrtí nebo k
vážnému onemocnění. V těchto případech může být jednorázová pohraniční
propustka vydána nejen žadateli, ale i jeho manželi a jejich dětem.
3. Orgány vydávající propustku mohou požadovat, aby osoba žádající o
vydání propustky prokázala potvrzením úřadů nebo orgánů druhé smluvní
strany (národní výbor, rada, soud, veřejná bezpečnost, nemocnice
apod.), že existují důvody uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.
Čl.6
1. Stálá pohraniční propustka se vydává osobám, které vykonávají
pracovní úkony v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, nebo
jsou tam zaměstnány. Vydává se s platností na dobu nejdéle dvanácti
měsíců. Stálá pohraniční propustka opravňuje k opětovnému pobytu v
pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany vždy po dobu nejdéle
šesti dnů, nepočítaje v to den překročení státních hranic při výjezdu.
Ve výjimečných případech mohou orgány vydávající propustku povolit
prodloužení nepřerušeného pobytu na dobu nejdéle šedesáti dnů.
2. Stálá pohraniční propustka vydaná za účelem používání cest a pozemků
na území druhé smluvní strany opravňuje k opětovnému pobytu v pásmu
pohraničního styku druhé strany vždy na dobu nejdéle jednoho
kalendářního dne. K delšímu pobytu opravňuje tato propustka pouze ve
výjimečných a naléhavých případech, na nichž se dohodnou hraniční
zmocněnci smluvních stran.
Čl.7
1. Stálá pohraniční propustka se vydává jen na žádost zaměstnavatele.
Zanikne-li pracovní poměr, jímž je vydání propustky odůvodněno, je
zaměstnavatel povinen zaměstnanci propustku odebrat a vrátit ji orgánu,
který ji vydal.
2. Orgány vydávající pohraniční propustky vyrozumí předem příslušné
orgány druhé smluvní strany o každé žádosti o vydání stálé pohraniční
propustky, mají-li v úmyslu propustku vydat. Vyrozumění bude obsahovat
tyto údaje: jméno, příjmení, datum a místo narození, trvalé bydliště a
důvody pro vydání propustky. Propustka nebude vydána, jestliže orgány
druhé smluvní strany ve lhůtě patnácti dnů ode dne, kdy jim bylo
vyrozumění doručeno, oznámí, že s vydáním propustky nesouhlasí. K
prodloužení platnosti propustky není třeba souhlasu orgánů druhé
smluvní strany.
3. Příslušné orgány každé ze smluvních stran jsou povinny vydanou
propustku zrušit, jestliže zanikne některá z podmínek pro její vydání,
nebo jestliže její držitel již nesplňuje podmínky uvedené v článku 2
této Dohody.
4. Příslušné orgány každé ze smluvních stran jsou povinny na přání
orgánů druhé smluvní strany vydanou propustku zrušit nebo ji znovu
nevydat.
5. Spolupráce příslušných orgánů smluvních stran při provádění
ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se podle potřeby uskutečňuje
prostřednictvím hraničních zmocněnců.
ČÁST III
Pravidla pohraničního styku
Čl.8
1. Pohraniční propustka opravňuje držitele k překročení státních hranic
pouze na hraničním přechodu v ní vyznačeném a k pobytu na místech v ní
uvedených. Hraniční přechod bude stanoven tak, aby byl co nejblíže
místu, do něhož je pohraniční propustka vystavena.
2. V odůvodněných případech lze v pohraniční propustce vyznačit více
hraničních přechodů.
3. Seznam hraničních přechodů, jejich druhy a rozmístění, jakož i dobu,
ve které lze na jednotlivých hraničních přechodech státní hranice
překračovat, stanoví společně příslušné orgány smluvních stran.
Čl.9
1. V odůvodněných případech a na předběžnou žádost mohou pohraniční
orgány smluvních stran povolit překročení státních hranic mimo hraniční
přechod. V takových případech je nutno pohraniční propustku předat k
vidování pohraničním orgánům druhé smluvní strany.
2. V jednorázové pohraniční propustce lze uvést jednu nebo dvě vedle
sebe ležící obce, kam může držitel propustky cestovat. Výjimečně lze
uvést též více obcí, nejsou-li od sebe vzdáleny více než čtyřicet
kilometrů za předpokladu, že při cestování nebude překročeno pásmo
pohraničního styku.
Čl.10
1. Držitel pohraniční propustky je po dobu pobytu na území druhé
smluvní strany povinen zachovávat platné právní předpisy země pobytu,
zejména předpisy týkající se cizinců.
2. Výhodu účastnit se pohraničního styku lze odejmout osobám:
a) proti kterým mají příslušné orgány druhé smluvní strany námitky z
hlediska trestně právního nebo celního,
b) které po dobu pobytu na území druhé smluvní strany z vlastní viny
nedodržely povinnosti stanovené na základě této Dohody.
ČÁST IV
Celní ustanovení
Čl.11
1. Zboží lze v rámci pohraničního styku převážet přes státní hranice
pouze po celní cestě.
2. Držitel stálé pohraniční propustky může bez vývozního nebo dovozního
povolení a bez cla a jiných poplatků vyvézt případně dovézt:
a) potraviny, léky a tabákové výrobky ve stanoveném množství,
b) nářadí potřebné k výkonu povolání nebo uložených prací, pokud je
výslovně uvedeno v propustce a
c) naturální mzdu za vykonanou práci na základě potvrzení
zaměstnavatele a příslušného místního orgánu.
3. Držitel jednorázové pohraniční propustky může vzít s sebou cestovní
potřeby, potraviny, tabákové výrobky a dárkové předměty ve stanoveném
množství.
4. Osoby, které používají pozemků v pásmu pohraničního styku druhé
smluvní strany, mohou bez povolení a bez cla a jiných poplatků převážet
úrodu z těchto pozemků a prostředky k obdělávání pozemků.
5. Předpisy zakazující a omezující výměnu zboží a vývoz nebo dovoz
hodnot podléhajících devisovým předpisům se vztahují také na pohraniční
styk.
6. Množství a druhy předmětů, které mohou převážet přes státní hranice
osoby účastnící se pohraničního styku, stanoví společně příslušné
orgány smluvních stran.
Čl.12
1. Účastník pohraničního styku může dále převézt:
a) osobní nebo nákladní motorové vozidlo, motocykl, jízdní kolo,
traktor, potah, po případě s vleky a s pracovními stroji a jiné vozidlo
bez složení celní jistoty a bez záznamu, je-li dopravní prostředek
zapsán v jeho pohraniční propustce,
b) pohonné hmoty v nádrži pevně spojené s vozidlem, výstroj vozidla,
jakož i pracovního stroje, náhradní díly a krmivo; to vše v potřebném
množství.
2. Lhůta zpětného dovozu vozidel, potahů a strojů uvedených v odstavci
1, písmeno a) je shodné s dobou platnosti pohraniční propustky.
3. Motorová vozidla, která jsou používána v rámci pohraničního styku,
podléhají pojištění z povinného ručení a jiným platným předpisům.
Čl.13
1. V případě nevyhnutelné potřeby je možno přes státní hranice převádět
domácí zvířata (s výjimkou drůbeže) na pastvu nebo k napájení v pásmu
pohraničního styku druhé smluvní strany. V tomto případě je možno
státní hranice překračovat pouze na místech a v době, na nichž se
dohodly pohraniční orgány smluvních stran.
2. Domácí zvířata, která jsou převáděna přes státní hranice, musí být
zapsána v osvědčení, v němž je nutno uvést jméno vlastníka, počet
zvířat, jejich druh, pohlaví a zvláštní znaky, jakož i důvod přechodu
státních hranic. Osvědčení vystavuje místní národní výbor nebo rada
příslušné podle bydliště vlastníka; průvodce musí mít stálou pohraniční
propustku.
Čl.14
Zaběhnutá domácí zvířata mohou být přivedena zpět přes státní hranice
bez cla a poplatků, pokud k nim bude prokázáno vlastnické právo.
ČÁST V
Zvláštní ustanovení
Čl.15
zrušen
Čl.16
Účastníkům pohraničního styku mohou být přidělována platidla druhého
státu na krytí nutných výdajů při pobytu v pásmu pohraničního styku
druhé smluvní strany v množství, které je přiměřené účelu a délce
trvání pobytu. Podrobnosti stanoví příslušné orgány smluvních stran.
§ 17
V případě důležitého hospodářského zájmu jedné nebo obou smluvních
stran se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout na užívání
cest, pozemků nebo zařízení, jež jsou v pásmu pohraničního styku druhé
smluvní strany. Bude-li to nutné, mohou stanovit pro toto užívání
zvláštní podmínky.
Čl.18
Tělesné pozůstatky osob, které zemřely v pásmech pohraničního styku a
mají být pohřbeny v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, se
přepravují za zjednodušených formalit na základě úředního lékařského
osvědčení vydaného příslušným zdravotnickým orgánem. Zjednodušení se
nevztahuje na přepravu tělesných pozůstatků v těch případech, kdy smrt
nastala v důsledku nakažlivé nemoci.
ČÁST VI
Závěrečná ustanovení
Čl.19
Smluvní strany mohou v případě nezbytné potřeby z důvodu ochrany
zdravotní, veterinární a ochrany rostlin dočasně omezit výhody
poskytované podle této Dohody. Tato omezení budou pokud možno předem
projednána s příslušnými orgány druhé smluvní strany. Jakmile důvody
omezení zaniknou, budou po předchozím vyrozumění příslušných orgánů
druhé smluvní strany výhody poskytovány opět v plném rozsahu.
Čl.20
Smluvní strany se budou vzájemně informovat, které jejich orgány jsou
příslušné k provádění jednotlivých ustanovení této Dohody a budou si
sdělovat případné změny.
Čl.21
1. Tato Dohoda podléhá schválení podle ústavních předpisů smluvních
stran. Vstoupí v platnost třicet dnů ode dne, kdy si obě strany
navzájem písemně oznámí toto schválení.
2. Vstupem této Dohody v platnost pozbývá platnosti Dohoda mezi
Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě
pohraničního styku podepsaná v Bratislavě dne 7. dubna 1952.
3. Tato Dohoda se uzavírá na pět let ode dne vstupu v platnost a její
platnost se bude prodlužovat vždy na dalších pět let, pokud ji jedna ze
smluvních stran písemně nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím
právě probíhajícího pětiletého období.
Tato Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a
maďarském, přičemž obě znění jsou stejně platná.
Na důkaz toho zplnomocněnci smluvních stran tuto Dohodu podepsali a
opatřili ji pečetěmi.
V Praze dne 16. října 1962.
Za vládu Československé socialistické republiky:
J. Kotal v. r.
Za vládu Maďarské lidové republiky:
Foldes László v. r.