351/1919 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 27. června 1919
ku provedení zákona o spoplatnění cizozemských cenných papírů, jakož i
obchodování s cizozemskými právními subjekty.
§ 1.
K cenným papírům vydaným mimo obvod republiky Československé,
podléhajícím poplatku dle zákona ze dne 27. května 1919, č. 304 Sb. z.
a n., pokud se týče ze dne 18. září 1892, č. 171 ř. z., patří také
státní dlužní úpisy rakouské a uherské s vynětím dluhopisů válečných
půjček.
Za cizinu považovati dlužno též veškeré území bývalé říše
rakousko-uherské, pokud netvoří součást republiky Československé. K
cizině nepatří naopak území, které z bývalé říše německé připadne
republice Československé, a to od té doby, od které právně sloučeno
bude s touto republikou.
§ 2.
Poplatku stanovenému v § 1. zák. z 27. května 1919, čís. 304 Sb. z. a
n., nepodléhají:
a) cizozemské dlužní úpisy s prémiemi (losy a pod., vzhledem na
poslední větu § 12. zák. z 18. září 1892, č. 171 ř. z., na něž vztahuje
se zákon ze dne 28. března 1889, č. 32 ř. z.,
b) cizozemské cenné papíry podrobené 1/2%nímu evidenčnímu poplatku při
pravidelném soupisu provedeném dle § 5 vlád. nař. ze dne 12. března
1919, čís. 126 ř. z., bez rozdílu, zdali z nich odveden byl poplatek
dle stupnice III na základě zákona z 18. září 1892, č. 171 ř. z., nebo
ne.
Poshovění neb osvobození od evidenčního poplatku má stejný význam jako
jeho zaplacení.
c) Pokud by cenné papíry nepodléhaly evidenčnímu poplatku buď proto, že
8denní lhůta pro dodatečné okolkování dle § 10., odst. 2., vl. nař. z
12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., dosud neuplynula, nebo že vládní
nařízení právě citované pozbylo platnosti, nepodléhají opětnému
poplatku dle stupnice III. v tom případě, byl-li poplatek ten dle § 2
zákona ze dne 18. září 1892, č. 171 ř. z., už odveden v kolcích
Československé republiky (zavedených min. nař. ze dne 22. prosince
1918, čís. 86 Sb. z. a n.) nebo stalo-li se okolkování před jejich
zavedením, je-li cenný papír opatřen potřebnými kolky emise rakouské
neb uherské, platné pro dobu tohoto okolkování.
§ 3.
Nebyl-li cenný papír označen (podroben 1/2%nímu evidenčnímu poplatku)
při pravidelném soupisu dle § 5 vl. nař. z 12. března 1919, č. 126 Sb.
z. a n., nýbrž až dodatečně při pozdějším přenesení do tuzemska dle §
10 téhož vládního nařízení, podléhá sice poplatku dle stupnice III.,
ale dodatečný 1/2%ní evidenční poplatek, pokud byl zapraven, poshověn
nebo sleven, včítá se do stupnicového poplatku.
Prozatímní (interimní) listy podrobeny jsou dle § 2, lit. b) vlád. nař.
z 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., pouze soupisu, nikoli však
1/2%nímu evidenčnímu poplatku a následkem toho podléhají plnému
poplatku dle stupnice III.
Při pozdějším přenesení vlastního cenného papíru do tuzemska odpadá
však zapravení evidenčního poplatku (který zahrnut je v poplatku
stupnicovém), takže označení papíru stane se bezplatně.
§ 4.
Dodatečnému evidenčnímu poplatku podléhá cenný papír ovšem hned (v
8denní lhůtě) při pouhém přenesení do tuzemska, poplatku stupnicovému
však teprve před zcizením, zastavením nebo jinou skutečností, uvedenou
v § 1. zák. z 18. září 1892, č. 171 ř. z., která bývá sice zpravidla
hlavním podnětem pro přenesení do tuzemska (vzhledem na to nastane
povinnost pro placení evidenčního a stupnicového poplatku zpravidla
současně, ale přes to nemusí vždy státi se současně s přenesením do
tuzemska).
Při dodatečném označení cenných papírů dle § 10 budiž strana upozorněna
na event. povinnost poplatkovou dle zák. z 27. května 1919, čís. 304
Sb. z. a n., na zapravení doplňku na stup. III., nebudiž však naléháno,
namítá-li strana, že splatnost stupnicového poplatku dosud nenastala.
Úschova (depot) poplatnou je tehdy, je-li spojena zároveň se správou
dotyčného papíru nebo s jinou skutečností, při níž vzniká poplatnost
dle stupnice III.
§ 5.
Poplatnou je jmenovitá cena papíru; byla-li však na cenný papír
zapravena pouze část její a byla-li okolnost tato na cenném papíře
vyznačena, platí se poplatek pouze z této části, rovněž, byla-li
jmenovitá cena změněna okolkováním vyznačeným na papíře samém.
Byla-li na takový cenný papír zapravena další část jeho hodnoty, třeba
zapraviti dodatečně poplatek z této další částky dle stejných předpisů
nejdéle do 8 dnů po jejím zapravení, po případě, dostal-li se papír
mezitím opět do ciziny, do 8 dnů po opětném přenesení do tuzemska.
§ 6.
Poplatek odvádí se buď v kolcích, které přilepí se na první straně
cenného papíru, pokud možno bez porušení textu (číslo a serie cenného
papíru, jakož i jeho hodnota musí zůstati nezakryté kolkem) nebo také
přímo stejným způsobem, jako 1/2%ní evidenční poplatek. Kolky dodati má
strana, která povinna je, předložiti cenné papíry ku znehodnocení
dodaných kolků pokladnímu úřadu státnímu, který pro tento účel
finančním ministerstvem bude ustanoven.
Pro dobu platnosti vládního nařízení ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb.
z. a n., ustanoveny jsou pro to úřady, které pověřeny jsou dodatečným
označením cenných papírů dle § 10 citovaného vládního nařízení, tedy
berní úřady v sídle okresního finančního ředitelství, v jehož obvodu
strana (majitel či držitel papíru) bydlí, nebo má své sídlo, v Praze
zemská finanční pokladna.
Překolkování (úřední) dodaných kolků stane se razítkem předepsaným pro
označení cenného papíru dle vl. nař. z 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a
n., a není-li ho po ruce, tedy jiným obliteračním razítkem příslušného
úřadu. Není-li razítko opatřeno datem, vyznačí se den okolkování pod
razítkem nebo vedle něho, zároveň pak i obnos, který na evidenčním
poplatku, pokud se týče na stupnicovém poplatku byl přímo zapraven.
§ 7.
Cenné papíry předložiti třeba seznamem dvojmo zhotoveným na formuláři
předepsaném dle vlád. nařízení z 12. března 1919, čís. 126 Sb. z. a n.,
na němž přiměřeným způsobem vyznačiti nutno, překládají-li se cenné
papíry jen pro označení dle tohoto vládního nařízení, či také (nebo
výhradně jen) pro vyplnění povinnosti uložené zákonem ze dne 27. května
1919, č. 304 Sb. z. a n.
Na poslední stránce, která slouží též pro event. stvrzení poplatku
přímo zapravovaného, uvede se také výše dodávaných kolků.
Úřad zanese cenné papíry do svého rejstříku vedeného o cenných
papírech, dodatečně označených dle § 10 vl. nař. ze dne 12. března
1919, čís. 126 Sb. z. a n., který pro tento účel se přizpůsobí
(zřízením nové rubriky pro stupnicový poplatek nebo jiným vhodným
způsobem).
Cenné papíry zanesou se do tohoto rejstříku v pravidelném pořadí i
tenkráte, neplatí-li se z nich evidenční poplatek; okolnost tuto dlužno
ovšem v rejstříku přiměřeně vyznačiti.
Prozatímní listy buďtež předloženy zvlášť samostatným seznamem, a
nikoliv kumulovaně s jinými papíry. Při označování cenných papírů
vydávaných později na místě prozatímních listů je strana povinna
prokázati, že skutečně jedná se o cenné papíry, pro něž prozatímní list
řádně už byl označen a okolkován.
Má-li se platiti poplatek z další splátky na cenný papír, provede se
okolkování a registrování stejným způsobem jako při prvním okolkování.
V případech hodných zvláštního ohledu (zvláště při úřadech a peněžních
ústavech) oprávněn je finanční ministr povoliti úchylky ve způsobu
placení poplatku, okolkování a registrování, předepsaném tímto
nařízením.
§ 8.
Při vybírání zvýšeného poplatku dle § 11 zákona ze dne 18. září 1892,
č. 171 ř. z., vyznačí se tato okolnost v doložce okolkovací i v
rejstříku.
Vyměření poplatku i pokuty obstará úřad provádějící okolkování, a
vyznačí to na soupisovém seznamu, který strana zpět obdrží.
§ 9.
Není-li strana s vyměřením spokojena, může podati ihned, nejdéle však
do 30 dnů po okolkování u okolkovacího úřadu toho rekurs na okresní
finanční ředitelství (poplatkový úřad), od něhož jde dále odvolání ku
zemskému finančnímu úřadu.
Strana je však povinna zapraviti celý poplatek požadovaný od ní
příslušným okolkovacím úřadem; byl-li poplatek na rekurs snížen,
odepíše a vrátí se jí přeplacený obnos.
§ 10.
Všechny cizozemské právní subjekty poplatné dle § 1, resp. 3, zákona ze
dne 27. května 1919, čís. 304 Sb. z. a n., jsou povinny do 30 dnů po
vyhlášení tohoto zákona přihlásiti se u finančního ministerstva
nekolkovaným podáním ku zaplacení příslušného poplatku, nebo podati
žádost za připuštění k obchodování v tuzemsku, po případě ku záznamu
svých akcií neb obligací na tuzemské burse, a to i tehdy, když na
základě starých předpisů, platných pro Rakousko neb Uhersko provozovaly
obchod (po případě znamenaly svoje papíry na tuzemské burse) na území
republiky Československé.
V tomto podání budiž uveden celkový obnos všech akcií a obligací, dále
pak ta částka jistiny jejich, které jsou, pokud se týče mají býti
věnovány domácímu obchodování; přiloženy buďtež také všechny doklady
(stanovy, bilance, výkazy, protokoly o valných hromadách atd.), z nichž
poplatný obnos vysvítá.
§ 11.
Také každé zvýšení jak celkového akciového resp. obligačního kapitálu,
tak i částky věnované tuzemskému obchodování (ať už děje se novou
emisí, dalšími splátkami na akcie či obligace, nebo zvýšením pouze
částky věnované obchodování v tuzemsku) nutno oznámiti týmž způsobem ve
stejné lhůtě.
§ 12.
Poplatnou částku určuje finanční ministerstvo, a to i v těch případech,
ve kterých žádost za připuštění k obchodování, pokud se týče za záznam
na burse byla zamítnuta. Za tímto účelem oprávněno je požadovati i
další doklady a výkazy.
Finanční ministerstvo určí také, jakým způsobem má se vésti evidence o
takovýchto cizozemských právních subjektech.
§ 13.
Výnosy finančního ministerstva ze dne 17. listopadu 1892, č. 224 ř. z.,
(dřívější prováděcí nařízení k zákonu ze dne 18. září 1892, č. 171 z.
ř.) a ze dne 18. srpna 1905, č. 144 ř. z. pozbývají platnosti.
Dr. Stránský v. r.,
v zastoupení min. předsedy.
Dr. Rašín v. r.
Dr. Zahradník v. r.
Dr. Soukup v. r.
Habrman v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Dr. Winter v. r.
Staněk v. r.
Prášek v. r.
Stříbrný v. r.
Dr. Hruban v. r.
Dr. Vrbenský v. r.