Advanced Search

provedení zákona o spoplatnění cizozemských cenných papírů


Published: 1919
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/511937/proveden-zkona-o-spoplatnn-cizozemskch-cennch-papr.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
351/1919 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 27. června 1919



ku provedení zákona o spoplatnění cizozemských cenných papírů, jakož i

obchodování s cizozemskými právními subjekty.



§ 1.



K cenným papírům vydaným mimo obvod republiky Československé,

podléhajícím poplatku dle zákona ze dne 27. května 1919, č. 304 Sb. z.

a n., pokud se týče ze dne 18. září 1892, č. 171 ř. z., patří také

státní dlužní úpisy rakouské a uherské s vynětím dluhopisů válečných

půjček.



Za cizinu považovati dlužno též veškeré území bývalé říše

rakousko-uherské, pokud netvoří součást republiky Československé. K

cizině nepatří naopak území, které z bývalé říše německé připadne

republice Československé, a to od té doby, od které právně sloučeno

bude s touto republikou.



§ 2.



Poplatku stanovenému v § 1. zák. z 27. května 1919, čís. 304 Sb. z. a

n., nepodléhají:



a) cizozemské dlužní úpisy s prémiemi (losy a pod., vzhledem na

poslední větu § 12. zák. z 18. září 1892, č. 171 ř. z., na něž vztahuje

se zákon ze dne 28. března 1889, č. 32 ř. z.,



b) cizozemské cenné papíry podrobené 1/2%nímu evidenčnímu poplatku při

pravidelném soupisu provedeném dle § 5 vlád. nař. ze dne 12. března

1919, čís. 126 ř. z., bez rozdílu, zdali z nich odveden byl poplatek

dle stupnice III na základě zákona z 18. září 1892, č. 171 ř. z., nebo

ne.



Poshovění neb osvobození od evidenčního poplatku má stejný význam jako

jeho zaplacení.



c) Pokud by cenné papíry nepodléhaly evidenčnímu poplatku buď proto, že

8denní lhůta pro dodatečné okolkování dle § 10., odst. 2., vl. nař. z

12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., dosud neuplynula, nebo že vládní

nařízení právě citované pozbylo platnosti, nepodléhají opětnému

poplatku dle stupnice III. v tom případě, byl-li poplatek ten dle § 2

zákona ze dne 18. září 1892, č. 171 ř. z., už odveden v kolcích

Československé republiky (zavedených min. nař. ze dne 22. prosince

1918, čís. 86 Sb. z. a n.) nebo stalo-li se okolkování před jejich

zavedením, je-li cenný papír opatřen potřebnými kolky emise rakouské

neb uherské, platné pro dobu tohoto okolkování.



§ 3.



Nebyl-li cenný papír označen (podroben 1/2%nímu evidenčnímu poplatku)

při pravidelném soupisu dle § 5 vl. nař. z 12. března 1919, č. 126 Sb.

z. a n., nýbrž až dodatečně při pozdějším přenesení do tuzemska dle §

10 téhož vládního nařízení, podléhá sice poplatku dle stupnice III.,

ale dodatečný 1/2%ní evidenční poplatek, pokud byl zapraven, poshověn

nebo sleven, včítá se do stupnicového poplatku.



Prozatímní (interimní) listy podrobeny jsou dle § 2, lit. b) vlád. nař.

z 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., pouze soupisu, nikoli však

1/2%nímu evidenčnímu poplatku a následkem toho podléhají plnému

poplatku dle stupnice III.



Při pozdějším přenesení vlastního cenného papíru do tuzemska odpadá

však zapravení evidenčního poplatku (který zahrnut je v poplatku

stupnicovém), takže označení papíru stane se bezplatně.



§ 4.



Dodatečnému evidenčnímu poplatku podléhá cenný papír ovšem hned (v

8denní lhůtě) při pouhém přenesení do tuzemska, poplatku stupnicovému

však teprve před zcizením, zastavením nebo jinou skutečností, uvedenou

v § 1. zák. z 18. září 1892, č. 171 ř. z., která bývá sice zpravidla

hlavním podnětem pro přenesení do tuzemska (vzhledem na to nastane

povinnost pro placení evidenčního a stupnicového poplatku zpravidla

současně, ale přes to nemusí vždy státi se současně s přenesením do

tuzemska).



Při dodatečném označení cenných papírů dle § 10 budiž strana upozorněna

na event. povinnost poplatkovou dle zák. z 27. května 1919, čís. 304

Sb. z. a n., na zapravení doplňku na stup. III., nebudiž však naléháno,

namítá-li strana, že splatnost stupnicového poplatku dosud nenastala.



Úschova (depot) poplatnou je tehdy, je-li spojena zároveň se správou

dotyčného papíru nebo s jinou skutečností, při níž vzniká poplatnost

dle stupnice III.



§ 5.



Poplatnou je jmenovitá cena papíru; byla-li však na cenný papír

zapravena pouze část její a byla-li okolnost tato na cenném papíře

vyznačena, platí se poplatek pouze z této části, rovněž, byla-li

jmenovitá cena změněna okolkováním vyznačeným na papíře samém.



Byla-li na takový cenný papír zapravena další část jeho hodnoty, třeba

zapraviti dodatečně poplatek z této další částky dle stejných předpisů

nejdéle do 8 dnů po jejím zapravení, po případě, dostal-li se papír

mezitím opět do ciziny, do 8 dnů po opětném přenesení do tuzemska.



§ 6.



Poplatek odvádí se buď v kolcích, které přilepí se na první straně

cenného papíru, pokud možno bez porušení textu (číslo a serie cenného

papíru, jakož i jeho hodnota musí zůstati nezakryté kolkem) nebo také

přímo stejným způsobem, jako 1/2%ní evidenční poplatek. Kolky dodati má

strana, která povinna je, předložiti cenné papíry ku znehodnocení

dodaných kolků pokladnímu úřadu státnímu, který pro tento účel

finančním ministerstvem bude ustanoven.



Pro dobu platnosti vládního nařízení ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb.

z. a n., ustanoveny jsou pro to úřady, které pověřeny jsou dodatečným

označením cenných papírů dle § 10 citovaného vládního nařízení, tedy

berní úřady v sídle okresního finančního ředitelství, v jehož obvodu

strana (majitel či držitel papíru) bydlí, nebo má své sídlo, v Praze

zemská finanční pokladna.



Překolkování (úřední) dodaných kolků stane se razítkem předepsaným pro

označení cenného papíru dle vl. nař. z 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a

n., a není-li ho po ruce, tedy jiným obliteračním razítkem příslušného

úřadu. Není-li razítko opatřeno datem, vyznačí se den okolkování pod

razítkem nebo vedle něho, zároveň pak i obnos, který na evidenčním

poplatku, pokud se týče na stupnicovém poplatku byl přímo zapraven.



§ 7.



Cenné papíry předložiti třeba seznamem dvojmo zhotoveným na formuláři

předepsaném dle vlád. nařízení z 12. března 1919, čís. 126 Sb. z. a n.,

na němž přiměřeným způsobem vyznačiti nutno, překládají-li se cenné

papíry jen pro označení dle tohoto vládního nařízení, či také (nebo

výhradně jen) pro vyplnění povinnosti uložené zákonem ze dne 27. května

1919, č. 304 Sb. z. a n.



Na poslední stránce, která slouží též pro event. stvrzení poplatku

přímo zapravovaného, uvede se také výše dodávaných kolků.



Úřad zanese cenné papíry do svého rejstříku vedeného o cenných

papírech, dodatečně označených dle § 10 vl. nař. ze dne 12. března

1919, čís. 126 Sb. z. a n., který pro tento účel se přizpůsobí

(zřízením nové rubriky pro stupnicový poplatek nebo jiným vhodným

způsobem).



Cenné papíry zanesou se do tohoto rejstříku v pravidelném pořadí i

tenkráte, neplatí-li se z nich evidenční poplatek; okolnost tuto dlužno

ovšem v rejstříku přiměřeně vyznačiti.



Prozatímní listy buďtež předloženy zvlášť samostatným seznamem, a

nikoliv kumulovaně s jinými papíry. Při označování cenných papírů

vydávaných později na místě prozatímních listů je strana povinna

prokázati, že skutečně jedná se o cenné papíry, pro něž prozatímní list

řádně už byl označen a okolkován.



Má-li se platiti poplatek z další splátky na cenný papír, provede se

okolkování a registrování stejným způsobem jako při prvním okolkování.



V případech hodných zvláštního ohledu (zvláště při úřadech a peněžních

ústavech) oprávněn je finanční ministr povoliti úchylky ve způsobu

placení poplatku, okolkování a registrování, předepsaném tímto

nařízením.



§ 8.



Při vybírání zvýšeného poplatku dle § 11 zákona ze dne 18. září 1892,

č. 171 ř. z., vyznačí se tato okolnost v doložce okolkovací i v

rejstříku.



Vyměření poplatku i pokuty obstará úřad provádějící okolkování, a

vyznačí to na soupisovém seznamu, který strana zpět obdrží.



§ 9.



Není-li strana s vyměřením spokojena, může podati ihned, nejdéle však

do 30 dnů po okolkování u okolkovacího úřadu toho rekurs na okresní

finanční ředitelství (poplatkový úřad), od něhož jde dále odvolání ku

zemskému finančnímu úřadu.



Strana je však povinna zapraviti celý poplatek požadovaný od ní

příslušným okolkovacím úřadem; byl-li poplatek na rekurs snížen,

odepíše a vrátí se jí přeplacený obnos.



§ 10.



Všechny cizozemské právní subjekty poplatné dle § 1, resp. 3, zákona ze

dne 27. května 1919, čís. 304 Sb. z. a n., jsou povinny do 30 dnů po

vyhlášení tohoto zákona přihlásiti se u finančního ministerstva

nekolkovaným podáním ku zaplacení příslušného poplatku, nebo podati

žádost za připuštění k obchodování v tuzemsku, po případě ku záznamu

svých akcií neb obligací na tuzemské burse, a to i tehdy, když na

základě starých předpisů, platných pro Rakousko neb Uhersko provozovaly

obchod (po případě znamenaly svoje papíry na tuzemské burse) na území

republiky Československé.



V tomto podání budiž uveden celkový obnos všech akcií a obligací, dále

pak ta částka jistiny jejich, které jsou, pokud se týče mají býti

věnovány domácímu obchodování; přiloženy buďtež také všechny doklady

(stanovy, bilance, výkazy, protokoly o valných hromadách atd.), z nichž

poplatný obnos vysvítá.



§ 11.



Také každé zvýšení jak celkového akciového resp. obligačního kapitálu,

tak i částky věnované tuzemskému obchodování (ať už děje se novou

emisí, dalšími splátkami na akcie či obligace, nebo zvýšením pouze

částky věnované obchodování v tuzemsku) nutno oznámiti týmž způsobem ve

stejné lhůtě.



§ 12.



Poplatnou částku určuje finanční ministerstvo, a to i v těch případech,

ve kterých žádost za připuštění k obchodování, pokud se týče za záznam

na burse byla zamítnuta. Za tímto účelem oprávněno je požadovati i

další doklady a výkazy.



Finanční ministerstvo určí také, jakým způsobem má se vésti evidence o

takovýchto cizozemských právních subjektech.



§ 13.



Výnosy finančního ministerstva ze dne 17. listopadu 1892, č. 224 ř. z.,

(dřívější prováděcí nařízení k zákonu ze dne 18. září 1892, č. 171 z.

ř.) a ze dne 18. srpna 1905, č. 144 ř. z. pozbývají platnosti.



Dr. Stránský v. r.,



v zastoupení min. předsedy.



Dr. Rašín v. r.



Dr. Zahradník v. r.



Dr. Soukup v. r.



Habrman v. r.



Dr. Šrobár v. r.



Dr. Winter v. r.



Staněk v. r.



Prášek v. r.



Stříbrný v. r.



Dr. Hruban v. r.



Dr. Vrbenský v. r.