2/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2005,
kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra
provádějí některá ustanovení školského zákona
Změna: 323/2008 Sb.
Změna: 21/2010 Sb.
Změna: 261/2013 Sb.
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), (dále jen "zákon"):
§ 1
Počet žáků a studentů
(K § 23 odst. 3 zákona)
(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60.
Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků
je 20.
(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet
studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení
vzdělávání v prvním ročníku je 5.
(3) Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet
studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.
§ 2
Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování
(K § 26 odst. 4 zákona)
(1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na
skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným
vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných
ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně
spojovat studijní skupiny a podskupiny.
(2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a
při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména
k
a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů,
b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části
učiva,
c) specifikaci mimořádně nadaných žáků a studentů,
d) charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů,
e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky^1) a materiální
zabezpečení výuky, stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo
akreditovaným vzdělávacím programem,
f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů
vzdělávání i z hlediska ekonomického.
(3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný
cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být
tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.
§ 3
Období školního vyučování ve střední škole
(K § 24 odst. 5 zákona)
(1) Období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června
následujícího kalendářního roku.
(2) První pololetí začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího
kalendářního roku. Druhé pololetí začíná 1. února a končí 30. června.
(3) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování v
pondělí následujícího týdne. Připadne-li konec druhého pololetí na
pondělí, končí vyučování v pátek předcházejícího týdne.
(4) Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru
vzdělání koná odborná praxe nebo sportovní příprava v období hlavních
prázdnin, končí vyučování ve druhém pololetí před termínem stanoveným v
odstavcích 2 a 3. Vyučování se zkracuje o počet vyučovacích dnů
odpovídajících délce odborné praxe nebo sportovní přípravy.
§ 4
Organizace školního vyučování ve vyšší odborné škole
(K § 24 odst. 5 zákona a § 103)
(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů
trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání
hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a
praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá
nejméně 12 týdnů.
(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro
samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních
prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s
akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.
(3) Po dobu školních prázdnin, při zachování volného času studentů v
minimální délce 4 týdnů, lze konat povinné kurzy, odborné praxe a po
dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky.
(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů,
konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím
programem.
(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.
(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a
rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s
akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném
místě ve škole.
§ 4a
Individuální vzdělávací plán
(K § 18 a 19 zákona)
(1) Ředitel školy může stanovit nezletilému žákovi na žádost jeho
zákonného zástupce anebo zletilému žákovi nebo studentovi na jeho
žádost individuální vzdělávací plán v případě vzdělávání mimořádně
nadaných žáků nebo studentů. Ředitel školy může též na základě žádosti
podle věty první stanovit individuální vzdělávací plán i z jiných
závažných důvodů po zhodnocení znalostí, schopností a dovedností žáka
nebo studenta.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího
programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro
zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje
a) vzdělávací cíle,
b) metody a způsoby vzdělávání,
c) podmínky pro vzdělávání (časový rozpis a materiálně-technické
zabezpečení),
d) vyčlenění pedagogických pracovníků pro konzultace,
e) způsoby a lhůty ověřování získaných znalostí, schopností a
dovedností.
(4) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo
studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a
žákem nebo studentem se stává součástí osobní dokumentace žáka nebo
studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka
se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka.
§ 5
Termíny vydávání vysvědčení
(K § 24 odst. 5 zákona)
(1) Vysvědčení se předává v poslední vyučovací den období školního
vyučování; po ukončení prvního pololetí může škola vydat místo
vysvědčení výpis z vysvědčení. V závěrečném ročníku vzdělávání se
předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu před zahájením
ústních zkoušek maturitní zkoušky.
(2) Při skončení vyučování podle § 3 odst. 4 se vysvědčení předává
neprodleně po doložení splnění odborné praxe nebo sportovní přípravy.
§ 6
Školní prázdniny
(K § 24 odst. 5 zákona)
(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční
prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny
a hlavní prázdniny.
(2) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu
svátku 28. října; jejich počátek stanoví pro každý školní rok ředitel
školy.
(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího
kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají
prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na
pátek, končí prázdniny tímto pátkem.
(4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od
29. ledna do 4. února.
(5) Jarní prázdniny trvají jeden týden v období měsíce ledna až března.
Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až
března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního
roku.
(6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek a pátek, které
předcházejí Velikonočnímu pondělí.
(7) Hlavní prázdniny trvají od skončení druhého pololetí školního
vyučování do zahájení prvního pololetí v novém školním roce.
§ 7
Kniha úrazů
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) V knize úrazů^2) se evidují všechny úrazy žáků a studentů (dále jen
"úraz"), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2
zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo
školské zařízení o úrazu dozví.
(2) V knize úrazů se uvede
a) pořadové číslo úrazu,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,
c) popis úrazu,
d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě
události,
e) jméno, popřípadě jména a příjmení případného svědka úrazu,
f) zda a kým byl úraz ošetřen,
g) jméno, popřípadě jména, příjmení, označení funkce a podpis
zaměstnance školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy
úrazů,
h) další skutečnosti, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
§ 8
Záznam o úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje vždy, jde-li
o
a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole
nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích
vyučovacích dnů,
b) úraz žáka nebo studenta, jehož důsledkem nebyla jeho nepřítomnost
nebo byla nepřítomnost kratší 2 po sobě následujících vyučovacích dnů,
u kterého lze očekávat poskytnutí náhrady za bolest nebo náhrady za
ztížení společenského uplatnění, nebo
c) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí
takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož
následky žák nebo student zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku
úrazu.
(2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v
příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka,
studenta nebo zřizovatele škola nebo školské zařízení bezodkladně
vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.
(4) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení
zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho
zákonnému zástupci.
(5) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje
záznam o úrazu
a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení
společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení
záznamu o úrazu.
§ 9
Hlášení úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez
zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.
(2) Nasvědčují-li okolnosti úrazu tomu, že jednáním, jímž k němu došlo,
byl spáchán trestný čin, učiní škola nebo školské zařízení bezodkladné
ohlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky a
Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).
§ 10
Zasílání záznamu o úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
Záznam o úrazu podle § 8 odst. 1 se nejpozději do 5 pracovních dnů od
jeho vyhotovení zasílá
a) ministerstvu,
b) zdravotní pojišťovně zraněného žáka nebo studenta,
c) v případě těžkého nebo smrtelného úrazu Policii České republiky.
§ 11
Doklady k přihlášce ke vzdělávání
(K § 64 zákona)
(1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen "přihláška") obsahuje následující
doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak
a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo
plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní
školy i po splnění povinné školní docházky,
b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil
nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá
základní vzdělání před splněním povinné školní docházky,
c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se
uchazeč hlásí do nástavbového studia^3),
d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se
uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s
maturitní zkouškou^4),
e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor
vzdělání,
f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který
ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný
zahraniční školou,
g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného
zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního
vysvědčení^5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného
stupně vzdělání.
(2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii
přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, které určí ředitel
školy, například doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o
publikační činnosti, o získaných profesních kvalifikacích^5a) nebo o
dosaženém dalším vzdělání ve škole.
(3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie
uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), pokud je klasifikace z příslušných
ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní
povinnou školní docházku.
(4) Vysvědčení osvědčující získání základního vzdělání nebo splnění
povinné školní docházky předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání;
pokud není vydáno v době podání přihlášky, učiní tak nejpozději do dne,
kdy se stane žákem školy.
(5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s
výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou
předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době
podání přihlášky.
§ 12
Postup a termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
(K § 64 zákona)
(1) Uchazeč podá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední
školy do 15. března.
(2) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, podá
přihlášku řediteli střední školy do 20. března.
§ 13
Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení a náhradního termínu
(K § 64 zákona)
(1) Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do 31. ledna, a
to zveřejněním na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Přijímací zkouška, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se v
prvním kole přijímacího řízení koná v pracovních dnech v termínech od
22. dubna do 30.dubna.
(3) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín,
do kdy je nejpozději možné podávat přihlášky ke vzdělávání.
(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel
školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním a pro další kola
nejpozději 7 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace
o požadavcích k přijímací zkoušce stanovených ředitelem školy,
předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího
řízení.
(5) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez
zbytečného odkladu na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně
způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky
každého uchazeče písemně vyrozumí.
(6) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném
termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy
nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku,
stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání tak, aby
zkouška proběhla nejpozději do 1 měsíce od původního termínu konání
přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním
termínu zašle ředitel školy nejpozději 7 dnů před jejím konáním. Za
vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.
§ 14
Zveřejňování výsledků přijímacího řízení
(K § 64 zákona)
(1) Ředitel školy zveřejní na veřejnosti přístupném místě ve škole a
současně způsobem umožňujícím dálkový přístup do 3 pracovních dnů ode
dne posledního termínu konání přijímací zkoušky nebo od zveřejnění
informace o jejím nekonání
a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení,
b) kritéria přijímacího řízení.
(2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační
číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím
zahájením.
(3) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost
tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.
§ 15
Odvolání v přijímacím řízení
(K § 64 zákona)
(1) Ředitel školy určí a zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole
přijímacího řízení na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně
způsobem umožňujícím dálkový přístup počet volných míst pro odvolací
řízení.
(2) Ředitel školy postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria
přijímacího řízení, podle kterých postupoval.
§ 15a
Zápisový lístek
(K § 64 zákona)
Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení
vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení
ke vzdělávání ve středních školách^5b).
§ 16
Přijímání do vyššího než prvního ročníku
(K § 64 zákona)
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího ročníku vzdělávání ve
střední škole. Ředitel školy může po posouzení dokladů uchazeče o
předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a
určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s
rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.
§ 17
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
(K § 71 zákona)
(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných
předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě
použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na
vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo
„nehodnocen(a)“.
(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se
na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo
„uvolněn(a)“.
(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných
předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě
použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň
vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho
vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní
hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší
než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není
vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu
do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 -
nedostatečný.
(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu
do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 -
nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu za druhé
pololetí.
(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého
předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
§ 18
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(K § 71 zákona)
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním
řádu^8) zahrnují
a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání,
b) kritéria stupňů prospěchu,
c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního
vzdělávacího plánu,
d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve
zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou,
e) průběh a způsob hodnocení v denní, večerní, dálkové, distanční a
kombinované formě vzdělávání.
§ 19
Komisionální zkouška
(K § 71 zákona)
(1) Komisionální zkoušku koná žák v případě,
a) koná-li opravnou zkoušku^9), nebo
b) požádá-li písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka
o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti
hodnocení^10).
(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi
jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím
pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu
nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který má odbornou
kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu nebo jiné ucelené
části učiva.
(3) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce
se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace
žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
(4) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v
příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze
jednou.
(5) Počet zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě
se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
(6) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze
závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele
školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména
ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů
od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky.
Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy.
(7) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení,
nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho
omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální
zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.
(8) Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu
s rámcovým vzdělávacím programem.
§ 20
Podmínky uznávání předchozího vzdělání
(K § 71 zákona)
(1) Podmínkou uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka je úspěšné
ukončení vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké
škole v České republice nebo v zahraničí doložené dokladem nebo jiným
prokazatelným způsobem. Doklad o vzdělání získaném v zahraničí musí
splňovat náležitosti stanovené jiným právním předpisem^11).
(2) Podmínkou uznání částečného vzdělání žáka je absolvování některých
ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v
České republice nebo v zahraničí, nebo získání profesní kvalifikace,
případně jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové
škole s právem státní jazykové zkoušky doložené dokladem nebo jiným
prokazatelným způsobem.
§ 21
Teoretické vyučování
(K § 71 zákona)
(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec
teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7
hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin
povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve
výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.
(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce
15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka
zpravidla v délce 10 minut. Délka polední přestávky je nejméně 30
minut.
§ 22
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického
vyučování
(K § 71 zákona)
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování^12), kromě
obecných náležitostí, obsahuje:
a) druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování,
b) místo konání praktického vyučování,
c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
e) poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování
a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém
vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména
s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných
pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,
h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu
vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby
při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických
nebo právnických osob.
§ 23
Odborná praxe
(K § 71 a 103 zákona)
(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým
vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve
školách nebo na pracovištích osob oprávněných k činnosti související s
daným oborem vzdělání, které uzavřely se školou smlouvu (dále jen
„smluvní subjekt“).
(2) Odbornou praxi ve škole vede učitel praktického vyučování, učitel
odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo osoba
pověřená smluvním subjektem.
(3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle
zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh
vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu nebo akreditovaném
vzdělávacím programu.
§ 24
Odborný výcvik
(K § 71 zákona)
(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností,
činností a návyků podle rámcového vzdělávacího programu.
(2) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání
začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v
denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných
případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek
dopoledního vyučování žáků 2., 3. a 4. ročníků od 6 hodin a konec
odpoledního vyučování u žáků 3. a 4. ročníků ve 22 hodin. Týdenní
rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho
vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12
hodin.
(3) Zpravidla po 2. hodině odborného výcviku se zařazuje přestávka v
délce 15 - 20 minut. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovišti
fyzické nebo právnické osoby, mají přestávky shodně s jeho zaměstnanci
v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Délka přestávek se
nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.
§ 25
Cvičení
(K § 71 zákona)
Cvičení se uskutečňuje jako součást předmětů nebo jako samostatný
předmět. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky,
nacvičují a získávají příslušné dovednosti.
§ 25a
Sportovní příprava
(K § 71 zákona)
(1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková
jednotka v délce 45 minut.
(2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým
vzdělávacím programem.
§ 25b
Výchova mimo vyučování
(K § 71 zákona)
Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:
a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo
poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně
vzdělávací činností školy,
b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času výchovou mimo
vyučování se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj schopností
a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a na přehlídkách.
§ 26
Výchovná opatření
(K § 31 odst. 1 zákona)
(1) Ředitel školy může na základě vlastního podnětu nebo na základě
podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi nebo studentovi udělit
pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo
školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou
úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel může na základě vlastního podnětu nebo na základě
podnětu ostatních vyučujících žákovi nebo studentovi po projednání s
ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev
školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci.
(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze
podle závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit kázeňské
opatření
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele nebo
c) důtku ředitele školy.
(4) Uložení důtky žákovi nebo studentovi podle odstavce 3 písm. b)
oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy.
(5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly
a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka
nebo studentovi.
(6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se
zaznamenává do dokumentace školy^13).
§ 26a
Profilová část maturitní zkoušky
(K § 81 odst. 11 zákona)
Pro pravidla průběhu a způsobu, kritéria hodnocení zkoušek profilové
části maturitní zkoušky, pro pravidla pro přípravu, organizaci a řízení
profilové části maturitní zkoušky a pro pravidla o obsahu, formě,
způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné
zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto
přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení příslušných
evidencí, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany
údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a
způsobu jejich zpracování a vydávání se použijí obdobně ustanovení
jiného právního předpisu^19.
§ 27
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání
(K § 94 odst. 1 a k § 103 zákona)
(1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro
první kolo přijímacího řízení řediteli školy nejpozději do 31. května
kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.
(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou
ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června.
(3) Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději do 30. září.
(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího
řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím
konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich
konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací
zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.
(5) Uchazeči, který se ze závažných důvodů k přijímací zkoušce v
určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy
nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku,
stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k
náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před
jejím konáním. Za závažné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky
v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se koná nejpozději do
30. září.
(6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení
do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených
kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.
(7) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na
veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový
přístup
a) kritéria přijímacího řízení,
b) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení,
c) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů.
(8) Ředitel školy stanoví počet volných míst pro potřebu odvolacího
řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(9) Ředitel školy postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria
přijímacího řízení, podle kterých postupoval.
§ 28
Přijímání do vyššího než prvního ročníku
(K § 103 zákona)
(1) Uchazeč, který se hlásí do vyššího než prvního ročníku, podá
přihlášku řediteli vyšší odborné školy.
(2) Pokud ředitel školy stanoví jako podmínku přijetí přijímací
zkoušku, postupuje se podle § 27.
§ 29
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe
(K § 103 zákona)
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, kromě obecných
náležitostí, obsahuje:
a) druh činností, které budou vykonávat studenti při odborné praxi,
b) místo konání odborné praxe,
c) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení,
d) počet studentů, kteří se zúčastňují odborné praxe,
e) poskytování technických pomůcek používaných při odborné praxi a
způsob dopravy studentů do místa výkonu odborné praxe,
f) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi,
včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením
osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo
způsobu jejich stanovení.
g) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu
vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby,
anebo organizační složky státu při organizaci a řízení odborné praxe na
pracovištích fyzických nebo právnických osob anebo organizačních složek
státu.
§ 30
Formy hodnocení
(K § 103 zákona)
(1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výuky program jím
vyučovaného předmětu nebo jiné ucelené části učiva, který obsahuje vždy
a) stručnou charakteristiku vyučovaného předmětu nebo jiné ucelené
části učiva,
b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i
podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,
c) seznam literatury ke studiu.
(2) Hodnocení se provádí formou
a) průběžného hodnocení,
b) zápočtu,
c) klasifikovaného zápočtu,
d) zkoušky.
(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve
cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích.
Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami,
zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů,
semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být
příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném
zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.
(4) Zápočet uděluje vyučující za splnění požadavků, které pro jeho
získání určuje vzdělávací program předmětu nebo jiné ucelené části
učiva. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem
„započteno“, ke kterému se připojí datum jeho udělení a podpis
vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u
zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.
(6) Zkouškami se prověřují vědomosti, dovednosti a postoje studenta a
jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.
(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška
formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou.
(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny
známkami
a) 1 - výborně,
b) 2 - velmi dobře,
c) 3 - dobře,
d) 4 - nevyhověl/a.
(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se
všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.
(10) Výsledek zápočtu, klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše
zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.
(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných
zápočtů a konání zkoušek stanovených vzdělávacím programem v
dostatečném počtu a časovém předstihu.
(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s
akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím
kreditů.
§ 31
Komisionální přezkoušení
(K § 103 zákona)
(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé
opravné zkoušky a dále v případech, kdy student písemně požádá ředitele
školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých
studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě
konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný
vzdělávací program.
(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy
tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před
jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí
oznámení nutné.
(3) Komisi jmenuje ředitel školy.
(4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený
učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné
ucelené části učiva a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo
příbuzného předmětu, případně jiné ucelené části učiva.
(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce
se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace
studenta.
(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel
školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je
konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další
přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení
stanovil akreditovaný vzdělávací program.
(7) Student se může ze závažných důvodů z komisionální zkoušky omluvit
nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy
stanoví náhradní termín zkoušky. Z náhradního termínu zkoušky se lze
omluvit pouze jednou.
(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se
ke zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo
poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by
zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména
zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3
dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky.
(9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky vychází z
akreditovaného vzdělávacího programu. Komisionální zkouška se koná
formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou.
(10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a
jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou
neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a
bezpečnosti práce.
§ 32
Termíny konání absolutoria
(K § 103 zákona)
(1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:
a) v případě vzdělávacího programu studia v délce 3 nebo 4 roky od 1.
do 30. června,
b) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku od
2. do 31. ledna.
(2) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo
možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.
(3) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo
možné jej konat do čtyř měsíců od konání řádného termínu absolutoria.
(4) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí
být zveřejněny nejméně jeden měsíc předem na veřejně přístupném místě
ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 33
Organizace absolutoria
(K § 103 zákona)
(1) Přede dnem zahájení konání absolutoria neprobíhá výuka studentů
posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních
dnů.
(2) Příprava na zkoušku z odborných předmětů nebo jiných ucelených
částí učiva, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce
trvá 20 minut.
(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její
součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.
(4) Zkouška z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva trvá
nejvýše 20 minut; zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.
(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných
předmětů.
§ 34
Hodnocení absolutoria
(K § 103 zákona)
(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou
hodnoceny známkami
a) 1 - výborně,
b) 2 - velmi dobře,
c) 3 - dobře,
d) 4 - nevyhověl/a.
(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace
zkoušky z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušky
z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.
(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné
zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 - velmi
dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50,
b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo
obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 - dobře,
c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo
obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 - nevyhověl.
(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých
zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v poslední den, ve
kterém konal student absolutorium.
§ 35
Výše úplaty
(K § 123 odst. 5 zákona)
(1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen
"školné") za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3
000 Kč.
(2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi
školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.
(3) Student, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a
informace a je mu uděleno služební volno při studiu^13a), nebo je
zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem
ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo
organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává
funkci zřizovatele, a má uzavřenu kvalifikační dohodu^13b), je od
úplaty osvobozen.
§ 35a
Jednotlivá zkouška
(K § 113a odst. 2 zákona)
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové
části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních
předmětů nebo ucelených částí studia určených ředitelem školy.
(2) K jednotlivé zkoušce se žadatel přihlašuje v termínech stanovených
ředitelem školy. Součástí písemné přihlášky k jednotlivé zkoušce je
originál či úředně ověřená kopie dokladu o získaném vzdělání.
(3) Jednotlivá zkouška se koná v termínech stanovených ředitelem školy.
(4) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška
profilové části maturitní zkoušky nebo zkouška absolutoria. Hodnocení
jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové
části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 17 a hodnocení
zkoušky, která odpovídá zkoušce absolutoria, se provádí způsobem podle
§ 34.
(5) Ředitel školy, ve které žadatel jednotlivou zkoušku konal, vystaví
žadateli osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne
hodnocení žadatele v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou
zkoušku úspěšně.
§ 35b
Úplata za jednotlivou zkoušku
(K § 113a odst. 2)
(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá
zkoušce maturitní nebo zkoušce absolutoria, činí úplata nejvýše 1 500
Kč.
(2) Žadatel, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a
informace a je mu uděleno služební volno při studiu anebo služební
volno k získání dalšího odborného požadavku^13c), nebo je zaměstnancem
zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva,
organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky
státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele,
a vykonání zkoušky je v zájmu zaměstnavatele, je od úplaty osvobozen.
§ 35c
Organizace nostrifikační zkoušky
(K § 108a odst. 5)
(1) Nostrifikační zkouškou se ověřuje, zda znalosti a dovednosti
absolventa zahraniční školy, který požádal o uznání platnosti
zahraničního dokladu o dosažení středního nebo vyššího odborného
vzdělání v oblasti činnosti policie nebo požární ochrany (dále jen
„zahraniční vysvědčení“) v České republice (dále jen „žadatel“),
odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle příslušného vzdělávacího
programu.
(2) Nostrifikační zkoušku ve škole, podle jejíhož vzdělávacího programu
se zahraniční vysvědčení posuzuje (dále jen „příslušná škola“), nařídí
žadateli ministerstvo
a) při zjištění částečné odlišnosti obsahu a rozsahu vzdělání v
zahraniční škole, nebo
b) nesplnil-li žadatel požadavky stanovené jiným právním
předpisem^13d).
(3) Obsah, rozsah a termín konání nostrifikační zkoušky stanoví
ministerstvo vnitřním předpisem.
(4) Komise pro nostrifikační zkoušku je nejméně tříčlenná. Předsedu a
ostatní členy jmenuje vedoucí pověřeného útvaru na návrh ředitele nebo
ředitelů příslušných škol.
(5) O hodnocení celkového výsledku nostrifikační zkoušky rozhoduje
komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(6) O nostrifikační zkoušce se pořizuje protokol.
(7) Úspěšné složení nostrifikační zkoušky, byla-li nařízena, je
podmínkou k uznání platnosti zahraničního vysvědčení a vydání dokladu o
tom.
§ 36
Splatnost školného
(K § 123 odst. 5 zákona)
(1) Student uhradí školné ve dvou splátkách, a to nejpozději do 15.
října za zimní období a nejpozději do 15. února za letní období
příslušného školního roku.
(2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student
poměrnou část školného za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode
dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.
(3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního
nebo letního období se školné nevrací.
§ 37
Hmotné zabezpečení
(K § 122 odst. 5 zákona)
Žákům a studentům je poskytováno školní stravování a ubytování. Školní
stravování a ubytování poskytuje organizační složka státu^14), která
zároveň vykonává činnost školy nebo školského zařízení.
§ 38
Školní stravování
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1) Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro žáky a
studenty, kterým je poskytováno stravování v rámci hmotného
zabezpečení^15).
(2) Podmínky pro přihlašování a odhlašování žáků a studentů ke školnímu
stravování, organizaci výdeje jídel a způsob úplaty za školní
stravování stanoví vedoucí organizační složky státu^16).
(3) Výživové normy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Organizační složka státu vede údaje o plnění výživových norem nejméně
po dobu jednoho kalendářního roku.
§ 39
Rozsah služeb školního stravování
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1) Pro účely této vyhlášky se v rámci školního stravování poskytuje
jednou denně snídaně, oběd a večeře.
(2) Nezletilému žákovi střední školy se poskytne ve vyučovací den oběd.
(3) Zletilému žákovi střední školy a studentovi vyšší odborné školy lze
poskytnout ve vyučovací den oběd.
(4) Nezletilému žákovi střední školy ubytovanému v ubytovacím zařízení
organizační složky státu (dále jen "ubytovací zařízení") se poskytne ve
vyučovací den jídlo podle odstavce 1.
(5) Zletilému žákovi střední školy a studentovi vyšší odborné školy
ubytovanému v ubytovacím zařízení lze poskytnout ve vyučovací den jídlo
podle odstavce 1.
(6) První den neplánované nepřítomnosti žáka nebo studenta ve škole se
považuje za pobyt ve škole.
§ 40
Úplata za školní stravování
(K § 122 odst. 5 zákona)
Stravování je žákům a studentům poskytováno za cenu, která představuje
úhradu pořizovací ceny surovin na přípravu jídla. Horní hranice
pořizovací ceny surovin stanovuje a upravuje ministerstvo.
§ 41
Ubytovací zařízení
(K § 122 odst. 5 zákona)
Ubytovací zařízení poskytuje žákům střední školy a studentům vyšší
odborné školy ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na
výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy.
§ 42
Organizace ubytovacího zařízení
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1) Žáci nebo studenti jsou v ubytovacím zařízení zařazováni do skupin.
Každou skupinu vede vychovatel.
(2) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví,
popřípadě i podle věku.
§ 43
Umisťování žáků a studentů
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1) Umístění žáka nebo studenta do ubytovacího zařízení stanoví vedoucí
organizační složky státu. Při umísťování přihlíží ke vzdálenosti místa
bydliště, dopravní obslužnosti z místa bydliště a k sociálním poměrům
žáka nebo studenta.
(2) Žák nebo student se do ubytovacího zařízení umísťuje na základě
přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka, zletilým žákem
nebo studentem. Přihláška se podává na každý školní rok. Termín pro
podání přihlášky stanoví vedoucí organizační složky státu a informuje o
něm zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta.
Termín se rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Vedoucí organizační složky státu písemně vyrozumí zákonného
zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta o umístění nebo
neumístění do ubytovacího zařízení.
(4) Umístění žáka nebo studenta v ubytovacím zařízení se ukončí, pokud
a) o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák
nebo student,
b) zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo student
opakovaně neuhradil úplatu za ubytování ve stanoveném termínu a
nedohodl s vedoucím organizační složky státu jiný termín úhrady,
c) žák nebo student přestal být žákem střední školy nebo studentem
vyšší odborné školy,
d) žákovi nebo studentovi bylo povoleno přerušení vzdělávání,
e) žák nebo student byl vyloučen z ubytovacího zařízení^17),
f) žák nebo student se přestěhoval do místa, kde je vykonávána činnost
školy, která ubytovanému žákovi nebo studentovi poskytuje vzdělávání.
§ 44
Úplata za ubytování
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1) Ubytovací zařízení se pro stanovení výše úplaty člení na pokoje I.
a II. kategorie.
(2) Pokoje, které mají nejvýše 3 lůžka, se zařazují do I. kategorie.
Pokoje, které mají 4 až 6 lůžek, se zařazují do II. kategorie.
(3) Úplata za ubytování činí
a) v pokoji I. kategorie nejvýše 1 600 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní
měsíc,
b) v pokoji II. kategorie nejvýše 900 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní
měsíc.
(4) Výši úplaty za ubytování v ubytovacím zařízení stanoví vedoucí
organizační složky státu s přihlédnutím k vybavení ubytovacího zařízení
a k úrovni poskytovaných služeb.
(5) Výše úplaty za ubytování v ubytovacím zařízení se nemění, i když
žák nebo student není ubytován po všechny dny v kalendářním měsíci.
Pokud je žák nebo student v ubytovacím zařízení ubytován jen část
kalendářního měsíce z důvodu organizace školního roku ve škole, jejímž
je žákem nebo studentem, stanoví se výše úplaty za ubytování úměrně k
počtu dnů, po které je ubytován. Vyúčtování úplaty za ubytování provede
ubytovací zařízení nejpozději do konce každého pololetí.
§ 45
Výroční zpráva o činnosti školy
(K § 11 zákona)
(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy:
a) základní údaje o škole (například název, sídlo, charakteristika
školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup),
b) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zařazeny ve
školském rejstříku,
c) rámcový popis personálního zabezpečení školy,
d) údaje o přijímacím řízení a následném přijetí do školy,
e) údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními
vzdělávacími programy a podle výsledků maturitních zkoušek a
absolutorií,
f) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,
g) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,
h) údaje o výsledcích inspekční činnosti,
i) základní údaje o hospodaření školy,
j) údaje o prevenci sociálně patologických jevů,
k) údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního
učení.
(2) Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období
předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o
hospodaření školy. Ředitel školy zasílá výroční zprávu ministerstvu do
30. října a zveřejní ji na veřejnosti přístupném místě ve škole a
současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 46
zrušen
§ 47
zrušen
§ 48
Typy škol
(K § 7 odst. 3 zákona)
Typy škol pro účely jejich označování jsou
a) střední policejní škola,
b) vyšší policejní škola,
c) střední odborná škola požární ochrany,
d) vyšší odborná škola požární ochrany.
§ 48a
Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich
činnosti
(K § 121 zákona)
(1) Typy školských zařízení jsou:
a) školské účelové zařízení,
b) středisko praktického výcviku.
(2) Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů
odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo
odborných stáží pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance
bezpečnostních sborů, zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných
ministerstvem a zaměstnance ministerstva a dále i pro vojáky v činné
službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil.
(3) Středisko praktického výcviku zajišťuje praktické vyučování a
výcvik pro příslušníky Policie České republiky a zaměstnance Policie
České republiky.
§ 48b
Výkon inspekční činnosti
(K § 175 odst. 6 zákona)
(1) Výkon inspekční činnosti vůči policejním školám a školským
zařízením zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům je
svěřen organizačnímu článku (odboru) ministerstva, určenému
organizačním řádem ministerstva. Oprávnění k výkonu této inspekční
činnosti prokazují zaměstnanci určeného organizačního článku
ministerstva průkazem inspekčního pracovníka, jehož vzor je uveden v
příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Výkon inspekční činnosti vůči školám a školským zařízením požární
ochrany zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům
náleží Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru České
republiky^20). Oprávnění k výkonu této inspekční činnosti prokazují
příslušníci a zaměstnanci Generálního ředitelství Hasičského
záchranného sboru České republiky průkazem inspekčního pracovníka,
jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 49
Společná ustanovení
Ustanovení upravující střední vzdělávání, s výjimkou § 11 odst. 1 písm.
a), b) a f), odst. 3 a 4 a § 12 odst. 1, se vztahují i na nástavbové
studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní
zkouškou.
§ 50
Přechodná ustanovení
(1) Učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních právních
předpisů a konkretizované školou, které neobsahují části nebo údaje, u
kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly vymezeny ve školním
vzdělávacím programu, se doplní s platností od 1. září 2006.
(2) Ustanovení § 33 odst. 4 a 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty
vydané podle dosavadních právních předpisů, které se považují za
akreditované vzdělávací programy^18), stanovují podmínky zkoušky z
odborných předmětů odlišně.
§ 51
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška Ministerstva vnitra č. 277/2001 Sb., o organizaci
přijímacího řízení, průběhu studia a jeho ukončování ve školách požární
ochrany a o finančním a hmotném zabezpečení žáků.
§ 52
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2006.
Ministr:
Mgr. Bublan v. r.
Příloha 1
VZOR
----------------------------------------------------------------------
Název
organizační složky ZÁZNAM O ÚRAZU ŽÁKA,
státu vykonávající STUDENTA
činnost školy nebo
školského zařízení pořadové číslo záznamu
(adresa): o úrazu/školní rok:
---------------------------------------------------------------------
Škola, školské zařízení:
---------------------------------------------------------------------
Zdravotní pojišťovna Byl záznam vyhotoven na žádost?
zraněného:
---------------------------------------------------------------------
1. Jméno, popř. Datum narození zraněného:
jména a příjmení
zraněného:
Adresa místa Třída, ročník zraněného:
trvalého pobytu
zraněného:
---------------------------------------------------------------------
2. Jméno, popř. jména, příjmení a adresa
místa trvalého pobytu zákonného
zástupce zraněného (u nezletilých):
Kdy a jak byl zákonný zástupce vyrozuměn:
---------------------------------------------------------------------
3. Hodina den měsíc rok vzniku úrazu.
Místo, kde k úrazu došlo
Zraněná část těla
Zdravotnické zařízení,
kde byl zraněný ošetřen, léčen:
---------------------------------------------------------------------
4. Šlo o úraz smrtelný ? Datum úmrtí
---------------------------------------------------------------------
5. Popis události: Popis činnosti:
Předpokládaná příčina úrazu:
Preventivní opatření:
---------------------------------------------------------------------
6. Kdo a jak vykonával dozor v době úrazu?
---------------------------------------------------------------------
7. Byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou (jméno, popř.
jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu této osoby) či
vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat?
Podpis zraněného Datum sepsání záznamu o úrazu:
(umožňuje-li to
jeho stav):
Jméno, popř. jména, Podpis vedoucího
příjmení a podpisy zaměstnance, razítko
svědků (též
zaměstnance, který
vykonával dozor):
---------------------------------------------------------------------
8. Místo pro další záznamy:
---------------------------------------------------------------------
Příloha 2
Výživové normy pro školní stravování
Průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin před zpracováním na
žáka a den
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Věková skupina Druh a množství vybraných potravin v g na žáka nebo studenta a den
žáků a studentů, hlavní ---------------------------------------------------------------------------------------------
a doplňková jídla Maso Ryby Mléko Mléčné Tuky Cukr Zelenina Ovoce Brambory Luštěniny
tekuté výr. volné volný celkem celkem
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
15 - 18 roků, oběd 75 10 100 9 17 16 100 90 170 10
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
15 - 18 roků, celodenní 163 20 300 85 35 50 250 240 300 20
stravování
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Při přepočtu průměrné spotřeby sterilované a mražené zeleniny se
hmotnost násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí
koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg). Skladba potravy se stanoví s ohledem
na dosažení doporučené denní dávky vitaminu C.
Příloha 3
VZOR průkazu inspekčního pracovníka vykonávajícího inspekční činnost
vůči policejním školám a školním zařízením zřizovaným ministerstvem a
jejich smluvním subjektům
Průkaz je ve formě plastové karty o rozměru 85 x 55 mm. Barva
podtiskového rastru je v odstínech bílé a světle modré barvy proměnlivé
sytosti, s reliéfem vodorovně orientovaných písmen výšky 15 mm,
tvořících text "MV ČR".
V horní části průkazu je vystředěně umístěn text "Průkaz inspekčního
pracovníka", provedený temně modrými písmeny výšky 3 mm.
V levé třetině průkazu je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
umístěna fotografie inspekčního pracovníka a pod ní je černým písmem
výšky 1 mm uveden text "č. průkazu:" a vlastní číslo průkazu, provedené
číslicemi černé barvy výšky 3 mm.
V pravých dvou třetinách je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
uveden v horní části temně modrými písmeny výšky 1 mm vlevo orientovaný
text "titul, jméno, příjmení" a pod ním tyto vlastní údaje konkrétního
inspekčního pracovníka, provedený písmeny černé barvy výšky 3 mm. Pod
ním je uveden temně modrými písmeny výšky 2 mm vlevo orientovaný text
"OEČ:" a pod ním konkrétní šestimístné osobní evidenční číslo
zaměstnance ministerstva, provedené tučnými písmeny černé barvy výšky 3
mm. Pod ním je temně modrými písmeny výšky 1 mm vpravo orientovaný text
"ředitel odboru", nad kterým bude umístěn fyzický podpis ředitele
organizačního článku Ministerstva vnitra (odboru), jemuž podle
vnitřního předpisu (organizačního řádu) Ministerstva vnitra náleží
výkon této působnosti, a červený otisk úředního razítka se státním
znakem.
Obrázek
Zadní strana průkazu obsahuje text:
"Držitel tohoto průkazu v souladu s § 172 odst. 5 školského zákona
(zákon č. 561/2004 Sb.) vykonává na Ministerstvu vnitra působnost České
školní inspekce podle § 173 až 175 školského zákona vůči policejním
školám MV a jejich smluvním subjektům.
Příloha 4
VZOR průkazu inspekčního pracovníka vykonávajícího inspekční činnost
vůči školám požární ochrany a školním zařízením zřizovaným
ministerstvem a jejich smluvním subjektům
Průkaz je ve formě plastové karty o rozměru 85 x 55 mm. Barva
podtiskového rastru je v odstínech bílé a světle červené barvy
proměnlivé sytosti, s reliéfem vodorovně orientovaných písmen výšky 15
mm, tvořících text "MV ČR".
V horní části průkazu je vystředěně umístěn text "Průkaz inspekčního
pracovníka", provedený temně modrými písmeny výšky 3 mm.
V levé třetině průkazu je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
umístěna fotografie inspekčního pracovníka a pod ní je černým písmem
výšky 1 mm uveden text "č. průkazu:" a vlastní číslo průkazu, provedené
číslicemi černé barvy výšky 3 mm.
V pravých dvou třetinách je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
uveden v horní části temně modrými písmeny výšky 1 mm vlevo orientovaný
text "titul, jméno, příjmení" a pod ním tyto vlastní údaje konkrétního
inspekčního pracovníka, provedený písmeny černé barvy výšky 3 mm. Pod
ním je uveden temně modrými písmeny výšky 2 mm vlevo orientovaný text
"OEČ:" a pod ním konkrétní šestimístné osobní evidenční číslo
příslušníka nebo zaměstnance Hasičského záchranného sboru České
republiky, provedené tučnými písmeny černé barvy výšky 3 mm. Pod ním je
temně modrými písmeny výšky 1 mm vpravo orientovaný text "generální
ředitel", nad kterým bude umístěn fyzický podpis generálního ředitele
Hasičského záchranného sboru České republiky a červený otisk úředního
razítka se státním znakem.
Obrázek
Zadní strana průkazu obsahuje text:
"Držitel tohoto průkazu v souladu s § 172 odst. 5 školského zákona
(zákon č. 561/2004 Sb.) vykonává na Ministerstvu vnitra působnost České
školní inspekce podle § 173 až 175 školského zákona vůči odborným
školám požární ochrany MV a jejich smluvním subjektům."
1) Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a
provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a
mladistvých.
2) § 28 odst. 1 písm. i) zákona.
3) § 83 zákona.
4) § 85 zákona.
5) Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a
nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.
5a) § 5 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání).
5b) Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o
organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve
znění pozdějších předpisů.
8) § 30 odst. 2 zákona.
9) § 69 odst. 7 zákona.
10) § 69 odst. 9 zákona, ve znění zákona č. 49/2009 Sb.
11) § 108 zákona.
12) § 65 odst. 2 zákona.
13) § 28 zákona.
13a) § 73 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů.
13b) § 234 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
13c) § 72 zákona č. 361/2003 Sb.
13d) § 108 odst. 3 písm. b) a odst. 4 zákona.
14) § 8 odst. 3 zákona.
15) § 122 odst. 2 a 3 zákona.
16) § 166 zákona.
17) § 31 zákona.
18) § 185 odst. 2 zákona.
19) Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování
vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších
předpisů.
20) § 25 odst. 1 a § 26 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném
sboru České republiky a o změně některých zákonů.
