Advanced Search

Zajištění jader. bezpečnosti a radiační ochrany jader. zařízení


Published: 1998
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/511691/zajitn-jader.-bezpenosti-a-radian-ochrany-jader.-zazen.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
106/1998b.



VYHLÁŠKA



Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 20. dubna 1998 o

zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při

jejich uvádění do provozu a pjich provozu



Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k

provedení § 9 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 3 písm. d), § 14 odst. 3

písm. d), § 17 odst. 1 písm. d) a § 18 odst. 1 písm. a), písm. c)

zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, (dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška stanoví etapy uvádění jaderného zařízení do provozu,

technické a organizační podmínky k zajištění jaderné bezpečnosti

jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu,

opětovného uvedení jaderného reaktoru využívajícího štěpnou řetězovou

reakci (dále jen "jaderný reaktor") do kritického stavu po výměně

jaderného paliva, rozsah a způsob provedení schvalované dokumentace pro

udělení povolení k jednotlivým etapám uvádění do provozu a provozu

jaderného zařízení a postup při předkládání a posuzování dokumentace

pro povolení k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického

stavu po výměně jaderného paliva.



§ 2



(1) Kritickým stavem jaderného reaktoru se pro účely této vyhlášky

rozumí stav, kdy v aktivní zóně jaderného reaktoru probíhá štěpná

řetězová reakce, při které je vyrovnaná bilance neutronů v aktivní zóně

jaderného reaktoru a efektivní multiplikační faktor neutronů se rovná

jedné.



(2) Manipulací s jadernými materiály a radioaktivními odpady se pro

účely této vyhlášky rozumí jejich přemisťování.



(3) Uvádění jaderného zařízení do provozu je proces, během kterého se

ověřuje, zda jsou veškerá zařízení a systémy jaderného zařízení

realizovány a schopny provozu v souladu s projektem a zda splňují

požadavky na jadernou bezpečnost v souladu se zvláštním předpisem a s

předběžnou a předprovozní bezpečnostní zprávou.



(4) Jednotlivé etapy uvádění jaderného zařízení do provozu jsou:



a) etapa neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení, která zahrnuje

komplexní funkční ověření jaderného zařízení a jeho revize prováděné

před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny jaderného reaktoru u

stavby, jejíž součástí je jaderný reaktor, nebo prováděné před

zavezením jaderných materiálů nebo radioaktivních odpadů do jaderného

zařízení typu podle § 2 písm. h) bodů 2, 3, 4 zákona,



b) etapa aktivního vyzkoušení, která zahrnuje zkoušky prováděné od

zahájení zavážení jaderného paliva do aktivní zóny jaderného reaktoru u

stavby, jejíž součástí je jaderný reaktor, nebo prováděné od zahájení

zavážení jaderných materiálů nebo radioaktivních odpadů do jaderného

zařízení typu podle § 2 písm. h) bodů 2, 3, 4 zákona až po ukončení

zkušebního provozu jaderného zařízení; pro jaderná zařízení, jejichž

součástí je jaderný reaktor, se etapa aktivního vyzkoušení dále člení

na



1. fyzikální spouštění jaderného zařízení, jehož účelem je ověření

fyzikálních vlastností, zejména neutronově-fyzikálních charakteristik

aktivní zóny jaderného reaktoru, a vybraných funkcí ochran jaderného

reaktoru, zejména těch, které jsou závislé na neutronově-fyzikálních

charakteristikách aktivní zóny; za zahájení fyzikálního spouštění se

považuje zavezení prvního palivového souboru do aktivní zóny reaktoru,



2. energetické spouštění jaderného zařízení, jehož účelem je ověřit na

různých výkonových hladinách projektové charakteristiky zařízení a

projektovou spolupráci všech systémů i v přechodových procesech,



3. zkušební provoz jaderného zařízení, jehož cílem je ověření

projektových parametrů a stability provozu v souladu se schváleným

programem zkušebního provozu.



ČÁST DRUHÁ



OBECNÉ POŽADAVKY NA UVÁDĚNÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ DO PROVOZU A NA JEHO

PROVOZ



§ 3



Obecné požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti



(1) Jaderné zařízení se uvádí do provozu nebo provozuje podle programů

uvádění do provozu nebo podle provozních předpisů a v souladu s limity

a podmínkami bezpečného provozu [§ 2 písm. t) zákona] schválenými

Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad") a pouze v

režimech uvažovaných projektem a bezpečnostními zprávami. Při vzniku

odchylky od předepsaného průběhu, při vzniku situací nebezpečných z

hlediska jaderné bezpečnosti v průběhu provádění zkoušek při uvádění

zařízení do provozu nebo při jeho provozu je nutné učinit nezbytné

manipulace a opatření tak, aby bylo jaderné zařízení neprodleně uvedeno

do bezpečného, stabilizovaného a kontrolovaného stavu. V případě vzniku

takové situace je možné pokračovat v uvádění do provozu nebo provozu až

po vyjasnění a odstranění příčin, které vedly ke vzniku takové situace.



(2) Část jaderného zařízení, která je uváděna do provozu nebo

provozována, musí být od částí, kde ještě pokračuje výstavba nebo

neaktivní zkoušky, oddělena takovým způsobem, aby montážní práce nebo

případné poruchy a havárie na budované části neovlivnily jadernou

bezpečnost zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného.



(3) Po celou dobu uvádění jaderného zařízení do provozu a při jeho

provozu musí mít držitel povolení k uvádění jaderného zařízení do

provozu nebo k provozu (dále jen "držitel povolení") přehled o

aktuálním stavu zařízení a musí mít jaderné zařízení pod kontrolou.



4) Provádění činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je

možné pouze podle písemných příkazů a provozní dokumentace a programů.

Jejich zpracování a vydávání je v souladu s požadavky stanovenými

zvláštním předpisem^1) a musí být předem prověřeno a doloženo, že tyto

činnosti jadernou bezpečnost neporuší ani neohrozí.



(5) Obecné požadavky na zajištění radiační ochrany jsou stanoveny

zvláštním předpisem.^2)



§ 4



Dokumentace uvádění jaderného zařízení do provozu a dokumentování

provozu



(1) Od počátku uvádění jaderného zařízení do provozu a průběžně po

celou dobu jeho provozu se zaznamenávají zejména tyto skutečnosti

důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany:



a) dodržování limitů a podmínek při uvádění do provozu a provozu

jaderného zařízení,



b) výsledky a záznamy o provedených zkouškách, kontrolách, testech,

údržbách a opravách zařízení a systémů,



c) hodnoty fyzikálních veličin a parametrů, které jsou v libovolném

čase důležité z hlediska dostatečné informace o stavu aktivní zóny

jaderného reaktoru a dalších navazujících systémů důležitých z hlediska

jaderné bezpečnosti nebo o jaderných materiálech nebo radioaktivních

odpadech nacházejících se v jaderném zařízení,



d) vzniklé poruchy a události, jejich následky, rozbory těchto poruch a

přijatá opatření,



e) kvalifikace, lékařská vyšetření, odborná příprava a výsledky jejího

ověřování u zaměstnanců vykonávajících činnosti důležité z hlediska

jaderné bezpečnosti,



f) radioaktivní výpustě, úrovně záření v prostorech jaderného zařízení

a dávkové zátěže osob,



g) existující a nově vzniklé vady zařízení a jejich šíření, přechodové

stavy a skokové změny parametrů s cílem zajistit v souladu se zvláštním

předpisem1) možnost určování stárnutí vybraných zařízení a jejich

zbytkové životnosti,



h) provozuschopnost vybraných zařízení, manipulace na vybraných

zařízeních a předané příkazy týkající se těchto zařízení.



(2) Po celou dobu uvádění zařízení do provozu a při jeho provozu se

veličiny, které jsou důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační

ochrany, zaznamenávají průběžně tak, aby byl zachycen dostatečně velký

časový úsek jejich změn před, v průběhu a po odeznění přechodových

procesů.



(3) Skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační

ochrany, dokumentace, záznamy a zprávy uvedené v této vyhlášce se

archivují minimálně deset let po ukončení provozu jaderného zařízení.



§ 5



Zaměstnanci



(1) Zaměstnanci, kteří na jaderném zařízení provádějí činnosti důležité

z hlediska jaderné bezpečnosti při uvádění jaderného zařízení do

provozu a jeho provozu, musí být prokazatelně seznámeni s obsahem

dokumentace dle § 3 odst. 4, která se vztahuje na jimi vykonávané

činnosti, a návazně zacvičeni před výkonem daných činností.



(2) Po provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost nebo radiační

ochranu je projektová, provozní a jiná dotčená dokumentace uvedena do

souladu se skutečným stavem zahrnujícím již danou změnu. Zaměstnanci

jaderného zařízení, při jejichž činnosti musí být na danou změnu brán

zřetel, musí být prokazatelně seznámeni se všemi úpravami, které se

týkají dané změny, a návazně zacvičeni před zahájením využívání dané

změny při uvádění jaderného zařízení do provozu nebo jeho provozu.



(3) Držitel povolení musí stanovit a dokumentovat organizační strukturu

pro plánování, řízení a zajištění uvádění jaderného zařízení do provozu

a jeho provozu. V jejím rámci jsou povinnosti a odpovědnosti

zaměstnanců na jaderném zařízení v rámci všech provozních režimů a

zvlášť pro řešení havarijních stavů, toky informací mezi nimi a vztahy

nadřízenosti a podřízenosti určeny jednoznačně a písemnou formou.

Držitel povolení vyznačí, které činnosti zajišťuje sám a které pomocí

dodavatelů.



Manipulace s jadernými materiály a radioaktivními odpady v objektu

jaderného zařízení



§ 6



(1) Základním požadavkem při manipulacích



a) se štěpnými jadernými materiály je vyloučení možnosti rozvoje štěpné

řetězové reakce a jejich úniků do životního prostředí,



b) s radioaktivními odpady je vyloučení možnosti jejich úniků do

životního prostředí.



(2) Při manipulacích s vyhořelým jaderným palivem musí být přijata

opatření, která omezí na nejnižší přijatelnou míru riziko porušení

hermetičnosti palivových elementů a která zajistí dostatečný odvod

zbytkového tepla s cílem vyloučit poškození paliva jeho vlivem.



(3) Jaderná bezpečnost a radiační ochrana při manipulacích se štěpnými

jadernými materiály a radioaktivními odpady se zajišťuje zejména:



a) používáním projektem uvažovaného a vyzkoušeného zařízení,



b) prováděním manipulací v souladu s provozní dokumentací,



c) nepřetržitou kontrolou manipulací s těmito jadernými materiály a

radioaktivními odpady a stavu jaderného zařízení a dále v případě

manipulací s jaderným palivem v jaderném reaktoru jaderného zařízení

nepřetržitou kontrolou aktivní zóny, hustoty toku tepelných neutronů,

koncentrace kyseliny borité a hladiny a teploty chladiva.



(4) Manipulace se štěpnými jadernými materiály a radioaktivními odpady

v objektu jaderného zařízení a činnosti s tím související se provádějí

podle dokumentace, která obsahuje vždy:



a) postup jednotlivých operací,



b) požadavky na připravenost zařízení a systémů,



c) informace o stavu skladování jaderných materiálů nebo radioaktivních

odpadů, dále v případě jaderných materiálů identifikační údaje a

kartogramy jejich uložení a v případě manipulací s jaderným palivem v

jaderném reaktoru nebo bazénu skladování i údaje o koncentraci kyseliny

borité v chladivu primárního okruhu a bazénu skladování,



d) údaje o organizačních opatřeních k zajištění jaderné bezpečnosti a

radiační ochrany a údaje o nezbytných doplňujících opatřeních, která

nejsou uvedena v provozních předpisech.



(5) Každá jednotlivá technologická operace spojená s přemisťováním

jaderných materiálů se zaznamenává ve zvláštním dokumentu s uvedením

jejího výchozího a konečného místa a přijatých bezpečnostních opatření,

pokud nejsou uvedena v provozní dokumentaci.



§ 7



(1) Při přepravě a skladování čerstvého jaderného paliva v zásobnících

musí být rozmístění palivových souborů zabezpečeno tak, aby byla

zajištěna podkritičnost nejméně 0,05 při předpokládaných havarijních

situacích, včetně zaplavení vodou.



(2) Při přepravě a skladování vyhořelého jaderného paliva musí být

zajištěna podkritičnost nejméně 0,05 při předpokládaných havarijních

situacích.



(3) Při výměně jaderného paliva v jaderném reaktoru má koncentrace

rozpustného absorbátoru neutronů v chladivu takovou hodnotu, aby při

uvážení všech možných chyb byla nepřetržitě zajištěna dostatečná

podkritičnost.



ČÁST TŘETÍ



TECHNICKÉ A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY BEZPEČNÉHO UVÁDĚNÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ

DO PROVOZU



§ 8



Zásady uvádění jaderného zařízení do provozu



(1) Uvádění jaderného zařízení do provozu se provádí tak, aby každá

etapa tvořila ucelený soubor zkoušek dle Úřadem schválených programů

uvádění do provozu, jejichž ukončení a následné zdokumentování splnění

všech kritérií úspěšnosti pro ně stanovených je jednou z podmínek k

pokračování uvádění do provozu v další etapě. Následující etapa nesmí

být zahájena před ukončením a splněním stanovených podmínek etapy

předcházející.



(2) Před zahájením etapy aktivního vyzkoušení jaderného zařízení se

zdokumentuje výchozí stav zařízení na základě jeho kontroly.



(3) V průběhu aktivních zkoušek je zakázáno odpojení jednotlivých prvků

systému ochrany a řízení jaderného reaktoru, a to ani za účelem výměny

nebo opravy, pokud zbývající část prvků systému ochrany a řízení

nezajišťuje spolehlivé splnění požadavků stanovených zvláštním

předpisem a limity a podmínkami bezpečného provozu.



(4) V období fyzikálního spouštění se připouští blokování signálů

havarijní ochrany od technologických systémů, které nejsou při

provádění fyzikálního spouštění využívány.



Dokumentace pro povolení jednotlivých etap uvádění jaderného zařízení

do provozu



§ 9



Programy uvádění do provozu



(1) Každá etapa uvádění jaderného zařízení do provozu se provádí podle

předem vypracovaného etapového programu. Etapový program se zpracovává

tak, aby bylo zajištěno, že:



a) etapový program pokrývá všechny důležité činnosti týkající se

vybraných zařízení, které budou prováděny v dané etapě,



b) zkouškami budou postupně prověřena veškerá zařízení a ověřeny

vybrané, projektem uvažované, režimy a charakteristiky,



c) manipulace na zařízení a realizace zkoušek bude provedena odborně

kvalifikovaným personálem,



d) jednotlivá zařízení budou postupně zkoušena tak, aby byly vytvářeny

podmínky pro zkoušky dalších celků a úspěšné komplexní funkční ověření

celého jaderného zařízení před zahájením zkušebního provozu.



(2)Etapový program obsahuje:



a) cíl, popis a metodiku provedení prací dané etapy,



b) vzájemné časové a logické vazby mezi jednotlivými činnostmi dané

etapy,



c) požadavky na připravenost technologie a energií,



d) kritéria úspěšnosti a metodiku hodnocení jejich splnění,



e) popis počátečního a konečného stavu etapy,



f) organizační a personální zajištění dané etapy,



g) způsob přechodu do další etapy,



h) seznam dílčích programů, které pro jednotlivé činnosti obsahují

zejména



1. cíl, popis a metodiku provedení jednotlivé činnosti,



2. požadavky na připravenost technologie a energií,



3. kritéria úspěšnosti a metodiku hodnocení jejich splnění,



4. počáteční a konečný stav pro danou činnost,



5. organizační a personální zajištění činnosti.



§ 10



Limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení



(1) Limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení [§ 2 písm.

t) zákona] se dělí na tyto části:



a) bezpečnostní limity,



b) nastavení ochranných systémů,



c) limitní podmínky pro provoz,



d) kontrolní požadavky,



e) organizační opatření,



f) zdůvodnění limitů a podmínek bezpečného provozu.



(2) Bezpečnostní limity jsou mezní hodnoty těch fyzikálních a

technologických parametrů, které přímo ovlivňují stav fyzických bariér

bránících úniku radioaktivních látek z jaderného zařízení do životního

prostředí a které nesmí být překročeny. U jaderného zařízení, jehož

součástí je jaderný reaktor, je nutné v případě překročení některého z

bezpečnostních limitů jaderný reaktor neprodleně odstavit. Znovuuvedení

jaderného reaktoru do kritického stavu je možné až po vyjasnění a

odstranění příčin, které vedly k překročení bezpečnostních limitů a

provedení nezbytných rozborů k zjištění stavu jaderného zařízení po

jejich překročení.



(3) Nastavení ochranných systémů udává hodnoty fyzikálních a

technologických parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,

při jejichž dosažení se automaticky uvádějí v činnost jednotlivé

ochranné a bezpečnostní systémy. Tyto hodnoty jsou stanoveny tak, aby

kontrolované parametry i při následujícím přechodovém procesu

nepřekročily bezpečnostní limity.



(4) Limitní podmínky pro provoz stanovují podmínky pro bezpečný provoz

jaderného zařízení v režimech uvažovaných a analyzovaných v

bezpečnostních zprávách daného jaderného zařízení a zahrnují zejména:



a) rozsahy, ve kterých je nutno udržovat fyzikální a technologické

parametry tak, aby bylo zajištěno, že nedojde v průběhu provozu k

nežádoucímu dosažení hodnot parametrů nastavení zapůsobení ochranných

systémů, a ve kterých je prokázána bezpečnost jaderného zařízení,



b) požadavky na provozuschopnost zařízení důležitých z hlediska jaderné

bezpečnosti tak, aby zařízení plnilo požadované funkce v rámci

definovaných podmínek,



c) hodnoty ostatních bezpečnostně významných parametrů, v jejichž

rozsahu je prokázána bezpečnost jaderného zařízení.



(5) Kontrolní požadavky určují rozsah a četnost pravidelných kontrol

dodržování přípustných parametrů a zvlášť bezpečnostních limitů,

podmínek provozuschopnosti zařízení a nastavení ochranných systémů.



(6) Organizační opatření stanovují zejména:



a) pro případy, kdy došlo k dosažení či překročení přípustných

parametrů nebo nebyly splněny požadavky na provozuschopnost zařízení

nebo nebyla splněna některá z podmínek nastavení či zapracování

ochranných systémů, nezbytné činnosti a opatření, které musí být

provedeny, a dále dobu na provedení těchto činností a opatření,



b) zodpovědnosti řídících pracovníků v rámci organizace držitele

povolení, kvalifikaci vybraných pracovníků, požadavky na minimální

obsazení směn, vnitřní a vnější kontrolu dodržování limitů a podmínek a

povinnost předávání informací ve vztahu k dozorným orgánům.



(7) Limity a podmínky bezpečného provozu se upravují podle dosažené

úrovně vědy a techniky a s uplatněním zkušeností z praxe.



§ 11



Zahájení fyzikálního spouštění



(1) Před zahájením fyzikálního spouštění držitel povolení zkontroluje,

jak je připraveno jaderné zařízení k fyzikálnímu spouštění, (dále jen

"kontrola připravenosti"). Kontrolu připravenosti jaderného zařízení k

fyzikálnímu spouštění provádí držitel povolení tak, aby prověřil:



a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky předchozí etapy,



b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti předchozí etapy v

souladu se schválenými programy,



c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise,1) včetně

systému dozimetrické kontroly a skladu ozářeného paliva, a připravenost

k zahájení fyzikálního spouštění v souladu s programy etapy,



d) připravenost personálu k zahájení fyzikálního spouštění v souladu s

programy etapy,



e) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.



(2) Po provedené kontrole podle odstavce 1 vypracuje držitel povolení

souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu

připravenosti zařízení a personálu k zavážení paliva.



(3) Před zahájením fyzikálního spouštění držitel povolení prověří

existenci a správnost následující dokumentace:



a) etapový program fyzikálního spouštění a dílčí programy jednotlivých

testů včetně programu zavážení paliva, jejichž obsah je v souladu s §

9,



b) limity a podmínky bezpečného provozu,



c) provozní předpisy nutné pro fyzikální spouštění, včetně předpisu pro

zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany při manipulacích s

jaderným palivem, jadernými materiály a radioaktivními odpady, d)

vnitřní havarijní plán,



e) doklady o splnění předepsané kvalifikace a doklady o školení a

pověření zaměstnanců k činnostem spojeným s výkonem funkce, včetně

přehledu o obsazení směn,



f) doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech systémů a

zařízení majících vliv na jadernou bezpečnost a podílejících se na

fyzikálním spouštění,



g) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,



h) program zabezpečování jakosti pro danou etapu,



i) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného

zařízení a jeho personálu k fyzikálnímu spouštění.



§ 12



Zahájení energetického spouštění



(1) Před zahájením energetického spouštění se provede a dokladuje

kontrola připravenosti. Kontrolu připravenosti jaderného zařízení k

energetickému spouštění provádí držitel povolení tak, aby prověřil:



a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky fyzikálního spouštění,



b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti fyzikálního spouštění v

souladu se schválenými programy,



c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise1) k zahájení

energetického spouštění v souladu s programy etapy, d) připravenost

personálu k zahájení energetického spouštění v souladu s programy

etapy,



e) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.



(2) Po provedené kontrole podle odstavce 1 vypracuje držitel povolení

souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu

připravenosti zařízení a personálu k zahájení energetického spouštění.



(3) Před zahájením energetického spouštění držitel povolení prověří

existenci a správnost následující dokumentace:



a) etapový program energetického spouštění a dílčí programy

energetického spouštění, jejichž obsah je v souladu s § 9 této

vyhlášky,



b) limity a podmínky bezpečného provozu,



c) kompletní soubor provozních předpisů nezbytných k provedení

energetického spouštění odpovídající skutečnému provedení stavby,



d) vnitřní havarijní plán,



e) doklady o splnění předepsané kvalifikace a doklady o školení a

pověření zaměstnanců k činnostem spojeným s výkonem funkce, včetně

přehledu o obsazení směn,



f) doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech systémů a

zařízení majících vliv na jadernou bezpečnost a podílejících se na

energetickém spouštění,



g) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,



h) program zabezpečení jakosti pro danou etapu,



i) protokoly o provedení etapy fyzikálního spouštění a splnění kritérií

úspěšnosti,



j) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného

zařízení a jeho personálu k energetickému spouštění.



§ 13



Zahájení zkušebního provozu



(1) Před zahájením zkušebního provozu se provede a dokladuje kontrola

připravenosti. Kontrolu připravenosti jaderného zařízení ke zkušebnímu

provozu provádí držitel povolení tak, aby prověřil:



a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky energetického spouštění,



b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti energetického spouštění

v souladu se schválenými programy,



c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise^1) a personálu

k zahájení zkušebního provozu podle stanoveného programu,



d) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.



(2) Po provedené kontrole vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o

výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a

personálu k zahájení zkušebního provozu.



(3) K zahájení zkušebního provozu držitel povolení prověří existenci a

správnost následující dokumentace:



a) harmonogram a program zkušebního provozu,



b) limity a podmínky bezpečného provozu,



c) kompletní soubor provozních předpisů odpovídající skutečnému

provedení stavby,



d) vnitřní havarijní plán,



e) doklady o splnění předepsané kvalifikace a doklady o školení a

pověření zaměstnanců k činnostem spojeným s výkonem funkce, včetně

přehledu o obsazení směn,



f) doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech vybraných

zařízení, zejména systémů majících vliv na jadernou bezpečnost

uvedených ve zvláštním předpise,^1)



g) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,



h) program provozních kontrol a příslušné programy zajištění jakosti

uvedené ve zvláštním předpise,^1)



i) soupis realizovaných změn oproti schválenému projektu v průběhu

předchozích etap spouštění souvisejících s jadernou bezpečností a

radiační ochranou,



j) protokoly o provedení etapy energetického spouštění a splnění

kritérií úspěšnosti,



k) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,



l) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného

zařízení a jeho personálu ke zkušebnímu provozu.



ČÁST ČTVRTÁ



TECHNICKÉ A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY BEZPEČNÉHO PROVOZU JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ



§ 14



Zásady provozu jaderného zařízení



(1) Provoz jaderného zařízení se realizuje podle harmonogramu provozu,

v němž jsou uvedena i jeho plánovaná odstavení. Harmonogram provozu se

předává pravidelně jednou ročně Úřadu, přičemž případné změny

harmonogramu se předávají nejpozději do deseti dnů po provedené úpravě

nebo změně.



(2) Provoz jaderného zařízení se realizuje podle provozních předpisů a

v souladu s limity a podmínkami bezpečného provozu. Provozní předpisy,

limity a podmínky bezpečného provozu a jejich změny zpracovává držitel

povolení. Provozní předpisy se zpracovávají pro režimy normálního

provozu i pro havarijní situace. Držitel povolení přehodnocuje a

upravuje provozní předpisy podle dosažené úrovně vědy a techniky a s

uplatněním zkušeností a praxe z provozu.



(3) Kontrola odstaveného reaktoru s palivovými soubory v aktivní zóně

reaktoru včetně období pro zavážení a výměnu palivových souborů se

provádí nepřetržitě, zejména z hlediska podkritičnosti aktivní zóny a

odvodu tepla z aktivní zóny jaderného reaktoru.



(4) Při provozu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor,

držitel povolení zajišťuje, aby:



a) byla vždy známa účinnost výkonných prvků systému řízení a ochrany

jaderného reaktoru, kompenzačních prvků, havarijní ochrany a účinnost

kapalného absorbátoru,



b) aktuální účinnost výkonných prvků systému řízení a ochrany jaderného

reaktoru zaručovala s dostatečnou rezervou odstavení jaderného reaktoru

a jeho udržení v podkritickém stavu,



c) byla vždy známa maximální zásoba reaktivity aktivní zóny a aby tato

byla kompenzována výkonnými prvky systému ochrany a řízení,



d) byla vždy zajištěna teplotní rezerva do krize varu v rozsahu

schváleném limity a podmínkami bezpečného provozu,



e) rychlost zavádění kladné reaktivity byla taková, aby výkon

odpovídající kontrolované úrovni byl dosahován s periodou větší než

stanovenou v limitech a podmínkách tak, aby nedošlo ke kritičnosti na

okamžitých neutronech,



f) při provozu reaktoru na výkonu nedošlo k odpojení více než jednoho

kanálu havarijní ochrany (výkonu nebo rychlosti změny výkonu) nebo k

odpojení jednotlivých výkonných mechanismů systému ochrany a řízení, a

to ani za účelem kontroly, výměny nebo opravy, pokud zbývající počet

výkonných prvků systému ochrany a řízení nezajišťuje splnění požadavků

stanovených zvláštním předpisem.



(5) Dále držitel povolení zajišťuje:



a) pravidelné přehodnocování a potřebné úpravy provozních předpisů a

zařízení s uvážením dosažené úrovně vědy a techniky a uplatněním

zkušeností z předchozího provozu,



b) aby na řídicím pracovišti byl k dispozici alespoň jeden úplný a

aktualizovaný soubor provozních předpisů,



c) neprodlené předání informace Úřadu o vzniku situací nebezpečných z

hlediska jaderné bezpečnosti, včetně odstavení reaktorů působením

havarijních ochran v případě jaderných zařízení s jaderným reaktorem,



d) pravidelné hodnocení provozu a rozbory vzniklých poruch a předávání

zpráv o těchto rozborech Úřadu alespoň jednou měsíčně spolu s návrhy na

potřebná opatření a informací o stavu plnění těchto opatření.



§ 15



Údržba, zkoušky a kontroly



(1) Údržba, zkoušky a kontroly veškerých systémů a zařízení důležitých

z hlediska jaderné bezpečnosti se provádí podle provozních předpisů,

postupů a programů a mají takovou technickou úroveň a četnost, aby bylo

zajištěno, že spolehlivost a funkce těchto systémů a zařízení je v

souladu se zvláštním předpisem a s projektem a že veškeré činnosti

probíhají v souladu s limity a podmínkami bezpečného provozu.



(2) Po provedené údržbě nebo kontrole musí být zařízení nebo systém

důležitý z hlediska jaderné bezpečnosti před opětovným uvedením do

provozu vyzkoušen podle předem stanoveného programu a proveden

odpovídající zápis v provozních záznamech.



(3) Programy a postupy údržby, provozních kontrol a zkoušek zpracovává

držitel povolení v souladu se zvláštním předpisem.^1)



§ 16



Opravy



(1) Opravy zařízení nebo systémů majících vliv na jadernou bezpečnost

se provádějí za přijetí takových opatření, která zajistí, aby úroveň

jaderné bezpečnosti jaderného zařízení nebyla opravou snížena pod

úroveň stanovenou zvláštním předpisem a limity a podmínkami bezpečného

provozu.



(2) Po ukončení opravy se provádí podle stanoveného programu zkouška,

zda zařízení nebo systém je schopen plnit spolehlivě svoji funkci.



§ 17



Zahájení provozu jaderného zařízení



(1) Před zahájením provozu jaderného zařízení provede držitel povolení

kontrolu připravenosti jaderného zařízení k provozu tak, aby prověřil a

doložil:



a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky všech etap uvádění do

provozu,



b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti předchozích etap

uvádění do provozu v souladu se schválenými programy,



c) připravenost zařízení a personálu k provozu a protokoly o provedení

kvalifikačních zkoušek pracovníků,



d) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.



(2) Po provedené kontrole vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o

výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a

personálu k zahájení provozu.



(3) K zahájení provozu držitel povolení prověří existenci a správnost

následující dokumentace:



a) dokumentace podle § 13 odst. 3 písm. b), c), d), e), f), h), i),



b) zpráva o výsledcích zkušebního provozu,



c) doklad o splnění podmínek a požadavků předchozích povolení vydaných

Úřadem,



d) roční harmonogram provozu,



e) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného

zařízení a jeho personálu k provozu.



ČÁST PÁTÁ



OPĚTOVNÉ UVEDENÍ JADERNÉHO REAKTORU DO KRITICKÉHO STAVU PO VÝMĚNĚ

JADERNÉHO PALIVA



§ 18



Zásady opětovného uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po

výměně jaderného paliva



(1) Opětovné uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně

jaderného paliva lze zahájit, jestliže všechna zařízení a systémy nutné

pro provoz jsou ve funkceschopném stavu pro zajištění spolehlivého a

bezpečného provozu v souladu s projektem, s předprovozní bezpečnostní

zprávou, limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení a

zvláštním předpisem.



(2) Před opětovným uvedením reaktoru do kritického stavu se provede a

dokladuje kontrola připravenosti. Kontrolu připravenosti k opětovnému

uvedení reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva provádí

držitel povolení tak, aby prověřil:



a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky vztahující se k výměně

paliva a odpovídajícím částem programu provozních kontrol,



b) zda jsou splněna kritéria úspěšnosti vztahující se k činnostem podle

písmene a),



c) připravenost zařízení a personálu k opětovnému uvedení jaderného

reaktoru do kritického stavu a k dalšímu provozu.



§ 19



Dokumentace pro povolení k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do

kritického stavu po výměně jaderného paliva a postup při jejím

předkládání a posuzování



(1) K žádosti k opětovnému uvedení jaderného zařízení do kritického

stavu po výměně jaderného paliva držitel povolení předkládá:



a) neutronově-fyzikální charakteristiky aktivní zóny reaktoru,



b) průkazy o připravenosti zařízení a personálu k opětovnému uvedení

jaderného reaktoru do kritického stavu, k nimž patří:



- dodatky a doplňky bezpečnostní zprávy obsahující změny provedené v

předcházejícím období,



- prohlášení o aktualizaci limitů a podmínek bezpečného provozu a

kompletního souboru provozních předpisů provedené na základě úprav v

předchozím období,



- doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech vybraných

zařízení,



- doklady a protokoly o výsledcích provozních kontrol a splnění

kritérií přijatelnosti,



- souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného

zařízení a jeho personálu k dalšímu provozu,



c) harmonogram dalšího provozu včetně programu uvádění jaderného

zařízení do opětovného provozu a programů fyzikálního a energetického

spouštění v nezbytném rozsahu.



(2) Držitel povolení předkládá dokumentaci podle odstavce 1 písm. a) a

c) postupně, nejméně však jeden měsíc před podáním žádosti o povolení

podle § 9 odst. 1 písm. e) zákona. Ostatní dokumentace je součástí

žádosti.



§ 20



Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Předseda:



Ing. Štuller v. r.



1) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 214/1997 Sb., o

zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné

energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro

zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd.



2) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o

požadavcích na zajištění