405/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 2012,
kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),
zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o
urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve
znění zákona č. 209/2011 Sb.
Změna: 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vyvlastnění
Čl. I
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č.
167/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; bylo-li
vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění týká,
převedeno k zajištění splnění závazku^4), je vyvlastňovaným také
povinný ze zajišťovacího převodu práva, který k zajištění svého závazku
vlastnické právo převedl na oprávněného“.
2. § 5 zní:
㤠5
(1) Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve
lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě
potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta
k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po
doručení návrhu na uzavření smlouvy^3) vyvlastňovanému.
(2) K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit
a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za
získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a
b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze
uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od
vyvlastňovaného, s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je
možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním.
(3) Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí
návrhu smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující.
(4) Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle
odstavce 1 musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených
práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od
uzavření smlouvy.
(5) Splnění podmínky podle odstavce 1 se nevyžaduje,
a) není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt, nebo
nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu, nebo
b) je-li vyvlastňovaný omezen ve smluvní volnosti právními předpisy,
rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým
mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na
někoho jiného.
(6) Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a
vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést, jen jestliže účelu vyvlastnění
nelze dosáhnout zrušením tohoto spoluvlastnictví.“.
3. § 6 zní:
㤠6
Vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke
stavbě zanikají všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo
stavbě, není-li dále stanoveno jinak.“.
4. V § 7 odst. 1 se za slova „nájmu bytu“ vkládají slova „ , nebytového
prostoru, stavby nebo pozemku“.
5. V § 7 odst. 2 se za slova „vypovědět nájem bytu“ vkládají slova „ ,
nebytového prostoru, stavby nebo pozemku“, za slovo „jestliže“ se
vkládá slovo „jejich“ a slova „bytu nájemcem“ se zrušují.
6. V § 8 se slova „nájem pozemku nebo jeho části, nájem nebytového
prostoru a“ zrušují a slovo „zatěžovaly“ se nahrazuje slovem
„zatěžovala“.
7. § 9 se zrušuje.
8. V § 10 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „stavby“ zrušuje a slova
„všech jejích součástí a“ se nahrazují slovem „jejich“.
9. V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
10. V § 10 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění
provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o
vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena^7) pozemku nebo stavby by byla
nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží
vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího
předpisu.
(5) Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy
podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o
vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo
znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.“.
11. V § 11 se slovo „obvyklé“ zrušuje.
12. V § 12 se slova „nájemní práva nebo“ a slova „nájemci a“ zrušují a
slova „těchto práv“ se nahrazují slovy „tohoto práva“.
13. V § 14 odstavec 1 zní:
„(1) Vyvlastnitel poskytne vyvlastňovanému určenou náhradu v plné výši,
neváznou-li na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě věcná práva, která
vyvlastněním zanikají a pokud z jeho náhrady nemají být zástavnímu
věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího
převodu práva uhrazeny dosud nesplacené pohledávky. Vyvlastnitel
poskytne určenou náhradu oprávněnému z věcného břemene, které
vyvlastněním zanikne, vždy samostatně.“.
14. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně
poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(2) Váznou-li na pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním
zanikají, a mají-li být z náhrady pro vyvlastňovaného uhrazeny
zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze
zajišťovacího převodu práva dosud nesplacené pohledávky, vyvlastňovací
úřad rozhodne o náhradě pro vyvlastňovaného a určí, jakou část z této
náhrady vyvlastnitel poskytne uvedeným osobám na základě předložené
dohody o rozdělení náhrady s úředně ověřenými podpisy smluvních stran,
jinak uloží vyvlastniteli složit náhradu do úschovy soudu^10), ^19), v
jehož obvodu je pozemek nebo stavba.
19) § 185f občanského soudního řádu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
15. V § 14 odst. 3 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“.
16. V § 17 odst. 1 se čárka za slovy „podzástavní věřitel“ nahrazuje
slovem „a“ a slova „ , a nájemce pozemku nebo stavby, jichž se
vyvlastnění týká, nebo jejich částí s výjimkou nájemce bytu“ se
zrušují.
17. V § 17 odstavec 2 zní:
„(2) Bylo-li vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se
vyvlastnění týká, převedeno k zajištění splnění závazku^4), je
účastníkem vyvlastňovacího řízení také oprávněný z tohoto zajišťovacího
převodu práva.“.
18. V § 17 odst. 4 se slova „v cizině“ zrušují.
19. V § 18 odstavec 3 zní:
„(3) K žádosti vyvlastnitel připojí
a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k
vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které
vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto
vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; navrhuje-li se
vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím
vyhotovení,
b) územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění
zvláštní právní předpis^2) a není-li stavební úřad, který je vydal,
současně vyvlastňovacím úřadem,
c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5,
včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli
nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě,
d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první,
který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje
obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke
dni podání žádosti; § 10 odst. 5 platí obdobně,
e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první,
který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady pro
oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu
účinného ke dni podání žádosti,
f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na
vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající
vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel
má tuto dohodu k dispozici.“.
20. V § 19 odst. 3 se věta první nahrazuje větami „Po doručení
uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný
nakládat s pozemkem nebo stavbou, kterých se vyvlastnění týká, převést
je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný
poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv
uzavíraných s vyvlastnitelem.“.
21. V § 20 odst. 1 se slova „uvedená v § 10 odst. 1“ a slova „ ;
znalecké posudky nesmí být při zahájení řízení starší 90 dnů“ zrušují.
22. V § 23 odst. 5 se slova „podléhající evidenci“ nahrazují slovem
„zapsaná“.
23. § 24 a 25 včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:
㤠24
(1) Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro
vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Je-li
předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí,
vyvlastňovací úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu úřadu ke
zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o
zamítnutí žádosti o vyvlastnění. Ustanovení § 23 odst. 4 o povinnosti
vyvlastnitele nahradit vyvlastňovanému škodu nebo jinou újmu, která mu
vznikla v souvislosti s podáním žádosti, se použije obdobně.
(2) Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění
jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku
nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění.
(3) Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací
úřad
a) rozhodne o
1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku
nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo
2. omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného
břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo
3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a
o jeho přechodu na vyvlastnitele,
b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s
pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou,
c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování
účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci
rozhodnutí.
(4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad
a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z
věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží
vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší
než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,
b) dojde-li k dohodě podle § 11, určí, jaký pozemek nebo stavba
přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o
vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního
pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu účinného v době
vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší
než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,
c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel
povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo
oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných
zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží
vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u
příslušného soudu^19),
d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené
náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která
nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí.
§ 25
(1) Rozhodnutí vydané podle § 23 a 24 nelze oznámit ústním vyhlášením.
(2) Včas podané a přípustné odvolání směřující proti některému z výroků
podle § 24 odst. 3 má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí.
Odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a
přípustné odvolání směřující pouze proti některému z výroků podle § 24
odst. 4, nemá odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí.
(3) Vyvlastnitel zaplatí stanovenou náhradu vyvlastňovanému, popřípadě
třetím osobám, do 60 dnů od právní moci výroků o vyvlastnění; náhrada
může být složena u soudu^19) v případě, že oprávněný z náhrady
neposkytne vyvlastniteli potřebnou součinnost.
(4) Odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v
neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob. Bude-li pravomocně
stanovena náhrada vyšší, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 30
dnů od právní moci rozhodnutí.
(5) Pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění zašle vyvlastňovací úřad k
zápisu do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu spolu s
vyrozuměním o tom, která věcná práva k vyvlastněným nemovitostem
zapsaná v katastru nemovitostí zanikla podle § 6.
(6) Lhůtu určenou podle § 24 odst. 3 písm. c) může vyvlastňovací úřad
prodloužit na žádost vyvlastnitele podanou ještě před jejím uplynutím,
a to jen v případech hodných zvláštního zřetele, jen jednou a nejdéle o
další 2 roky.
20) § 68 odst. 5 a 6 správního řádu.“.
24. V § 26 odst. 1 se slova „odst. 2 písm. c)“ nahrazují slovy „odst. 4
písm. a) nebo b)“, slova „odst. 2 písm. g)“ se nahrazují slovy „odst. 3
písm. c)“ a slova „odst. 4“ se nahrazují slovy „odst. 6“.
25. V § 26 odst. 2 se slova „§ 6, § 7 odst. 2 a § 9“ nahrazují slovy „§
6 a § 7 odst. 2“.
26. § 28 zní:
㤠28
(1) Výrok podle § 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle § 24 odst. 4 lze projednat v
občanském soudním řízení^15); příslušný v prvním stupni je krajský
soud.
(2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle § 24 odst.
4 byl projednán v občanském soudním řízení^15), musí být podána ve
lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání
této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle § 24 odst. 3 pozbývá
platnosti i výrok podle § 24 odst. 4.
(3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby
dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku
vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku
nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad
uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému
a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění,
zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od
nabytí za úplatu,
b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v
zastavěném území,
c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v
území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní
historickou hodnotou, nebo
d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro
podnikatelskou činnost.
(4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle § 24 odst. 3 písm.
a) má odkladný účinek.“.
27. V § 29 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje a za
slovo „Ustanovení“ se vkládají slova „správního řádu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Žádosti na vyvlastnění, o nichž bylo řízení zahájeno přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona a dosud nebylo pravomocně skončeno, se
projednají a rozhodnou podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení ve věcech vyvlastnění projednávaných v občanském soudním
řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
dosud nebyla pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 184/2006
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
Čl. III
zrušen
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické
infrastruktury
Čl. IV
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a
energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., se mění
takto:
1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
(1) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění
stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v
tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo
na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo
provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále
jen „související stavba“), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti
tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí
tato dohoda obsahovat alespoň
a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento
účastník podílet,
b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související
stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní
hranici,
c) způsob a termíny plnění.
(2) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění
stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v
tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby,
uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato
dohoda obsahovat alespoň
a) vymezení věcného plnění,
b) způsob zajištění věcného plnění,
c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění.
(3) Pokud žadatel o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
dopravní infrastruktury požádá stavební úřad o přerušení územního
řízení za účelem uzavření dohody podle odstavce 1 nebo 2, stavební úřad
přeruší územní řízení na dobu navrženou žadatelem.“.
2. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
3. V § 3 odst. 5 se věta první a věta druhá zrušují.
4. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně poznámek pod čarou
č. 6 až 9 znějí:
㤠3a
Návrh smlouvy o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle
zákona upravujícího vyvlastnění^6) musí v případě, že se jí získávají
práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní
infrastruktury, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí
potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv,
pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření
smlouvy.
§ 3b
(1) Výši kupní ceny v kupní smlouvě, získávají-li se koupí potřebná
práva podle § 3a, lze sjednat maximálně do výše
a) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 100 % v případě pozemku
s výjimkou stavebního pozemku^7),
b) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 15 % v případě
stavebního pozemku^7) nebo stavby.
(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v
návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo
stavby^8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Ocenění se
provede podle oceňovacího předpisu účinného ke dni odeslání návrhu
kupní smlouvy a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí
vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití k tomuto dni; přitom
se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s
tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury.
(3) V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají
směnnou smlouvou, použije se omezení výše sjednané ceny uvedené v
odstavcích 1 a 2 obdobně. V případě, že se potřebná práva k pozemku
nebo stavbě získávají smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva
odpovídajícího věcnému břemenu, použije se omezení výše sjednané ceny
uvedené v odstavcích 1 a 2 přiměřeně.
(4) Omezení uvedená v odstavcích 1 až 3 se na získávání potřebných práv
podle § 3a použijí jen v případě, že jejich nabyvatelem je Česká
republika nebo právnická osoba zřízená státem.
§ 3c
Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní
infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel
povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o
vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. Možnost
prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího vyvlastnění^9) tím
není dotčena.
6) § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve
znění zákona č. 405/2012 Sb.
7) § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o
oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování
majetku).
8) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.
9) § 25 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., ve znění zákona č. 405/2012
Sb.“.
5. V § 4 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
