Advanced Search

provádění zákona o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě


Published: 1950
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/511640/provdn-zkona-o-socilnm-zabezpeen-osob-povolanch-k-slub.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
131/1950 Sb.



VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ



ze dne 29. srpna 1950,



jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě

v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění vládního

nařízení č. 18/1953 Sb.



Změna: 18/1953 Sb.



Změna: 101/1961 Sb.



Změna: 101/1964 Sb.



Změna: 65/1965 Sb.



Vláda republiky československé nařizuje podle § 2 odst. 2 a odst.3

písm. a), § 5 odst. 1, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 11 odst. 1, § 14

odst. 1, § 15 odst. 4, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 1 a §

20 odst. 2 zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob

povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků (dále

jen "zákon"):



Část první



Všeobecná ustanovení a rozsah platnosti.



§ 1



Úvodní ustanovení



Sociální zabezpečení podle tohoto nařízení se poskytuje osobám

povolaným k službě v branné moci (dále jen "povolané osoby") a jejich

rodinným příslušníkům tak, aby se povolané osoby mohly plně věnovat

této své vrcholné občanské povinnosti.



§ 2



Služba v branné moci.



Službou v branné moci se podle § 2 odst. 2 zákona rozumí:



1. základní služba (§ 27 branného zákona, č.92/1949 Sb.),



2. náhradní služba (§ 28 téhož zákona),



3. Další služba (§ 37 téhož zákona),



4. vojenská cvičení (§ 39 téhož zákona),



5. mimořádná služba mimo dobu branné pohotovosti státu (§ 46 odst. 1

téhož zákona) a mimořádná služba za branné pohotovosti státu (§ 47

odst. 1 a § 49 odst. 2 téhož zákona),



6. zvláštní služba vyjma zvláštní službu příslušníků Sboru národní

bezpečnosti ve vojsku (§ 46 odst. 2 téhož zákona) a



7. osobní úkony pro potřeby branné moci (§ 45 téhož zákona).



§ 3



Rodinní příslušníci.



(1) Za rodinného příslušníka se v zákoně a v tomto nařízení vyjma

jejich část čtvrtou pokládají, žijí-li ve společné domácnosti s

povolanou osobou:



a) manželka (manžel),



b) družka (druh), pokud povolaná osoba nemá manželky (manžela), žije s

družkou (druhem) ve společné domácnosti v den stanovený k nastoupení

služby aspoň 6 měsíců nebo narodí-li se družce dítě, jehož otcem je

povolaná osoba, a lze-li z dosavadního způsobu života obou soudit na

jejich trvalé soužití,



c) děti vlastní, nevlastní a osvojené do dokonaného 16. roku,



d) děti ve věku od 16. od 25. roku, připravují-li se soustavně na

budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem),



e) děti bez věkového omezení, nemohou-li si pro tělesnou nebo duševní

vadu vlastní prací opatřit výživu nebo je-li na ně vyplácen rodinný

přídavek, přídavek na děti nebo výchovné.



(2) Za rodinné příslušníky ve smyslu odstavce 1 se dále pokládají,

je-li povolaná osoba zavázána poskytovat jim příspěvek na úhradu

osobních potřeb nebo pokud jsou na takovém příspěvku podstatně závislí,



a) rodiče, prarodiče, osoby, které o povolanou osobu jako rodiče

pečovaly, tchán, tchýně,



b) děti svěřené povolané osobě do péče nahrazující péči rodičů,

sourozenci a vnuci za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e),

žijí-li v den stanovený k nastoupení služby s povolanou osobou ve

společné domácnosti aspoň 6 měsíců,



c) sestra nebo dcera povolané osoby, vede-li jí domácnost a žije-li s

ní v den stanovený k nastoupení služby ve společné domácnosti aspoň 6

měsíců,



d) manželka (manžel) rozvedená nebo podle dříve platných předpisů

rozloučená nebo rozvedená, má-li právo žádat úhradu osobních potřeb od

povolané osoby.



(3) Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou, i když

manželé, děti nebo rodiče žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména

pro výkon služby v branné moci, výchovu dětí, bytovou tíseň nebo z

důvodů zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích.



ČÁST DRUHÁ



Ochrana zaměstnanců



§ 4



zrušen



§ 5



zrušen



Mzda



§ 6



zrušen



§ 7



zrušen



§ 8



zrušen



ČÁST TŘETÍ



Mimořádný příspěvek



§ 9



zrušen



§ 10



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



Vojenská nemocenská péče a národní pojištění



Nároky některých povolaných osob



§ 11



(1) Osoby konající



a) zvláštní službu vyjma službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti

ve vojsku (§ 46 odst. 2 branného zákona) a



b) osobní úkony pro potřeby branné moci (§45 téhož zákona),



které byly v den před nastoupením služby povinně pojištěny pro případ

nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění, zůstávají s

výhradou ustanovení § 12 i nadále povinně pojištěny pro případ nemoci a

mateřství v dosavadním rozsahu; o placení pojistného národního

pojištění platí § 14. Dávky téhož druhu a v témž rozsahu poskytuje

Ústřední národní pojišťovna i osobám, u nichž zaniklo povinné

nemocenské pojištění před nastoupením služby v ochranné době podle § 4

zákona. Pokud osobám uvedeným v předchozích větách poskytuje vojenská

správa po dobu jejich onemocnění plné zaopatření, nemají nárok na

nemocenské podle zákona o národním pojištění. Jinak jim přísluší

nemocenské v paušální částce 50 Kčs denně.



(2) Osobám konajícím některou ze služeb uvedených v odstavci 1, které

nebyly v den před nastoupením služby povinně pojištěny podle zákona o

národním pojištění pro případ nemoci a mateřství, poskytne Ústřední

národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28

též zákona, pomoc v mateřství podle jeho § 32 a pohřebné podle jeho §

49 odst. 3. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje

Ústřední národní pojišťovna těmto osobám i ostatní věcné dávky

národního pojištění nemocenského uvedené v § 26 odst. 2 zákona o

národním pojištění a porodné podle jeho § 44 odst. 1.



§ 12



(1) Vojenská správa může rozhodnout, že se některé z osob uvedených v §

11 stávají účastníky vojenské nemocenské péče. Takové opatření učiní

vojenská správa zejména u osob, jimž nelze poskytovat věcné dávky

národního pojištění nemocenského pro zvláštní okolnosti vyplývající z

povahy dotčených služeb.



(2) Osoby, o nichž vojenská správa učinila opatření podle odstavce 1,

nemají po dobu, po niž jsou účastníky vojenské nemocenské péče, nárok

na dávky národního pojištění nemocenského. Místo nemocenského může jim

vojenská správa poskytnout peněžitou výpomoc.



(3) Opatření podle odstavce 1 může být odvoláno jen, je-li možno

dotčeným osobám poskytovat věcné dávky národního pojištění

nemocenského.



(4) O opatřeních učiněných podle odstavců 1 a 3 uvědomí vojenská správa

podle možnosti příslušnou okresní národní pojišťovnu.



§ 13



Nároky některých rodinných příslušníků



(1) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 1 poskytuje

Ústřední národní pojišťovna dávky národního pojištění nemocenského v

dosavadním rozsahu. Dostávají-li však tito rodinní příslušníci

zaopatřovací příspěvek, nenáleží jim podpora při ústavním ošetřování

podle § 45 odst. 1 zákona o národním pojištění, která by jim jinak

příslušela za touž dobu.



(2) Rodinným příslušníkům osob uvedený v § 11 odst. 2 poskytuje

Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§

27 a 28 zákona o národním pojištění a pomoc v mateřství podle jeho §

32. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední

národní pojišťovna těmto rodinným příslušníkům i ostatní dávky

národního pojištění nemocenského, náležející rodinným příslušníkům,

vyjma podporu při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 uvedeného

zákona.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, stanou-li se osoby uvedené

v § 11 účastníky vojenské nemocenské péče podle § 12.



§ 14



Pojistné



Za osoby uvedené v § 11 odst. 1 se neplatí pojistné národního

pojištění.



ČÁST PÁTÁ



Zaopatřovací příspěvek



§ 15



zrušen



§ 16



zrušen



§ 17



zrušen



§ 18



zrušen



§ 19



zrušen



§ 20



zrušen



§ 21



zrušen



§ 22



zrušen



§ 23



zrušen



§ 24



zrušen



Část šestá



§ 25



Účinnost a provedení.



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení;^*) provedou jej ministři

vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany v dohodě se

zúčastněnými členy vlády.



*) Vládní nařízení č. 131/1950 Sb. ve znění vládního nařízení č.

18/1953 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1953.