155/1991 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 27. března 1991
o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se
zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona
č. 40/1956 Sb.,o státní ochraně přírody (dále jen "zákon"):
§ 1
Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou
oblast Poodří (dále jen "oblast").
§ 2
(1) Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího
vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky
optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních
zdrojů v oblasti.
(2) K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření,
včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící
živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a
ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní
zástavba lidového rázu.
§ 3
(1) Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou
diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem
na přírodní hodnoty.
(2) Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v mapě, která tvoří přílohu
2 této vyhlášky.
§ 4
(1) Na celém území je zakázáno:
a) ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená,
b) tábořit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy s výjimkou
služebních vozidel zajišťujících hospodářskou činnost v lesích (např.
těžba dřeva) a rozdělávat ohně mimo vyhražená místa,
c) při výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad.
(2) V zóně I a II je zakázáno zavádět geograficky nepůvodní druhy
rostlin a živočichů.
(3) Jen po projednání s příslušným orgánem státní ochrany přírody lze
na území oblasti:
a) pořádat veřejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány
obcí,
b) rozšiřovat a upravovat síť turistických cest,
c) stanovit plány chovu a lovu zvěře, jakostních tříd honiteb, únosných
stavu zvěře s výjimkou vyhrazených honiteb ministerstva zemědělství
České republiky.
§ 5
(1) Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně
plánovací dokumentace, ^1) zejména územního plánu velkého územního
celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro
uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých
zónách.
(2) Investoři a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby
architektonické řešení nových staveb nebo změn staveb bylo v souladu s
charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického začlenění
staveb do krajiny.
(3) Při zpracování návrhů na umístění staveb pro průmysl, zemědělství,
lesní hospodářství, skladování, těžební práce, staveb pro dopravu,
rozvod energií, vodní hospodářství, rekreačních a sportovních zařízení
a pro stanovení dobývacích prostorů jsou právnické a fyzické osoby
povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska
ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Vyhodnocují
přitom předpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k
předpokládaným následkům pro přírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to
ve srovnání s jiným možným řešením.
(4) V zóně I je zakázáno umisťování a povolování nových staveb a změny
ve využití území.
(5) V zóně II je zakázáno umisťování nových staveb a změny ve využití
území mimo zastavěná území.
(6) V zóně III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy
oblasti.
§ 6
(1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým
způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů ^2) tak, aby
racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem
vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou. ^3)
(2) Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve větší míře vegetační
kryt a půdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních
porostů a do biotopů chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(3) Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti
nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou
stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní
živé a neživé složky přírody.
§ 7
(1) Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních
hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž
se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
(2) Lesní porosty v zóně I a vybrané porosty v zóně II, III a IV se
vyhlašují za lesy zvláštního určení, ^4) pokud svým charakterem
nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné.
(3) V zóně I je na lesní půdě zakázáno používat pesticidy, hnojit a
skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných
okolností a nepředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit potřebná
opatření. ^5)
(4) V zóně II, III a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního určení
nebo za lesy ochranné, se hospodaří podle schválených lesních
hospodářských plánů, při jejichž zpracování se zohledňují požadavky
státní ochrany přírody.
(5) O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje
ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen
"ministerstvo") souhrnně na základě generelu lesní dopravní sítě.
Generel lesní dopravní sítě, který tvoří součást lesního hospodářského
plánu, nelze bez udělení výjimky schválit. ^6)
§ 8
(1) V zóně I je
a) při zemědělské činnosti zakázáno:
1. měnit současné skladby a plochy kultur,
2. měnit stávající vodní režim,
3. hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
4. používat pesticidy,
5. odstraňovat stromy a keře rostoucí mimo les,
b) při rybářském hospodaření zakázáno:
1. dodávat do vody hnojiva,
2. krmit ryby,
3. vyhrnovat rybniční bahno,
4. poškozovat břehové porosty,
5. používat agregáty k lovu ryb,
6. narušovat přirozenou produkci rybníků,
c) při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzivních chovů
zvěře.
(2) V zóně II
a) při zemědělském hospodaření je nutno:
1. velikost pozemkových bloků ^7) přizpůsobit konkrétním podmínkám z
hlediska ohrožení erozí,
2. navrhovat a budovat stavby zemědělské výroby pouze v zastavěném
území sídel, v případě staveb živočišné výroby navrhovat a budovat
stavby odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám.
Stavby musí být začleněny do prostředí vhodným architektonickým a
objemovým řešením i esteticky působící zelení,
3. udržovat trvalé travní porosty ve stavu, který odpovídá přirozeným
nivním společenstvům s bohatým druhovým zastoupením. Dílčí rekultivace
a rychloobnovu luk zabezpečovat přísevem vhodných druhů lučních rostlin
bezorebným způsobem,
4. případné meliorace řešit tak, aby nebyl nepříznivě ovlivněn vodní a
vláhový režim (podle možností využít řízených závlah). V rámci
melioračních staveb provádět odvodnění zamokřených lokalit povrchovými
příkopy nebo sporadickou drenáží,
5. používat průmyslová hnojiva jen do výše vyplývající z pedochemických
rozborů tak, aby nedošlo k nežádoucí změně ve skladbě travních porostů,
6. používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení
škůdců a kalamit,
7. používat technologie a mechanizmy, které neohrozí strukturu půdního
fondu,
8. chránit stromy a keře rostoucí mimo les s výjimkou náletových
porostů na plochách zemědělských půd,
9. neskladovat chemikálie a ropné látky,
b) je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů
zvěře
c) v rybnících se osádky ryb stanoví s ohledem na přirozenou produkci
rybníka zvýšenou hnojením rybníků a produkcí získanou přikrmováním.
(3) V zóně III
a) při zemědělském hospodaření je nutno:
1. vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s
ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a
udržovat, případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např.
terasy, větrolamy, břehové porosty),
2. navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu pouze v návaznosti
na stávající zemědělské areály, odpovídající úživnosti území, přírodním
a ekologickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce,
nebudovat sklady chemikálií a ropných látek,
3. udržovat ekologicky únosný přísun živin, aby nedošlo ke změně
skladby trvalých travních porostů,
4. používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení
škůdců a kalamit,
5. zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les,
6. odvodnění provádět systémem otevřených příkopů, event. drenáží,
b) v rybnících se osádky ryb stanoví s ohledem na přirozenou produkci
rybníka zvýšenou hnojením rybníků a produkcí získanou přikrmováním.
(4) v zóně IV
a) při zemědělském hospodaření je nutno:
1. organizovat zemědělskou výrobu takovým způsobem, aby nedošlo ke
zhoršení vlastností zemědělského půdního fondu, ke ztrátě genetické a
ekologické rozmanitosti a intoxikaci prostředí,
2. zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les, přitom za
stromy výjimečně pokácené (mimo náletové porosty na zemědělské půdě) je
žádoucí zajistit účelnou náhradní výsadbu,
3. stavby zemědělské výroby budovat v návaznosti na stávající stavby,
odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám,
nebudovat sklady chemikálií a ropných látek,
b) v rybnících se osádky ryb stanoví s ohledem na přirozenou produkci
rybníka zvýšenou hnojením rybníků a produkcí získanou přikrmováním.
§ 9
Odbornou správu oblasti zajišťuje Český ústav ochrany přírody, který v
dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné
správy oblasti.
§ 10
(1) Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice
oblasti, se hledí jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se
nevztahuje na intravilán města Ostravy, i když hranice jeho částí
prochází.
(2) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón,
jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze,
u okresních úřadů ve Frýdku-Místku, Novém Jičíně a Městského úřadu v
Ostravě.
(3) Z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1
a odst. 2 písm. b) této vyhlášky lze povolit výjimky. ^6)
(4) Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle
zvláštních předpisů ^8) příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.května 1991.
Ministr:
Ing. Dejmal v.r.
Příl.1
Vymezení hranice oblasti Poodří
1. Hranice oblasti Poodří je vedena po veřejných komunikacích nebo
jiných zřetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.
2. Průběh hranice je následující:
Hranice oblasti vede od železniční stanice Mankovice po drážním tělese
směrem na západ. V místě, kde se dotkne drážního tělesa trati Jistebník
- Suchdol nad Odrou, přechází na toto těleso a pokračuje po něm k
severovýchodu přes železniční zastávky Suchdol nad Odrou, Hladké
Životice, Studénka, Jistebník a Polanka nad Odrou, cca 2 km od Polanky
nad Odrou hranice oblasti uhýbá po železniční trati k východu až k
mostu přes řeku Odru. Za mostem sestupuje k řece a pokračuje po jejím
pravém břehu k jihu až k jihozápadu k místu, kde řeku Odru přetíná
silnice Polanka nad Odrou - Stará Bělá. Zde přechází hranice oblasti na
tuto silnici, vede po ní ke Staré Bělé, kde se na okraji obce obrací k
jihozápadu a vede po silnici do Proskovic a Staré vsi. Ve Staré vsi
přetíná hranice oblasti silničním mostkem potok Ondřejnici a cca po 250
m uhýbá po silnici do Košatky a Petřvaldíku. Z Petřvaldíku vede hranice
oblasti po zpevněné polní cestě souběžně s tokem řeky Odry (ve
vzdálenosti cca 250 m od řeky) k jihozápadu do Albrechtiček, prochází
cca 500 m obcí k jihovýchodu a pak uhýbá po silničce k jihozápadu,
vedoucí po trase nad rybníkem Kotvice ke kótě 246 v Nové Horce. U této
kóty se obrací po silnici k severozápadu a cca po 200 m uhýbá opět k
jihozápadu, přetíná těleso železniční trati Studénka - Veřovice a
pokračuje do Bartošovic.
Obec Bartošovice středem přetíná a pokračuje po silnici k jihozápadu
přes obec Hukvice u Kunína. Prochází Kunínem až na severní okraj města
Nový Jičín a zde se v ostrém úhlu obrací k západu až jihozápadu a
prochází obcí Bernartice do Hůrky. Na okraji obce Hůrka se obrací v
pravém úhlu po silnici k severozápadu do Jeseníku nad Odrou a obce
Dolní Vražné. Zde se opět v pravém úhlu hranice láme po silnici k
severovýchodu, překračuje řeku Odru a spojuje se s výchozím bodem
hranice oblasti v zastávce Mankovice.
Pokud vede hranice oblasti po tělese dráhy nebo silnice, leží vlastní
tělesa těchto komunikací již mimo území oblasti.
Rozloha oblasti činí 81,5 km čtverečních.
Příl.2
MAPKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI POODŘÍ
1) § 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
2) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon).
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní
báňské správě.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém
úřadu.
3) § 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
4) § 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č.13/1978 Sb., o kategorizaci lesů,
způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
5) § 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní
správě lesního hospodářství.
6) § 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve
znění pozdějších předpisů.
7) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o provádění hospodářskotechnických
úprav pozemků.
8) Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č.138/1973
Sb., o vodách (vodní zákon).