75/2010 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 16. března 2010
o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření háďátka
bramborového a háďátka nažloutlého a o změně vyhlášky č. 332/2004 Sb.,
o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce
rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 2 zákona č. 326/2004
Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů,
(dále jen „zákon“), ve znění zákona č. 249/2008 Sb., k provedení § 71
odst. 1 písm. h) zákona:
ČÁST PRVNÍ
OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ OCHRANY PROTI ZAVLÉKÁNÍ A ŠÍŘENÍ HÁĎÁTKA
BRAMBOROVÉHO A HÁĎÁTKA NAŽLOUTLÉHO
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává právní předpisy Evropské unie^1) a upravuje
opatření, která se uplatňují na území České republiky proti zavlékání a
šíření háďátka bramborového (
Globodera rostochiensis Woll.
) a háďátka nažloutlého [
Globodera pallida
(Stone) Behrens] (dále jen „háďátko“).
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hostitelskými rostlinami - rostliny bramboru
Solanum tuberosum
L., rostliny s kořeny papriky
Capsicum
spp., rajčete jedlého
Lycopersicon lycopersicum
(L.) Karsten ex Farw. a lilku vejcoplodého
Solanum melongena
L.,
b) podezřením z výskytu háďátka - stav po zjištění příznaků jeho možné
přítomnosti na hostitelské rostlině anebo v zemině či jiném pěstebním
substrátu (dále jen „zemina“) trvající do doby, než je výskyt potvrzen
nebo vyvrácen odborným šetřením,
c) odborným šetřením - ověření výskytu háďátka včetně ověření jeho
patotypu, zjištění původu výskytu háďátka, posouzení možností jeho
šíření a případné provedení vymezovacího průzkumu,
d) výskytem háďátka - zjištění přítomnosti alespoň jedné cysty háďátka
ve vzorku zeminy, jejichž životnost byla prokázána biologickým testem
nebo nálezem živých embryonů nebo larev tohoto háďátka v cystě, nebo
zjištění alespoň jedné háďátkem napadené rostliny nebo její části,
e) agresivním patotypem háďátka - patotyp háďátka, schopný napadat
odrůdy brambor rezistentní proti háďátku bramborovému (
Globodera rostochiensis
Woll.) patotypu Ro1 a rozmnožovat se na nich,
f) odrůdou bramboru rezistentní proti určitému patotypu háďátka -
odrůda bramboru, která, je-li pěstována, způsobuje přirozený meziroční
pokles populace tohoto patotypu,
g) pozemkem - přirozená část zemědělské půdy vymezená druhem půdy nebo
oddělená od sousedních pozemků rozhraním způsobu využití pozemku,
h) zamořeným pozemkem nebo objektem - pozemek nebo objekt, na kterém
nebo ve kterém byl zjištěn a ověřen výskyt háďátka,
i) pozemkem nebo objektem podezřelým ze zamoření - pozemek nebo objekt,
na který nebo do kterého se pravděpodobně rozšířila nebo mohou rozšířit
háďátka,
j) úředně stanovenou oblastí - katastrální území mimo uzavřenou
pěstební oblast^2),
k) velkým stravovacím střediskem - zařízení pro hromadné stravování
osob, ve kterém při zužitkování konzumních brambor z území dotčeného
mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným z důvodu výskytu
háďátka je zajištěno zpracování odpadů v souladu s bodem C písm. b)
přílohy č. 6 k této vyhlášce.
§ 3
Preventivní opatření
(1) Rozmnožovací materiál^3) bramboru, určený k uvádění na trh, je
možno pěstovat jen na pozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1
zákona v době od poslední sklizně brambor do výsadby porostu bramboru
určeného k výrobě rozmnožovacího materiálu proveden průzkum výskytu
háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy
z pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Provedení tohoto průzkumu
a jeho negativní výsledek je jedním z požadavků na vlastnosti pozemku,
na kterém bude rozmnožovací materiál bramboru pěstován, a je podmínkou
pro uznání množitelského porostu bramboru podle jiného zákona^4).
(2) Farmářskou sadbu bramboru^5) je možno pěstovat jen na pozemku, na
kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v době od poslední sklizně
brambor do výsadby porostu bramboru určeného k výrobě farmářské sadby
proveden průzkum výskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a
testováním vzorků zeminy z pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(3) Rostliny určené k pěstování uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce
a určené k uvádění na trh je možno pěstovat jen na pozemku, na kterém
byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v období mezi sklizní poslední
plodiny na pozemku a výsadbou rostlin uvedených v příloze č. 1 k této
vyhlášce proveden průzkum výskytu háďátka s negativním výsledkem, a to
odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemku podle přílohy č. 2 k této
vyhlášce. Průzkum může být proveden i dříve, je-li dokladován
potvrzením, že výskyt háďátka tímto průzkumem nebyl zjištěn a že
hostitelské rostliny nebyly od doby provedení průzkumu na tomto pozemku
pěstovány. U rostlin určených k pěstování uvedených v bodě 2 přílohy č.
1 k této vyhlášce může být tento průzkum nahrazen ověřením, že:
a) za posledních 12 let neexistuje žádný záznam o výskytu háďátka na
uvedeném pozemku založený na výsledcích příslušného úředně schváleného
testování, nebo
b) existují záznamy o pěstování plodin, podle nichž na uvedeném pozemku
nebyly za posledních 12 let pěstovány hostitelské rostliny.
(4) Průzkum podle odstavců 1 až 3 zajišťuje množitel rozmnožovacího
materiálu bramboru, pěstitel farmářské sadby bramboru a pěstitel
rostlin určených k pěstování uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce
na své náklady, včetně včasného dodání vzorků do místa jejich rozboru
nebo provedení biologického testu. Odběr půdních vzorků se provádí pod
přímým dohledem rostlinolékařské správy, která odebrané vzorky zapečetí
úřední plombou. Rozbory nebo biologické testy odebraných vzorků provádí
fyzická nebo právnická osoba pověřená k této činnosti ministerstvem
podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona nebo rostlinolékařskou správou podle
§ 72 odst. 5 písm. i) zákona.
(5) Průzkum podle odstavců 2 a 3 není vyžadován pro pozemek, kde budou
pěstovány rostliny určené k pěstování, které mají být vysázeny v rámci
stejného místa produkce v úředně stanovené oblasti, nebo pro pozemek,
kde budou pěstovány rostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této
vyhlášce, mají-li být sklizené rostliny podrobeny úředně schváleným
opatřením uvedeným v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce.
(6) Přechovávání háďátka je v souladu s § 7 odst. 1 zákona zakázáno s
výjimkou přechovávání k vědeckým, šlechtitelským nebo diagnostickým
účelům, které povoluje rostlinolékařská správa podle § 8 odst. 1
zákona, pokud tím nebudou narušena ochranná opatření při výskytu
háďátka ani nevznikne riziko jeho šíření.
(7) Rostlinolékařská správa, popřípadě fyzická nebo právnická osoba
pověřená k této činnosti ministerstvem podle § 71 odst. 1 písm. b)
zákona nebo rostlinolékařskou správou podle § 72 odst. 5 písm. i)
zákona, potvrzuje rezistenci proti patotypům háďátka, které jsou
uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a to u odrůd a novošlechtění
bramboru, u kterých je rezistence proti těmto nebo vlastnostmi blízkým
patotypům deklarována a které jsou přihlášeny do zkoušek odrůd bramboru
pro registraci, prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem
zemědělským (dále jen „Ústav“) na základě zákona o oběhu osiva a
sadby^6). Metodu testování rezistence stanovuje v souladu s § 72 odst.
5 písm. h) zákona a přílohou č. 4 k této vyhlášce rostlinolékařská
správa a zveřejňuje ji ve Věstníku.
(8) Údaje o rezistenci odrůd bramboru proti háďátku včetně jeho
patotypů, která byla potvrzena testováním podle odstavce 7, publikuje
Ústav v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České
republiky, vydávaném podle zákona o oběhu osiva a sadby^7). Údaje o
rezistenci odrůd bramboru proti háďátku zároveň rostlinolékařská správa
sděluje Evropské komisi (dále jen „Komise“), a to každoročně do 31.
ledna, v hlášení se uvádějí druhy, patotypy, skupiny virulence nebo
populace, vůči nimž jsou odrůdy rezistentní, stupeň rezistence dle
stupnice uvedené v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce a rok, kdy byla
rezistence stanovena. Rostlinolékařská správa zveřejní údaje o reakci
odrůd bramboru proti háďátku (včetně jeho patotypů) každoročně do 1.
března ve Věstníku, a to na základě testování prováděného podle
odstavce 7 a údajů, které rostlinolékařská správa obdrží od členských
států.
§ 4
Zjišťování a evidence výskytu háďátka
(1) Výskyt háďátka zjišťuje rostlinolékařská správa průzkumem v souladu
s § 10 odst. 1 zákona a soustavnou rostlinolékařskou kontrolou v
souladu s § 15 odst. 2 zákona, a to:
a) kontrolou porostů hostitelských rostlin, nebo
b) odběrem a testováním vzorků zeminy.
(2) Rozsah a způsob prohlídky porostů hostitelských rostlin a způsob
odběru vzorků rostlin a zeminy a metody jejich rozboru nebo testování a
rozsah použití těchto metod stanovuje rostlinolékařská správa úředním
sdělením ve Věstníku na základě vědeckých a statistických zásad a
biologie háďátka, s přihlédnutím k systémům produkce hostitelských
rostlin a k aktuální situaci ve výskytu anebo k míře rizika zavlečení
háďátka. Na pozemcích, kde jsou pěstovány nesadbové brambory, musí
rozsah průzkumu výskytu háďátka dosahovat minimálně 0,5 % výměry
nesadbových brambor v příslušném roce.
(3) Výsledky průzkumu výskytu háďátka oznamuje rostlinolékařská správa
písemně jednou ročně ostatním členským státům a Komisi v souladu s § 10
odst. 5 zákona. Výsledky průzkumu na pozemcích, kde byly pěstovány
nesadbové brambory, oznamuje rostlinolékařská správa každoročně Komisi
do 1. dubna za předcházející vegetační období.
(4) Podezření z výskytu nebo potvrzený výskyt háďátka v důsledku
selhání nebo změny účinnosti rezistence rezistentní odrůdy bramboru,
která souvisí s výjimečnou změnou ve skladbě druhu, patotypu nebo
skupiny virulence háďátka, se oznamuje rostlinolékařské správě v
souladu s § 9 a 13 zákona. Rostlinolékařská správa zajistí prozkoumání
a potvrzení druhu háďátka a případně daného patotypu nebo skupiny
virulence. Podrobné informace o těchto výskytech se každoročně písemně
předávají Komisi a ostatním členským státům do 31. prosince.
§ 5
Opatření při zjištění podezření z výskytu háďátka
(1) V případě vlastního zjištění nebo ohlášení podezření z výskytu
háďátka rostlinolékařská správa ověří v rámci odborného šetření podle §
76 odst. 2 zákona výskyt metodou založenou na vědeckých a statistických
zásadách a na znalosti biologie tohoto škodlivého organismu s cílem
toto podezření potvrdit nebo vyvrátit.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rostlinolékařská správa až do
případného vyvrácení podezření z výskytu nebo do nařízení mimořádných
rostlinolékařských opatření na základě výsledku odborného šetření
provedeného v souladu s § 76 odst. 2 zákona
a) zakáže přesun všech partií rostlin a zeminy pocházejících z pozemků
nebo objektů, ze kterých byly odebrány vzorky s důvodným podezřením na
výskyt háďátka, a z pozemků nebo objektů podezřelých ze zamoření, na
které nebo do kterých se pravděpodobně rozšířily nebo mohou rozšířit
háďátka, s výjimkou partií rostlin, které nepředstavují zjistitelné
riziko rozšíření háďátka nebo které jsou podrobeny opatření pod
dohledem rostlinolékařské správy, které toto riziko vylučuje,
b) zakáže uvádět na trh rostliny s kořeny určené k přesázení na jiné
pozemky pocházející z pozemků či objektů uvedených v předcházejícím
písmeni, s výjimkou jejich přímé dodávky a výsadby na pozemku, odkud
nehrozí další šíření háďátka; pozemek určený k založení porostu těchto
rostlin musí být předem schválen rostlinolékařskou správou, nebo
c) nařídí další vhodná opatření odpovídající stupni odhadovaného rizika
dalšího možného šíření háďátka s cílem tomuto šíření předejít a zajistí
dohled nad přesunem všech ostatních partií hostitelských rostlin
uváděných na trh.
§ 6
Opatření po potvrzení výskytu háďátka
(1) Pokud rostlinolékařská správa na základě ověření podezření z
výskytu háďátka podle § 5 odst. 1 potvrdí přítomnost háďátka, provede
podle § 76 odst. 2 zákona a podle jiného právního předpisu^8) odborné
šetření se zaměřením na posouzení skutečností stanovených v příloze č.
5 k této vyhlášce včetně ověření, zda se jedná o agresivní patotyp
háďátka metodou stanovenou na základě vědeckých a statistických zásad a
biologie háďátka a uveřejněnou ve Věstníku, popřípadě provede
vymezovací průzkum výskytu háďátka na dalších pozemcích nebo objektech
podezřelých z jeho výskytu.
(2) Po ukončení odborného šetření podle odstavce 1 a v souladu s jeho
výsledkem, popřípadě na základě výsledku vymezovacího průzkumu
rostlinolékařská správa označí pozemek nebo objekt za zamořený háďátkem
a příslušnou partii bramboru nebo rostliny uvedené v příloze č. 1 k
této vyhlášce, které pocházejí ze zamořeného pozemku nebo objektu nebo
které byly ve styku se zamořenou zeminou, za napadené háďátkem.
(3) Zjistí-li se ověřením podle odstavce 1 výskyt agresivního patotypu
háďátka, provede rostlinolékařská správa testování jeho virulence a
identifikaci, a to metodou, kterou stanoví v souladu s vědeckými a
statistickými zásadami a s biologií háďátka a kterou zveřejní ve
Věstníku. Informace o tomto výskytu se každoročně nejpozději do 31.
prosince předávají Komisi a ostatním členským státům.
(4) Potvrdí-li se výskyt háďátka, vymezí rostlinolékařská správa území,
do kterého zahrne zamořený pozemek nebo objekt, a hrozí-li jeho
rozšíření mimo tento pozemek nebo objekt, i ostatní pozemky anebo
objekty podle § 5 odst. 2 písm. a) (dále jen „karanténní území“) v
dostatečném rozsahu k zabránění rozšíření háďátka mimo toto území. V
karanténním území nařídí rostlinolékařská správa mimořádná
rostlinolékařská opatření podle § 7 a 8.
(5) Pokud na základě výsledku odborného šetření podle odstavce 1
rostlinolékařská správa shledá, že:
a) hostitelské rostliny háďátka ani rostliny určené k přesadbě na jiné
pozemky, vypěstované na zamořeném pozemku nebo v zamořeném objektu,
nebudou uváděny na trh,
b) zamořený pozemek anebo objekt není ani nebude využíván k pěstování
hostitelských rostlin háďátka ani rostlin určených k přesadbě na jiné
pozemky, popřípadě využíván k jejich skladování v zamořené zemině, se
záměrem tyto rostliny uvádět na trh a
c) ze zamořeného pozemku anebo objektu nemůže dojít k dalšímu šíření
háďátka, karanténní území se nevymezí a od nařízení mimořádných
rostlinolékařských opatření se upustí v souladu s § 76 odst. 6 písm. b)
zákona.
(6) Po negativním výsledku přezkoušení výskytu háďátka na všech
zamořených pozemcích a ve všech zamořených objektech v karanténním
území podle § 8 odst. 2 rostlinolékařská správa v souladu s § 76 odst.
4 písm. b) zákona zruší mimořádná rostlinolékařská opatření s uvedením
skutečností, které byly podkladem k tomuto rozhodnutí.
Mimořádná rostlinolékařská opatření proti šíření háďátka
§ 7
(1) Po potvrzení výskytu háďátka rostlinolékařská správa v souladu s §
11 odst. 1 zákona nařídí v karanténním území odpovídající mimořádná
rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 2 písm. a) zákona.
(2) Na zamořeném pozemku, popřípadě v zamořeném objektu v karanténním
území
a) se musí vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny
[§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],
b) se nesmí pěstovat brambory a rostliny určené k pěstování uvedené v
příloze č. 1 k této vyhlášce, s výjimkou případů uvedených v písmeni
c), a rostliny určené k přesázení na jiné pozemky, ani tyto rostliny
uchovávat způsobem, při němž může dojít k jejich kontaktu se zamořenou
zeminou [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],
c) je možno pěstovat
1. nesadbové brambory za účelem
1.1. hubení háďátka podle přílohy č. 7 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1
písm. a) zákona], nebo
1.2. přechovávání háďátka k vědeckým, šlechtitelským nebo diagnostickým
účelům na základě rozhodnutí rostlinolékařské správy podle § 8 odst. 1
zákona,
2. v případě výskytu háďátka bramborového (
Globodera rostochiensis
Woll.) patotypu Ro1 nesadbové brambory rezistentních odrůd proti tomuto
patotypu v intervalu stanoveném rostlinolékařskou správou s tím, že
pěstitel vždy před výsadbou oznámí pěstování brambor včetně odrůdy
územně příslušnému pracovišti rostlinolékařské správy [§ 76 odst. 1
písm. a) zákona],
3. rostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce za
předpokladu, že tyto rostliny jsou podrobeny úředně schváleným
opatřením uvedeným v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1
písm. a) zákona].
(3) Rostlinolékařská správa povolí v rámci nařízených mimořádných
rostlinolékařských opatření pěstování brambor na zamořeném pozemku nebo
v zamořeném objektu podle odstavce 2 písm. c) jen tehdy, bude-li
vyloučeno nebezpečí rozšíření háďátka, zejména zabezpečením splnění
podmínek pro případnou přepravu a zužitkování sklizených brambor,
uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(4) Na ostatních pozemcích, popřípadě v ostatních objektech v
karanténním území
a) se v roce následujícím po roce zjištění výskytu háďátka nesmí
pěstovat rozmnožovací materiál bramboru; v dalších letech je možno
tento materiál pěstovat jen za podmínek uvedených v odstavci 7 a
b) mohou se pěstovat jen odrůdy bramboru rezistentní proti v místě se
vyskytujícímu patotypu háďátka, a to na tomtéž pozemku ne častěji než
jednou za 4 roky [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
(5) Partie bramboru označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 se
mohou použít:
a) po uvaření nebo spaření v pařících zařízeních při teplotě nejméně 80
8C po dobu nejméně 15 minut ke krmení nebo konzumaci v hospodářství
nebo domácnosti uživatele pozemku, popřípadě v jiném hospodářství či
domácnosti v témže karanténním území [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],
b) k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona] ve
zpracovatelských závodech v souladu s bodem B přílohy č. 3 k této
vyhlášce, tedy v závodech, které jsou vybaveny sedimentačními jímkami
pro usazování pevných částic z plavících a pracích vod opatřenými
zařízením (ponornou stěnou) zabraňujícím úniku pěny a lehkých částic do
odtoku z jímky,
c) ke konzumaci ve velkých stravovacích střediscích, nepocházejí-li z
pozemku zamořeného agresivním patotypem háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a)
zákona], nebo
d) ke konzumaci balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby a
použití bez přebalování jako konzumní brambory, avšak jen jde-li o rané
brambory rezistentní odrůdy proti háďátku a nepocházející z pozemku
zamořeného agresivním patotypem háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
(6) Rostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce označené za
napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 nesmějí být pěstovány, pokud nebyly
podrobeny úředně schváleným opatřením uvedených v bodě A přílohy č. 3 k
této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
(7) Rostliny určené k přesázení na jiné pozemky pocházející ze
zamořených pozemků či objektů, nebo které byly ve styku se zamořenou
zeminou, nesmějí být uváděny na trh, s výjimkou jejich přímé dodávky a
výsadby na pozemku, odkud nehrozí další šíření háďátka. Pozemek určený
k založení porostu těchto rostlin musí být předem schválen
rostlinolékařskou správou [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
§ 8
(1) Brambory pocházející z ostatních pozemků či objektů v karanténním
území s výskytem agresivního patotypu háďátka se mohou použít
a) v témže karanténním území nebo v jiném karanténním území s výskytem
téhož patotypu háďátka k jakémukoliv účelu, s výjimkou použití k sázení
[§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],
b) k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],
c) ke konzumaci ve velkých stravovacích střediscích [§ 76 odst. 1 písm.
a) zákona], nebo
d) ke konzumaci balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby a
použití bez přebalování jako konzumní brambory [§ 76 odst. 1 písm. a)
zákona].
(2) Zjistí-li se nový výskyt háďátka v blízkosti pozemku, na němž se
vyrábí rozmnožovací materiál bramboru a který bude jako podezřelý ze
zamoření zahrnut do karanténního území, je možno rozmnožovací materiál
bramboru z tohoto pozemku uvádět na trh až po prověrce jeho
nezamořenosti rostlinolékařskou správou, a to odběrem a testováním
vzorků zeminy z příslušného pozemku [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
(3) Z karanténního území se mohou v rámci uvádění na trh přemísťovat
brambory, rostliny uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a rostliny
určené k přesázení na jiné pozemky, dále zemina, statková hnojiva a
komposty jen na základě povolení rostlinolékařské správy, vydaného na
žádost příslušné právnické nebo fyzické osoby, a v něm stanovených
podmínek. Rostlinolékařská správa schválí jen taková místa a způsoby
zužitkování přemísťovaného materiálu a stanoví takové podmínky podle
přílohy č. 8 k této vyhlášce, aby bylo vyloučeno zjistitelné nebezpečí
rozšíření háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
(4) Sadbové brambory a hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy č.
1 k této vyhlášce označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2
nesmějí být pěstovány, pokud nebyly dekontaminovány pod dozorem
rostlinolékařské správy za použití odpovídajících metod přijatých v
souladu s postupem stanoveným předpisem Evropských společenství^9),
které vylučují riziko šíření háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].
(5) Stroje, dopravní prostředky, nářadí a obuv, popřípadě jiné
předměty, použité
a) na zamořeném pozemku nebo v zamořeném objektu se musí před
přemístěním z tohoto pozemku, popřípadě objektu očistit od zeminy a
před použitím na jiném pozemku či v jiném objektu omýt v karanténním
území vodou, a to v místě, odkud nemůže dojít k rozšíření háďátka;
jde-li o pozemek s výskytem agresivního patotypu, musí se dezinfikovat
způsobem stanoveným rostlinolékařskou správou v souladu s přílohou č. 6
k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona] a
b) na ostatních pozemcích a v ostatních objektech v karanténním území
musí se před přemístěním mimo toto území očistit od zeminy [§ 76 odst.
1 písm. a) zákona].
Opatření uvedená pod písmeny a) a b) zajišťuje uživatel příslušného
pozemku nebo objektu.
§ 9
Přezkušování zamořených pozemků a objektů
(1) Přezkušování zamořenosti pozemku nebo objektu označeného za
zamořený háďátkem provádí rostlinolékařská správa v souladu s § 76
odst. 4 písm. b) zákona
a) nejdříve za 6 let od posledního zjištění výskytu háďátka na tomto
pozemku nebo v tomto objektu nebo od posledního pěstování brambor, nebo
b) na žádost vlastníka nebo uživatele zamořeného pozemku nebo objektu
nejdříve za 3 roky od posledního zjištění výskytu na tomto pozemku nebo
v tomto objektu, byly-li na zamořeném pozemku uplatněny pod dohledem
rostlinolékařské správy metody jejich hubení uvedené v příloze č. 7 k
této vyhlášce, popřípadě byla-li v zamořeném objektu pod dohledem
rostlinolékařské správy provedena jeho asanace nebo v tomto objektu
používané zemině uplatněny metody hubení uvedené v příloze č. 7 k této
vyhlášce.
(2) Nezjistí-li se při přezkušování pozemku nebo objektu výskyt
háďátka, považuje se přezkušovaný pozemek nebo objekt za nezamořený a
rostlinolékařská správa zruší mimořádná rostlinolékařská opatření
nařízená podle § 7 a 8.
(3) Přezkušování podle odstavce 1 se provádí v souladu s přílohou č. 3
k této vyhlášce bodem C za použití metod uvedených v příloze č. 2 k
této vyhlášce. Výsledky přezkušování jsou součástí evidence výskytu
háďátka vedené podle § 4 odst. 4.
§ 10
Přechodné ustanovení
Výsledky průzkumů provedených před 1. červencem 2010 mohou být
považovány za výsledky průzkumů podle bodu 3 písm. b) a c) přílohy č. 2
k této vyhlášce.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a
šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka
nažloutlého
§ 11
Vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti
zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a
háďátka nažloutlého, se mění takto:
1. V § 1 se slova „ , háďátka bramborového (Heterodera rostochiensis =
Globodera rostochiensis Woll.) a háďátka nažloutlého [Globodera pallida
(Stone) Behrens]“ zrušují.
2. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti
rakovině bramboru.“.
3. § 2 zní:
„§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) původcem rakoviny - houba [Synchytrium endobioticum (Schilb.)
Perc.],
b) hostitelskými rostlinami - brambor (Solanum tuberosum L.),
c) podezřením z výskytu původce rakoviny - stav po zjištění příznaků
její přítomnosti na hostitelské rostlině anebo v zemině trvající do
doby, než je výskyt potvrzen nebo vyvrácen objektivním odborným
šetřením,
d) odborným šetřením - ověření výskytu rakoviny včetně ověření jejího
patotypu, zjištění původu výskytu rakoviny, posouzení možností jejího
šíření a případné provedení vymezovacího průzkumu,
e) výskytem původce rakoviny - zjištění alespoň jedné původcem rakoviny
napadené rostliny nebo její části nebo zjištění trvalých zoosporangií
původce rakoviny,
f) agresivním patotypem - patotyp původce rakoviny schopný napadat
odrůdy brambor rezistentní proti původci rakoviny patotypu 1 a
rozmnožovat se na nich,
g) odrůdou bramboru rezistentní proti určitému patotypu původce
rakoviny - odrůda bramboru, která reaguje na napadení populací tohoto
patotypu původce rakoviny způsobem, při němž nevzniká nebezpečí vzniku
sekundární infekce,
h) zamořeným pozemkem nebo objektem - pozemek nebo objekt, na kterém
nebo ve kterém byl zjištěn a ověřen výskyt původce rakoviny,
i) pozemkem nebo objektem podezřelým ze zamoření - pozemek nebo objekt,
na který nebo do kterého se pravděpodobně rozšířily nebo mohou rozšířit
zárodky původce rakoviny,
j) velkým stravovacím střediskem - zařízení pro hromadné stravování
osob, ve kterém při zužitkování konzumních brambor z území dotčeného
mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným z důvodu výskytu
původce rakoviny je zajištěno zpracování odpadů v souladu s bodem C
písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce.“.
4. V § 3 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3.
5. V § 3 odst. 1 se slova „a háďátka“ a „nebo háďátka“ zrušují.
6. V § 3 odst. 2 se slova „a Ro1 háďátka bramborového (Heterodera
rostochiensis = Globodera rostochiensis Woll.)“ a slova „a háďátka“
zrušují.
7. V § 3 odst. 3 se slova „a háďátku“ zrušují a číslo „4“ se nahrazuje
číslem „2“.
8. V nadpisu § 4, v § 4 odst. 1 až 4 se slova „a háďátka“ zrušují.
9. V nadpisu § 5, v § 5 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) se slova „nebo
háďátka“ zrušují.
10. V nadpisu § 6 se slova „nebo háďátka“ zrušují.
11. V § 6 odst. 1 se slova „nebo háďátka“, „a háďátka“ zrušují.
12. V § 6 odst. 2 se slova „anebo háďátkem“ zrušují.
13. V § 6 odst. 3 se slova „nebo háďátka“ a slova „a háďátka“ zrušují.
14. V § 6 odst. 4 se slova „nebo háďátka“ zrušují.
15. V § 6 odst. 5 písm. a) se slova „a háďátka“ zrušují.
16. V § 6 odst. 5 písm. b), c) a odst. 6 se slova „nebo háďátka“
zrušují.
17. V nadpisu § 7 se slova „a háďátka“ zrušují.
18. V § 7 odst. 1 se slova „nebo háďátka“ zrušují.
19. V § 7 odst. 2 písm. d) bodech 1.1. a 1.3. se slova „nebo háďátka“
zrušují.
20. V § 7 odst. 2 písm. d) se na konci bodu 1.3 středník nahrazuje
tečkou a bod 2. se zrušuje.
21. V § 7 odst. 3 a odst. 4 písm. a) a b) se slova „nebo háďátka“
zrušují.
22. V § 7 odst. 5 se slova „anebo háďátkem“ zrušují.
23. V § 7 odst. 5 písm. d), odst. 6, odst. 7 písm. a), odst. 8 a 9 se
slova „nebo háďátka“ zrušují.
24. V § 7 odst. 10 písm. a) se slova „či háďátka“ zrušují.
25. V § 7 odst. 11 a 12 se slova „nebo háďátka“ zrušují.
26. V § 8 odst. 1 se slova „nebo háďátkem“ zrušují.
27. V § 8 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 a 3 se slova „nebo háďátka“
zrušují.
28. V § 8 odst. 5 se slova „a háďátka“ zrušují.
29. V příloze č. 1 v nadpisu, v písmenech a), d) a e) se slova „nebo
háďátka“ zrušují.
30. V příloze č. 2 v nadpisu se slova „nebo háďátkem“ zrušují.
31. V příloze č. 2 části A větě první se slova „a cysty háďátka“
zrušují.
32. V příloze č. 2 části C větě první se slova „nebo háďátkem“ zrušují.
33. V příloze č. 2 části C písm. b) se slova „nebo háďátka“ zrušují.
34. V příloze č. 2 části C poslední větě se slova „nebo háďátkem“
zrušují.
35. V příloze č. 3 se v nadpisu a v bodech 1, 2 a 4 slova „a háďátka“
zrušují.
36. V příloze č. 4 části A bodu 2 se slova „a háďátko“ a „a háďátka“
zrušují.
37. V příloze č. 4 části A bodu 5 se slova „a háďátkem“ zrušují.
38. V příloze č. 4 části A poslední větě se slova „a háďátko“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.
Ministr:
Ing. Šebesta v. r.
Příloha 1
Seznam hostitelských a ostatních rostlin
1. Hostitelské rostliny s kořeny:
Capsicum
spp.,
Lycopersicon lycopersicum
(L.) Karsten ex Farw.,
Solanum melongena
L..
2. a) Ostatní rostliny s kořeny:
Allium porrum
L.,
Beta vulgaris
L.,
Brassica
spp.,
Fragaria
L.,
Asparagus officinalis
L.
b) Cibule, hlízy a oddenky, které nepodléhají úředně schváleným
opatřením podle bodu A přílohy č. 3, vyrostlé v zemině, kromě těch,
které jsou uváděny do oběhu v takové formě (způsob balení, označení,
zapěstování), z níž je patrné, že jsou určeny k prodeji konečným
spotřebitelům, kteří se v rámci podnikání nezabývají produkcí rostlin
nebo řezaných květin.
Allium ascalonicum
L.,
Allium cepa
L.,
Dahlia
spp.,
Gladiolus
Tourn. Ex L.,
Hyacinthus
spp.,
Iris
spp.,
Lilium
spp.,
Narcissus
L.,
Tulipa
L.
Příloha 2
Odběr a testování vzorků
1. Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 3 odst. 1 až 3
a) odběr vzorků zahrnuje vzorek zeminy o standardním objemu alespoň
1500 ml zeminy/ha odebraný z nejméně 100 dílčích vzorků (vrypů) na ha v
pravoúhlé souřadnicové síti pokrývající celý pozemek o šířce nejméně 5
metrů a délce nejvíce 20 metrů mezi body odběru vzorků. Celý vzorek se
použije pro další zkoumání, tj. pro extrakci cyst, identifikaci druhu a
případně i určení patotypu/skupiny virulence;
b) testování zahrnuje metody extrakce háďátka popsané v příslušných
rostlinolékařských postupech nebo diagnostických protokolech pro
Globodera pallida
a
Globodera rostochiensis
: EPPO standardy.
2. Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 4 odst. 2 -
průzkum pozemků nesadbových brambor
a) odběrem vzorků se rozumí:
- odběr vzorků popsaný v bodě 1 s minimálním objemem vzorku zeminy
nejméně 400 ml/ha, nebo
- cílený odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy po vizuální prohlídce
kořenů s viditelnými příznaky, nebo
- odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy spojené s hlízami brambor po
sklizni za předpokladu, že pozemek, kde byly brambory pěstovány, lze
vysledovat;
b) testováním se rozumí testování podle bodu 1.
3. Standardní objem vzorku uvedený v bodě 1 může být snížen na
minimálně 400 ml zeminy/ha za předpokladu, že:
a) existuje doklad, že v posledních šesti letech před průzkumem nebyly
na pozemku pěstovány a přítomny brambory ani jiné hostitelské rostliny,
nebo
b) ve vzorcích o objemu 1500 ml zeminy/ha nebyl během posledních dvou
po sobě následujících průzkumech zjištěn výskyt háďátka a po prvním
průzkumu nebyly na pozemku pěstovány brambory ani jiné hostitelské
rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum, nebo
c) při posledním průzkumu, který musel sestávat ze vzorku o objemu
nejméně 1500 ml zeminy/ha, nebyl zjištěn výskyt háďátka ani jeho cyst s
živým obsahem a na pozemku nebyly od posledního průzkumu pěstovány
brambory ani jiné hostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se
podle § 3 vyžaduje průzkum.
4. Objem vzorku uvedený v bodě 1 pro pozemky větší než 8 ha a vzorku
uvedeného v bodě 3 pro pozemky větší než 4 ha může být snížen:
a) u standardního objemu uvedeného v bodě 1 se z prvních 8 ha odeberou
vzorky o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha, na každý další
hektar lze tento objem snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha;
b) u sníženého objemu uvedeného v bodě 3 se z prvních 4 ha odeberou
vzorky o stanoveném objemu minimálně 400 ml zeminy/ha, na každý další
hektar lze tento objem dále snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha.
5. Vzorky o sníženém objemu uvedené v bodech 3 a 4 se mohou dále
používat při následných průzkumech podle § 3 odst. 1 až 3, dokud nebude
na daném pozemku zjištěn výskyt háďátka.
6. Standardní objem vzorku zeminy uvedený v bodě 1 lze snížit na
nejméně 200 ml zeminy/ha, pokud se pozemek nachází v oblasti shledané
prostou výskytu háďátka a je označen, udržován a zkoumán v souladu s
příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření.
Podrobné údaje o takových oblastech se úředně oznámí Komisi a ostatním
členským státům písemně.
7. Minimální objem vzorku zeminy musí být v každém případě 100 ml
zeminy na pozemek.
Příloha 3
Úřední opatření
A. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 3 odst. 5, v § 7 odst. 2
písm. c) bodě 3, v § 7 odst. 6 této vyhlášky a v bodě 2 písm. b)
přílohy č. 1 k této vyhlášce jsou:
- odmoření vhodnými metodami tak, že neexistuje zjistitelné riziko
šíření háďátka, nebo
- odstranění zeminy omýváním nebo mechanicky tak, že neexistuje
zjistitelné riziko šíření háďátka.
B. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 7 odst. 5 písm. b) je
dodání do závodu na zpracování nebo třídění s vhodnými a úředně
schválenými postupy na odstraňování odpadů, pro něž bylo stanoveno, že
zde neexistuje riziko šíření háďátka.
C. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 8 odst. 1 je opětovný
úřední odběr vzorků z pozemku, který byl úředně zaznamenán jako
zamořený podle § 6 odst. 2, a testování za použití jedné z metod
uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce po uplynutí období minimálně 6
let od pozitivního potvrzení výskytu háďátka nebo od posledního
pěstování brambor. Toto období může být zkráceno na nejméně 3 roky,
pokud byla přijata příslušná úředně schválená ochranná opatření.
Příloha 4
I. Stupeň rezistence
Stupeň náchylnosti brambor k háďátku se vyčísluje na základě
následující standardní bodovací tabulky, jak je uvedeno v § 3 odst. 8 a
v příloze č. 7 k této vyhlášce.
Počet bodů 9 označuje nejvyšší úroveň rezistence.
Relativní náchylnost (%) Počet bodů
< 1 9
1,1-3 8
3,1-5 7
5,1-10 6
10,1-15 5
15,1-25 4
25,1-50 3
50,1-100 2
> 100 1
II. Protokol testování rezistence
1. Test se provádí v karanténním zařízení buď pod širým nebem, ve
sklenících, nebo v klimatizovaných pěstebních komorách.
2. Test se provádí v nádobách obsahujících alespoň jeden litr zeminy
(nebo vhodného substrátu).
3. Teplota zeminy v průběhu testu nesmí přesáhnout 25o C a zemina musí
být přiměřeným způsobem zavlažována.
4. Při sázení testované nebo kontrolní odrůdy se použije jedno
bramborové očko z každé testované nebo kontrolní odrůdy. Doporučuje se
ponechání pouze jednoho stonku.
5. Jako kontrolní odrůda se standardní náchylností se v každém testu
použije odrůda brambor "Désirée". Další plně náchylné kontrolní odrůdy
místního významu mohou být použity navíc k interním zkouškám. Odrůda se
standardní náchylností může být změněna, pokud výzkum ukáže, že jiné
odrůdy jsou buď vhodnější nebo dostupnější.
6. K testování na patotypy Ro1, Ro5, Pa1 a Pa3 se použijí následující
standardní populace háďátka:
Ro1: populace Ecosse
Ro5: populace Harmerz
Pa1: populace Scottish
Pa3: populace Chavornay
Do testování mohou být zařazeny jiné populace háďátka místního významu.
7. Identita standardní populace musí být zkontrolována za použití
vhodných metod. Doporučuje se, aby se v testovacích předzkouškách
používaly nejméně dvě rezistentní odrůdy nebo dva odlišné standardní
klony se známou rezistencí.
8. Počáteční dávka inokula háďátka (Pi) sestává z 5 embryonů a/nebo
larev na 1 ml použité zeminy či substrátu. Inokulace háďátka se provádí
formou cyst nebo kombinovaně jako embryony a/nebo larvy v suspenzi.
Doporučuje se, aby počet cyst použitých k inokulaci byl předem ověřen
testem líhnutí.
9. Životnost obsahu cyst háďátka používaných jako zdroj inokula musí
být nejméně 70 %. Doporučuje se, aby cysty byly 6-24 měsíců staré a po
dobu nejméně 4 měsíců bezprostředně před použitím byly přechovávány při
teplotě 4 °C.
10. Na každou kombinaci populace háďátka a testované odrůdy brambor
musí být nejméně 4 nádoby. Na kontrolní odrůdu se standardní
náchylností se doporučuje použít nejméně 10 nádob.
11. Doba trvání testu musí být nejméně 3 měsíce a před jeho ukončením
se musí zkontrolovat dostatečná zralost vývoje samičí populace.
12. Cysty háďátka ze všech 4 opakování se extrahují a spočítají pro
každou nádobu zvlášť.
13. Populační hustota (Pf) na odrůdě se standardní náchylností na konci
testu rezistence se určí tak, že se spočítají cysty ze všech nádob a
embryony a larvy nejméně ze 4 nádob.
14. Na kontrolní odrůdě se standardní náchylností musí být dosažena
míra množení nejméně 20 × (Pf/Pi).
15. Koeficient odchylek (CV) na kontrolní odrůdě se standardní
náchylností nesmí překročit 35 %.
16. Relativní náchylnost testované odrůdy bramboru ve srovnání s
kontrolní odrůdou se standardní náchylností se určuje a vyjadřuje v
procentech podle vzorce: Pf testované odrůdy / Pf kontrolní odrůdy se
standardní náchylností x 100 %.
17. Pokud má testovaná odrůda relativní náchylnost více než 3 %, stačí
sečíst cysty. V případech, kdy je relativní náchylnost nižší než 3 %,
počítají se kromě cyst i embryony a larvy.
18. Pokud výsledek testů v prvním roce ukazuje, že odrůda je plně
náchylná k patotypu, nevyžaduje se opakování testů v druhém roce.
19. Výsledky testů musí být potvrzeny alespoň jednou další zkouškou
vykonanou v jiném roce. Aritmetický průměr relativní náchylnosti za
tyto dva roky se použije k odvození počtu bodů podle standardní
bodovací tabulky.
Příloha 5
Obsah odborného šetření po potvrzení výskytu háďátka
Odborné šetření podle § 6 odst. 1 je zaměřeno na:
a) vymezení zamořeného pozemku nebo objektu a posouzení, hrozí-li odtud
nebezpečí šíření háďátka;
b) zjištění údajů potřebných pro evidenci výskytu podle § 4 odst. 3 a
posouzení, zda byla splněna ohlašovací povinnost podle § 9 zákona a § 6
vyhlášky č. 215/2008 Sb.;
c) zjištění skutečného nebo pravděpodobného původu výskytu, zejména s
ohledem na možnost přenosu infekce z jiného zamořeného pozemku nebo
objektu rozmnožovacím materiálem bramboru či jinými rostlinami,
mechanizačními prostředky, dopravními prostředky, nářadím, vodní či
větrnou erozí, možnost přenosu statkovými hnojivy, sedimenty z pracích
vod zpracovatelských a jiných podniků a v souvislosti s historií
užívání pozemku nebo objektu, včetně posouzení četnosti pěstování
hostitelských rostlin;
d) posouzení současných možností šíření háďátka ze zamořeného pozemku
nebo objektu s ohledem na
- intenzitu zamoření a terénní popřípadě jinou izolaci zamořeného
pozemku nebo objektu od jejich okolí,
- místa a způsoby skladování a zužitkování sklizně hostitelských
rostlin a rostlin určených k přesadbě na jiné pozemky,
- mechanizační prostředky a nářadí používané na zamořených pozemcích (v
zamořených objektech) a jejich použití na dalších pozemcích (v dalších
objektech);
e) posouzení účelnosti a možnosti eradikace háďátka s přihlédnutím k
výsledkům šetření podle písmen a) a d) a k ekologickým a hygienickým
aspektům případného použití chemických prostředků.
Příloha 6
Asanace a likvidace materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto
zamoření podezřelého
A. Chemická asanace
Cysty háďátka lze hubit těmito dezinfekčními prostředky:
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Dezinfekční prostředek Koncentrace Minimální doba
% expozice (v minutách)
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Kresolum saponatum 5 15
(trikresol 51,6 %)
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Louh sodný 3 - 530
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlornan sodný 10 60
(15% aktivního chlóru)
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Savo (4,5% aktiv. chlóru) 33 60
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Čpavková voda (24 %) 10 30
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Formalin
(formaldehyd 40 %) 15 30
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Před asanací je třeba zamořené předměty a prostory zbavit rostlinných
zbytků a zeminy (mechanicky nebo omytím vodou, vysátím průmyslovým
vysavačem, vyfoukáním nepřístupných míst strojů a zařízení stlačeným
vzduchem a podobně) a rostlinné zbytky a zeminu odstranit v souladu s
bodem C této přílohy.
Vlastní asanace se provádí máčením v příslušném roztoku nebo postřikem
v dávce 0,5 - 1 litr na m2, jímž se ošetřovaný předmět dokonale smáčí.
Při rychlém vysychání postřiku na ošetřovaném předmětu (na slunci a
větru) je třeba postřik ještě jednou opakovat. Po asanaci se ošetřované
předměty, zejména po použití chlornanových přípravků a louhu sodného,
omyjí teplou vodou.
Při asanaci je nutno dodržovat příslušná hygienická a bezpečnostní
opatření, uvedená na etiketách používaných prostředků.
B. Asanace horkou vodou a parou
Asanace horkou vodou se provádí máčením předmětů po dobu nejméně 30
minut při teplotě vody 65 °C nebo 15 minut při teplotě 80 °C.
K aplikaci páry se používají stabilní nebo přenosné vyvíječe páry.
Teplota páry musí být nejméně 80 °C a expozice nejméně 30 minut. Při
teplotách nad 100 °C lze expozici zkrátit až na 15 minut. V případě
rašlových pytlů nesmí teplota překročit 85 °C. Propařovaný materiál
musí být mírně vlhký.
C. Odstraňování zamořeného nebo ze zamoření podezřelého materiálu
Rostlinné zbytky, obaly, zbytky zeminy, smetky ze skladů apod.,
zamořené nebo podezřelé ze zamoření háďátkem, je možno:
a) spálit;
b) uložit do řízené skládky odpadů^1), odkud nehrozí nebezpečí
případného rozšíření háďátka, nebo do předem vykopané jámy a zahrnout
nejméně 50 cm vysokou vrstvou zeminy; pro bezpečnější likvidaci je
vhodné předem materiál asanovat podle části A. nebo B. této metodiky
nebo jej před zahrnutím zeminou prosypat chlorovým vápnem nebo páleným
vápnem v množství 5 kg na m3.
Způsob a místo odstraňování materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto
zamoření podezřelého musí schválit územně příslušné pracoviště
rostlinolékařské správy.
1) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha 7
Hubení háďátka v zamořené zemině
1. Hubení háďátka se provádí po souhlasu a pod dohledem územně
příslušného pracoviště rostlinolékařské správy, kterému vlastník nebo
uživatel zamořeného pozemku či objektu předem oznámí datum provádění
jednotlivých zásahů a opatření.
2. Výběr metod hubení a jejich optimální kombinace závisí na místních
podmínkách (intenzitě zamoření půdy, velikosti pozemku, nebezpečí
dalšího šíření infekce, ekologické situaci, ekonomických možnostech
pěstitele aj.). Základem je asanace půdy chemickými prostředky a pomocí
rezistentních odrůd bramboru s nejvyšším stupněm rezistence podle
oddílu I. přílohy č. 4. Metody hubení háďátka zveřejňuje
rostlinolékařská správa ve Věstníku a písemně předává Komisi a ostatním
členským státům EU.
3. Účinnost hubení se ověřuje přezkoušením zamořenosti pozemku či
objektu podle § 8.
4. Evidenci o hubení háďátka vede protokolárně rostlinolékařská správa.
Protokol obsahuje popis a data všech provedených prací a zakládá se do
evidence výskytu háďátka.
Příloha 8
Přeprava a zužitkování brambor a jiného materiálu z karanténního území
a asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích
zpracovatelských závodů
A. Podmínky pro přepravu a zužitkování brambor a jiného materiálu z
karanténního území
1. Brambory se přepravují v dopravních prostředcích, z nichž nemůže
obsah vypadávat a jejichž úložný prostor lze vyčistit, popřípadě
dezinfikovat, a to bez meziskladování a přebalování přímo do místa
spotřeby.
2. Po vyložení brambor se úložný prostor použitého dopravního
prostředku a použité ohradové palety nebo podobné obaly mechanicky
vyčistí a pocházejí-li brambory ze zamořeného pozemku nebo z
karanténního území s výskytem agresivního patotypu, omyjí vodou v
místě, odkud se háďátko nemůže šířit. Brambory z pozemku zamořeného
agresivním patotypem se po mechanickém vyčištění a omytí vodou
dezinfikují podle přílohy č. 6 části A. Obdobně se vyčistí, popřípadě
dezinfikují místa vykládky a skladování brambor. Zbytky zeminy a hlíz
se odvezou do řízené skládky odpadů^1), schválené z hlediska ochrany
proti šíření háďátka územně příslušným pracovištěm rostlinolékařské
správy.
3. Pytle použité k přepravě brambor ze zamořených pozemků a z
karanténního území s výskytem agresivního patotypu se spálí nebo
asanují podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
4. Usazeniny ze sedimentačních jímek zpracovatelských závodů se vyvezou
na místa, schválená územně příslušným pracovištěm rostlinolékařské
správy. Jejich další použití je možné jen na základě povolení
rostlinolékařské správy a za dodržení jí stanovených podmínek.
5. Usazeniny podle bodu 4 mohou být použity na orné půdě jen po jejich
asanaci nebo ověření jejich nezamořenosti háďátkem podle části B této
přílohy, a to jen na pozemcích, na nichž nebudou pěstovány brambory
dříve než za 2 roky.
6. Dodavatel rostlin, rostlinných produktů a jiných materiálů,
uvedených v § 7 odst. 7, písemně informuje jejich příjemce o podmínkách
přepravy stanovených rostlinolékařskou správou a dohodne s ním způsob
zajištění příslušných opatření.
Opatření podle bodů 1 až 6 se stanoví obdobně a v přiměřeném rozsahu i
pro přepravu a zužitkování jiného materiálu, kterým se může přenášet
háďátko.
B. Asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích
zpracovatelských závodů
1. Po skončení kampaně se sedimenty v jímce udržují úplně pod hladinou
vody, a to nejméně do 31. března.
2. Po vypuštění vody z jímky se u jímek opatřených svislými betonovými
nebo panelovými stěnami spláchnou vodou stěny jímky nad sedimenty až do
výše, kam dosahovala nejvyšší hladina vody.
3. Před začátkem vysychání povrchu sedimentů, nejpozději do 30. dubna,
se překryje celá sedimentační jímka černou fólií, která se upevní tak,
aby nikde nedošlo k odkrytí sedimentů.
4. Černá fólie se odstraní nejdříve 1. srpna.
5. Tam, kde je nutno vyprazdňovat sedimentační jímky během kampaně, je
možno použít černou fólii podle bodů 3 a 4 i k překrytí jejich hromad v
místě, kam byly přemístěny.
1) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
1) Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti
cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS.
2) § 2 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění
do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb.
3) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č.
178/2006 Sb.
4) § 5 odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.
a zákona č. 96/2009 Sb.
5) § 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o
změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných
rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k
odrůdám), ve znění zákona č. 554/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.
6) § 30 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.
7) § 33 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.
8) § 31 odst. 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání
a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.
9) Články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon
prováděcích pravomocí svěřených Komisí.