48/1973 Sb.



ZÁKON



ze dne 25. dubna 1973,



kterým se mění a doplňuje trestní řád



Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo

na tomto zákoně:



Čl.I



Trestní řád č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a

doplňuje takto:



1. V § 12 odst. 7 se slova "Po přijetí obžaloby" nahrazují slovy "Po

nařízení hlavního líčení".



2. § 14 odst. 3 zní:



"(3) Pravomoci vojenských soudů podléhají též civilní osoby



a) pro trestné činy válečné zrady (§ 114 tr. zák.), služby v cizím

vojsku (§ 115 tr. zák.) a nenastoupení služby v ozbrojených silách (§

269 až 271 tr. zák.),



b) pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák.), ohrožení státního

tajemství (§ 106, 107, 107a tr. zák.) a vyzvědačství a ohrožení

státního tajemství ke škodě státu světové socialistické soustavy (§ 108

tr. zák.), byl-li jimi ohrožen zvlášť důležitý zájem obrany vlasti."



3. V § 35 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Obhájcem v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti

tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát, který se

může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí

ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech

upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.",



dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



4. § 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní:



"(4) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve

kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství,

může být pouze osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na

příslušném úseku. Je-li takovým zmocněncem advokát, užije se obdobně

ustanovení § 35 odst. 2."



5. V § 65 odst. 2 poslední větě se slova "nebo vyhledávání" nahrazují

slovy ", a jde-li o vyhledávání, jakmile byli obviněný a jeho obhájce

upozorněni na možnost prostudovat spisy [§ 169 písm. b)]".



6. V § 66 odst. 1 se slova "nebo vyhledávacímu orgánu" nahrazují slovy

", vyhledávacímu orgánu nebo orgánu konajícímu objasňování" a za slova

"vyhledávacím orgánem" se vkládají slova ", v objasňování orgánem

konajícím objasňování".



7. V § 80 odst. 3 se vypouští věta druhá.



8. V § 81 odst. 4 se vypouští věta druhá.



9. V § 86 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) V případě, že bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podle

hlavy první zvláštní části trestního zákona, může prokurátor nebo

vyšetřovatel s předchozím souhlasem prokurátora nařídit, aby mu pošta

nebo podnik provádějící dopravu zásilek vydaly zásilku, u níž je

důvodné podezření, že jí byl spáchán takový trestný čin nebo že s

takovým trestným činem souvisí, jestliže je k objasnění skutečností

závažných pro trestní řízení nutno zjistit její obsah.",



dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a za slova "v odstavci

1" se vkládá "nebo 2".



10. V § 87 odst. 1 se za slova "§ 86 odst. 1" vkládá "nebo 2".



11. § 105 odst. 1 věta druhá zní:



"Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s

potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž

správnosti nejsou pochybnosti."



12. V § 106 se připojuje na konci tato věta:



"Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku z hlediska

obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě

nepravdivého znaleckého posudku."



13. V § 114 za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:



"(3) Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby, která se zdržovala

na místě činu, je osoba, o kterou jde, povinna strpět úkony potřebné

pro takové zjištění.",



dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; přitom se slova

"odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "předchozích odstavců".



14. § 119 odst. 1 věta za středníkem zní:



"v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného,

usnesením."



15. V § 149 odst. 2 se slova "po přijetí obžaloby" nahrazují slovy "po

nařízení hlavního líčení".



16. § 162 včetně nadpisu zní:



"§ 162



Předání věci vyšetřovateli



Jestliže se vyšetřovatel, kterému byla věc předána jiným orgánem,

nepovažuje za příslušného, předloží spisy neprodleně se svým

stanoviskem prokurátorovi; jinak pokračuje v řízení."



17. § 164 odst. 1 věta druhá zní:



"Úkony podle hlavy čtvrté a páté, které lze podle tohoto zákona provést

před zahájením trestního stíhání, a úkony provedené po zahájení

trestního stíhání jinými orgány nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li

provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona; vyšetřovatel

však vždy vyslechne obviněného."



18. V § 166 vypouští se dosavadní odstavec 7, dosavadní odstavec 8 se

označuje jako odstavec 7 a zní:



"(7) Vyšetřování je třeba skončit zpravidla do dvou měsíců od zahájení

trestního stíhání. Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel

prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné

opatření nebo učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173."



19. V § 168 odst. 1 se za slova "neposkytnutí pomoci podle § 207 a

208," vkládají slova "neoprávněného užívání cizího motorového vozidla

podle § 209a odst. 1 a 2,".



20. V § 169



ustanovení písm. b), c) a d) zní:



"b) místo seznámení obviněného a obhájce s výsledky vyhledávání

upozorní vyhledávací orgán obviněného a obhájce na možnost, aby v

přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví, prostudovali spisy a učinili

návrhy na doplnění vyhledávání; nepovažuje-li vyhledávací orgán

navrhované doplnění za nutné, odmítne je; o těchto úkonech učiní záznam

do protokolu;



c) ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se neužije; oprávnění podle

posléze uvedeného ustanovení obhájci nepřísluší ani při úkonech,

kterými se vyhledávání doplňuje;



d) vyhledávání je třeba skončit zpravidla do jednoho měsíce od zahájení

trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců;

neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, může prokurátor ze závažných

důvodů nařídit vyšetřování;",



připojuje se ustanovení písm. e), které zní:



"e) po skončení vyhledávání předloží vyhledávací orgán spisy

prokurátorovi s návrhem na konečné opatření a se seznamem navrhovaných

důkazů; návrh není třeba odůvodňovat."



21. Nadpis oddílu čtvrtého hlavy desáté zní:



"Rozhodnutí v přípravném řízení".



22. V § 171



v odstavci 1 se slovo "vyšetřování" nahrazuje slovy "přípravného

řízení",



v odstavcích 1 a 2 se slova "nebo vyhledávací orgán" nahrazují slovy "a

ve vyhledávání prokurátor",



odstavec 3 zní:



"(3) Usnesení o postoupení věci je nutno oznámit obviněnému a

poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též

prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je

přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."



23. V § 172



v odstavcích 1 a 2 se slova "nebo vyhledávací orgán" nahrazují slovy "a

ve vyhledávání prokurátor",



odstavec 3 zní:



"(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno oznámit obviněnému

a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též

prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je

přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."



24. V § 175 odst. 1 se ustanovení písm. a) doplňuje slovy "a ve

vyhledávání postoupit věc a zastavit trestní stíhání,".



25. V § 179a odst. 2 se připojuje na konci tato věta:



"Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit,

které další federální orgány státní správy a v jakém rozsahu konají v

oboru své působnosti objasňování o přečinech; obdobné oprávnění

přísluší vládám republik, pokud jde o orgány státní správy republik."



26. V § 179b odst. 1



ustanovení písm. j) zní:



"j) za podmínek stanovených v § 78 až 81 mohou činit rozhodnutí a

opatření v těchto ustanoveních naznačená,",



připojuje se ustanovení písm. k), které zní:



"k) za podmínek stanovených v § 82 až 85 mohou vykonat domovní a osobní

prohlídku.



27. § 179c zní:



"(1) Objeví-li se v průběhu objasňování, že jsou dány důvody vazby,

předá orgán konající objasňování věc vyšetřovateli; je-li třeba provést

zadržení a otevření zásilek, předá věc vyhledávacímu orgánu. O těchto

opatřeních vyrozumí prokurátora.



(2) Jsou-li tu podmínky společného řízení o trestném činu a přečinu,

koná se vyšetřování nebo vyhledávání též o přečinu."



28. V § 179e za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:



"(3) Konalo-li se přípravné řízení společně o trestném činu a přečinu,

podává se společná obžaloba pro trestný čin i pro přečin; konalo-li se

přípravné řízení jen o přečinu, podává se návrh na potrestání.",



dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



29. V § 181 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Po podání obžaloby soud rozhoduje samostatně všechny otázky

souvisící s dalším řízením a je povinen - nevyčkávaje dalších návrhů -

učinit všechna rozhodnutí a opatření, kterých je potřeba k vyřízení

obžaloby, ke skončení věci a k výkonu soudního rozhodnutí."



30. § 182 zní:



"(1) Prokurátor může vzít obžalobu zpět až do zahájení hlavního líčení;

věc se tím vrací do stavu přípravného řízení.



(2) Dojde-li prokurátor po zahájení hlavního líčení k přesvědčení, že

výsledky projednávání věci před soudem obžalobu nepotvrzují, je povinen

ustoupit od obvinění a sdělit soudu důvody, které ho k tomu vedly. Toto

prohlášení nezbavuje soud povinnosti, aby - řídě se zákonem a svým

vnitřním přesvědčením - rozhodl o obžalobě podle obecných zásad."



31. V § 185 odst. 1 se slova "zda ji může sám přijmout a" nahrazují

slovy "zda může".



32. V § 186 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a označení odstavce 1.



33. V § 188 odst. 1



v ustanovení písm. f) se připojuje na konci tato věta:



"; ve věci, ve které bylo konáno vyhledávání, však může vrátit věc

prokurátorovi k došetření jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly

objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině, nebo",



vypouští se slovo "nebo" v ustanovení písm. g) a celé ustanovení písm.

h).



34. § 190 odst. 2 zní:



"(2) Není-li došetření třeba, upozorní předseda senátu na možnost

odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se doručuje opis

obžaloby (§ 196 odst. 1)."



35. V § 191 odst. 3 se za slovo "provést" vkládá slovo "zpravidla" a

věta druhá se vypouští.



36. § 193 a 194 se vypouštějí.



37. V § 196 odst. 1



se slova "Obžalobu, jakmile byla přijata, dá předseda senátu v opise"

nahrazují slovy "Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v §

188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby",



poslední věta odstavce 1 se vypouští.



38. V § 211



v odstavci 1 se vypouštějí ve větě prvé slova "nebo znalce" a slovo

"jejich" se nahrazuje slovem "jeho" a v ustanovení písm. b) se

vypouštějí slova "nebo znalce",



připojuje se odstavec 4, který zní:



"(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho

písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle

§ 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a prokurátor

i obžalovaný s tím souhlasí."



39. § 263 odst. 1 věta druhá zní:



"Též v neveřejném zasedání může učinit rozhodnutí



a) podle § 253, 255 a 257,



b) podle § 258 odst. 1, je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve

veřejném zasedání."



40. V § 275 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:



"Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obviněného, doba od právní moci

napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se

do promlčecí doby nezapočítává."



41. V § 276 se slova "předseda Nejvyššího soudu" nahrazují slovy

"ministr spravedlnosti".



42. § 294 zní:



"Předseda senátu dá opis obžaloby doručit (§ 196 odst. 1) též orgánu

pověřenému péčí o mládež."



43. § 314b odst. 6 zní:



"(6) Prokurátor může vzít návrh na potrestání zpět až do zahájení

hlavního líčení; v takovém případě učiní některé z opatření uvedených v

§ 179e odst. 1 písm. b) až h)."



44. V § 314c odst. 1 se za ustanovení písm. c) vkládá nové ustanovení

písm. d), které zní:



"d) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172

odst. 2,",



dosavadní ustanovení písm. d) až f) se označují jako ustanovení písm.

e) až g).



45. V § 314d



v dosavadním znění, jež se označuje jako odstavec 1, se za slova "při

hlavním líčení" vkládají slova "konaném o přečinu",



připojuje se odstavec 2, který zní:



"(2) V řízení o přečinu může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný

rozsudek, jestliže po vyhlášení rozsudku se prokurátor a obviněný

vzdali odvolání. Zjednodušený písemný rozsudek neobsahuje odůvodnění."



46. V hlavě devatenácté se za oddíl čtvrtý vkládá oddíl pátý, který

včetně nadpisu zní:



"Oddíl pátý



Trestní příkaz



§ 314e



(1) V řízení o přečinech může samosoudce bez projednání věci v hlavním

líčení vydat trestní příkaz,



a) jestliže se obviněný v průběhu objasňování doznal a samosoudce

vzhledem k výsledkům objasňování nemá důvod pochybovat o pravdivosti

tohoto doznání anebo jestliže rozhodné skutečnosti jsou zjištěny

vlastním pozorováním veřejného orgánu, a



b) jestliže prokurátor navrhl vydání trestního příkazu nebo souhlasil,

aby trestní příkaz byl vydán; návrh nebo souhlas prokurátora se musí

vztahovat též na druh a výměru trestu, který se má trestním příkazem

uložit.



(2) Trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do dvou měsíců,

nápravné opatření do čtyř měsíců, zákaz činnosti do dvou let, peněžitý

trest do 5000 Kčs a propadnutí věci; náhradní trest odnětí svobody za

peněžitý trest nesmí ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody

přesahovat dva měsíce.



(3) Trestní příkaz nelze vydat



a) v řízení proti mladistvému,



b) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům

nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,



c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření, nebo



d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen

rozsudkem.



(4) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojované s

vyhlášením odsuzujícího rozsudku nastávají tu doručením trestního

příkazu obviněnému.



§ 314f



(1) Trestní příkaz obsahuje



a) označení soudu, který trestní příkaz vydal,



b) den a místo vydání trestního příkazu,



c) označení obviněného (§ 120 odst. 2),



d) výrok o vině (§ 120 odst. 3) a ukládaném trestu (§ 122 odst. 1),



e) byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, výrok o odkázání poškozeného

na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným

příslušným orgánem a



f) poučení o právu podat odpor.



(2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému, prokurátorovi a poškozenému,

který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do

vlastních rukou; náhradní doručení a uložení písemností je vyloučeno.

Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu.



§ 314g



(1) Obviněný a osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch

odvolání, s výjimkou prokurátora, mohou podat proti trestnímu příkazu

odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do

osmi dnů od doručení trestního příkazu obviněnému. Na navrácení lhůty

se obdobně užije ustanovení § 61.



(2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě

odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní

líčení. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným.



(3) Jestliže v důsledku včas podaného odporu rozhoduje samosoudce v

hlavním líčení, nesmí obviněnému uložit přísnější trest, než jaký

uložil trestním příkazem, ledaže by se skutkový stav na základě

dokazování podstatně změnil."



47. V § 323 odst. 2 se slovo "soud" nahrazuje slovy "předseda senátu".



48. V § 327



v odstavci 1 větě první se slovo "Soud" nahrazuje slovy "Ministr

spravedlnosti" a věta druhá zní:



"Nedojde-li k vydání do ciziny nebo k vyhoštění anebo vrátí-li se

vydaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest odnětí svobody nebo

jeho zbytek vykoná.",



v odstavci 3 se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "odstavce 2".



49. § 330 odst. 4 zní:



"(4) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může se souhlasem

prokurátora učinit též předseda senátu."



50. § 332 odst. 1 věta druhá zní:



"Rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný osvědčil, může se souhlasem

prokurátora učinit též předseda senátu."



51. § 334 se doplňuje odstavcem 3, který zní:



"(3) O návrhu prokurátora, aby se do výkonu trestu odnětí svobody

nezapočítala doba, po kterou byl odsouzenému přerušen výkon trestu

odnětí svobody za účelem léčebné péče ve zdravotnickém zařízení mimo

nápravně výchovný ústav, stalo-li se tak v důsledku toho, že si

odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně, rozhoduje soud ve veřejném

zasedání. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má

odkladný účinek."



52. V § 349 se slovo "Soud" nahrazuje slovy "Předseda senátu".



53. V § 350a



v odstavci 4 se na konci připojuje tato věta:



"Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný

účinek.",



odstavec 5 zní:



"(5) Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu

pobytu, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se

obdobně užije ustanovení § 331 až 333.",



připojuje se odstavec 6, který zní:



"(6) Rozhodnutí o uložení přiměřených omezení osobě, které byl trest

zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, činí ve

veřejném zasedání soud, v jehož obvodu byl trest odnětí svobody

naposledy vykonáván. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež

má odkladný účinek."



54. V § 351 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:



"Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného trestu

odnětí svobody a v nápravně výchovném ústavu jsou k výkonu takového

léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby ochranné léčení

bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí svobody."



55. Za § 351 se vkládá § 351a, který včetně nadpisu zní:



"§ 351a



Změna způsobu výkonu ochranného léčení



O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání

soud, v jehož obvodu je léčebné zařízení, ve kterém se ochranné léčení

vykonává; proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má

odkladný účinek."



Čl.II



Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů

vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších

předpisů.



Čl.III



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.



Svoboda v.r.



Indra v.r.



Dr. Štrougal v.r.