Advanced Search

o Úmluvě o politických právech žen


Published: 1955
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/511596/o-mluv-o-politickch-prvech-en.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
46/1955 Sb.



Vyhláška



ministra zahraničních věcí



ze dne 27. července 1955



o Úmluvě o politických právech žen



Na VII. zasedání Valného shromáždění Organizace Spojených národů byla

dne 31. března 1953 sjednána Úmluva o politických právech žen.



Vláda Úmluvu schválila dne 30. září 1954, Národní shromáždění s ní

projevilo souhlas dne 27. října 1954 a prezident republiky ji

ratifikoval dne 23. února 1955, a to s výhradami při podpisu učiněnými.

Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Organizace

Spojených národů dne 6. dubna 1955.



Úmluva nabyla pro Československou republiku podle svého článku VI

účinnosti dne 5. července 1955.



Úmluvou jsou kromě Československé republiky až posud vázány tyto státy:

Albánská lidová republika (s výhradami), Běloruská sovětská

socialistická republika (s výhradami), Bulharská lidová republika (s

výhradami), Dánsko (s výhradou), Dominikánská republika, Equador (s

výhradou), Island, Izrael, Jugoslávie, Kuba, Maďarská lidová republika

(s výhradami), Pákistán (s výhradou), Polská lidová republika (s

výhradami), Rumunská lidová republika (s výhradami), Řecko, Svaz

sovětských socialistických republik (s výhradami), Švédsko, Thai,

Ukrajinská sovětská socialistická republika (s výhradami).



Československé výhrady nebyly přijaty Pákistánem a Švédskem.



Český překlad Úmluvy a výhrad při podpisu dne 31. března 1953 učiněných

se vyhlašuje v příloze ke Sbírce zákonů.



David v. r.



Úmluva o politických právech žen



Smluvní strany,



přejíce si provádět zásadu rovnoprávnosti mužů a žen, obsaženou v

Chartě Organizace Spojených národů,



uznávajíce, že každý má právo účastnit se vlády své země přímo nebo

svobodně zvolenými zástupci a že každý má právo na stejný přístup k

veřejné službě ve své zemi, a přejíce si zrovnoprávnit postavení mužů a

žen v požívání i výkonu politických práv v souhlasu s ustanoveními

Charty Organizace Spojených národů a Všeobecné deklarace lidských práv,



rozhodnuvše se sjednat za tímto účelem úmluvu,



ujednávají tímto, jak dále stanoveno:



Čl.I



Ženy budou oprávněny hlasovat ve všech volbách za stejných podmínek

jako muži bez jakékoli diskriminace.



Čl.II



Ženy budou volitelné do všech veřejně volených těles zřízených

vnitrostátním právem za stejných podmínek jako muži bez jakékoli

diskriminace.



Čl.III



Ženy budou oprávněny zastávat veřejné úřady a vykonávat všechny veřejné

funkce, zřízené vnitrostátním právem, za stejných podmínek jako muži

bez jakékoli diskriminace.



Čl.IV



(1) Tato Úmluva bude otevřena podpisu kteréhokoli člena Organizace

Spojených národů a také kteréhokoli jiného státu, který Valné

shromáždění vyzve.



(2) Tato Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy u

generálního tajemníka Organizace Spojených národů.



Čl.V



(1) Tato Úmluva bude otevřena přístupu všech států uvedených v odstavci

1 článku IV.



(2) Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního

tajemníka Organizace Spojených národů.



Čl.VI



(1) Tato Úmluva nabude účinnosti devadesátého dne následujícího po dni

uložení šesté listiny o ratifikaci nebo o přístupu.



(2) Pro každý stát, ratifikující Úmluvu nebo přistupující k ní po

uložení šesté listiny o ratifikaci nebo o přístupu, Úmluva nabude

účinnosti devadesátého dne poté, kdy tento stát uloží listinu o

ratifikaci nebo o přístupu.



Čl.VII



Jestliže kterýkoli stát předloží při podpisu, při ratifikaci nebo při

přístupu výhradu ke kterémukoli z článků této Úmluvy, generální

tajemník sdělí znění výhrady všem státům, které jsou nebo které se

mohou stát smluvními stranami této Úmluvy. Kterýkoli stát, který má

námitky proti výhradě, může do devadesáti dnů ode dne uvedeného sdělení

(nebo v den, kdy se stane smluvní stranou Úmluvy) vyrozumět generálního

tajemníka, že výhradu nepřijímá. V tom případě Úmluva nenabude

účinnosti mezi tímto státem a státem, který činí výhradu.



Čl.VIII



(1) Kterýkoli stát může vypovědět tuto Úmluvu písemným vyrozuměním

zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace Spojených národů. Výpověď

nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy generální tajemník vyrozumění

obdrží.



(2) Tato Úmluva pozbude účinnosti dnem, kdy se stane účinnou výpověď,

která sníží počet stran na méně než šest.



Čl.IX



Kterýkoli spor vzniklý mezi kterýmikoli dvěma nebo více smluvními státy

o výklad nebo o provádění této Úmluvy, který se nevyřeší vyjednáváním,

bude na žádost kterékoli ze sporných stran předložen k rozhodnutí

Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany na jiném způsobu

vyřešení.



Čl.X



Generální tajemník Organizace Spojených národů vyrozumí všechny členy

Organizace Spojených národů a nečlenské státy uvedené v odstavci 1

článku IV této Úmluvy:



a) o podpisech a ratifikačních listinách, které obdrží podle článku IV;



b) o listinách o přístupu, které obdrží podle článku V;



c) o dni, kdy tato Úmluva nabude účinnosti podle článku VI;



d) o sděleních a vyrozuměních, která obdrží podle článku VII;



e) o vyrozuměních o výpovědi, která obdrží podle odstavce 1 článku

VIII;



f) o zrušení podle odstavce 2 článku VIII.



Čl.XI



(1) Tato Úmluva, jejíž znění anglické, čínské, francouzské, ruské a

španělské mají stejnou platnost, bude uložena v archivu Organizace

Spojených národů.



(2) Generální tajemník Organizace Spojených národů zašle ověřený otisk

všem členům Organizace Spojených národů a nečlenským státům uvedeným v

odstavci 1 článku IV.



Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni svými

příslušnými vládami, podepsali tuto Úmluvu, otevřenou podpisu v New

Yorku třicátého prvého dne měsíce března roku tisícího devítistého

padesátého třetího.



Za Afgánistán:



Za Argentinu: S výhradami k článku IX

Rodolfo Muňoz



Za Austrálii:



Za Belgické království:



Za Bolívii: Carmen S. B. de Lozada

9. dubna 1953



Za Brazílii:



Za Burmský svaz:



Za Běloruskou sovětskou

socialistickou republiku: S výhradami^1) k článku VII a IX

učiněnými ve zvláštním

protokole sepsaném při podpisu

této Úmluvy.

K. V. Kiselev



Za Kanadu: Rudecindo Ortega



Za Chile: Gabriela Mistral



Za Čínu:



Za Kolumbii:



Za Costa-Ricu: Tattenbach



Za Kubu: Dr. Emilio Núňez Portuondo



Za Československo: S výhradami^2) k článkům VII a

IX vytčenými v protokolu

o podpisu:

J. Nosek



Za Dánsko:



Za Dominikánskou republiku: Joaquín E. Salazar

Minerva Bernardino



Za Equador: Vláda Equadoru podepisuje tuto

Úmluvu s výhradou týkající se

poslední části článku I "bez

jakékoli diskriminace", jelikož

článek 22 politické ústavy

republiky stanoví, že

"hlasování v lidových volbách

je povinné pro muže a

dobrovolné pro ženy".

José V. Trujillo



Za Egypt:



Za El Salvador:



Za Ethiopii: Ato Zawde Gabre Heywot



Za Francii: S výhradou^3) vytčenou v

protokole o podpisu.

M. H. Lefaucheux



Za Řecko: Alexis Kyrou

1. dubna 1953



Za Guetamalu: S výhradami co do článku IX

Úmluvy, která se v souhlase

s politickou ústavou Guatemaly

bude vztahovat na ženy

guatemalského státního

občanství.

Eduardo Castillo Arriola



Za Haiti:



Za Honduras:



Za Island:



Za Indii: S touto výhradou:

"Článek 3 Úmluvy se nebude

vztahovat na odvody do žádné ze

složek indických branných sil

ani sil pověřených udržováním

veřejného pořádku v Indii ani

na podmínky služby v nich."

Rajeshwar Dayal

29. dubna 1953



Za Indonésii: L. N. Palar



Za Írán:



Za Irák:



Za Izrael: Abba Eban

14. dubna 1953



Za Libanon:



Za Libérii:



Za Lucemburské velkovévodství:



Za Mexiko: S výhradou vytčenou v

prohlášení dnes učiněném.^4)

Rafael de la Colina



Za Nizozemské království:



Za Nový Zéland:



Za Nicaraguu:



Za Norské království:



Za Pákistán:



Za Panamu:



Za Paraguay:



Za Peru:



Za Filipínskou republiku:



Za Polsko: S výhradami^5) co do článků VII

a IX vytčenými ve zvláštním

protokole sepsaném při podpisu

této Úmluvy.

H. Birecki



Za Saudskou Arábii:



Za Švédsko:



Za Sýrii:



Za Thai:



Za Turecko:



Za Ukrajinskou sovětskou

socialistickou republiku: S výhradami^6) k článkům VII a

IX učiněnými ve zvláštním

protokole sepsaném při podpisu

této Úmluvy.

A. M. Baranovskij



Za Jihoafrickou Unii:



Za Svaz sovětských

socialistických republik: S výhradami^7) k článkům VII a

IX učiněnými ve zvláštním

protokole sepsaném při podpisu

této Úmluvy.

V. A. Zorin



Za Spojené království Velké

Británie a Severního Irska:



Za Spojené státy americké:



Za Uruguay:



Za Venezuelu:



Za Jemen:



Za Jugoslávii: Leo Mates



1) Tyto výhrady zní takto:



"Pokud jde o článek VII: Vláda Běloruské sovětské socialistické

republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za

to, že právní účinek výhrady je, že Úmluva je účinná mezi státem

učinivším výhradu a všemi ostatními smluvními státy Úmluvy, vyjímajíc

pouze tu její část, které se výhrada týká. Pokud jde o článek IX: Vláda

Běloruské sovětské socialistické republiky považuje za nezávazná pro

sebe ustanovení článku IX, který stanoví, že se spory mezi smluvními

stranami o výklad nebo o provádění této Úmluvy na žádost kterékoli ze

sporných stran předkládají k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a

prohlašuje, že pro předložení kteréhokoli sporu k rozhodnutí

Mezinárodnímu soudnímu dvoru je v každém jednotlivém případě třeba

dohody všech sporných stran."



2) Tyto výhrady zní takto:



"Vláda Československé republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední

větou článku VII a má za to, že právní účinek této výhrady je učinit

Úmluvu účinnou mezi státem učinivším tuto výhradu a všemi ostatními

signatáři Úmluvy, vyjímajíc pouze tu část odstavce, jíž se výhrada

týká.



Vláda Československé republiky se nepovažuje za vázánu ustanoveními

článku IX, podle kterého se spory mezi smluvními stranami o výklad nebo

o provádění této Úmluvy na žádost kterékoli ze sporných stran

předkládají k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že

pro předložení sporu k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru je v

každém případě třeba dohody všech sporných stran."



3) Tato výhrada zní takto:



"Francouzská vláda si vzhledem k náboženským obyčejům a tradicím

trvajícím v jistých územích vyhrazuje právo odložit provádění této

Úmluvy, pokud se týče žen, které bydlí v těchto územích a které se

řečených obyčejů a tradic dovolávají."



4) Prohlášení:



"Rozumí se výslovně, že mexická vláda neuloží svou ratifikační listinu,

pokud nenabude platnosti reforma politické ústavy Spojených států

mexických, která se nyní projednává a jež má mexickým ženám poskytnout

občanská práva."



5) Tyto výhrady zní takto:



"Vláda Polské lidové republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední

větou článku VII a má za to, že právní účinek této výhrady je učinit

Úmluvu účinnou mezi státem učinivším tuto výhradu a všemi ostatními

signatáři Úmluvy, vyjímajíc pouze tu část odstavce, jíž se výhrada

týká.



Vláda Polské lidové republiky se nepovažuje za vázánu ustanoveními

článku IX, podle kterého se spory mezi smluvními stranami o výklad nebo

provádění této Úmluvy na žádost kterékoli ze sporných stran předkládají

k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že pro

předložení sporu k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru je v každém

případě třeba dohody všech sporných stran."



6) Tyto výhrady zní takto:



"Pokud jde o článek VII: Vláda Ukrajinské sovětské socialistické

republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za

to, že právní účinek výhrady je, že Úmluva je účinná mezi státem

učinivším výhradu a všemi ostatními smluvními státy Úmluvy, vyjímajíc

pouze tu její část, které se výhrada týká. Pokud jde o článek IX: Vláda

Ukrajinské sovětské socialistické republiky považuje za nezávazná pro

sebe ustanovení článku IX, který stanoví, že se spory mezi smluvními

stranami o výklad nebo o provádění této Úmluvy na žádost kterékoli ze

sporných stran předkládají k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a

prohlašuje, že pro předložení kteréhokoli sporu k rozhodnutí

Mezinárodnímu soudnímu dvoru je v každém jednotlivém případě třeba

dohody všech sporných stran."



7) Tyto výhrady zní takto:



"Pokud jde o článek VII: Vláda Svazu sovětských socialistických

republik prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za

to, že právní účinek výhrady je, že Úmluva je účinná mezi státem

učinivším výhradu a všemi ostatními smluvními státy Úmluvy, vyjímajíc

pouze tu její část, které se výhrada týká. Pokud jde o článek IX: Vláda

Svazu sovětských socialistických republik považuje za nezávazná pro

sebe ustanovení článku IX, který stanoví, že se spory mezi smluvními

stranami o výklad nebo o provádění této Úmluvy na žádost kterékoli ze

sporných stran předkládají k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a

prohlašuje, že pro předložení kteréhokoli sporu k rozhodnutí

Mezinárodnímu soudnímu dvoru je v každém jednotlivém případě třeba

dohody všech sporných stran."