95/1945 Sb.



DEKRET



presidenta republiky ze dne 20. října 1945 o přihlášení vkladů a jiných

peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a

cenných papírů.



Změna: 116/1949 Sb.



Změna: 86/1950 Sb.



K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:



ODDÍL I.



Vklady a jiné peněžní pohledávky u peněžních ústavů (podniků).



§ 1



(1) Každý, kdo vlastní ke dni 15. listopadu 1945 vkladní (spořitelní)

knížku (vkladní list), vydanou peněžním ústavem nebo peněžním podnikem

na území Československé republiky, je povinen přihlásiti ji nejpozději

do 30. listopadu 1945 u peněžního ústavu (podniku), který ji vydal,

nebo u jeho právního nástupce. V přihlášce, kterou vlastnoručně

podepíše, musí oznámiti své jméno a příjmení, data narození a bydliště,

dále národnost a státní příslušnost. U osob právnických budiž uvedeno

přesné označení a sídlo. Nebyla-li vkladní (spořitelní) knížka (list)

založena nynějším vlastníkem a přešla-li na něho teprve po 31. prosinci

1938, musí býti zároveň oznámeno jméno, příjmení a bydliště osoby, od

níž byla získána, a datum, kdy se tak stalo.



(2) Je-li vkladní knížka z jakéhokoliv důvodu u někoho jiného než u

vlastníka, je tato osoba oprávněna přihlásiti ji podle odstavce 1.

Takový přihlašovatel je povinen označiti přihlášku výrazným nadpisem

"Cizí vklad", uvésti v ní všechna data o skutečném vlastníku podle

odstavce 1 a podepsati ji vlastnoručně svým jménem; mimo to oznámí

podání přihlášky skutečnému vlastníkovi, je-li mu známo místo jeho

pobytu. Vlastník se tím však nezprošťuje povinnosti, aby o takové

vkladní knížce podal též sám přihlášku podle odstavce 1.



(3) Je-li vlastníkem vkladní knížky vdaná žena, je povinna uvésti v

přihlášce také jméno, příjmení a bydliště manžela, žije-li s ním ve

společné domácnosti; je-li vlastníkem nezletilec, musí býti v přihlášce

uvedeno též jméno, příjmení a bydliště zákonného zástupce.



(4) Patří-li vkladní knížka několika spoluvlastníkům, jest každý z nich

povinen podati přihlášku podle odstavce 1 a uvésti v ní svůj vlastnický

podíl (číslicemi i slovy) a jména i adresy všech ostatních

spoluvlastníků s udáním jejich podílů.



§ 2



Přihlášku stejného znění jako vlastník vkladní knížky je povinen podati

v téže lhůtě každý, kdo má u peněžního ústavu (podniku) ke dni 15.

listopadu 1945 jinou peněžní pohledávku na jakémkoliv (zejména běžném)

účtě nebo pohledávku ze šeku nebo akreditivu.



§ 3



(1) Přihláška podle § 1 nebo § 2 musí býti sepsána na úředním

tiskopise, který se skládá z pěti dílů a bude vydán ministerstvem

financí. Mimo data uvedená v těchto paragrafech musí přihláška

obsahovati všechny údaje potřebné k přesnému označení vkladu nebo

pohledávky z účtu, zejména název a sídlo peněžního ústavu, stranu

hlavní knihy, číslo nebo folio a jméno nebo označení, na něž vkladní

knížka nebo účet zní a pod.



(2) Peněžní ústav (podnik) potvrdí podání přihlášky datem a svým

razítkem na prvním díle přihlášky, který vydá podateli. Datum podání

vyznačí zároveň na všech ostatních dílech přihlášky.



(3) Není-li přihlašovatel v době přihlášky v obci, kde má sídlo peněžní

ústav (podnik), u něhož má býti přihláška podána, může ji podati u

kteréhokoliv nejbližšího peněžního ústavu nebo - je-li v cizině - u

příslušného československého zastupitelského úřadu. Tento ústav (úřad)

potvrdí podání přihlášky datem a svým razítkem na prvém díle přihlášky,

který vydá podateli, a zbývající čtyři díly, na nichž rovněž vyznačí

datum podání, zašle doporučeným dopisem peněžnímu ústavu (podniku),

jenž je povinen přihlášku projednat. Přihlášky u zastupitelských úřadů

jsou platné, i když nebylo užito úředního tiskopisu, vyhovují-li jinak

ustanovením tohoto dekretu.



(4) Přihlášky vkladních knížek poštovní spořitelny, pokud nebudou

podány přímo u Poštovní spořitelny v Praze (u pobočky v Brně), nebo u

Poštovní spořitelny v Bratislavě, se podávají u kteréhokoliv poštovního

úřadu, který postupuje obdobně podle odstavce 3.



§ 4



(1) Peněžní ústav (podnik) přezkouší přihlášku porovnáním se svými

záznamy a doklady a neshledá-li závad, vyznačí podání přihlášky na

příslušném vkladovém nebo kreditním účtě a zapíše na tomto účtě data

uvedená v § 1. Poté zapíše do druhého až pátého dílu přihlášky

číslicemi i slovy stav účtu ke dni 1. ledna 1939 (včetně úroků do 31.

prosince 1938) a zůstatek tohoto účtu ke dni 15. listopadu 1945 (včetně

úroků do 31. prosince 1944) a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy

všechny čtyři díly přihlášky. Druhý a třetí díl přihlášky vydá nebo

zašle nejpozději do 31. ledna 1946 vlastníkovi vkladní knížky, u

pohledávky z účtu jeho majiteli. Čtvrtý díl přihlášky odevzdá v téže

lhůtě berní správě, v jejímž obvodě leží úřadovna peněžního ústavu

(podniku); podrobnější směrnice vydá ministr financí. Pátý díl

přihlášky si peněžní ústav (podnik) ponechá jako svůj doklad.



(2) Peněžní ústav (podnik) má mimo to povinnost společně se čtvrtými

díly přihlášek odevzdati berní správě příslušné podle svého sídla

celkovou sestavu těch vkladů i účtů ke dni 15. listopadu 1945 (včetně

úroků do 31. prosince 1944), ke kterým obdržel včas přihlášku, a to

zvlášť sestavu zůstatků vkladů na vkladních knížkách a zvlášť sestavu

kreditních zůstatků na účtech. Mimo to je povinen oznámiti dvojmo této

berní správě celkový stav vkladů na vkladních (spořitelních) knížkách

(listech) a celkový úhrn kreditních zůstatků všech účtů, a to ke dni

15. listopadu 1945.



(3) Vlastník vkladu nebo účtu je povinen předložiti berní správě druhý

a třetí díl přihlášky, jež mu peněžní ústav (podnik) po doplnění a

potvrzení vydá. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, v

jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě mají býti přihlášky

předloženy.



(4) U vkladních knížek, které byly přihlášeny podle § 1, odst. 2,

projedná peněžní ústav (podnik) podle odstavce 1 toliko přihlášku

vlastníkovu a přihlášku jiné osoby, označenou slovy "Cizí vklad",

připojí k pátému dílu přihlášky vlastníkovy. Nedošla-li však k takovému

vkladu přihláška vlastníkova ve stanovené lhůtě, projedná peněžní ústav

podle odstavce 1 přihlášku označenou "Cizí vklad" a její druhý a třetí

díl odešle přihlašovateli s vyzváním, aby je odevzdal vlastníkovi.



(5) Shledá-li peněžní ústav (podnik) při přezkoušení přihlášky podle

odstavce 1 nějakou závadu, postoupí přihlášku berní správě příslušné

podle svého sídla a sdělí jí své pochybnosti. Berní správa vyšetří

závadu a podle výsledku zařídí u peněžního ústavu další postup.



§ 5



(1) Nebude-li včas podána přihláška podle § 1, odst. 1 nebo odst. 2

nebo podle § 2, přechází dnem 16. listopadu 1945 právo jakkoliv

nakládati s takovým vkladem nebo pohledávkou z účtu výlučně na

Československý stát, který toto právo vykonává orgány, jež určí ministr

financí. Nikdo jiný není oprávněn s takovým vkladem nebo pohledávkou z

účtu nakládati, i když předloží vkladní knížku nebo jiný legitimační

doklad.



(2) Peněžní ústav (podnik) je povinen vyznačiti přechod dispozičního

práva podle odstavce 1 na příslušném účtě a oznámiti nejpozději do 15.

února 1946 berní správě, v jejímž obvodě má provozovnu, všechny takové

vklady a účty. Stane se tak sestavou, v níž musí býti uvedeny číslo

účtu (strana hlavní knihy, folio), jméno a adresa osoby nebo označení,

na které účet zní, a zůstatek podle stavu k 15. listopadu 1945.



(3) Přísluší-li někomu nárok ke vkladu nebo k pohledávce, u nichž

přešlo podle odstavce 1 dispoziční právo na Československý stát, a

nebyla-li tato osoba povinna, po případě oprávněna podati přihlášku k

tomuto vkladu nebo účtu, musí tento nárok uplatniti nejpozději do konce

roku 1946 u berní správy, příslušné podle sídla peněžního ústavu.

Neučiní-li tak, nemůže uplatňovati svůj nárok vůči Československému

státu ani pořadem práva.



(4) Prokáže-li osoba, která byla povinna podati přihlášku podle § 1

nebo § 2, do konce roku 1947, že přihlášku nemohla včas podati z

vážného důvodu a bez své viny, zejména pro pobyt v cizině, může jí

okresní národní výbor přiznati náhradu ve výši hodnoty, kterou stát

získal přechodem dispozičního práva podle odstavce 1.



(5) Podal-li vlastník včas přihlášku u československého zastupitelského

úřadu v cizině, došla-li však tato přihláška peněžnímu ústavu po 31.

lednu 1946, postoupí ji peněžní ústav úřadu uvedenému v odstavci 4 s

návrhem na přiznání náhrady. Místo náhrady, na kterou má v tomto

případě vlastník právní nárok, může Československý stát upustiti od

výkonu svého práva podle odstavce 1.



ODDÍL II.



Životní pojištění.



§ 6



(1) Každý, kdo sjednal životní pojištění se soukromou pojišťovnou,

která provozovala činnost na území Československé republiky, je

povinen, je-li toto pojištění dne 15. listopadu 1945 ještě v platnosti,

oznámiti obchodnímu místu pojišťovny, které vydalo pojistku nebo

pojišťovně, která převzala její kmen pojištění, nejpozději do 30.

listopadu 1945 vlastnoručně podepsanou přihláškou své jméno a příjmení,

data narození, dále bydliště, národnost a státní příslušnost. V

přihlášce jest také uvésti číslo pojistky, pojistnou sumu (roční výši

důchodu) a jméno a data narození pojištěné osoby. Nepřísluší-li však

již majetková práva z životního pojištění osobě, která pojistnou

smlouvu sjednala, je povinna osoba, které majetková práva z pojištění

nyní přísluší, podati přihlášku a uvésti v ní o sobě a o pojištění

údaje uvedené v předchozí větě, dále jméno pojistníkovo a den nabytí

těchto práv. Přihlášku může však i v tomto případě podati i pojistník,

ve všech případech pak osoba, která má pojistku v úschově. Právnické

osoby uvedou toliko přesné označení, sídlo a údaje o pojištění.



(2) Přihláška podle předchozího odstavce budiž podána též o

pohledávkách z pojistných smluv, nastala-li již pojistná příhoda,

pojišťovna však dosud nevyplatila pojistné plnění nebo bylo-li

pojištění vypověděno a byl-li uplatněn nárok na odkup.



§ 7



(1) Životními pojištěními se v § 6, odst. 1 rozumějí všechna pojištění

kapitálů, splatných při dožití nebo úmrtí nebo v určitý den, a

pojištění důchodů, obojí bez zřetele na to, zda prémie byla zaplacena

jednorázově či na několik období najednou nebo zda prémie je placena

běžně nebo zda placení prémií bylo podle smlouvy ukončeno nebo zda

pojištění bylo redukováno pro neplacení prémií.



(2) Soukromými pojišťovnami se v § 6, odst. 1 rozumějí pojišťovny se

sídlem na území Československé republiky, jakož i cizozemské

pojišťovny, které provozují nebo provozovaly činnost na území

Československé republiky. Ustanovení tohoto dekretu se nevztahují na

pojištění u menších vzájemných spolků pojišťovacích, zřízených podle §

44, č. 1 až 4 pojistného regulativu (ministerské nařízení ze dne 5.

března 1896, č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření

pojišťoven, případně vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb.,

o zřizování, zařízení a hospodaření pojišťoven na Slovensku a v

Podkarpatské Rusi) a u zapsaných pokladen pomocných zřízených podle

zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z.



§ 8



(1) Byla-li pojistka vydána po 29. září 1938 obchodním místem

pojišťovny, které leží mimo území Československé republiky nebo

obchodním místem v pohraničním území, které bylo zrušeno, a má-li

pojišťovna na území Československé republiky hlavní závod nebo

zastupitelství (representaci), buď přihláška podle § 6, odst. 1 podána

u tohoto hlavního závodu nebo zastupitelství (representace).



(2) Nemá-li pojišťovna, která vydala nebo převzala pojištění, na něž se

vztahuje přihlašovací povinnost podle § 6, na území Československé

republiky žádné zastupitelství (representaci), buď přihláška podána v

zemích České a Moravskoslezské Ústřednímu svazu soukromého pojištění v

Praze, na Slovensku přípravnému výboru Svazu pojišťoven v Bratislavě.



(3) U pojištění převedených po 29. září 1938 na jiné pojišťovny se řídí

místo přihlášky podle pojišťovny, která pojištění převzala.



§ 9



(1) Ustanovení § 1, odst. 3 a § 3, odst. 1 a 2 platí obdobně i pro

přihlašování životních pojištění. Je-li přihlašovatel v cizině, může

podati přihlášku u příslušného československého zastupitelského úřadu.

Ustanovení § 3, odst. 3 platí v tomto případě rovněž obdobně.



(2) Pojišťovna nebo přihlašovací místa podle § 8, odst. 2 jsou

oprávněna vyžádati si od přihlašovatele předložení pojistky a dokladů o

placení prémií.



§ 10



(1) Pojišťovna (přihlašovací místo) přezkouší přihlášku, porovná ji se

svými záznamy a doklady nebo s pojistkou a neshledá-li závad, vyznačí

podání přihlášky ve svých spisech a zaznamená v nich data ohlášená

podle § 6. Poté zapíše do druhého až pátého dílu přihlášky číslicemi i

slovy hodnotu pojištění ke dni 1. ledna 1939 a ke dni 31. prosince 1945

a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy všechny čtyři díly přihlášky.

Hodnoty pojištění buďte vypočteny podle tabulek vydaných ministrem

financí; prémie předem zaplacené buďte zvláštní položkou připočteny,

zápůjčky na pojistky (zálohy na pojistné plnění), zvláštní položkou

odečteny. Nemá-li pojišťovna nebo přihlašovací místo záznamů o placení

prémií, buď hodnota pojištění vyznačena podle údajů pojistníkových o

placení prémií. Druhý a třetí díl přihlášky buď vydán nebo zaslán

nejpozději do 31. ledna 1946 přihlašovateli. Čtvrtý díl odevzdá

pojišťovna (přihlašovací místo) v téže lhůtě berní správě, v jejímž

obvodě leží obchodní místo pojišťovny (přihlašovací místo); podrobnější

směrnice vydá ministr financí. Pátý díl přihlášky si ponechá pojišťovna

(přihlašovací místo) jako svůj doklad.



(2) Pojišťovna (přihlašovací místo) má povinnost zároveň se čtvrtými

díly přihlášky odevzdati berní správě dvojmo celkovou sestavu hodnot

pojištění, ke kterým obdržela včas přihlášku.



(3) Pojistník nebo ten, kdo podal přihlášku, je povinen druhý a třetí

díl přihlášky, které mu pojišťovna po doplnění a potvrzení vydá,

odevzdati osobě, které přísluší majetková práva z pojištění, aby je

předložila berní správě. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním

listě, v jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě budou

přihlášky předloženy.



(4) Ustanovení § 4, odst. 5 platí obdobně i pro ohlášení životních

pojištění.



§ 11



Nebyla-li včas podána přihláška podle § 6, přechází dnem 16. listopadu

1945 právo jakkoliv nakládati s nároky z pojistné smlouvy výlučně na

Československý stát. Ustanovení § 5 platí zde obdobně. Pojišťovny

předloží nejpozději do 31. března 1946 berní správě příslušné podle

svého sídla sestavu pojištění povinných přihlášením, ke kterým

přihláška nedošla, s udáním prémiové reservy ke dni 31. prosince 1945

podle početních podkladů, stanovených ministrem financí. Stejná sestava

buď předložena i dozorčímu úřadu.



ODDÍL III.



Cenné papíry



§ 12



(1) Cennými papíry podle tohoto dekretu jsou tuzemské i cizozemské

státní a jiné veřejné i soukromé dílčí dluhopisy nebo zástavní listy,

dále pokladniční poukázky, akcie, a to jak pláště, tak i kuponové

(dividendové) archy a talony. Za cenné papíry se považují též podíly na

sběrné úschově, kuksy, jakož i akcie a veřejné půjčky, na něž nebyly

vydány kuksy.



(2) Tuzemskými cennými papíry se rozumějí cenné papíry, jejichž vydatel

má své sídlo na území Československé republiky; ostatní cenné papíry

jsou cizozemské.



(3) Tento dekret se nevztahuje na losy, počítajíc v to státní stavební

losy a jejich výherní listy, na státní dluhopisy vinkulované u

ředitelství státního dluhu v Praze nebo u státní pokladny pro Slovensko

v Bratislavě a na cenné papíry, jejichž seznam vydá ministr financí,

pokud jde o Slovensko, v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro

finance.



§ 13



(1) Úschovnami podle tohoto dekretu jsou:



a) Poštovní spořitelna v Praze (s pobočkou v Brně) a Poštovní

spořitelna v Bratislavě;



b) všechny tuzemské peněžní ústavy (jejich tuzemské filiálky), které

jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy); úvěrní společenstva s

neobmezeným ručením (na Slovensku úvěrní družstva) však jen, pokud je k

tomu zmocní ministr financí, na Slovensku v dohodě s pověřencem

Slovenské národní rady pro finance;



c) Pražská súčtovací banka v Praze;



d) Národní banka Československá;



e) peněžní ústavy v likvidaci jsoucí pod národní správou, pokud je k

tomu zmocní ministr financí; na Slovensku peněžní ústavy, které

zastavily činnost, pokud jim oprávnění býti úschovnou nebude výslovně

odňato ministrem financí v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady

pro finance;



f) státní pokladny.



(2) U úschoven uvedených pod písmeny d) - f) se přihlašují toliko ony

cenné papíry, které jsou u nich uloženy v den nabytí účinnosti tohoto

dekretu.



§ 14



(1) Všechny cenné papíry, které jsou na území Československé republiky

a nejsou uloženy na jméno vlastníkovo v otevřené úschově u některé

úschovny, musí se nejpozději do 15. listopadu 1945 složiti do takovéto

úschovy. Tyto cenné papíry, jakož i cenné papíry, které v den nabytí

účinnosti tohoto dekretu byly již uloženy v otevřené úschově u některé

úschovny, jest pak přihlásiti podle ustanovení § 16.



(2) Všechny cenné papíry, které jsou v cizině a vlastnicky náleží

osobám fysickým, které na území Československé republiky bydlí nebo se

zde déle jednoho roku zdržují, nebo právnickým osobám, které mají zde

své sídlo (obchodní vedení), musí se podle ustanovení § 17 přihlásiti a

do konce ledna 1946 (v zemích mimoevropských do konce února 1946)

složiti u místně příslušného československého zastupitelského úřadu

nebo u ústavu, jejž tento zastupitelský úřad určí. Není-li takové

složení cenných papírů možné, jest tuto okolnost oznámiti v téže lhůtě

jmenovanému úřadu (ústavu) s uvedením důvodů, jež jsou složení na

překážku.



(3) Všechny tuzemské cenné papíry, které jsou v cizině a vlastnicky

nenáleží fysickým osobám, jež na území Československé republiky bydlí

nebo se zde déle jednoho roku zdržují, nebo právnickým osobám, které

zde mají své sídlo (obchodní vedení), musí se podle ustanovení § 17 do

konce ledna 1946 (v zemích mimoevropských do konce února 1946)

přihlásiti u místně příslušného československého zastupitelského úřadu

a v téže lhůtě složiti u tohoto zastupitelského úřadu nebo u ústavu,

jejž tento zastupitelský úřad určí. V přihlášce jest uvésti i čísla

přihlašovaných cenných papírů. Není-li složení cenných papírů možné,

jest tuto okolnost oznámiti ve shora uvedené lhůtě jmenovanému úřadu

(ústavu) s uvedením důvodů, jež jsou složení na překážku. Ustanovení

tohoto odstavce nevztahuje se na československé zahraniční půjčky

státní i nestátní.



(4) Úschově podle ustanovení tohoto dekretu podléhají i cenné papíry,

které byly soudně prohlášeny za umořené, nebo o nichž je zahájeno

umořovací řízení. V tomto případě složí se do úschovy umořovací

usnesení, po případě edikt o zahájení vyzývacího řízení nebo úřední

vysvědčení soudu, že o cenném papíru bylo zahájeno umořovací řízení.



§ 15



(1) Složiti cenné papíry do úschovy podle § 14 jest povinen vlastník,

po případě jménem vlastníka osoba, která je má u sebe.



(2) Přihlásiti cenné papíry podle § 14 jest povinen vlastník.



§ 16



(1) Přihláška cenných papírů, uložených u některé úschovny na jméno

vlastníkovo v otevřené úschově (§ 14, odst. 1), se podává na úředním

tiskopise, který se skládá z pěti dílů a bude vydán ministerstvem

financí. Přihlášku sepíše úschovna za součinnosti vlastníka, který je

povinen zaplatiti cenu tiskopisu, sděliti údaje potřebné k jeho

vyplnění, podepsati všechny díly přihlášky a vrátiti je úschovně

nejpozději do 15. prosince 1945. Úschovna poznamená přihlášení ve svých

knihách a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy všechny díly

přihlášky.



(2) Tři díly takto potvrzené přihlášky úschovna vydá nebo zašle

vlastníkovi nejpozději do 31. prosince 1945. Vlastník si z nich ponechá

jeden jako doklad o splnění přihlašovací povinnosti a zbývající dva

díly předloží berní správě. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním

listě, v jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě mají býti tyto

přihlášky předloženy.



(3) Úschovny pořídí podle směrnic ministra financí trojmo sestavy

cenných papírů, které byly přihlášeny podle odstavců 1 a 2, a zašlou

dvě vyhotovení těchto sestav spolu s jedním dílem přihlášek do konce

prosince 1945 Poštovní spořitelně v Praze, úschovny na Slovensku

Poštovní spořitelně v Bratislavě.



(4) Není-li pobyt (sídlo) vlastníkův znám nebo není-li jeho součinnost

ve lhůtě pro podání přihlášky možná, jest úschovna oprávněna podati

jménem vlastníkovým zatímní přihlášku. Přihlášku jest povinna označiti

výrazným nadpisem "Cizí cenné papíry", uvésti v ní všechna data o

vlastníkovi, vlastnoručně ji svým jménem podepsati a zpraviti o podání

přihlášky vlastníka, až jí to bude možné. Takováto zatímní přihláška

musí však býti do konce března 1946 nahrazena pod následky § 18, odst.

1 řádnou přihláškou skutečného vlastníka. Úschovna poznamená zatímní

přihlášení ve svých knihách. O cenných papírech takto zatímně

přihlášených pořídí samostatnou sestavu podle obdoby odstavce 3, k níž

připojí také tři díly zatímní přihlášky, které jsou určeny pro

vlastníka. Podá-li vlastník řádnou přihlášku, zašle ji úschovna

Poštovní spořitelně k projednání.



(5) Cenné papíry, které jsou u úschovny a nebyly přihlášeny ani

prozatímně podle odstavce 4, vykáže úschovna Poštovní spořitelně v

samostatné sestavě podle obdoby odstavce 3 a nepřihlášení poznamená ve

svých knihách.



§ 17



(1) Přihlášky cenných papírů uvedených v § 14, odst. 2 se podávají u

některé úschovny na úředním tiskopise, který vydá ministerstvo financí.

O těchto přihláškách a o sestavách papírů takto přihlášených platí

obdobně ustanovení § 16. Po přemístění do tuzemska musí býti přihlášené

cenné papíry do 10 dnů složeny u úschovny, u níž byla přihláška podána.

Úschovna vyrozumí o tom Poštovní spořitelnu v Praze, úschovny na

Slovensku Poštovní spořitelnu v Bratislavě.



(2) Při skládání cenných papírů u československého zastupitelského

úřadu nebo jím určeného ústavu (§ 14, odst. 2 a 3) musí býti sepsána

pětidílná přihláška na předepsaném vzorci. Vlastník (složitel) je

povinen přihlášku podepsati a na výzvu uvésti údaje potřebné k jejímu

vyplnění. Jeden díl přihlášky, potvrzený zastupitelským úřadem (ústavem

jím určeným), dostane složitel, po jednom si ponechá zastupitelský úřad

a ústav jím určený, zbývající díly odešle zastupitelský úřad a ústav

jím určený, zbývající díly odešle zastupitelský úřad Poštovní

spořitelně v Praze.



§ 18



(1) Cenné papíry, které nebyly přihlášeny podle předpisů tohoto

dekretu, propadají ve prospěch státu.



(2) Prokáže-li osoba, která byla povinna podati přihlášku podle § 15,

do konce roku 1947, že přihlášku nemohla včas podati z vážného důvodu a

bez své viny, zejména pro pobyt v cizině, může jí ministr financí, na

Slovensku v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance,

přiznati náhradu ve výši hodnoty, kterou stát získal propadnutím podle

odstavce 1.



(3) Osoby, jimž přísluší nějaké právo k cenným papírům, propadnuvším

podle odstavce 1, a které nebyly povinny, po případě oprávněny

přihlásiti tyto cenné papíry, musí své nároky uplatniti nejpozději do

konce roku 1946 u ministerstva financí, na Slovensku prostřednictvím

pověřence Slovenské národní rady pro finance.



§ 19



(1) S cennými papíry uloženými na území Československé republiky u

úschoven smí býti nakládáno toliko v mezích, jež stanoví ministr

financí.



(2) S cennými papíry uvedenými v § 14, odst. 2 a 3 smí býti nakládáno

toliko tehdy, jsou-li podle těchto ustanovení přihlášeny a složeny do

úschovy, a toliko se souhlasem ministra financí, na Slovensku uděleným

v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance.



(3) Právní jednání odporující ustanovením tohoto paragrafu jsou

neplatná.



§ 20



(1) Tuzemští vydatelé cenných papírů smějí napříště



a) konati platy toliko na ony cenné papíry, které jsou podle tohoto

dekretu uschovány a přihlášeny, a to prostřednictvím Poštovní

spořitelny v Praze, pokud se týče v Bratislavě, nebo po dohodě s těmito

ústavy,



b) vypláceti splatné cenné papíry a splatné kupony toliko v mezích, jež

stanoví ministr financí.



(2) Splatné částky, jichž nebude použito podle odstavce 1, jsou

tuzemští vydatelé povinni složiti do 30 dnů po splatnosti na zvláštní

účet u Poštovní spořitelny v Praze nebo v Bratislavě.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční půjčky státu

a jiných tuzemských vydatelů; ustanovení odstavce 2 se kromě toho

nevztahují na vnitřní státní dluh.



ODDÍL IV.



Společná ustanovení.



§ 21



(1) Ustanovení tohoto dekretu o osobách fysických se vztahují i na

neodevzdané, na Slovensku na nerozdělené pozůstalosti. Ustanovení o

osobách právnických platí i pro taková sdružení osob nebo soubory

majetku, které - třebas nemají povahu právní osobnosti - jsou

spravovány organisovanou vůlí a tvoří samostatný hospodářský celek.



(2) Pokud osoby, jež jsou podle tohoto dekretu povinny nebo oprávněny k

nějakému jednání, nemají plné způsobilosti k právním činům, jsou za ně

povinni, po případě oprávněni jednati jejich zákonní, úředně zřízení

nebo statutární zástupci. Je přípustné, aby úkony podle tohoto dekretu

byly provedeny zmocněncem, předloží-li plnou moc; manžel se pokládá za

zmocněnce druhého manžela i bez průkazu plnou mocí, pokud manželství

není rozvedeno nebo rozloučeno.



§ 22



(1) Úkony předepsané tímto dekretem mohou býti prováděny bez úředního

souhlasu nebo schválení, jehož by snad jinak bylo třeba. Dovoz, vývoz a

průvoz hodnot, na něž se vztahuje tento dekret, je však vázán na

povolení podle devisových předpisů.



(2) Úřední tiskopisy přihlášek podle tohoto dekretu, sestávající z pěti

dílů, budou prodávány po 20 Kčs.



(3) Podání a písemnosti, nutné k provedení tohoto dekretu, jsou

osvobozeny od kolků a poplatků.



§ 23



(1) Berní správy jsou oprávněny v řízení podle tohoto dekretu nahlížeti

u peněžních ústavů (podniků) a pojišťoven do knih, záznamů, rejstříků,

dokladů a dopisů, které se týkají vkladů, účtů, životního pojištění a

cenných papírů; mohou si pořizovati z nich výpisy nebo opisy nebo si

takové výpisy nebo opisy vyžádati.



(2) Berní správy jsou oprávněny slyšeti ve věcech tímto dekretem

upravených svědky, znalce a osoby přezvědné; při tom platí obdobně

ustanovení hlavy IX. zákona o přímých daních s odchylkou, že výslech

může býti proveden i v případech uvedených v § 301, odst. 3, č. 1 a 3 a

že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech

uvedených v č. 2 téhož ustanovení nemůže býti výpověď odepřena z

důvodu, že by výpovědí vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání

pro trestný čin daňový nebo důchodkový; stíhání pro trestné činy, které

by takto vyšly najevo, nesmí však býti zavedeno.



(3) Předpisy o úředním nebo obchodním tajemství vůči jiným orgánům nebo

osobám než v odstavci 1 uvedeným zůstávají nedotčeny.



§ 24



zrušen



§ 25



zrušen



§ 26



zrušen



§ 27



zrušen



§ 28



zrušen



§ 29



Okresní národní výbor se zmocňuje, aby prodloužil lhůty podle tohoto

dekretu, bude-li toho třeba a aby z důvodů zvláštního zřetele hodných

povoloval výjimky z ustanovení tohoto dekretu.



§ 30



Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr

financí v dohodě se zúčastněnými ministry.



Dr. Beneš v. r.



Fierlinger v. r.



Dr. Šrobár v. r.