259/1994 Sb.



ZÁKON



ze dne 8. prosince 1994,



kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o

daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní

rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů



Změna: 32/1995 Sb.



Změna: 149/1995 Sb.



Změna: 89/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



Čl.I



Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona

č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona

č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se mění

a doplňuje takto:



1. § 2 odst. 3, 4 a 5 zní:



"(3) Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají

daňovou povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají

daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů

na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří na území České

republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční

odborníci (odst. 5) pobývající zde jen za účelem poskytnutí odborné

pomoci však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy

plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na

území České republiky obvykle zdržují.



(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti,

kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to

souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý

započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely

tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z

nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.



(5) Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí,

která byla zahraničním subjektem vyslána jako odborník (expert) se

specifickými znalostmi k poskytnutí odborné pomoci osobám se sídlem

nebo bydlištěm na území České republiky nebo stálé provozovně.



2. V § 3 odst. 4 písm. a) se za slovo "akcií" vkládají tato slova:

"nebo podílových listů".



3. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zní:



"a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty,

včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně

v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před

prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo

domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let

od jejich vyřazení z obchodního majetku,



b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor

neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem

dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo

nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným

v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o

dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele

nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v

řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na

příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně

nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm.

g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let

od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje

na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti,

bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od

nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového

prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z

obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti

letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,



c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z

prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi

nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž

na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých

věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do

obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné

činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního

majetku,



4. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova "nemovitostí nebo movitých věcí"

nahrazují slovy "nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů".



5. V § 4 odst. 1 písm. ch) se za slova "vyživovací povinnosti" vkládají

tato slova: "nebo náhrada za tento příjem".



6. V § 4 odst. 1 písm. i) se za první slovo "dávky" vkládá slovo

"(příspěvky)".



7. § 4 odst. 1 písm. k) včetně poznámky č. 2a) zní:



"k) stipendia^2a) ze státního rozpočtu a podpory z prostředků nadací,

kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, náhradou za ušlou

mzdu nebo jiných plateb majících charakter mzdy.



2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č.

365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

(stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení

cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy České republiky.



8. V § 4 odst. 1 písm. r) se za slovo "družstva" vkládají tato slova:

",z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu13) a na konci se

připojuje tato věta:



"Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva

nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny

z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,



9. V § 4 odst. 1 písm. u) se za slova "že náhradu" vkládají slova

"použil nebo".



10. V § 4 odst. 1 se na konci písm. u) tečka nahrazuje čárkou a

doplňují se písmena v), w), x), y) a z), která včetně poznámky č. 19a)

zní:



"v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, které jim plynou

z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České

republice,



w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci

kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů,

přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu tří měsíců. Osvobození se

nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly

zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení

podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z

kapitálového majetku (§ 8),



x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle

zvláštního zákona,38b)



y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují

výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkurzní podstaty,^19a)



z) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d)



19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších

předpisů.



11. V § 4 odst. 2 se za slova "nepoužije ani" vkládají slova "při

pronájmu těchto zařízení nebo".



12. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní:



"(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob

rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a

penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví

poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno.



13. V § 5 odst. 3 ve druhé větě se za slovo "ztrátu" vkládají tato

slova: "upravenou podle § 23 odst. 3 (dále jen "daňová ztráta")" a ve

třetí větě se slovo "Ztrátu" nahrazuje slovy "Tuto ztrátu".



14. § 5 odst. 4 zní:



"(4) U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě

jednoduchého účetnictví, a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou,

se v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje, přihlíží k těm příjmům

a výdajům, které byly uskutečněny do 31. prosince příslušného roku.

Přitom se u plateb prováděných prostřednictvím peněžních ústavů

přihlíží k údajům uvedeným ve výpisech z účtů, nejpozději však k výpisu

z účtu, který je poslední v pořadí za příslušný kalendářní rok. Příjmy

ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi do

konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu daně v

uplynulém zdaňovacím období.



15. V § 5 odst. 6 se za slova "zahrnutý do základu daně" vkládají tato

slova: "(dílčího základu daně)" a za slova "základ daně" se vkládají

tato slova: "(dílčí základ daně) nebo základ pro výpočet zálohy u

příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků



16. § 5 se doplňuje odstavcem 7, který zní:



"(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám

pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil

činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl

příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti

zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí

obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením

činnosti.



17. V § 6 odst. 1 písm. a) první věta zní:



"příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo

členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce

pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.".



18. § 6 odst. 1 písm. b) zní:



"b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností

s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když

nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát

příkazů jiné osoby,



19. V § 6 odst. 3 v první větě se za slova "přešlo příslušné právo"

vkládají tato slova, která včetně poznámky č. 4b) zní: "podle

zvláštních předpisů^4b)



4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.



20. V § 6 odst. 4 se první větě slova "2000 Kč" nahrazují slovy "5000

Kč". Druhá věta zní:



"To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého

zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet

záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k

dani (§ 38k).



21. Poznámka č. ^5) zní:



"5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

zákona č. 44/1994 Sb.



22. § 6 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 5a) zní:



"b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,

čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném

zvláštním předpisem,^5a) včetně nákladů na udržování osobních

ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných

stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování,



5a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb.,

kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních

ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních

prostředků.



23. § 6 odst. 9 písm. e) zní:



"e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit

zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,



24. § 6 odst. 9 písm. ch) zní:



"ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky,

plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem

nebo bydlištěm v cizině, pokud se poplatníci nezdržují na území České

republiky déle než 183 dnů v kalendářním roce, nebo nejde-li o příjmy z

činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),



25. § 6 odst. 9 písm. l) zní:



"l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní

cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v

souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není

shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,



26. § 6 odst. 9 se doplňuje písmeny t) a u), která zní:



"t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových

náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,



u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a

hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k

dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze

zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz

nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního

prostředí.



27. V § 7 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "(§ 13)".



28. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova "duševního vlastnictví,"

vkládají tato slova: "autorských práv".



29. § 7 odst. 3 zní:



"(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v

odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se

snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s

výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu

daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy

uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí

poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro

zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).



30. V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně

poznámek č. 9b) a 9c) znějí:



"(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní

společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti

stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve

stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy,

jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní

společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně

jako základ daně.



(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní

společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného

podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně

se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku

připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným

dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu,

rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně.



9b) § 82 obchodního zákoníku.



9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.



31. V § 7 se vypouští odstavec 6.



32. V § 7 odst. 7 se za slovo "Příjmy" vkládá slovo "autorů".



33. V § 7 odst. 9 se vypouští slovo "povinného" a za slova "na

všeobecné zdravotní pojištění" se vkládá odkaz na poznámku č. 21).



34. V § 7 odst. 10 se v první větě vypouští slovo "alespoň".



Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.



35. V § 8 odst. 1 písm. f) se v první větě vypouštějí slova "nebo z

důchodového připojištění mimo fond sociálního pojištění".



36. § 8 odst. 1 písm. h) zní:



"h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné

sumy).



37. V § 8 odst. 3 písm. b) se slovo "akcie" nahrazuje slovy "cenné

papíry".



38. V § 8 odst. 6 se za slova "plynoucí z" vkládá slovo "úsporných".



39. V § 8 odst. 7 se v první větě za slovy "na penzijní připojištění"

vkládá tečka a zbytek věty se vypouští. Za první větu se vkládá tato

věta:



"Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se

tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky.



40. V § 9 odst. 1 písm. a) se slovo "včetně" nahrazuje slovem "nebo".



41. V § 9 odst. 3 ve druhé větě se slova "až 34" nahrazují slovy "až

33" a poslední věta zní:



"Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s

výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem

daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).



42. § 10 odst. 1 písm. b) zní:



"b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných

papírů s výjimkou uvedenou v § 4,



43. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo "družstva" vkládají tato slova:

"včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13)



44. V § 10 odst. 1 písm. f) se za slova "obchodní společnosti" vkládají

tato slova: "s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti,

komplementáře komanditní společnosti" a za slovo "nebo" se vkládá slovo

"podíl".



45. § 10 odst. 1 písm. g) zní:



"g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti,

s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře

komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další

podíl na majetku družstva,13)



46. V § 10 odst. 4 se ve čtvrté větě slova "podle § 7 odst. 7 písm. a)"

nahrazují slovy "podle § 7 odst. 9 písm. a)".



47. § 10 odst. 5 včetně poznámky č. 12a) zní:



"(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z

ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o

věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo

darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a

následujících, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro

výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo

sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm.

b). Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z její ceny

obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též

částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu

věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s

výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce

poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil,

se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy

podle odstavce 1 písm. b) a c) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé

plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů,

nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na

společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na

základním jmění družstva nebo pohledávky,^12a) s výjimkou uvedenou v §

4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto

příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích,

postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle

tohoto ustanovení uplatnit.



12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993

Sb.



48. V § 10 odst. 6 se v první větě za slovy "výdaj považuje" vypouštějí

slova "vklad nebo". Druhá a třetí věta se vypouštějí. Na konci odstavce

se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "a s výjimkou

dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo

nepeněžitém plnění.



49. V § 10 odst. 8 se v první větě za slova "písm. f) až ch)" vkládají

tato slova: "s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a

vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a

komplementářů komanditní společnosti



50. V § 10 odst. 9 se vypouští druhá věta.



51. V § 12 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 se ruší.



52. § 13 zní:



"§ 13



Výpočet příjmů spolupracujících osob



Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti

(§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené

na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl

připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50

%, pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového

zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto

zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného

zdaňovacího období; přitom částka připadající na spolupracujícího

manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše

540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za

každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech

spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s

poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné

výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich

podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %;

přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou

příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po

celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc

spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších

spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných

příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až

do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela

(manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).



53. V § 14 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:



"Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro

výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.



54. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova "21 600 Kč" nahrazují slovy "24

000 Kč".



55. § 15 odst. 1 písm. b) zní:



"b) 12 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s

poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na

uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P

(zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na

dvojnásobek,".



56. § 15 odst. 1 písm. c) zní:



"c) 12 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v

domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období

24 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť

těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 12 000 Kč na

dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje

zvýšení důchodu pro bezmocnost, státní vyrovnávací příspěvek,

zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podpora při

narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k

důchodu, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím

soustavně se připravujícím na budoucí povolání,



57. V § 15 odst. 1 písm. g) se slova "je-li poplatník žákem nebo

studentem soustavně se připravujícím" nahrazují slovy "u poplatníka,

který se v souladu se zvláštními předpisy15) soustavně připravuje".



58. V § 15 odst. 2 se slova "21 600 Kč" nahrazují slovy "24 000 Kč".



59. § 15 odst. 3 zní:



"(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o

částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).



60. § 15 odst. 6 zní:



"(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např.

manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení

základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním

měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.



61. V § 15 odst. 7 se slova "U poplatníka, který uplatňuje nárok na

snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika

kalendářních měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně"

nahrazují slovy "Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle

odstavce 1 písm. b) až g)



62. V § 15 odst. 8 v první větě se za slovo "vzdělání," vkládají tato

slova: "výzkumných a vývojových účelů," a za slovo "anebo" se vkládají

tato slova: "činí alespoň".



63. § 15 se doplňuje odstavcem 9, který zní:



"(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní

společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky

veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti

a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.



64. V § 16 v poslední řádce tabulky se slova "+ 44 %" nahrazují slovy

"+ 43 %".



65. V § 17 odst. 1 se vypouštějí slova ",s výjimkou právnických osob

uvedených v odstavci 2".



66. V § 17 se vypouští odstavec 2.



Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.



67. § 18 včetně nadpisu a poznámek č. 15b), 17b) a 17c) zní:



"§ 18



Předmět daně



(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z

nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále

stanoveno jinak.



(2) Předmětem daně nejsou



a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním

nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s

výjimkou z nich plynoucích příjmů,



b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě

zvláštního zákona,^15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do

výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání

základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v

nepeněžní formě.



(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem

podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských

příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm.

d).



(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy



a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady

(výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním

těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto

poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,^17a) statutem,

stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,



b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí,

jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,^17b)



c) z úroků z vkladů na běžném účtu,



d) z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených

ústředními orgány státní správy, jsou-li prokazatelně zohledněny ve

vztahu k rozpočtu zřizovatele.



(5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v

odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle

jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož

druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší

nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich

dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou

vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení,

zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch

jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy

převyšují související výdaje.



(6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak,

aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které

jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo

předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i

pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna

nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními

úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními

předpisy^17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak

mimoúčetně v daňovém přiznání.



(7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení

právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,17c)

občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a

politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace,

obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní

fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva.



(8) U fondu národního majetku18) a veřejné obchodní společnosti jsou

předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§

36).



(9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze

příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b)



(10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti,

je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti

stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví

ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské

smlouvy, jinak rovným dílem.9b)



(11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je

předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti

připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve

stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na

komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)



15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s

rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice

(rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.



17c) § 20f občanského zákoníku.".



68. § 19 odst. 1 písm. a) zní:



"a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo

zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob,

profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími

včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými

hnutími,".



69. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova "státem uznaných" nahrazují slovem

"registrovaných".



70. V § 19 odst. 1 písm. i) zní:



"i) úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a úrokové příjmy poplatníků

uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v

zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,".



71. § 19 odst. 1 se doplňuje písmeny k) a l), která zní:



"k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud

jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do

původní výše,



l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d)".



72. § 19 odst. 2 zní:



"(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c) se nepoužije ani

při pronájmu těchto zařízení, nebo pokud se poplatník tohoto osvobození

vzdá oznámením u správce daně. Pokud se poplatník osvobození vzdá,

nelze osvobození uplatnit ani v pěti bezprostředně následujících

zdaňovacích obdobích.".



73. § 20 včetně nadpisu a poznámky č. 19c) zní:



"§ 20



Základ daně a položky snižující základ daně



(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení

odstavců 2 až 6.



(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem

daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo

rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b)

poplatníka, upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského

výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku;

aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při

zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace.



(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ

daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za

jednotlivé podílové fondy.



(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33

snižuje o částku připadající komplementářům.^19c)



(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je

součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné

obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty

se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské

smlouvy, jinak rovným dílem.9b)



(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je

součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní

společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně

nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném

poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře

podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)



(7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,

mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále

snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto

získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi,

z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 %

snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000

Kč, maximálně však do výše základu daně.



(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů

poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České

republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových

účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na

podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální,

zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro

registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,

a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím

školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat

nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud

hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze

základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit

poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.



(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je

součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle

odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní

společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném

poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.



(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené

v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve

stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U

poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí

hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů

poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8,

připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé

komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.



(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na

celé tisíce Kč dolů.



19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.".



74. § 21 včetně nadpisu zní:



"§ 21



Sazba daně



Sazba daně činí 41 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a §

20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.".



75. § 22 zní:



"§ 22



Zdroj příjmů



(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků

uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují



a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,



b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na

území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou

provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,



c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů,

příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a

zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na

území České republiky,



d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z

práv s nimi spojených,



e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich

částí) umístěných na území České republiky,



f) příjmy z nezávislé činnosti (svobodné povolání), např.

přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo

spoluúčinkujících osob, lékaře, právníka, vykonávané nebo zhodnocované

na území České republiky, bez ohledu na to, zda příjmy plynou těmto

osobám přímo nebo přes zprostředkující osobu,



g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3.

a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst.

4, kterými jsou



1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu

průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně

technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),



2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského

nebo práva příbuzného právu autorskému,



3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku

obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového

majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za

podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi

sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky,

které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w),



4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z

držby cenných papírů,



5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České

republiky,



6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,



7. příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů vydávaných poplatníky

se sídlem na území České republiky, majetkových práv registrovaných na

území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní

společnosti nebo družstvu,



8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z

reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze

sportovních soutěží,



9. výživné, důchody11) a obdobné požitky.



(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k

výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4

umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře,

zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje).

Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování

činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci

poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za

stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání (bez ohledu na

zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se

započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k přerušení na dobu delší

než 12 kalendářních měsíců následujících po sobě.



(3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů

komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17

odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček

poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované

prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů

platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b).



(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté

poplatníkem.".



76. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:



"Pokud tyto výdaje (náklady) převyšují příjmy, snížené o příjmy

osvobozené od daně (§ 4 a 19) a o příjmy nezahrnované do základu daně

podle odstavce 4, je rozdíl daňovou ztrátou.".



77. § 23 odst. 2 zní:



"(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě

podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo

ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého

účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně

veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z

hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském

výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům

komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka; přitom u

poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná

položka zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního

majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období

nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku.".



78. V § 23 odst. 4 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a

připojují se tato slova: "obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený

při splatnosti těchto cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích

úrokových příjmů,".



79. § 23 odst. 5 zní:



"(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou

činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou

předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny,

nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo

jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené

příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.".



80. V § 23 odst. 6 se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují

se tato slova: "přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely

zákona obdobně jako příjmy získané prodejem.".



81. § 23 odst. 7 včetně poznámky č. 20c) zní:



"(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně spojenými

osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v

běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a

není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ

daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky nebo personálně spojenými

osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na

vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné

právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení,

kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.^20c) Účastí

na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na

základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se

nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením

zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost.



20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.".



82. V § 23 odst. 8 písm. a) se čárka na konci věty nahrazuje středníkem

a připojují se tato slova: "avšak nájemné včetně nájemného u finančního

pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného

majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze

sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské

činnosti, do ukončení nájmu a do zrušení s likvidací,".



83. § 23 odst. 8 písm. b) zní:



"b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek

a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených

rezerv, pokud byly vytvořeny podle zvláštních předpisů;22a) přitom

nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do

základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby

na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti, do

ukončení pronájmu a do zrušení s likvidací. U fyzických osob se do

základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již

zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za

kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob

zahrnutých do základu daně,".



84. § 23 odst. 8 se doplňuje písmenem c), které zní:



"c) v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou,20) o cenu

nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek, s výjimkou pohledávek za

dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu19a) pro

nedostatek majetku, a případně o prokázanou výši závazků.".



85. V § 23 odst. 11 se slova v závorce "§ 17 odst. 5" nahrazují slovy

"§ 17 odst. 4".



86. § 23 se doplňuje odstavcem 12, který zní:



"(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v

§ 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.".



87. § 24 odst. 2 včetně poznámek č. 22a), 23b), 23d), 23e), 26), 26f),

26g), 26h), 26ch) a 26i) zní:



"(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také



a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),



b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst.

2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u



1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k

tomuto zákonu, při jejich vyřazení,



2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku,

který lze podle tohoto zákona odpisovat,



3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních

předpisů,^26) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,



c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2)

zlikvidovaného z důvodů škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v

písmenu l),



d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze

zvláštního zákona,



e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je

předmětem daně a není od daně osvobozen,



f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené

veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti,

komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z

podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem

majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních

předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez

jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na

sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění,



g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního

prostředí podle zvláštních předpisů,^22)



h) nájemné, a to



1. nájemné s výjimkou nájemného o finančním pronájmu s následnou koupí

najaté věci, a to podle zvláštního předpisu,20)



2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a

nehmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek

uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě

jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou

koupí najatého hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši

připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,



3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného a

nehmotného investičního majetku,20)



ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za

původního poplatníka při změně vlastnických nebo jiných práv k

nemovitosti,^26h) daň z převodu nemovitostí, silniční daň, jakož i

další daně s výjimkou uvedenou v § 25 a poplatky vztahující se k

činnostem, z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v

zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do

základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou

povinnost v tuzemsku podle § 39f tohoto zákona nebo podle mezinárodní

smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím

zdaňovacím období po tom, v němž byl uhrazen (vznikl),



i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví

zvláštní zákon^22a) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v

souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,



j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a

zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na



1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení

pracovišť,



2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní

péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy^23) a nehrazeném

zdravotní pojišťovnou,^23a)



3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je

není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na

výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků

zabezpečovanou jinými subjekty,



4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty

potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované

prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny

jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však

do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle

zvláštního předpisu.^23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se

považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení

prostřednictvím jiných subjektů,



5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo

vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,



k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na

pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných

obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to

maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) přitom



1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na

pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým

v majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 5) a na

nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,



2. stravné při tuzemských pracovních cestách podle zvláštního předpisu,

a to pouze pro zaměstnance podle § 6 a při tuzemských pracovních

cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu též pro poplatníky podle

§ 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky podle § 7 se také rozumí

sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k

podniká- ní,



3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem^23d) nezahrnutým do

obchodního majetku poplatníka, s výjimkou pronájmu, ve výši sazby

základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Na

dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,^23d) které není zahrnuto

do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka

zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s

následnou koupí najaté věci, a u silničního motorového vozidla

vypůjčeného,^23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady

pro osobní silniční motorová vozidla^23d) zvýšená na dvojnásobek,



4. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým do obchodního

majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady

výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest,

při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s

použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,



l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo jako zvýšené výdaje v

důsledku opatření stanovených zvláštními právními předpisy,



m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)



n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro

zabezpečení obranyschopnosti státu,25)



o) cena pořízení práva opce^26ch) v případě



1. prodeje práva opce,



2. prodeje cenného papíru, s nímž je právo opce spojeno,



3. prodeje cenného papíru, s jehož pořízením bylo právo opce spojeno,



p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle

zvláštních zákonů,



r) cena pořízení20) cenného papíru, s výjimkou akcie, při jeho

splatnosti nebo při jeho prodeji; v případě akcie platí ustanovení

písmene w),



s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví



1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů z

jejího postoupení, nebo



2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše

příjmů z ní, popřípadě do výše příjmů z jejího následného postoupení,



t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a

pozemků, s výjimkou zásob, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje,



u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů

uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní

sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a

silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel

motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno

pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z

manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále

silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky

veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za

komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo,



v) účetní odpisy20) u hmotného investičního majetku, nehmotného

investičního majetku a opravné položky k úplatně nabytému majetku,

které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný majetek nebo

nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom u poplatníků účtujících v

soustavě jednoduchého účetnictví se aktivní opravná položka zahrne do

výdajů pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v

poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení

se však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního majetku

nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud tento majetek

před vložením do obchodní společnosti nebo družstva nebyl společníkem

nebo členem družstva pořízen úplatně,



w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v případě

jeho prodeje,



x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst.

8,



y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví



1. hodnota pohledávky za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na

prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek majetku,



2. neuhrazená část hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení20) postoupené

pohledávky za dlužníkem v konkurzním a vyrovnávacím řízení^26i) na

základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení, a hodnota

nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990 Sb., o

přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a

závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními,



z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a nehmotného

majetku podle § 26 odst. 4, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou

vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na

transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu

na majetku družstva^26f) nebo likvidačního zůstatku^26g) v případě

likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se

výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo

služba poskytnuta,



za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za

podmínky, že uvolněný byt bude využíván pro jeho podnikatelskou nebo

jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem.



22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z

příjmů, ve znění pozdějších předpisů.



23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.



23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích.



23e) § 659 občanského zákoníku.



26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon

č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).



26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.



26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.



26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve

znění pozdějších předpisů.



26ch) § 14 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebo obdobné

ustanovení odpovídající ustanovení zákona o cenných papírech platné v

zahraničí.



26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající

zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.".



88. § 24 odst. 5 zní:



"(5) Prodává-li se najatý hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl

předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních

případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů

(nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková

cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování podle tohoto

zákona, a u pozemků, hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného

z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená

podle zvláštního předpisu nebo soudním znalcem.".



89. V § 24 se vypouští odstavec 6.



90. V § 24 odst. 8 druhá věta zní:



"Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo

členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou, se

ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době

provedení vkladu (§ 3 odst. 3); je-li vkladem nemovitost pořízená nebo

nabytá v době kratší než pět let před vložením do společnosti nebo

družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této

nemovitosti a nebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již

odpisovaný.".



91. V § 24 odst. 8 se za druhou větu vkládá tato věta:



"Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo

členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou,

se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a

nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě

ostatního majetku účetní hodnotou.".



Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.



92. § 25 odst. 1 písm. c) zní:



"c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2

písm. r) a w),".



93. V § 25 odst. 1 písm. d) se na konci připojují tato slova: "a dále

peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto

plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která

překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem".



94. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova "uvedených v § 24" nahrazují slovy

"a úroků z prodlení".



95. V § 25 odst. 1 písm. k) se za slovo "výdaje" vkládá slovo

"(náklady)", na konci se čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato

slova: "přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení

samostatně,".



96. § 25 odst. 1 písm. o) zní:



"o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného

majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke

kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu,".



97. V § 25 odst. 1 písm. p) se na konci připojují tato slova, která

včetně poznámky č. 28d) zní: "pokud se nejedná o výdaje na opravu

kulturní památky nebo národní kulturní památky,^28d)



28d) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

pozdějších předpisů.".



98. V § 25 odst. 1 písm. s) se vypouštějí slova "z převodu

nemovitostí,".



99. § 25 odst. 1 písm. t) zní:



"t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění,

občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním

jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota

nepřesahuje 200 Kč,".



100. § 25 odst. 1 písm. w) zní:



"w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů,

vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek,

jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen

"úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a

půjček



1. poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na

vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu

zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li

příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše

vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky,



2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území

České republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo na vedení,

kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období

přesahuje desetinásobek výše vlastního jmění.



Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z

nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně

poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění podle

bodů 1 a 2 se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním

jmění nebo podílu s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na

poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond

národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,".



101. § 25 odst. 1 písm. x) zní:



"x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů

přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací

období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky

poskytovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo

s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je

uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době

uzavření smlouvy,".



102. V § 25 odst. 1 písm. y) se slova "úroky z úvěrů za posečkání cla"

nahrazují slovy "úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky

z prodlení, které jsou příslušenstvím cla".



103. § 25 odst. 1 písm. z) zní:



"z) hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s

výjimkou uvedenou v § 24.".



104. V § 26 odst. 2 se vypouštějí slova ",tažná zvířata, plemenní a

dostihoví koně" a na konci se připojují tyto věty:



"Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i

zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová

zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden

funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí

se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část

výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat

zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o

jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního

předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o

datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo

úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich

změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor

movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního

předmětu.".



105. V § 26 odst. 6 se za slova "ročního odpisu" vkládají slova

"vypočteného podle § 31 a 32".



106. § 26 odst. 7 zní:



"(7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31

a 32 lze uplatnit



a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku

poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v

průběhu zdaňovacího období



1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v

průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,



2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle

zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu

předcházejícímu dni převodu majetku,



3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z

majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné

výdělečně činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni

předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den

účinnosti ohlášení konkurzu,



4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení

nájemcem (§ 28 odst. 3),



b) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku

poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v

odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12,



c) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku

poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, který vstoupil do

likvidace v průběhu zdaňovacího období.".



107. § 27 písm. f) zní:



"f) movité kulturní památky a jejich soubory,".



108. V § 27 písm. h) se za slovo "převzatý" vkládá slovo "povinně".



109. V § 27 písm. i) se slova v závorce nahrazují slovy "např. ochranná

známka, technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti".



110. V § 27 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a připojuje

se písmeno j), které zní:



"j) inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku

zjištěné podle zvláštního předpisu.20)".



111. V § 29 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které

včetně poznámky č. 31b) zní:



"c) vstupní cenou nemovitých kulturních památek se rozumí cena stavby

zjištěná podle zvláštního předpisu^31b) bez přihlédnutí ke kategorii

kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně

uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby,



31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a

trvalých porostů.".



112. V § 29 odst. 1 se dosavadní písmeno c) označuje jako písmeno d),

které zní:



"d) reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštních předpisů nebo

soudním znalcem v ostatních případech; přitom u poplatníků, kteří mají

příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu

stanovit již při zahájení pronájmu.".



V poslední větě odstavce 1 se slova "až c)" nahrazují slovy "až d)".



113. V § 30 odst. 1 se v odpisové skupině 5 slova "50 let" nahrazují

slovy "45 let". V poslední větě se slova "v odstavcích 5 a 6" nahrazují

slovy "v odstavcích 6 až 8".



114. V § 30 odst. 2 se na konci druhé věty připojují tato slova: "s

výjimkou uvedenou v odstavci 12". Poslední věta se vypouští.



115. V § 30 odst. 4 se na konci připojuje tato věta:



"Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto

ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s

následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na

postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním

pronajímatelem (postupitelem).".



116. V § 30 odst. 5 se vypouštějí v první větě slova "a nehmotného

majetku" a slova "a nehmotný majetek" a ve druhé větě slova "a

nehmotného majetku".



117. V § 30 odst. 7 se slova v závorce "obor 411 8, 416, 535 4"

nahrazují slovy "ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem

28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40".



118. V § 30 se připojují nové odstavce 9 až 12, které včetně poznámek

č. 31c) a 31d) zní:



"(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny

nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni,

v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je

den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce

4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se

smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného

majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání.



(10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v

průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši

připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu

stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9.



(11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé

koruny nahoru.



(12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje



a) právní nástupce poplatníka,



b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku a nehmotného

majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm

nebo sídlem na území České republiky, u něhož byl tento majetek zahrnut

v obchodním majetku,



c) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem

tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky

spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý

společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v

obchodním majetku,



d) tichý společník u hmotného a nehmotného majetku nabytého vrácením

jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,



e) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku, který nabyl

bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů^31c) nebo bezúplatným

převodem v důsledku delimitace státních organizací,^31d)



f) nájemce u souboru movitých a nemovitých věcí (§ 28 odst. 2),



g) postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou

koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného,

kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu.



31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.

172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do

vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.



31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon ČNR č. 9/1993 Sb.,

o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.".



119. V § 31 odst. 1 se roční odpisové sazby v odpisové skupině 5 mění

takto:



"Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou

skupina odpisování odpisování vstupní cenu

5 1,0 2,25 2,25".



120. V § 32 odst. 1 se koeficient pro zrychlené odpisování

v odpisové skupině 5 mění takto:

"Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou

skupina odpisování odpisování zůstatkovou cenu

5 45 46 45".



121. V § 32 odst. 3 písm. a) se slova "této ceny" nahrazují slovy

"zvýšené zůstatkové ceny".



122. V § 33 odst. 1 se na konci vypouští tečka a připojují se tato

slova: "vymezeného v § 26 odst. 2 až 4, kterými se vstupní cena tohoto

majetku zvýšila ve zdaňovacím období o více než 10 000 Kč.".



123. § 34 zní:



"§ 34



Položky odčitatelné od základu daně



(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v

předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích

následujících bezprostředně po roce, v němž byla vykázána. U

poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se

daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty

veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové

ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle

společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je

komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část

základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající

komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na

jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je

rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské

smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u

daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se

nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.16)



(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst,

platí ustanovení § 23 až 33. U komanditní společnosti se daňová ztráta

snižuje o částku připadající komplementářům.20a)



(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst



a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy k

tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v

odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,



b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve

Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách

klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s

výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,



c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na

zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní

klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve

skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou

uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky.



Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v

poměrné výši podle vlastnických práv. Odpočet lze uplatnit v tom

zdaňovacím období, ve kterém poplatník uvedl hmotný majetek do

užívání.20) Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v

němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné

činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu.



(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím

období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka.

Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle

zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou,

vystavení evidenčního dokladu.



(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u



a) letadel, motocyklů a osobních automobilů, nejsou-li využívány

provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli autoškol na

základě vydané koncese,



b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem

29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a

rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo

obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických

antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1

(nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví,

ovoce a výrobky z nich zhotovené),



c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí

nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,



d) hmotného majetku nabytého darováním,



e) technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení

provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání,



f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného

příjmu.



(6) Možnost uplatnění odpočtu podle odstavce 3 je vázána na podmínky,

že nedojde k vyřazení majetku, s výjimkou vyřazení v důsledku škody

způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu

tohoto majetku, a to do tří let následujících po roce, kdy byl odpočet

uplatněn. Při nesplnění uvedených podmínek je poplatník povinen zvýšit

hospodářský výsledek o uplatněný odpočet v tom zdaňovacím období, kdy

podmínky porušil (§ 23 odst. 3).



(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce zaevidování

hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo

základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu) nižší než odpočet

podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v

nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně

(základ daně snížený o daňovou ztrátu).



(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o

nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O

odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.



(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti,

lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3

zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu

se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta

podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b)



(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se

rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v

jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.^19c) U poplatníka, který je

komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3

zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná

část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v

jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na

komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c)



(11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení

osvobození od daně.".



124. V § 35 odst. 1 písm. a) se slovo "pracovníka" nahrazuje slovem

"zaměstnance", za slovem "schopností" se vypouští čárka a připojují se

tato slova: "a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem

přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,".



125. § 35 odst. 1 písm. b) zní:



"b) částku 26 500 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní

schopností s těžším zdravotním postižením,".



126. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova "pracovníků" nahrazují slovy

"zaměstnanců".



127. § 35 odst. 2 včetně poznámek č. 34) a 34a) zní:



"(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční

přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a

zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním

postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl

celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka,

zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na

zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou

poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu

pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou

pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.^34) Vypočtený podíl se

zaokrouhluje na dvě desetinná místa.^34a)



34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška

Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro

zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních

režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva

práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní

doby.



34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.".



128. § 36 včetně poznámky č. 35) zní:



"§ 36



Zvláštní sazba daně



(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České

republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s

výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí



a) 25 %, a to



1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) body 1, 2, 4 a 6

s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v

odstavci 2 písm. c) a d),



2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou

uvedenou v písmenu b),



b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.



(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České

republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1

stanoveno jinak, činí



a) 25%, a to



1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů,

podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň

postaveným, kuponů a investičních kuponů,



2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z

účastí komanditistů na komanditních společnostech,



3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,



4. z podílu na zisku tichého společníka,



5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3

písm. a)],



6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s

ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku

členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c),



7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti,

společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní

společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu

c).



Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o

nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu,



8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a

vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou

úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci

mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u

bank.



Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí

výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění. Za podíly na zisku

podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité

ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu

s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního

jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením

omezeným nebo akciové společnosti,^35)



b) 20 %, a to



1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou

výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě

povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)],



2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10

odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží

[§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které

jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],



3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od

svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),



c) 15 %, a to



1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z

vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na

vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle

podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty,

devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],



2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o

zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [(§ 8

odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého

věku, sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)],



3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle

zvláštního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi

transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi

společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní

společnosti, které vznikly podle transformačního projektu při zániku

jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást

likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti,

společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě

komanditistů,



4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,



d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo

televize (§ 7 odst. 8).



(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v

tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v

odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé

cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od

jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu

daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě vkladového

účtu znějícího na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to

bez zaokrouhlení.



(4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových

listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm.

a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů

podílových fondů a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě

daně podle odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků ze státních

dluhopisů, připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve

prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím

období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo

podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se

stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě

dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Toto ustanovení

se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového příjmu z akcií

investičních fondů a z podílových listů je poplatník uvedený v § 2

odst. 3 a § 17 odst. 4.



(5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s

výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně

dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo

družstvu, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2

písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného

obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě

daně, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní

účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná

ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem

souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo

družstvu se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské

schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení

dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ

daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k

výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z

členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva.

Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividend nebo podílů

na zisku je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.



(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu,

považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního

fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 38a.



(7) U penzijních fondů,9a) podílových fondů a investičních fondů16)

zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z

prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,20a) dluhopisů s

předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na

vydání akcií,20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení.



35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".



129. § 38 odst. 1 zní:



"(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, se používají

kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty)

uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní

jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs.

Tento kurs se stanoví jako roční průměr kursu "střed" (devizy, valuty)

stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce

zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze

závislé činnosti a pro zápočet daně zaplacené v zahraničí.".



130. V § 38 odst. 2 se v první větě za slova "Při přepočtu" vkládají

tato slova: "základu daně a".



131. Za § 38 se vkládají nové § 38a, 38b, 38c, 38d, 38e a 38f, které

včetně poznámek č. 39), 39a), 40) a 41) zní:



"§ 38a



Zálohy



(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období.

Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí

posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací

období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v

následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh v

zálohovém období se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za

poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše

záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník

sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období

bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od

následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání

do účinnosti vyměření (doměření) daně.^39a) Zúčtování záloh se provádí

podle zvláštního zákona.^40)



(2) Zálohy neplatí poplatníci,^39) jejichž poslední známá daňová

povinnost^39a) nepřesáhla 20 000 Kč.



(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000

Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné

zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.

Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince.



(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100

000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň

na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové

povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého

kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však

splatná do 15. prosince.



(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000

000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve

výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné

do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však

splatná do 15. prosince.



(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně,

zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí

základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento

dílčí základ daně činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li

dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15

%, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu

daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků

15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5

v poloviční výši.



(7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího

období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro

placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se

týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední

známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se

počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a

násobí se dvanácti.



(8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do

té doby splatné nemění s výjimkou ustanovení odstavce 7.



(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil

činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj

zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo

ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí

správci daně podle zvláštního zákona.^41)



(10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy,

u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6, a na

příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze

závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník

současně jiné příjmy podrobené dani.



§ 38b



Minimální výše daně



Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí nebo

nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u

fyzické osoby více než 6000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo

zálohy na daň srážkou.



§ 38c



Zahraniční plátce daně



Plátcem daně^39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený

v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou

provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než

183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22

odst. 1 písm. c).



§ 38d



Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně



(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje

zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6. Srážku je povinen provést

plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání

nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o

závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.



(2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u

podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce

daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na

zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné

hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu

plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při

výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce

po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového

fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit

daň ke dni výplaty zálohy.



(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému

správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po dni, kdy byl

povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající

se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci

daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Srážka daně se provádí

ze základu daně stanoveného podle § 36.



(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně,

z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným

provedením srážky daně.



(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji

v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána

jako jeho dluh.



(6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně

vybírané srážkou.



(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst.

4 vydá správce daně "Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou" pouze

v tom případě, když u daně vybírané srážkou lze zjistit totožnost

poplatníka.



(8) Poplatníkovi, kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a

funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně

přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v

němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší

odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce

z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve

stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy

byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.



§ 38e



Zajištění daně



(1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit

daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků

majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako

zajištění daně.



(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit

správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve

prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 %

peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší

podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů.



(3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž

není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo

připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku

účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění

daně ve výši 10 % poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou

případů, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však o podíl

společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře

komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění daně

ve výši vypočtené podle § 16.



(4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž

není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně

při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka,

nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními

předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši



a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v

písmenu b), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§

22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění,

poukázání nebo připsání úroků u bank,



b) sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní

společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem nebo

bydlištěm v zahraničí na zisku.



(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za

zboží prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2

odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného

placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení.



(6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle předchozích

odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc

příslušnému správci daně poplatníka.



(7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně

považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou.



(8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle

předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto

rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce

daně.



(9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě

ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm

vymáhána jako jeho dluh.



§ 38f



Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí



(1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17 příjmy ze

zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň

zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů

připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí.



(2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika

uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení

dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním

státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve

druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího

zdanění.



(3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí

poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se sídlem nebo

bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v

České republice, pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé

provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního příjmu

poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze

základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro

poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce

2.



(4) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období

v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad

od zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou

výši zahraničního daňového základu nebo daně připadající na zdaňovací

období, za něž je daňové přiznání podáváno.



(5) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně

zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost vyšší, než jak

byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových předpisů.^39a)".



39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



132. Za § 38f se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:



"ČÁST ČTVRTÁ



ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ



Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob



§ 38g



Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob



(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které

jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 6000 Kč, pokud se

nejedná o příjmy od daně osvobozené a o příjmy, z nichž je daň vybírána

srážkou podle zvláštní sazby daně.



(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze

závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo

postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch

odst. 4), pokud není povinen podat daňové přiznání podle odstavce 3, a

jehož jiné příjmy, kromě příjmů od daně osvobozených a kromě příjmů, z

nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, nejsou vyšší než 2000 Kč.



(3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je

povinen podat daňové přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v

České republice stálou provozovnu, prostřednictvím které vykonává na

území České republiky činnost s výjimkou případů stálé provozovny

vzniklé v souvislosti s činnostmi uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c),

nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy.



(4) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou

předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je

daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů

též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník

daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.



§ 38h



Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z

funkčních požitků



(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy.

Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z

funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený

poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů

zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o



a) částky, které jsou od daně osvobozeny,



b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální

zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na

pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné") a u

poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též o snížení podle § 6 odst. 13

písm. b),



c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet

zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze

základu daně.



(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní

měsíc činí:

Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné mzdy

přesahující

od Kč do Kč

-- 5 000 15 %

5 000 10 000 750 Kč +20 % -"- 5 000 Kč

10 000 15 000 1750 Kč +25 % -"- 10 000 Kč

15 000 45 000 3 000 Kč +32 % -"- 15 000 Kč

45 000 90 000 12 600 Kč +40 % -"- 45 000 Kč

90 000 a výše 30 600 Kč +43 % -"- 90 000 Kč



(3) Záloha z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů

právnických osob se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve

výši 25 %. Záloha z mezd plynoucích současně od druhého a dalšího

plátce, u kterého poplatník neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu

daně (odstavec 8), ani nepodepsal prohlášení k dani na příslušné

zdaňovací období podle § 38k odst. 4, se bez ohledu na ustanovení

odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25 %, pokud nejde o příjmy zdaněné

podle § 6 odst. 4.



(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15

odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se

snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2),

jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním

zúčtování záloh za zdaňovací období.



(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru

bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce

vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý

měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se

zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.



(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu

najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte

zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento

způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto

způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.



(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy

(odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100

Kč na celé stokoruny nahoru.



(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za

stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž

poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně,

zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny,

a o pojistné.



(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými

zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen

podat přiznání podle § 38g.



(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v

delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh nejpozději do

pěti dnů po provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou úhrn

sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž

povinnost srazit zálohy vznikla.



(11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak.



§ 38ch



Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti a z funkčních požitků



(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu

pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd

zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi uvedenými plátci dodatečně v

době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo

funkci, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh

posledního plátce daně, u něhož uplatňoval nárok na nezdanitelné částky

ze základu daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího

období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá

nebo je povinen podat daňové přiznání k dani.



(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na

nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na

žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve

zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí. Nemůže-li

poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které

se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z

důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního

zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště

nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.



(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od

všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem

uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o

srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé

zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února

následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady,

roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.



(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh pro- vede plátce daně

nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených

poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo

vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník

pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově

sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně

poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen,

je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně

nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího

období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40)

místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního

zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.



§ 38i



Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z

funkčních požitků



(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno,

vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce

zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil

poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí

poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci,

nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně

nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.



(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši,

může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň

nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka

zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací

období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně

daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která

nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně

plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k

nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z

poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že

nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést,

vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka,

kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30

dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy

mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí

poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.



(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně

v nejbližším termínu pro odvod záloh.



(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést

správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.



§ 38j



Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z

funkčních požitků



(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží

zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené

podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací

období.



(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat



a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,



b) rodné číslo,



c) bydliště,



d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení

základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu

jejich uznání,



e) za každý kalendářní měsíc



1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo

v naturáliích,



2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě

1,



3. pojistné,



4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,



5. nezdanitelné částky základu daně,



6. zdanitelnou mzdu,



7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.



Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň

nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,



f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až

7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy.



(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které

byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání

žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které

jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii

vystaveného dokladu plátce uschová.



§ 38k



Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků



(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro

uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh

nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly.

K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním

měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci

daně prokázány. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že

poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se

připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž

budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání

je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode

dne nástupu do zaměstnání.



(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti

přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li

poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.



(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo

postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze

základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok

podle odstavce 1.



(4) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně,

podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně

nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,



a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek

ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,



b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc

zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze

základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce

daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u

jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze

základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za

stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný

poplatník,



c) zda je poživatelem starobního důchodu.



(5) Plátce daně provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně

přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k

nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za

bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15.

února za toto období písemné prohlášení o tom,



a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho

plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených

nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával

závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle

zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo

jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů

fyzických osob vyšší než 2000 Kč,



b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců

daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v

době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě

příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů,

které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy

podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z

funkčních požitků,



c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje

nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím

období vlastní příjem přesahující ročně hranici 24 000 Kč,



d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím

období nepřesáhla 24 000 Kč.



(6) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání

nezdanitelných částek ze základu daně a nepodepíše-li prohlášení ve

stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně

při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník nejpozději do 15.

února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.



(7) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání

nezdanitelných částek ze základu daně, je poplatník povinen oznámit je

písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den

kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu

ve mzdovém listě.



§ 38l



Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů

fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků



(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje

poplatník plátci daně



a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů,

popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání

existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených,

dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a

vnuků). Nejsou- -li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je

nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok

na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od

zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na

dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),



b) potvrzení školy a u žáků učilišť potvrzení učiliště, že



1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně

připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,



2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo

předepsaným výcvikem,



c) rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního

důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na

snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že

pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod,



d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka

(manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,



e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě

důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně

hranici stanovenou v § 15 odst. 2,



f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka

o tom, že



1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které

nepobírá invalidní důchod a nemůže se připravovat na budoucí povolání

nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní

stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je

schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek,



2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je invalidita, nebo jeho

žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů

jeho invalidity a při souběhu nároku na starobní, invalidní a částečný

invalidní důchod,



g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8).



(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) platí

trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu

uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník

předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu.

Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro

který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím

vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání

nezdanitelných částek ze základu daně.



(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních

poplatků.



§ 38m



Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob



Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za

které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že

nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají

poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou

předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a

příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36

odst. 1 až 6).".



133. Nadpis nad § 39 zní:



"ČÁST PÁTÁ".



134. V § 39 se vypouští písmeno c).



Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).



135. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část šestá.



136. V § 40 odst. 7 písm. d) se před slova "nehmotný majetek" vkládají

slova "úplatně pořízený".



137. Dosavadní zatřídění hmotného majetku a nehmotného majetku do

odpisových skupin podle předpokládané doby odpisování, které je

přílohou k zákonu České národní rady č. 586/1992 Sb., se nahrazuje

touto přílohou:



"Příloha



k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb.



Třídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin

ODPISOVÁ SKUPINA 1



Položka ^+) SKP ^+ +) Název ^+ + +)

(1--1) 01.21.13 Hovězí dobytek (skot)

plemenný

(1--2) 01.21.14 Hovězí dobytek (skot)

chovný

(1--3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné

(1--4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné

(1--5) 01.22.14 Jen: osli, muly a mezci

chovní a plemenní

(1--6) 01.23.12 Vepřový dobytek plemenný

(1--7) 01.23.13 Vepřový dobytek chovný

(1--8) 01.24.16 Jen: hejna husí

(1--9) 01.24.17 Jen: hejna husí

(1--10) 25.24.25 Ochranné pokrývky hlavy

(přilby) z plastů

(1--11) 25.24.27 Kancelářské a školní

potřeby z plastů

(1--12) 26.15.23 Laboratorní sklo a sklo pro

zdravotnictví a farmaceutické

účely

(1--13) 26.24.1 Laboratorní chemická

a technická keramika

(1--14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné

kameny, brusné kotouče

a podobné výrobky

(1--15) 28.62 Nástroje a nářadí

kromě: nástrojů na strojní tváření za

tepla SKP 28.62.50

(1--16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv

(1--17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání,

rozstřikování a rozprašování pro

zemědělství a zahradnictví

(1--18) 29.32.50 Samonakládací a samovýklopné

přívěsy a návěsy pro zemědělské

účely

(1--19) 29.32.65 Stroje a zařízení pro pěstování

chmele, révy vinné, ovoce a dřevin,

pro zrychlený pěstební proces,

ošetřování luk a trávníků (kromě

žacích), pěstování léčivých rostlin

(1--20) 29.40.5 Ruční mechanizované nářadí a nástroje

(1--21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače

(1--22) 32.20.11 Jen: -- studiová záznamová a

reprodukční technika

-- přístroje pro radiotelefonii

(1--23) 32.20.12 Televizní kamery

(1--24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro drátovou

telefonii a telegrafii (včetně faxů)

(1--25) 32.30.11 Jen: přijímací přístroje pro

radiotelefonii nebo radiotelegrafii

jinde neuvedené

(1--26) 32.30.44 Jen: přijímací přístroje pro

radiotelefonii nebo radiotelegrafii

jinde neuvedené

(1--27) 33.2 Měřicí, kontrolní, navigační a jiné

přístroje kromě: přesných vah,

kreslicích a rýsovacích přístrojů

a přístrojů pro měření délky

v terénu v SKP 33.20.3

(1--28) 33.3 Zařízení pro řízení průmyslových

procesů

(1--29) 34.10.2 Dvoustopá motorová vozidla

osobní

(1--30) 34.10.3 Motorová vozidla sloužící k přepravě

deseti a více osob (autobusy)

kromě: trolejbusů a elektrobusů

(1--31) 34.10.4 Jen: motorová vozidla pro nákladní

dopravu pro jmenovité užitečné

zatížení do 1,5 t (dodávková)

(1--32) 34.10.53 Vozidla speciální (pro jízdu na

sněhu, golfových hřištích apod.)

(1--33) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a

malodrážní

(1--34) 35.42 Jízdní kola

(1--35) 36.63.2 Psací potřeby

(1--36) 36.63.74 Nástroje, přístroje a modely určené

k předváděcím účelům

(1--37) 36.63.76 Umělé květiny, listoví, ovoce a

výrobky z nich zhotovené

(1--38) 36.63.77 Zejména: - pomůcky pro ochranu

trupu, dýchadel, končetin

- pomůcky učební kromě

plastových v SKP 25.24.27

(1--39) 72.20 Nehmotný majetek: počítačové

programy (software) - jen magnetická

média s instrukcemi pro

počítače a znalosti, popř. zkušenosti

podobné povahy





ODPISOVÁ SKUPINA 2



Položka SKP Název

(2--1) 01.22.13 Koně (užitkoví, plemenní, chovní)

(2--2) 17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky

zejména: lodní plachty, stany, padáky

(2--3) 17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové

krytiny (nespojené se stavebním

dílem)

(2--4) 17.52 Jen: lana a síťované výrobky

(2--5) 17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely

(2--6) 19.2 Galanterní, sedlářské a technické

výrobky z přírodních a kompozitních usní

(2--7) 20.30.20 Konstrukce a stavební části (celky)

ze dřeva

zejména: prefabrikované buňky, pokud

nejsou samostatnými stavebními

díly (objekty) nebo

technologickým zařízením

(2--8) 22.11 Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy

a podobně

(2--9) 25.23.20 Konstrukce a stavební části (celky)

z plastů

zejména: prefabrikované buňky, pokud

nejsou samostatnými stavebními díly

(objekty) nebo technologickým zařízením

(2--10) 25.24 Ostatní výrobky z plastů

kromě: - ochranných pokrývek

hlavy (přilby)

v SKP 25.24.25

- školních a kancelářských

potřeb v SKP 25.24.27

(2--11) 28.61 Nožířské zboží

(2--12) 28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za

tepla

(2--13) 28.63.1 Závěry a závěrové rámy s vestavěnými

zámky

(2--14) 28.71 Ocelové nádoby o objemu menším

než 300 litrů

zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě

(2--15) 28.72 Drobné kovové obaly

zejména: hliníkové sudy, barely apod.,

zásobníky, z jakéhokoliv materiálu

o objemu menším než 300 litrů

(2--16) 28.73.1 Výrobky z drátu

zejména: lana a pásy

(2--17) 29.11.11 Lodní motory

(2--18) 29.12.2 Čerpadla a zdviže na kapaliny

(2--19) 29.22.14 Jen: jeřáby stavební (konstruované

pro stavebnictví)

(2--20) 29.22.17 Jen: transportní zařízení pro

přepravu kusových materiálů

(2--21) 29.22.18 Jen: transportní zařízení pro

přepravu kusových materiálů

(2--22) 29.23.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná

čerpadla

kromě: těchto zařízení pro

domácnost

(2--23) 29.24.1 Jen: zařízení pro úpravu vod

o kapacitě 2000 ekvivalentních

obyvatel

(2--24) 29.24.2 Stroje a zařízení k čištění lahví,

balení, vážení, stříkací

a rozstřikovací stroje

zejména: osobní a ostatní váhy,

hasicí zařízení, tryskací

zařízení, obalovací

zařízení

(2--25) 29.24.31 Odstředivky jinde neuvedené

(2--26) 29.24.32 Kalandry nebo jiné válcovací stroje

(s výjimkou strojů pro válcování

kovů nebo skla)

(2--27) 29.24.33 Prodejní automaty

(2--28) 29.24.40 Stroje, přístroje a laboratorní

zařízení jinde neuvedené ke

zpracování materiálů postupy

spočívajícími ve změně teploty

(2--29) 29.24.6 Myčky nádobí průmyslové

(2--30) 29.31 Traktory pro zemědělství a lesnictví

(2--31) 29.32 Ostatní stroje pro zemědělství

a lesnictví

kromě: - rozmetadel mrvy

a umělých hnojiv v SKP 29.32.14

- mechanických přístrojů

ke stříkání, rozstřikování

a rozprašování tekutin

a prášků v SKP 29.32.40

- samonakládacích

a samovýklopných

přívěsů, návěsů

a nástaveb pro hnojení

a přípravu hnojiv

v SKP 29.32.50

- zařízení pro pěstování

chmele, révy vinné,

ovoce a dřevin, pro

zrychlený pěstební

proces, ošetřování luk

a trávníků (kromě

žacích), pro pěstování

léčivých rostlin, zařízení

servisní a kontrolní pro

stroje ke hnojení v SKP 29.32.65

(2--32) 29.40 Obráběcí stroje, lisy a strojírenská

zařízení

kromě: ručního mechanizovaného

nářadí a nástrojů

v SKP 29.40.5

(2--33) 29.52.1 Stroje pro hlubinné dolování

(2--34) 29.52.2 Stroje pro přemísťování zeminy

a povrchové dobývání

kromě: kolesových rypadel

a zakladačů

(2--35) 29.52.3 Ostatní stroje pro povrchové

dobývání

(2--36) 29.52.4 Stroje pro práci s nerostnými

hmotami a na tvarování odlévacích

forem

(2--37) 29.52.50 Pásové traktory

(2--38) 29.53.1 Stroje pro potravinářský průmysl

a pro zpracování tabáku

(2--39) 29.54 Stroje pro textilní, oděvní

a kožedělný průmysl (včetně šicích

strojů pro domácnost)

(2--40) 29.56 Ostatní účelové stroje (kromě strojů

pro domácnost)

zejména: - stroje pro tisk,

brožování a vazbu knih

a ofsetové tiskařské

stroje v SKP 29.56.1

- ždímačky prádla v SKP 29.56.21

- sušicí stroje

průmyslové v SKP 29.56.22

- stroje pro zpracování

kaučuku a plastů v SKP 29.56.23

- stroje pro zpracování

skla v SKP 29.56.25

- účelové stroje pro

výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25

(2--41) 29.60.13 Revolvery, pistole a jiné střelné

zbraně včetně loveckých

(2--42) 29.71 Elektrické přístroje pro domácnost

(2--43) 29.72 Neelektrické přístroje pro

domácnost

(2--44) 31.10.31 Jen: elektrická generátorová

soustrojí s pístovým

vznětovým motorem pro

kombinovanou výrobu

elektrické energie a tepla do

2,5 MW elektrického výkonu

(2--45) 31.10.31 Jen: generátorová soustrojí

se zážehovými a spalovacími

motory a ostatní generátorová

soustrojí pro kombinovanou

výrobu elektrické energie

a tepla nad 2,5 MW

elektrického výkonu

(2--46) 31.4 Akumulátory, galvanické články

a baterie

(2--47) 31.50 Svítidla

zejména: lampy, světelné reklamy

a znaky, lustry, světlomety

(2--48) 31.61.22 Spouštěče (též pracující jako

samostatné generátory), ostatní

generátory a ostatní přístroje

a zařízení

(2--49) 31.62 Ostatní elektrické vybavení

zejména: - akustické, vizuální

a signalizační zařízení

- ochranná, zabezpečovací,

návěstní apod. zařízení

(2--50) 32.20 Televizní a rozhlasové vysílače

a přístroje pro drátovou telefonii

a telegrafii

kromě: - televizních kamer v SKP

32.20.12

- studiové záznamové

a reprodukční techniky

v SKP 32.20.11

- přístrojů pro

radiotelefonii v SKP

32.20.11

- elektrických přístrojů

pro drátovou telefonii

a telegrafii v SKP 32.20.20

(2--51) 32.30 Televizní a rozhlasové přijímače,

přístroje pro záznam a reprodukci

zvuku nebo obrazu apod. zařízení

a příslušenství (včetně antén

a parabolických antén všech druhů)

kromě: přijímacích přístrojů pro

radiotelefonii nebo

radiotelegrafii v SKP

32.30.11 a 32.30.44

(2--52) 33.10 Zdravotnické a chirurgické přístroje

a zařízení a přístroje pro

ortopedické účely

(2--53) 33.20.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací

přístroje a přístroje pro měření

délky v terénu

(2--54) 33.4 Optické přístroje

zejména: dalekohledy, optické

mikroskopy, lasery,

zařízení a přístroje

s tekutými krystaly,

fotopřístroje,

kinokamery, promítací

přístroje, zvětšovací

a zmenšovací přístroje,

fotoblesky, promítací

plátna, vybavení

fotolaboratoří, čtecí

přístroje

(2--55) 33.50.1 Hodiny a hodinky

(2--56) 34.10.3 Jen: trolejbusy a elektrobusy

(2--57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní

dopravu

kromě: motorových vozidel pro

nákladní dopravu pro

jmenovité užitečné zatížení

do 1,5 t (dodávkových)

(2--58) 34.10.51 Terénní vyklápěcí vozy (dampry)

(2--59) 34.10.52 Jeřábové automobily

(2--60) 34.10.54 Motorová vozidla pro speciální

použití, jinde neuvedená

(2--61) 34.20.2 Přívěsy, návěsy, kontejnery

(2--62) 34.30.20 Ostatní samostatné předměty pro

motorová vozidla

(2--63) 35.12 Rekreační a sportovní čluny

(2--64) 35.30 Letadla a kosmické lodě, včetně

družic

(2--65) 35.41 Motocykly včetně kol

s pomocným motorkem

(2-66) 35.43 Invalidní vozíky

(2--67) 35.50.1 Ostatní vozidla bez mechanického

pohonu jinde neuvedená

(2--68) 36.1 Nábytek

(2--69) 36.3 Hudební nástroje

(2--70) 36.4 Sportovní potřeby

(2--71) 36.50.4 Výrobky pro lunaparky, pro stolní

nebo společenské hry

(2--72) 36.63.1 Kolotoče, houpačky, pouťové

atrakce, střelnice apod.

(2--73) - Nehmotný majetek:

licence, předměty práv

průmyslového vlastnictví apod.,

technické nebo jiné hospodářsky

využitelné znalosti



ODPISOVÁ SKUPINA 3



Položka SKP Název

(3--1) 26.61.20 Konstrukce a stavební části (celky)

z betonu a železobetonu

zejména: prefabrikované

prostorové buňky - dílce, pokud nejsou

samostatnými stavebními díly (objekty)

nebo technologickým zařízením

(3--2) 28.11.10 Konstrukce a stavební části (celky)

z kovů

zejména: prefabrikované buňky

(plechové),

pokud nejsou

samostatnými stavebními

díly (objekty) nebo

technologickým zařízením

(3--3) 28.11.21 Konstrukce kovové nosné pro mosty

zejména: samostatné mostní

konstrukce, určené

k přemísťování, tj. pokud

nejsou stavebními objekty

(3--4) 28.11.22 Konstrukce stožárů, sloupů a

pilířů z oceli a železa

zejména: samostatné konstrukce

určené k přemísťování,

tj. pokud nejsou

stavebními objekty

(3--5) 28.11.23 Ostatní konstrukce kovové

zejména: konstrukce chmelnic

(3--6) 28.21 Nádrže, zásobníky a kontejnery

z kovů s objemem nad 300 litrů

(3--7) 28.30 Parní kotle a pomocná zařízení,

kondenzátory, jaderné reaktory

(3--8) 28.75.21 Trezory a pancéřové skříně

(3--9) 28.75.22 Kartotékové kovové skříně

a podobné výrobky kovové

(3--10) 28.75.24 Dekorativní sochy, sošky

a podobné předměty kovové

(3--11) 28.75.27 Ostatní výrobky z obecných kovů

jinde neuvedené

(3--12) 28.75.3 Meče, tesáky, bodáky apod.

(3--13) 29.11.12 Jen: zážehové spalovací pístové

motory, vratné, rotační motory

(3--14) 29.11.13 Pístové vznětové motory s vnitřním

spalováním

(3--15) 29.11.2 Turbíny

(3--16) 29.12.1 Hydraulické a pneumatické pohony

a motory

(3--17) 29.12.3 Vzduchová čerpadla, vývěvy,

kompresory a ventilátory

(3--18) 29.21.1 Pece a hořáky průmyslové

a laboratorní a související

zařízení

(3--19) 29.22.11 Kladkostroje a těžní zařízení

(3--20) 29.22.12 Navíjecí zařízení a rumpály včetně

pro práce pod zemí

(3--21) 29.22.13 Zvedáky a zdvihací zařízení

ke zvedání vozidel

(3--22) 29.22.14 Jeřáby

kromě: stavebních

(3--23) 29.22.15 Stohovací vozíky a malé tahače

(3--24) 29.22.16 Výtahy, skipové výtahy, eskalátory,

pohyblivé chodníky

(3--25) 29.22.17 Pneumatické dopravníky

a ostatní dopravníky

kromě: transportních zařízení pro

přepravu kusových

materiálů

(3--26) 29.22.18 Ostatní zdvihací, manipulační,

nakládací nebo vykládací zařízení

(3--27) 29.23.11 Výměníky a zkapalňovače plynů

(3--28) 29.23.12 Klimatizační zařízení

(3--29) 29.23.14 Stroje a přístroje pro filtrování

a čištění plynů jinde neuvedené

(3--30) 29.23.2 Ventilátory s výjimkou stolních

(3--31) 29.24.1 Plynové generátory, destilační,

filtrační nebo rektifikační zařízení

kromě: zařízení pro úpravu vod

o kapacitě 2000 ekvivalentních

obyvatel

(3--32) 29.51 Stroje pro metalurgii

(3--33) 29.52.2 Jen: rypadla kolesová a zakladače

(3--34) 29.55 Stroje pro výrobu a konečnou

úpravu papíru, kartónu a lepenky

(3--35) 31.10 Elektromotory, generátory

a transformátory

kromě: generátorových soustrojí

v SKP 31.10.31 a 31.10.32

pro kombinovanou výrobu

elektrické energie a tepla

do 2,5 MW elektrického

výkonu

(3--36) 31.2 Elektrická rozvodná a spínací

zařízení

(3--37) 32.10.1 Elektrické kondenzátory

(3--38) 35.11 Lodě pro osobní a nákladní dopravu

včetně cisternových, rybářských,

požárních a tlačných, remorkérů,

plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí

plošiny a ostatní plavidla

(3--39) 35.20 Železniční lokomotivy, tramvaje,

vozy metra a vozový park kolejové

dopravy

kromě: vozíků kolejových důlních

malodrážních

(3--40) -- Pěstitelské celky trvalých porostů

s dobou plodnosti delší než tři

roky29)

(3--41) 46.21.15 Jen: skleníky pro pěstování rostlin

(3--42) -- Nehmotný majetek:

patenty



ODPISOVÁ SKUPINA 4 ^+ + + +)



Položka SKP Název

(4--1) 46.21.1 Jen: domy a budovy

-- ze dřeva a plastů

-- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu

(4--2) 46.21.3 Vedení dálková:

-- trubní (plynovody, ropovody,

vodovody, parovody, horkovody

a ostatní produktovody)

-- elektrická trakční, nadzemní,

podzemní, komunikační

(4--3) 46.21.4 Vedení místní:

-- trubní (vodovody, kanalizace,

energetická vedení apod.)

-- elektrická (nadzemní, podzemní,

komunikační)

(4--4) 46.21.51 Díla energetická výrobní, včetně

domů, budov a staveb na

povrchových dolech

(4--5) 46.21.52 Jen: věže a stožáry, věžové

zásobníky (sila)

(4--6) 46.21.61 Jen: tribuny stadionů ze dřeva

a plastů

(4--7) 46.21.62 Jen: bazény plavecké a koupaliště

ze dřeva a plastů

(4--8) 46.21.63 Jen: budovy pro sport a rekreaci ze

dřeva a plastů

(4--9) 46.21.64 Jen: - díla inženýrská a budovy

jinde neuvedené ze dřeva

a plastů (např. oplocení, valy

samostatné)

-- konstrukce vinic

(4--10) 46.23.13 Jen: svršek železničních a dalších

kolejových drah a dráhy

visuté, skrývkové a uhelné

koleje pevné na

povrchových dolech

(4--11) 46.25.6 Průmyslové komíny





ODPISOVÁ SKUPINA 5 ^+ + + +)



Položka SKP Název

(5--1) 46.21.1 Domy a budovy

kromě: - ze dřeva a plastů

- na povrchových dolech,

vázané na životnost dolu

- skleníků pro pěstování

rostlin

(5--2) 46.21.21 Mosty a visuté dálnice

(5--3) 46.21.22 Tunely a podzemní objekty

s výjimkou důlních

(5--4) 46.21.52 Jen: stavby výrobní s výjimkou budov

(např. základy strojů, konstrukce

výrobní a podpěrné, dráhy lanové)

kromě: věží, stožárů, věžových

zásobníků

(5--5) 46.21.61 Tribuny stadionů

kromě: ze dřeva a plastů

(5--6) 46.21.62 Bazény plavecké a koupaliště

kromě: ze dřeva a plastů

(5--7) 46.21.63 Budovy pro sport a rekreaci

kromě: ze dřeva a plastů

(5--8) 46.21.64 Díla inženýrská a budovy jinde

neuvedené

kromě: - ze dřeva a plastů

- konstrukcí vinic

(5--9) 46.23.11 Dálnice, ulice, silnice, stezky

(5--10) 46.23.13 Jen: spodek drah železničních

kromě: spodku skrývkových

a uhelných kolejí pevných

na povrchových dolech

(5--11) 46.23.14 Dráhy letištní

(5--12) 46.23.2 Plochy pro sportovní a rekreační

účely

(5--13) 46.24 Díla vodní

(5--14) 46.25.2 Jímání vody (studny)

(5--15) 46.3 Ostatní stavební díla



+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 5) a pořadové číslo.



++) SKP = kód "Standardní klasifikace produkce" včetně "Klasifikace

stavebních děl" zavedena Českým statistickým úřadem (opatření z 1. 11.

1993 č.j. 1174/93-3010) pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky

odpisové skupiny. Je-li dále uvedený "Název" s ohledem na stručnost

textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka SKP (oddíl,

pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není výslovně

stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP.



+++) Název = významové zpřesnění názvů položek SKP pro účely definice

hmotného a nehmotného majetku (např. vypuštění slov "díly",

"instalace", "opravy a údržba"), jakož i upravené texty více

zpřesňující obsah oddílů, skupin a podskupin SKP -- lépe vyjadřující

konkrétní obsah vyšších stupňů třídění SKP apod. -- s převážným

použitím textace SKP.



++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou

zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho

funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí

být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by

došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla

součástí celkové dodávky stavebního díla.



Čl.II



zrušen



Čl.III



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, se

příjmy, jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem zdaňovacího období

roku 1995 nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období roku 1994,

považují za příjmy toho z uvedených zdaňovacích období, ke kterému je

poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.



2. Ve zdaňovacím období roku 1995 může poplatník uplatnit výdaje

(náklady) na spotřebu pohonných hmot silničních motorových vozidel23b)

zahrnutých v majetku poplatníka podle § 24 odst. 2 písm. k) a § 24

odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994,

pokud tak učiní u všech silničních motorových vozidel za celé zdaňovací

období.



3. vypuštěn



4. U příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bodech 1 až 4 zákona č.

586/1992 Sb., o jejichž rozdělení bylo rozhodnuto valnou hromadou,

členskou schůzí nebo rozhodnutím investiční společnosti do 31. prosince

1994, je plátce daně, pokud nebyla daň již sražena, povinen srazit daň

nejpozději do 30. června 1995, bez ohledu na den skutečné výplaty.



5. Roční zúčtování za rok 1994 podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb.

provede plátce na žádost poplatníka, který kromě příjmů od daně

osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně

neměl za rok 1994 jiné příjmy přesahující 2000 Kč a v roce 1994 pobíral

mzdu, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně,

současně od více plátců. Při použití § 38ch se mzdy pobírané současně

od více plátců posuzují stejně jako mzdy od předchozích plátců a

nepoužije se § 38ch odst. 4 poslední věta. Vznikne-li z ročního

zúčtování u takového poplatníka nedoplatek vyšší než 50 Kč, srazí jej

plátce daně poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího

období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce

daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu

nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle právních předpisů

srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště

poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu

řízení, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí

poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. Pokud poplatník

pobírající v roce 1994 mzdu, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů

zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, současně od více plátců

nepožádá o roční zúčtování za rok 1994, je povinen podat daňové

přiznání.



6. Nájemné podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb. sjednané

ve zdaňovacím období roku 1993 poplatníky, kteří účtují v soustavě

jednoduchého účetnictví, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení

příjmů v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné

zdaňovací období.



7. Pro samostatné movité věci vymezené v § 26 odst. 2 zákona č.

586/1992 Sb., které byly do 31. prosince 1994 odpisovány jako součást

budov a staveb, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince

1994, a to do doby vyřazení těchto věcí z užívání.



8. Pro příjmy z prodeje z cenných papírů nabytých před 1. lednem 1995

se použijí ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31.

prosince 1994.



9. V případech, kdy nebyly splněny podmínky pro osvobození odložené

daně podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů

obyvatelstva, je poplatník povinen odloženou daň doplatit nejpozději ve

lhůtě pro podání přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém došlo k

nesplnění podmínek pro uplatnění odkladu, nebylo-li rozhodnutím správce

daně stanoveno jinak.



10. Při stanovení záloh v roce 1995 na období předcházející poslednímu

termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1994 se

postupuje podle právních předpisů, které upravovaly placení záloh do

31. prosince 1994.



11. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění

tohoto zákona, umožňující odpis nevypořádané části pohledávky vzniklé

podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v

oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s

kurzovými opatřeními do nákladů, se použije za zdaňovací období roku

1994 a roku 1995.



12. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve

znění tohoto zákona, se nepoužije v případech, kdy celková částka úvěrů

a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na

území České republiky a neúčastní se přímo nebo nepřímo na vedení,

kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, nepřesáhne



a) v roce 1995 dvacetipětinásobek výše vlastního jmění,



b) v roce 1996 dvacetinásobek výše vlastního jmění,



c) v roce 1997 patnáctinásobek výše vlastního jmění.



13. U hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého obchodní

společností nebo družstvem vkladem společníka nebo členem družstva do

31. prosince 1994 za podmínky převedení vlastnických práv k tomuto

majetku do 31. prosince 1994 se při uplatňování odpisů z tohoto majetku

postupuje podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31.

prosince 1994. Obdobně postupuje i poplatník, který nabyl majetek

vkladem tichého společníka, nebo tichý společník, který nabyl majetek

vrácením svého vkladu do 31. prosince 1994.



14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a

ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku

1995, pokud tento zákon nestanoví jinak.



15.



zrušen



16. Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 534/1992 Sb., o výpočtu

záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních

požitků.



Čl.IV



Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce

zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.



Čl.V



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.



Uhde v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.