266/1997 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. listopadu 1994 byla v

Bonnu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou

Německo o společných státních hranicích. Se Smlouvou vyslovil souhlas

Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 23. června 1997.



Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 31 odst. 2 dnem 1.

září 1997. Tímto dnem pozbyly platnosti:



- Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních

vodních tocích a o výměně části území v pruském dílu

československo-německé hranice ze dne 31. ledna 1930 č. 218/1933 Sb.,



- Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních

tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně části území na

hranicích ze dne 27. září 1935 č. 212/1937 Sb.,



- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou

demokratickou republikou o společných státních hranicích ze dne 3.

prosince 1980, s výjimkou hraniční dokumentace uvedené v její příloze,

č. 112/1982 Sb.



České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.



SMLOUVA mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o

společných státních hranicích



Česká republika a Spolková republika Německo, vedeny přáním udržovat

hranice mezi oběma státy zřetelné



a upravit otázky s tím související,



s přáním prohlubovat přátelskou spolupráci mezi oběma státy, se dohodly

takto:



ČÁST I



PRŮBĚH STÁTNÍCH HRANIC



Čl.1



(1) Státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou

Německo probíhají od styku státních hranic smluvních států se státními

hranicemi Polské republiky v hraničním vodním toku Lužická Nisa

(nepřímo vyznačen třemi monolity ve tvaru trojbokých komolých jehlanů)

ke styku státních hranic smluvních států se státními hranicemi Rakouské

republiky pod vrchem Plechý (trojstátní hraniční znak).



(2) Česko-německé státní hranice tvoří:



a) část hranic se Svobodným státem Sasko, rozdělená na hraniční úseky I

až XXIII;



b) část hranic se Svobodným státem Bavorsko, rozdělená na hraniční

úseky I až XII.



Čl.2



(1) Průběh státních hranic určuje:



a) v části hranic se Svobodným státem Sasko hraniční dokumentace o

průběhu a vyznačení společných státních hranic, která je přílohou

Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Německou

demokratickou republikou o společných státních hranicích ze dne 3.

prosince 1980, a to podle stavu ke dni 18. listopadu 1988;



b) v části hranic se Svobodným státem Bavorsko hraniční dokumentární

dílo z roku 1937 podle Zápisu o skončení hraničního dokumentárního díla

v bavorském dílu hranic československo-německých ze dne 9. listopadu

1937 a -- pokud jde o pohyblivé státní hranice -- změny, které nastaly

od té doby podle Smlouvy mezi republikou Československou a Německou

Říší o hraničních tocích na saském a bavorském úseku hranic a o výměně

části území na hranicích z 27. září 1935, jakož i podle zásad, na něž

se tato smlouva odvolává.



(2) Smluvní státy budou v době co nejkratší aktualizovat hraniční

dokumentaci uvedenou v odstavci 1 písm. a) a na podkladě již

provedeného nového zaměření nahradí hraniční dokumentární dílo uvedené

v odstavci 1 písm. b). Výsledkem těchto prací bude aktuální hraniční

dokumentární dílo česko-německých státních hranic, které bude potvrzeno

samostatnou smlouvou.



Čl.3



Státní hranice ohraničují výsostná území obou smluvních států jak na

zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským

povrchem. Tato zásada platí i pro průběh státních hranic v nadzemních i

podzemních stavbách a zařízeních všeho druhu.



Čl.4



(1) Státní hranice probíhají jako nepohyblivé:



a) po přímých spojnicích od jednoho hraničního bodu k nejbližšímu

následujícímu doloženému v hraničním dokumentárním díle měřickými

hodnotami nebo



b) středem hraničních silnic, cest a příkopů, vyplývajících z

hraničního dokumentárního díla.



(2) Hraniční silnice, cesty a příkopy jsou popsány v hraničním

dokumentárním díle. Jakékoliv změny hraničních silnic, cest a příkopů

nemají vliv na průběh státních hranic, pokud nebude zvláštní dohodou

smluvních států stanoveno jinak.



Čl.5



(1) V hraničních vodních tocích, s výjimkou Labe a Ohře, tvoří státní

hranice střednice hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a

jsou pohyblivé.



(2) Střednice hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene je

vyrovnaná plynulá čára, která je od obou břehových linií vodního toku

stejně vzdálena.



(3) Hlavním ramenem hraničního vodního toku je rameno, které při

středním stavu vody vykazuje největší průtok.



(4) Za břehové linie se považují čáry smáčení mezi hraničním vodním

tokem a přilehlým územím při středním stavu vody. Nemohou-li být

břehové linie bezpečně zjištěny, pokládají se za ně zpravidla čáry,

které tvoří okraj trvalého rostlinného porostu podél hraničního vodního

toku.



Čl.6



(1) V hraničních vodních tocích při přirozených změnách menšího rozsahu

sledují státní hranice trvale střednici vodního toku.



(2) Při přirozených změnách většího rozsahu, jakož i při změnách

umělých probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před nastalou

změnou, dokud se smluvní státy nedohodnou na jiném průběhu státních

hranic.



(3) Změní-li se poloha pohyblivých státních hranic v místech, kde

přecházejí v nepohyblivé, určí místo přechodu svým rozhodnutím Stálá

česko-německá hraniční komise.



Čl.7



(1) Na hraničním vodním toku Labi jsou státní hranice určeny střednicí

plavební dráhy a jsou pohyblivé. Přizpůsobují se přirozeným změnám

střednice plavební dráhy.



(2) Střednicí plavební dráhy se rozumí vyrovnaná plynulá čára, která je

stejně vzdálena od obou čar ohraničujících plavební dráhu.



(3) Plavební dráhou se rozumí nejhlubší část koryta řeky užívaná pro

plavbu lodí, ohraničená souvisle probíhajícími čarami a zaměřená

příčnými profily.



Čl.8



Státní hranice v Ohři probíhají jako nepohyblivé hranice tak, jak jsou

znázorněny v hraničním dokumentárním díle.



Čl.9



(1) Smluvní státy se zavazují udržovat vody, ve kterých probíhají

státní hranice, podle možnosti tak, aby nedocházelo ke změnám jejich

polohy, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodářské nebo ekologické

zájmy. Článek 6 odst. 1 zůstává tímto nedotčen.



(2) Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 není dotčeno společné užívání

těchto vod oběma smluvními státy.



ČÁST II



ZAMĚŘOVÁNÍ A VYZNAČOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC



Čl.10



Smluvní státy se zavazují, že budou zaměřováním a vyznačováním státních

hranic pečovat o to, aby průběh hranic byl vždy jasně zřetelný a

geodeticky zajištěný. Zavazují se, že budou podle podmínek této smlouvy

udržovat a podle potřeby obnovovat hraniční znaky a aktualizovat

hraniční dokumentární dílo.



Čl.11



(1) Potřebné měřické odborníky a pomocné technické pracovníky pro

zaměřování a vyznačování státních hranic poskytne každý smluvní stát na

své náklady.



(2) Další pracovní síly, jakož i potřebné materiálové vybavení, vozidla

a přístroje (například stroje, nářadí a měřické přístroje) poskytne

každý smluvní stát na vlastní náklady takto:



- Česká republika



v části hranic se Svobodným státem Sasko pro hraniční úseky I, II, V,

IX, X, XIII, XIV, XVII, XVIII, XXI, XXII a v části hranic se Svobodným

státem Bavorsko pro hraniční úseky II, III, VI, VII, IX, X;



- Spolková republika Německo



v části hranic se Svobodným státem Sasko pro hraniční úseky III, IV,

VI,VII, VIII, XI, XII, XV, XVI, XIX, XX, XXIII a v části hranic se

Svobodným státem Bavorsko pro hraniční úseky I, IV, V, VIII, XI, XII.



(3) Ustanovení odstavce 2 se po vzájemné dohodě nepoužije, pokud to

bude třeba z důvodů hospodárnosti a účelnosti. Přitom je třeba usilovat

o vyrovnání oboustranných výkonů.



Čl.12



(1) Je-li poškozen nebo zničen hraniční znak, hradí veškeré náklady na

jeho opravu nebo obnovu smluvní stát, který je za tento hraniční znak

odpovědný podle článků 10 a 11. Veškeré nároky vůči škůdci přecházejí

na tento smluvní stát.



(2) Pokud bude na základě stavebních prací třeba provést zaměřovací

nebo vyznačovací práce, přísluší smluvním státům nároky na náhradu vůči

staviteli, pokud není vnitrostátně povinna hradit náklady jiná třetí

osoba.



Čl.13



(1) Smluvní státy přezkouší každých deset let společně hraniční znaky a

zajistí odstranění zjištěných nedostatků.



(2) První společné přezkoušení hraničních znaků bude zahájeno

nejpozději pět let po vstupu této smlouvy v platnost.



(3) Zaměření hraničních vodních toků se provede při každém druhém

společném přezkoušení hraničních znaků.



Čl.14



(1) Vyžaduje-li to zřetelnost státních hranic, učiní smluvní státy

potřebná opatření i mimo rámec společných pravidelných přezkoušení

hraničních znaků.



(2) Prohlásí-li jeden smluvní stát, že byl hraniční znak přemístěn,

přezkouší smluvní státy polohu tohoto hraničního znaku i mimo

pravidelné společné přezkoušení a v případě potřeby přemístí hraniční

znak na správné místo.



(3) Změní-li hraniční vodní tok podstatně svoji polohu, může každý

smluvní stát požádat o zjištění průběhu státních hranic v tomto úseku a

jeho doložení v odpovídajících hraničních dokumentech.



Čl.15



(1) Vlastníci a uživatelé pozemků, nadzemních a podzemních staveb a

zařízení, které se nacházejí na státních hranicích nebo v jejich

blízkosti, jsou povinni strpět práce a opatření potřebné k vyznačování

a zaměřování, zejména osazování nebo upevňování hraničních znaků a

měřických značek. Osoby pověřené úkoly podle článků 10, 13 a 14 smějí

za účelem jejich plnění vstupovat a vjíždět na pozemky a stavební

zařízení. Do bytů a obdobně chráněných prostor smějí vstupovat pouze se

souhlasem uživatelů. Osoby, kterých se to týká, je třeba včas o

zahájení prací informovat.



(2) Vyznačovací a zaměřovací práce je třeba provádět s co největším

ohledem na veřejné a soukromé zájmy.



(3) Vzniknou-li těmito pracemi a opatřeními škody, má poškozený nárok

na odškodnění vůči smluvnímu státu, na jehož výsostném území leží

pozemky, stavby a zařízení. V případě nároků na odškodnění ze strany

vlastníků a uživatelů pozemků podle odstavce 1 se použije právních

předpisů smluvního státu, na jehož výsostném území leží pozemky, stavby

a zařízení. Poškozený nemůže uplatňovat nároky na odškodnění vůči

druhému smluvnímu státu.



Čl.16



Bude-li potřebné obnovit nepřímé vyznačení trojstátního hraničního bodu

v Lužické Nise nebo trojstátního hraničního bodu pod vrchem Plechý,

budou práce provedeny po souhlasu všech zúčastněných států.



ČÁST III



OCHRANA HRANIČNÍCH ZNAKŮ A UDRŽOVÁNÍ JEJICH ZŘETELNOSTI



Čl.17



Smluvní státy budou vhodnými opatřeními chránit hraniční znaky, měřické

značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic před

poškozením, zničením, neoprávněným přemístěním a používáním v rozporu s

jejich účelem.



Čl.18



(1) Smluvní státy zajistí, aby na suchých úsecích státních hranic byl

po jejich obou stranách udržován volný pruh o šířce 1 m a kolem

hraničních znaků, nepřímo vyznačujících průběh státních hranic, volná

kruhová plocha o poloměru 1 m bez porostu bránícího viditelnosti. Toto

se nevztahuje na porosty sloužící ke zpevnění břehů a chráněné stromy a

keře. Smluvní státy budou dbát i na ochranu životního prostředí.



(2) Vlastníci a uživatelé pozemků jsou povinni strpět práce a opatření

uvedené v odstavci 1. Jinak platí obdobně článek 15.



Čl.19



(1) V částech území uvedených v článku 18 odst. 1 smějí být v budoucnu

budována jen zařízení, která slouží veřejné dopravě, odbavování na

státních hranicích nebo jejich střežení, a vedení všeho druhu, která je

protínají.



(2) Výjimky z odstavce 1 mohou být povoleny ve zvláštních případech,

pokud tím nebude omezena zřetelnost státních hranic.



Čl.20



Do čáry státních hranic nesmí být dále umisťována žádná označení hranic

vlastnictví. Vnitrostátní vlastnické hranice smějí být nadále vyznačeny

jenom ve vzdálenosti nejméně 3 m od státních hranic.



Čl.21



V případě, že by měly být prováděny práce k vyhledávání nebo dobývání

nerostného bohatství uvnitř pruhu 50 m po obou stranách státních

hranic, budou společně stanovena nutná opatření k zajištění průběhu

státních hranic a jeho vyznačení.



ČÁST IV



HRANIČNÍ KOMISE



Čl.22



(1) K plnění úkolů zaměřování a vyznačování státních hranic,

aktualizace hraničního dokumentárního díla, ochrany hraničních znaků a

udržování jejich zřetelnosti, zřizují tímto smluvní státy Stálou

česko-německou hraniční komisi (dále jen "Komise").



(2) Komise se skládá z delegace České republiky a delegace Spolkové

republiky Německo. Celkový počet členů každé delegace nemá být vyšší

než devět. Každý smluvní stát jmenuje členy své delegace a pro případ

potřeby jejich náhradníky. Každá delegace může podle potřeby přizvat

experty a pomocné síly.



(3) Každý smluvní stát určí z jmenovaných členů předsedu své delegace a

jeho zástupce. Předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni udržovat

spolu přímý styk.



(4) Každý smluvní stát hradí náklady své delegace včetně nákladů na

přizvané experty a pomocné síly. Ostatní náklady vzniklé v souvislosti

s činností Komise hradí smluvní státy, pokud není dohodnuto jinak,

rovným dílem.



Čl.23



(1) Komisi přísluší zejména tyto úkoly:



a) stanovit organizaci a způsob vyznačování a zaměřování státních

hranic, jakož i údržby jejich vyznačení;



b) provádět potřebná zaměřování a údržbu pevných bodů polohového pole

pro geodetické zajištění státních hranic;



c) zjišťovat druh a rozsah změn na hraničních vodních tocích, stanovit

změny charakteru státních hranic a přijímat za tímto účelem potřebná

opatření;



d) provádět změny vyznačení státních hranic při zřizování a rušení

hraničních silnic, cest a příkopů;



e) vyjadřovat se k vodohospodářským opatřením na hraničních vodních

tocích z hlediska průběhu státních hranic;



f) vyjadřovat se ke stavebním a jiným technickým opatřením v

bezprostřední blízkosti státních hranic;



g) určovat obsah a formu aktualizace hraničního dokumentárního díla.

Komise bude k plnění těchto úkolů vyhotovovat potřebné pracovní plány.



(2) Komise vyhotoví hraniční dokumentární dílo podle článku 2 odst. 2.

Přitom bude usilovat o vyrovnání oboustranných výkonů.



(3) Komise vydá pro svoji společnou činnost jednací řád, směrnice pro

zaměřování a údržbu vyznačení státních hranic, jakož i návod pro

vyhotovení a aktualizaci hraničního dokumentárního díla.



(4) Komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.



(5) Komise může předkládat vládám smluvních států návrhy na změnu

průběhu státních hranic.



Čl.24



(1) K rozhodnutí Komise je potřebná shoda předsedů obou delegací.

Rozhodnutí jsou součástí protokolů ze zasedání Komise a prohlídek

státních hranic. Tyto protokoly se stávají právně závaznými, jakmile si

předsedové obou delegací písemně sdělí, že pro to byly splněny

vnitrostátní předpoklady. Tato sdělení mají být učiněna pokud možno co

nejdříve, nejpozději na příštím zasedání Komise.



(2) Nemohou-li se předsedové obou delegací dohodnout, bude další postup

Komise projednán diplomatickou cestou. Smluvní státy budou usilovat o

řešení sporných záležitostí po vzájemné dohodě.



Čl.25



(1) Komise vytvoří za účelem plnění svých úkolů smíšené technické

skupiny. Jejich počet a složení stanoví podle rozsahu a druhu prací,

které je třeba provést.



(2) Vedoucí smíšených technických skupin budou plnit úkoly v souladu s

protokoly vyhotovenými Komisí.



(3) O každém doplnění, změně a obnovení vyznačení státních hranic,

jakož i o zjištěních, která byla provedena na základě kontroly výsledků

zaměření, se sepíší zápisy ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a

německém. V případě potřeby se vyhotoví technické podklady.



(4) Zápisy a technické podklady smíšených technických skupin schvaluje

Komise.



(5) Komise shrne výsledky prací podle odstavce 3 na závěr každého

pravidelného přezkoušení.



(6) Pro vyhotovení a reprodukci technických podkladů, a to i v rámci

aktualizace hraničního dokumentárního díla, jakož i pro činnost Komise

podle odstavce 5 platí obdobně článek 11 odst. 2 a 3.



Čl.26



(1) Komise se schází k zasedáním nebo prohlídkám státních hranic na

základě svého rozhodnutí nebo jestliže o to požádá jeden ze smluvních

států diplomatickou cestou.



(2) Komise se schází ke svým zasedáním a prohlídkám státních hranic,

není-li dohodnuto jinak, střídavě na výsostném území jednoho z obou

smluvních států.



Čl.27



(1) Zasedání Komise a prohlídky státních hranic řídí předseda delegace

toho smluvního státu, na jehož výsostném území se konají. Jednání se

vedou v českém a německém jazyce.



(2) O každém zasedání a o každé prohlídce státních hranic vypracuje

Komise protokol ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a německém.

Protokoly podepíší předsedové obou delegací.



Čl.28



(1) Členové Komise a smíšených technických skupin, jakož i jimi

přizvaní experti a pomocné síly se smějí volně pohybovat po státních

hranicích a překračovat je bez omezení v kteroukoli dobu, pokud je to

potřebné při výkonu jejich činnosti. Na požádání se musí prokázat

služebním průkazem s fotografií nebo platným cestovním pasem nebo

občanským průkazem a písemným pověřením Komise v českém a německém

jazyce.



(2) Patří-li osoby uvedené v článcích 11, 22 a 25 mezi uniformované,

zejména vojensky organizované složky, smějí nosit během své činnosti na

výsostném území druhého smluvního státu uniformu své složky a používat

její dopravní prostředky. Nesmějí však mít u sebe zbraň.



Čl.29



(1) Materiál, který je vyvážen z celního území jednoho smluvního státu

na celní území druhého smluvního státu a je používán pro práce podle

této smlouvy, je osvobozen od dovozních a vývozních cel a poplatků.

Nespotřebovaný materiál bude zpět vyvezen na celní území smluvního

státu, ze kterého byl dovezen.



(2) Dovozními a vývozními cly a poplatky podle této smlouvy jsou

dovozní a vývozní cla, jakož i všechny jiné daně a poplatky vybírané

při dovozu a vývozu zboží.



(3) Za předpokladu zpětného vývozu jsou osvobozeny od dovozních a

vývozních cel a poplatků a také od povinnosti zajištění celního dluhu:



vozidla, nářadí, přístroje, nástroje, aparáty a stroje, které se

dovážejí z celního území jednoho smluvního státu na celní území druhého

smluvního státu pro práce v rámci této smlouvy. Tyto předměty je třeba

vyvézt nejpozději do měsíce po skončení prací na celní území, ze

kterého byly dovezeny.



(4) Na zboží uvedené v odstavcích 1 a 3, které se používá v rámci této

smlouvy, se nevztahují dovozní a vývozní zákazy a omezení.



(5) Smluvní státy si v rámci svých vnitrostátních právních předpisů

vzájemně zajistí všechny přípustné úlevy v celním řízení týkající se

dovozu a vývozu zboží potřebného pro práce v rámci této smlouvy.



ČÁST V



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Čl.30



(1) Spory týkající se výkladu a provádění této smlouvy budou urovnány

vládami obou smluvních států.



(2) Nedá-li se spor tímto způsobem urovnat, bude na žádost jednoho ze

smluvních států předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu.



(3) Rozhodčí soud se ustavuje ad hoc tím způsobem, že každý smluvní

stát určí jednoho rozhodce a oba rozhodci se dohodnou na příslušníku

třetího státu jako předsedovi rozhodčího soudu, kterého potvrdí vlády

obou smluvních států. Rozhodci se určí do dvou měsíců, předseda bude

potvrzen do tří měsíců poté, kdy jeden smluvní stát sdělil druhému

smluvnímu státu, že chce spor předložit rozhodčímu soudu.



(4) Nedodrží-li se jedna ze lhůt uvedených v odstavci 3, může každý

smluvní stát požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl

potřebná jmenování rozhodců nebo předsedy. Má-li předseda Mezinárodního

soudního dvora státní příslušnost jednoho z obou smluvních států nebo

brání-li mu v činnosti jiné důvody, provede jmenování místopředseda.

Má-li i místopředseda státní příslušnost jednoho ze smluvních států

nebo brání-li i jemu v činnosti jiné důvody, provede jmenování další v

hodnosti následující člen Mezinárodního soudního dvora, který nemá

státní příslušnost jednoho z obou smluvních států.



(5) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů na základě smluv platných

mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a obecného

mezinárodního práva. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Každý smluvní stát

uhradí náklady na svého rozhodce, jakož i náklady na své zastoupení v

řízení před rozhodčím soudem. Náklady na předsedu a také další výdaje

ponesou oba smluvní státy rovným dílem. Rozhodčí soud může úhradu

nákladů upravit jinak.



Čl.31



(1) Tato smlouva podléhá ratifikaci; ratifikační listiny budou vyměněny

v Praze v době co nejkratší.



(2) Tato smlouva vstoupí v platnost první den třetího kalendářního

měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.



Čl.32



Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Části I a V nelze vypovědět.

Ostatní ustanovení lze písemně vypovědět po uplynutí deseti let od

vstupu Smlouvy v platnost. Výpověď se stává účinnou uplynutím dvou let

ode dne jejího doručení.



Čl.33



Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá platnosti:



a) Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních

vodních tocích a o výměně části území v pruském dílu

československo-německé hranice z 31. ledna 1930;



b) Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních

tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně části území na

hranicích ze dne 27. září 1935;



c) Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou

demokratickou republikou o společných státních hranicích ze dne 3.

prosince 1980 s výjimkou hraniční dokumentace uvedené v její příloze.



Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních států tuto smlouvu podepsali a

opatřili ji svými pečetěmi.



Dáno v Bonnu dne 3. listopadu 1994 ve dvou prvopisech, každý v jazyce

českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za Českou republiku:



Jan Ruml v. r.



ministr vnitra



Za Spolkovou republiku Německo:



Manfred Kanther v. r.



spolkový ministr vnitra



Dieter Kastrup v. r.



státní tajemník Spolkového ministerstva zahraničních věcí