166/1920 Sb.



Zákon



ze dne 11. března 1920



o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy (zákon úvěrový).



Změna: 158/1933 Sb.



Změna: 23/1939 Sb.



Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto

zákoně:



§ 1.



Jednotlivcům a družstvům, jež nabudou půdy prováděním zákona ze dne 16.

dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového

(zákona záborového) a zákon i nařízení k jeho provedení vydaných, pak

osobám, které nabudou půdy nezabrané sprostředkováním pozemkového

úřadu, jakož i zemědělcům, kteří se podrobí ustanovením zákona

přidělovaného o rolnických nedílech, může býti poskytnut úvěr podle

tohoto zákona, jestliže odborná a mravní kvalifikace ručí za to, že

poskytnutého úvěru nebude zneužito.



Oddíl první.



Úvěr držebnostní.



§ 2.



Úvěr může býti poskytnut:



a) k získání půdy do vlastnictví až do devíti desetin ceny půdy, za

kterou pozemkový úřad ji přidělil, nebo za kterou přiděluje v tom

kterém kraji půdou stejné jakosti;



b) k získání budov hospodářských a obytných až do poloviny jejich ceny,

určené podle zásad uvedených pod a);



c) ke stavbě budov hospodářských a obytných až do ceny půdy a do

poloviny nákladů stavebních schválených pozemkovým úřadem;



d) k úhradě pořizovacích nákladů na zařízení, která trvale zvyšují

hodnotu nabyté půdy, a to až do poloviny nákladů pozemkovým úřadem

uznaných.



Celý úvěr na novostavby, přestavby, přístavby a trvalá zařízení budiž

předem zajištěn na nemovitosti a vyplácen podle postupu stavby.



§ 3.



Legionářům, invalidům, jejich vdovám a sirotkům, jakož i vdovám a

sirotkům po vojínech, kteří zemřeli následkem služby vojenské, neb i

jiným válečným poškozencům, může býti poskytnuta další úvěrová pomoc z

fondů zřízených k jejich podpoře, jestliže osobní vlastnosti a poměry

uchazečovy budou poskytovati záruku, že se i na usedlosti takto

zadlužené udrží.



§ 4.



Veřejné ústavy peněžní, jež nařízením vlády k tomu budu zmocněny, mohou

poskytovati úvěr podle § 2 v dílčích dlužních úpisech, jejichž úroková

míra a plán umořovací bude stanoven dohodou pozemkového úřadu s

ministerstvem financí. Vláda se zmocňuje, aby nařízením určila druhy

(typy) těchto dílčích dlužních úpisů.



Tyto dílčí dlužní úpisy požívají sirotčí jistoty.



Náhrad za převzatou půdou, zapsaných jako pohledávky dřívějších

vlastníků do náhradové knihy, může býti použito k poskytnutí úvěru

osobám, jimž byly pozemky přiděleny.



§ 5.



Náhradové banky a peněžní ústavy, uvedené v § 4, smějí poskytnouti

zápůjčky podle předcházejících ustanovení jen za souhlasu pozemkového

úřadu.



Za zúročení a umoření pohledávek takto vzniklých ručí stát podpůrně.



§ 6.



Úvěr, poskytnutý podle předcházejících ustanovení, jest úvěr dlouhodobý

s nezvýšitelným úrokem, umořovaný podle smlouvy, a se strany věřitelovy

nevypověditelný, dokud dlužník plní převzaté povinnosti.



§ 7.



Pozemkový úřad může jménem státu převzíti podpůrné ručení za prokázané

ztráty z pohledávek peněžních ústavův a fondů, jež poskytnou zápůjčky

podle zásad tohoto zákona a případných nařízení vládních za podmínek -

posuzují- li se v celku - nikoli těžších, nežli jaké kladou peněžní

ústavy v § 4 uvedené.



Dlužníkovi však nesmí býti úmluvou vzata volnost splatiti celý dluh

anebo jeho část po výpovědi nejdéle půlletní tímže způsobem, jakým úvěr

přijal, nebo v hotovosti. Úmluvy, které by se tomuto ustanovení

příčily, jsou neplatné. Jestliže byl úvěr poskytnut vydáním dílčích

dlužních úpisů nebo jejich kursovní hodnoty, má dlužník právo splatiti

svůj dluh zcela nebo z části dlužními úpisy téhož druhu (typu),

počítanými v hodnotě jmenovité.



§ 8.



Pokud úvěr takto poskytnutý není plně splacen, nejméně však do desíti

let ode dne jeho poskytnutí, může nemovitost, jím zatížená, býti

zcizena mezi živými jen se souhlasem pozemkového úřadu. Jestliže

pozemkový úřad nesouhlasí, může zcizovanou nemovitost převzíti do

vlastnictví stát za cenu slušnou, kterou - nedojde-li k dohodě - určí

soud.



Souhlasu pozemkového úřadu není třeba, jde-li o převod mezi manžely

nebo s rodičů na děti.



Vlastnické právo nástupců je stejně omezeno jako právo jejich

předchůdců.



§ 9.



Omezení vlastnictví podle § 8 působí proti třetím osobám, když je

poznamenáno v knihách pozemkových. Návrh na tuto poznámku může učiniti

jak věřitel, tak i pozemkový úřad.



§ 10.



Jestliže dlužník nedbale hospodaří s nemovitostí, na níž je zajištěna

pohledávka vzniklá podle předcházejících ustanovení a převyšující dvě

třetiny ceny půdy a polovinu cen budov, bude postupováno podle zásad

zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na

zabraném majetku pozemkovém.



§ 11.



Jestliže dlužník, ač upomenut, neplní platebních závazků, vzniklých z

úvěrů podle předcházejících ustanovení, má dotčený zástavní věřitel

právo podati u příslušného soudu žalobu s návrhem, aby proti dlužníkovi

byl vydán příkaz platební, připojí-li k žalobě dlužní úpis v prvopise

neb ověřeném opise. Je- li dlužní úpis založen v prvopise neb ověřeném

opise ve spisech téhož soudu, stačí, když se žalobce naň odvolá. Soud

vydá bez jednání a neslyšev dlužníka platební příkaz, může-li návrhu

jeho vyhověti; v něm uloží dlužníkovi, aby zaplatil zažalovanou

pohledávku a útraty, soudem stanovené, do čtrnácti dnův od doručení pod

následky exekuce, neb aby v téže lhůtě podal námitky. Lhůta nemůže býti

prodloužena. Proti vydání platebního příkazu není opravného prostředku;

jen proti výši přisouzených útrat lze podati stížnost do čtrnácti dnů

od doručení příkazu, o které rozhodne rekursní soud s konečnou

platností.



Opis platebního příkazu zašle soud pozemkovému úřadu, který v dalším

jednání může přistoupiti jako vedlejší účastník.



Opozděné námitky odmítne soud bez jednání. Jestliže byly včas podány,

nařídí soud bez nového návrhu o žalobě ústní jednání na dobu co

nejkratší. V rozsudku vyřkne, zda a pokud zachovává platební příkaz v

platnosti, a rozhodne o útratách.



Nelze-li vyhověti návrhu za vydání platebních příkazu, zahájí soud o

žalobě řízení podle platných ustanovení.



Poskytuje-li úvěry podle úvěrového zákona sám pozemkový úřad nebo jeho

fond a vede-li jejich správu nebo pověří jejich správou některý státní

úřad, popřípadě státní nebo veřejnoprávní ústav, jsou výpisy z hlavních

knih nebo účtů stvrzené pozemkovým úřadem exekučním titulem pro řízení

soudní.



§ 12.



K vydobytí dlužných částek budiž zpravidla zahájena exekuce vnucenou

správou. Nelze-li však podle okolností (zejména z nepatrných výtěžků,

většího zadlužením, nepatrné výměry apod.) očekávati, že bude věřitel

nejpozději do dvou roků uspokojen z výtěžků vnucené správy, může i při

nedílech (§ 36 přídělového zákona) k vydobytí pohledávky z úvěrů podle

§§ 2 a 3 úvěrového zákona, jakož i vůbec úvěrů naznačených v § 35

přídělového zákona, zahájeno býti na návrh pozemkového úřadu nebo

věřitele s jeho souhlasem dražební řízení o nemovitosti. Ustanovení

toto neplatí při nedílech, prohlásí-li pozemkový úřad, že podle § 51

zákona přídělového vykoupí nedíl a převezme závazek uhraditi

vykonatelnou pohledávku s příslušenstvím. Zahajuje-li se řízení na

návrh věřitele, jest vykázati souhlas pozemkového úřadu v návrhu na

zahájení řízení. Veškerá usnesení vydaná za řízení jest doručiti také

pozemkovému úřadu.



Dražební řízení provede se podle ustanovení exekučního řádu (zákona) s

těmito odchylkami:



Dražiti může sám anebo plnomocníkem, kdo vykáže exekučnímu soudu před

počátkem dražby, že jest státním občanem Československé republiky.



Nebylo-li při dražbě učiněno někým jiným nejnižší přípustné podání,

může pozemkový úřad při dražebním roku anebo, nezúčastní-li se ho svým

zástupcem, do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby,

písemným prohlášením u exekučního soudu převzíti nemovitost danou do

dražby za nejnižší přípustné podání. V takovém případě udělí soud

příklep státu, jinak zruší dražební řízení.



Bylo-li učiněno při dražbě nemovitosti stižené ještě zákazem zcizení a

zatížení nejvyšší podání někým jiným, může pozemkový úřad prohlášením

učiněným při roku svým zástupcem, anebo, nezúčastnil-li se roku,

písemným prohlášením učiněným u exekučního soudu do 14 dnů po tom, kdy

byl zpraven o výsledku dražby, převzíti nemovitost za totéž nejvyšší

podání. Nezúčastnil-li se pozemkový úřad dražebního roku, odročí soud

rozhodnutí o příklepu, až uplyne určená 14denní lhůta. Učiní-li

pozemkový úřad při roku, anebo, nezúčastnil-li se ho, ve lhůtě

prohlášení, že přejímá nemovitost za nejvyšší podání některým

dražitelem učiněné, udělí soud příklep státu, jinak nejvyššímu

podateli.



V dražební vyhlášce jest upozorniti, že dražiti mohou jen státní občané

Československé republiky, a dále na právo pozemkového úřadu převzíti

draženou nemovitost podle předcházejících ustanovení.



V dražebních podmínkách budiž ustanoveno, že vlastnictví vydražitelovo

jest stejně omezeno jako vlastnictví původního nabyvatele podle zákonů

o pozemkové reformě. Toto omezení poznamená soud z úřední povinnosti v

knihách pozemkových, vkládá-li se právo vlastnické jinému vydražiteli

než státu.



Oddíl druhý.



Úvěr provozovací.



§ 13.



K opatření živého i mrtvého zařízení, jakož i ostatních prostředků

provozovacích může pozemkový úřad poskytnouti osobám uvedeným v § 1

úvěr, podrobí-li se zvláštním podmínkám pozemkového úřadu a jeho

dozoru. Úvěr provozovací bude zajištěn zástavním právem v pořadí za

úvěrem dražebnostním.



V případech zvláštního zřetele hodných může býti osobám uvedeným v § 1

poskytnut úvěr též k opatření nebo doplnění pachtovní kauce, živého i

mrtvého zařízení, jakož i ostatních prostředků provozovacích, nutných k

hospodaření na pachtované půdě, podrobí-li se zvláštním podmínkám

ministerstva zemědělství a jeho dozoru.



§ 14.



Pozemkový úřad poskytuje úvěr podle § 13 buď v hotovosti ze svých fondů

za tím účelem zřízených, nebo tím,ž e jménem státu převezme v dohodě s

ministerstvem financí podpůrné ručení až do polovice prokázané ztráty

za příslušný závazek nabyvatele půdy vůči družstvu nebo ústavu úvěr

poskytnuvšímu. Družstvo nebo ústav poskytujíce úvěr jsou povinny

podrobiti se podmínkám pozemkového úřadu.



Oddíl třetí.



Všeobecná ustanovení.



§ 15.



Závazky rukojemské, jež státu vzniknou při provádění tohoto zákona,

stanoví se nejvýše dvěma sty milionů korun československých.



§ 16.



Družstva a úvěrní ústavy, které poskytují úvěr podle úvěrového zákona

za záruky státní, jsou v této příčině podrobeny státnímu dozoru, o němž

bližší ustanovení budou vydána zvláště.



Pohledávky za osobami označenými v § 1 úvěrového zákona, které vznikly

z úvěru poskytnutého pozemkovým úřadem družstvům nebo úvěrním ústavům,

může převzíti pozemkový úřad za účelem snížení úrokové míry. Převzatá

pohledávka přechází na pozemkový úřad dnem, kdy bude doručeno

dosavadnímu věřiteli rozhodnutí; vůči dlužníku nabývá přechod

účinnosti, jakmile mu bylo převzetí pohledávky pozemkovým úřadem

oznámeno anebo se dříve o tom jinak dozvěděl.



Je-li převzatá pohledávka zajištěna zástavním právem v pozemkové knize,

provede soud na návrh pozemkového úřadu podle rozhodnutí o převzetí

pohledávky také převod práva zástavního.



§ 17.



Vláda se zmocňuje, aby v rámci tohoto zákona vydala řád pro uchazeče o

úvěr, a po případě určila nejvyšší číselnou částku pro úvěr

jednotlivého uchazeče.



§ 18.



Pro podporu vnitřní kolonisace zboží se při pozemkovém úřadě všeobecný

fond čtyřmi ročními splátkami po pěti milionech korun československých,

jež budou zařazovány do státního rozpočtu počínajíc rokem 1920. Vláda

se zmocňuje, by z fondů pro podporu legionářů, invalidů, válečných vdov

a sirotků po příslušnících československého vojska, jakož i jiných

válečných poškozenců, převedla přiměřené částky do zvláštních fondů,

zřízených za tím účelem při pozemkovém úřadě, z nichž obmyšlení oněmi

fondy byli by zvláště podporováni při provádění pozemkové reformy (§

3).



Pozemkový úřad za souhlasu svého správního výboru se schválením vlády

vydá pro své fondy zvláštní stanovy.



§ 19.



Veškerá podání stran k úřadům ve věcech, upravených tímto zákonem, jsou

mimo soudní řízení prosta poplatků.



§ 20.



Zákon tento nabývá účinnosti vyhlášením.



§ 21.



Provésti tento zákon náleží všem ministrům.



T. G. Masaryk v. r.



Švehla v. r.,



v zastoupení ministerského předsedy a jako ministr vnitra.



Dr. Veselý v. r.



Dr. Beneš v. r.



Sonntág v. r.



Dr. Winter v. r.



Klofáč v. r.



Dr. Heidler v. r.



Dr. Franke v. r.



Houdek v. r.



Hampl v. r.



Prášek v. r.



Staněk v. r.



Dr. Hodža v. r.



Habrman v. r.



Dr. Šrobár v. r.